Císlo 31.

„Nový Jihočeský Dělník.

Strana 3.

ústavech. Temto dluh je jedním z následků ně- mecké obstrukce na českém sněmu.

Světová ostuda Prahy.

Po slavných dnech sokolského sletu vyklu- bala se pro Prahu a pořadatele sletu pěkná aféra. Mezi oficielními hosty sletu vítán byl a hostěn jistý „vojvoda černohorský“, Plamenac jménem, elegán v národním kroji, kterým vla- stenecký svět nemálo byl nadšen. Plamenac i po sletu zůstal v Praze a vesele žil na útraty vla- stenecké buržoasie, která se přímo rvala o čer- nohorského bojara. Až najednou, když vojvoda Plamenac nemohl ani v hotelích zaplatiti, vyšlo na jevo, že černohorský vojvoda Plamenac není nikdo jiný, než obyčejný šofér — Čech. Z toho ovšem veliká ostuda, kterou naši vlastenci nemo- hou zapříti, poněvadž usvědčují je fotografie sletových dnů, kde jsou s „černohorským voj- vodou“ fotografováni.

Páté přes deváté.

V Čechách je 3100 slepců. Z těch jen 346 je internováno v ústavech. „Zbytek“, totiž pl- ných 89 proc., je ponecháno úplně bez ochrany Žebrat se jim ovšem dovoluje.

Různé zprávy.

Konsumní hnutí v Nizozemsku. J. F. Schil uspořádal anketu o konsumních spolcích, jež sdruženy jsou v holandském svazu konsumních spolků, za rok 1910. Odpovědi zaslalo celkem 97 spolků o stavu svého členstva a 80 spolků o stavu podílů. Dle těchto sdělení mělo uvedených 97 spolků 65.035 členu roku 1910; připadá tedy průměrně na spolek 670 členů. Členstvo všech so spolků konsumních vykazuje 1,493.601 M na člen- ských podílech, obrat 85 spolků činil 18,370.218 M, čili 216.121 M u jednoho spolku. Přebytek u 82 spolků obnášel celkem 1,490.055 M, z če- hož připadá na každý spolek průměrně 23.597 M. V 77 spolcích zaměstnáno bylo 1508 zřízenců. Ze všech nizozemských spolků konsumních jest největší haagský spolek „Volkarding“, čítající 10.778 členů, k němu se druží haagský spolek „Winkelvereinigung“ s 9021 členem, na třetím místě je amsterodámský spolek „Dageraad“s 5610 členy. Většina spolků konsumních vykazuje počet členstva mezi 300—1000. Největším kapi- tálem členstva honosí se konsumní spolek ro- tterdamský, v němž má každý člen průměrně za 124 M členských podílů; ve většině ostatních spolků konsumních kolísá výše členských podílo mezi 40—66 M. Největší obrat na člena vyka- zuje spolek hardenbergský v obnosu 1460 M. na druhém místě spolek vaalský obnosem 962 M. Nemálo zajímavým je přehled rozmachu kon- sumního hnutí od r. 1900 do roku 1910. Tak roce 1910 čítalo 32 spolků 32.574 členů s člen- skými podíly 766.465 M. Celkový obrat zde činil 7,582.863 M, z čehož na člena připadalo 18.570 M, celkový přebytek 1,130.729 M; zřízenců mě- ly tyto spolky 314. V roce 1903 dle přesných dat ústředí sdělených mělo 25 spolků 20.521 členů s podíly v obnosu 872.856 M; celkový obrat obnášel 6,673.176 M, na člena 15.631 M, celkový přebytek 869.395 M, zřízenců bylo 415. V letech následujících jest patrný vzestup, takže r. 1909 vykazuje 83 spolků 55.108 členů s člen- skými podíly 1,389.418 M; celkový obrat je zde- 16,116.389 M (na člena 12.076 M), celkový přeby- tek 1,682.239 M, počet zřízenců pak obnáší již 1285 osob. ak. Průmyslové školství v českých zemích. V Čechách jest 5 průmyslových škol českých a 5 německých; české jsou v Praze, v Plzni, v Par- ďubicích, na Smíchově a v Českých Budějovi- cích. České školy řemeslnické státem spravova- né jsou 2 v Jaroměři a na Kladně, škol tkal- covských 7. v Humpolci, ve Dvoře Králové,v Lomnici nad Popelkou, v Náchodě, v Rychnově n. Kn., v Jilemnici a v Ústí nad Orlicí; škola pletařská v Strakonicích, dřevařská v Chrudimi, zámečnická v Hradci Králové, kamenická v Ho- řicích, brusičská v Turnově, keramická v Be- chyni. Německé školy jsou vedle jedné řemesl-

nické (umělecké) v Děčíně 9 škol tkalcovských a 1 vyšší škola textilní v Liberci a 15 odbor- ných škol. Náklad na všechny odborné školy české vypočten pro rok 1912 na 1,712.000 K, na německé 1,958.000 K, tedy o 246.000 K více než na české. Ještě smutněji vypadají poměry na Moravě. Tam Čechové mají jen průmyslovou ško- lu v Brně a 3 školy nižší odborné s nákla- dem 361.000 K. Naproti tomu Němci mají 2 prů- myslové školy, 5 tkalcovských a 2 odborné a náklad činí 752.000 K, o 391.000 K více než na české. Jest tedy praeliminováno pro české školy 36 proc., kdežto na německé 63 proc. celkového nákladu, ačkoliv Němců je na Moravě úředně 28 proc. Ve Slezsku není vůbec české školy prů- myslové. Na české školy průmyslové a odborn v zemích koruny České činí rozpočet 2,073.000 K, na německé 3,017.000 K. Česká učednická útulna ve Vídni XV., Her- klotzg. 27, obdržela v prvém půlletí r. 1912 nabídek míst 791, žádostí o místa 858 a umí- stila 304 osoby. Ochrana poskytnuta byla 351 osobě, jež obdržely 570 noclehů, stravu a pod- poru ve výši K 187.90. Pořádala pro české učně 3 přednášky, 5 vycházek a 1 divadelní představení. Spolek vydržuje „První lidovou čí- tárnu“, kterou navštívilo 6118 osob a veřejnou knihovnu, ve které učiněno 479 výpůjček o 1239 svazcích. Česká učednická útulna vykonává tu- to práci úplně zdarma, jenom ku prospěchu če- ské menšiny dolnorakouské. Doufáme, že česká veřejnost pochopí význam této činnosti a při- spěje spolku buď darem neb přistouprním za člena, aby činnost svoji mohl ještě více rozší- řiti, neboť trpí velikou tíseň finanční. Dopište si o výroční zprávu, kterou zasílá spolek zdar- ma a franko. Členský příspěvek činí pro oso- bu K 3.40, pro spolky a úřady K 6.— ročně. Družstevní ruch ve Vel. Britanii. (K. S.) Na kongresu družstevním v Portsmouthu konsta- továno, že v „Cooperative Union“ sdruženo by- lo r. 1911 celkem 1531 spolků oproti 1557 v roce 1910. Z toho bylo spolků konsumních 1407 s 2,640.091 členy a s obratem 1.496,049.380 M; proti roku 1910 stoupl počet členstva o 97.579 osob, obrat pak zvýšil se o 58,821.720 M. Kon- sumní spolky měly r. 1911 celkem 761,778.420M kapitálu oproti 34,444.180 M v roce 1910. Vedle spolků konsumních podány zprávy o 112 druž- stvech výrobních. Tato výrobní družstva, z nichž některá skládají se výhradně z dělníků urči- tého odboru, jiná vytvořena jsou konsumy sa- mými a pracují pro jejich potřebu, měla již 31,261.760 M kapitálu, obrat obnášel 65,841.320 M, přebytek pak činil 4,334.580 M. Ku konci ro- ku 1911 bylo ve Velké Britanii též 619 hospo- dářských družstev zaneseno na základě družstev- ního zákona. Z těchto 619 družstev bylo 238 družstev nákupních, 194 družstev k pronajímání malých usedlostí, 23 družstev pro zhodnocení vajec a drůbeže, 3 družstva zabývající se cho- vem dobytka, 45 družstev úvěrních atd. Obrat těchto družstev činil 32,340.000 M. Při tom dluž- no poznamenati, že do tohoto počtu nejsou při- brána hospodářská družstva irská, jež rovněž vykazují značný rozkvět

ak.

Táborský kraj.

Táborskému lesnímu úřadu do památníku Před krátkým časem přinesli jsme v našem li- stě malou ukázku o pašovském jednání lesního hajného Hemra z Kamenného a nadhajného Plocka z Plané n./L. Tentokráte, jak známo uařídili jmenovaní hajní dělníku Fr. Janovské- mu z Radimovic, aby vyvezl hranici pařezí, kte- rou dříve před očima hajného Hemra vyrovnal na místě k tomu vhodném, aniž by hajný Hemr proti tomu něčeho namítal. Jak již jsme ten- kráte sdělili, vyžádal si dělník Janovský od tá- borského lesmistra p. Janovského, by mu byla ona hranice pařezů prodána, než by je měl tvy- vážet. Lesmistr p. J. dal, jak známo, dělníku J. lístek, vlastnoručně podepsaný, aby jemu byly pařezy prodány. Hajní však nedbali tenkráte ni- jak na podpis a rozkaz svého představenéhoa docela posměšně dali na jevo, že si z lesmi- strového rozkazu dělají zrovna tolik, co z loň- ského sněhu. Proto také dříví dělníku J. nepro-

dali, ale nechali hranici převést na jiné místo. Minulý týden, když dělník Fr. Janovský byl si na lesním úřadě pro peníze, bylo mu strženo 2 K 50 h za převážení oněch 3 m pařezí. Za 2 K od metru musí dělník zpracovat 1 m tří- ví a nyní se tomuto při 3 m strhne 2 K 50 th. To jest jistě jednání horší než za doby roboty před rokem 1848, za doby pánů Franců. Doufá- me, že si tohoto lesní správa povšimne a učiní zde nápravu, aby dělníku Fr. Janovskému z Ra- dimovic, jemuž byla částka 2 K 50 h neprá- vem ze msty hajných ze mzdy stržena, by mu byla co nejdříve vrácena. Náměstek okresního starosty. Okr. starosta, cís. rada dr. Zeis, jmenoval svým náměstkem dra bar. Nádherného z Chotovin. „Č. J.“ při- náší vedle oznámení tohoto též personalie bar. Nádherného a mezi jiným jako zásluhu též u- vádí jeho přičinění o zřízení družst. mlékárny v Táboře. Pro táborské občanstvo má zřízení družstevní mlékárny tu památku, že bylo od té doby, hlavně přičiněním družstevní mlékár- ny, mléko o 8 hal. na 1 litru zdraženo. Lze-li toto p. baronovi za zásluhy přičítati, dovolíme si značně pochybovati. „Tábor“ neví kudy kam. Musí hájit své lidi za každou cenu a různým vykrucováním chce oslabit naše pravdivé důvody, proto pí- še a plete páté přes deváté a neumí číst a pod. ť má „T.“ o pí Justicové mínění jakékoliv, nám postačí, co nám tato řekla, kdy a za ja- kých okolností byla jí p. Vil. Markem plná moc k podpisu předložena. Můžeme pp. z re- dakce „Tábora“ posloužiti více důkazy, že pan Marek nejednal, jak jsme uvedli, pouze s pí Ju- sticovou, ale ještě s několika jinými dámami, od nichž za podobných okolností nechal si po- depsat plné moce. Konečně na to „Tábor“ vy- zrál! Aby zakryl švindle a čachry volební svých lidí, napsal v posledním čísle, že prý dvě pa- dělané plné moce patří soc. demokracii a reali- stům. Muž pí Janáčové, ani ona sama, nejsou pro „Tábor“ oprávněni vykonat volební právo dle jejich vůle. Nevíme-li proč, tedy nám to „T.“ poví. Nuže mluvte, pánové, a povězte nám i ve- řejnosti, jakým způsobem opatřil si p. dr. Kos plnou moc, jíž přidělil obuvníku Nováčkovi k odevzdání. Jak jste si opatřili plnou moc od pí Hervířové atd. atd. Taktéž p. dr. Kos počí- nal si při volbách jako nějaký paša, radnici maje za volební kancelář, až se mu přihodila nemilá episoda při volbě II. sboru. Tu nemaje p. dr. Kos, komu by hned přidělil plnou moc, jichž měl plné ruce, odevzadl tuto ve chvatu nevyplněnou. Byv starostou p. drem Kotrbelcem upozorněn, vyplnil p. dr. Kos své jméno přímo na urně a ještě mu člen z voleb- ní komise podal péro. Protestovat proti tomu bylo by jistě málo platné, an při rovnosti hla- sů volební komise, starosta by jistě rozhodl ve prospěch měst. radního. O tom ovšem „T.“ ne- ví. Píše-li o tom náš list, jest to u něho na- slušností. Na písecké výstavě bude zastupovat měst- skou radu táborskou p. Vil. Marek, městský radní. Jako vicepresident obchodní komorya předseda společenstva krejčů a měst. radní, měl by p. Marek vystavovat sbírku oněch plných mo- cí, jež zneužitím jemu svěřených úřadů k obec. volbám rok ku předu až do dne voleb sebral. Byla by to jistě zajímavá sbírka, s jakou by se hned tak každý smrtelník na výstavě vyká- zati nemohl a možná, že by vystavovateli vy- nesla ještě nějaký titul. Dělnická Tělocvičná Jednota koná v neděli 4. srpna t. r. o 10. hod. dopol. širokou schůzi. Členstvo z odborů a polit. organisace se žádá, aby se schůze co možno v největším počtu súčastnilo. Navštěvujte též pravidelně cvičení. Tělocvik jest zdravým nejen pro osvěžení těla, ale také ducha. Známo jest, že ve zdravém tě- le sídlí též zdravý duch. Dělnický konsum jest jediným podnikem, kde možno dělnictvu všechny své potřeby do domácnosti obstarat. Členský podíl obnáší pouze 10 K, jenž možno i v mírných splátkách splatit. Nechť není jediné dělnické domácnosti, jejž by nebyla členem svého podniku a své potřeby mi- mo konsum obstarávala.

Máte bolesti?

Revmatické, dnavé, bolení hlavy, zubů? Přivodil, jste si něco nastuzením? Zkuste tedy bolesti tišící, hojivý, sílící Felle- rův fluid se zn. „Elsafluid“ též proti ústřelu, bolestem v kříži a zádech. Jest v pravdě výtečným. To není pouze reklama! Tucet na zkoušku 5 korun franko. Výrobce jen lékárník Feller ve Stubici, Elsaplatz č. 261 (Chorvatsko)