ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c929d0d0-fd97-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Číslo 136
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 19. května 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
odekoe, semuwrvos ozpečien: Praha, Pštrossero nliee, číslo 200—I1. gofrankované dopisy se nopřijímají, rukopisy se nevracejí Kexapečetěnéreklamace jeou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější insercí po- skytujeme výhody Yycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vkdy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo xa 8 h Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
LICK
#7 alto_textblock #7
Ll
#8 alto_textblock #8
Přočplatné pro Prebe s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně .. . K 8.40 celoročně . . . . K 33.6e Pro tuzemsko poštou: měsíčně. .... K 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- o, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně . .. K 52.80. Telefom rodskoe č. 112e.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází ve 4 hodiny 11 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 42 minuty večer.
#10 alto_textblock #10
Sobota: S v. Petr Celestin.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně. u Nejsv. Trojice v Podskalí od 17.—20. t. m.
#12 alto_textblock #12
Též výroční zpráva.
#13 alto_textblock #13
V Praze, dne 18. května. = Nejlepší obranou církve jest činnost její Zprávy o její činnosti dokazují na novo starou pravdu, že »umění nemá závistníka než mezi ne- vědomci«. S chloubou může katolík poukázati na činnost kongregace Boskovy, která jest jen jednou z mnohých. Nástupce Boskův P. Rua podal zprávu za rok 1899, kterouž přinesly »Bulletiny Sale- sianské«. Poněvadž kongregace Salesianů se ujímá opu- štěné mládeže a vychovává je v řádné řemeslníky a živnostníky, jest působení její zajisté sociálním zjevem a skutkem blahodárným. Projdeme zprávu Salesianů jen letem a poukazujeme všechny, kdož se o věc interesují ku »Bulletinům«, které dostává každý zdarma, kdo se přihlásí za spolupracovníka dle sil svých při díle Boskově. V ústavě turinském odchovává se 400 učňův a 400 studentů, z nichž mají býti missionáři dle vzoru Boskova. Ústav turinský jest mateřským domem, který však jest velikostí a počtem obyva- telstva předstižen od mnohých jiných domů. Kon- gregace má přes 200 ústavů pro mládež opuště- nou. Domy zřízeny jsou v Italii, Francii, v po- slední době velmi četně ve Španělsku, Jižní Ame- rice, Asii, Australii, Severní Americe, Anglii, v Ra- kousku (jeden ústav zřízen v Gorici), Švýcarskua Belgii. Ústavy Boskovy vychovávaly v r. 1899 na 300 000 opuštěných hochů, což představuje samo sebou veliké město, které vydržováno jest láskou katolických spolupracovníků Boskových. Na 30.000 ročně vychází vyučených chlapců z ústavů a živí se způsobem vzorným. Sluší s dů- razem opakovati fakt velice vzácný, že s policií nepřišel žádný z chovanců Boskových do styku. Jest tedy methoda Boskova všeho doporučení hodna, neboť osvědčuje se. Do smrti Boskovy od- chováno v jeho ústavech 6000 kněží a v missiích Jižní Ameriky do konce r. 1899 pokřtěno na 50 tisíc pohanů a vycvičeno ve školách a díl- nách jeho. Výchova 300.000 otrhánků v různých konči- nách jest zajisté faktem, s nímž třeba počítati. Rozpočty mnohých kulturních malostátů ve svých rubrikách vzdělavacích sotva mohou se vykázati většími čísly a sotva většími výsledky. Práce Boskova a jeho kongregace však není jen jako vykouzlena šťastnými okolnostmi, nýbrž jest výslednicí přemnohých námah, strádání a práce.
#14 alto_textblock #14
Malou ukázku podáme ze zprávy P. Rua. Patagonie byla sv. Stolicí vykázána mladé kongregaci za působiště před 25 lety. Výsledky jsou znamenité, ale jako ztráty a obtíže zároveň? Ve středu Patagonie zdvihaly se ústavy ve Viedma, Patagones, Pringles, Conesa, Roca, Rawson. Zdvi- haly se jako bujné stromy osypané hojným ovocem. Však přišel příval za přívalem roku 1899a z ústavů nezůstaly ledva trosky. Kdežto požár di- vadla telegrafem roznesen do širého světa, sesutí se tolika domů dobročinných sotva se registruje v listech katolických. Co pilné včely napracovaly, vzal příval — ale naději a odvahu nemohl vzíti. V Tierra de Fuego, kde bydlí nešťastná opě- štěná raga Ona, kde působila kongregace na ostrově Dowson v ústavě sv. Rafaela, požár zničil ústav a zásoby. A jako by se všechny živly spikly proti bohumilým ústavům, zima roku 1899, která v červnu, v červenci a v srpnu má v jižní Ame- rice svůj domov, byla tak krutá a dlouhá, že ob- vyklé zásoby nestačily a ústavy utrpěly ztrátu do- bytka a s ústavy utrpěli i domorodci. Avšak vše- chny obrovské ztráty nemohou vzíti odvahu sy- nům Boskovým, kteří otevírají ústav za ústavem všude, kde jim možno. V Belgii ve Verviers, proslulém místě z dob stávek a hnutí socialistického, otevřeli Salesiani nedělní školu a sirotčinec. Ve Švýcarsku, kde právě se pracuje na nej- větším tunelu světa (simplonském), kde zaměstnáno jest ponejvíce dělnictvo italské, zahájili synové Boskovi práci mezi vlašskými vystěhovalci, aby jich zachránili před sociální demokracií. V Anglii konečně rozehřává se led před- sudků: kongregaci Salesianů svěřena duchovní správa žaláře ve Wandsworth a duchovní správa ve dvou státních ústavech. Myšlénka Boskova záleží v záchraně opuštěné mládeže, ne v napravování zkažené. Proto zajisté dodělal se Bosko takových výsledků, že raději hle- děl zkáze předejíti, než ji pozdě napravovati. Máme u nás polepšovny, v nichž jeden ob- jekt polepsení stojí správu zemskou až 500 zlat, ale nemáme ústavů v dostatečném počtu pro opu- štěnou mládež. Švýcary mají ve všech svých kantonech ústavy pro své opuštěné a jaký výsledek této péče? Děl- nictvo jeho stojí na výši zručnosti. Švýcary nemají ani železných dolů, ani uhel- ných a výrobky jejich soutěží se zeměmi železem a uhlím bohatými.
#15 alto_textblock #15
Bylo by zajímavo srovnati obnov, jaké vě- nují jednotlivé země na záchranu opuštěné mládeže své s daty, jimiž se může pochlubiti jediná kon- gregace Salesianů. Bosko v 50 letech přijal do svých ústavů 10 milionů opuštěných chudých dítek a vychoval je v řádné dělníky. Jeho ru- kama prošlo 100 milionů lír sebraných zbož- nými katolíky na záchranu opuštěné mládeže. Který zemský a státní rozpočet chce soutěžit s je- dnoduchým katolickým knězem?
#16 alto_textblock #16
Z říšské rady. Z Vídně, 18. května. (Tel.)
#17 alto_textblock #17
Dnešní schůze opět věnována byla obstrukci, k jejímuž zdaru ostatně i sami ministři přispěli dlouhými odpověďmi na interpelace v příčině štva- nic na vídeňské universitě a volebního řádu pro Vídeň. Prvnější odpověď silně se líšila od »ráz- nosti«, jakou svého času vyvíjel místodržitel hrabě Coudenhove ve sněmu českém. Ministr velebil »barevné« buršáky za to, že »s těžkým srdcem« se podrobili zápovědi nošení barev. Pro katolické studentstvo a jeho rovnoprávnost, která byla od německo-židovských buršáků tak surovým způso- bem porušena, neměl ministr vyučování ani slova, ačkoliv buršáci veřejně prohlásili, že je zase bu- dou přepadati, odváží-li se vystupovati s odznaky německých buršáckých spolků. Druhá odpověď, kterou přednesl předseda mi- nisterstva v příčině volebního řádu vídeňského, znamené konečné odbytí německých liberálů v této příčině. Ačkoliv schválení tohoto volebního řádu znamená těžkou ránu pro vídeňské židy a jejich německé spojence, kteří snad z obecního zastupi- telstva úplně budou vytlačeni, přece neodvažují se tito k výhrůžkám s obstrukcí nebo i jen oposicí, nýbrž obmezují se na návrhy a žaloby. To zajisté nenasvědčuje tomu, že by případné rozhodnutí vlády, kterým by na př. užívání českého jazyka ve vnitřní službě zase bylo povoleno, vedlo k rozpou- tání německé obstrukce. Spíše se podobá, že vláda toto domnělé nebezpečí jen předstírá, aby zakryla svůj zásadní odpor. Pan posl. Wrabetz, vrchní prokurátor vídeň- ských židů, vzmohl se ku plačtivé žalobě na zlobu vlády, která koruně zákon ku schválení doporu- čila Odůvodňoval svůj návrh, aby se o odpovědi vlády zahájila debata, ačkoliv to jednací řád vylu- čuje. Vídeňští křesťanští sociálové shrnuli se ko-
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Výlet Čechů do Capri a Sorrenta. Už jsme zase skoro všichni doma! Krásná je ta Italie! Ale naše Čechy jsou přece jen zlatým naším domovem! Spěchali jsme ze slunné Italie — každý, a byli jsme veselí, když stále blíž a blíže unášel nás vlak ku hranicím českým. A nyní vzpomínáme — vypravujeme! Smějeme se, jak tatík Vesuv se zlobil — chtěje z českých synů udělati mumie — vidíme v duchu rozbité brejle, prasklé kalhoty, uděšené tváře! V tom myšlénky naše letí dál! Vzpomínáme na neděli, kdy sedali jsme v zálivu neapolském na parník a jeli modravým mo- řem za zpěvu písně »Kde domov můj?« k ostrovu Capri. Moře bylo tiché jak spící děcko! A přece ta loď naše se kolíbala! Marně vábily mnohé krásy Ne- apole, marně zvučně zněla mandolina s kytarou; naše Češky seděly tiše. Smích byl ten tam! Pro- žluklé moře! Chtělo oběti a našlo si je! Moje čte- nářky mi nebudou míti za zlé, když vše dle pravdy líčím! Mohl bych užíti slov básníkových: jaké bylo lkání, jaké porubání —! Ale už mlčím! Útěchou účastnic nechť jest, že i skálopevní mužové důstojným počtem přestáli mořskou nemoc. Po dvouhodinné jízdě zvedaly se před námi skály caprijské. A jedva že stanula loď, již obklíčena byla hejnem lodic, dík pečlivosti našeho pobratima šlechtice Wierzbického, který za dra. Russela všechny naše výlety řídil !
#20 alto_textblock #20
V mžiku nasedali jsme po dvou do loděk a již toužebně letěli jsme k modré jeskyni caprijské! Vi- děli jste ji? Krásná! Modravý odlesk vody na skal- ném stropě, stříbrný bok lomu, u lodic a vesel stří- brný potápěč! To devede italské nebe! Jezdili jsme po nejkrásnější modré hladině. Nic se nedivte, že ta krása každého vábí ! Ještě několik okamžiků a schýleni na dně lo- dice, vyjíždíme skalním otvorem z jeskyně ven, vstu- pujeme na loď a v několika minutách jsme na pev- nině. Ach, už je těm našim účastníkům lehčeji ! Odpoledne prohlédli jsme si Capri. Všude bujná jižní zeleň! Pomeranče, citrony; všude prodavačky korálů a na konec tarantéla, nefalšovaná (plnokrevná), v malém domku, který přilepen na skále hledí na dálné moře! Viděli jsme tancovati tarantélu s celým žárem jižní povahy! Bylo v tom kus uměleckého po- žitku! Nic frivolního, nic smyslného! Tancoval tu muž se ženou! A zpět zase v parnu! Ký div, že jala nás touha po mořské koupeli! A zas tu byla ochota pána Wierz- bického. Zavedl nás na místo tiché a — historické; do starých lázní císařských! Nedivte se, že jsme na to pyšni. Kdy se nám zase něco takového podaří! Mořské vlny nás kolébaly, lákaly, ale píšťala lodní byla neúprosná. Musili jsme zpět! A pluli jsme lehce, za podvečerního ticha do Sorrenta. Rozkošný to kousek země. Břeh skalnatý, a na těch skalních útesech dům vedle domu, zahrada vedle zahrady a samý pomeranč, samý citron. Uby-
#21 alto_textblock #21
továni jsme byli po knížecku. Teď už každý zapo- mínal na minulé strasti. A zapomněl docela, když po večeři zazvučela na útulném nádvoří hotelu Tramon- tana naše česká hymna, opravdu, žádný sen, »Kde domov můj!« A hráli ti páni muzikanti dobře. Po- vznešeni — zpívali jsme Česká píseň burácela tichým večerem italským, snad letěla v dáli — až do té naši vlasti, aby zvěstovala našim doma, že český katolík je Čechem, vždy, všude, i na smavém jihu. A zase jsme viděli tarantelu — nádhernější co do kostýmů — ale ta na Capri byla opravdovější, umělečtější, živá. Zde — ta už byla divadelní. Ale proto přece bavili jsme se dobře. A když jsme se pak vraceli do svých pokojů, pozdravoval nás soptící Vesuv dělovými výbuchya krvavou září nám svítil na cestu. Zvláštní osvět- lení. Velebné, poučné, ku přemýšlení povzbuzující. A pod námi šumné moře — šplíchá, povídá a za umlká — — A my s ním! Ráno, brzy ráno, bylo nás plno na balkonech hotelů. Kdy bude nám přáno — probouzeti se za šumu moře? Dopoledne vyšli jsme na procházku. Ale již znáte vůni pomerančových zahrad, znáte šum oliv, znáte dotěrnost prodavačů, cítíte úpal jižních paprsků. Jen jedno bylo ještě zvláštní. Pohřeb, italský pohřeb, a to pohřeb kněze. Pohřební bratrstva, zahalena v černé nebo bílé kapuce, jejichž otvory v obličeji blíská se oko. Pro nás takový kostým, zvláštní pohled. Jen něco chybí — lidé za rakví. Bylo jich