ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c8f8c2d0-75a2-11dc-aec9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
1. května. 1908 Císlo 120.
#4 alto_textblock #4
na mylném předpokladě, myslí-li se, že jest úmysl věnovati reservní fend jiným účelům, nežli je určeno ve slanovách. Ministr železnic dr. Derschatta odpověděl na Sylvestrův dotaz po dostavění turské dráhy, že lhůlu. stanovenou pro dokončení stavby, totiž 1. říjen 1908. bude dle všeho možná zachovati při všech otevřenýeh tratích, naproti tomu však stavba turského tunelu se zdržuje přes to, že se usiluje o zrychlení tune- lových slaveb. Ministr zeměbrany Georgi odpověděl na dola Tomáškův po samovraždě dragouna Vališe u 6. dragounského pluku, že soudním šetřením byla zj- štěna jako důvod samovraždy nechut k službě, ale byla částečně způsobena tím, že jednotliví předsta- vení s ním jednali „způsobem porušujícím předpisy“ Jeden strážmistr byl pro zločin překročení služeb- ních předpisů odsouzen do zostřeného žaláře na 4 neděle, jeden desálník k degradaci na dragouna do zostřeného žaláře na 6 nedl — na Hribarův po spílání mužsívu 4. země- Eraneckého pěšího pluku, že důstojník v jednem pří padě pronesl výroky způsobem naprosto nepřípust- ným, které mohly by býti vysvětleny předpojatost proti slovinskému národu, začež byl též vrchnín velitelstvím zeměbrany v disciplinární cestě náležite pohnán k zodpovědnosti. Posl. Pacher a spol. podali tento pilny návrh: Vláda se vyzývá, aby ihned zrušila proti- zákonné rozhodnutí, porušující právo soudců zkou- mati právní platnost nařízení a vydané za správy vicepresidenta dvor. rady Rinesche u vrch. zem soudu v Praze ve příčině uživání jazyků u soudů v německém území jůzykovém v Čecbách a aby zmí- něného úřadníka pohnala k zodpovědnosti. Vláda se dále vyzývá, aby ihned učinila vhodná opatření ke zjednání zákonného pořádku ve službě poštovní v Čechách, zvlášť aby učinila přítrž pře- hmatům nynějšího přednosty presidiální kanceláře ministerstva obchodu odborového rady dra. Žampa- cha a tím zbavila poštovnictví strannického vlivu aby českou vládu vedlejší u pražského poštovníhe ředitelství odstranila a aby zrušila rozdělení poštov- ních ambulancí v dopravě z Čech do Čech, zavedení pouze za českonárodními bojovnými účely, aby opě uvedla v plnou platnost zákonné předpisy o výhrad- ném používání jazyka německého jako vnitřního jazyka služebního ve službě poštovní a aby poru- šení toho co nejpřísněji trestala. Posl. Rieger navrhuje, aby schůze tiskového výboru byly veřejnými. Tento návrh se schvaluje Posl. Pacher vzpemíná v dolazu k předsedov svě interpelace ze schůze 10. t. m. na celou vládu po svévolném zavádění vnitřní české úřadní řeč stálními úřady v Čechách. Poněvadž zodpovědění to- hoto dotazu je nutno již se zřetelem k tomu, aby veřejnost věděla, zda je v Čechách ještě vláda, zda provádění zákonů je ponecháno libovůli českých stran a českých úladníků, vznáší řečník k předsedovi dotaz, chce-li min. předsodu přiměti k brzkému zod- povědění télo interpelace. (Hlučná pochvala u ně- meckých liberžlů.) Posl. inž. Neumann: „Také my chceme, ab se lento dotaz zodpověděll Posl. Ed. Stransky: „Poslodní Postwenze v Čechách má více moci, než ministr obchodu!“ Posl. Neumann: „Preč Wenzel, proč ne Michl? Předseda prohlašuje, že sděli obsah tohol dolazu min, předsedovi Posl. Choc zmiňuje se o důtce, která mu byln dnes dána prý pro urážku českého místodežitele. Ne- bude se s předsedou hádati, má-li právo hájiti místo- držitele, anebo, má-li místodržitel právo dělatsi v Čechách, co chce, a také porušovati zákony. Neni od předsedy kolegiálním jednáním oproti českému místopředsedovi Žáčkovi, prohlašuje-li předseda, a Žáček slíbil k jeho dotazu učiniti o něm vládě sdě- lení, že přes to vládě o tom sdělení neučinil. To bu- diž českému náměstku pro budoucnost poučením, že si má vymoci lepší a bezpečnější postavení v pre- sidiu. Ve věci samé ptá se předsedy, chce-li ostatni členy přodsednictva chrániti a šetřiti, pokud jde jejich projevy, s přodsednického křesla Předseda dr. Weiskirchner: Mistopředseda dr. Žáček učinil v poslední schůzi toto prohlášení. aniž by rozuměl dolazu posl. Choce. Nemohu vládě sděliti, že si jeden poslanec přeje zpolíčkovati če- ského mistodržitele. To vládě nesdělím. (Hlučná po- chvala a potlesk. Hlučné výkřiky rozhořčení mezi českými radikály a odpor posl. Choce) Předseda: Prosím, pane poslanče Chioci, klid. Poličky nejsou politickými argumenty Příští schůze bude v pondělí odpoledne
#5 alto_textblock #5
Z parlamentních výborů.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 30. dubna. (K. k) V užším výboru pro ochranu horníků dv. rada Honan včera prohlásil naproti hornickému listu „Glück auf!“, že nevykonává jednostranně vliv na rokování užšího výboru. K projednávaným předlohám nepostavil se ani na prospěch báňských podnikatelů, kni horniků- Posl. Cinger uznal nesprávnost onoho vy- líčení. Předseda dr. Licht vyslovil díky užšího vý. Boru báňské sekci za rychlé poskytnutí materialií
#7 alto_textblock #7
týkajícícl se osnov zákonů ve příčině zkrácení doby šichty rozšíření nedělního klidu a p. a sdělil, že bán- ská společenstva jmenovala již z obou skupin dele- gáty do ankety a jednotlivé sbory již zaslaly písemná vyjádření k dotazníku po placení mzdy v hornictví Učiněna usnesení o rozšíření kruhu expertů. Bu- de vypracován dotazník pro novou látku, které s nyní anketě dostalo a ujednán ve schůzi užšího vý boru příští týden.
#8 alto_textblock #8
Právní výbor vyřídil dnes návrh dra. Sylveslr a sp. o vydání zákona ve příčině náhrady výloh ob hájcům svazku manželského a ve příčině ručení zá- stupců stran za poplatky. Návrh přijat v tomto znění: § 1. Výlohy obhájce v řízení, konaném za tím účelem, aby manželstv prohlášenc bylo neplatným, nebo rozvedeným, maj býti nahrazeny manželem, jenž byl prohlášen, vin- ným. Jsou-li oba manželé prohlášeni vinnými, nebo není-li žádný prohlášen vinným, anebo, zjistí-lis vyšetřováním zavedeným na podnět úřadu neplatnost manželství, mají oba manželé rukou nerozdílnou nahraditi výlohy obhájce. Je-li žádost za prohlá šení manželství neplatným nebo rozvedeným odvolána nebo zamítnuta, má navrhovatel — a byl-li podán návrh oběma manželi, mají oba rukou nerozdilnou nahraditi výlohy obhájce. V případě uvedeném v § 9 zák. ze dne 16. února 1883 ř. z. č. 20. je povine platiti výlohy pozůstalý manžel. § 2. Zástupce, ustanovený některou stranou neručí za poplatky svědkům, odborníkům, poplatky komisní a cestovní, v soudním řízení vzniknuvší leč že by toto ručení výslovně převzal. Zpravodajem pro sněmovnu byl jmenován posl dr. Ofner. . o
#9 alto_textblock #9
.
#10 alto_textblock #10
V rozpočtovém výboru prohlásil posl. Koli scher svým a jménem jiných, že židovští poslane ohražují se bez rozdilu národnosti a stran proti ka- ždému pokusu, zkrátiti možnost, příslušející všem státním občanům, používati dle potřeby veřejných škol, zvláště škol středních. Tosl. dr. Sylvestr praví, že má býti podáno ještě 21 referátů, takže nebylo by již možno projed- nati rezpočet do konce května. Bylo by dobře, pro jednati zbývající ještě položky sumárně, než upu- stiti od řádného vyřízení rozpočtu a poříditi opět jen rozpocel zatímný. Poslanci měli by se při zbývajícíe ještě položkách ve svých řečech co možná omeziti. Předseda dr. Chiari chce vyhověti podnětům dohodne se s členy konference klubovních předsedů. Bel. Staněk pokračoval ve svém referátu tit. „Obecné školy“, vybízeje k větší podpoř zemědělského pokračovacího školství. Navrhl reso- luci, aby vláda do rozpočiu na rok 1909 vložila 500.000 K a učinila přípravné práce, aby zeměděl- ské pokračevací školy mohly zahájiti činnost. Stěžuje si na nedostatečné místnosti čes. ústavu pro vzdělán učitelek v Brně a navrhuje resoluci, aby vláda vř- novala větší pozornost zřizování ústavu pro hlucho- němé a požadovala dodatečný úvěr 1 milionu n rok 1903 ku podpoře školních staveb. Posl. Klofáč protestoval proti postálnění obec ného školství. Občanská práva učitelů nejsou r- spektována. Stát nesmí ve svém vlastním zájmu sní- žiti školní docházku na 7 roků. Ustanovení o men- šinových školách se vládními orgány bezohledně po- rušují. Zvláště ve Slezsku jest česká a polská mládež soustavně poněmčována. Brojí proti tomu, že ne- dávno byly záležitosti menšinového školství přiká- zány z plena zem. škol. rady v Čechách užšímu vý- boru, jehož jediným účelem jest, aby české menši- navé školy byly zničeny. Česká škola Komenského ve Vídni nemá práva veřejnosti, ač loto právo bylo přiznáno dokence i židovským školám. Trvá na tom aby byly ve Vídni zřízeny české státní školy a aby byřo zatím přiznáno právo vořejnosti soukromým školám spolku Komenského. Nynější slav ohecného školství neuspokojuje. Škola úpí pod nátlakem kleri- kalismu, byrokratismu a centralismu. Školství mus býti zřízeno na národním základě a proto musí být v min. vyučování národonostní odbory. Posl. Steinwender myslí, nebude-li se po- kračovati v rozprvě o rozpočtu, nebude vyřízen dů- ležitý finanční zákon a nebude učiněno opatřen o části přebytku rozpočtového v obnosu 16 mil. za rok 1906. V příčině školství přeje si řečník, aby pokračovací školy byly povinně organisovány Posl. Malik prohlásil, že říšský zákon o obec- ném školství nesmí býti změněn, avšak vešker břemena nesmějí se přesunovati na země a obce Podal resoluci, by vláda poslarala se, aby stát pře- vztl co nejdříve polovinu platů učitelů na obecných školách. Posl. Holmann-Wellenhof přimlouvalse za zlízení IV. kursu na měšťanských školách a na- vrhl příslušnou reseluci. Posl. Schlegel je proli změně říš. zákon o obec. školách, poněvadž platí netolíko a. zájmu učitelů, nýbrž i v zájmu obyvatelstva. Posl. Walcher navrhl, aby s návštěvou pokra- čovacích škol začalo se po 7—8leté školní dochá zc Posl. ryt. Onciul zminil se o školských po- měrech v Bukovině. Posl. Seitz pravíl, že třeba zavěsti zákon, sl novící naprosto světskou, od každé církve a nábožen- ské společnosti neodvislou školu. Brojil proti nucen účasti na náboženském vyučování a navrhl různ reformy obecného školství. Příští schůze bude v pondělí dopoledne
#11 alto_textblock #11
Předseda dr. Chiari pozval členy výboru k ne- závazné poradě o urychlení rozpočtové debaty na pondělí o 1/410 hod. .
#12 alto_textblock #12
Legitimační výbor schválil protestovanou volb posl. Bjeladinoviče. Posl. Loewenstein vzdal se referátu o vol- bě posl. Daszynského, pročež zvolen zpravoda jen posl. Battaglia, Pretestovaná volba posl. OBerleith ner (ref. Stölzl) byla schválena Posl. Eldersch podal minoritní návrh, aby volba tato byla prohlášena za neplatnou.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. dubna. (Parlament jazykový spor.) Vyhlídky do nastávajíeí kampaně říšské rady jsou neutěšené — tak asi zní úsudek listů různých stran a jazyků. které úvodem k dnešnímu zahájení poslanecké sněmovny napsaly úvahu. »Arb. Zíg.«, jenž se obává, že česko-německý jazykový spor učin poslaneckou sněmovnu opět nedělnou, ukazuje přímo na vládu jako hlavního vinníka, jenž široké vrstvy lidové uspokojuje planými sliby, o řádnou práci v parlamentě se nestará, nýbrž dbá jen o to, aby se pomocí vládní většiny promrakaly předlohy, jichž potřebuje vláda k své existenci. Pessimisticky hledí na parlament i listy polské. »Nov. Ref.« tvrdí, že se z velikonočních prázdnin nad parlamentem na- shromáždilo tolik třaskavin, že těžko rozhod- nouti, vyletí li do povětří vláda, neb parlament nebo snad jen někteří ministři a strany z nimi stojící. Záchranou může se státi pouz letošní panovnické jubileum, které nepři pouští aby se prvý parlament, vyšlý ze všeobecných voleb, provedených na nádlak samého panov níka, rozpustil a celý stát se vydal rozčilujíeí volební agilaci. I krakovský list vidí hlavní nebezpeč v česko-německém sporu, nebezpečí nejen pro parlament, nýbrž pro obyvatelstvo celého státu, jemuž záleží na dělnosti parlamentu. Ukazuje se při télo příležitosti znovu, jak škodlivé bylo pro celý stát, že se česko - německý spor pře- nesl do parlamentu. »Kdyby tento spor — praví »N. R.« — zůstal na území zemském a strany hledaly dorozumění a cestu k uklizení sporu na půdě českého sněmu, snad by dnes už ne- bylo česko-německé otázky. Jakmile se bojiště přeneslo do Vídně, parlament se stal bezmoe- ným a spor se jen zosiřil.« Poláci nebudou prj následovati Němců, svůj spor s Rusy do Vídné nepfenesou, nýbrž pokusi se o dohodu s nimí doma na sněmě haličském. V Praze, 29. dubna. (K řesťanšt sociálové a úřadnická revolta. Jeden z německých radikálů, posl. ryt. Mühl werl, napsal tylo dni, že německo-nacionální politika v Rakousku dodělala se v posledníeh lelech největšího úspěchu tím, že přinutila kr sťanské sociály, aby změnili své stanovisko k otázkám národním, aby se veřejně přiznali ke svěmu němectví. Křesťanští sociálové v po- slední době nejen že nezadávají v ničem ostat ním německým stranám, kdykoli běží o potírán práv našeho jazyka, nýbrž snaží se je z pra- vidla přetrumfnouti. Zvlášíě výbojně vedes v tom vzhledě Patzeltova »W. Deut. Korresp.«. V nejnovějším čísle zuří na české úřadníky, že se osmělili zaváděti via facti vnitřní úřadní če- štinu. »Je — prý — zjevno, že jednají proti platným nařízením. Není nijakého nařízení, tím méně zákona, jejž by mohli uvésti pro plat- nost české vnitřní úřadní řeči. Na místo práva a zákona vstoupila bezohledná politická agitace To, co provádějí nyní čeští úřadníci, jest zjevná vzpoura proti právu a zákonu, jest posměch státní moci, k němuž je svádí jich političu vůdcové. Bude-li k tomu vláda mlčky i nadále přihlížeti, dá tím úplnou volnost neposlušnosti úřadnictva a výsledkem bude bezuzdná zvůle v úřadech.« Tak vida! Dokud chebský Freyer a jeho následovníci přímo šlapali po platném Stremay- rovu nařízení a vláda mlčky přihližela k jejich řádění, vše bylo v pořádku a nebylo nebezpečí že v úřadech zavládne bezuzdná zvůle. A přece Němci pro svou výhradní vnitřní úřadní něm- činu v Čechách nemají ani stopy nějakého zá-
#14 alto_textblock #14
kona, kdežto rovnoprávnost češtiny s němčinou je zaručena platnými dosud zákony od r. 1627 počínaje až do prosincové ústavy. Mluví-li »W. D. K.« o politických vůdcích, svádějícíeh úřadníky, projevuje zrovna božský dar zapo- menutí, neboť neví už pranic o rozkazech ně- mecké národní rady a dra. Václ. Titty. Ze Záhřoba, 28. dubna. (Mstiv ost bar. Raucha.) V rozhodnutí chorvatské vlády, do- daném prof. Šurminu, jímž se mu sděluje. že se dává na trvalý odpočinek, ač je m teprve 41 let, oznamuje se mu mimo jiné, ž zemská pokladna obdržela poukaz, by se mu kon- cem dubna přestalo vypláceti služné. Pense bude mu prý vyměřena, až potřebnými listinam prokáže, na jakou pensi má právo. Kromě prof. Šurmina a dra. Manojlo- viče, který má býti ze státní služby, pro puštěn vůbec bez pense, mají býti z university vypuzeni ještě profesoři dr. Bauer. dr. Frn Vrbanič a dr. Sišič, vesměs poslanci členové chorvatsko-srbské koalice. Po profesorech a jiných zemských úřadní cích má se dostati náležité odměny též oposič- nému tísku, který dle odhadu bar. Raucha je vinen všim zlem v Chorvatsku. Hned, jak se stal bánem, žádal v Pešti za dovolení, aby směl. jako kdysi hr. Khuen-Hedérváry, zastaviti ne dávno teprve obnoveny zákon o svobodě tisku V Pešti mu řekli, že to nyní už nejde, Proto činí pešťské vládě nový návrh, aby se oposič ným novinám odňalo právo na časopisecké po- štovní známky a přinutily se rozesílati poštou noviny pod křižovou páskou, jako jiné tiskopisy Až by se oposičné listy finančně zakrvácely, daly by mstivému bánovi pokoj. Ze Záhřeba, 28. dubna. (Z tábera sta čevičovců.) Skupina Starčevičova, jež s odloučila od fmnkovců, navrhla v poslední spo lečné schůzi čisté strany práva resoluci, ve kte- ré se vzpomíná výroku nebožtíka Ante Starče- viče: „Nemůže-li politická strana svůj program úplně provésti, má se připojiti k mužům, kteří třebas na základě jiného programu pracují pro dobro vlasti a zlo od ní odrážejí.“ Stojíc na ta- kovém stanovisku, strana bude nejrozhodněji vy stupovati proti bar. Rauchovi jako exponentu pešťské vlády v Záhřebě. V nynějším rozšlapá vání t. zv. velkosrbské myšlenky spatřujo pouze manevr, kterým se má jedna čásť oby vatelstva odstraniti od boje za ony zbytky práva. které Chorvatsku ještě zůstaly, slovem že se tímto manevrem mají rozeštvati jednotlivé opo sičné strany mezi sebou. Tato rosoluce, jak známo, byla frankove zamítnuta a nastal rozkol. Dr. Mile Star če vič vyslovil pak redaktoru „Obzoru“ své mi nění v ten smysl, že věc mu jde nad osoby má za svou povinnost chovati se přátelsky k každé straně, která opravdově pracuje pro blah Chorvatska. Ačkoli jsme byli odpůrci rěcké re- soluce — pravil dále — nemohli jsme přeee odsuzovati neb aspoň neschvalovati boj chu vatsko-srbské koalice proti železniční pragma tice, neboť jazyk je veliká posvátnost celého n roda a v obraně proti maďarskému násili má státi svorně celý národ. — Odstěpenci vydávaj už svůj vlastní denník „Hrvatska Sloboda“ v němž odhalují přátelské styky dra. Frank s bar. Rauchem a jinými členy nynější mad ronské vlády.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničné.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 30. dubna.
#17 alto_textblock #17
Svoboda universitního učení dle ruského poněti V Moskvě r. 1905 gen. Šaňavský odkáza 800 000 rublů na zřízení svobodné university tam. Tato universita má poskytovati úplnou svo- bodu učitelům i posluchačům. Učit může kdo chce a čemu chce — předpokládá se, že po- sluchači se pohrnou jen k nejlepším učítelům a prostřední nebo spatní že sami budou musit kathedry opustit, protože nebude, komu by před- nášeli. Také posluchači budou míti nezkrácenou svobodu ve volbě učitelů a předmětů. Nebude se žádati, aby se posluchači vykázali vysvědče- ním znalosti, nikdo jich nebude zkoušet, nebude
#18 alto_textblock #18
žádného platu za učení a žádně kontroly, ch dí-li kdo do přednášek. Odkazatel vzložil na město Moskvu, aby závěť jeho uskutečnilo. Ministerstvo vyučování nedávno rozhodlo, že volná universita moskevská nemůže býti zřízena docela podle idey gen. Še- ňavského a předepsala jistá omezení. Obecní zastupitelstvo moskevské bylo velmi nespokojeno když bylo o rozhodnutí vlády uvědomeno. Na universitě kazaňské je zapsáno velmí mnoho mimořádných posluchaček, jež s nyní přihláslly k řádným zkouškám. Profe- soři se zdráhali je zkoušeti, ale studenti se ener- gicky ujali svých mimořádných kolegyň, bom- bardujíce zkoušející profesory, kteří byli donu- ceni uchýliti se se zkoušenci do místností, uza- vřených kovanými dveřmi. Dav studentů zaháji pravidelné oblehání profesorů, kteříž telegra ficky oznámili vládě, co se děje. Vláda odpo- věděla, že mimořádné posluchačky nesmějí být zkoušeny, nemajíce předepsané přípravy. Když to oznámeno studentům, všichni šmahem se pra- hlásili za solidárné s mimořádnými kolegyněmi a že se žádný zkouškám nepodrobl. Zmocnili s pak numismatického musea a z ného si uči- nili tvrz. Co dál, není známo
#19 alto_textblock #19
v Clemenceau v Londýně Francouzský ministerský předseda Clemen ceau zúčastnív se pohřbu Campbella Banner- mana, vrátil se z Londýna opět do Paříže. Me porady o běžných politických otázkách s n- vým premierem Asquithem i se státním tajem- níkem Greyem a prohlásil zpravodajům, že s vý- sledkem porad těch je naprosto uspokojen. Tvrí se, že Clemencenua vedla do Londýna obava, ž nový anglický premier odbočí od směru frankc filského, i snaha odvrátiti jej od toho . .s Hrozící válka na východě — Obrovské převraly dynastické. — Tajný spolek rusko japonský Milánský »Corriere della Sera«, list snad v Ilalii nejseriosnější, obdržel od svého dopiso- vatele Barsina, výtečného znalce poměrů vý- chodoasijských, kterýž dli té doby v Novém Yorku, zprávy telegrafické, že situace na dálném východě stala se nejhrozivější. Právě proto — telegrafuje dopisovatel — Roo- seveit žádal za rychlou stavbu čtyř obrněne zvláštním poselstvím, protože poměry na východě staly se nenadále velmi hrozivými. Spor mezi Čí- nou a Japonskem značí dnes již pro Ja- ponce ohromné hospodářské poško- zení. Boykot rozšiřuje se z Kantonu rychle po celé Číně, lodím japonským odpírají se náklady. čínské banky a podniky odmítají japonské pe- níze a šeky. Japonsko prodělavši právě těžkou krisi hospodářskou, nesnese dlouho akce té, jež ničí jeho vývoz, naléhá dnes již na čínskou vládu, ale marně a bude tak dohnáno k vážné akci. Nad to třeba počítati i s okamžikem úmrui čínské císařovny-matky. Japonsko zbrojí obrovsky, aby vykořistilo velikých vnitřních zmatku i obrovských převratů dynastických. jež Číně nadejdou po smrti císařovny. Ač Japonsko zbrojení ještě ne ukončilo, chce, ohroženo jsou uzavřením čínských trhů, u dálost urychliti. Situace Japonska sama žene je k násilí. To všechno Roosevelt vl. A veliká vážnost situace zjevila se mu nejlép případem v Charbinu: americký konsul ode- přel uznati ruskou autoritu nad Mandžurskem. ale japonští diplomaté přidali se na stranu Ruska. Ve Washingtonu zvěděli tak poprn o tajné dohodě mezi Ruskem a Japonskem. V amerických kruzích doufají prý však, že v- liké loďstvo tichomořské i ostatní zbrojení ame- rické bojechtivost japonskou poněkud utlumi. Přes to pracuje se na opevňován Filipin se zimničnou rychlostí. o *
#20 alto_textblock #20
*
#21 alto_textblock #21
Za karikaturu německé kultury — osm měsíců vězení. Ilustrátor a vydavatel elsaského satyrického listu »Dur's Elsas«, Jindřich Zislin, otiskl obrá-
#22 alto_textblock #22
— Pokolení skrčených koster byl lid usedlý a pospolitý, provozoval orbu, choval dobytek, nalé záme rozsáhlé jeho osady v severních Čechách . . Zcela jiný lid objevil se v Čechách jižních,v lesích i na pastvinách nalézáme po něm skupiny mobyl, objemné hrobky ve stínu hvozdů . . . Na území skrčených koster objeví se pojednou nove pokolení s úplně vyvinutým obřadem pohřeb ním .. — Tak z dokumentů svého »archivu hrobů« vyčítá badatel události a poměry dob dávno zapadlých o kterých žádná paměť v knihách a listinách se ne zachovalal — A ten lid v zemi usedlý, který pěstoval orbu a ten »zeela jiný«, který se náhle objevil na jihu po němž mobyly zbyly a to třetí snové pokolení«, které pojednou se objevuje s vyvinutým obřadem .. jaké byly národnosťi?.. Badatel je přísný muž, střízlivý a melhodický Nepospíchá tuze s odpovědl! Z předmětů nalezených možno souditi na stav kultury, na dobu a stupeň vývoje, na způsob obřadu a vyznání, na povolání a zaměstnání, z tvarů lebek a rozměrů kostí, lze snad příbližně určit nebožlíkovu ragu. Ale — národnost? Vyhrabaná kosť nebo spona, kladivo nebo meč, komu náležely: Slovanu. Germanu či Keltovi? Dnes ještě mladá věda neod povídá na otázku nejvíe naléhavou, ale nevzdává s naděje a vyzývá k další úsilovné práci.
#23 alto_textblock #23
—n—
#24 alto_textblock #24
Bibliografie.
#25 alto_textblock #25
* Stanisl. Tomaszewski: Mapa Polsk Tiskem litografického ústavu Ferčin. Dědka v Praze. St. Tomaszewski vydával v Bydhošti polský lidový list, ale na 200 procesů, které mu pruská vláda uva- lila na kik, přinutilo ho, že se přestěhoval do Kra- kova a tam pokračuje ve vydávání národních děl pro své krajany v Prusku. K takovým dílům náleží právi jím vydaná „Mapa Polski“, provedená ve velikém formátě úhledně, přesně a jasně v pražském ústavě Dědkově. Mapa Tomaszewského představuje říši pol skou za největšího rozsahu, kdy se jeji hranice do- týkaly na západě Štětína a na východě sáhaly az za Smolensk. Vydavatel poznamenává, že je to mapo říše polské z doby Jana III. Soběského, obránce Němců (Vídně) před poturčením a vydává se na pa- mátku zákonů o vyvlastnění polské půdy a zákazu polských řečí, právě schválených pruským a něme- ckým sněmem. Nehledě k tomu, že za Jana Sobě- ského Polsko na východě nesá halo až za Smolensk a že k němu v ty doby nepatřilo také Slezsko a ze- jména hrabství kladské, které se dostalo na mapu asi omylem, jest mapa Tomaszewského vhodnou po- můckou pro každého, kdo se obírá dějinami pol- skými. Pro Poláky, u nichž jest historismus velice rozvit a kteří jsou právem hrdi na svou velikou mi- nulost, bude tato mapa krásnou památkou. Jet i rám mapy vhodně ozdoben znaky všech bývalých voje- vodství království polského, jakož i znaky panovni- ckých rodů polských a prázdná místa po straně ma- py vyplněna podobiznami všech nvnějších polských
#26 alto_textblock #26
poslanců v ruské dumě, němockém říšském sněm i naší říšské radě. * Josef Jan Svátek: „Napříč Italií“. V k misi knihkupectví Řivnáčova, cena 1 K 50 h. Dne již netřeba ani doporučovati cestopisné causerie Svátkovy. Jsou dobře známy a tak pochvalně posou zeny, že stačí jen upozoriti, že některá z nich vyšla Všem, kdož touží po Ralii, ať skulkem či jen duchem stane se tato nejnovější kniha Svátkova nepostráda- telným průvodcem, který je nejen poučí, ale i v nut- nou poelickou náladu uvede, jim všechny krásy Iialie osvětlí a konečně i rozmarně pobaví! „Napříč Italil řadí se zcela důstojně nejen svou vnitřní cenou, ale i svým ladným zevnějškem ke všem dosavadním cestopisným pracím Svátkovým. „Zlatá Praha“, velký obrázkový týdenní v nakladatelství J. Oty v Praze, v čisle 32. přináší řadu zdařile reprodukovaných uměleckých obrazů starších mistrů. („Plen města““ A. van Italemia, „Ale- goric“ od K. Škréty, „Krajina“ od J. Penta, „Podo- bizna“ od Führicha, Kubíkova kopie starého obrazu „Alchymista“). Beletristická část vyniká i tentokrále mnohými příspěvky skutečné lilerámí ceny a přináží zajímavé články a posudky z kruhů uměleckých společenských „Zlatá Praha“ je listem rodinným, vy rovná se časopisům světových literatur, ale nahraditi může každý ilustrovaný list německý, bez tak často našim národním snahám neprátelský. Redaktory „Zlaté Prahy“ jsou A. B. Dostál a Viktor Olíva. Sou časně vyšlo 5. číslo „Výslavního časopisu Zlaté Pn- hy“ a přináší články z letošní jubilejní výstavy, kler doprovázejí obrázky. Predplatné K 1.50; abonen „Zlaté Prahy“ jej dostávají zdarma * Z nakladatelství Jos. R. Vílímka v Praze Spisy Emíla Zoly počaly právě vycházeli v nove ilustrované sbírce čelby „Slavní autoři literatur svě tových“. Sešit za 20 hal. Duže nezakotvené. Napsal Felix Těver. K 3.— váz. K 4.50. Cikánský poklad. Napsal P. Perault. Z frane přeležil prof. Fr. Sekanina. S původ. franc. ilustra- cemi a kresbami St. Hudečka. K 2.50, váz. K 4.— Modrý závoj. Napsala Flor. Montgomery. Přelo- žila Povla Moudrá. S ilustracemi Něnc. Černého K 2.50, váz. K 4.— Bublinky. Napsal Oldř. S. Koslelecký. S čelným ilustracemi Jos. Friedricha. Sešit 30h. Sny jarních nocí. Napsala Marie Calma. S kres bami Věnc. Černého. Seš. 12 h. Za humny. Napsal V. Beneš. S kresba mi s Hudečka. Právě vyšel sešit 2. Divy neznámého světa. Napsal J. Houdek. Spiny F. X. Svobody zahájeny románem „Srdc její zkvélalo vždy dvěma květy“, jehož vyšel práv seš. 7 za 80 hal. Pohádka lesní samoly. Na Duhově. Napsal Jan Klecanda. Vyšel sešit 7. za 30 hal. Svělem antomobilem. Z Pekina do Paříže v 6 dnech. Napsal L. Barzini. Autor překlad prof. Er. Po vera. Vyšel 19. sešit. 48 hal. Garibaldi, bohatýr svobody. Napsal K. Tům 21. sešit s ilustr. St. Hudečka. Šešit 18 h.
#27 alto_textblock #27
Paměti detektiva Sherlocka Holmesa. (Plukov níkův hřích.) Druhé ilustrované vydání. Vyšel 6. seši za 24 hal. Cestopisné romány drs. K. Maye. (Ilustrovano vydání) Seš. 173. přináší počátek II. dílu II. vydán románu „Vinnetou“. Sešit 32 h Byl jednou jeden král... Vybrané pohádky vý chodních národů. Vypravuje J. K. Landa. S četným ilustracemi. Seš. 20. za 20 h. * Žlnté hnutí. Prostředek k ullačení vlivu sociál ně-demokratického. Nákladem časopisu „Die Arbeit (Heřman Kepp) ve Vídni. — M. Kurt: Básně. Ná- kladem moravsko-slezské revue v Mor. Ostravě. — Josef Holý: Skokády. II. vydání. Nákladem Mo ravsko-slezské revue v Mor. Ostravě. — Roman Cikhart: Svatopluk Čech. Vydáno jako rukopisní přednáška k oslavám Čechovým s podobiznou a pod- pisem básníka. Cena 20 h. Vydal knihkupec V. Ša- fránek v Táboře. Nákladem vlastním. — Henr George: Sociální problém. Přeložil dr. Jar. Frančk (Otázky a názory XXII.) Nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech. Cena 3 K. — Leon Bour gecise: Solidarila. Přeložil Ant. Uhlíř. (Otázky názory XXIII.) Nákladem Jana Laichtera na Král Vinohradech. — 70 dokladů e tom, že Bacon psa Shakespeara. Cena 25 hal. Nákladem Jindřicha L - renza v Třebíči. — Prof. Josef Kubín: Promluvy francouzsko-české. Nákladem Jindřicha Lorenze Trebiči. — Karel Eichner: Obrázkové dějiny ná- roda českého. Nákladem Jindřicha Lorenze v Tř- bíči. — Pařiž. Průvodce po Paříži. S nejběžnějším frásemi. Na základě vlastních zkušeností a pokynů jiných sestavil v Poříži žijící Čech. Náklaďem Jindř. Lorenze v Třebíčí. — J. H. Orlieký: Poutí po zeměkouli. (Univerální knihovny č. 14.) Cena 20 h. Nákladem Jindřicha Lorenze v Třebíči. — Karel Babánek. Zaváté cesty. Nákladem E. Weinf urtera v Praze. — Fr. Resch: Religion und Wissenschaft Kirche und Schule. Zum čsterreichischen Katholiken- tag und seinen Folgen. Nákladem a tiskom Osvalda Mutze v Lipsku. — Bellmannův 10kr. Kurýr pro Če- chy, Moravu i Slezsko. Se železniční mapou. Cena 20 h. XXV. ročník. Tiskem a nákladem Karla Bel manna v Praze.
#28 alto_textblock #28
Dramatické umění.
#29 alto_textblock #29
Všichni tři. Komédie o jednom dějstvu Napsal M. Kurt. Režisér Jakub Seifert. Hostinský pokojík a balkónem, vyblídka do zahrady, prostřený stůl, u stolu mladý párek. Několik úvodních slov, nějaké cinknutí přiboru. sklinky a víte už polovic, čeho třeha. Paní Lol má svoji povinnost manželskou, ale tak, za zády svého manžela, si přílepšuje. A ješté nějaké zacinknuti příborul — A máš-li pak mne vskutku ráda, Lo linko?
#30 alto_textblock #30
A paní Lolínka něhyplna:
#31 alto_textblock #31
— Ach, Jeronýme, jen tebe! Jen febe ! .. A od svého talíře svému protějšku rovnou na klín! A ramena kolem šíje! A polibek za polibkem A prach a broky! Románek začíná, kde jiní — konči! Oč se máte ještě zajímati? Leda snad o to, co — předeházelo? A hnedle se dovítel Klep na dvéře! Pan manžel snad? Ješte ne! Strpení trochu! Návštěva ! Jeronýmův přítel. pan Tužín! Vrací se z ciziny. Náhoda ho sem zavála právě teď! Něco formalit“! Nový přichoz a panička měří se trochu nápadně. Větříte člo- věčinu! A vskutku, nemýlili jste se! Paní Lol se brzo porouči a pan Tužín vypravuje. Pře rokem, než odjel, měl se slečnou Lolou románek. Právě v tomhle pokojí s balkonem, s vyhlidkou do zahrady, si to spolu důkladně pověděli Jenže mladý muž neměl peněz a slečna Lolink se tedy provdala za staršího, třipatrového do- mácího pána. Skupina! Prodloužená tvář pana Jeronýma Teď by snad mohí vstoupit pan manžel! A už je venku slyšet jeho hlas! Hledá svou ženušku. Slyšel, že tu večeři s panem Jeronýmem. Je mile překvapen, že se mýlil. — Račte s námi povečeřetl — Milerádl Proč by nepovečeřel? Je tu tak příjemno A zvláštní věe! Právě v tomhle pokoji s bal konem a s vyhlidkou do zahrady také par Benýšek asi před rokem zahějil svoji známos s paní Lolou! — Jenom, aby Lolinka se nedověděla, že jsem — ji měl v podezření ! .. A když se tak sešli, mohou sí spolu vesel připit — všickni tři! — Hra má velikou přednost! Všecko jde ráz na ráz. Nemá-li autor jiné ambice, než, buď jak buď, na půl hodinky zabavít diváka: možno mu dosvědčit, že vytknutému úkolu plně dostál. Ovšem má i souhra svoji zásluhu! Obst rali ji svižně pánové Seifert, Schlaghammer š. Želenský, Lola, paní Červená. + Scena academica Svazu českoslovan- ského studentstva: »Jenda«. Všední bistorie o třech dějstvích. Napsal Q. Ml. Vyskočil 28. dubna. V Národním domě vinohradském sebrál studentští ochotníci dramatický pokus svého k-
#32 alto_textblock #32
legy autora, který v poslední době několik beletristickými pracemi na sebe obrátil pozor- nost a byl dokonce částí kritiky uvítán velmi sympaticky. Jeho tříaktová dramatická práce má děj dosti chudý a strukturu takřka primi- tivní. První akt je hotovou kopil Svobodových »Směrů života«: Jenda Konrád, student, který sedm let v Praze nestuduje a utahuje rodiče na upadajícím statku, je na pokraji zkázy. Katastrofu dovršuje rozluka s povrchní milenkou Almou, která zradí jeho čistou lásku, a Jend začne pít. Po prohýřeném večeru vrací se domů a zde čeká jej matka s přibuzným klerikem, přinášejíc mu zprávu, že otec ze zármutku n ním zemřel. V zoufalství chce Jenda skočiti s okna, ale zadrží jej a odvádějí domů na ves. Po přestálé nemoci a krisi duševní se Jend umoudří, zanechá studií a ožení se s prostým selským děvčetem Aničkou, přítelkyni svého mládí. Stane se sedlákem, zvelebí zanedbané hospodářství a všecko by bylo v nejlepším po- řádku, kdyby se démon Alma z čista jasn ještě jednou neobjevila ve třetím aktě. S ja- kýmsi záhadným společníkem v kočáře zahnán je bouřkou do jejich statku, a Anička umíná strachy, aby jí Jendu znova neodloudila. Alm sehraje Jendovi hotovou svůdnickou seěnu z Przybyszewského, ale ten statečně odolá. protože v kritickém okamžiku se probudí jeho třiletý klouček v kolébce a volá tatínka. Po bouřce se vyjasnilo, nevítaní hosté se zdvořile poroučejí a mladé štěsti je zachráněno bohd na vždycky. Celá tato bistorie, na štěstí krátká, je po divná směs realismu a lyriky: realismu s f- gurkami čistě Svobodovskými, a lyriky šťastně naivní. Ale všechen ten realism, zdánlivně všední, je vlastně velmi nevšední a nereální. Tak v prv- ním aktě dostal student Jenda ještě odpoledne posledních dvacet zlatek z domova a večer už přijede matka do Prahy, staví se cestou pro pana majstra v semináři, přijde s ním k Jendovi do bytu, čeká na jeho příchod a teprve, když ten se opilý vráti z pitky domů, sděluje oběma užaslým mladíkům, že otec zemřel . . . Druhý akt má pouze jednu scénu, hrající v časném jaře v zahradě kvetoucích třešní. Že jsou tady také už bujné keře nádherně rozkvetlých růzí, by ani tak nevadilo; horší jest, že Jenda vy- práví Aničce znovu podrobnou historii své lásky