#3
alto_textblock
#3
Ročník XXXXVIII.
#4
alto_textblock
#4
su altol o grěc nl
#5
alto_textblock
#5
clm ánlln
#6
alto_textblock
#6
somod ivolsvmůng a tnbododo šžade
#7
alto_textblock
#7
od tdoa vnnbzog
#8
alto_textblock
#8
zolmhnno
#9
alto_textblock
#9
V Praze, v neděli 18. října 1903.
#10
alto_textblock
#10
ovunvon
šněonlmbon ze
stqv lnonlinn avonvem e
#12
alto_textblock
#12
Číslo 287.
#13
alto_textblock
#13
Na ranní s odpol. lIst
před plásí sa:
v Praze v administraeí
a mžní
ns čtvri (zt v r .
s drojí denáškou
na měsíc . . . . .
n dnt 14a . . . . 7 K 60a
ve flielkich „ K ao
na nšske
P oštou:
za mšale . . . . . . 9
s čtvrt lais.. . . 9 ka voh
s dvojí zisiola K e
a vzsk
.:. kE
asrrí ak
#14
alto_textblock
#14
skni
#16
alto_textblock
#16
v drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 8 h
odpoledni
. . . za 2
Ve slialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10 h
4 k
odpoleduí . . . . . . . .
Inseratv
platí se hotově napře
Předplacení a inserty přijímá admini
strace v Mariansk é ulici č. 3.
Tam nachárejí se též redakce
uiskárna a ezpelice „Národnich Listů“
Rukopisy so novraceji
#17
alto_textblock
#17
nnodha o ilo
#18
alto_textblock
#18
nhandol
#19
alto_textblock
#19
s p
n
#20
alto_textblock
#20
Dnešní číslo pre Prahu je o 20 stranách.
#21
alto_textblock
#21
Co dál?
Napsal dr, Jose! Fořt.
e
z Srdce česká jsou rozechvěna. V strasti-
plném plahočení svém poznovu byli jsme
vrženi zpět. Po 15. březnu 1898 přišei
14. říjen 1899 a po obou dospěli jsme nyní
k 15. říjnu 1908. V letech 1898 a 1899 roz-
meten byl ždibec práva získaného vydáním
jazykových nařízení Badena a Gautsche
a nyní — po jedenáctiměsičním podlamování
staré, třicetileté jazykové državy české ob-
sažené v nařízení Stremayrově — triumfují
vzdor a zvůle německých krajanů našich
zmařením všeliké činnosti sněmovní. Z obrany,
kterou Němci při Badenovi a Gautschovi
předstírali, přešli nyní k útoku
a zjevným, nepokrytě hlásaným cílem ofen-
sivy této jest roztržení dosud celistvé naší
otecké domoviny. A zvůli svou, pokud běželo
o zmaření sněmu, Němci tentokrát pro-
vedli ... Pocit hněvu lomeuje a střídá se
v nitru našem s pocitem bolesti nad křivdou
a pokořením. Zajistě — těžko, přetěžko tu
hlásati rozvahu a klid. A přece jiného ne-
zbývá! Nejnebezpečnější úhonou, každému
nezdaru v zápětí kráčející, jest demoralisace
řad zápasnictva a rostoucí v nich beznaděj-
nost i zmatek. Je-li v těžkých dobách málo-
myslnost hříchem odpustitelným, byl by
zmatek, neb dokonce slepé rozvášnění, vy-
bíjející se vzrůstem rozbroje domácího, pro-
viněním nesmazatelným. Nesmí běžeti ani
o strany, tím méně o jednotlivce, nýbrž
o společnou věc národa. A tu platí přede-
všim: aequam servare mentem rebus in ar-
duis. Povinnost pak nejpřednější, kterou pří-
kaz tento všem nám ukládá, neleží nikde
než v povelu: zocelit vůli, potlačit osobní
hořkosti, roznítit srdce žárem sebezapření
a poctivě dohodnout se vespolek o určité od-
povědi k otázce: »Co dal?«
Nikoli suggesci, nýbrž pouhým námě
tem k tomu buďtež myslenky v následujících
řádcích načrtnuté.
V první řadě třeba ničím se neta
jit a nic si nenamlouvat. Bilance
období, jež vyvrcholilo v pustou čtvrtečn
scénu sněmovní, jest pro nás vysoce pasivní.
Fiasko období tohoto ani největším optimi
stou v řadách našich nemůže býti brano
v pochybnost. Položek aktivních jest celkem
pramálo. Za to položky pasivní vystupují
přimo děsně do popředí. Z nich nejzávaž-
nější jest anarchie a šlapání zakona se strany
soudců německých Teprv vítěz bělohorský
po bok češtině, jež až do 1627 byla s ma-
lými všjimkami výhradným jazykem státním,
postavil němčinu jakožto rovnoprávný jazyk
zemský. Zákonný tento stav přes všechny
bouře a germanisační úsilí potrval až na
naše časy, doznav i v novověkých řádech
ústavních opětovného výrazu, Počátkem let
osmdesátých byla to samotná německá vláda,
kteráž, pokud týče se tak zv. zevnějšího
úřadování, známým nařízením ministra Stre
mayra platnost češtiny v oboru celého krá
lovství nejen uznala, nýbrž i důsledně pro-
vedla, takže až do podzimku loňského roku
měla čeština jakožto jazyk zemský u všeci
soudů v Čechách platnost zhola nespornou
Teprv v posledních měsících roku loňského
nadchází obrat. Chebšti soudcové vypuzuj
češtinu z jednání úřadního a vzpoura jim
roznícená postupně se šíří na celý téměř
okruh území uzavíraného. A Vídeň. ? —
#22
alto_textblock
#22
Hlr
#23
alto_textblock
#23
uloe
#24
alto_textblock
#24
HIrk
#25
alto_textblock
#25
Topvsl
aasngola
#26
alto_textblock
#26
So lo
#27
alto_textblock
#27
dlol
#28
alto_textblock
#28
sls
#30
alto_textblock
#30
5vni
#32
alto_textblock
#32
boal
#33
alto_textblock
#33
pran,
#34
alto_textblock
#34
Silnice.
#35
alto_textblock
#35
šeky, petety. A vrcty
#37
alto_textblock
#37
místo aby odboj v zárodcích udupala —
vrhá se na politiku vytáček, odkladů a ko-
nejšení . . . Ba co víc? Nejen »neoďvislíe
soudcové, vůči jejichž protizákonnému počí
nání ministr justice předstírá být málomoc-
ným — po cestě vzpourou soúdců něme-
ckých vztyčené kráči nyní i samotné mini
sterstvo železnic! Čeho se dosud žadný
centrální úřad neodvážil, stalo se nyní na
lokální dráze Teplice—Poříčí: čeština tu
vypuzena z dvou okresů, z nichž jeden brou-
movský i dle obcovacího jazyka číta 229%
druhý pak, trutnovský, dokonce 26%, tedy
víc než čtvrtinu obyvatelstva českého. A po-
#38
alto_textblock
#38
Bn
#39
alto_textblock
#39
p.
#40
alto_textblock
#40
Petroroe
vrvo
a P upe
(u
oroe
#41
alto_textblock
#41
HVA
#42
alto_textblock
#42
oncv
#43
alto_textblock
#43
ps
#44
alto_textblock
#44
St. Cndišika,
psDobica oradis
Korsco
ono
S
gski mo
#45
alto_textblock
#45
Zabraná
#46
alto_textblock
#46
6rzdiška o, Nou
#47
alto_textblock
#47
sk
livno) naosk.
Proror
jvpanjse
#48
alto_textblock
#48
o o Praje
Banjaluja,
Vlsro
Kotoro t
ginoselo Ra. po
ola so lí
Zy bovi
vr a nee
#49
alto_textblock
#49
něvadž chuť roste při jídle, není s podive
ním, dochází li zvěst, že totěž, co provědeno
na dráze Poříčí—Teplice, chystá se prý co
nevidět i na dráze Mikulašovice — Rumburk
K nepopíratelné této úhoně v oboru
práva jazykového druží se nyní jakožto další
pasivní položka z maření sněmu ob-
strukcí německou. Různé mohou být
dohady a domněnky o vlastních pudivých
silách, jimiž němečtí poslanci do obstrůkce
byli vedeni; však ať to býla nervosa či
bázeň před proudy nové doby, ženoucími ke
zlidovění řádu volebního a tudy ř ku pří-
padné ztrátě výsad a křivd, z nichž° Němei
#50
alto_textblock
#50
V K
#51
alto_textblock
#51
Gmabor c
#52
alto_textblock
#52
MoSTa
#53
alto_textblock
#53
území.
#54
alto_textblock
#54
voree
#55
alto_textblock
#55
jingvik t
A telyj-
#56
alto_textblock
#56
Plan
Bilek
ško
#57
alto_textblock
#57
kroae
#59
alto_textblock
#59
no
#61
alto_textblock
#61
vr
#62
alto_textblock
#62
Srebkeni
Cevjjang
Prine
SAŘÁJEVO
Rogs nio
6or
prěs v ý
jíca , a. Coražde
Ustikolina
#63
alto_textblock
#63
RROjelopol
ssnn-
A
Č ERNA
Nikšic, S, Kola
H RA
Dsgilovgraa
Spuž
rinje
Po ánc
jcka
#64
alto_textblock
#64
dosud těží, — či ať to byl teror a vydírání.
kteréž, už napřed na beztrestnost počítajíc.
urvati chce násilím, co mu pe právu nepří-
sluší, — či ať tu snad i roli hrál reflex
zahraničních vlívů a tužeb, na jejichž mlyn
žene vodu každé stupňování zápasů česko-
německých, energii celého mocnářství od
desítiletí podlamujících — nechť to byly ty
a ještě snad jiné motivy, plynoucí ať z plá-
novitého uvažování ať z hnutí toliko pado-
vých, tolik jeví se být v každém připadu
jisto a nesporno: ústup vládly před
obstrukcí německou značí pro
nás nezdar již prostě z té příčíny, po-
#65
alto_textblock
#65
nto
#66
alto_textblock
#66
s r
#68
alto_textblock
#68
oj
#69
alto_textblock
#69
něvadž Němci provedli svou,
vyšedše ze
třídnedělního maření činnosti sněmovní ja-
kožto vítězi, čímž na jedné straně jejich
sebevědomí a troufalost mocně byla vzpru-
žena, na druhé straně však — nepřezírejme
to — sesílen i respekt ne-li dokonce strach
před jejích troufalostí a bezohlednou tvrdo-
šíjnostl.
Neúspěch dosavadního období jest tudy
nesporný a patříme-li skutečnosti této v tvář,
nesmíme též zastírati zraku před příči-
nami, jimiž byl přivoděn. Bezprostřední
příčina leží nepopíratelně na straně Němců.
Před jedenácti měsíci sestoupili se Němci
s českými stranami ku parlamentn
součinnosti, jejíž nejen zevnějším představite-
lem, nýbrž i rukojmim základ ní
její podmínky stal se rekonstruovaný
koaliční kabinet Touto základní podmínkou
součinnosti nebylo a nemohlo býti nic jiného
než příkaz v zájemné loyality, šetřené
nejen ministry, nýbrž i samými stranami
v kabinetu zastoupenými a na parlamentní
součinnosti podíl beroucími. Když už tu ne-
bylo pevných programatických zá-
vazků vespolných, jejichž provedení vzhledem
k tužbám stran na vládě zúčastněných ka-
binet by si byl vytkl za úkol, tož dalo s
právem očekávati, že aspoň dotčené samo-
zřejme podmínky v zájemné loyali ty
a z ní plynoucího klidu zbraní za všech
okolnosti bude šetřeno. Však živel český
v ohledu tom trpce byl zklamán.
Hned v prvních měsících trvání parla-
mentního kabinetu koaličního byla se strany
Němců idea součinnosti podlomena, ba zo-
havena zahájením jazykového boje, jehož
soustavnost v samém počátku byla patrnou
a jehož prostředky prosyceny byly rabulisti-
kou, dosud u nas hrubě nevídanou. Dnes
pak, když v Praze zmařen byl sněm ob-
strukcí těch, jejichž zástupcové a političti
přatelé ve Vídní sedí v kabinetu, byl vrchol
neloyálnosti dosažen a myšlenka parlamentní
součinnosti koaličním kabinetem představo-
vaná nejen doznala znešvaření, nýbrž byla
přímo vyvrácena z kořene. Však doznejme,
— ani my nejsme plně bez viny! Bouřne
výlevy hněvu, zaznívající dnes z našich řad
aad frivolitou postupu německého, jsou za-
jisté svrchovaně důvodny, leč ve výlevech
těchto přes všechnu jejich oprávněnost ne-
smí se utopit smysl pro — autokriti ku,
pro zpytování svědomí vla st
niho.
Když už nynější kampaň parlamentní
součinnosti zahajena byla, aniž by bylo do-
šlo ku předchozí závazné dohodě
o určitém pevném programati-
ckém podkladu, na němž by koalované
strany jednak vespolek, jednak s chefem
kabinetu byly se smluvily a provádění jeho
účastenstvím ve vládě si byly navzájem za-
ručily, když už vše to se nestalo, pak aspon
rozdrceny býti měly v samém zárodku hned
první pokusy, jimiž myšlenka lovalní sou-
činnosti politických živlů v kabinetu zastou-
pených jednostranně byla zrazena. Nevyní-
kajíť události nikdy ojediněle, každá jest to-
liko článkem řetězu vzájemných souvislostí.
Abrabam zplodil Izáka, Izák zplodil Jakuba
a syny jeho; tak i po Chebu přišel Most,
pak Pořičí-Teplice a nyni útočná obstrukce
sněmovní, vedená pod heslem podlomení ce-
listvosti země. Kdyby po vydání manifestu
německého Volksratu pro Čechy z 23. listo-
padu roku lonského, kterýmž němečtí soud-
cové k vypuzování češtiny byli nabádáni,
#70
alto_textblock
#70
LEION.
#71
alto_textblock
#71
V Praze, 17. října.
#72
alto_textblock
#72
B— (Kronika.) Výstavu zavírají!a
s vý-tavou řetěz slavností a svátečních dnů
Pořádali jsme je s pyšnou okázalosti, na počest
přálel, kteří nás navštivili. A byla návštěv ne-
přetržitá řada! Pěknou záplavu lichometné vý-
mluvnosti a uhlazeného pochlebenství jsme z
tu dobu s milými hosty vyměnili. Nálada byla
tak povýšená! A tu nebývá času ani chuti po-
střehnout zlozvuk, který snad tu onde zalehl do
radostného šumu.
A zalehl vskutku! Az skřipalo t
Stížnost se ozvala do ryzoty a opravdo
vosti našeho — slyšte! — slovanského poho
stinství!
Výprava se dostavila z jihu. Bratři ze slo-
vanských Alp se vybrali, navštivit »bratry na
Vltavě«. Vezli ssebou svoji chloubu, sbor péveů
znamenitě vyškolený.
— V Čechách je klassická půda zpěvu
hudby! pravili si. Tam jistě výsledek naší snahy
umělecké dojde pravého uznání a ocenění! . .
Snilkové dobří! Šeredně byli sklamáni
Pěkné projevy »slovanského nadšení« je če-
kaly! Nikdo výpravu ani neuvítal, nikdo s
v Praze a na výstavě milých bratří ani nepo-
všiml. Na koncert, který na výstavišti ohlásili.
nikdo nepřišel. Hanebně vytřeseni ze svých snů
vraceli se kraňští pěvci ze své návštěvy na
Vllavě. Nikomu doma slovanskou pohostinnos
»bratří Čechů« nedoporučí!
— Láska Čechů ke všemu Slovanstvu
Jděte nám s tím prázdným hlukem ! Sami jsme
se přesvědčili ! . ..
A slovo trpké se šíří a nemine se sluchu
a víryl
Jisto je, saisona byla parná ! Slavnosti se
stíhaly, hosté se střídali, výprava za výpravou
přicházela, sjezd za sjezdem se scházel. Dvo-
rany nádraží nestačily se otevírat obřadům
uvitscím! Neustále zněly fanfáry, šuměly
pozdravné řeči, perlily poháry, celá brigáde
#73
alto_textblock
#73
osobností pověřených úkolem nepřicházela
po celý čas z fraků a čamar, síné a stoly
se kryly a strojily ke slavnostní hostině za ho-
stinou. A v takovém shonu a překolu, kterak
zamezit, aby někde něco nezůstalo nedopatřeno?
Zatrhne se někde nějaký šůsek, zůstane viset
cípek ubrousku za nějaký háček a z mísy
nejvzácnějšího porcelánu střikne nejšerednějs
omáčku na drahocennou krajku svátečníh
úboru!
A ještě něco je jisto
Společenský život — svět přeludů a klamů
Všecko je tu příprava, všecko dojem vypočtěný
nastrojený. Všecko dovedná scenerie! Co ne-
bylo připraveno, smluveno předem, vyzkoušeno
dříve na poslední špendlik, nacvičeno až do
čárky a vykřičníku, selže v poslední chvili. Od-
tud všecky blamáže, komické výjevy, mrzulost
a skandály obřadných aktů jen s patra dopu-
štěných, odtud důležitost a váha dvormistrov-
ských úřadů v monarchiích a tak zvaného »pro-
tokolu« ve zřizení republiky. Každou návštěvu.
nas které záleží, která má právo čekat nějakou
pozornost, třeba prvé řádně ohlásit, aby po-
třebná »pozornost« mohla být upravena a za-
bezpečena. Kdo není ohlášen, přijde o svoji
poctu! Kdyby byl k návštěvé výstavy vystou-
pil na pražském nádraží dávno očekávaný sám
anglický král, ale nikomu neoblášen, bylo by se
mu dělo jako jinému smrtelníku! Nikdo by ho
neuvítal, nikdo na výstavišti by mu byl nevyse-
kával hluboké až ke špičkám u bot poklony.
Lidská uetivost je už takové zboží! Třebaje
upravit! A s návštěvou našich zaalpských bralři
byl asi takový háček. Nebyla ohlášena nebo snad
neohlášena v pravou chvili a na pravém místě
A tak to přišlo!
Naše slovanské nadšení, má, pravda, svoje
povážlivé dutiny a holiny, ale tolik nám přece
nikdo neupře: vůle je jistě dobrá, zachovat na
vše strany aspoň povinné — zdání!
#74
alto_textblock
#74
Čtenář novin po vši dobu výstavní moh
nevycházet z radostného vytržení. Dočítal se.
jak denné vítáme hosty, prátele, kleří přicházeli
#75
alto_textblock
#75
z dalekých končin, aby se potěšili z na
šich úspěchů, jak statečně navazujeme stýky
s velkým světem, jak neunavně šířime okruh
svých známostí a kterak matička Praha nepře-
tržitou řadou dnů svátečních, oděna rouchem
slavnostním, koná svojí povinnost hostitelskou,
jak okázale olevírá náruč všem, kdo s námi
dobře smýšlí, jak je zahrnuje vybranými po-
zornostmi! A nebylo divu, jak se hosté roz-
plývali hlubukým dojetím. Sám dojaf, dobrý
čtenář hllal podrobné zprávy, nořil se zbožně
do vzletného znění pronášených řečí, přípitků
proslovů a byl dojista přasvědčen, kterak iv
těch věcech čisté etikety už jsme znamenitě po
kročili. A viděl v duchu, jak se mili hosté naš
rozjiždějí nadšeni do svých domovů a jak tam
ve svěm kruhu podávají zprávy o dojmech nej
skvělejších, jež si odneslil
Neskrbili věru slovy uznání a obdivu mil
přálelé naši dokud dleli mezi námi.
Jak bylo doma v důvěrném kroužku, když
se z návštěvy vrátili? Nevite.
Stává se ovšem, že se sdělují historky dos
— neslavnostníl
Večer o velikém rautu na Žofíně zastihl
jste známého s půltuetem přibylých z daleka
hostí slavnostně ubraných u pokrytého stolu ve
známém reslanrantu středního města. Bylo ješte
dlouho před jedenáctou.
— Jakže? Na Žofíně skvělý raut na po
čest našich milých a vy je odvádite stranou do
hospody? . ..
— Ničevó! vysvělluje brach. Byli jsm
už na Žofině! Hezké to tam je! Ale, vite
pánové jsou od rána na nohou. Povinnosti re
presenlačni, návštěvy, prohlidky!... Pořád z ruky
do ruky, pořád vnimat, pozornost napínat, mlu-
vit! Konečně tělo vyžádá si také svoji splátku
Tak jsme sem zašli
— Co pravite? Vždyť je na rautu přee
bufet! A znamenilý! . ..
— Arci, bufet! Ale, víle, jak to s bu-
fety chodí! Najednou se olevrou poslranní ně
jaké dvéře, všecko se tam vhrne, je tlačenice
málem rvačka, host je cizí, nevi kudy kam
ostýchá se sám tlačit, zůslane stranou a než s
#76
alto_textblock
#76
nadáš, misy jsou — prázdny . . . Nu, neškodí
K vůli jidlu sem nikdo nejede . . . s
ádtan dvšn tzale, otn
Pěkný výjevl
Slavnostní večer, znamenitý bufet, k vůl
hostům vše uspořádáno, ale hostu — kruč
v břiše ! Jsou takové převrácenosti života !
— Nu, ničevód U bufetu to jinak nechodí
Jsou hostiny u největších pánů, kde panuje nej-
přisnější etiketa a — nenajíš se ! ..
Pravda, jsou takové hostiny, kde se ne-
najiš. Ale třeba snad rozeznávat? Jiná etiketa
u velkého pána, kam se hosté tlačí, jen aby
mohli říei, že byli laké přítomni a třeba jen
se směli tlačit někde u dveří! A zase jina
eliketa, kde rovný pozve rovného! A kde rovný
tepry sezná a usoudí, jak je hostiteli asi milý
podle míry pozornosti, jaké byl uznán hodným
A stane-li se, že jej uctí prázdnou misou, kte-
rou domáci dřive vyjedli, nemá li plné právo
se domýšlet, že ta míra pozornosti je poněku
— skromná
A při všem, možno-li tvrdit, že by vina
stlhala domácí pozvané — obecenstvo? Množství
osob je přitomno! A množství je všude slejno
Všecko slavnostně ubráno, pán jako pán, host
jako host a těžko rozeznat, kdo domácí, kdo
cizí. A konečně, nemá-li domácí právo, do
mnívat se, že je o cizí dojista nějak — zvlásí
postaráno?
A není-li postaráno
Pak má právě soudek někde dirku a vín
vyteče! Skvělá síň, skvělé úbory, znamenitý
bufet, ale hostu kručí v břiše! A má hos
dojista nlné právo si mysliti — co právě chce.
#79
alto_textblock
#79
Kultura, dílo společenské, A ve společnost
na tom sejde, co druh o druhu myslI. A my
šlenka se rodí — z dojmu! Odtud tolik sta
rosti: vzbudit dobrý dojem! Ať už ve společ
nosti osob nebo — národů! A odtud význam
elikely ! Symboliky společenských citů a vztahů
Není mezinárodních styků bez meziná-
rodní etikety ! A etiketa, složité umění ! Nestačí jen
lie hotně slovo na uvíianou, sby host mile se cili
v mé domácnosti. Víc záleží na ostatním, co slova
#80
alto_textblock
#80
následuje. A následují dojmy. A všecko záležl,
aby dojmy byly přiznivě! A vyvolat určitý do-
jem, není-li na všechen způsob — umění?
Uvážit okolnosti, promyslit případy, vyvarovat
nehodám, nedorozuméním! A sestavít celou
stupnici, celou souhru příznivých, harmoni-
ckých dojmůl
Ne každý hostilel to dovedel
Znáte připad souseda bařlipána! Se vším
spolehal na svůj — pytel zlata. Mohl si ledacos
dovolit a chtěl jednou také ukázati, že je
muž »velkého světa«. Pozval si velikou společ-
nost. Všecko bylo, co se dá zaplatit. Dům
slavnostně zářil, hostě se tlačili, kuchyně byla
znamenitá, sklep výborný, hudba hrála, všeliké
produkce pomáhaly. A efekt?
1a —- Byli jste také? Jak pak to dopadlo
ptal se druhý den známý známého.
— Ani se neplejte! Hanebná — otraval
Všecko se rozutikalo před půlnoci. Jenom masti-
hubkové zůstali . . .
Zkrátka, umění! Není každému dánol
A ne-li za svou osobu, jak teprv těžko, vyvolat
žádoucí dojem za nějakou ideu, jménem velikého
celku! Nemůže celý národ k národu na ná-
vštěvu! Jsou přitomni jen zástupci. A tu začíná
obtíž! Umění — symboliky! Umění dobrého
dojmu za okolností zvlěšť složitých a — zodpo-
vědných. Stačí-li tu, jen odhlasovat potřebný
rozpočet a rozeslat množství — pozvánek?
Zda všecko na přípravě nezáleží?
Na jaké přípravě?
Otázka zvláštního oboru ! Ve státech s pa-
novnickými dvory zabývá se jí zvláštní úřad,
kterému předsedá Jeho Osvícenost, pan vrchni
dvormistr. A v republice monsieur le Chef du
Protocolel
Od té chvile, co nám začiná záležeti, aby
o nás bylo něco slýchat v mezinárodní společ-
nosti, co začínáme k sobě zváti, u sebe vítati
zástupce přátelských nám hromadných bytostí,
nezbude, než obraceti znenáhla pozornost k sou-
vislosti věcí i po té prožluklé stránce.
— Faites vos dispositions, messieurs du
Protocolet