ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c8cfbbf0-762f-11dc-943b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 80
#1 alto_textblock #1
e
#2 alto_textblock #2
r
#3 alto_textblock #3
Ročník XXXXVIII.
#4 alto_textblock #4
su altol o grěc nl
#5 alto_textblock #5
clm ánlln
#6 alto_textblock #6
somod ivolsvmůng a tnbododo šžade
#7 alto_textblock #7
od tdoa vnnbzog
#8 alto_textblock #8
zolmhnno
#9 alto_textblock #9
V Praze, v neděli 18. října 1903.
#10 alto_textblock #10
ovunvon šněonlmbon ze stqv lnonlinn avonvem e
#11 alto_textblock #11
e
#12 alto_textblock #12
Číslo 287.
#13 alto_textblock #13
Na ranní s odpol. lIst před plásí sa: v Praze v administraeí a mžní ns čtvri (zt v r . s drojí denáškou na měsíc . . . . . n dnt 14a . . . . 7 K 60a ve flielkich „ K ao na nšske P oštou: za mšale . . . . . . 9 s čtvrt lais.. . . 9 ka voh s dvojí zisiola K e a vzsk .:. kE asrrí ak
#14 alto_textblock #14
skni
#15 alto_textblock #15
l
#16 alto_textblock #16
v drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 8 h odpoledni . . . za 2 Ve slialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 h 4 k odpoleduí . . . . . . . . Inseratv platí se hotově napře Předplacení a inserty přijímá admini strace v Mariansk é ulici č. 3. Tam nachárejí se též redakce uiskárna a ezpelice „Národnich Listů“ Rukopisy so novraceji
#17 alto_textblock #17
nnodha o ilo
#18 alto_textblock #18
nhandol
#19 alto_textblock #19
s p n
#20 alto_textblock #20
Dnešní číslo pre Prahu je o 20 stranách.
#21 alto_textblock #21
Co dál? Napsal dr, Jose! Fořt. e z Srdce česká jsou rozechvěna. V strasti- plném plahočení svém poznovu byli jsme vrženi zpět. Po 15. březnu 1898 přišei 14. říjen 1899 a po obou dospěli jsme nyní k 15. říjnu 1908. V letech 1898 a 1899 roz- meten byl ždibec práva získaného vydáním jazykových nařízení Badena a Gautsche a nyní — po jedenáctiměsičním podlamování staré, třicetileté jazykové državy české ob- sažené v nařízení Stremayrově — triumfují vzdor a zvůle německých krajanů našich zmařením všeliké činnosti sněmovní. Z obrany, kterou Němci při Badenovi a Gautschovi předstírali, přešli nyní k útoku a zjevným, nepokrytě hlásaným cílem ofen- sivy této jest roztržení dosud celistvé naší otecké domoviny. A zvůli svou, pokud běželo o zmaření sněmu, Němci tentokrát pro- vedli ... Pocit hněvu lomeuje a střídá se v nitru našem s pocitem bolesti nad křivdou a pokořením. Zajistě — těžko, přetěžko tu hlásati rozvahu a klid. A přece jiného ne- zbývá! Nejnebezpečnější úhonou, každému nezdaru v zápětí kráčející, jest demoralisace řad zápasnictva a rostoucí v nich beznaděj- nost i zmatek. Je-li v těžkých dobách málo- myslnost hříchem odpustitelným, byl by zmatek, neb dokonce slepé rozvášnění, vy- bíjející se vzrůstem rozbroje domácího, pro- viněním nesmazatelným. Nesmí běžeti ani o strany, tím méně o jednotlivce, nýbrž o společnou věc národa. A tu platí přede- všim: aequam servare mentem rebus in ar- duis. Povinnost pak nejpřednější, kterou pří- kaz tento všem nám ukládá, neleží nikde než v povelu: zocelit vůli, potlačit osobní hořkosti, roznítit srdce žárem sebezapření a poctivě dohodnout se vespolek o určité od- povědi k otázce: »Co dal?« Nikoli suggesci, nýbrž pouhým námě tem k tomu buďtež myslenky v následujících řádcích načrtnuté. V první řadě třeba ničím se neta jit a nic si nenamlouvat. Bilance období, jež vyvrcholilo v pustou čtvrtečn scénu sněmovní, jest pro nás vysoce pasivní. Fiasko období tohoto ani největším optimi stou v řadách našich nemůže býti brano v pochybnost. Položek aktivních jest celkem pramálo. Za to položky pasivní vystupují přimo děsně do popředí. Z nich nejzávaž- nější jest anarchie a šlapání zakona se strany soudců německých Teprv vítěz bělohorský po bok češtině, jež až do 1627 byla s ma- lými všjimkami výhradným jazykem státním, postavil němčinu jakožto rovnoprávný jazyk zemský. Zákonný tento stav přes všechny bouře a germanisační úsilí potrval až na naše časy, doznav i v novověkých řádech ústavních opětovného výrazu, Počátkem let osmdesátých byla to samotná německá vláda, kteráž, pokud týče se tak zv. zevnějšího úřadování, známým nařízením ministra Stre mayra platnost češtiny v oboru celého krá lovství nejen uznala, nýbrž i důsledně pro- vedla, takže až do podzimku loňského roku měla čeština jakožto jazyk zemský u všeci soudů v Čechách platnost zhola nespornou Teprv v posledních měsících roku loňského nadchází obrat. Chebšti soudcové vypuzuj češtinu z jednání úřadního a vzpoura jim roznícená postupně se šíří na celý téměř okruh území uzavíraného. A Vídeň. ? —
#22 alto_textblock #22
Hlr
#23 alto_textblock #23
uloe
#24 alto_textblock #24
HIrk
#25 alto_textblock #25
Topvsl aasngola
#26 alto_textblock #26
So lo
#27 alto_textblock #27
dlol
#28 alto_textblock #28
sls
#29 alto_textblock #29
u
#30 alto_textblock #30
5vni
#31 alto_textblock #31
o
#32 alto_textblock #32
boal
#33 alto_textblock #33
pran,
#34 alto_textblock #34
Silnice.
#35 alto_textblock #35
šeky, petety. A vrcty
#36 alto_textblock #36
p
#37 alto_textblock #37
místo aby odboj v zárodcích udupala — vrhá se na politiku vytáček, odkladů a ko- nejšení . . . Ba co víc? Nejen »neoďvislíe soudcové, vůči jejichž protizákonnému počí nání ministr justice předstírá být málomoc- ným — po cestě vzpourou soúdců něme- ckých vztyčené kráči nyní i samotné mini sterstvo železnic! Čeho se dosud žadný centrální úřad neodvážil, stalo se nyní na lokální dráze Teplice—Poříčí: čeština tu vypuzena z dvou okresů, z nichž jeden brou- movský i dle obcovacího jazyka číta 229% druhý pak, trutnovský, dokonce 26%, tedy víc než čtvrtinu obyvatelstva českého. A po-
#38 alto_textblock #38
Bn
#39 alto_textblock #39
p.
#40 alto_textblock #40
Petroroe vrvo a P upe (u oroe
#41 alto_textblock #41
HVA
#42 alto_textblock #42
oncv
#43 alto_textblock #43
ps
#44 alto_textblock #44
St. Cndišika, psDobica oradis Korsco ono S gski mo
#45 alto_textblock #45
Zabraná
#46 alto_textblock #46
6rzdiška o, Nou
#47 alto_textblock #47
sk livno) naosk. Proror jvpanjse
#48 alto_textblock #48
o o Praje Banjaluja, Vlsro Kotoro t ginoselo Ra. po ola so lí Zy bovi vr a nee
#49 alto_textblock #49
něvadž chuť roste při jídle, není s podive ním, dochází li zvěst, že totěž, co provědeno na dráze Poříčí—Teplice, chystá se prý co nevidět i na dráze Mikulašovice — Rumburk K nepopíratelné této úhoně v oboru práva jazykového druží se nyní jakožto další pasivní položka z maření sněmu ob- strukcí německou. Různé mohou být dohady a domněnky o vlastních pudivých silách, jimiž němečtí poslanci do obstrůkce byli vedeni; však ať to býla nervosa či bázeň před proudy nové doby, ženoucími ke zlidovění řádu volebního a tudy ř ku pří- padné ztrátě výsad a křivd, z nichž° Němei
#50 alto_textblock #50
V K
#51 alto_textblock #51
Gmabor c
#52 alto_textblock #52
MoSTa
#53 alto_textblock #53
území.
#54 alto_textblock #54
voree
#55 alto_textblock #55
jingvik t A telyj-
#56 alto_textblock #56
Plan Bilek ško
#57 alto_textblock #57
kroae
#58 alto_textblock #58
s
#59 alto_textblock #59
no
#60 alto_textblock #60
o
#61 alto_textblock #61
vr
#62 alto_textblock #62
Srebkeni Cevjjang Prine SAŘÁJEVO Rogs nio 6or prěs v ý jíca , a. Coražde Ustikolina
#63 alto_textblock #63
RROjelopol ssnn- A Č ERNA Nikšic, S, Kola H RA Dsgilovgraa Spuž rinje Po ánc jcka
#64 alto_textblock #64
dosud těží, — či ať to byl teror a vydírání. kteréž, už napřed na beztrestnost počítajíc. urvati chce násilím, co mu pe právu nepří- sluší, — či ať tu snad i roli hrál reflex zahraničních vlívů a tužeb, na jejichž mlyn žene vodu každé stupňování zápasů česko- německých, energii celého mocnářství od desítiletí podlamujících — nechť to byly ty a ještě snad jiné motivy, plynoucí ať z plá- novitého uvažování ať z hnutí toliko pado- vých, tolik jeví se být v každém připadu jisto a nesporno: ústup vládly před obstrukcí německou značí pro nás nezdar již prostě z té příčíny, po-
#65 alto_textblock #65
nto
#66 alto_textblock #66
s r
#67 alto_textblock #67
v
#68 alto_textblock #68
oj
#69 alto_textblock #69
něvadž Němci provedli svou, vyšedše ze třídnedělního maření činnosti sněmovní ja- kožto vítězi, čímž na jedné straně jejich sebevědomí a troufalost mocně byla vzpru- žena, na druhé straně však — nepřezírejme to — sesílen i respekt ne-li dokonce strach před jejích troufalostí a bezohlednou tvrdo- šíjnostl. Neúspěch dosavadního období jest tudy nesporný a patříme-li skutečnosti této v tvář, nesmíme též zastírati zraku před příči- nami, jimiž byl přivoděn. Bezprostřední příčina leží nepopíratelně na straně Němců. Před jedenácti měsíci sestoupili se Němci s českými stranami ku parlamentn součinnosti, jejíž nejen zevnějším představite- lem, nýbrž i rukojmim základ ní její podmínky stal se rekonstruovaný koaliční kabinet Touto základní podmínkou součinnosti nebylo a nemohlo býti nic jiného než příkaz v zájemné loyality, šetřené nejen ministry, nýbrž i samými stranami v kabinetu zastoupenými a na parlamentní součinnosti podíl beroucími. Když už tu ne- bylo pevných programatických zá- vazků vespolných, jejichž provedení vzhledem k tužbám stran na vládě zúčastněných ka- binet by si byl vytkl za úkol, tož dalo s právem očekávati, že aspoň dotčené samo- zřejme podmínky v zájemné loyali ty a z ní plynoucího klidu zbraní za všech okolnosti bude šetřeno. Však živel český v ohledu tom trpce byl zklamán. Hned v prvních měsících trvání parla- mentního kabinetu koaličního byla se strany Němců idea součinnosti podlomena, ba zo- havena zahájením jazykového boje, jehož soustavnost v samém počátku byla patrnou a jehož prostředky prosyceny byly rabulisti- kou, dosud u nas hrubě nevídanou. Dnes pak, když v Praze zmařen byl sněm ob- strukcí těch, jejichž zástupcové a političti přatelé ve Vídní sedí v kabinetu, byl vrchol neloyálnosti dosažen a myšlenka parlamentní součinnosti koaličním kabinetem představo- vaná nejen doznala znešvaření, nýbrž byla přímo vyvrácena z kořene. Však doznejme, — ani my nejsme plně bez viny! Bouřne výlevy hněvu, zaznívající dnes z našich řad aad frivolitou postupu německého, jsou za- jisté svrchovaně důvodny, leč ve výlevech těchto přes všechnu jejich oprávněnost ne- smí se utopit smysl pro — autokriti ku, pro zpytování svědomí vla st niho. Když už nynější kampaň parlamentní součinnosti zahajena byla, aniž by bylo do- šlo ku předchozí závazné dohodě o určitém pevném programati- ckém podkladu, na němž by koalované strany jednak vespolek, jednak s chefem kabinetu byly se smluvily a provádění jeho účastenstvím ve vládě si byly navzájem za- ručily, když už vše to se nestalo, pak aspon rozdrceny býti měly v samém zárodku hned první pokusy, jimiž myšlenka lovalní sou- činnosti politických živlů v kabinetu zastou- pených jednostranně byla zrazena. Nevyní- kajíť události nikdy ojediněle, každá jest to- liko článkem řetězu vzájemných souvislostí. Abrabam zplodil Izáka, Izák zplodil Jakuba a syny jeho; tak i po Chebu přišel Most, pak Pořičí-Teplice a nyni útočná obstrukce sněmovní, vedená pod heslem podlomení ce- listvosti země. Kdyby po vydání manifestu německého Volksratu pro Čechy z 23. listo- padu roku lonského, kterýmž němečtí soud- cové k vypuzování češtiny byli nabádáni,
#70 alto_textblock #70
LEION.
#71 alto_textblock #71
V Praze, 17. října.
#72 alto_textblock #72
B— (Kronika.) Výstavu zavírají!a s vý-tavou řetěz slavností a svátečních dnů Pořádali jsme je s pyšnou okázalosti, na počest přálel, kteří nás navštivili. A byla návštěv ne- přetržitá řada! Pěknou záplavu lichometné vý- mluvnosti a uhlazeného pochlebenství jsme z tu dobu s milými hosty vyměnili. Nálada byla tak povýšená! A tu nebývá času ani chuti po- střehnout zlozvuk, který snad tu onde zalehl do radostného šumu. A zalehl vskutku! Az skřipalo t Stížnost se ozvala do ryzoty a opravdo vosti našeho — slyšte! — slovanského poho stinství! Výprava se dostavila z jihu. Bratři ze slo- vanských Alp se vybrali, navštivit »bratry na Vltavě«. Vezli ssebou svoji chloubu, sbor péveů znamenitě vyškolený. — V Čechách je klassická půda zpěvu hudby! pravili si. Tam jistě výsledek naší snahy umělecké dojde pravého uznání a ocenění! . . Snilkové dobří! Šeredně byli sklamáni Pěkné projevy »slovanského nadšení« je če- kaly! Nikdo výpravu ani neuvítal, nikdo s v Praze a na výstavě milých bratří ani nepo- všiml. Na koncert, který na výstavišti ohlásili. nikdo nepřišel. Hanebně vytřeseni ze svých snů vraceli se kraňští pěvci ze své návštěvy na Vllavě. Nikomu doma slovanskou pohostinnos »bratří Čechů« nedoporučí! — Láska Čechů ke všemu Slovanstvu Jděte nám s tím prázdným hlukem ! Sami jsme se přesvědčili ! . .. A slovo trpké se šíří a nemine se sluchu a víryl Jisto je, saisona byla parná ! Slavnosti se stíhaly, hosté se střídali, výprava za výpravou přicházela, sjezd za sjezdem se scházel. Dvo- rany nádraží nestačily se otevírat obřadům uvitscím! Neustále zněly fanfáry, šuměly pozdravné řeči, perlily poháry, celá brigáde
#73 alto_textblock #73
osobností pověřených úkolem nepřicházela po celý čas z fraků a čamar, síné a stoly se kryly a strojily ke slavnostní hostině za ho- stinou. A v takovém shonu a překolu, kterak zamezit, aby někde něco nezůstalo nedopatřeno? Zatrhne se někde nějaký šůsek, zůstane viset cípek ubrousku za nějaký háček a z mísy nejvzácnějšího porcelánu střikne nejšerednějs omáčku na drahocennou krajku svátečníh úboru! A ještě něco je jisto Společenský život — svět přeludů a klamů Všecko je tu příprava, všecko dojem vypočtěný nastrojený. Všecko dovedná scenerie! Co ne- bylo připraveno, smluveno předem, vyzkoušeno dříve na poslední špendlik, nacvičeno až do čárky a vykřičníku, selže v poslední chvili. Od- tud všecky blamáže, komické výjevy, mrzulost a skandály obřadných aktů jen s patra dopu- štěných, odtud důležitost a váha dvormistrov- ských úřadů v monarchiích a tak zvaného »pro- tokolu« ve zřizení republiky. Každou návštěvu. nas které záleží, která má právo čekat nějakou pozornost, třeba prvé řádně ohlásit, aby po- třebná »pozornost« mohla být upravena a za- bezpečena. Kdo není ohlášen, přijde o svoji poctu! Kdyby byl k návštěvé výstavy vystou- pil na pražském nádraží dávno očekávaný sám anglický král, ale nikomu neoblášen, bylo by se mu dělo jako jinému smrtelníku! Nikdo by ho neuvítal, nikdo na výstavišti by mu byl nevyse- kával hluboké až ke špičkám u bot poklony. Lidská uetivost je už takové zboží! Třebaje upravit! A s návštěvou našich zaalpských bralři byl asi takový háček. Nebyla ohlášena nebo snad neohlášena v pravou chvili a na pravém místě A tak to přišlo! Naše slovanské nadšení, má, pravda, svoje povážlivé dutiny a holiny, ale tolik nám přece nikdo neupře: vůle je jistě dobrá, zachovat na vše strany aspoň povinné — zdání!
#74 alto_textblock #74
Čtenář novin po vši dobu výstavní moh nevycházet z radostného vytržení. Dočítal se. jak denné vítáme hosty, prátele, kleří přicházeli
#75 alto_textblock #75
z dalekých končin, aby se potěšili z na šich úspěchů, jak statečně navazujeme stýky s velkým světem, jak neunavně šířime okruh svých známostí a kterak matička Praha nepře- tržitou řadou dnů svátečních, oděna rouchem slavnostním, koná svojí povinnost hostitelskou, jak okázale olevírá náruč všem, kdo s námi dobře smýšlí, jak je zahrnuje vybranými po- zornostmi! A nebylo divu, jak se hosté roz- plývali hlubukým dojetím. Sám dojaf, dobrý čtenář hllal podrobné zprávy, nořil se zbožně do vzletného znění pronášených řečí, přípitků proslovů a byl dojista přasvědčen, kterak iv těch věcech čisté etikety už jsme znamenitě po kročili. A viděl v duchu, jak se mili hosté naš rozjiždějí nadšeni do svých domovů a jak tam ve svěm kruhu podávají zprávy o dojmech nej skvělejších, jež si odneslil Neskrbili věru slovy uznání a obdivu mil přálelé naši dokud dleli mezi námi. Jak bylo doma v důvěrném kroužku, když se z návštěvy vrátili? Nevite. Stává se ovšem, že se sdělují historky dos — neslavnostníl Večer o velikém rautu na Žofíně zastihl jste známého s půltuetem přibylých z daleka hostí slavnostně ubraných u pokrytého stolu ve známém reslanrantu středního města. Bylo ješte dlouho před jedenáctou. — Jakže? Na Žofíně skvělý raut na po čest našich milých a vy je odvádite stranou do hospody? . .. — Ničevó! vysvělluje brach. Byli jsm už na Žofině! Hezké to tam je! Ale, vite pánové jsou od rána na nohou. Povinnosti re presenlačni, návštěvy, prohlidky!... Pořád z ruky do ruky, pořád vnimat, pozornost napínat, mlu- vit! Konečně tělo vyžádá si také svoji splátku Tak jsme sem zašli — Co pravite? Vždyť je na rautu přee bufet! A znamenilý! . .. — Arci, bufet! Ale, víle, jak to s bu- fety chodí! Najednou se olevrou poslranní ně jaké dvéře, všecko se tam vhrne, je tlačenice málem rvačka, host je cizí, nevi kudy kam ostýchá se sám tlačit, zůslane stranou a než s
#76 alto_textblock #76
nadáš, misy jsou — prázdny . . . Nu, neškodí K vůli jidlu sem nikdo nejede . . . s ádtan dvšn tzale, otn Pěkný výjevl Slavnostní večer, znamenitý bufet, k vůl hostům vše uspořádáno, ale hostu — kruč v břiše ! Jsou takové převrácenosti života ! — Nu, ničevód U bufetu to jinak nechodí Jsou hostiny u největších pánů, kde panuje nej- přisnější etiketa a — nenajíš se ! .. Pravda, jsou takové hostiny, kde se ne- najiš. Ale třeba snad rozeznávat? Jiná etiketa u velkého pána, kam se hosté tlačí, jen aby mohli říei, že byli laké přítomni a třeba jen se směli tlačit někde u dveří! A zase jina eliketa, kde rovný pozve rovného! A kde rovný tepry sezná a usoudí, jak je hostiteli asi milý podle míry pozornosti, jaké byl uznán hodným A stane-li se, že jej uctí prázdnou misou, kte- rou domáci dřive vyjedli, nemá li plné právo se domýšlet, že ta míra pozornosti je poněku — skromná A při všem, možno-li tvrdit, že by vina stlhala domácí pozvané — obecenstvo? Množství osob je přitomno! A množství je všude slejno Všecko slavnostně ubráno, pán jako pán, host jako host a těžko rozeznat, kdo domácí, kdo cizí. A konečně, nemá-li domácí právo, do mnívat se, že je o cizí dojista nějak — zvlásí postaráno? A není-li postaráno Pak má právě soudek někde dirku a vín vyteče! Skvělá síň, skvělé úbory, znamenitý bufet, ale hostu kručí v břiše! A má hos dojista nlné právo si mysliti — co právě chce.
#77 alto_textblock #77
.
#78 alto_textblock #78
a
#79 alto_textblock #79
Kultura, dílo společenské, A ve společnost na tom sejde, co druh o druhu myslI. A my šlenka se rodí — z dojmu! Odtud tolik sta rosti: vzbudit dobrý dojem! Ať už ve společ nosti osob nebo — národů! A odtud význam elikely ! Symboliky společenských citů a vztahů Není mezinárodních styků bez meziná- rodní etikety ! A etiketa, složité umění ! Nestačí jen lie hotně slovo na uvíianou, sby host mile se cili v mé domácnosti. Víc záleží na ostatním, co slova
#80 alto_textblock #80
následuje. A následují dojmy. A všecko záležl, aby dojmy byly přiznivě! A vyvolat určitý do- jem, není-li na všechen způsob — umění? Uvážit okolnosti, promyslit případy, vyvarovat nehodám, nedorozuméním! A sestavít celou stupnici, celou souhru příznivých, harmoni- ckých dojmůl Ne každý hostilel to dovedel Znáte připad souseda bařlipána! Se vším spolehal na svůj — pytel zlata. Mohl si ledacos dovolit a chtěl jednou také ukázati, že je muž »velkého světa«. Pozval si velikou společ- nost. Všecko bylo, co se dá zaplatit. Dům slavnostně zářil, hostě se tlačili, kuchyně byla znamenitá, sklep výborný, hudba hrála, všeliké produkce pomáhaly. A efekt? 1a —- Byli jste také? Jak pak to dopadlo ptal se druhý den známý známého. — Ani se neplejte! Hanebná — otraval Všecko se rozutikalo před půlnoci. Jenom masti- hubkové zůstali . . . Zkrátka, umění! Není každému dánol A ne-li za svou osobu, jak teprv těžko, vyvolat žádoucí dojem za nějakou ideu, jménem velikého celku! Nemůže celý národ k národu na ná- vštěvu! Jsou přitomni jen zástupci. A tu začíná obtíž! Umění — symboliky! Umění dobrého dojmu za okolností zvlěšť složitých a — zodpo- vědných. Stačí-li tu, jen odhlasovat potřebný rozpočet a rozeslat množství — pozvánek? Zda všecko na přípravě nezáleží? Na jaké přípravě? Otázka zvláštního oboru ! Ve státech s pa- novnickými dvory zabývá se jí zvláštní úřad, kterému předsedá Jeho Osvícenost, pan vrchni dvormistr. A v republice monsieur le Chef du Protocolel Od té chvile, co nám začiná záležeti, aby o nás bylo něco slýchat v mezinárodní společ- nosti, co začínáme k sobě zváti, u sebe vítati zástupce přátelských nám hromadných bytostí, nezbude, než obraceti znenáhla pozornost k sou- vislosti věcí i po té prožluklé stránce. — Faites vos dispositions, messieurs du Protocolet