#5
alto_textblock
#5
Národní hosp
#6
alto_textblock
#6
odář.
#7
alto_textblock
#7
ztte
#8
alto_textblock
#8
Zemaědělstvi
#9
alto_textblock
#9
Obohod
#10
alto_textblock
#10
Prmysl
#11
alto_textblock
#11
Finančniotví
#12
alto_textblock
#12
Příloha „Národních Listů“ k číslu 285. ze dne 16. října 1908.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
Z amerického trbu železářského.
Z Nového Yorku, 14. října. (K. k.) Odborný »Iron
Age« přše: Smýšlení na trhu se surovým železem je
velmi mdlé. Pro dodávky roku příšuího je však na
východé veliká poptávka. Jsou příznaky, že dráhy se
chystají svou naléhavě nutnou potřebu hraditi. Za-
kázky kolejnic zadané minulého týdne obnášejí 500
tun Výroba kolejnie »Standard« bode asi o 40 pro-
cent menší nežli průměr za oba poslední roky. Po-
rovnání obchodů se stavební ocelí s rokem loňským
není potěšlivé. Speciální známky platin jsou zvláště
dobré. Ocelárny pracují už nyní pod 50 procent a vál“
covny na plech pod 40 procent své výrobní schupnosti
Obchod vývozní je velmi uspokojivý. Vyhlídky na
zrgentinské objednávky kolejnic jsou mnohoslibné.
Vývoz rudy od Hořejšího jezera odhaduje se v tomto
roce na 22 až 23 mil. tun.
#15
alto_textblock
#15
ne
#16
alto_textblock
#16
Ruský rozpočet na r. 1909.
Z Pelrohradu, 15. října. V říšském rozpočtu na
r. 1909 převyšují mimořádné výdaje mimořádné
příjmy o 1575 mil. rb. Schodek má se uhradili
4.8 mil, přebytky řádných příjmů a zbytek 152. 7 mil
půjčkou.
Ministr financí podal v průvodním spise k roz-
počtu toto vysvětlení: Rádné příjmy převyšuji
letošní rozpočet o 90, řádná vydání o 160 mil. Ú po-
rovnání se skutečnými výdají na r. 1907 vykazuje
vydání + 276 mil. Rozpočet na r. 1909 obsahuje
u porovnání s dřivějším mimořádně zvýšení řádných
výdajů a přijmů, tak že tyto mají malý přebytek
5 mil. rb. Přes to nemohly býti uspokojeny všecky
potřeby dumou uvedené. Jediným pramenem uspo-
kojení nezbytných potřeb bylo by nyni zvýšení dávek
a daní. Sněmovní předlohy navrhují zavedení daně
z příjmů a nemovitostí, zvýšení daně z labáku
zdanění cigaretových dulinek a přistříženého papíru
na cigarety. Takto mohly by se příjmy a výdaje opět
uvésti do rovnováhy. Pokud jde o vydání mimořádná.
mezi nimi o výdaje na dráhy, kteréž sotva moho
býti omezeny bez poškození života kulturního a prů-
myslového, musíme je už nyní hraditi půjčkou. Prak-
ticky však je sotva žadoucím každoročně uzavírali
více nebo méně veliké půjčky, zvláště při našem za-
dlužení, které ročně vyžaduje čtvrtinu čistého roz-
počtu na dlužní závazky.
#18
alto_textblock
#18
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 12.—15. října.)
Na hovězí trh přibnáno naproti minulému
týdnu + 146 krmného a — 98 pastevního a — 70
kusů slaběho skotu. Méně posláno ze Solnobradska
(12), Korutan (30), z Čech (68), z Haliče (45). z Uher
(21). Příhon pravidelný byl o něco skrovnější než
minulý týden a ledva stačil v prostředním a lebčím
zboží. Ia. zboží bylo dost. Tendence byla pevná, ale
la. zboží málo získalo, za to značně lehčí a pro-
střední krmní voli. Býkům a slabému skotu také
připlatilo. Vzdor skrovným koupím na venek nedo-
prodalo se jen málo.
Arciprima barevní voli z českých, moravských
uherských továren byli v dobré poptávce a kupei
platili ochotně o 1 K dráž než minulý lýden. I
voli barevného a uberského plemene šli z počátku
čile na odbyt o 1— 2 K dráž, ale smýšlení později
ochablo, až zbyla ze zdražení sotva 1 K. Za pro
střední voly barevného a uherského plemene platilo
se čile o 2—3 K dráže než minulý týden Lehčím a
špatnějším volům prospěly koupě pro továrny na
konservy. Ceny stouply o 3—4 K, u pasevního do-
bytka o 2—3 K. Býků bylo málo a protoj im připla-
tily 3—4 K. Slabý skot prodáván dráž o 3—4 K n
100 kg. Po buvolech byla dobrá poptávka a připla-
tilo jim 4—5 K na 100 kg.
Z přihonu, v němž bylo z Čech 24. z Moravy
143 kusů, prodáno do Vídně 3227 kusů, do Dolnich
Rakous 558, do Čech 63, na Moravu 47, do Švýcan
6 kusův a 37 se jich nedoprodalo.
Na trh vepřový kylo proti mim týdnu dovezeno
o 1387 kusů tučných a o 30 kusů masných vepřů
měně. Dovozy tučných prasat byly slabší z Chor-
vatsko-Slavonska o 625, větší z Uherska a Sedmi-
hradska o 330 kusů. Celý dovoz tučných vepřů činii
7772 kusy a sice 4445 kusů těžkých a 3327 středních
a lehkých vepřů; celý úbytek šel tudiž na účet těž-
kých druhů, kdežto ostatní druhy byly zastoupeny
téměř stojným počtem jako minule. Značně zmen-
šená nabídka postačovala jen ztěží ke krytí nynější
potřeby, zejména pokud se týče těžkých tučných ja-
kosti a tím se smýšlení, které v poslední době pro
velký dovoz bylo velice chabě, zase upevnilo. Dalšt
podporou vzestupu bylo pevné smýšlení na trhu se
sádlem, poněvadž s výjimkou slaniny jak vepřově
sádlo, tak také nesolená slanina přidražily. Ku pev-
nosii smýšlení a živosti trhu přispěly také nákupy
několika set kusů do českých míst (Praha.
Plzeň. Cheb. Aš. Ústí, Teplice, Kraslice,
Zatec, Falknov, Chodov), jakož i do Brna
a Lince. Také vídeňšti kupci vzhledem k dobrému
odbytu sádelních výrohků čile kupovah a stouply jak
prima, tak také střední a lehci tuční vepři o 3—4 h
na 1 kg. Pro vídeňskou spotřebu koupeno 6525 kusů
(proli 6883 min. týdne). Konečně zůstalo, poněvadz
ke konci smýšlení ochablo, 443 kusů tučných vepřů
neprodáno. Dovozy masných vepřů byly větší z Dol-
ních Rakous o 19, z Moravy o 117, z Haličeo
147, z Bukoviny o 320 kusů; menší z Krajiny o 20.
z Uher a Sedmihradska o 263. z Chorvatsko-Slavon-
ska o 159 kusů, Haličské zásilky se sice v posled-
ním čase značně zlepšily, nicméně zůstávají za min
rokem. Nabídka masných vepřů byla 7193 kusy, trl
probíhal v přívětivějším smýšlení a vídeňští i pražšt
a linečií kupci mnohem více kupovali, než minule.
Následkem všeobecně dobré koupěchtivosti stouply
ceny všech jakostí o 2, v mnohých případech o 4h
na 1 kg. Pro vídeňskou potřebu nakoupeno 595
proti 5406 kusům min. týdne. Moravští vepři jem-
ných druhů placeni až 130. Neprodáno zůstalo 339
kusů masných vepřů. Z dovozu, v němž bylo z Mo
ravy 474 kusů, prodáno: pro Vídeň 12.479 prol
12.289 min. týdne, pro Moravu 116, do Čech
1059 proti 625 min. týdne, pro Horní Rakousy 716
pro Dolní Rakousy 311, pro Solnohradsko 20 kusů
782 kusy neprodá ny.
Na trh s ovcemi dopraveno o 1700 kusů měně
Dež minule. Čeští kupci se dostavili sice četně.
avšak venkovští málo a proto byla poptávka slabá.
poněvadž městská spotřeba málo padí na váhu. Kup-
ci chovali se reservovaně a smýšlení bylo chabé,
takže ceny mnin. týdne sotva udrženy. Jemné těžk
Bruhy neměly poptávky a budou majitelé musiti
mnoho poslati do Paříže. Do Čech naloženo asi
1500 kusů, do Paříže půjde několik set.
Na trh s telaty přihnáno asi o 750 kusů více,
než mín. týdne a nabídka značně přesahovala po-
třebu. Poplávka pro velkou tržnici byla sice i dnes
Bobrá, poněvadž zásilky z Haliče, ač se zlepšily, pře-
ce pořád také do Bukoviny učiněny větší koupě
musíli majitelé pod tlakem neobyčejné nabídky uči-
niti značné slevy, které činily již ráno při telatech
prvé jakosti 8—10 hal., při středních a lehkých 10
až 12 hal, na 1 kg; později smýšlení asi ještě více
ochablo.
Poražených vepřů dovezeno o 150 kusů více než
min. týdne. Smýšlení obchodu s tučnými vepři bylo
pevné, poněvadž živé zboží v úterý bylo dražšía
majilelé docílili většinou 2—4 h na 1 kg více, nez
min týdne. Masní vepři udrželi ceny.
Na vedlejší trh se živými vepři bylo dopraveno
1962 nladých a 443 kusy tučných vepřů. Poněvad
přišlo málo venkovských kupců, byl obchod s mas-
nými vepři klidný při cenách proti úterku málo po-
změněných. Tuční vepři prodávání stejně, jako
úterý.
Na vedlejší hovězí trh dopraveno 308 kusů (155
krmných, 45 pastevních a 108 slabých). V příhonu
bylo asi 300 kusů nových. V krmnýchovalech byl ob-
chod klidný a celkem zůstaly ceny pondělní. Smý-
#19
alto_textblock
#19
šlení v obchodě s býky a kravami bylo slahší nežv
pondělí a cen hlavního trhu nebylo lze docílili.
Nabídka 736 poražených ovcí byla příliš velká,
smýšlení velice chabě, ceny při nepatrné poptávce
klesly zase o 2—4 h na 1 kg.
Jehňata znamenala při nepatrných obchodech
jako minulého týdne.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší
jakosti, barevní 95—102, nejlepší jakosti uheršti
86—89, haličští I. 88—96, voli 1. jakosti ba-
revní 86—94, uherští voli 76—84, haličti 84 86
voli prostřední, barevní 76—85, uher. 70 —74, haličti
74—83, voli III. jakosti barevní 65—75, uherští 54
až 68, haličtí 67—73. Voli z pastvín 45—66, I. ja-
kosti 67 až 78, bosenští voli od 56 až 66, I. jakosti
—, býci od 54 do 72. I. jakosti 7/4 až 82,
krávy 57-68, krávy I. jakosti 70—90, buvoli 36.—48.
buvoli I. jakosti 50—54, drobný dobytek 24—54
vepři uherští I. jakosu 110—114, prostř. 106—109,
lehčí 100—105, staří 96—106, podsvinčata haličská
88—110, I. jak. 112—122, podsvinčata mor. 112, 130
ovce živé 36 až 42, ovcu živé I. jakosti 44—— 52,
ovce poražené 64—82, ovce první jakosti 84 až
92, telata poražená 72—112, telata poražená
I. jakosti 116—132, telata živá 64 až 88. telata živá
I. jakosti 90 až 104, vepři poražení 108—124, vepři
poražení I. jakosti 126—132, selata 108—132, lehčí
136 až 140, jehňata 18- 36, nejlepší jakosti. —
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg
mimo daň potravní.
#20
alto_textblock
#20
Vídeňský trh na drobný dobytek.
Dne 15. října.
Přivezeno : telat 5264, prasat živých 2405 a za-
bitých 1361, ovcí živých 4183 a zabilých 736 a
jehňat 112. Telatbylo + 750 než minulý týden
tendence proto mdlá a ceny klesly o 10—12 haléřů.
Větší poklesnutí zamezeno hojným účastenstvím
peštských a velkotržnických kupců. Živá prasata pro-
dávána tak jako na úterním trhu, zabitá, jichž bylo
tenkrát více, placena jako minulý týden. Ovcí bylo
— 1700, ale také méně poptávky. Dostavilo se málo
venkovských řezníků. Ceny klesly o 1—2 h a mnoho
neprodaného zboží pošle se do ciziny. Zabitým
tči okar
ovcím také spadlo.
Znamenala: telata živá K 0.60—1.34 a zabitá
K 0.72—1.32; prasata tučná živá K 0.96—1.12 a za
bitá K 1.12—1.28. masná živá K 0.92—1.20 a za-
bitá K 1.10—1.32: ovce živé 36—52 h a zabité 66
až 92 h, vše za kg; jehňsta K 22—86 za pár.
Z Paříže (la Vilette), 12. října. (O včí trh.)
Přihnáno 21.779 kuso. Při snadném obchodu ceny
bez změn. Nedoprodáno bylo asi 2500 kusů. Zna
menáno: ovce francouzské od 93 do 118 ctm., ovce
africké od 93 do 103 ctm. za půl kg masné váhy
Přímo do jatek dopraveno do 12. října 8872 kusů
z nichž zbylo tam 11. října 18.90 kusů.
#21
alto_textblock
#21
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 15. října. (Peněžní burse.)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akcií 421.000 (430.000).
Union-Pacille 167.— (165.—).
Kanada Pacilie 1763/2 (175.50).
United States Steel Corporman 46.75 (465/3).
Baltimore and Ohlo 98.— (98.—).
#22
alto_textblock
#22
Káva.
#24
alto_textblock
#24
14. října
15. října
Rlo fair čls. 7 . . . . . 6.25 6.25
na říjen . . . . . . . 5.60
5.60
na prosinec . . . . . . 5.40
5.45
Cukr.
15. října
14. řijna
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.48
3.45
Tuky Western Steam . . 9.90
9 80
Tuky známka Wlleex . . 10.40
10.40
Z Nového Yorku, 15. řijna. (Obilní buraa.
Smýšlení obilní bursy chabé.
Pšenice. r
15. října 14. října
pohotová nová sklizeň . . 1091/2 1097/%
na prosinec . . . . . 1091/2 110°%
na květen. . . . . . . 109 1101/%
Kukuřic
15. října 14. řGjna
na prosinec : . . . . . 74. 25
na květen. . . . . . . 71.50
72
na červenec . . . . . .
Petrolej
ns i
15. října 14. října
10.90 10.90
raflnovaný, kesonový
ralinovaný Standard White 8.50 8.50
Kovy-
15. října 14. října
sdno
Měď. . . . . 13.87 13.62 13.37 13.62
Cin . . . . . 29.— 29.25 29.10 29.35
Železo čís. 2. . 16.— 16 75 16.— 16.75
Bavlna.o
Z Nov. Yorku, 15. října. (Bavfnářská bursa.
Bursa byla nejdříve vzpružena ua koupě novo-
orlennských firem, pozpěji se oslabíla, sle závě
rek byl na úhrady opětně lepší a stálý.
15. řijna 14. řtjna 13. října
nn
pohotová . . . . 9.20 9.20 9.15
na říjen . . . . 8.95 8.99 8.96
na prosinec . . . 8.72
7
na leden . . . . 8.56 8.56
8.52
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 15. října. Na říjen 8.84
(8.78), na prosinec 8.55 (8.53).
#25
alto_textblock
#25
Postátnění našich soukromých drah
#26
alto_textblock
#26
Ota Schmied,
tarifní inspektor obchodní a živnost. komory pražské.
#27
alto_textblock
#27
(Referát z I. kongresu dřevařského v Praze
dne 16. m. m.)
s
#28
alto_textblock
#28
II.
#29
alto_textblock
#29
Pokud se týče dráhy státní, severozápadní a če-
ské severní, vyplývá důležitost jejich postátnění po
stránce tarifopolitické nejen z jejich velké kilome-
trické rozlohy, nýbrž i z jich důležitého rozložení
geografického.
I po postátnění severní dráhy Ferdinandovy
zůstaly veliké soukromé dráhy rakouské — zejmén
společnost státní dráhy a severozápadní dráha
vsunuty jako klín mezi západní a východní oblasti
státních drah.
Bukovina, Halič, Slezsko a Morava s Dolními
Rakousy až k Vídní tvoří doposud ucelenou oblast
státních drah s jednotným baremem sazebním.
jehož sazební jednotky, stupňovitě zbudované, pro-
počítávají se i na nejdelší vzdálenosti. Tomute
komplexu severovýchodnich drah státních čelí od de-
markačního bodu, totiž od Vídně, na severozápad,
západ a jihozápad druhá ucelená oblast drah státních
rovněž s jednotným, propočítávaným barémem.
Oba tyto velké komplexy drah státních jsou pak
od sebe, jak podotknuto, širokým pruhem drah sou-
kromých — drahou státní a severozápadní — objí-
majících západní Moravu a východní Čechy, úplně
odděleny.
Kdežto na př. trať Iizkany—Vídeň, 1107 km
dlouhá, jest tarifově jednotná, jest trat Přerov—Cá-
slav v délce 232 km, ovládaná tarifově 3 drahamí
z Přerova do Olomauce rak. stát. drahami,
z Olomouce do Kolína společnosti státní dráhy
a z Kolína do Čáslavi severozápadní drahou.
Postátněním jmenovaných drah soukromých bu-
de klin tento odstraněn a veškerý komplex drah o
jezera Bodamského přes Tyrolsko, Solnohradsko,
#30
alto_textblock
#30
Horni a Dolní Rakousy, Čechy, Moravu, Slezsko,
Halič a Bukovinu až k hranicím ruským a rumun-
ským splyne v jednolnou oblast drah státních.
Od hranic švýcarských ko hranicím rumunským
od Adrie k výtoku Labe z Čech bude ovládati stál
nejdůležitější tepny dopravní, Uhry po celé šířce
své od jihu, západu i severu obejmuty budou naši-
mi drahami slátními; klíče k nejdůležilější průvozní
linii, spojující Uhry s říší německou, totiž ke trat
Marchek—Podmokly dostanou se konečně do rukou
stá tu.
Rovněž i naše nejdůležitější emporia v dopravě
po vodě, na jihu Terst, na severu příslavy po
vltavské a polabské, pojme stát ve svou ta-
taritní moc. Avšak nejen důležité tepny exportní
a importní, nýbrž i veledůležité sítě vnitrozemské
jež posud byly tarifově roztřištěny, pojaty budou po
postátnění do tarifní stéry státních drah, což zejména
platí o východních a severovýchodních Čechách,v
nichž se doposu proplétají a křižují trati několika
drah soukromých, podávajíce obraz bezpříkladné roz-
háranosti a roztříštěnosti turiíní,
Z větších a komarciálně důležitějších tratí zů-
stanou v majetku soukromém vlastně jen trati jižni
dráhy, zejména trati MariborFranzensfeste, mající
význam pro export jižních Uher a tyrolská trať Ku-
stein—Ala, důležitá pro vývoz, dovoz i transit jižníhe
Německa a Italie. Avšak i tyto trati budou značně
soutěženy drahami státními, jako na př. trať Mari-
bor—Franzensťeste soverní rotou podunajskou a vor
ariberskou.
Z větších tratí českých uhájí svou samosta tnost
jen dráha buštěhradská, u níž však se již dnes uplat-
ňuje tarilový vliv souběžuých trutí státních drah
Pokud se týče konkrétních změn, jež asi
nastaneu postátněním jmenovaných soukromých drah
v našich tarifech, bylo by podotknouti toto: Jak zná-
mo, máme v Rakousku tarifní jednotnost pouze for-
mální, spočívající v tem, že všechny naše dráhy
včetně drah uherských, bosenských a hercegovských
přijaly stejná základní pravidla o výpočtu dovozného
stejný počet a stejné pojmenování jednotlivých tarií
ních tříd, totiž 3 třídy pro náklad spěšný a 8 tříd
pro náklad obyčejný (ir. I. a II. pro zboží drobné
tř. A. pro zboží polovagonové a některé cennější zbož
vagonové, 5 dalších třid pro náklad celovagonový
totiž třídu B, C. zvláštní tarif 1., 2. a 3.): mimot
mají veškery naše dráhy společnou klasifikaci zboží
Jednotnest její spočivá, nehledíc k četným ovšem
úchylkám, jednollivými drahami povoleným, v tom
že každý druh zboží pojat jest u všech drah rakou-
ských i uberských do stejné tarifní třídy. Na př. ře
zivo jest v položce H-17 naší klasifikace zboží zařa-
děno při zázilkách drobných do třídy II., při zási.-
kách polovagonových do třídy A. a při zásilkách celo-
vagonových do zvláštního tarifu 2.
Za télo přiležitosti bylo by podolknouti, že, ačko
liv naše klasifikace spočívá na principu hodnotovém
při němž dovozné má býti tím vyšší, čím hodnotnější
jest dopravovaný předmět, přece neodpovidá naše
tariíní roztřídění zboží v četných připadech tomuto
principu, národohospodářsky úplně oprávněnému
nelze na př. s hlediska zásady hodnotové očůvodnili
že surové dříví kulaté — jak jest lomu skufečně v na-
ší klasifikaci — zařaděno jest do stejných tarifních
o
tříd, jako řezivo.
Bude zajisté prvním úkolem chyslané reformy
tarifní, aby závadám těmto odpomohla.
Přes formální jednotnost tarifní trpí naše tari
nictví neobyčejně velkou růzností materiá lnt
neboť téměř každá dráha má pro každou třídu a na
každou vzdálenost jiné sazby. Netřeba podolýkati
že tato různost způsobuje začnsto tarifové nesrovna-
losti, jež rušivě zasahují v pravidelně a přirozené
poměry soutěžní. Tak na př. sazba zvláštního tarifi
2., do něhož jest zařaděno, jak již dříve podotknuto
dříví tarifní položky H-17 při zásilkách celovagono-
vých (tudíž kulatina, sudovina, řezivo, lučebně upra-
vené dřiví, dříví pro výrobu řemeslnickau, průmy-
slovou a j.) činí na 50 km u státních drah 30, u bu-
štěhradské dráhy 34. u severozá padní 40, u společ-
nesti státní dráhy a české severní dráhy 45 h za
100 kg: na vzdálenost 150 km u státních drah 61.
u buštěhradské dráhy 64, u společnosti státní dráhy
a u severozápadní dráhy 86, u české severní dráhy
dokonce 90 h za 100 kr-
#31
alto_textblock
#31
Z paněžnich trhů. 15. října. Zpětný přítot
peněz do Německé říšské banky utváří se tak
příznivě, že daňová povinnost klesla již do 10. t. m.
na 60 mil. mk. Při trvalém velkém zpětném přítoku
zvláště v lombardu lze očekavati, že ve výkazu
banky daňová povinnost buď úplně zmizí, nebo s
omezí na nepatrnou výši.
Praha. Na dnešní burse nedošlo opět v žádném
oboru k závěrkám a podáváno pouze za akcie První
české továrny orientálských cukrovinek K 250.—
»Merkuru«, směn. akciové společnosti K 595.—
První pražské zastavárny K 465.—, první české ake
pojišťovny na život K 272.—, kolínské továrny kávo-
vých náhražků K 660.—, pivovaru v Českých Budě
jovicích K 860.—, Živnostenské banky K 237.75, české
banky »Union« K 245.50, české společnosti pro prů-
mysl cukerní K 168.—, strojírny Daňkový za K 422.—,
Škodových závodů K 287.—, bospodářské úvěrní
banky K 388.25, české průmyslové banky K 415.—
podolské cementárny K 205.—, zajišťovací banky
K 200.—, akciové továrny na vyráhění uměl. hnojiv
v Kolíně K 400.—, první českomoravské strojirny
K 850.—, králobradeckého úvěrního ústavu K 444.—
pražské psroplavební společnosti po Vltavě a Labi
K 600.—, první české rafinerie v Modřanech K 360.—
peníze.
Vídeň. Na začáleční burse se počítalo s vnitro-
politickou krisí a se zprávami o boykotu rakouského
zboží v Turecku. Příznivěji byla posuzována situace
na Balkáně a kursy se celkem dobře upevnily
Hlavní zájem byť soustředěn na alpinky, které ku
povány ve větším rozsahu. Na polední burse zprávy
z ciziny podporovaly tendenci. Zejména dobré zpráv
z Paříže. Zprávy o vnitropolitické situaci nepůsobily
velikým vlivem. Jenom akcie státní dráhy se tím
stísniiy. Pevné smýšlení ve šraňku přispělo k celkov
dobré náladě, tak že obchod zůstal na konec dobrý.
Kromě kreditek a Bodenkreditek, ktevé byly vyšší
byly Eskomptní nižší, akcie státní dráhy se ponéku
seslabily, akcie Severní dráhy stouply, Lloydu po-
volily, Severozápadní obě byly vyšší. Alpinky
stouply o 3 K, Cementárny královédvorské o 22 K,
také Skodovy a huti Poldiny měly poplávku, stejně
Zbrojovky. Trh k ukládání pevný. Na eskomptním
trhu peníze nezměněny 315/1ee.
Berlín. Na dnešní burse převládal klid ob-
chodů ve všech skupinách. Změny kursové jsou
z té příčiny velmi nepatrné. Jedině v akciích pod-
niků uhelnodolných byl rušnější obchod a kursy
doznaly dosti podstatného zvýšení. Akcie domácích
bank o zlomky procentní vyšší. Z cizích titrů ra-
kouské kreditky, lombardy a akcie dráhy státní
zanedbůvány. Americké dráhy po chabém začátku
upevněny. V celku pevný zůstal i dnes trh hodnot
kasovních, ačkoliv ziskové prodeje zdů onde kursy
poškozovaly. Ruské renty pevny, akcie ruských
bank hledany. Soukromý diskont nezměněn 3%. Pro
akcie dopravních společností objevii se zájem.
Finanční přípravy Srbska k válce. Srbská Ná-
rodní banka byla zmocněna, svůj oběh papírovýchi
peněz novou emisí bankovek zvýšit
o 10 pro c. Jak »Vos. Zlg.« uvádí, stalo se opatření
toto patrně za tím účelem, aby zjednána byla úhrada
pro mimořádný válečný úvěz 16 mil, franků, který
9 oslu
má býti povolen.
Doprava labská. Labské paroplavební společnosti
zrušily všecky dopravní smlouvy, ježto drážďanský
vodoměr klesl na — 181 om. Sazba dopravní Laube-
n
Hamburk stoupla na 80 rentka.
#32
alto_textblock
#32
»Z pražského khu psněžního«. V posledním
článku »Z pražského trhu peněžního« zaznamenat
jsme zajímavou úvahu p. řed. Růžičky z katalogu
jubilejní výstavy pražské. »Peněžní Obzor« uvádí
že snad nedopatřením zpravodaje není uveden v pře-
hledu tomto »Záložní úvěrní ústav« v Hradci Krá-
lové. Oproti tomu nutno koustatovati, že kataleg jn-
bilejní výstavy — jako celá výstava vůbec — za-
brnuje vývoj peněžnictví v obvodu praž ské
komory obchodní, v němž ovšem Hradec Krá-
lové se nenalezá. Proto nesťala se zmínka o »Zálož-
ním úvěrním ústavu«, jebož blahodárnou činnost
jsme arci na tomto místa často a často uznali a za-
znamenali.
Zemská ústřední pokladna společenstevní. S růz-
ných stran dějí se pokusy, aby pro střední stavyi
zemědělské i živnostnické zřízen byl ústuv pre opa-
třování levného úvěru provozovacího, který by obsta-
rával vyrovnání peněžní pro tyto střední stavy. Ve
venkovských společenstvech dle systému. Raiffeise-
nova jest vedle zemědělců soustředěno značné pro-
cento řemeslníků a živnostníků a přebytky těchto
venkovských ústavů mohly by sloužiti pofřebám
středních stavů vůbec, kdyby bylo ústavu ústřed-
ního pod zárukou zemskou, který by distributivnou
činnost vedl. Takovým ústavem má pro království
české býti dle předlohy, zemským výborem sněmu
předložené, Zemská ústřední pokladna
společenstevní, kteráž by, spojujíc oba jubilej-
ní fondy živnostenský i zemědělský v jeden celek.
přijímala vklady země, okresních hospodářských zá-
ložen, svazů venkovských společenstev a jiné a po-
skytovala úvěru společenstvům řečených středních
stavů, společnostem s obmezeným ručením a volným
sdružením zemědělců a řemeslníků k účelům prová-
dění větších dodávek. Ústav ten by s výhodou uvá-
děti mohl střední stavy venkovské i městské ve styky
s veřejným trhem peněžním, učinil by jim trh tento
přístupným a zabránil by zajistě, aby otřesy hospo
dářské, z krisí rozličných vzníkající, nedoléhaly tak
těžce na existenci středních stavů. Správa ústavut má
podle osnovy svělena býti kuratoriu na dvě samo-
správně sekce: živnostenskou a zemědělskou rozdě-
lenému, a mají v ní obě národnůsti rovnoprávně býti
zastoupeny. Na sněmu závisí, aby tento Llahodárný
ústav zemský brzy byl uskutečněn; v Haliči již sněm
povolil 2 mil. K k témuž účelu
Nové půjčky státul. Jak jsme již sdělili, měl
ruská půjčka býti již v listopadu k subskripei
vyložena, a to ve výší 1500 mil. franků, z nichž
800 mil. mělo býti určeno ře konversi pokladničních
poukázek, v květnu příšlího roku splatných. Politick
události poslední doby učinily však vypsání půjčky
ještě letos pochybným: jmenovilě na pařížském trhu
nastal značný pokles ruských hodnot, takže ruské
renty klesly v kralké době o 60. Zdálo se, že ruská
půjčka bude nevyhnutelně odložena až do jara.
V posledních dnech se však kurs ruských papírů tak
zotavil, že jest jen o 19% nižší než dřívější vysoký
stav. Následkem toho uvažuje se — jea píše »N. Fr.
Pr.« — opětně o mornosti, že k půjčce dojde ještě
letos, vyjasní-li se dále politické poměry. — Také
nová půjčka turecká jest pravděpodobná, vy-
jasní li se poměry na Balkáně. Zda se, že kompen-
ssce, jež bude poskytnuta Turecku, bude spočívatí
v tom, že velmocí převezmou záruku nové turecké
půjčky, jež by ovšem jinak stěží se setkala s úspě-
chem. Při tom jest možno, že velmoci převezmou
solidární záruku za novou půjčku, která by
pak byla jednotná a umístěna pravéěpodobně na
západoevropských trzích, neb že každá velmo
bude garantovati určitou částku půjčky, tak
že by pak bylo více bloků nové turecké renly.
Otázka turecké půjčky nalézá se ovšem ještě v prvo-
počátečním stadiu, takže výše její a modality emise
dosud určeny nejsou. Předpokladá se ovšem, ž
i Rakousko Uhersko se činně zúčastní při uzavření
nové turecké půjčky.
K situaci na trhu havlny píše „B. T.“: Obrov-
ská stávka v Lancashiru, dolýkající se 54 mi.
vřeten, trvá ještě stále a stlačila ceny surové bavlny
tak, že dosáhly úrovně v posledních letech nezvykle
nízké. Ještě 15. září činila cena za pohotové zbozí
v Novém Yerku 9.60 centu. Od tě doby klesl záznam
na 9 centů, t. j o 325 bodů níže, nežli 17. ledna
o 455 bodů níže nežli činilo maximum r. 1907. Stati-
sticky dochází vliv anglické stávky výrazu v pod-
statně menším odběru americké surové bavlny
anzl. přádelnami. V posledním týdnu činily totiž do-
dávky angl. přádelnám již jen 32.000 bal. proti
45000, resp. 55.000 bal. v obou letech předchozích
Celkem odebraly lelos angl. přádelny od počátku
sklizně 214.000 bal. proli 272.000, resp. 277.000 bal.
v obou lelech předchozích. Vedle toho však i jiné
momenty rozlaďují podnikavost. V prvé řadě je to
rozsah pohybu sklizňového, jenž pře-
stihl všecko dosavadní očekávání a vzhledem ke
zmenšenému odbytu působí dvojnáseb ostře. Od po-
čátku sklizně bylo totiž vykázáno 1.875.000 bal. prot
1.444.000, resp. 1.781.000 žokům v témž období 1907
a 1906. Čísla tato ukozují, že letošní dovozy před
stihují i rok 1906, kdy Amerika měla obrovskou skli-
zeň (asi 131/2 mil. žoků). Z tohoto důvodu předpe-
kládají kruhy odborné, že dosavadní odhady skliz-
ňové byly příliš nizkě. Arci nesluší zapomínati, že
letošní sklizeň následkem přiznivějsílio počas byla
časnější než v normálních letech. Následkem toho je
také nyní již větší procento tržního zboží k dispo-
sici než jindy. Mocný pohyb sklizňový, spojenýs
menším odběrem Anglie, měl v zápětl, že v posled-
ním týdnu viditelné zásoby světové v zrost
ly z 1,877.000 na 2,167.000 žoků; je tedy přírosl
290.000 žoků proti 209.000, 221.000 a 262.000 v těm
období let předcházejících. Vůči těmto faktům zůstaly
téměř nepovšimnuty s některých stran šířené zprávy
o chladném počasí se škodlivými nočními mra-
zy v důležilých územích bavlnářských, a to tím spíše,
že se ani situace bavlnálského průmyslu
přes stávku nijak nezlepšila, Přechodně půso-
bily i zprávy o politických událostech na
Balkáně tísnivě na činnost obchodní. Pro další
vývoj cen bavlny je v první řadě směrodatným ukon-
čení stávky v Lancashiru. Druhým momentem, který
potom bude ovládati tendenci, bude velikost nynější
sklizně a tempo, jakým přejde v konsum
Odbyl ocelářského svazu. Odbyt ocelářského
svazu činil v září ve výrobcích A 404.608 tun váby
surové oceli oproti 401.159 před měsícem a 419.623
před rokem. Z toho případá na polotovary 127.648 t.
na železniční materiál 170 702 tun a na formové
železo 106.258 tun.
C. k. ředitelství státních drah v Plzní sděluje, ž
dne 20. října t. r. v době od 9 do 11 hodin dopo-
ledne ve stanici Slavko v Horní bude přítomen
zástupce tohoto ředitelství, aby podal vysvětlivky
v otázkách komerční železniční schůzky, pokud se
tyto týkají c. k. rakouských státních drah, dotyčně
těmito spravovaných železnic a aby i případná
v tento obor spadající přání zájemníků přijímai.
Příjmy drah. Příjmy rakouské severo-
západní dráhy v době od 1. do 10. října ob-
nášely na garantované trati 917.179 K (— 1825), na
trati polabské dráhy 567.503 K (+- 1302). Příjmy od
počátku t. r. obnášely na garentované trati 22,154. 301 K
— 1,062.248) a na trati polabské dráhy 15,050.945
(+104.626). Přijmy jihoseveroněmecké spo-
jovaci dráhy činily od 1. do 10. října 279.146 k
(— 11.055) a od počátku t. r. 7,620.909 K (— 311.350).
Jižní dráha přijala v první říjnové dekadě
3,.924 888 K (— 257.707 oproti definit. a + 6340 oproti
provis zúčtování), příjmy od počátku t. r. obnášely
103,788512 K (+ 284.424 oproti defin., + 3,105.070
oproti provis.). Příjmy státní dráhy obnášely od
1. do 10. října 2,480.134 K (+ 458.827 oproti defin.,
+793.532 oproti provis.) a od počátku t. r. 56, 143.982K
4- 857.035 oproti defin., + 1,681.516 oproti provis.)
#33
alto_textblock
#33
Slávka v anglických přádelnách bavlny. Naděje
na ukončení stávký v angliekých přádelnach bavlny
se opět zmenšila, ježto návrh zástupců dělnictva, aby
snížení mzdy bylo prozatím zavedeno jen na dobu
tři měsíců, načež by došlo k opětné úpravě, byl přá-
delnami zamítnut. Majitelé přádelen trvají patrně na
Brookland agreement, dle něhož má dojíti ke změně
mzdy nejvýše jednou do roka a žádají, aby snížení
mzdy o 5 procent platilo pro celý rok od 1. ledna
počinaje.
Nový podník texiilní. Nedávno ustavila se ve
Vídni nová společnost textilní« »Tetraž, společnost
s ručením obmezeným. Účelem společnosti jest to-
vární výroba a prodej patentované lkaniny »Tetra«,
obvazových latek a hygienického prádla. Tkalcova
spoločnosti bude zřízena v Čechách, prodejna bude.
ve Vidni.
Z rnského průmyslu. S kapitálení 8 mil. rublá
zaležil býv. min. pomocník Kovalevský novou
akc. společnost pro průmysl dřevař-
ský. Společnost zakoupila obrovské lesnaté kraje
v gubernií bakuské a zamýšlí zuříditi i vývoz dříví
do ciziny. — Ruští továrníci surového cukru
usneslí se, osvoboditi se od komerční závislosti své
na továrnách rafinády. Větší počet velkých surova-
ren, mezi nimi i pereversevská, chce za tím účelem
zříditi a udržovati z vlastních prostředků nové rafi-
nerie. — Nyní jsou známa i úřudní data o vývozu
ruského cukru v obdohí od 1. září 1907 do kon-
ce srpna 1908. Dle nich bylo vyvezeno pískového
cukru okrouhle 13.871.000 pudů a rafinády 3,602. 600
pudů proti 4,653.900, resp. 3,560.800 pudů v kam-
pani 1906-7. V kampaní 1907-8 vzrosil tedy vývoz
pískového cukru asi o 9,217.000 pudů a rafinády
o 41.800 pudů.
Přijmy drah Rakousko-Uherska. Dle předběžných
výkazů činily hrubé dopravní příjmny železnic v moc-
nářstv v měsíci čemvenci 107,311.572 K opiroti
106.577.370 K před roken, z čehož připadi
K 32,127.117 (oproti K 31,833.055) na uherské dráhy.
Od počátku t. r. do konce července činily příjmy
drah Předlitavska K 461.644.648 (oproti 447.657. 339
kor. v r. 1907), v Uhrách K 208,735.502 (oproti
K 209.403.147), celkem tedy K 670,380.145, cprot
K 657,060.486 před rokem, čili o K 13,319 659 více,
kdežto příjmy uherkých drah jsou e K 667.645 niž-
ší, než v téže době r. 1907. Přijmy vlastních státních
drah činily v téže době v Rakousku K 254,663.900,
v Uhrách K 154.480.425. Průměrná délka železnie
v močnářství činila v Rekousku 21.9014 km (oprotí
21.787 před rokem), v Uhrách 19.370.8 km (oproti
19.162.4 před rokem), celkem 41.272.2 km (oproti
40949.4 km). Celkový přírůst v obeu státech činil
tedy 322.8 km čili 0.797%.
Dodávka pro zemskou obranu vyliražená mnlo-
živnostnictvu. C. k. ministerstvo zemské obrany zadá
na léta 1909, 1910, 1911 dodávku výstrojných a vý-
zbrojných potřeb z kůže. Účastniti dodávky mohou
se mistři, usedlí v královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených, kteří živnost v základě živnost-
ního listu provozují a sice buď sami neb ve svém
společenstvu neb v družstvu. Oferty podati jest do
20. listopadu 1908, pol. 12 hod., přímo u mi-
nisterstva zeměbrany. Vyhlášku prohléd-
nouti, po případě obržetí lze u obchodní a živno-
stenské komory v Praze. (Česky vyšla vyhláškav
„Nár. Listech“ 27./8. 1908 č. 236.)
Dodávky pro dráhu. Ředitelství c. k. priv. rak.
severozápadní dráhy a jiho-severoněmecké spojovací
dráhy ve Vídni zadá na r. 1909 dodávku náprav pro
lokomotivy a vozy. Písemné oferty podati jest do
24. října 1908, poledne 12 hod. (Sdělení obchodní
a živnostenské komory v Praze.) — C. k. ředitelství
stábních drah v Plzni zadá na rok 1909 dodávku:
1. knotů, materiálu eídícího a ucpávacího. 2. zboží
prýmkářského a střižného, 3. provaznického, 4. pryž-
cového, 5. kožeého, 6. skleněného, 7. kartáčnického.
8. různých předmětů inventárních, 9. dextrinu a lihu.
Ofertní formuláte vydá ředitelatví a přijímá oferty
do 25. října 1908, pol. 12 hodin. (Sdělení obchodní
a živnostenské komory v Praze.)
Úroda žaludů v Chorvatsku a Bosně. Obchodní.
a živnostenské komoře v Praze sděluje se z Chorvat-
ska a Bosny, že letošního roku jest tam veliká úroda
žaludů. Inleresenti obratie se příme na firmy Franti-
šek Weiss v Sisku KChorvatsko) a Jovo R. Gjukiě
v Dolní Tuzle (Bosna).
Nová obliterovací stanice pro překolkování cen-
ných známek na směnkách, kupeckých poukázkách
a nevlastních šecích otevřena byla v České Třehové
2. (nádraží). (Sdělení obchodní a živnostenské komory
o no
v Praze.)
Nedostatek velkokusýchi jakoslí při lelošní sklizni
bosenských švostok. Dle sdělení zemské vlády v Sa-
rajevu konala se 25. září i. r. ve hlavním vývozním
tržišti na švestky, Brčce, anketa zahraničních ob-
chodníků se šveslkami, zástupců domácích peněžních
ústavů a domácích hosenských obchodníků se švest-
kami. Anketa za přítomnosti úřadních tržních kos
misařů jako úřlně přizvaných znaleů a za před4
sednictví okresního starosty brěského, delegáta zemt
ské vlády a zástupce politického úřadu, konstatovala
jednomyslně, že letošní úroda švestek k sušení vys.
kazuje tak malé plody, že není možno dodati 80/85
a 70/75kusové zboží, jichž větší množství bylo již
před tím předpsodáno. Vzhledem k této okolnosti,
kterou dlužno pokládati za vis major, uvedená an-
keta po předcházející podrobné úradě dohodla se na
přiměřené odkupní ceně a to 42 K za 100 kg 80.85
a 50 K za 100 kg 70/75 kusových švestek. O čema
se i zdejším interesentům věděli dává. (Sdělení obch.
komory v Praze.)
Okresní ovocnická výstava v Lomnici nad Pop.
uspořádána bude ve dnech 17., 18. a 19. října t. r.
osmí hospodářskými spolky za pomocí zeměděl. rady
pro král. české pod záštitou okres. zastupitelstvav
tělocvičně »Sokola«. S výstavou, rozdělenou dle obcí,
spojeny jsou přednášky řed. p. Havránky z Jičínaa
prakt. kurs o významu ovoce, zeleniny, konservování,
zavařování, výrobě ovoc. šťáv, marmelad a p. Vysta-
vovatelům uděleny budou v pondělí 19. t. m. tyto
odměny a ceny: stříbr. a bronz. medaile a diplomy
zemědělské rady, 3 dukáty. 8 desftikorun, 4 pěti-
koruny a na 50 výst. diplomě. Výhodné železniční
spojení umožňuje z okolí návštěvu, k níž výkonný
výbor upřímně zve.
Trhy. Příští výroční trh na dobytek bude v Mí.
Vožici v úterý dne 20. října t. r. Nakládací sta-
nice Sudoměřice. — Na výroční trh, konaný v Nym-
burce dne 14. října t. r. přihnáno bylo toto množ-
ství dobytka« 3býci, 86 volů, 294 krávy, 142 jalo-
viny, 113 ssavých telat a 104 koní, celkem 742 kusů.
Z toho prodáno bylo 286 kusů, hovězího dobytka a
23 koní. — Výroční trh na hovězí dobytek a koně
v Čelakovicích koná se v úterý dne 20. října.
— V Husinci bude se nejbližší 1. zv. »Lukášský«
výroční trh na hovězí dobytek konati v pondělí dne
19. října. Tento trh bývá ze všech husineckých trhů
největší. Loňského roku bylo naň přihnáno 4152
kusů dobytka. — Výroční trh v Přibyslavi konán
bude v pondělí 26. října. Datší trh bude v ponděli
7. prosince.
Insolvencs. Alex. Schwarz, prolok. firma ve Valt
ni VII. — Ludvík Mandelbaum, továrna na bedny
ve Vídni XII. — E. Negro, obchodník v Běláku. — S.
Sprung, neprotok, obchodník ve Lvově.
#34
alto_textblock
#34
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemná
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 8. do 15. řljna 1908 - K 22,010.693 29,
1907 K 27,748.028.64. Součet všech podání od
2. ledna 1908 činí K 879,885.178.39 a vykazuje
u porovnání s K 738,749.444.02 téhož období
předešlého roku příbytek K 141,135.734.37.
so vár
a
#35
alto_textblock
#35
o p