#1
alto_textblock
#1
Číslo 24.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník".
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
X Znamení doby. O místo správce ústavu
pro sprostředkování práce v Čes. Budějovicích,
honorované 40 zl. měsíčně a byt, ucházelo se
22 kandidátů, mezi nimi i jeden posluchač práv.
X Požár továrny. V Táboře vypukl minulý
týden v truhlářské dílně p. A. Ctihora nenadálý
požár a rozšířil se tak rychle, že způsobil škodu
ve velikém rozměru. Ztrávil mimo celé stavení
hojné zásoby nábytku, materiálu a mnoho práce
nedodělané. Požár vypukl právě v době polední,
kdy dílna byla úplně prázdná. Soudí se, že vypadla
z kamen hořící tříska, od níž se další
oheň vzňal. Když dělníky byl spozorován, nabyl
již tak značných rozměrů, že nebylo lze v dílně
jej více uhasiti. K požáru dostavil se dosti rychle
sbor dobrovolných hasičů »Tábor« se dvěmi ručními
stříkačkami ajednou parní, a byli by mnoho
hasiči jeho uchránili, kdyby byly stříkačky k ohni
připraveny. Dobrých dvacet minut stáli hasiči na
žebříkách, marně čekajíce na vodu. K parní stříkačce
teprve sháněli po domech kousek dříví na
rozdělání ohně a druhé dvě stříkačky byly —
zamrzlé! Než všecky tyto překážky byly odstraněny,
byl oheň v plném proudu, tak že se více
nedalo nic zachránit mimo vedle stojící vodárnu.
Snad tento případ přivede konečně obec, správu
k poznání, jak nutno jest, aby obec zřídila stálou
dobře připravenou hlídku hasičskou (rozumí
se slušně odměňovanou), jejíž členové by udržovali
stříkačky a hasičské náčiní v náležité pohotovosti
a mohli ihned přispět ku pomoci. Či bude
zapotřebí ještě důkladnějšího poučení, že na toto
všecko jediný p. Bílý nestačí, i kdyby byl více
dbalejším než jak jest? Poučení, jak stříkačka
má být opatřena, podali velmi pěkně hasiči z tabákové
továrny, kteří se také k ohni dostavili.
Stroj jejich, sotva že počali pracovat, okamžitě
konal velmi dobrou službu. Pan Ctibor i obec
(majitel budovy) byli pojištěni a budou aspoň
částečně kryti, nejtížeji dolehne škoda na dělníky,
kteří budou v nejhorším Čase bez zaměstnání!
Zda-li pak který z nich vzpomene, že i on mohl
býti pojištěn — kdyby se byl stal členem své
odborové organisace ?
X Do Č. Budějovic! Žádám soudruhy delegáty,
kteří zvoleni byli pro ples všedělnický, by
se určiě ve středu, dne 10. prosince o 8. hod.
večerní do hostince soudr. Procházky dostavili
k důležité poradě. Radoň.
X Divadlo v >Alžiru«. Dnes jest čestný
večer slečny Berty Radimské. Hraje se Lauf-
sova fraška »Princ Ramiro z Variete«, v níž
sl. Radimská hraje roli varietní zpěvačky Fifi
Oritánské. — V příštím repertoiru sehrána bude
Barretova činohra »Ve znamení kříže« (Quo
vadis?) (obraz z dob římských cesarů) na nově
zvlášť pro tuto hru dekorovaném jevišti, v nádherných
kostýmech, velmi značným nákladem
pořízených.
X Schůze strojvůdců. V hotelu »U císaře
rakouského« v Čes. Budějovicích konala se dne
2. prosince t. r. četně navštívená důvěrná schůze
strojvůdců na drahách, svolaná strojvůdci Holubem
a Léblem. Na programu nalézaly se body:
1. Organisace. 2. Sjezd strojvůdců. 3. Sjezd železničních
zřízenců. 4. Různé. K bodu prvému
ujal se slova po zvolení předsednictva (Louda,
Reis, Sedláček a Spedina) soudr. Kristan, redaktor
časopisu »Der Eisenbahner« zVídně. Vylíčil
zdařilým a populárním způsobem proč se organi-
sujeme a jakých výsledků od organisací zaměstnaných
vrstev očekáváme. Reč jeho byla přerušována
častým souhlasem pozorných posluchačů
a odměněna hlučnou pochvalou. Jedině kritika
kastovního ducha mezi strojvůdci převládajícího,
nelíbila se některým; pádné důvody řečníkovy
dopadaly tak citelně, že mnozí, kteří mysleli, že
není ve světě nikdo roven strojvůdci vlaku, kysele
se tvářili. Mladší strojvůdci přijali však
i tyto vývody s uznáním a přisvědčovali k nim.
S odporem potkaly se též výzvy soudr. Kristana
k upuštění od samostatné, všemu ostatnímu že-
lezničnímu personálu uzavřené organisace strojvůdců
a přistoupení ku organisaci všeobecné.
Prvý ujal se slova proti všeobecné organisaci
strojvůdce Lébl, dále Spedina. Lébl je proti všeobecné
organisaci vůbec, komanduje prý v ní
Tomšik, Spedina však vše, co soudruh Kristan
řekl uznává, ale je pro samostatnou organisaci
strojvůdců proto, že ostatní personál na drahách
prý se od strojvůdců oddaluje, že mají o něco
více, nestará se však, aby také toho dosáhl. Doporučuje,
aby v akcích všeobecných pracovalo se
vždy společně. Na to ujal se slova Kučera, red.
časopisu »Zájmy strojvůdců« z Prahy. Týž jest
pro všeobecnou organisaci, ale ne již nyní, kdy
#5
alto_textblock
#5
poměry nejsou dle jeho přesvědčení k tomu příznivé.
Za čtyři léta může se to stát, ale dnes by
ani jedna, ani druhá strana neměla z toho žádný
zisk. Zrušením samostatné organisace strojvůdců
získaly by jen k rozbíjení železničních zřízenců
založené »organisace«, národně-»sociální« česká
i křesťansko-»sociální« německá. Když vyslovilo
své názory ještě několik strojvůdců, byla schválena
jednohlasně následující resoluce, doporučená
předsedajícím strojvůdcem Loudou:
»Shromáždění strojvůdci obou topíren v Č.
Budějovicích na důvěrné schůzi dne 2. prosince
1902 v hotelu »U císaře rakouského«, usnáší
se na následujícím : Buďtež založeny pro strojvůdce
ve všech zemích Rakouska samostatné
zemské centrály, spočívající na stanovisku mezinárodním,
když celoříšská organisace strojvůdců
nebyla povolena. Hlavní dozor nad zemskými
centrálami budiž veden výkonným výborem
sjezdovým, jemuž budiž uloženo povolení celo-
říšské organisace strojvůdců se domáhati a
k uskutečnění této pracovati. Ve společných
otázkách hospodářských usnáší se schůze strojvůdců
jiti společně s ostatními kategoriemi
železničních zřízenců (to jest se spolkem pro
právní ochranu), avšak výhradně jako spolek
samostatný. Shromáždění protestuje proti výroku
říšského soudu, ohledně zápovědi říšské
organisace strojvůdců, jímž bylo porušeno občanské
právo státních základních zákonů a
strojvůdci označeni jako lidé státu nebezpeční.
Dodatek: V pádu nepovolení zemských organisací,
nezbývá nám nic jiného, než k jednotné
organisaci železničních zřízenců ihned při-
stoupiti.«
K bodu druhému »Sjezd strojvůdců« referoval
red. Kučera. Zabýval se hlavně cenníkovým
požadavkem, na němž bude se sjezdu usná-
šeti a osnovou zákona, navrženou poslanci soc.-
demokratickými r. 1898. Také referát tohoto řečníka
byl hlučně aklamován a souhlaseno jednomyslně
s kladenými požadavky. O sjezdu železničních
zřízenců promluvil krátce soudr. Kristan
a usneseno, by delegáti strojvůdců, vyslaní na
vlastní sjezd, súčastnili se též všeobecného sjezdu
železničních zřízenců. Na to po vyřízení některých
vnitřních záležitostí organisačn’ch, ukončena
dosti významná tato schůze, při níž jen věcně a
stručně bylo jednáno a přece vyžadovala přes 4
hodiny času. Přejeme jak strojvůdcům, tak i všeobecné
organisaci železničních zřízenců, aby docílena
byla shoda mezi oběma v době nejkratší
a aby jednotnou a silnou organisací zlepšení
svých existenčních poměrů v krátké době dosáhli.
#6
alto_textblock
#6
Politický přehled.
— Říšská rada. Po šesti týdnech, v nichž
zabývala se poslanecká sněmovna projednáváním
pilnostt návrhů, většinou bezvýznamných a ob
strukčních, dospěla konečně k věcné debatě. Zel
však, že o ničem užitečném, kultuře doby dnešní
odpovídajícím. Parlament nedbá o projednání
novely zákona o tisku, zejména mladočeši odstavují
ji do zadu, ale zabývá se s mladočekým
souhlasem i za souhlasu národních »sociálů«
s nejzpátečnějším zákonem o podomním obchodu.
Jedná se o to, aby zakázán byl pod nejpřísnějšími
tresty podomní obchod nejen prodavačům
květin a housek, ale i chleba, masa, masných
a mléčných výrobků, cukrovinek atd., zkrátka
vše, čím živí se dnes chozením po domech tisíce
chudého lidu, aniž by jiná výživa se jim
poskytovala. I ubozí drotaři z Uherské Slovače
budou patrně veskrz prohnilým parlamentem rakouským,
reakčním duchem prosáklým, postiženi
a bude jim asi i ten psí život v Rakousku
zakázán. Toť výsledek »práce« rakouského
parlamentu. Jedině sociálně demokratičtí poslanci
nezapomněli na povinnost svoji i v tomto případě
a zaujali stanovisko oposiční. Slova proti
zákazu podomního obchodu ujal se z nich
posl. dr. Ellenbogen:
Uvedl, že když poprvé za dlouhý čas dochází
se k věcné debatě, mělo by se jednat
o otázce palčivé a ne tak reakční, ubohý náš
život ještě více poškozující. Ale Rakousko je
šťastný stát. To nemá žádné palčivé záležitosti,
nežli tuto předlohu a tu se diví posl. Choc, že
shledáváme dětinnou tuto politiku, kterou provádějí
páni mladočeši, kterým pan poslanec
Choc se svými soudruhy je přímo celý
upsán. (Posl. Choc volá: Oho!) Posl. dr. Ellenbogen:
Já jenom připomínám, že posl.
#7
alto_textblock
#7
Choc a jeho soudruzi utvořili s mladočechy
společnost na vzájemné pojištění mandátů,
v níž ale ne on, nýbrž dr. Kramář byl
řiditelem. Řečník vyslovuje se proti taktice
německé strany lidové, která účastní se na dostizích
o pilné návrhy. Strana řečníkova
nemůže schvalovati stanovisko většiny
proti podomnímu obchodu. Vládní předloha
jest blamáží vlády, která kapitulovala
před křesťanskými sociály. Podomní
obchod vykonává určitou hospodářskou
funkci v pohybu zboží a není nijak vinen
na špatném stavu obchodu vůbec. Vinní-
kem jest stále se plížící krise a té měla
by vláda hledět odpomoci jednak na
trhu světovém a pak postarat se o to,
aby uherský průmysl nemohutněl na
úkor našeho průmyslu rakouského.
Řečník líčí na to hospodářské funkce podomního
obchodu a dochází k závěru, že podomní obchod
jest důležitým faktorem pokud odbytu zboží se
týče. Celé řady průmyslů nemohou jej postrádati
a je proto existence jeho úplně oprávněna. Mimo
to by úplným zákazem podomního obchodu rozmnožena
byla ve veliké míře armáda
nezaměstnaných. Vyslovuje se proti vládnímu návrhu
také proto, že i na nejchudší podomní obchodníky
uvaluje třikrát tak velikou daň jako
dosud a obsahuje tak přísná ustanovení trestní,
že nazván může býti směle zákonem katovským.
Sněmovna, která hodlá přijetím onoho návrhu
tisíce existenci zničiti, neposkytuje oněm chuďa-
sům žádného jiného zaměstnání, jímž by sebe a
své rodiny poctivě mohli vyživiti. Předložený sněmovně
návrh zákona jest třídním zákonem první
třídy, zákonem zpátečnickým, prostým
veškeré lidskosti. Ku konci své řeči se
soudr. Ellenbogen obrací na jednotlivé strany mě-
šťácké v parlamentě a praví: Vy nepozorujete,
jak samy ze sebe si takovými úzkoprsými zákony
děláte posměch. Zákony, kterým každého okamžiku
může dojíti dech, které nemohou funkci-
onovat, kdyby jim nepomohl ministr obchodu
nebo financí nějakým malým šťouchancem. Jelikož
tento zákon je třídním zákonem nejhoršího
druhu a jelikož v něm dochází výrazu zášť
majetných naproti nemajetným, bude
strana naše hlasovati proti němu. Ze všech těch
důvodů, které této předloze dávají charakter re-
akčního zákona nejčernějšího rázu, budeme hlasovat
proti předloze. (Živý souhlas u sociálních
demokratů.)
— Rozpočtové provisorium. Jako předešlý
rok, tak i letos nebude řádný rozpočet na r. 1903
projednán a proto vláda utíká se opět k provisornímu
rozpočtu na Čtyři měsíce. Vyjednává
s mladočechy, aby připustili jeho projednání, odstavením
svých pilných obstrukčních návrhů.
— Rakouští průmyslnici konali ve Vídni
dne 29. listopadu poradu, při níž předseda
Pastrée prohlásil, že mělo by být průmyslníkům
ulehčeno snížení daní a poplatků na účele so-
ciálně-politické. Inu ovšem! Dělnictvu pak by
se mohlo ulehčení průmyslníků hodit na bedra
novým zdražením životních potřeb a pojištění.
— K úpravě služného učitelů. Prohlášení
Körbrovo, že zvýšení platů učitelů nebude provedeno,
leč že by parlament povolil za to vládě
rozpočet a brannou předlohu, vyvolalo mezi
učitely velký odpor. V Praze konala se dne
1. prosince manifestační schůze středočeského
učitelstva, navštívená více než 2000 osobami,
hlavně učitely, a na této bylo proti jednání
Körbrovy vlády učitely ostře protestováno. Ze
schůze zaslány byly ministrpresidentu Körbrovi
a ministru Rezkovi, telegramy v nichž důrazně
se žádá, aby zvýšení služného učitelů bylo bez
odkladu provedeno. Podobné hlasy vycházejí
z novin. V časopise »Oesterreichische Volkszeitung«
jistý učitel píše, že smýšlení v učitelstvu
v Čechách následkem odkladu vyřízení
jejich platů jest nejsmutnějsí, jistě není to žádná
nálada vánoční. Rozechvění které zmocnilo
se celého učitelstva, hrozí projeviti
se silou elementární. Kdekoliv scházejí se
učitelové, všude přetřásají palčivou otázku, kdy
císař pronese rozhodné slovo. Vláda docílí jen
toho, že v Čechách přibude sociální demokracii
20 tisíc inteligentů.
— Všeněmci mezi sebou. Před porotním
soudem v Mostě koná se již celý týden přelíčení
pro žalobu poslance Wolfa proti dru
Schalkovi pro urážku na cti. Schalk nazval
Wolfa nečestným politickým pletichářem a kej-
klířem, obvinil jej, že přijímá úplatky a mnohé
jiné nečestné vlastnosti mu vytkl. O výsledku