ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c89baeb0-75a2-11dc-ad8b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
27. dubna 1908, Císlo 116.
#4 alto_textblock #4
při měšťanské škole je pouze jedén a to v Kar- lině. Mnohě školní budovy na předměstích jsou nevhodné a nepostačující. Tyto poměry, nut k posílání do škol německých. Není postaráno o útulny a útulky. V Nuslích není ani opatrovny Příčinou žalostného stavu je finanční zakrvá- cenost obcí, které nejsou s to vésti veliký ná- klad. Občanstvo zabranských obcí je chudé, prací přispivá Praze a předměstím, ale nuceno je bydliti za Prahou. Naplňuje svými dětmi ško- ly v cbudých obcích, které jsou tak nuceny nésti nepřiměřený náklad. Potřeba změny zá- kona, aby takové obce samy nemusily nésti celý vydržovací náklad na školství, je žádoucí. Škol- ství obecné má doplněno býti školstvím po- mocným (referoval uč. Sedláček), má-li při- blížoti se k individualitě žactva. Přes 500 dětl Velké Prahy je neplnomyslných a je nutno, aby zřízony byly pomocné školy, zvláště v předmě suích, ekea Nedostatky školství odborného vysvětlil insp. Weigher obsáhlou přednáškou. Očborné školství, které velice pomáhá domácímu průmyslu, je u nás zanedbáváno. Řečník odů- vodňuje nutné doplnění odborných škol. (Viz resoluci!) Pokřačovací školství pražské je bole- stínem. Je potřebí pokračovací školu zodborniti a stabilisovati. Největší a základní vada praž- ského školství pokračovacího vězí v hlavě, 1. j. v řízení. Také není náležitého porozumění u ně- kterých zástupců obcí a živnostnictva. Školy trpí nedostatečnými nístnostmi. Potřebná je re- forma učby, aby aspoň ve druhém roce bylo vy- učování odborné. Pokračovaci školství. Velké Prahy je nutno uvésti v jednotnou soustavu. Nutny jsou samostatné budovy školní, vlastní správa, úprava učební doby, odborné vzdělání učitelstva, paedagogická průprava učitelů z rd řemeslnických, úprava učebných osnov pro jed- notlivé obory, zlepšení učebnie a zřízování mi- strovských a odborných kursů. O pokračovaci vzdělání divčího dorestu řemeslnického není vůbec postnráno. Přes 2 tisice učednic nechodí do školy! Řečník navrhuje úpravu pokračova- cího školství dívčího přičleněním k měšťanským
#5 alto_textblock #5
blíže Smíchöva. Snad by se doporučovalo zřídit. akciovou společnost pro zřízení lycef, vidíme-li že se řeholní ústavy vyplácejí. e Po doslovu sl. Tumovy, Která se za ty lyceí vládou favörisovaných nepřimlouvala vzhle- dem k obligátnosti němčiny a doporučovala útvar, navrhovaný sl. dr. Honzákovou, dle niž má se lyceum od 5. ročníku děliti na směr prak tický a theoretický, gymnasiu rovnocenný a po roplice prof. Pražáka a poznámkách řed. Pavli- ka, uč. Nygrýna a Lüftnera přijata jednomyslně
#6 alto_textblock #6
tato
#7 alto_textblock #7
d
#8 alto_textblock #8
rosoluce:
#9 alto_textblock #9
„Má-li školslví Velké Prahy sláti na výši doby a vyhovovati skutečným potřebám mládeže, je nu no, pokud se týče škol obecných: 1. aby ve všech obcích, osadách a skupinách domů kolem Prahy v nichž obyvatelstva přibývá, zřízeny byly vlastn smostalné školy; 2. aby v obcích, kde jsou smi- šené školy o více než 5 třídách zřízeny byly samo- statné školy divčí: 3. aby v obcích, kde je aspoř 10 tříd na školách obecných, zřízeny byly mě- šťanské školy chlapecké a divčí, 4. aby v obcích kde jsou chlapecké a dívčí školy měšťanské pod jednou správou, byly tyto školy rozděleny, po připadě aby tam zřízeny byly nové školy měšťan- ské: 5. aby školy měšťanské byly všude správou odděleny od škol obecných; 6. aby všechny školy obecné, které mají více než 10 tříd, byly ve dvě samostatné školy rozděleny; 7. aby zřízeny byly ve všech obcích s více než 10.000 obyv. t. zv kursy doplňovací čili IV. třídy při školách chlape- ckých i dívčích; 8. aby ve všech obcích předměst- ských zřízeny byly opatrovny a úlulky a aby opa třeny byly zahradami; 9. aby ve všech sousedních okresích kolem Prahy zřízeny byly útulny, po- lepšovny pro děti věku školního; 10, aby všem obeím kolem Prahy, které pro chudobu nemchou samy náklad na své školy nésti, přispival okres země, stát a po případě obce, v nichž obyvatel stvo uvodených obcl hledů výživu, určitými při- spěvky. Pokud se lýče škol pomocných je nulne do plniti dosavadní školskou soustavu pomocným školami, do nichž by se odkazovaly děti slabo- myslné nebo děti tou měrou slabě nadané, že p nejméně docházce dvouleté postoupily by s dětm duševně zdravými Pokud se týče škol pokračovacích a odborných je nulno: 1. aby zřízen byl v Praze textilní ústav vyššího ládu, který by zahrnoval veškery techniky průmyslu textilního; 2. aby dosavadní státní škola průmyslová v Praze rozdělena byla na dvě samo- statné školy a to v odbor strojnický a chemický a oddělení slavitelské v Praze VII.; 3. aby škol- ství pokračovací bylo zodborněno tak, aby mládež řemeslnická byla vychována intensivně po strán- ce technické, umělecké, obchodní a sociální;k aby zřízena byla odborná škola pokračovací pro průmysl grafický, k níž by byla škola knihařská a příbuzných odvělví přivtělena; 5. aby zřízeny byly odborné školy pokračovací pro truhláře, zá- mečníky, klempiře, kamnáře, tesaře, sklenáře, bed- náře, strojníky, kotláře, instalatéry, kováře, obuv- níky, krejčí a pro řemesla potravní; 6. aby sta bilisováno bylo pokračovaci školství zemským zá konem tak, aby řízeny byly aspoň vlastními ře- diteli, aby upravena byla doba vyučovaci a aby dostalo se učitelům náležitého vzdělání. (Viláme rozhodnutí městské rady král. hlav. města Prahy. že věnovala 500.000 korun na stavbu samostatné budovy pro školy pokračovací.); 7. aby zakládány byly v přředměstských obcích pokračovací školy divčí, na nichž by se dostalo divkám výchovy výcviku pro jejich životní povolání. Zejména, aby pro učednice zřízeny byl dívčí pokračovae školy živnoslenské, krejčovské, modislské, šiček. Pokud se týče škol středních, 1. aby zřízeny byly nové ústavy a dosavadní přeplněné aby byly rozděleny. Buďlež v době nejkratší zřízeny ze jména reálky v Nuslich, ještě jedna v Praze II. na Smichově; 2. aby školy střední umístěny byly v budovách přiměřených, tak aby po stránce pae dagogické, hygienické a umělecko-výchovně vy hovovaly moderním požadavkům. Pokud se týče škol dívčích, aby neprodlen zřízeny byly střední školy dívčí, t. j. lycea na Krá Vinohradech, v Karlině Žižkově, v Praze II.-Smí chově.“
#10 alto_textblock #10
školám.
#11 alto_textblock #11
v
#12 alto_textblock #12
Nedostatky škol středních eiferně vyložil prof. Appelt. Ve Velké Praze mají Češí 7 úplných gymnasií a 6 úplných realek, a Němci 6 úplných gymnasii a 4 realky. České gymnasium připadá na 62 tisíc Čechů, německé na 6 tisíc Němců. Česká realka připadá na 62 tisíe Čechů, německá na 10 tisic Němců! České střední školy jsou vesměs skoro po- dvojné a mají třídy přeplněné, německé úslavy maji malý počet žactva (jen také 146). Jsme zkráceni o 104 třídy a schází nám 6 úplných gymnasií a 4 úplně reulky, abychom byli na rovni s Němci. Žactvo německé z místa je jen 69% a 31% je uměle přivoláno z dálky, nebot okolí je české. Přeplněnost českých ústavů ma. za následek ambolanci tříd, povolávání pomoc- ných sil a j. Hygienický stav budov je většinou špatný. Nejsmutněji proslulé je gymnasium v Žitně ulici, umístěné v soukromém domě. Všude jsou patrny zhoubné stopy úsporného sy- stemu. Profesoři se posílají na hygienické kursy, na chodbách jsou plivátka, ale o větrání, světlo, vzdušné místnosti, dvory, zahrady, veliké chod- by, a řádné tělocvičny není postaráno. Měli by se Konečně ozvati čeští rodičové, aby křiklavým nedostatkům bylo odpomoženo. — K tomuto reforátu připojil prof. Pražák zprávu o žá- doucí reformě divčího středního školství. Nej- vhodnějším typem je moderní lyceum, které se výborně osvědčuje. Minerva je jen pro duševně nejsilnější dívky, městská divčí škola sloužii může jen sociálně silnějším. Lyceum je škola tvárná, jež se dá na naše poměry upraviti, Něm- ci i Vlachově, ba i Poláci mají lycea, jen my se zdráháme použiti výhod těchto dobrých ústa- vů, vládou favorisovaných. Přes 4 tisíce českých dívek hledá vzdělání v klášterech. Lyceum je škola praktická, připravujíc pro filosofickou fa- kultu, učitelství, farmacii, drogerii, poštovniclví a p. Uznal-li dr. Herold, že proud pro lycea je nezastavitelný, lze se nadíti, že najdou lycea opory u čelných politiků. Je žádoueno, aby ihned zřízena byla lyeea na Vinohradechi, n rozhraní Žižkova a Karlína, a v Praze-II. po-
#13 alto_textblock #13
37. sjezd německé společnosti chir urgické v Berlíně od 21. do 24. dubna 1908. Reler. dr. Polá k v Č. Brodě.
#14 alto_textblock #14
4 den. Vedle různých demonstraci věnován poslední den dopoledne zvláště břišní chirurgii a sice operac kýly břišní, pak operacím na cestách žlučových operativním methodám při kamencích v pánvi led vinné. Při télo operaci všichni referenti dávali před nost konservativnímu řezu pánve ledvinné (pyeloli lholomia) před závažnějším řezem ledvinným (nephro- tomia). Pak ještě běžně několik referentů se dotklo otázky vyjmutí žlázy předstojné (prostatectomia) opatření urethry po operacích. Odpoledne věnováno různým aflekcím kostním a kloubním, čímž učiněn jaksi přechod ke sjezdu orthopaedickému, který zejtra začíná. Demonstro- vány nejrůznější aparáty k léčení zlomeni a kostní tuberkulosy, z kterých některé pro svoji účelnost poměrnou láci si získaly pochvalné uznání všech přílomných. Na to předsedou Eiselsbergem (Vídeň) sjezd ukončen se sdělením, že celkem bylo 114 přednášek a demoustrací, kterých se zúčastnilo 142 řečníků. Když pak ještě vysloven odstupujícímu předsedovi sjezdu dík za obezřetné vedení celého sjezdu, rozešl se přítomní. Příští sjezd konán bude opět po Velkonocicb.
#15 alto_textblock #15
starati sám. Smlouva potvrzena dekretem dne 2. února 1838. Hr. Skarbek vymohl a zajistil si ročně 4000 zl. zemské subvence, zavázal se dávati 10 představení polských měsíčně. Když konečně roku 1845 tato subvence 4000 zl. byl povolena, věnoval tyto příjmy 10 let napřed jako základ na pensijní fond pro členy polského r s divadla. Slavnostní zahájení her v divadle Skarbkově bylo dne 28. března 1842 německým před- stavením »Der Traum ein Leben«. Druhého dne se hrálo polsky: dávány »Sluby panieňskie«. Mělo tedy polské divadlo nyní svůj stálý stánek. Ještě 30 let pod novou střechou musilo zápoliti polské divadlo s německým. Největši hvězdy ozářily v těch letech jeho scénu. Modrze- jewská hrála ve Lvově v samých počátcích své skvělě kariery. Zpívala tehdy také ve vaude- villech. Konečně r. 1866 se ukázalo, že ně- mecké divadlo je úplně ve Lvově zbytečné a nikdo na německá před- stavenl nechodil, podána žádost do sněmu, aby německá představení byla zrušena a divadlo polské zbytečných výdajů sproštěno. Úrady věc úmyslně 5 let protahovaly, tak že teprve v říjnu r. 1871 byla věc definitivně vytízena a polské divadlo mohlo si volně od- dychnouti. Od r. 1871 tedy bylo ve Lvově výhradně divadlo polské. V budově, vystavěné hrabětem Skarbkem, hrálo se ještě 30 let. Do dvacátého století vkročilo polské drama tické umění ve Lvově již v nádherně nové budově, opatřené nejmodernějším přepychem Čarovný paláe, jenž se snad průkopníkům pol ského umění před sto lety zjevoval jen v nej vábnějších jich snech ... I vídeňští průkopníci čeští mají své vábné sny! My všichni jsme povinni pracovati na vy jevení tohoto snu jejich. Vídeňští Čechové volají Rozeberte podily na Český dům ve Vidni Aby ten půl milionu Čechů vídeňských jenž stále vzrůstá, měl nezdolnou baštu a oporu ve vlastním stánku a české divadlo nemusilo vhnoucnosti záviseti od nehostinných krovo eizich. Narie Laudova-Hořico vá.
#16 alto_textblock #16
Moravští pěvci-učitelé na radnici pařížské. V Pařiži, 24. dubna 1908.
#17 alto_textblock #17
(Původní dopis »Nár. Listů«.) Slavnostní přijeli českýchi pěvců, uspořádan radnicí pařížskou ve čivrtek dne 23. dubna o 3. ho dině odpolední, vtalo se skvělým projovem přátelstv česko-Irancouzského, jenuž nelze upřiti podobného významu jako slavnostem sbratření při sletech sokol ských a francouzských gymnastů. A nad to k osvěd- čení sympatií politických přistoupilo tu také značno sbližení na poli uměleckém, speciálně hudebiním; je je schopno státi se východiskem nového období pr náš kulturní vývoj. Skvělá nádhera místností radničních, plně osvět lených, české hosty přímo oslnila, leč brzo zmizela stísněnost, jakmile započalo přijeti, uprostřed nej- většího přepychu prosté a srdečné, jak to umějí je dině Francouzové.a V jedné z tak zv. Arkádovýchi síní vyšli Čechům vstříc starosta města Pařiže, president p. Leřěvre prefekt sekvanský pan de Selves, místopředsedo vé municipální rady p. Hénaffe a Lampu č, ře- dítel kabinetu „du préfet de police“ pan Durand zástupcové rakousko uherského konsulátu a množ ství jiných předních hodnostárů pařížských, spiso valelů a žurnalistů. Obecenstva, zvláště k tofnu po- zvaného, sešlo se asi tisíc, mezi nimi mnoho paříz ských Čechů, kteří byli ve velkém počtu pozváni Jmenujeme z nich alespoň sochaře p. Kafku a spi sovatele Martena, jenž byl průvodčím Sdružení pě veckého. První ujal se slova prof. Jindřich Hanticl z Prahy, zasloužilý propagátor českého umění ve Francii. Řečí velmi vzletnou, ač prostou, poukázal k hojným srdečným stykům Franicie s Čechy, úl
#18 alto_textblock #18
močil pozdravy městské rady pražské, jež nad výpra vou (outo převzala protektorát a akcentoval zvláště že Čechové nepřišlí jen sklizet snad slávu neho zisk svými výkony, nýbrž že umění své chtějí posvěti vznáním Francie a jmenovitě hlavního města, srdce veškeré Evropy, za něž bude vděčen celý náro český. Starosta pařížský odpověděl k tomu velmi vře- lým způsobem. Paříž je povděčna tomu, že může Če chům splatit dluh za nezapomenutelné dny pražské Vílá Čechy nejen zdvořile jako pouhé cizince, nýbr jako přátele věrné a trvalé. Mezi Pa- říží a Prahou upevnil se již skutečny nezrušitelný poměr přátelství, Prefek sekvanský vyslovil Čechům své plné synípatia a uměleckým výkonům jejich přál největšího zdaru na půdě pařížské. S číší šampaňského v rukou prone seny pak krátké přípitky, k nimž připojovalo se ole censtvo voláníni slávy Praze a Čechůmí, s české stra- ny zase Francii a Paříži. Hodnostářům francouzským představen pak čestný předseda pěveckého sdružení býv. poslanec Skála z Prostějova, dírigent prol Ferď. Vach a pořadaťel výpravy, člen výboru Klubu přátel umění v Brně, prol. Kará s ek. Polom odebrala se celá spoločnost do hlavnílie sálu, tonoucího v záři lustrů a vyzdobeného květina- mi. Pěvci zahájili své výkony Marseillesou, po ní hned propukl jásot obecenstva, překvapeného přím vzletem českého podání, jak jednomyslně také uznala pařížská kritika. Přípojena pak hymna česká „Kde domov můj?“ v harmonisaci Pickově. Pořad vlastn obsahoval tato čísla: Smetana: „Píseň na moři“, ví Novák: „Ukolébavka“, Křízkovský: „Ulonulá“, J. Foerster „Polní cestou“, Křižkovský: „Dar za l- sku a pak opělně obě hymny. Úspěch byl rozhodný jmenovitě čísel jasně nálady a vysloveně národní če ské melodičnosti. Ukázalo se ihned, že pařížské obe- censtvo přeje si slyšeti zvuky ryze české, něco čist národního, odlišného od všeob. proudu hudby evrop- ské; melodíc a rhytmus lidového rázu zaujme nejvíce francouzského posluchače, jenž se valně liší od ně- meckého. Časopisy některé poznamenaly dokonce s jakýmsi podivem, že pěvci nevystoupili v kroji národním, nýbrž v salonním oděvu. Nicméně libily se výkony ve všech číslech velice a pro přiblížen českých směrů hudebních Francouzům stalo se touto okázalou slavnosti, aranžovanou tak čistě v duchu francouzském, jistě velmi mnoho. Po produkcí dostalo se dirigentu p. Vachovi množství gratulací, čeští umělci Byli několikrát fo tografování pro listy pařížské a pak i s ostatním obe ecnstvem hojně pohostění šampaňským a zákusky. V srdcích českých účastníků zanecha! krásný ten to den dojem neshladitelný. Se zlavnosti spojena byla výslavka výšivek č- ských a moravských, jež daroval Kroužek dam Praze (v čele pl. Renata Tyršova) a moravských kraslic, daru to, kterým český zájezd hleděl se m stu Paříži odvděčiti. Předměty ty byly hojně prohl- nr. p ženy, zvlíště světem damským
#19 alto_textblock #19
Denní zprávy.
#20 alto_textblock #20
— Oficiální dozvnky poprasku s tajným paktem. »Bělouši« tiskové kanceláře nár. strany svobodomyslné předčí již daleko slavný chov kladrubský. Zvlášť vydařil se poslední z nich. umístěný v dostupných týdennfcích českého ven kova pod heslem »Báje o tajném paktu s Němci« Oficiálný tento leták bije do agrárníků a jieh »Venkova«, až se opravdu práší, což jest potě šitelným svědeetvím poměrů mezi spoluzodpo vědnými vládními stranami českými. Články »Venkova« o paktu nazvány tu »lživými«, »ob- viněním naprosto lživým a bezpodslatným«, sku- tečný výsledek velikonočních úvah agrárníeh jest prý jen ten, »že jsme ukázali zase jednou našim národním odpůrcům a celé veřejnosti ra- kouské v plně nahotě naše vnitřn poměry, vady a slabosli a že útok agrární snad (ll) nezůstanou bez vlivu na přátelské poměry str an v Národním klubu«. Leták vzpomíná agrárnického útoku na dra. Ed. Grégra i praví, že nynější útok jest rovněž od zákla du smyšlenkou a je tím povážlivější, že jde o čest celé strany a čest celé dřívější politiky české (tak čest — nynější politiky české zůstala jím nedolčena ?). V letáku tiskové kanceláře nár. strany svobodomyslné setkáváme se však s ještě ostřejšími útoky na agrárníky a jich orgán. Tomuto vytýká se přímo nedostatek »smy slu pro zodp- vědnost a čest«, neboť kdyby toho smyslu měl, pak by prý »Venkov« jasně prohlásil nyní své tvrzení za osudný omyl. (Jak na jiném míst dovozujeme, dělá »Venkov« pravý opak !) »Tv zení, jímž ministr Prášek chce svésti zodpověd- nost za slabost vlády proti německé revoltě n dra. Herolda, Pacáka, Kramáře, Randu a české politiky právníky je krajně nesprave- dlivě a jest jen klasickým svěde etvím, jak málo je informován m nistr pro české věci o pravém stav věci«, praví leták doslovně. Nepostrádá ani tentokrále obvyklé perly. Tu je: »Bylo by ma- ným s české strany a se strany vlády žá- dati proto zachování statu a norem, kdyz Němci aspoň v úřadnické otáze naprosto se tím nebudou chliti ří- diti. (1!) Tento vývoj přírozeně není zaviněn politikou postulátní, a proto není na místě sklá- dání zbraně a zříkání se vnitřní úřadní češtiny. Je to jen známkou zmohutnění na- šeho, že Němci vystupují čím dále houževnatěji a výbojněji proti nám. Tohle mysli slavný tiskový odbor nár. strany svobodomyslné o pravdu do opravdy?l optimisme! Marno žádati, když Němci ne- budou chtíti, a že nechtějí, to je z nám ka našeho zmohutnění. Tož abychom raději nebyl tak moc mohutnými ? — Tisk německého kasina ve svých ne- dělních výlevech bezmezného vzteku na dv. radu Rinesche vychází ze stanoviska, že vládou v rozpočtovém výboru přislíbený s tatu s q u ante, jaký měl býti zachován až do vyřízení Beckova jazykového zákona, a za jaký upu- štěno od českých poslanců od oka- mžitého zamítnutí rozpočtu Klei nova, byl míněn status quo, zavedený Freyerem, následkem Títtových jazykových naři- zení. Nepřekvapuje to, »Bohemia« a »Tagblatt« dovedly dělat opravdovou a vážnou tvář také k jiným švindlům sotva menším, než k nestoud- nému podvodu c. k. anarchistů u sněmeckých soudů« s obvyklostí čestiny. Jest prý »jedno- duše pobuřující, jak se dnes s Němci nakládá, jest prý pobuřojicl, jak falešná hra se s nimi
#21 alto_textblock #21
provozuje« láteří »Bohemia«. Zatím co byla pro- vozována divadelní bouřka k vůli »tajnému paktu« došlo k událostem, svědčícím o docela jiných tajných ujednáních. »Jednání pana vice- presidenta Rinesche«, píše »Bohemia«, »jsme již označili, ale k tomu musí býti ještě připo- jeno, že pan Rinesch, ovšem že rád ochotně, ale přece jenom vyššímu po- kynu vyhověl, a že jeho známé rozhod- nutí bylo výsledkem dohod, podle kterých vláda Čechům vydati hodlá německé soudy.« Vedle tohoto minění velkolepě vypadá v téže »Bohe- mii« telefonická zpráva »Deutschnat. Corr.«, nadepsaná »Zvůle vicepresidenia Rinesche«. Ve zprávě této dovozuje se zas dv. radovi Rine- sehovi, který podle »Boh.« poslechl jenom vyššího pokynu, že provozuje poli- tiku na vlastní pěst proti svému resortnímu ehefovi a veškere vládě.« Kdo pak je asi mazanější, genius, od něhož pochází úvodník »Bohemie«, anebo německo-nacionální její korespondent?! Zazna- menati sluší, že tento druhý píše »účelně« Jeho filipika proti dv. r. Rineschovi koněí »Nyní má ministerstvo spravedlnosti prostředek aby svévolného dvorního radu volalo k pořádku. právo dozorčl, neboť tu se jedná nikol o neodvislost soudcovskou, nýbrž o a tentá soudního funkcionáře (1!) prot této neodvislosti«. »Deutschnat. Kor resp.« jest nepochybně velmi chytrý ústav ale o tom, jak se vyřizují dohledací stž nosti, nemá ani zdání. Vůbec stojí ně- mecké stanovisko v této aféře za podívanou Německá nestoudnost jest sice v Rakousku samozřejmou administrativní zásadou, které právem zvyklosti téměř za platnou byla prohlá šena. Ale forma drzosti, která žádá zakročení ministra spravedlnosti proti presidentu, prová- dějícímu vlastní zásady ministrovy v parlamentu pronesené, který provádi nález nejvyš šího soudu, který pomáhá prot vyloženým křivopřisežníkům úřadn přísahy ku průchodu jednomu z nejdůleži tějších ustanovení těchto základních zákonů — jest přece jenom něco mimořádného. Celá jazy ková aféra s neobvyklostí češtiny u některýel soudů v Čechách na dlouho dobu zůstane t. zv. školním příkladem o právni zpustlosti v justiční správě v Čechách a Rakousku vůbec. Z, osobní přichylnosti, z ochoty politického strannictví dovoli excelence, stojící v čele soudnictví země znásilnění zákonů, od nichž závisí nejprostší nejprvotnější právo státního občana, a půl roku hovi náhlému suspendování nejdůležitějšího ze stát. základních zákonů! Vše na základě nej průhlednější lži. Má proti sobě i zákon i naří zení a konečně i fakt. Neboť titiž soudcové, ktei ještě před týdnem prohlašovali češtinu ve svýc) okresích za zemsky neobvyklou, ve čtyřiadvacet- hodinách vydávaji nyni česky korektní rozsudky s veškerou českou příslušností i s tou českou úřadní pečeti, tak jako to dělávali ještě 17. listo padu, tedy den před tím, než si vzpomněli, že čeština do včerejška v okresu zemsky obvykla dnes už ji není. Může být pádnějšího důkazu o její obvyklosti, obhájené ostatně tak skvělo panem radou Freyerem, dokud býval ješt v Trutnově sekretářem ?! — „Osnova jazykového zákona jest ho teva“, sděluje „Boh.“ z Vídně, „Nacházís ještě ve stolku předsedy ministerstva, a nebyla dosud ukázána žádnému poslanci. V nejblž- ších dnech sděli předseda ministerstva o sno v třem anebo čtyřem důvěrníkům obo stran, každěmu zvlášť a každěmu důvěrpě. Jakmile dojdou jich vyjádření a n- budou-li zniti odmitavě, bude osno- va předložena ministerské radi k rokování. Oba miniistři krajani, jak se samo sebou rozumi, nebyli ponechán v nevědomosti o zásadách tét osnovy, oba však mají ruce volné, oba mohou osnovu zvrtnouti, poněvadž nedali k ní souhlasu. Osnova je skrovného objemu. Upravuje jenom nejdůležitější látku a jak vládn kruhy míni, pohynuje se jenom na střední linii O krajském rozděleni není ani řeči Všechny zprávy o tom postrádaji podkladu. V tom okamžiku nejedná se o nie jiného, než o osnovu jazyk. zákona a vláda by považovala za velký úspěeh, kdyby mohla osnovu tuto položiti n stůl sněmovny. Do té doby jest dlužno projit několika etapamí a v každé z nich může akce ztroskotati. Kdyby věci, které se nyni v Praze odehrávají, měly býti předvěstny pro obsah osnovy, stačí veto německých důvěrníků samo sebou, aby zamezilo takovému jazykovému ná- vhu cestu do sněmovny. Také „čeští“ soudcové! „Právnické Rozhledy píší: Minulý týden jednáno bylo na trestním soud pražském o disciplinární věci jednoho soudního slu hy. Šlo o předložení spisů vrchnímu soudu. Be ferent p. rada dr Jan Šalata proti dosavadní zvyk losti začal po německu. Proti tomu ohradil se p. v. Kasalický, namitaje, že jde o českou záležilost, kte rou na vrchní soud českou zprávou dlužno dopro voditi. Při hlasování rozhodl druhý votant p. rada Jan Květ svým hlasem pro zprávu německou. A ko- runa všeho: když věc nezůstala lajna, pp. dr. Jan Šabata a Jan Květ zažádali, aby zavedeno bylo disci plinární řízení o tom, kdo prozradil, jak hlasovali Uvádím toto chování se obou pánů ve známost ostat ním poclivým a obětavým českým soudcům, všem kolegům advokátům, poslancům a vší české veřej nosti, aby nikdy nezapomněli, že pp. dr. Jan Šabat a Jan Květ v době nejtěžšího zápasu za naše práv jazyková nemužně řady naše opustili. Bouček. — K boji o školu v Ervěnicích. Aěkoliv mí sterstvo vyučování již nařídlo, aby ve smyslu usne- sení c. k. zemské školní rady česká veřejná škol v Ervěnicíchi se zřídila, byli všichni rodiče povolán na den 24. dubna t. r. na olir. hejímanství da Cho- můtova, kde jim bylo sděleno, že trost z února, zně- jící na 30 K pokuty nebo 3 dni vězení, je zemskou školní radou potyrzen! Sepsán nový prolokol se vše mi rodiči, kteří prohlásili, že tento trest není záko nem odůvodněn, že své dítky do školy nepošlou dr ve, dokud česká škola nebude zlizena. Boj o českou školu ervěnickou trvá od počátku roku 1907. Stávk od 15. září téhož roku. Pokut uloženo Bylo 2700 a trestů 6480 hodin vězení. Co stane se nyní? Jsme zvědaví, ale klidni. Úřadové, kloři nedovedou zjed nati pořádek, byli by pro posměch. — Z České Skalice. (Pův. zpr.) Míěstská radhav České Skalici projevuje radost nad mužným hájenín práv jazyka českého panem Václavem Frycem, c. k soudcem v Libochovicích a projevuje současně přání aby toto jeho mužné vystoupení nalezlo neprodleně
#22 alto_textblock #22
následování celým nášln elavem soudlcovským, ja kož i veškerým naším úřadnictvem politické a fi nanční správy, neboť jen tak lze účinně zákonná práva jazyka našelo u soudů a ostatních úřadů uhá- jiti a výlojnému, nezákonnému postupování Něnců ve směru tom čelíti. Starosta: Dr. Jadrný — Sjezd dávěrníků strany národní (staročeskě) konal se včera dopoledne ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze za přítomnosti 179 delegátů. Před- seda pan dr. K. Mattuš podal přehled politických událostí, týkajících se slovanské politiky vůbeca vnitřní politiky rakouské zvláště a uvedl, že těžká doba nutí národ, aby se srazil ve společný šik. Pan dr. Jeřůbek kladl důraz na státoprávní zásady programu strany. Pan O. Zachar poukazoval na po- stup Němců a uváděl, že bylo by zapotřebí odpově- dít rovněž agresivností českou. Pan Červ dával v úvahu, zda nepřízeň vlády nedostoupila takového vrchole, aby byla zahájena taktika oposiční. Pan dr. J. Šolc podal obsáhlý výšlad o jazykové otázce. Pan dr. Radímský vzpomenul mobutného roz- machu národa českého na poli hospodářském a do- vozoval nutnost, aby národ český v hospodářských otázkách úplně osamostalněl. Pan posl. dr. Srb pravil, že tendence všech řečí vyznívala na prospěch sjednocení celého českého národa. Této jednoty jest zapotřebí, má-li se ve Vídni něco pro zájmy národa získat. Pan Slavik poukazoval na zasahování po- štovních úřadníků do otázek jazykových a pravil, že kdyby čeští poštovní úřadníci sáhli k podobné od- vetě, že byl by celý hospodářský rozvoj ochromen. Tím politický program Pjezdu byl vyřízen, načež do- plněn byl program strany otázkou starobního a inva- lidního pojišťování. Když promluvili ještě pánové Hochmann z Kladna a prof. dr. Horáček, vy- konala se volba 37členného výkonného výboru ae náhradníků. Do výkonného výboru zvoleni pp.: Baštý? Edly Jan, dr., advokát, Praha, Bráf Alb., dr., dv. r., univ. prol, Praha, Bureš Alois, arch., Král. Vinohrady, Čer Rudolí, učitel, Praha, Daneš Fr., dr., adv., Pisek, Pormánek Václ, maj realit, Kolín, Grass Josel, maj. roalit, M! Boloslav, Hejtmánek Fr., maj. realit, Smí- chov, Herold F. X., inž., Čáslav, Horáček Cyril, d.,j univ. prol., Praha, Hruška Jaroslav, dr., lékař, Klad- no, Hruška Zd., dr., advokát, Vys. Mýto, Jahn Be- dřich ml., dr., advokát, Král. Vinohrady, Jeřábek Luboš, dr. soudní sekretář, Praha, Jirousek Josel, maj. krejčovského závodu, Praha, Kroutil Alois, řed. cukr, Kelin, Krouský Em., dr., adv., Nymburk, Mat- tuš Karel, dr., vrch řed. Zemské Eanky, Praha, Mě- stecký Jan, dr.; prof. v. v., Praha, Mrázek J., stav Soběšlav, Neumann Josef, vrch. inspekt. stát. drah, Smichov, Prachenský Stanislav, dr., adv., Praha, Sedlák Jan, řed. Ústř. jednoty hospod. společ., Praha, Slavík Josel E, dr., maj realit, Praha, Srb Vladhimír, dr., adv., Praha, Steidl Antonín, dr., soukromník Prahia, Sele Jindřich, dr., adv., Praha, Štych Antení n, dr., lékař, Praha, Šupich Josef, dr., adv., Praha, Tichý Karel, průmyslník, Praha, Vacek V., majítel reali Pamčtník, Vlach František, obchodník, Pardubice. Vlček Jan, dr., advokát, Praha, Voitl Ferdinand, sou- kromník, Praha, Zálka August, dr., advokát, Česk Budějovice, Zeis Em., dr., advokál, Táber, Zeithamme Ant. O. soukromník, Praha; za náhradníky pp.: P- brý Ed, továrník, Ml. Boleslav, Lederer Eug , tajemo nik dělnické úrazovny, Praha, Matluš Jaroslav, sout ní adjunkt, Praha. Nekvasil Otckar, architekt, Karlin, Radimský Lad., dr, velkostatkář, Kolin, Valenta Ja- roslav, účetní rada, Praha, Zachar Olokar, nájemc pivovaru, Kročehlavy
#23 alto_textblock #23
— Osební změny v úřadnictvu báňském. Jmenování byli: báňský rada Gustav Kroupa vrchním radou, nadsprávce August Markus báňským radou, správce Josel Kocna nadsprávcem, elev Prokop Korejs buťmistrem. Báňským radům Antonínu Kavanovi a Janu Zadražilovi udělen byl bezplatně titul a hodnost vrchních radů, hlavnímu zkušebníku Fr. Jandovi název a hodnost báňského rady. — Rodinné zprávy. Slečna Miroslava. Jelín- kova a pan František Jiří Podlipský, vrchní úřadník filiálky České průmyslové banky v Brně. slaviti budou manželský sňatek v úterý, dne 28. dubna t. r. o 9. hod. dopol. ve farním chrámu sv. Ludmily na Král. Vinobradech, — O stavu knížele Jišího z Lobkovin byl vydán včera lento builetin: Noc z 25. na 26. dubna ztrávil pacient klidně. Spal s malými přestávkami od 10. hod. večer do 4. hod. ranní. Temperatura v 8 hod. ráno 37.10°. Bolesti úplně vymizely. Chuť k jídlu dosad. se nedostavila, nemocnému podáno trochu čaje a silné polévky. Prof. Kukula v. r. Dr. Mrázek v. r. Dr. Hausman v. r. — Noc na dnešek měl kníže klidnou a dobře spal. Ráno byla teplota 36.8°, pula 68, dechu 24. Kníže cítí se volným. Z opatrnosti, aby nenastala komplikace, byl dnes posazen. — Mínistr krajan K. Prášek odjel z Prahy do Vídně. — Klub státních úřadníků v Praze konal v so- botu řádnou valnou hromadu v Konviktském sále. Schůze zúčastnilo se 190 členů. První místopřed- seda rada z. s. pan Schindelka uvítal přítomné zmínil se o činnesti klubu v minulém správním roce, zejména také o významu pořádaného prvého plesu klubu, který skvělého morálního i hmotného výsledku docilil. Na to zmínil se předseda o panov- nickém jubileu a uvedl, že státní úřadnictvo vděčiti musí panovníkovi téměř za všechny vymoženosti, jichž se státnímu úřadnictvu dostalo a vyslovil přání, aby mocnář nejen tento jubilejní rok, ale ještě dlouhá léta šťastně přečkal a provolal třikráte »slávu«, což shromáždění nadšeně opakovalo, Potom schváleny zápisy řádné a mimořádné valné hromady, zpráva pokladniční a jednatelská, tato po poznám- kách míst. ofic. Kádla, týkajicích se vyďávání klubovního 2»Věstníku«. K navrhovaným změnám stanov klubovních nedošlo, poněvadž nesešel se stanovami předepsaný počet členů. Pokud se týče navržených stanov pro odbory »mís tní« schválena po poznámkách olic. Rádla, revld. Horela, adj. Hajka, ass. Hosáká a taj. Bělohlávka resoluce navržen jednatelem Horákem. Na to prohlášen výsledek do- plňovacích voleb do správního výboru. Zvolení do výboru pp.: Bouček Stanislav, soudní taj., Hrubý Karel, fin. komisař. Husák Jan, pošt. assistent, Kafka Josef, fin. koncipista, dr. Kovář Matěj, školní rada, Malkovský Karel, okr. komisař, Martan Jaroslav, fin. koncipista, Masák Josef, celní ofic., dr. Mašín Frant., soudní taj. Novák Josef, fin. úč. revid., Paukner Fr. berní asistent, Schindelka Ed., rada zem. soudu, Schrotz Karel, soudní adjunkt, Špoutil Hugo, aus- koltant a Machek Kamil, poštovní účetní revident. Za náhradníky pp.: Vítek Frant., přednosta z. s. v Praze, dr. Nájemník Jan, auskultant, dr. Roubíček J., s. taj, Scholle Robert, berní asistent, Válek Alois, pošt. ofic., Fr. Paur, vrch. kontr. fin. techn. kontroly. Za revisory účtů: Frohmann Bedřich, taj. zást. úč. Veselý Frant., fin. úč. as, za náhradníky: Schimmer Julius, míst. účetní ofic., Vondrák Václav, fin. úč. as. Po provedení voleb přikročeno k vyřízení dalšího po- řadu. Soud. adj. Schrotz odůvodňoval resoluci na poskytnutí drahotního příspěvku pro st. úřadnictvo v Praze za příčinou pořádání jubi- lejní výstavy. K tomu bodu říš. poslanec p. Čech sdělil dosavadní výsledek akce v té příčině jim jménem klubu svobodomyslných poslanců u ministra financí podniknuté a vyslovil naději, že tato akce, která klubem poslanců účinně bude podporována, se zdár- ným výsledkem se setká. K návrhu ofic. Klečky usne- seno poděkovati všem českým poslancům, kteří tutn akci budou podporovati. Volné návrhy členů pp. Pauknera a Jangla, směřující ke změnám ve vydávání klubovního »Věstníku«, event. k založení společného časopisu pro všechny české spolky státních úřadníka