#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
27. dubna 1908, Císlo 116.
#4
alto_textblock
#4
při měšťanské škole je pouze jedén a to v Kar-
lině. Mnohě školní budovy na předměstích jsou
nevhodné a nepostačující. Tyto poměry, nut
k posílání do škol německých. Není postaráno
o útulny a útulky. V Nuslích není ani opatrovny
Příčinou žalostného stavu je finanční zakrvá-
cenost obcí, které nejsou s to vésti veliký ná-
klad. Občanstvo zabranských obcí je chudé,
prací přispivá Praze a předměstím, ale nuceno
je bydliti za Prahou. Naplňuje svými dětmi ško-
ly v cbudých obcích, které jsou tak nuceny
nésti nepřiměřený náklad. Potřeba změny zá-
kona, aby takové obce samy nemusily nésti celý
vydržovací náklad na školství, je žádoucí. Škol-
ství obecné má doplněno býti školstvím po-
mocným (referoval uč. Sedláček), má-li při-
blížoti se k individualitě žactva. Přes 500 dětl
Velké Prahy je neplnomyslných a je nutno, aby
zřízony byly pomocné školy, zvláště v předmě
suích, ekea
Nedostatky školství odborného
vysvětlil insp. Weigher obsáhlou přednáškou.
Očborné školství, které velice pomáhá domácímu
průmyslu, je u nás zanedbáváno. Řečník odů-
vodňuje nutné doplnění odborných škol. (Viz
resoluci!) Pokřačovací školství pražské je bole-
stínem. Je potřebí pokračovací školu zodborniti
a stabilisovati. Největší a základní vada praž-
ského školství pokračovacího vězí v hlavě, 1. j.
v řízení. Také není náležitého porozumění u ně-
kterých zástupců obcí a živnostnictva. Školy
trpí nedostatečnými nístnostmi. Potřebná je re-
forma učby, aby aspoň ve druhém roce bylo vy-
učování odborné. Pokračovaci školství. Velké
Prahy je nutno uvésti v jednotnou soustavu.
Nutny jsou samostatné budovy školní, vlastní
správa, úprava učební doby, odborné vzdělání
učitelstva, paedagogická průprava učitelů z rd
řemeslnických, úprava učebných osnov pro jed-
notlivé obory, zlepšení učebnie a zřízování mi-
strovských a odborných kursů. O pokračovaci
vzdělání divčího dorestu řemeslnického není
vůbec postnráno. Přes 2 tisice učednic nechodí
do školy! Řečník navrhuje úpravu pokračova-
cího školství dívčího přičleněním k měšťanským
#5
alto_textblock
#5
blíže Smíchöva. Snad by se doporučovalo zřídit.
akciovou společnost pro zřízení lycef, vidíme-li
že se řeholní ústavy vyplácejí.
e
Po doslovu sl. Tumovy, Která se za ty
lyceí vládou favörisovaných nepřimlouvala vzhle-
dem k obligátnosti němčiny a doporučovala
útvar, navrhovaný sl. dr. Honzákovou, dle niž
má se lyceum od 5. ročníku děliti na směr prak
tický a theoretický, gymnasiu rovnocenný a po
roplice prof. Pražáka a poznámkách řed. Pavli-
ka, uč. Nygrýna a Lüftnera přijata jednomyslně
#6
alto_textblock
#6
tato
#8
alto_textblock
#8
rosoluce:
#9
alto_textblock
#9
„Má-li školslví Velké Prahy sláti na výši doby
a vyhovovati skutečným potřebám mládeže, je nu
no, pokud se týče škol obecných: 1. aby ve všech
obcích, osadách a skupinách domů kolem Prahy
v nichž obyvatelstva přibývá, zřízeny byly vlastn
smostalné školy; 2. aby v obcích, kde jsou smi-
šené školy o více než 5 třídách zřízeny byly samo-
statné školy divčí: 3. aby v obcích, kde je aspoř
10 tříd na školách obecných, zřízeny byly mě-
šťanské školy chlapecké a divčí, 4. aby v obcích
kde jsou chlapecké a dívčí školy měšťanské pod
jednou správou, byly tyto školy rozděleny, po
připadě aby tam zřízeny byly nové školy měšťan-
ské: 5. aby školy měšťanské byly všude správou
odděleny od škol obecných; 6. aby všechny školy
obecné, které mají více než 10 tříd, byly ve dvě
samostatné školy rozděleny; 7. aby zřízeny byly
ve všech obcích s více než 10.000 obyv. t. zv
kursy doplňovací čili IV. třídy při školách chlape-
ckých i dívčích; 8. aby ve všech obcích předměst-
ských zřízeny byly opatrovny a úlulky a aby opa
třeny byly zahradami; 9. aby ve všech sousedních
okresích kolem Prahy zřízeny byly útulny, po-
lepšovny pro děti věku školního; 10, aby všem
obeím kolem Prahy, které pro chudobu nemchou
samy náklad na své školy nésti, přispival okres
země, stát a po případě obce, v nichž obyvatel
stvo uvodených obcl hledů výživu, určitými při-
spěvky.
Pokud se lýče škol pomocných je nulne do
plniti dosavadní školskou soustavu pomocným
školami, do nichž by se odkazovaly děti slabo-
myslné nebo děti tou měrou slabě nadané, že p
nejméně docházce dvouleté postoupily by s dětm
duševně zdravými
Pokud se týče škol pokračovacích a odborných
je nulno: 1. aby zřízen byl v Praze textilní ústav
vyššího ládu, který by zahrnoval veškery techniky
průmyslu textilního; 2. aby dosavadní státní škola
průmyslová v Praze rozdělena byla na dvě samo-
statné školy a to v odbor strojnický a chemický
a oddělení slavitelské v Praze VII.; 3. aby škol-
ství pokračovací bylo zodborněno tak, aby mládež
řemeslnická byla vychována intensivně po strán-
ce technické, umělecké, obchodní a sociální;k
aby zřízena byla odborná škola pokračovací pro
průmysl grafický, k níž by byla škola knihařská
a příbuzných odvělví přivtělena; 5. aby zřízeny
byly odborné školy pokračovací pro truhláře, zá-
mečníky, klempiře, kamnáře, tesaře, sklenáře, bed-
náře, strojníky, kotláře, instalatéry, kováře, obuv-
níky, krejčí a pro řemesla potravní; 6. aby sta
bilisováno bylo pokračovaci školství zemským zá
konem tak, aby řízeny byly aspoň vlastními ře-
diteli, aby upravena byla doba vyučovaci a aby
dostalo se učitelům náležitého vzdělání. (Viláme
rozhodnutí městské rady král. hlav. města Prahy.
že věnovala 500.000 korun na stavbu samostatné
budovy pro školy pokračovací.); 7. aby zakládány
byly v přředměstských obcích pokračovací školy
divčí, na nichž by se dostalo divkám výchovy
výcviku pro jejich životní povolání. Zejména, aby
pro učednice zřízeny byl dívčí pokračovae
školy živnoslenské, krejčovské, modislské, šiček.
Pokud se týče škol středních, 1. aby zřízeny
byly nové ústavy a dosavadní přeplněné aby byly
rozděleny. Buďlež v době nejkratší zřízeny ze
jména reálky v Nuslich, ještě jedna v Praze II.
na Smichově; 2. aby školy střední umístěny byly
v budovách přiměřených, tak aby po stránce pae
dagogické, hygienické a umělecko-výchovně vy
hovovaly moderním požadavkům.
Pokud se týče škol dívčích, aby neprodlen
zřízeny byly střední školy dívčí, t. j. lycea na Krá
Vinohradech, v Karlině Žižkově, v Praze II.-Smí
chově.“
#10
alto_textblock
#10
školám.
#12
alto_textblock
#12
Nedostatky škol středních
eiferně vyložil prof. Appelt. Ve Velké Praze
mají Češí 7 úplných gymnasií a 6 úplných
realek, a Němci 6 úplných gymnasii a 4 realky.
České gymnasium připadá na 62 tisíc Čechů,
německé na 6 tisíc Němců. Česká realka připadá
na 62 tisíe Čechů, německá na 10 tisic Němců!
České střední školy jsou vesměs skoro po-
dvojné a mají třídy přeplněné, německé úslavy
maji malý počet žactva (jen také 146). Jsme
zkráceni o 104 třídy a schází nám 6 úplných
gymnasií a 4 úplně reulky, abychom byli na
rovni s Němci. Žactvo německé z místa je jen
69% a 31% je uměle přivoláno z dálky, nebot
okolí je české. Přeplněnost českých ústavů ma.
za následek ambolanci tříd, povolávání pomoc-
ných sil a j. Hygienický stav budov je většinou
špatný. Nejsmutněji proslulé je gymnasium
v Žitně ulici, umístěné v soukromém domě.
Všude jsou patrny zhoubné stopy úsporného sy-
stemu. Profesoři se posílají na hygienické kursy,
na chodbách jsou plivátka, ale o větrání, světlo,
vzdušné místnosti, dvory, zahrady, veliké chod-
by, a řádné tělocvičny není postaráno. Měli by
se Konečně ozvati čeští rodičové, aby křiklavým
nedostatkům bylo odpomoženo. — K tomuto
reforátu připojil prof. Pražák zprávu o žá-
doucí reformě divčího středního školství. Nej-
vhodnějším typem je moderní lyceum, které se
výborně osvědčuje. Minerva je jen pro duševně
nejsilnější dívky, městská divčí škola sloužii
může jen sociálně silnějším. Lyceum je škola
tvárná, jež se dá na naše poměry upraviti, Něm-
ci i Vlachově, ba i Poláci mají lycea, jen my
se zdráháme použiti výhod těchto dobrých ústa-
vů, vládou favorisovaných. Přes 4 tisíce českých
dívek hledá vzdělání v klášterech. Lyceum je
škola praktická, připravujíc pro filosofickou fa-
kultu, učitelství, farmacii, drogerii, poštovniclví
a p. Uznal-li dr. Herold, že proud pro lycea je
nezastavitelný, lze se nadíti, že najdou lycea
opory u čelných politiků. Je žádoueno, aby
ihned zřízena byla lyeea na Vinohradechi, n
rozhraní Žižkova a Karlína, a v Praze-II. po-
#13
alto_textblock
#13
37. sjezd německé společnosti chir
urgické v Berlíně
od 21. do 24. dubna 1908.
Reler. dr. Polá k v Č. Brodě.
#14
alto_textblock
#14
4 den.
Vedle různých demonstraci věnován poslední
den dopoledne zvláště břišní chirurgii a sice operac
kýly břišní, pak operacím na cestách žlučových
operativním methodám při kamencích v pánvi led
vinné. Při télo operaci všichni referenti dávali před
nost konservativnímu řezu pánve ledvinné (pyeloli
lholomia) před závažnějším řezem ledvinným (nephro-
tomia). Pak ještě běžně několik referentů se dotklo
otázky vyjmutí žlázy předstojné (prostatectomia)
opatření urethry po operacích.
Odpoledne věnováno různým aflekcím kostním
a kloubním, čímž učiněn jaksi přechod ke sjezdu
orthopaedickému, který zejtra začíná. Demonstro-
vány nejrůznější aparáty k léčení zlomeni a kostní
tuberkulosy, z kterých některé pro svoji účelnost
poměrnou láci si získaly pochvalné uznání všech
přílomných.
Na to předsedou Eiselsbergem (Vídeň) sjezd
ukončen se sdělením, že celkem bylo 114 přednášek
a demoustrací, kterých se zúčastnilo 142 řečníků.
Když pak ještě vysloven odstupujícímu předsedovi
sjezdu dík za obezřetné vedení celého sjezdu, rozešl
se přítomní.
Příští sjezd konán bude opět po Velkonocicb.
#15
alto_textblock
#15
starati sám. Smlouva potvrzena dekretem dne
2. února 1838. Hr. Skarbek vymohl a zajistil
si ročně 4000 zl. zemské subvence, zavázal se
dávati 10 představení polských měsíčně. Když
konečně roku 1845 tato subvence 4000 zl. byl
povolena, věnoval tyto příjmy 10 let napřed
jako základ na pensijní fond pro členy polského
r s
divadla.
Slavnostní zahájení her v divadle Skarbkově
bylo dne 28. března 1842 německým před-
stavením »Der Traum ein Leben«. Druhého dne
se hrálo polsky: dávány »Sluby panieňskie«.
Mělo tedy polské divadlo nyní svůj stálý stánek.
Ještě 30 let pod novou střechou musilo
zápoliti polské divadlo s německým. Největši
hvězdy ozářily v těch letech jeho scénu. Modrze-
jewská hrála ve Lvově v samých počátcích své
skvělě kariery. Zpívala tehdy také ve vaude-
villech.
Konečně r. 1866 se ukázalo, že ně-
mecké divadlo je úplně ve Lvově
zbytečné a nikdo na německá před-
stavenl nechodil, podána žádost do
sněmu, aby německá představení byla zrušena
a divadlo polské zbytečných výdajů sproštěno.
Úrady věc úmyslně 5 let protahovaly, tak že
teprve v říjnu r. 1871 byla věc definitivně
vytízena a polské divadlo mohlo si volně od-
dychnouti.
Od r. 1871 tedy bylo ve Lvově výhradně
divadlo polské. V budově, vystavěné hrabětem
Skarbkem, hrálo se ještě 30 let.
Do dvacátého století vkročilo polské drama
tické umění ve Lvově již v nádherně nové
budově, opatřené nejmodernějším přepychem
Čarovný paláe, jenž se snad průkopníkům pol
ského umění před sto lety zjevoval jen v nej
vábnějších jich snech ...
I vídeňští průkopníci čeští mají své vábné
sny! My všichni jsme povinni pracovati na vy
jevení tohoto snu jejich. Vídeňští Čechové volají
Rozeberte podily na Český dům ve Vidni
Aby ten půl milionu Čechů vídeňských
jenž stále vzrůstá, měl nezdolnou baštu a oporu
ve vlastním stánku a české divadlo nemusilo
vhnoucnosti záviseti od nehostinných krovo
eizich.
Narie Laudova-Hořico vá.
#16
alto_textblock
#16
Moravští pěvci-učitelé na radnici
pařížské.
V Pařiži, 24. dubna 1908.
#17
alto_textblock
#17
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Slavnostní přijeli českýchi pěvců, uspořádan
radnicí pařížskou ve čivrtek dne 23. dubna o 3. ho
dině odpolední, vtalo se skvělým projovem přátelstv
česko-Irancouzského, jenuž nelze upřiti podobného
významu jako slavnostem sbratření při sletech sokol
ských a francouzských gymnastů. A nad to k osvěd-
čení sympatií politických přistoupilo tu také značno
sbližení na poli uměleckém, speciálně hudebiním; je
je schopno státi se východiskem nového období pr
náš kulturní vývoj.
Skvělá nádhera místností radničních, plně osvět
lených, české hosty přímo oslnila, leč brzo zmizela
stísněnost, jakmile započalo přijeti, uprostřed nej-
většího přepychu prosté a srdečné, jak to umějí je
dině Francouzové.a
V jedné z tak zv. Arkádovýchi síní vyšli Čechům
vstříc starosta města Pařiže, president p. Leřěvre
prefekt sekvanský pan de Selves, místopředsedo
vé municipální rady p. Hénaffe a Lampu č, ře-
dítel kabinetu „du préfet de police“ pan Durand
zástupcové rakousko uherského konsulátu a množ
ství jiných předních hodnostárů pařížských, spiso
valelů a žurnalistů. Obecenstva, zvláště k tofnu po-
zvaného, sešlo se asi tisíc, mezi nimi mnoho paříz
ských Čechů, kteří byli ve velkém počtu pozváni
Jmenujeme z nich alespoň sochaře p. Kafku a spi
sovatele Martena, jenž byl průvodčím Sdružení pě
veckého.
První ujal se slova prof. Jindřich Hanticl
z Prahy, zasloužilý propagátor českého umění ve
Francii. Řečí velmi vzletnou, ač prostou, poukázal
k hojným srdečným stykům Franicie s Čechy, úl
#18
alto_textblock
#18
močil pozdravy městské rady pražské, jež nad výpra
vou (outo převzala protektorát a akcentoval zvláště
že Čechové nepřišlí jen sklizet snad slávu neho zisk
svými výkony, nýbrž že umění své chtějí posvěti
vznáním Francie a jmenovitě hlavního města, srdce
veškeré Evropy, za něž bude vděčen celý náro
český.
Starosta pařížský odpověděl k tomu velmi vře-
lým způsobem. Paříž je povděčna tomu, že může Če
chům splatit dluh za nezapomenutelné dny pražské
Vílá Čechy nejen zdvořile jako pouhé cizince, nýbr
jako přátele věrné a trvalé. Mezi Pa-
říží a Prahou upevnil se již skutečny
nezrušitelný poměr přátelství, Prefek
sekvanský vyslovil Čechům své plné synípatia a
uměleckým výkonům jejich přál největšího zdaru na
půdě pařížské. S číší šampaňského v rukou prone
seny pak krátké přípitky, k nimž připojovalo se ole
censtvo voláníni slávy Praze a Čechůmí, s české stra-
ny zase Francii a Paříži. Hodnostářům francouzským
představen pak čestný předseda pěveckého sdružení
býv. poslanec Skála z Prostějova, dírigent prol
Ferď. Vach a pořadaťel výpravy, člen výboru Klubu
přátel umění v Brně, prol. Kará s ek.
Polom odebrala se celá spoločnost do hlavnílie
sálu, tonoucího v záři lustrů a vyzdobeného květina-
mi. Pěvci zahájili své výkony Marseillesou, po ní
hned propukl jásot obecenstva, překvapeného přím
vzletem českého podání, jak jednomyslně také uznala
pařížská kritika. Přípojena pak hymna česká „Kde
domov můj?“ v harmonisaci Pickově. Pořad vlastn
obsahoval tato čísla: Smetana: „Píseň na moři“, ví
Novák: „Ukolébavka“, Křízkovský: „Ulonulá“, J.
Foerster „Polní cestou“, Křižkovský: „Dar za l-
sku a pak opělně obě hymny. Úspěch byl rozhodný
jmenovitě čísel jasně nálady a vysloveně národní če
ské melodičnosti. Ukázalo se ihned, že pařížské obe-
censtvo přeje si slyšeti zvuky ryze české, něco čist
národního, odlišného od všeob. proudu hudby evrop-
ské; melodíc a rhytmus lidového rázu zaujme nejvíce
francouzského posluchače, jenž se valně liší od ně-
meckého. Časopisy některé poznamenaly dokonce
s jakýmsi podivem, že pěvci nevystoupili v kroji
národním, nýbrž v salonním oděvu. Nicméně libily
se výkony ve všech číslech velice a pro přiblížen
českých směrů hudebních Francouzům stalo se touto
okázalou slavnosti, aranžovanou tak čistě v duchu
francouzském, jistě velmi mnoho.
Po produkcí dostalo se dirigentu p. Vachovi
množství gratulací, čeští umělci Byli několikrát fo
tografování pro listy pařížské a pak i s ostatním obe
ecnstvem hojně pohostění šampaňským a zákusky.
V srdcích českých účastníků zanecha! krásný ten
to den dojem neshladitelný.
Se zlavnosti spojena byla výslavka výšivek č-
ských a moravských, jež daroval Kroužek dam
Praze (v čele pl. Renata Tyršova) a moravských
kraslic, daru to, kterým český zájezd hleděl se m
stu Paříži odvděčiti. Předměty ty byly hojně prohl-
nr. p
ženy, zvlíště světem damským
#19
alto_textblock
#19
Denní zprávy.
#20
alto_textblock
#20
— Oficiální dozvnky poprasku s tajným
paktem. »Bělouši« tiskové kanceláře nár. strany
svobodomyslné předčí již daleko slavný chov
kladrubský. Zvlášť vydařil se poslední z nich.
umístěný v dostupných týdennfcích českého ven
kova pod heslem »Báje o tajném paktu s Němci«
Oficiálný tento leták bije do agrárníků a jieh
»Venkova«, až se opravdu práší, což jest potě
šitelným svědeetvím poměrů mezi spoluzodpo
vědnými vládními stranami českými. Články
»Venkova« o paktu nazvány tu »lživými«, »ob-
viněním naprosto lživým a bezpodslatným«, sku-
tečný výsledek velikonočních úvah agrárníeh
jest prý jen ten, »že jsme ukázali zase jednou
našim národním odpůrcům a celé veřejnosti ra-
kouské v plně nahotě naše vnitřn
poměry, vady a slabosli a že útok
agrární snad (ll) nezůstanou bez
vlivu na přátelské poměry str an
v Národním klubu«. Leták vzpomíná
agrárnického útoku na dra. Ed. Grégra i praví,
že nynější útok jest rovněž od zákla du
smyšlenkou a je tím povážlivější,
že jde o čest celé strany a čest celé
dřívější politiky české (tak čest — nynější
politiky české zůstala jím nedolčena ?). V letáku
tiskové kanceláře nár. strany svobodomyslné
setkáváme se však s ještě ostřejšími útoky na
agrárníky a jich orgán. Tomuto vytýká se
přímo nedostatek »smy slu pro zodp-
vědnost a čest«, neboť kdyby toho smyslu
měl, pak by prý »Venkov« jasně prohlásil nyní
své tvrzení za osudný omyl. (Jak na jiném míst
dovozujeme, dělá »Venkov« pravý opak !) »Tv
zení, jímž ministr Prášek chce svésti zodpověd-
nost za slabost vlády proti německé revoltě n
dra. Herolda, Pacáka, Kramáře, Randu a české
politiky právníky je krajně nesprave-
dlivě a jest jen klasickým svěde
etvím, jak málo je informován m
nistr pro české věci o pravém stav
věci«, praví leták doslovně. Nepostrádá ani
tentokrále obvyklé perly. Tu je: »Bylo by ma-
ným s české strany a se strany vlády žá-
dati proto zachování statu a norem, kdyz
Němci aspoň v úřadnické otáze
naprosto se tím nebudou chliti ří-
diti. (1!) Tento vývoj přírozeně není zaviněn
politikou postulátní, a proto není na místě sklá-
dání zbraně a zříkání se vnitřní úřadní češtiny.
Je to jen známkou zmohutnění na-
šeho, že Němci vystupují čím dále
houževnatěji a výbojněji proti nám.
Tohle mysli slavný tiskový odbor nár. strany
svobodomyslné o pravdu do opravdy?l
optimisme! Marno žádati, když Němci ne-
budou chtíti, a že nechtějí, to je z nám ka
našeho zmohutnění. Tož abychom raději nebyl
tak moc mohutnými ?
— Tisk německého kasina ve svých ne-
dělních výlevech bezmezného vzteku na dv.
radu Rinesche vychází ze stanoviska, že vládou
v rozpočtovém výboru přislíbený s tatu s q u
ante, jaký měl býti zachován až do vyřízení
Beckova jazykového zákona, a za jaký upu-
štěno od českých poslanců od oka-
mžitého zamítnutí rozpočtu Klei
nova, byl míněn status quo, zavedený
Freyerem, následkem Títtových jazykových naři-
zení. Nepřekvapuje to, »Bohemia« a »Tagblatt«
dovedly dělat opravdovou a vážnou tvář také
k jiným švindlům sotva menším, než k nestoud-
nému podvodu c. k. anarchistů u sněmeckých
soudů« s obvyklostí čestiny. Jest prý »jedno-
duše pobuřující, jak se dnes s Němci nakládá,
jest prý pobuřojicl, jak falešná hra se s nimi
#21
alto_textblock
#21
provozuje« láteří »Bohemia«. Zatím co byla pro-
vozována divadelní bouřka k vůli »tajnému
paktu« došlo k událostem, svědčícím o docela
jiných tajných ujednáních. »Jednání pana vice-
presidenta Rinesche«, píše »Bohemia«, »jsme
již označili, ale k tomu musí býti ještě připo-
jeno, že pan Rinesch, ovšem že rád
ochotně, ale přece jenom vyššímu po-
kynu vyhověl, a že jeho známé rozhod-
nutí bylo výsledkem dohod, podle kterých vláda
Čechům vydati hodlá německé soudy.« Vedle
tohoto minění velkolepě vypadá v téže »Bohe-
mii« telefonická zpráva »Deutschnat. Corr.«,
nadepsaná »Zvůle vicepresidenia Rinesche«. Ve
zprávě této dovozuje se zas dv. radovi Rine-
sehovi, který podle »Boh.« poslechl jenom
vyššího pokynu, že provozuje poli-
tiku na vlastní pěst proti svému
resortnímu ehefovi a veškere
vládě.« Kdo pak je asi mazanější, genius,
od něhož pochází úvodník »Bohemie«, anebo
německo-nacionální její korespondent?! Zazna-
menati sluší, že tento druhý píše »účelně«
Jeho filipika proti dv. r. Rineschovi koněí
»Nyní má ministerstvo spravedlnosti prostředek
aby svévolného dvorního radu volalo k pořádku.
právo dozorčl, neboť tu se jedná nikol
o neodvislost soudcovskou, nýbrž o a tentá
soudního funkcionáře (1!) prot
této neodvislosti«. »Deutschnat. Kor
resp.« jest nepochybně velmi chytrý ústav
ale o tom, jak se vyřizují dohledací stž
nosti, nemá ani zdání. Vůbec stojí ně-
mecké stanovisko v této aféře za podívanou
Německá nestoudnost jest sice v Rakousku
samozřejmou administrativní zásadou, které
právem zvyklosti téměř za platnou byla prohlá
šena. Ale forma drzosti, která žádá zakročení
ministra spravedlnosti proti presidentu, prová-
dějícímu vlastní zásady ministrovy v parlamentu
pronesené, který provádi nález nejvyš
šího soudu, který pomáhá prot
vyloženým křivopřisežníkům úřadn
přísahy ku průchodu jednomu z nejdůleži
tějších ustanovení těchto základních zákonů —
jest přece jenom něco mimořádného. Celá jazy
ková aféra s neobvyklostí češtiny u některýel
soudů v Čechách na dlouho dobu zůstane t. zv.
školním příkladem o právni zpustlosti v justiční
správě v Čechách a Rakousku vůbec. Z, osobní
přichylnosti, z ochoty politického strannictví
dovoli excelence, stojící v čele soudnictví země
znásilnění zákonů, od nichž závisí nejprostší
nejprvotnější právo státního občana, a půl roku
hovi náhlému suspendování nejdůležitějšího
ze stát. základních zákonů! Vše na základě nej
průhlednější lži. Má proti sobě i zákon i naří
zení a konečně i fakt. Neboť titiž soudcové, ktei
ještě před týdnem prohlašovali češtinu ve svýc)
okresích za zemsky neobvyklou, ve čtyřiadvacet-
hodinách vydávaji nyni česky korektní rozsudky
s veškerou českou příslušností i s tou českou
úřadní pečeti, tak jako to dělávali ještě 17. listo
padu, tedy den před tím, než si vzpomněli, že
čeština do včerejška v okresu zemsky obvykla
dnes už ji není. Může být pádnějšího důkazu
o její obvyklosti, obhájené ostatně tak skvělo
panem radou Freyerem, dokud býval ješt
v Trutnově sekretářem ?!
— „Osnova jazykového zákona jest ho
teva“, sděluje „Boh.“ z Vídně, „Nacházís
ještě ve stolku předsedy ministerstva, a nebyla
dosud ukázána žádnému poslanci. V nejblž-
ších dnech sděli předseda ministerstva o sno v
třem anebo čtyřem důvěrníkům obo
stran, každěmu zvlášť a každěmu
důvěrpě. Jakmile dojdou jich vyjádření a n-
budou-li zniti odmitavě, bude osno-
va předložena ministerské radi
k rokování. Oba miniistři krajani, jak se
samo sebou rozumi, nebyli ponechán
v nevědomosti o zásadách tét
osnovy, oba však mají ruce volné, oba mohou
osnovu zvrtnouti, poněvadž nedali k ní
souhlasu. Osnova je skrovného objemu.
Upravuje jenom nejdůležitější látku a jak vládn
kruhy míni, pohynuje se jenom na střední linii
O krajském rozděleni není ani řeči
Všechny zprávy o tom postrádaji podkladu. V tom
okamžiku nejedná se o nie jiného, než o osnovu
jazyk. zákona a vláda by považovala za velký
úspěeh, kdyby mohla osnovu tuto položiti n
stůl sněmovny. Do té doby jest dlužno projit
několika etapamí a v každé z nich může akce
ztroskotati. Kdyby věci, které se nyni v Praze
odehrávají, měly býti předvěstny pro obsah
osnovy, stačí veto německých důvěrníků samo
sebou, aby zamezilo takovému jazykovému ná-
vhu cestu do sněmovny.
Také „čeští“ soudcové! „Právnické Rozhledy
píší: Minulý týden jednáno bylo na trestním soud
pražském o disciplinární věci jednoho soudního slu
hy. Šlo o předložení spisů vrchnímu soudu. Be
ferent p. rada dr Jan Šalata proti dosavadní zvyk
losti začal po německu. Proti tomu ohradil se p. v.
Kasalický, namitaje, že jde o českou záležilost, kte
rou na vrchní soud českou zprávou dlužno dopro
voditi. Při hlasování rozhodl druhý votant p. rada
Jan Květ svým hlasem pro zprávu německou. A ko-
runa všeho: když věc nezůstala lajna, pp. dr. Jan
Šabata a Jan Květ zažádali, aby zavedeno bylo disci
plinární řízení o tom, kdo prozradil, jak hlasovali
Uvádím toto chování se obou pánů ve známost ostat
ním poclivým a obětavým českým soudcům, všem
kolegům advokátům, poslancům a vší české veřej
nosti, aby nikdy nezapomněli, že pp. dr. Jan Šabat
a Jan Květ v době nejtěžšího zápasu za naše práv
jazyková nemužně řady naše opustili. Bouček.
— K boji o školu v Ervěnicích. Aěkoliv mí
sterstvo vyučování již nařídlo, aby ve smyslu usne-
sení c. k. zemské školní rady česká veřejná škol
v Ervěnicíchi se zřídila, byli všichni rodiče povolán
na den 24. dubna t. r. na olir. hejímanství da Cho-
můtova, kde jim bylo sděleno, že trost z února, zně-
jící na 30 K pokuty nebo 3 dni vězení, je zemskou
školní radou potyrzen! Sepsán nový prolokol se vše
mi rodiči, kteří prohlásili, že tento trest není záko
nem odůvodněn, že své dítky do školy nepošlou dr
ve, dokud česká škola nebude zlizena. Boj o českou
školu ervěnickou trvá od počátku roku 1907. Stávk
od 15. září téhož roku. Pokut uloženo Bylo 2700
a trestů 6480 hodin vězení. Co stane se nyní? Jsme
zvědaví, ale klidni. Úřadové, kloři nedovedou zjed
nati pořádek, byli by pro posměch.
— Z České Skalice. (Pův. zpr.) Míěstská radhav
České Skalici projevuje radost nad mužným hájenín
práv jazyka českého panem Václavem Frycem, c. k
soudcem v Libochovicích a projevuje současně přání
aby toto jeho mužné vystoupení nalezlo neprodleně
#22
alto_textblock
#22
následování celým nášln elavem soudlcovským, ja
kož i veškerým naším úřadnictvem politické a fi
nanční správy, neboť jen tak lze účinně zákonná
práva jazyka našelo u soudů a ostatních úřadů uhá-
jiti a výlojnému, nezákonnému postupování Něnců
ve směru tom čelíti. Starosta: Dr. Jadrný
— Sjezd dávěrníků strany národní (staročeskě)
konal se včera dopoledne ve velkém sále Měšťanské
besedy v Praze za přítomnosti 179 delegátů. Před-
seda pan dr. K. Mattuš podal přehled politických
událostí, týkajících se slovanské politiky vůbeca
vnitřní politiky rakouské zvláště a uvedl, že těžká
doba nutí národ, aby se srazil ve společný šik. Pan
dr. Jeřůbek kladl důraz na státoprávní zásady
programu strany. Pan O. Zachar poukazoval na po-
stup Němců a uváděl, že bylo by zapotřebí odpově-
dít rovněž agresivností českou. Pan Červ dával
v úvahu, zda nepřízeň vlády nedostoupila takového
vrchole, aby byla zahájena taktika oposiční. Pan dr.
J. Šolc podal obsáhlý výšlad o jazykové otázce.
Pan dr. Radímský vzpomenul mobutného roz-
machu národa českého na poli hospodářském a do-
vozoval nutnost, aby národ český v hospodářských
otázkách úplně osamostalněl. Pan posl. dr. Srb
pravil, že tendence všech řečí vyznívala na prospěch
sjednocení celého českého národa. Této jednoty jest
zapotřebí, má-li se ve Vídni něco pro zájmy národa
získat. Pan Slavik poukazoval na zasahování po-
štovních úřadníků do otázek jazykových a pravil, že
kdyby čeští poštovní úřadníci sáhli k podobné od-
vetě, že byl by celý hospodářský rozvoj ochromen.
Tím politický program Pjezdu byl vyřízen, načež do-
plněn byl program strany otázkou starobního a inva-
lidního pojišťování. Když promluvili ještě pánové
Hochmann z Kladna a prof. dr. Horáček, vy-
konala se volba 37členného výkonného výboru ae
náhradníků.
Do výkonného výboru zvoleni pp.: Baštý? Edly
Jan, dr., advokát, Praha, Bráf Alb., dr., dv. r., univ.
prol, Praha, Bureš Alois, arch., Král. Vinohrady, Čer
Rudolí, učitel, Praha, Daneš Fr., dr., adv., Pisek,
Pormánek Václ, maj realit, Kolín, Grass Josel, maj.
roalit, M! Boloslav, Hejtmánek Fr., maj. realit, Smí-
chov, Herold F. X., inž., Čáslav, Horáček Cyril, d.,j
univ. prol., Praha, Hruška Jaroslav, dr., lékař, Klad-
no, Hruška Zd., dr., advokát, Vys. Mýto, Jahn Be-
dřich ml., dr., advokát, Král. Vinohrady, Jeřábek
Luboš, dr. soudní sekretář, Praha, Jirousek Josel,
maj. krejčovského závodu, Praha, Kroutil Alois, řed.
cukr, Kelin, Krouský Em., dr., adv., Nymburk, Mat-
tuš Karel, dr., vrch řed. Zemské Eanky, Praha, Mě-
stecký Jan, dr.; prof. v. v., Praha, Mrázek J., stav
Soběšlav, Neumann Josef, vrch. inspekt. stát. drah,
Smichov, Prachenský Stanislav, dr., adv., Praha,
Sedlák Jan, řed. Ústř. jednoty hospod. společ., Praha,
Slavík Josel E, dr., maj realit, Praha, Srb Vladhimír,
dr., adv., Praha, Steidl Antonín, dr., soukromník
Prahia, Sele Jindřich, dr., adv., Praha, Štych Antení n,
dr., lékař, Praha, Šupich Josef, dr., adv., Praha, Tichý
Karel, průmyslník, Praha, Vacek V., majítel reali
Pamčtník, Vlach František, obchodník, Pardubice.
Vlček Jan, dr., advokát, Praha, Voitl Ferdinand, sou-
kromník, Praha, Zálka August, dr., advokát, Česk
Budějovice, Zeis Em., dr., advokál, Táber, Zeithamme
Ant. O. soukromník, Praha; za náhradníky pp.: P-
brý Ed, továrník, Ml. Boleslav, Lederer Eug , tajemo
nik dělnické úrazovny, Praha, Matluš Jaroslav, sout
ní adjunkt, Praha. Nekvasil Otckar, architekt, Karlin,
Radimský Lad., dr, velkostatkář, Kolin, Valenta Ja-
roslav, účetní rada, Praha, Zachar Olokar, nájemc
pivovaru, Kročehlavy
#23
alto_textblock
#23
— Osební změny v úřadnictvu báňském. Jmenování
byli: báňský rada Gustav Kroupa vrchním radou,
nadsprávce August Markus báňským radou, správce
Josel Kocna nadsprávcem, elev Prokop Korejs
buťmistrem. Báňským radům Antonínu Kavanovi
a Janu Zadražilovi udělen byl bezplatně titul
a hodnost vrchních radů, hlavnímu zkušebníku Fr.
Jandovi název a hodnost báňského rady.
— Rodinné zprávy. Slečna Miroslava. Jelín-
kova a pan František Jiří Podlipský, vrchní
úřadník filiálky České průmyslové banky v Brně.
slaviti budou manželský sňatek v úterý, dne 28. dubna
t. r. o 9. hod. dopol. ve farním chrámu sv. Ludmily
na Král. Vinobradech,
— O stavu knížele Jišího z Lobkovin byl vydán
včera lento builetin: Noc z 25. na 26. dubna ztrávil
pacient klidně. Spal s malými přestávkami od 10. hod.
večer do 4. hod. ranní. Temperatura v 8 hod. ráno
37.10°. Bolesti úplně vymizely. Chuť k jídlu dosad.
se nedostavila, nemocnému podáno trochu čaje a
silné polévky. Prof. Kukula v. r. Dr. Mrázek v. r.
Dr. Hausman v. r. — Noc na dnešek měl kníže
klidnou a dobře spal. Ráno byla teplota 36.8°, pula
68, dechu 24. Kníže cítí se volným. Z opatrnosti,
aby nenastala komplikace, byl dnes posazen.
— Mínistr krajan K. Prášek odjel z Prahy do
Vídně.
— Klub státních úřadníků v Praze konal v so-
botu řádnou valnou hromadu v Konviktském sále.
Schůze zúčastnilo se 190 členů. První místopřed-
seda rada z. s. pan Schindelka uvítal přítomné
zmínil se o činnesti klubu v minulém správním
roce, zejména také o významu pořádaného prvého
plesu klubu, který skvělého morálního i hmotného
výsledku docilil. Na to zmínil se předseda o panov-
nickém jubileu a uvedl, že státní úřadnictvo vděčiti
musí panovníkovi téměř za všechny vymoženosti,
jichž se státnímu úřadnictvu dostalo a vyslovil
přání, aby mocnář nejen tento jubilejní rok, ale
ještě dlouhá léta šťastně přečkal a provolal třikráte
»slávu«, což shromáždění nadšeně opakovalo, Potom
schváleny zápisy řádné a mimořádné valné hromady,
zpráva pokladniční a jednatelská, tato po poznám-
kách míst. ofic. Kádla, týkajicích se vyďávání
klubovního 2»Věstníku«. K navrhovaným změnám
stanov klubovních nedošlo, poněvadž nesešel se
stanovami předepsaný počet členů. Pokud se týče
navržených stanov pro odbory »mís tní« schválena
po poznámkách olic. Rádla, revld. Horela, adj. Hajka,
ass. Hosáká a taj. Bělohlávka resoluce navržen
jednatelem Horákem. Na to prohlášen výsledek do-
plňovacích voleb do správního výboru. Zvolení do
výboru pp.: Bouček Stanislav, soudní taj., Hrubý
Karel, fin. komisař. Husák Jan, pošt. assistent, Kafka
Josef, fin. koncipista, dr. Kovář Matěj, školní rada,
Malkovský Karel, okr. komisař, Martan Jaroslav, fin.
koncipista, Masák Josef, celní ofic., dr. Mašín Frant.,
soudní taj. Novák Josef, fin. úč. revid., Paukner Fr.
berní asistent, Schindelka Ed., rada zem. soudu,
Schrotz Karel, soudní adjunkt, Špoutil Hugo, aus-
koltant a Machek Kamil, poštovní účetní revident.
Za náhradníky pp.: Vítek Frant., přednosta z. s.
v Praze, dr. Nájemník Jan, auskultant, dr. Roubíček
J., s. taj, Scholle Robert, berní asistent, Válek Alois,
pošt. ofic., Fr. Paur, vrch. kontr. fin. techn. kontroly.
Za revisory účtů: Frohmann Bedřich, taj. zást. úč.
Veselý Frant., fin. úč. as, za náhradníky: Schimmer
Julius, míst. účetní ofic., Vondrák Václav, fin. úč. as.
Po provedení voleb přikročeno k vyřízení dalšího po-
řadu. Soud. adj. Schrotz odůvodňoval resoluci na
poskytnutí drahotního příspěvku pro st.
úřadnictvo v Praze za příčinou pořádání jubi-
lejní výstavy. K tomu bodu říš. poslanec p. Čech sdělil
dosavadní výsledek akce v té příčině jim jménem
klubu svobodomyslných poslanců u ministra financí
podniknuté a vyslovil naději, že tato akce, která
klubem poslanců účinně bude podporována, se zdár-
ným výsledkem se setká. K návrhu ofic. Klečky usne-
seno poděkovati všem českým poslancům, kteří tutn
akci budou podporovati. Volné návrhy členů pp.
Pauknera a Jangla, směřující ke změnám ve vydávání
klubovního »Věstníku«, event. k založení společného
časopisu pro všechny české spolky státních úřadníka