#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXVIII.
#5
alto_textblock
#5
V Praze, ve čtvrtek 15. října 1908.
#6
alto_textblock
#6
bsvoc sti lonm knnotlv iano ali
#7
alto_textblock
#7
Číslo 284.
#9
alto_textblock
#9
Na ranní a odpol. Ji4tr
přídplzér o
Práze v simlkIst rae
zs čtvrt lsta . . . . 6 K —
s drojí čonážkne
na měsí
n1as. : . k
ve slislkách
na měsíc . . . . . . 2 K 80 h
Poštont
r nřtke . . . . .
3k e
na čtrrti leba
s drejí záeilkoa
na voaob
lke
ne atvrt ete
#10
alto_textblock
#10
ralán mněmi a b
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě .
.. . . n 2
od polední
Ve úlialkách na venkově-
zanní číslo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserát
plati se hotově zspřel
Predplacení a inserty přijímá ndminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakne
tiskárna a ezpedíce „ Národnich Listů“
Eukopisy se nevracsji
#12
alto_textblock
#12
Osaměli v těžkostech.
#13
alto_textblock
#13
Marně obětoval ministr zahraniční poli
liky rakouské bar. Aehrenthal strategicky jako
politicky stejně důležitou posici Rakouska
v sandžaku novopazarském, aby usmířil hněv
Turkův: všechen moslemský svět proklíná
dnes věrolomnou Austrii a odemstívá se krutým
boykotováním všeho rakouského zboží, ani
těch znárodnělých strakonických fezů ne-
vyjímaje. Obchodní lodi rakouské marně kotví
u přístavů tureckých: nikde nelze jim se-
hnati člunů a nikde rukou, jež by vylodily
zásoby přiveženého z Rakouska zboží, tak že
musejí s ním s nepořízenou do Terstu se
vracet. Rakušané pak, mající závody v Caři-
hradě neb Soluni, hledí své mizině vstříc,
neboť nejen že žádný Turek od nich ne-
koupí, ale rozkácená chatra co chvíli je pře-
padává, vybijí, drancuje a zapaluje. Svaz
průmyslníků rakouských obrací se tudíž
s úpěnlivou prosbou na bar. Aehrenthala, aby
se veškerou autoritou velmocenskou zastal
týraných a obrožených obchodníků rakou-
ských v Turecku, aby vymáhal na vládě sul-
tánově náhradu škod a zákaz boykotu. Nuže,
p Aehrenthal jim slíbil, že rakouský vyslanec
na Zlatém rohu proto vládě turecké důtklivě
domluví; avšak bude-li proto lépe, pomine-li
zášt a nenávist proti všemu, což z Rakouska
přichází — toho jim ovšem zaručiti — ne-
mohl...
To jest první citelná a trvalá škoda
těžká, již odnáší Rakousko za svou náhlou
annexi Bosny a Hercegoviny. Rakouský prů-
mysl a obchod ztrácí své trhy v celém
osmanském světě, zatím co anglický, fran-
couzský a německý obchod se tam na jeho
místo uvelebí a zahnízdí. Upozornili jsme
již, kterak Německo div se nezpřetrhá, aby
si udrželo důvěru a přízeň Turků, kterak
německá banka rrchle nabízí vládě turecké
finanční pomoc a vyslanec německý zaříká
se, že Bertín naprosto Rakousko k annexi
Bosny a Hercegoviny nenaváděl, ba anio
rozhodnutí jeho neměl tušení.
Nejpěknější však jest, když také chytř
Maďaři v Cařihradě rozhazují letáky, jimiz
upozorňují osmanské obecenstvo, aby nezto-
tožňovalo s Rakouskem — Uhry, které vždy
bývaly srdečně nakloněny Turkům a neza-
pomněly, kterak revoluční emigrace maďar-
ská s Košutem v čele hledala a nalezla
v Turecku ochrany před persekucí rakouskou.
Tak v rozhodné chvíli na Zlatém rohu
Prušáci i Maďaři opouštějí a zapírají Ra
kousko jako Petr Krista na dvoře Kajfášově
Bohdejž by však na této nebodě zůstávalo.
Ale smí a může baron Aehrenthal podceňo-
vat nesmírné to pohoršení, jaké způsobila
annexe Bosny a Hercegoviny v sousedním
království srbském i na Černé Hoře?
Třeba pro ten čas vládcové Srbskaa
Černé Hory moudře se opanovali, tak že
bohda nedojde k válce zoufalé, po níž zra-
něný cit národní u nich tak vášnivě volá —
však pro dlouhou bndoucnost — o tomat
se neklame Rakousko — hořeti a tráviti
bude v obou těch zemích srbských oheň ne-
smířitelného záští proti němu nebezpečím
nehasnoucím. Či snad může baron Aehren-
thal doufati v pomoc a úlevu jakoust od nad-
cházející konference evropské? Mnoho-li na-
lezne Rakousko přátel na té konferenci,
mnoho-li přízně pro svou věc. Auglii a Tu-
recko bude míti rozhodně proti sobě, Francie
a Rusko nebudou mu nijak příznivy a Ně-
mecko s Italií věru sotva pro ně prstem
hnou. Ano, veškera dnešní konstelace evrop-
ská jest Rakousko-Uhersku tak nepřízniva,
že sotva prohádají ti, kdož tvrdí, že na té
konferenci evropské uzří se Rakousko opuštěno
a osamoceno jako nikdy před tím.
Říká se sice, že silný je nejsilnějším,
Je-li sám — avšak zkušenost dějinná svědčí,
že ani největším velmocem nebývá takové
»skvělé osamocení« na dlouho zdrávo, leč
by šťastné zeměpisné položení, jako na př.
Velké Britanie nebo Unie severoamerické,
chránilo a zaštítilo osamělce před možným
přepadením. Říši však, postrádající takýchto
přirozených hradeb — moře neb horstva —
taková »splendid isolation« vždy zůstává
tisnivým nebezpečím, obzvláště není-li
v nitru svém úplně konsolido-
vána a netoliko vojensky, nýbrž i hospo-
dářsky silna. Proto chápeme zcela
dobře, slyšíme-li, kterak zahraniční ředitel
politiky rakouské stále a stále nalehá n
ředitele vlády cislajtanské bar. Becka, aby
zjednával uklidnění rozháraných poměrů
veřejných v této polovině říše co nejůsilněji
a především dbal o urovnání krutého sporu
mezi námi a Němci v zemích koruny české.
Než, to se snadno řekne! V základě
nebyl snad plán Bechův, jímž chtěl dosíci
cíle toho, špatný a duchaprázdný. Záležel
předně v tom, že vytkl řadu velikých úkolo
a problémů pospolitých, sociálních a národo-
hospodářských, na jichž brzkém a šťastném
rozřešení všem národům a všem stranám
záleží; za druhé pak v tom, že pobádal
národy a strany, aby k vůli těmto velikým
úkolům svoje staré národní a politické spory
urovnávaly mezi sebou kompromisy, při
nichž by obapolnou dobrou vůlí hledělo se
dosíci ne-li míru, aspoň příměří a možnosti
klidného spolužití. Mluvil o své politiee
»střední čáry«, »naprosté nestrannosti« atp.
krásných slov.
Ale jak zatím vypadaly skutky té poli-
tiky? Jak ty kompromisy, při nichž
býval bar. Beck kmotrem? Orgán vládní
»Fremdenblatt« vypočetl jich těchto
#14
alto_textblock
#14
dnů v obraně bar. Becka dloubou řadu;
nuže, jak vyznívala dlouhá ta litanie? Vy-
znívala napořád v ten rozum, že při všech
těch vládou sestrojených a prováděných kom-
promisech povždy jsme to byli my
Slované, kteří přišli zkrátka,
kdežto Němci zachováním sve
»državy národní« vždycky ven-
koncem vyzískali. Tak to bylo za
volební reformy říšské, a tak ma
býti i za volební opravy pro sněm český.
I tu může vládní »Fremdenblatt« uvěsti
Němcům celou řadu výhod a výsad, jakými
je obmyslil baron Beck — na naše
útraty.
Opouštěl tedy stále předstíranou a sli
bovanou »střední čáru«, již křívil a nachy
loval od případu ku případu napořád ke
straně německé zajisté v naději, že tím
uklidní a umírní německý furor, aby takv
parlamentě vídeňském jako v kabinetě spolu-
žiti Čechů a Němců bylo umožněno.
Než, čeho se zatím na svých favoriso-
vaných Němcích dožil a dočkal? Nevděku
nejčernějšího, jaký jsme mu od počátku
předpovídali. Čím více jim přál, povoloval
na újmu rovného práva a rovnocennosti na-
šeho národa — tím více jen živil jejich
lačnost a jejich furiantství. Odplatili mu re-
voltou chebskou, odplatili mu obstrukcí na
českém sněmu, odplácejí mu korybantským
křikem o svém utrpení a pronásledování.
žalujíce nebi i zemi, kterak prý vláda (v níž
mají svých sedm německých ministrův proti
pouhým třem slovanským) jest vládou Něm-
cům nepřátelskou, vládou slovanofilskou,
proti jejíž politice slovanské nutno jim brá-
niti se za jeden muž od Alp až po Krko-
noše. »Mluvte s nimi, když jsou Němci !-
mohl by si bar. Beck povzdychnouti dnes
naším starým českým příslovím, kdyby uměl
— česky!
Nás roztrpčil a sobě odcizil, Němcův
však nezískal a sobě nenaklonil: to jest
výsledek jeho »pacifikační« politiky v Če-
chách, na Moravě a Slezsku. Nemůže ohlá
siti ministru věcí zahraničných ani sebe
menší svůj úspěch v Čechách, naopak must
doznati, že poměry národní se zde hůře
zpříkřily než kdy před tím vinou Němcův.
přes to, že byl pro ně všechno učinil, co
jen učiniti mohl. Všechno jim však nestačí.
požadují na něm hlomozně a urputně absolutn
nemožnost: Rozdělení staroslav-
ného království českého ve dvě
provincie, německou a českoněmeckou,
tedy protržení pragmatické sankce a všech
státoprávních smluv mezi královstvím českým
a dynastií habsburskou spečetěných. — Jinak
hrozí ničením českého sněmu a krajní opo-
sicí svou na říšské radě. — Takovou relaci
musí pověděti dnes bar. Beck svému zahra-
ničnému kolegovi bar. Aehrenthalovi o vý
sledku své politiky vnitřní: »Osaměl jsem
v těžkostech jako vy« —
#15
alto_textblock
#15
Převrat na Balkáně
#16
alto_textblock
#16
Naše zprávy z Bělehradu,
Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Pův. telegr.
»Nár. L.«) Včera pozdě večer sešel se ne-
přehledný dav obecenstva u pomníku kní-
žete Michala. Pod prapory a za zpěvu
táhl k anglickému vyslanectvu,
kde manifestována úcta a sympatie Srbů
k Angli a anglickému národu; potom táhl
před hotel »Moskva«, kde bydlí mimo-
řádný vyslanec francouzské vlády.
Zpívána marseillaisa a voláno: »Živila
Francie!« Když vše utichlo, jeden mani-
festant pozdravil vyslance. Ten poděkoval
za projevy úety a sympatie Srbů k fran-
couzskému národu, který vždy sympatiso-
val se Srbskem a pozdravil ho jménem své
vlasti: »Víve la Serbie !« Manifestanti od-
pověděli břímavým: »Vive la France !«
»Živila Francie !«
Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Zvl. tel. »N
L «) Po mimořádném zasedání skupštiny sešla
se dnes sněmovna k řádnému zasedá nl
na němž čten královský ukaz, v němž
se mimo jiné děkuje za rozvážně usnesení
skupštiny »v těžkém a povážlivém po-
stavení Srbska«. a ía
Dále sděleny skupštině telegraficky došlé
pozdravy, mezi jinými z Černé Hory, Pe-
trohradu a Paříže
Potleskem přijat telegram státního sekre-
táře Greye z Londýna, jenž vyslovuje jménem
své vlády dík za důvěru projevenou Srbskem
Anglii a žádá, aby působeno bylo na lid, by
upustil od citových projevů a vyčkal rozhod-
nutí konference, na jejimž svolání Anglie trvá.
Z Bělehradu, 14. řijna. (K. k.) Dnes večer
byly před královským palácem, anglickým vy
slanectvím a ministerstvem vojenství uspořádány
velké manifestace, kterých se zúčasínil
četní poslanci, universitní profesoři, důstojníe
kupci, dámy a vůbec velmi četné obecenstvo.
Průvod, nesouci prapory a pochodně
ubíral se s hudbou v čele hlavními ulicemi za
zpěvu písní; králi a korunnímu prinei, Bosně a
Anglii byla ustavičně provolávána »Sláva k«,
Rakousko-Uhersku pak bylo spíláno.
Před srbskou úvěrní bankou, klerá jes
v obchodním spojení s bankou pro země ra-
kouské, uspořádána byla ohlušujíe
kočičina.
#17
alto_textblock
#17
Srbští státníci k evropským vel-
mocem.
Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Zvl. dlgrm.
»Nár. L«) Dnes dopoledne povolan
byli ke krali Petru státnici Milo-
#18
alto_textblock
#18
vanovič a Pašič. Audience jejich
trvala dvě hodiny a jak se doví-
dám, jednáno o jejich cestě k sig
natárním mocnostem.
Ministr zahraníčních záleži-
tostí Milovanovič odjeti má v pá-
tek nebo v sobotu do Říma, odtu
do Paříže, pak do Londýna a n
zpáteční cestě do BerlIna.
Druhý státník a vůdce opostič-
ních stran Pašič poslán jest n
opáčnou stranu — do Ruska
Proslýchá se, že král hodlá vy-
dati k národu manifest, aby upustil
od výtržností a demonstrací a vyčkal
až do rozhodnutí, bude-li svolána
mezinárodní konference čili nic
bude-li na ni řešena otázka Srbska,
pro které nemůže býti kompensace
jiné, než status qno ante v Bosněa
Hercegovině.
#19
alto_textblock
#19
Zprávy z Černé Hory.
Z Celyně, 14. října. Diplomatický zástupce
Italie, dlící na dovolené, byl svou vládou
vyzván, aby se ihned vrátil do
Cety ně.
Vyslanec sem dnes v noci přibyl. Te
řecký diplomatický jednate! se vrátil.
Včera došlo před srbským vy
slanectvím k velkým projevům
sympatie pro solidaritu Srbu.
Po celé zemi konají se i na dále pro
testní tábory lidu, z nichž z a sí
lají se vládě resoluce, vyzývajíe
ji kokamžité rázné akci na ochran
zájmů Černé Hory a srbského ná-
roda.
Wr. Z Celyně, 14. října. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Mimořádné zasedání skup-
štiny bylo skončeno a zpráva o
jeho průběhu a usnesení vydá n
obšírně v »Glasu Crnogorce«, k terý
rozdáván lidu.
Došly sem zvěsti o nepokojíe
v Kotoru, kam prý povoláno voj-
sko. Nad »Starým Putem« na hře-
benu stojí po celý den hloučky
Černohorců, pozorujíeích pohyby
loďstva v boce kotorské. Podně
k těmto hlídkám zavdaly zprávy
o dopravě rakouského vojska z
Šibeníku a Zadr u.
#20
alto_textblock
#20
Cesta následníka arc. Frautiška
Ferdinanda do Říma.
Z Vídně, 14. řijna. (Zvl. telef zpráva
»Nár. Listů«.) Z Říma došla zdejším listům
zpráva, že cesta následníka trůnu arciknížete
Františka Ferdinanda do Řima, byla
mezi Rakousko-Uherskem a Římem uj ed-
nána.
Chování se Italie v otázce a nne r
Bosny a Hercegoviny souvisí s plánem
návštěvy arciknížete u krále italského.
Vatikán projevil souhlas s cestou ná
sledníkovou.
Tské nedávná cesta vídeňského italského
vyslance vévody z Avarny do Italie týkala
se následníkovy návštěvy v Římě. Vévod
z Avarny hned po dvorním plesu v Pešti od-
jel do Říma vlakem ve společnosti vídeňského
nuncia Granita di Belmonte.
Vojenská opatření Rakouska.
Z Kotoru, 14. října. Parníkem »Gö d ölee
přibylo sem půl praporu, složeného z
setniny 22. pěšího pluku a 23. zeměbraneckého
pluku ze Zadru a ŠibenIku.
Vojsko jest povoláno hlída
hranici černohorskou. Pozoruhodno
jest, že setnina zeměbranecká přivezla své no-
váčky ještě v šatě občanském, z čehož
jest patrno, že rozkaz k odjezdu došel tak
rychle, že nezbývalo času, aby byli ve vojenský
kroj oblečeni.
Ze Zadru, 14. října. Zde se tvrdí, že
vojenská správa zamýslí zrušiti velilelstv
vojenské a zeměbranecké v Zadru a hodlá
zříditi sborové velitelství jak v Sa
rajevě, tak v Mostaru.
Praeludie k mezinárodní kon-
ferenci.
Z Londýna, 12. října.
si (pův dopis „Národních Listů“.
Ve vyjednávání mezi velmocemi se pokr-
čuje a ve Foreign office i Buckinghamském po
láci se pilně pracuje. Z diplomatického sboru
anglického vychází však tentokráte na veřejnost
velmi málo. Jedno zdá se dnes jistým, o při-
ští konferenci mluví diplomat
jeko o ujednané věci. O čem však
bude konference jednati?
sbdorse
Dovídám se, že původní stanovi sko
Velké Britanie se v ničem nezmě-
nilo. Poslední prohlášení sira Edvarda Greve
a sdělení některých informovaných osobnosti
dovolují shrnouti britské stanovisko takto: Fo-
reign office pokládá činy Rakou-
ska a Bulharska za neexistentní
chce, aby setyto mocnosti dohodly
sTureckem a zjednaly si jeh
schválení pro opatření, která uč-
nily poněkudukvapeně. Tím by se do
cílilo shody s ostatní Evropou, která by pak jer
schválila modifikace berlínské smlouvy se sou-
hlasem nlavních interesentů. Takto by byli za-
chován theoretický princip věrného dodržen
smluv, o čež se dnes Anglie zvláště zasazuje.
Foreign office uznává, že nnnexi Bosny a Her
cegoviny i prohlášením neodvislosti Bulharsk.
se ve skutečnosti neodňalo Turecku žádné úze
mí, neboť Bulharsko jest vlastně dávno neda
vislým a Bosna a Hercegovina jsou obsazen
více, než čtvrt století, k úptavě oboul olázel
#21
alto_textblock
#21
bba oe
#22
alto_textblock
#22
je však třeba nalézti formuli, která by upoko
jila citlivost Tářecka i velmocí.
Pokud se týče otázky Dardanell
o níž se nyní mnoho mluví, soudí Anglie, že
by bylo neopatrností, ne-li hrubou
chybou, kdyby se jí příští koníe-
rence zabývala. Turecko má v Dardanel-
lách skutečně služebnost, která se v mezinárod-
nim právu rovná nemovitému vlastnictví, bylo
by to tedy nejen urážení samolibosti turecké,
nýbrž přímo disponování skutečným majetkemo
jenž tvoři část národního statku Turecka. Osob-
ně nebude Velká Britanie činiti námitek proti
návrhu Ruska, aby Dardanelly byly otevřeny
válečným lodím všech mocností. Přátelský po-
měr, trvající mezi Ruskem a Anglií a nová kon-
steliace světově politiky nutí Foreign office
schváliti proposice Ruska. Při tom by však An-
glie stejně jako ostatní velmoci nepřipustila, aby
Dardanelly byly otevřeny pouze ruskému lod-
stvu a ne jiným mocnostem. Anglický kabinet
chce Rusko upozorniti, jak velké chyby by se
dopustilo, kdyby odňalo Turecku část jeho sku-
tečného panství. Také se stanoviska slovanského
by to bylo chybou, neboť Jihoslované by v tom
viděli cenu za jich prodání a vliv Ruska na Bal-
káně by značně poklesl.
Pokud se týče srbského požadavku kom-
pensace, jest otázka velmi obtížná, má-li býti
zachována zásada nedotknutelnosti tureckého
území, na níž Anglie rozhodně trvá.
Otázka krétská nenáleží v rámen
berlínské smlouvy a týká se jen čtyř mocností.
které zaručily sultánovi právo suverenity nad
ostrovem. Mocnosti uvažují nový projekt, svě-
řiti kontrolu řeckých financí mezinárodní ko-
misi hellenských financí, což by bylo krokem
k finanční autonomii. Je všal. jisto, že vel-
moci nebudou jednati na příšti
konferenei o otázee, která nemá
nic společného se smlouvou ber
linskou.
Konference však působí ještě jiné ne-
snáze. Rakousko nechce připustiti konferenci
která by mu učinila sebe menší výtku pro an-
nexi Bosny a Hercegoviny, Foreign offic
však projevila velmi energicky
vůli zjednati zadostučinění evrop
ské mravnosti, dotčené nelegální-
mi činy Rakouska a Bulharska. Jaké
je tu východisko? Měla by nějaký smysl konfe-
rence bez Rakouska? Rakousko ví, že mu ni-
kdo nevypoví válku a má-li se dospěti k něja-
kému konci, bude nutno, aby Fereign office po-
volila. V té příčíně nelze se oddávati illusím.
J. Goudurier.
#23
alto_textblock
#23
Dohady o programu konference.
Z Petrohradu, 14. října, »Birževija Vědo
mosti« oznamují z kruhů, které prý jsou blízky
pařížské emissi nové ruské půjčky, že mez
Izvolským a Greyem bylo docíleno úplné
dohody v tom smyslu: Francie, Anglie.
Rusko a Italie navrhnou Turecku, aby
uznalo neodvislost Bulharska, začež
Bulharsko se zaváže vypláceti Turecku roční po-
platek za Rumelii kapitalisovaný na 5 pro-
cent. Tato suma bude odevzdána »Dette publi-
que«. Smluvní mocnosti žádají dále, aby Ra
kousko vzdalo se dráhy s andžacké.
Článek XXIX. berlinské smlouvy bude
zrušen. Dunajskojaderská dráh
bude ústiti v černohorském pří-
stavu.
Olázka krétská zůstane nevyři
zena a nebude jednáno o ní na konferenci.
Rusko dostane právo svobodného pro
jezdu Dardanellami. Černé moře bude
proměněno v mare clausum.
Z Paříže, 14. řijna. (Zvl. zpr. „Nár. L.“) Jaks
sděluje z ulorisovaného pramene, má konference
výhradně registrovati utvořené skutečné poměry
z nich plynoucí změny berlínské smlouvy vložií
v novou smluvní formu. Takto by konference vy
dala novou magnu chartu pro Evropu. Program kon
ference by dle toho byl takový:
1. Registrování dohody, která by se měla uza
vříti mezi Rakousko-Uherskem a Ture
ckem o annexi Bosny a Hercegoviny,
2. registrování dohody mezi Rakousko
Uherskem a Černou Horou, v níž se Rak.
Uhersko vzdá výhod článku XXIX. ber
línské smlouvy
3. rezistrování nové dohody mezi čtyrmi pro
tektorátními mocnostmi nad Krétou
spojení ostrova s Reckem,
4 registrování rusko-tureckě Hohody
o Dardanellách,
6. registrování turecko« bulharské do
hody v otázce východní dráhy a prohlá
šení neodvislosti.
a
#24
alto_textblock
#24
Provolání k bosenským mohame-
dánům.
Z Vídně, 14. října. Zdejší mohamedání vydal-
provolaní k mobamedánům bosenským, ve
kterém se praví: »Císař a král Frant. Josef zaročuje
proklamací trvalou a naprostou svobodu vyznání
mravů, tolíkéž pak bezpečnost majelku a osobní.
Naše bosenské zvyklosti a zděděné mravy zůstanou
ledy zabezpečeny pro budoucnost. Proto není žádné
příčiny k nepokojům a rozechvění. Cisař a král
Frant. Jose! dává nám ústavu, klerou na ráz sesa-
zuje se dosavadní absolutistická vláda lidem nekon-
trolovatelná, zároveň pak lid povolává se k účasten-
ství na správě a vládě země. My mosleminové byl
jsme dosad nejdůležitějším činitelem bosenským.
Buďie za jedno také na příště. Vyzýváme vása
zapřísáháma vás, bratři, abyste zůstali, kde jste.
Neopouštějíe rodnou půdu a svůj majetek «
Turecké protesty proti záboru
Bosny a Hercegoviny.
Po celé turecké říši, v Evropě ! Asii, konaj
se tábory lidu proti rakouskému záboru Bosny
a Hercegoviny, i proti tomu, že se Bulharsko
samovolně prohlásilo nezávislým. Tábory ko-
naly še již v těchto městech: Drinopolu, Skopiji,
Dardanellách, Erzerumu, Trebizondě, Kastam-
vbotnvo
nss vbso drotaa krv
#25
alto_textblock
#25
zasjena
#26
alto_textblock
#26
bulu, Brusse, Smyrně, Konii, Jerusalémě, Alep-
pu, Bejrutě, Damasku, Skutari, Bitolji a Janině.
Protesty, na táborech přijaté, byly poslány za-
hraničným ministerstvům všech států a mají
toto znění:
My otomanští občané jednomyslně jsme se
usnesli takto;
1. Protestujeme nejdůrazněji proti zjevné-
nu porušení berlínské smlouvy záchvatem vý-
chodní železnice, prohlášením bulharské nezá-
vislosti, připojením Východní Rumelie k Bulhar-
sku a také zabráním Bosny a Hercegoviny Ra-
kousko-Uherskem, neboť východní Rumelie jest
páš vilajet a Bosna i Hercegovina naše pro-
vincie.
2. Vyslovujeme svůj povděk vořejnému ml-
nění Evropy, jakož i velmocem a všem státům,
vyzbrojeným citem spravedlnosti a pracujícím
k tomu, aby uvedené nezákonné skutky nebyly
sankcionovány.
3. Prohlašujeme, že neustoupíme, doku
nezvitězí spravedlnost, a současně dovoláváme
se evropských států, jakož i evropského veřej-
ného mínění, žádajíce je, aby v zájmu své cti
netrpěly porušování mezinárodních smluv a slav-
ných závazků.
#27
alto_textblock
#27
Rakouští průmyslníci proti tureckému
boykotu a baron Aehrenthal.
Z Vidně, 14. října. Svaz rakouských průmyslníků
zakročil proti boykolu tureckému na rakouské zboží
a dovoz napřed v ministerstvu zahraničných záleži-
tostí, potom u ministra zahraničných záležitostí bar.
Aehrenthala tímto telegramem: »Podle četných
zpráv nabývá boykot v Cařihradě forem, ohrožujících
majetkovou bezpečnost našeho obchodu, jakož i život
našich obchodních zaměstnanců. Hrozby, dran-
cování, žhářství a násilí jsou na den-
ním pořádku, aniž tomu čeli turecké úřady s ná-
ležitým důrazem. Naléhají tedy na nás četní prů-
myslníci a též obchodníci, bychom vyprosili pomoc
u vlády. Upozorňujeme na tyto zprávy a prosíme co
nejsnažněji, by Vaše Excellence nejrychleji a všemi
prostředky působíla na tureckou vládu, by tato chrá-
nila majelek a život našich občanů. Prosíme, by také
turecká vláda byla otevřeně upozorněna na to, že
bude musiti ručit na jisto za každou tímto ruchem
způsobenou škodu. Doufáme bezpečně, že Vaše Er-
cellence splní tuto prosbu, vyslovenou jménem ra-
kouského průmyslu a přispěje k uklidnění inter-
essentů.« Ministr odvětil: »O ruchu, rozníceném
v Cařihradě a jiných tureckých městech, jsem zpraven
již lelegramy hr. Pallaviccina, který mi hned zprávu
dal o svých vážných rozkladech, u Porty učiněných.
Z Vašeho telegramu beru si podněl, abych pana vy-
slance upozornil na bnulí, které se v Turecku zmáhá
proti našim zájmům a těžce je poškozuje a zároveň
mu ulužil, by všemi prostředky zakročil u turecké
vlády na prospěch života a majetku našich přísluš-
níků, zároveň pak aby ukázal na zodpovědnost,
kterou by na se Porta uvalila, kdyby opomenula
učiniti potřebná opatření ochranná.«
#28
alto_textblock
#28
Boykot trvá dále a vzrůstá.
Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Boy ko-
tová agitace trvá a bude prý rozší-
řena také na venkov.
»Ikdam velebí jednomyslno st
národa při hospodářské válce, což po-
skytne příležitost uvésti v život domá c
průmysl.
»Sabah« polemisuje proti před-
včerejšímu zakročení rakousk-o-
uherského velvyslanectví proti boykota.
Hlavní řečníci na včerejším táboru mluvili pro
odstranění citové politiky a zavedení politiky
reálné. Toto heslo vydává nyní také mlado-
turecký výbor a turecký tisk.
Z Jafy, 14. října. (Reuter.) Když připlul
sem rakouský parník poštovní, po-
hnuli političtí agitátoři člunsre
a skladače, aby jej boykoto vali
Parní čluny dopravily cestující a poštu na pev-
ninu. Později napadl dav rukouskee
budovu poštovní a zníčil vůz po-
štovní i schránku na listy.
z Cařihradu, 14. řijna. Rakou sko-
uherské velvyslanectv í podniklo jmá-
nem rakousko uherské vlády u velkove zíra
vážný krok proti boykocování lodí
rakouského Lloydu. Velkovezír přislibil,
že dá ministru policie pro Cařib n ad
a ministru vnitra pro venek potřebné po-
kyny.
Z Te stu, 14. října. Ředitelsto! Ll »ydu
dostalo včera následující sdělení:
V Soluni je situace nezměněná. Boyko-
tové hnutítrvá neoslabeně dále. Par-
ník Lloydův »Marie Terezie« musil od-
plouti z Cavally, aniž složtí nák ad
nebo přijal zbožl. V Jalě bylo paralku
Lloydovu »Euterpe« demonstranty za
bráněno vejít ve spojení s pevnino u,
takže ani cestující, ani pošta, aní zboží
nemoblo býti vyloděno. Jsou obavy,
tehnutí boykotové se rozšíří po celé
Syrii.
z Terstu, 14. října. (K. k.) Se zřetelem k boykotu
rakouského zboží a lodi v Levantě obrátila se
zdejší obchodní a živnostenská komora,
poukazujíe na veliké nebezpečenství, které tento stav
chová pro terstský obchod, na ministerstvo zahra-
ničných záležitostí a vnitra se žadosti o energické
opatření na ochranu obchodní svobody.
#29
alto_textblock
#29
Anglie a vyhlídky na evropskou
válku.
(Pův. dopis „Nár. L.“
Z Londýna, 10. října.
Protest srbské vlády, podaný velmocem
proti záboru Bosny a Hercegoviny, byl otištěn
všemi anglickými listy a učina na vládu angli-
ekou i na veřejné mínění velmi dobrý doje m.
„Standard“, jenž málokdy promluví dobré slovo
o Srsbku, v úvodním článku o situací na Bal-
káně a v Evropě praví: „Srbsko svým ideálným
zápalem narostlo ve rážnosti všeho světa.
„Daily Telegraph“ srovnává rakousko uherská
prohlášení v příčině záboru s prohlášením srb-
ské vlády a soudí, že v rak. -uher. prohlášeních
zvučí licoměrnost a neupřímnost, v srbské nětě
pak otevřenost a upřímnost.
Anglii nyní záleží nejvíc na tom, aby Tur-
kům dala důkazy upřímného a nezištného přa-
telství, a zároveň sebe i Evropu zachránila od
války, neboť Anglie ještě není přip ra