ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c87edcd0-762f-11dc-96a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXVIII.
#2 alto_textblock #2
pe
#3 alto_textblock #3
a
#4 alto_textblock #4
n v
#5 alto_textblock #5
V Praze, ve čtvrtek 15. října 1908.
#6 alto_textblock #6
bsvoc sti lonm knnotlv iano ali
#7 alto_textblock #7
Číslo 284.
#8 alto_textblock #8
o
#9 alto_textblock #9
Na ranní a odpol. Ji4tr přídplzér o Práze v simlkIst rae zs čtvrt lsta . . . . 6 K — s drojí čonážkne na měsí n1as. : . k ve slislkách na měsíc . . . . . . 2 K 80 h Poštont r nřtke . . . . . 3k e na čtrrti leba s drejí záeilkoa na voaob lke ne atvrt ete
#10 alto_textblock #10
ralán mněmi a b
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejit ranni číslo o sobě . .. . . n 2 od polední Ve úlialkách na venkově- zanní číslo. . . . odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát plati se hotově zspřel Predplacení a inserty přijímá ndminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakne tiskárna a ezpedíce „ Národnich Listů“ Eukopisy se nevracsji
#12 alto_textblock #12
Osaměli v těžkostech.
#13 alto_textblock #13
Marně obětoval ministr zahraniční poli liky rakouské bar. Aehrenthal strategicky jako politicky stejně důležitou posici Rakouska v sandžaku novopazarském, aby usmířil hněv Turkův: všechen moslemský svět proklíná dnes věrolomnou Austrii a odemstívá se krutým boykotováním všeho rakouského zboží, ani těch znárodnělých strakonických fezů ne- vyjímaje. Obchodní lodi rakouské marně kotví u přístavů tureckých: nikde nelze jim se- hnati člunů a nikde rukou, jež by vylodily zásoby přiveženého z Rakouska zboží, tak že musejí s ním s nepořízenou do Terstu se vracet. Rakušané pak, mající závody v Caři- hradě neb Soluni, hledí své mizině vstříc, neboť nejen že žádný Turek od nich ne- koupí, ale rozkácená chatra co chvíli je pře- padává, vybijí, drancuje a zapaluje. Svaz průmyslníků rakouských obrací se tudíž s úpěnlivou prosbou na bar. Aehrenthala, aby se veškerou autoritou velmocenskou zastal týraných a obrožených obchodníků rakou- ských v Turecku, aby vymáhal na vládě sul- tánově náhradu škod a zákaz boykotu. Nuže, p Aehrenthal jim slíbil, že rakouský vyslanec na Zlatém rohu proto vládě turecké důtklivě domluví; avšak bude-li proto lépe, pomine-li zášt a nenávist proti všemu, což z Rakouska přichází — toho jim ovšem zaručiti — ne- mohl... To jest první citelná a trvalá škoda těžká, již odnáší Rakousko za svou náhlou annexi Bosny a Hercegoviny. Rakouský prů- mysl a obchod ztrácí své trhy v celém osmanském světě, zatím co anglický, fran- couzský a německý obchod se tam na jeho místo uvelebí a zahnízdí. Upozornili jsme již, kterak Německo div se nezpřetrhá, aby si udrželo důvěru a přízeň Turků, kterak německá banka rrchle nabízí vládě turecké finanční pomoc a vyslanec německý zaříká se, že Bertín naprosto Rakousko k annexi Bosny a Hercegoviny nenaváděl, ba anio rozhodnutí jeho neměl tušení. Nejpěknější však jest, když také chytř Maďaři v Cařihradě rozhazují letáky, jimiz upozorňují osmanské obecenstvo, aby nezto- tožňovalo s Rakouskem — Uhry, které vždy bývaly srdečně nakloněny Turkům a neza- pomněly, kterak revoluční emigrace maďar- ská s Košutem v čele hledala a nalezla v Turecku ochrany před persekucí rakouskou. Tak v rozhodné chvíli na Zlatém rohu Prušáci i Maďaři opouštějí a zapírají Ra kousko jako Petr Krista na dvoře Kajfášově Bohdejž by však na této nebodě zůstávalo. Ale smí a může baron Aehrenthal podceňo- vat nesmírné to pohoršení, jaké způsobila annexe Bosny a Hercegoviny v sousedním království srbském i na Černé Hoře? Třeba pro ten čas vládcové Srbskaa Černé Hory moudře se opanovali, tak že bohda nedojde k válce zoufalé, po níž zra- něný cit národní u nich tak vášnivě volá — však pro dlouhou bndoucnost — o tomat se neklame Rakousko — hořeti a tráviti bude v obou těch zemích srbských oheň ne- smířitelného záští proti němu nebezpečím nehasnoucím. Či snad může baron Aehren- thal doufati v pomoc a úlevu jakoust od nad- cházející konference evropské? Mnoho-li na- lezne Rakousko přátel na té konferenci, mnoho-li přízně pro svou věc. Auglii a Tu- recko bude míti rozhodně proti sobě, Francie a Rusko nebudou mu nijak příznivy a Ně- mecko s Italií věru sotva pro ně prstem hnou. Ano, veškera dnešní konstelace evrop- ská jest Rakousko-Uhersku tak nepřízniva, že sotva prohádají ti, kdož tvrdí, že na té konferenci evropské uzří se Rakousko opuštěno a osamoceno jako nikdy před tím. Říká se sice, že silný je nejsilnějším, Je-li sám — avšak zkušenost dějinná svědčí, že ani největším velmocem nebývá takové »skvělé osamocení« na dlouho zdrávo, leč by šťastné zeměpisné položení, jako na př. Velké Britanie nebo Unie severoamerické, chránilo a zaštítilo osamělce před možným přepadením. Říši však, postrádající takýchto přirozených hradeb — moře neb horstva — taková »splendid isolation« vždy zůstává tisnivým nebezpečím, obzvláště není-li v nitru svém úplně konsolido- vána a netoliko vojensky, nýbrž i hospo- dářsky silna. Proto chápeme zcela dobře, slyšíme-li, kterak zahraniční ředitel politiky rakouské stále a stále nalehá n ředitele vlády cislajtanské bar. Becka, aby zjednával uklidnění rozháraných poměrů veřejných v této polovině říše co nejůsilněji a především dbal o urovnání krutého sporu mezi námi a Němci v zemích koruny české. Než, to se snadno řekne! V základě nebyl snad plán Bechův, jímž chtěl dosíci cíle toho, špatný a duchaprázdný. Záležel předně v tom, že vytkl řadu velikých úkolo a problémů pospolitých, sociálních a národo- hospodářských, na jichž brzkém a šťastném rozřešení všem národům a všem stranám záleží; za druhé pak v tom, že pobádal národy a strany, aby k vůli těmto velikým úkolům svoje staré národní a politické spory urovnávaly mezi sebou kompromisy, při nichž by obapolnou dobrou vůlí hledělo se dosíci ne-li míru, aspoň příměří a možnosti klidného spolužití. Mluvil o své politiee »střední čáry«, »naprosté nestrannosti« atp. krásných slov. Ale jak zatím vypadaly skutky té poli- tiky? Jak ty kompromisy, při nichž býval bar. Beck kmotrem? Orgán vládní »Fremdenblatt« vypočetl jich těchto
#14 alto_textblock #14
dnů v obraně bar. Becka dloubou řadu; nuže, jak vyznívala dlouhá ta litanie? Vy- znívala napořád v ten rozum, že při všech těch vládou sestrojených a prováděných kom- promisech povždy jsme to byli my Slované, kteří přišli zkrátka, kdežto Němci zachováním sve »državy národní« vždycky ven- koncem vyzískali. Tak to bylo za volební reformy říšské, a tak ma býti i za volební opravy pro sněm český. I tu může vládní »Fremdenblatt« uvěsti Němcům celou řadu výhod a výsad, jakými je obmyslil baron Beck — na naše útraty. Opouštěl tedy stále předstíranou a sli bovanou »střední čáru«, již křívil a nachy loval od případu ku případu napořád ke straně německé zajisté v naději, že tím uklidní a umírní německý furor, aby takv parlamentě vídeňském jako v kabinetě spolu- žiti Čechů a Němců bylo umožněno. Než, čeho se zatím na svých favoriso- vaných Němcích dožil a dočkal? Nevděku nejčernějšího, jaký jsme mu od počátku předpovídali. Čím více jim přál, povoloval na újmu rovného práva a rovnocennosti na- šeho národa — tím více jen živil jejich lačnost a jejich furiantství. Odplatili mu re- voltou chebskou, odplatili mu obstrukcí na českém sněmu, odplácejí mu korybantským křikem o svém utrpení a pronásledování. žalujíce nebi i zemi, kterak prý vláda (v níž mají svých sedm německých ministrův proti pouhým třem slovanským) jest vládou Něm- cům nepřátelskou, vládou slovanofilskou, proti jejíž politice slovanské nutno jim brá- niti se za jeden muž od Alp až po Krko- noše. »Mluvte s nimi, když jsou Němci !- mohl by si bar. Beck povzdychnouti dnes naším starým českým příslovím, kdyby uměl — česky! Nás roztrpčil a sobě odcizil, Němcův však nezískal a sobě nenaklonil: to jest výsledek jeho »pacifikační« politiky v Če- chách, na Moravě a Slezsku. Nemůže ohlá siti ministru věcí zahraničných ani sebe menší svůj úspěch v Čechách, naopak must doznati, že poměry národní se zde hůře zpříkřily než kdy před tím vinou Němcův. přes to, že byl pro ně všechno učinil, co jen učiniti mohl. Všechno jim však nestačí. požadují na něm hlomozně a urputně absolutn nemožnost: Rozdělení staroslav- ného království českého ve dvě provincie, německou a českoněmeckou, tedy protržení pragmatické sankce a všech státoprávních smluv mezi královstvím českým a dynastií habsburskou spečetěných. — Jinak hrozí ničením českého sněmu a krajní opo- sicí svou na říšské radě. — Takovou relaci musí pověděti dnes bar. Beck svému zahra- ničnému kolegovi bar. Aehrenthalovi o vý sledku své politiky vnitřní: »Osaměl jsem v těžkostech jako vy« —
#15 alto_textblock #15
Převrat na Balkáně
#16 alto_textblock #16
Naše zprávy z Bělehradu, Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Pův. telegr. »Nár. L.«) Včera pozdě večer sešel se ne- přehledný dav obecenstva u pomníku kní- žete Michala. Pod prapory a za zpěvu táhl k anglickému vyslanectvu, kde manifestována úcta a sympatie Srbů k Angli a anglickému národu; potom táhl před hotel »Moskva«, kde bydlí mimo- řádný vyslanec francouzské vlády. Zpívána marseillaisa a voláno: »Živila Francie!« Když vše utichlo, jeden mani- festant pozdravil vyslance. Ten poděkoval za projevy úety a sympatie Srbů k fran- couzskému národu, který vždy sympatiso- val se Srbskem a pozdravil ho jménem své vlasti: »Víve la Serbie !« Manifestanti od- pověděli břímavým: »Vive la France !« »Živila Francie !« Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Zvl. tel. »N L «) Po mimořádném zasedání skupštiny sešla se dnes sněmovna k řádnému zasedá nl na němž čten královský ukaz, v němž se mimo jiné děkuje za rozvážně usnesení skupštiny »v těžkém a povážlivém po- stavení Srbska«. a ía Dále sděleny skupštině telegraficky došlé pozdravy, mezi jinými z Černé Hory, Pe- trohradu a Paříže Potleskem přijat telegram státního sekre- táře Greye z Londýna, jenž vyslovuje jménem své vlády dík za důvěru projevenou Srbskem Anglii a žádá, aby působeno bylo na lid, by upustil od citových projevů a vyčkal rozhod- nutí konference, na jejimž svolání Anglie trvá. Z Bělehradu, 14. řijna. (K. k.) Dnes večer byly před královským palácem, anglickým vy slanectvím a ministerstvem vojenství uspořádány velké manifestace, kterých se zúčasínil četní poslanci, universitní profesoři, důstojníe kupci, dámy a vůbec velmi četné obecenstvo. Průvod, nesouci prapory a pochodně ubíral se s hudbou v čele hlavními ulicemi za zpěvu písní; králi a korunnímu prinei, Bosně a Anglii byla ustavičně provolávána »Sláva k«, Rakousko-Uhersku pak bylo spíláno. Před srbskou úvěrní bankou, klerá jes v obchodním spojení s bankou pro země ra- kouské, uspořádána byla ohlušujíe kočičina.
#17 alto_textblock #17
Srbští státníci k evropským vel- mocem. Sp. Z Bělehradu, 14. října. (Zvl. dlgrm. »Nár. L«) Dnes dopoledne povolan byli ke krali Petru státnici Milo-
#18 alto_textblock #18
vanovič a Pašič. Audience jejich trvala dvě hodiny a jak se doví- dám, jednáno o jejich cestě k sig natárním mocnostem. Ministr zahraníčních záleži- tostí Milovanovič odjeti má v pá- tek nebo v sobotu do Říma, odtu do Paříže, pak do Londýna a n zpáteční cestě do BerlIna. Druhý státník a vůdce opostič- ních stran Pašič poslán jest n opáčnou stranu — do Ruska Proslýchá se, že král hodlá vy- dati k národu manifest, aby upustil od výtržností a demonstrací a vyčkal až do rozhodnutí, bude-li svolána mezinárodní konference čili nic bude-li na ni řešena otázka Srbska, pro které nemůže býti kompensace jiné, než status qno ante v Bosněa Hercegovině.
#19 alto_textblock #19
Zprávy z Černé Hory. Z Celyně, 14. října. Diplomatický zástupce Italie, dlící na dovolené, byl svou vládou vyzván, aby se ihned vrátil do Cety ně. Vyslanec sem dnes v noci přibyl. Te řecký diplomatický jednate! se vrátil. Včera došlo před srbským vy slanectvím k velkým projevům sympatie pro solidaritu Srbu. Po celé zemi konají se i na dále pro testní tábory lidu, z nichž z a sí lají se vládě resoluce, vyzývajíe ji kokamžité rázné akci na ochran zájmů Černé Hory a srbského ná- roda. Wr. Z Celyně, 14. října. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Mimořádné zasedání skup- štiny bylo skončeno a zpráva o jeho průběhu a usnesení vydá n obšírně v »Glasu Crnogorce«, k terý rozdáván lidu. Došly sem zvěsti o nepokojíe v Kotoru, kam prý povoláno voj- sko. Nad »Starým Putem« na hře- benu stojí po celý den hloučky Černohorců, pozorujíeích pohyby loďstva v boce kotorské. Podně k těmto hlídkám zavdaly zprávy o dopravě rakouského vojska z Šibeníku a Zadr u.
#20 alto_textblock #20
Cesta následníka arc. Frautiška Ferdinanda do Říma. Z Vídně, 14. řijna. (Zvl. telef zpráva »Nár. Listů«.) Z Říma došla zdejším listům zpráva, že cesta následníka trůnu arciknížete Františka Ferdinanda do Řima, byla mezi Rakousko-Uherskem a Římem uj ed- nána. Chování se Italie v otázce a nne r Bosny a Hercegoviny souvisí s plánem návštěvy arciknížete u krále italského. Vatikán projevil souhlas s cestou ná sledníkovou. Tské nedávná cesta vídeňského italského vyslance vévody z Avarny do Italie týkala se následníkovy návštěvy v Římě. Vévod z Avarny hned po dvorním plesu v Pešti od- jel do Říma vlakem ve společnosti vídeňského nuncia Granita di Belmonte. Vojenská opatření Rakouska. Z Kotoru, 14. října. Parníkem »Gö d ölee přibylo sem půl praporu, složeného z setniny 22. pěšího pluku a 23. zeměbraneckého pluku ze Zadru a ŠibenIku. Vojsko jest povoláno hlída hranici černohorskou. Pozoruhodno jest, že setnina zeměbranecká přivezla své no- váčky ještě v šatě občanském, z čehož jest patrno, že rozkaz k odjezdu došel tak rychle, že nezbývalo času, aby byli ve vojenský kroj oblečeni. Ze Zadru, 14. října. Zde se tvrdí, že vojenská správa zamýslí zrušiti velilelstv vojenské a zeměbranecké v Zadru a hodlá zříditi sborové velitelství jak v Sa rajevě, tak v Mostaru. Praeludie k mezinárodní kon- ferenci. Z Londýna, 12. října. si (pův dopis „Národních Listů“. Ve vyjednávání mezi velmocemi se pokr- čuje a ve Foreign office i Buckinghamském po láci se pilně pracuje. Z diplomatického sboru anglického vychází však tentokráte na veřejnost velmi málo. Jedno zdá se dnes jistým, o při- ští konferenci mluví diplomat jeko o ujednané věci. O čem však bude konference jednati? sbdorse Dovídám se, že původní stanovi sko Velké Britanie se v ničem nezmě- nilo. Poslední prohlášení sira Edvarda Greve a sdělení některých informovaných osobnosti dovolují shrnouti britské stanovisko takto: Fo- reign office pokládá činy Rakou- ska a Bulharska za neexistentní chce, aby setyto mocnosti dohodly sTureckem a zjednaly si jeh schválení pro opatření, která uč- nily poněkudukvapeně. Tím by se do cílilo shody s ostatní Evropou, která by pak jer schválila modifikace berlínské smlouvy se sou- hlasem nlavních interesentů. Takto by byli za- chován theoretický princip věrného dodržen smluv, o čež se dnes Anglie zvláště zasazuje. Foreign office uznává, že nnnexi Bosny a Her cegoviny i prohlášením neodvislosti Bulharsk. se ve skutečnosti neodňalo Turecku žádné úze mí, neboť Bulharsko jest vlastně dávno neda vislým a Bosna a Hercegovina jsou obsazen více, než čtvrt století, k úptavě oboul olázel
#21 alto_textblock #21
bba oe
#22 alto_textblock #22
je však třeba nalézti formuli, která by upoko jila citlivost Tářecka i velmocí. Pokud se týče otázky Dardanell o níž se nyní mnoho mluví, soudí Anglie, že by bylo neopatrností, ne-li hrubou chybou, kdyby se jí příští koníe- rence zabývala. Turecko má v Dardanel- lách skutečně služebnost, která se v mezinárod- nim právu rovná nemovitému vlastnictví, bylo by to tedy nejen urážení samolibosti turecké, nýbrž přímo disponování skutečným majetkemo jenž tvoři část národního statku Turecka. Osob- ně nebude Velká Britanie činiti námitek proti návrhu Ruska, aby Dardanelly byly otevřeny válečným lodím všech mocností. Přátelský po- měr, trvající mezi Ruskem a Anglií a nová kon- steliace světově politiky nutí Foreign office schváliti proposice Ruska. Při tom by však An- glie stejně jako ostatní velmoci nepřipustila, aby Dardanelly byly otevřeny pouze ruskému lod- stvu a ne jiným mocnostem. Anglický kabinet chce Rusko upozorniti, jak velké chyby by se dopustilo, kdyby odňalo Turecku část jeho sku- tečného panství. Také se stanoviska slovanského by to bylo chybou, neboť Jihoslované by v tom viděli cenu za jich prodání a vliv Ruska na Bal- káně by značně poklesl. Pokud se týče srbského požadavku kom- pensace, jest otázka velmi obtížná, má-li býti zachována zásada nedotknutelnosti tureckého území, na níž Anglie rozhodně trvá. Otázka krétská nenáleží v rámen berlínské smlouvy a týká se jen čtyř mocností. které zaručily sultánovi právo suverenity nad ostrovem. Mocnosti uvažují nový projekt, svě- řiti kontrolu řeckých financí mezinárodní ko- misi hellenských financí, což by bylo krokem k finanční autonomii. Je všal. jisto, že vel- moci nebudou jednati na příšti konferenei o otázee, která nemá nic společného se smlouvou ber linskou. Konference však působí ještě jiné ne- snáze. Rakousko nechce připustiti konferenci která by mu učinila sebe menší výtku pro an- nexi Bosny a Hercegoviny, Foreign offic však projevila velmi energicky vůli zjednati zadostučinění evrop ské mravnosti, dotčené nelegální- mi činy Rakouska a Bulharska. Jaké je tu východisko? Měla by nějaký smysl konfe- rence bez Rakouska? Rakousko ví, že mu ni- kdo nevypoví válku a má-li se dospěti k něja- kému konci, bude nutno, aby Fereign office po- volila. V té příčíně nelze se oddávati illusím. J. Goudurier.
#23 alto_textblock #23
Dohady o programu konference. Z Petrohradu, 14. října, »Birževija Vědo mosti« oznamují z kruhů, které prý jsou blízky pařížské emissi nové ruské půjčky, že mez Izvolským a Greyem bylo docíleno úplné dohody v tom smyslu: Francie, Anglie. Rusko a Italie navrhnou Turecku, aby uznalo neodvislost Bulharska, začež Bulharsko se zaváže vypláceti Turecku roční po- platek za Rumelii kapitalisovaný na 5 pro- cent. Tato suma bude odevzdána »Dette publi- que«. Smluvní mocnosti žádají dále, aby Ra kousko vzdalo se dráhy s andžacké. Článek XXIX. berlinské smlouvy bude zrušen. Dunajskojaderská dráh bude ústiti v černohorském pří- stavu. Olázka krétská zůstane nevyři zena a nebude jednáno o ní na konferenci. Rusko dostane právo svobodného pro jezdu Dardanellami. Černé moře bude proměněno v mare clausum. Z Paříže, 14. řijna. (Zvl. zpr. „Nár. L.“) Jaks sděluje z ulorisovaného pramene, má konference výhradně registrovati utvořené skutečné poměry z nich plynoucí změny berlínské smlouvy vložií v novou smluvní formu. Takto by konference vy dala novou magnu chartu pro Evropu. Program kon ference by dle toho byl takový: 1. Registrování dohody, která by se měla uza vříti mezi Rakousko-Uherskem a Ture ckem o annexi Bosny a Hercegoviny, 2. registrování dohody mezi Rakousko Uherskem a Černou Horou, v níž se Rak. Uhersko vzdá výhod článku XXIX. ber línské smlouvy 3. rezistrování nové dohody mezi čtyrmi pro tektorátními mocnostmi nad Krétou spojení ostrova s Reckem, 4 registrování rusko-tureckě Hohody o Dardanellách, 6. registrování turecko« bulharské do hody v otázce východní dráhy a prohlá šení neodvislosti. a
#24 alto_textblock #24
Provolání k bosenským mohame- dánům. Z Vídně, 14. října. Zdejší mohamedání vydal- provolaní k mobamedánům bosenským, ve kterém se praví: »Císař a král Frant. Josef zaročuje proklamací trvalou a naprostou svobodu vyznání mravů, tolíkéž pak bezpečnost majelku a osobní. Naše bosenské zvyklosti a zděděné mravy zůstanou ledy zabezpečeny pro budoucnost. Proto není žádné příčiny k nepokojům a rozechvění. Cisař a král Frant. Jose! dává nám ústavu, klerou na ráz sesa- zuje se dosavadní absolutistická vláda lidem nekon- trolovatelná, zároveň pak lid povolává se k účasten- ství na správě a vládě země. My mosleminové byl jsme dosad nejdůležitějším činitelem bosenským. Buďie za jedno také na příště. Vyzýváme vása zapřísáháma vás, bratři, abyste zůstali, kde jste. Neopouštějíe rodnou půdu a svůj majetek « Turecké protesty proti záboru Bosny a Hercegoviny. Po celé turecké říši, v Evropě ! Asii, konaj se tábory lidu proti rakouskému záboru Bosny a Hercegoviny, i proti tomu, že se Bulharsko samovolně prohlásilo nezávislým. Tábory ko- naly še již v těchto městech: Drinopolu, Skopiji, Dardanellách, Erzerumu, Trebizondě, Kastam- vbotnvo nss vbso drotaa krv
#25 alto_textblock #25
zasjena
#26 alto_textblock #26
bulu, Brusse, Smyrně, Konii, Jerusalémě, Alep- pu, Bejrutě, Damasku, Skutari, Bitolji a Janině. Protesty, na táborech přijaté, byly poslány za- hraničným ministerstvům všech států a mají toto znění: My otomanští občané jednomyslně jsme se usnesli takto; 1. Protestujeme nejdůrazněji proti zjevné- nu porušení berlínské smlouvy záchvatem vý- chodní železnice, prohlášením bulharské nezá- vislosti, připojením Východní Rumelie k Bulhar- sku a také zabráním Bosny a Hercegoviny Ra- kousko-Uherskem, neboť východní Rumelie jest páš vilajet a Bosna i Hercegovina naše pro- vincie. 2. Vyslovujeme svůj povděk vořejnému ml- nění Evropy, jakož i velmocem a všem státům, vyzbrojeným citem spravedlnosti a pracujícím k tomu, aby uvedené nezákonné skutky nebyly sankcionovány. 3. Prohlašujeme, že neustoupíme, doku nezvitězí spravedlnost, a současně dovoláváme se evropských států, jakož i evropského veřej- ného mínění, žádajíce je, aby v zájmu své cti netrpěly porušování mezinárodních smluv a slav- ných závazků.
#27 alto_textblock #27
Rakouští průmyslníci proti tureckému boykotu a baron Aehrenthal. Z Vidně, 14. října. Svaz rakouských průmyslníků zakročil proti boykolu tureckému na rakouské zboží a dovoz napřed v ministerstvu zahraničných záleži- tostí, potom u ministra zahraničných záležitostí bar. Aehrenthala tímto telegramem: »Podle četných zpráv nabývá boykot v Cařihradě forem, ohrožujících majetkovou bezpečnost našeho obchodu, jakož i život našich obchodních zaměstnanců. Hrozby, dran- cování, žhářství a násilí jsou na den- ním pořádku, aniž tomu čeli turecké úřady s ná- ležitým důrazem. Naléhají tedy na nás četní prů- myslníci a též obchodníci, bychom vyprosili pomoc u vlády. Upozorňujeme na tyto zprávy a prosíme co nejsnažněji, by Vaše Excellence nejrychleji a všemi prostředky působíla na tureckou vládu, by tato chrá- nila majelek a život našich občanů. Prosíme, by také turecká vláda byla otevřeně upozorněna na to, že bude musiti ručit na jisto za každou tímto ruchem způsobenou škodu. Doufáme bezpečně, že Vaše Er- cellence splní tuto prosbu, vyslovenou jménem ra- kouského průmyslu a přispěje k uklidnění inter- essentů.« Ministr odvětil: »O ruchu, rozníceném v Cařihradě a jiných tureckých městech, jsem zpraven již lelegramy hr. Pallaviccina, který mi hned zprávu dal o svých vážných rozkladech, u Porty učiněných. Z Vašeho telegramu beru si podněl, abych pana vy- slance upozornil na bnulí, které se v Turecku zmáhá proti našim zájmům a těžce je poškozuje a zároveň mu ulužil, by všemi prostředky zakročil u turecké vlády na prospěch života a majetku našich přísluš- níků, zároveň pak aby ukázal na zodpovědnost, kterou by na se Porta uvalila, kdyby opomenula učiniti potřebná opatření ochranná.«
#28 alto_textblock #28
Boykot trvá dále a vzrůstá. Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Boy ko- tová agitace trvá a bude prý rozší- řena také na venkov. »Ikdam velebí jednomyslno st národa při hospodářské válce, což po- skytne příležitost uvésti v život domá c průmysl. »Sabah« polemisuje proti před- včerejšímu zakročení rakousk-o- uherského velvyslanectví proti boykota. Hlavní řečníci na včerejším táboru mluvili pro odstranění citové politiky a zavedení politiky reálné. Toto heslo vydává nyní také mlado- turecký výbor a turecký tisk. Z Jafy, 14. října. (Reuter.) Když připlul sem rakouský parník poštovní, po- hnuli političtí agitátoři člunsre a skladače, aby jej boykoto vali Parní čluny dopravily cestující a poštu na pev- ninu. Později napadl dav rukouskee budovu poštovní a zníčil vůz po- štovní i schránku na listy. z Cařihradu, 14. řijna. Rakou sko- uherské velvyslanectv í podniklo jmá- nem rakousko uherské vlády u velkove zíra vážný krok proti boykocování lodí rakouského Lloydu. Velkovezír přislibil, že dá ministru policie pro Cařib n ad a ministru vnitra pro venek potřebné po- kyny. Z Te stu, 14. října. Ředitelsto! Ll »ydu dostalo včera následující sdělení: V Soluni je situace nezměněná. Boyko- tové hnutítrvá neoslabeně dále. Par- ník Lloydův »Marie Terezie« musil od- plouti z Cavally, aniž složtí nák ad nebo přijal zbožl. V Jalě bylo paralku Lloydovu »Euterpe« demonstranty za bráněno vejít ve spojení s pevnino u, takže ani cestující, ani pošta, aní zboží nemoblo býti vyloděno. Jsou obavy, tehnutí boykotové se rozšíří po celé Syrii. z Terstu, 14. října. (K. k.) Se zřetelem k boykotu rakouského zboží a lodi v Levantě obrátila se zdejší obchodní a živnostenská komora, poukazujíe na veliké nebezpečenství, které tento stav chová pro terstský obchod, na ministerstvo zahra- ničných záležitostí a vnitra se žadosti o energické opatření na ochranu obchodní svobody.
#29 alto_textblock #29
Anglie a vyhlídky na evropskou válku. (Pův. dopis „Nár. L.“ Z Londýna, 10. října. Protest srbské vlády, podaný velmocem proti záboru Bosny a Hercegoviny, byl otištěn všemi anglickými listy a učina na vládu angli- ekou i na veřejné mínění velmi dobrý doje m. „Standard“, jenž málokdy promluví dobré slovo o Srsbku, v úvodním článku o situací na Bal- káně a v Evropě praví: „Srbsko svým ideálným zápalem narostlo ve rážnosti všeho světa. „Daily Telegraph“ srovnává rakousko uherská prohlášení v příčině záboru s prohlášením srb- ské vlády a soudí, že v rak. -uher. prohlášeních zvučí licoměrnost a neupřímnost, v srbské nětě pak otevřenost a upřímnost. Anglii nyní záleží nejvíc na tom, aby Tur- kům dala důkazy upřímného a nezištného přa- telství, a zároveň sebe i Evropu zachránila od války, neboť Anglie ještě není přip ra