ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c866e800-762f-11dc-894e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
14. října 1908. Clsío 283.
#4 alto_textblock #4
Mlei
#5 alto_textblock #5
dá, abychom se brzo shledali na červe- ném koberci (bojiští) !« Následník odpověděl svému ujei: »Jsem hluboce dojat tvými srdeč- nými slovy. Vždy věren ideálům milého nám Srbstva, neobvykle jsem nadšen, že měl jsem příležitost v slavném oka- mžiku připojiti se k jednomyslnýma nadšeným projevům vlasteneckých citů milých nám bratří Srbů!« Sp. Z Bělehradu. (Pův. zpr. „Nár. L.“ V Leskovei konal se tábor lidu za příčinou záboru Bosny a Hercegoviny. Všechno obyvatel- stvo se ho zúčastnilo. Krámy byly zavřeny, trži ště prázdno. Mluveny řeči proti Rakousku. Při- jata resoluce, aby srbská vláda za každou cenu zmařila zábor Bosny a Hercegoviny; nestane- se tak, aby vypověděla Rakousko-Uhersku válku v niž srbský národ bojovati bude až do posled ních konců. Záborem Bosny a Hercegoviny těle srbského národa je rozsekáno na kusy a lépe mu zahynouti, než živořití na věčné časy a ne míti možnosti činnosti a rozvoje. Také v Požarevei konán mecting a při- jata tato resoluce: Občané města Požarevce se svou omladinou, se svou nadějí, nají pouze jedno rozhodnutí: Na pochod do Bosny a Herce- goviny! Poslanec Klofáč, který sem přibyl, po- těšil Srby zprávou, že rozhodující české listy zábor Bosny a Hercegoviny neschvalují. Odtu jede do Sofije, aby se přesvědčil o dalších plá- nech Bulharů. Nikola Pašič se vyslovil, že by nejlép bylo, aby se Srbsko zasadilo u Evropy, a by Bosně a Hercegovině byla dán úplná autonomie. Jinak ale Pašič nechee uváděti různost do smýšlení politických stran, sjednocených proti Rakousko-Uhersku, a je ho- tov ke každému úkolu, který by naň byl vznesen. Mluví se, že bude nová vláda s předsedou Stojanem Novakovičem, v níž by ještě byli: Ni- kola Pašič (min. zahraničné), Stojan Rybarac (spravodlnosti), dr. V. Velikovič (finanoe), Ljuba Stojanovič (vnitra), Jaša Prod novič (osvěty), dr. Vojislav Marinkovič (orby), Pera Marinkovič (staveb) a gen. Jovan Miškovič (vojenství). Sp. Z Bělehradu, 13. října. (Pův. tel. »N. L«) Proslulý srbský státník a vůdee radikální strany Pašič vyjádřil se, že nynější kritická situsce n Balkáné a v Evropě může býti pra- videlně a klidně rozřešena jen úplnou autonomil Bosny a Herce- coviny za svrchovanosti sultá- novy. Takým rozřešením mohly by býti spokojeny Srbsko a Černá Hora. Zprávy z Turecka konstatují. že každým dnem zmahají se sym- patie Turků k Srbům a Srbsku zvětšuje se odpor k Bulharsku snnexi. V Turecku Šíří se nálad pro svornou práci se srbským státy a národem proti »drangu« n Východ. Schůze skupštiny na Černé Hoře. Wr. Z Cetyně, 13. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Skupština cetyňská sešla se včera k mimořádné sehůzi Zetský dům obléhán byl ohromným zástupem lidu, který přišel také až z Podgorice. Hned na počátku prohlášena schůze za tajnou; průběh její byl slavnostní a stalo se na ní usnesení jednomyslné, že vládě vyslovuje se v jednání jejím plná důvěra a že dává se jí svo- bodná volba prostředků, necht jsou jakýmikoliv k uhájení zá- jmů Srbstva a k obhájení cti Černé Hory. Po schůzí skupštiny uspořá- dány opět knížeti Nikolo vi a rodině jeho nadšené ovace. Delegát bělehradské skupštiny Jovanovič, který sem včera přibyl, přijat byl dues dopoledne knížetem v delším slyšení. Mezi skupštinami cetyňskou a bělehradskou vyměněny vřelé telegramy- Určité plány pro mezinárodní konferenci. Z Paříže, 13. řijna. »Agence Havase oznamuje z Londýna: Ministr zahraničních záležitostí Izvolský měl odpoledn opětně rozmluvu se státním sekretáren Greyem. Byly nalezeny formule, aby uspo- kojeno bylo RakouskoUhersko, Bulharsko, Řecko a Černá Hora, za současných záruk pro Tu- recko. Jest nemožno vrátiti se ke dří- vějším poměrům. Lze toliko si- tuaci čestně uspořád tl. Vráceni sandžaku novo-pazar- ského Turecku, zdá se býti dosta- tečnou kompensací za anekto- vání Bosny a Hercegoviny. Bulharsku poskytla by se za pod- pory velmoclfinanční kompen- s a ce. Oehranné velmoci Krety prozkoumaly by požadavky Kreťanů a Černá Hora dostala by kompensaci na moři Jaderském. Turecku by se dostalo záruka finanční podpory. Bude prý vyhle- dán prostředek, aby Srbsko bylo odškodněno, s tou podmínkou, bude-li klídno. Zprávy, které dochá- zejí o situaci a náladě na Bal- káně, dělají na diplomatické kruhy nepříznivý doje m. Z Lundýna, 12. října. (K. k.) Jak s dovídá »Reuterova kancelář«, nebyly porady ministrů Greye a Izvolského ješt skončeny dnešní druhou konfereneí. která konala se v paláci zahraničního úřadu. Ježto ve vyjednávání bude pokračováno, zachovávají o něm úfadní kruhy mlčení »Reuterova kancelář« může však konstatovati. že za prvé není důvodu k před- pokladu, že rokuje se o změně an- glickoruské dohody a dále že vy-
#6 alto_textblock #6
jednávání mezi Greyem a Izvolským týkají se výhradně situace na blizkém Východě. Rovněž tak lze s určito st konstatovati opětně, že oba mini- stři uznávají nutnost, aby svolána byla v nynější době východní konference a že vyjednávání v zahraničním úřadé, která následují po vyjednávání Francie a Ruska o témže předmětu, odstranila některé obtiže, které se vyskytly. Pokládá se za pravděpodobno, že poslední událo sti na blízkém Východě učiní nutný m, aby rozšířen byl okruh otázek, o nichž má býti na konferenci rokováno. Mocnosti učinily veřejná prohlášení, anebo je učiní, v nichž opětně v plné formě hájena jest zásada, že nemůže býti připuštěn žádná změna smlouvy bez sou- hlasu smluvních stran. Z Paříže, 13. října. (K. k.) O jednání na mezinárodní konferenci dovídá se »Petit Parisien«, že otázka úži- nové plavby nebude vyloučena. Anglie přinese tomu bodu oběť, avšak neběží pouze o zásadní připuštění této záležitosti; dlužno docíliti dohody o tom, má-li Rusko samo býti účastno práv průplavby Dardanely. anebo nemají-li býti stanovena dvě různá pravidla pro mír a válku. S jiné strany se tvrdí, že otázka tato ne- bude mocnostem předložena, nýbrž že bude předmětem zvláštního jednání mezi Tu- reckem a Ruskem.
#7 alto_textblock #7
Francouzská vláda byla pře- kvapena. Z Brusselu, 13. října. »Etoile Belge« ozna- muje z Paříže: Rakousko-uherský vel- vyslanec, když odevzdal vlastno- ruční list elsaře Františka Josefa presidentu Falliěrovi, oznámil mu že Rukousko dohodlo se úplně nejen s velmocemi trojspolku, nýbrž také s Ruskem. Francouzská vláda byla tím překvapena a dala to na jevo ta k ministru Izvolskému v Paříži. Další program poslání Izvolského. Z Petrohradu, 13. října. (Zvláštní zpr. „Nár. Listů“.) Ministr zahraničních záleži- tostí Izvolský má zejtra opustiti Londýn, odebrati se ještě jednou do Paříže a odtud do Berlína Určení vojenského úvěru 16 mil. dinarů. Z Bělehradu, 13. října. (K. k.) Dle osnovy zákona, přikázané včera finančnímu vý- boru, jest mimořádný úvěr v obnosu 16 milionů dinarů, o který požádal ministr vojenství, určen na doplnění výzbroje vojska, na doplnění zásob potravin, na opatření ručnic, jakož i 50 mil. Opatření na bosenské hranici. z Vídně, 13. října. Jak se dovídáme, uči- nila společná vláda resp zemská správa v Bosně řadu opatření, aby zabránila možnému vpádu srbských komitů na bosenské území. Byla zavedena přísná dohlidka na hranici a nařízena přísná revis pasů pro cestující ze Srbska.
#8 alto_textblock #8
patron.
#9 alto_textblock #9
Srbský ministr do Říma, Paříže a Loudýna. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí Milovano- vič odjede koncem tohoto týdne do Říma, odkud pojede do Pařížea do Londýna.
#10 alto_textblock #10
Situační zprávy z Cařihradu. (Všecky mocnosti chovaji se k Turecku přízuivě. — Projevy před konsuláty.- Protestní a děkovný tábor lidu. — Prudké řeči křesťanských řečníků. — Rozkaz Porty kzamezení výtržnoste — Další iradé sultánovo. — Nové zá- soby zbraní. — Otázka Dardanel. — Proti rakouskému Lloydu a obchodům — Turecké naděje v uherský delegačn výbor.) Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Dnešní tu- recké časopisy zdůrazňují s velkým sebevědomím, že všechny mo- nosti chovají se k Turecku přízn- v ě. „Jeni Gazetta“ poukuzuje zvláště k chován se Německa. Při včerejších srbsko-černohor ských projevech před budovami diplo- matických jednatelstev táhli mani- festanti konečně před srbské vyslanectví, kde srbský vyslanec a černohorský diplo- matický jednatel děkovali s oken a vybízel ke klidu. Manifestanti zaslali depeši králi Pe- trovi a knížeti Nikolovi. — Zejtra odpo lodne uspořádá turecký tisk na náměstí u Hypodromu velký tábor lidu, na němz poděkováno bude mocnostem Tureck přátelským a protestováno proti Rakousko- Uhersku a Bulharsku. Mocnostem zaslány budou protestní, event. poděkovací telegramy. Místní úřady a mladoturecký výbor způso- bily, že při všech včerejších táborech lidu mimo mohamedány řečnili také křesťan křesťanští řečníci pronesli velmi prudk řeči. — Porta, jakož i mladoturecký výbon rozeslaly místním úřadům event. filiálkám ko mitétu opětně naléhavý talegrafický r oz kaz, aby zamezily při všech manifestacíel proti Rakousko-Uhersku a Bulha - sku výtržnosti Dle „Taninu“ zaslal sultán velkovezírov iradé, v němž nařidil, aby byli vypá- tráni osnovatelé hnuti, směřujícíh k opětnému zavedení despotické h režimu, a aby byli potrestáni. Star- turecké projevy proti emancipaci žen se vzmá- hají, a dochází za nich k násilnostem. Do Drinopole odesláno bylo k nové výzbroje 118 vagonů rychlopalných děl a nábojů, čímž zásilky jsou ukončeny. Do Soluna odesláno 114 vagonů. Doprava další není tím skončena. List mladotureckého výboru „Šuraj Um- met“ praví: Průplav diardanelský jest duší Cařihradu. Turecko ne- může nikdy dovoliti volnou plavbu Dardanelami, poněvadž by bylo potom ruské loďstv o stálým nebozpečím pro Turecko. — Boykot skladačů proti lodém rakou- ského Lloydu byl zde, jakož i v Soluni, Smyrně a jinde částečně zahá jen.
#11 alto_textblock #11
Oproti přehnaným zprávám budiž konstato- váno, že shlukování lidu před rakouskými ob- chody, aby totiž obecenstvu zamezen byl pří- stup, udála se dosud jen před oděvnickým závody firem Stein, Meyer a Thü- ring a bezpochyby uspořádána byla částečně také zdejšími a so- luňskými obchodníky z konkuren- ce. Jinak omezuje se boykot na propagandu, prováděnou novinářskými články, veřejnými řečmi, letáky a plakáty. Rakousko-uher- ský velvyslanec markrabě Palla- vicini zakročil dnes osobně důrazně u Porty ktorá odpověděla, že učiní vše, co v jej moci, aby zabránila shlukování lidu před ra- kouskými obchody. „Jeni Gazetta“ sděluje, že turečtí nosič břemen a lodní skladači měli včera večer schů- zi, na níž přísahali, že nebudou skládati zboži s rakouských lodí. Vzhledem na turecké naděje ve příčině stanoviska Uher působí zpráva, že uher- ský výbor delegační jednomyslně vyslovil dů- věru v politiku zahraniční a že přijal zahraníčn rozpočet, na všecky turecké a jiné kruhy, jet měly podobné naděje, velikým dojmem.
#12 alto_textblock #12
Rakouský Lloyd o nesnázích v jeho dopravě. Z Tersiu, 13. října. Ve zprávě rakou- ského Lloydu se praví: Účinky politických událo st na Východě projevují se také na hospo- dářském poli, neboť boykotu rakou- ského zboži zmocnili se jednak političt štváči, jednak konkurence, aby způsobili škodu rakouskému obchodu, kde jest to možno. V levautských přístavech, kam dojíždí rakouský Lloyd, byly vyvěšeny plakáty, kterými se dělnietvo vyzývá, aby zboží ani neodnášelo na lloydové parníky, ani je ne- skládalo. Ze Soluna a Kuvaly musily ra kouské parníky, aniž složily zboží, určené pro tyto přístavy, jeti dále a maj rozkaz, aby zboží nesložené, dovolí-li toho po- měry, složily v nejbližším přístavě a jestliže to nebude možno, aby je přivezly zpět do Terstu. Lloydový parník »Galici a«, který minul soboty odplul z Cařihradu do Anatolie, nemohl v Caříhradě naloditi an zboží ani cestujícl, poněvadž z obav nebyl zjednán styk s parníkem. Rakouský Lloyd podnikl ihned potřebné kroky a vyžádal si intervenci ra- kouské vlády jak cestou přímou, tak také cestou rakousko-uherského velvysla- nectví v Cařihradě, Ředi jelství Lloydu přijímá samozřejmě i na dále zboží pro Le- vantu. Může býti také konstatováno, že náklad pro levantské přístavy jest stejně veliký, jak byl doposud. Vláda ujišťuje, že vynaloží vše aby co nejdříve byly zjednány normální po-
#13 alto_textblock #13
měry.
#14 alto_textblock #14
žádné ultimatum Bulharska Turecku. Ze Sofije, 13. říjnal »Ag. tel. bulg. « ozaa- muje: V cizině rozšířená zpráva, že Bulhar sko připravuje Turecku ultimatum v němž hrozl, že kdyby během tři dnů Tu recko neuznalo neodvislost Bul harska, bude vypovězena válka, jest úplně bezpodstatnou. Povolání tří nových záložnický c ročníků má důvod v tom, že propu- štěny byly dřive povolané roč- niky. Povolání provedeno bylo dle dosavad- ního zvyku, ježto každoročně musí záložníe dostavovati se k vojenským cvičením. Až do této chvíle nebyl ani jediný vojín odeslán na hranice. Národní islamský komitét. Z Cařihradu. (Pův. zpr. »N. L«) Utvořila se zde pode jménem »Národního islamského komitétu« obrovská národně-politická jednota, jejíž cíle jsou panislamské, ale zároveň pokro kové ve smyslu evropském. Samo to je evrope- ismem, že jednota se nazvala »národní«, nebot moslemové žádné národnosti neuznávají, jen víry. Ale poznání, že myšlenka národní dala Evropě ten rozmach, který ji zásobil obrovskou silou k ovládnutí všech dílů světa, nutí moslemy, aby si také osvojili tuto zázračnou duchovnou zbraň. »Národni islamský« komitét hned př- vstupu do života má 140.000 členů. Heslem jeho je: »Sjednocení a pokrok«, Chce pracovati k tomu, aby se moslemský svět vycvičil v kul turných zbraních Evropanů a obrátil se pak proti nim ku svému osvobození od jich převahy. Moslemové při svém velkém nadání mohou Evropu dohoniti velmi brzy, protrhnou-li se ze svého spánku. Známo, že Maurové vysoko kul- turou vynikali nad Evropany své doby a vklad jejich do kultury světové je na věky cenný. Mohamedáni k rakouskému císaři Ze Sarajeva, 13. října. Včera večer odjela odtud deputace asi 150 vážených Mohamedánů z Plevlje a okoli. Jest na cestě do Pešti. Za- mýšlí prositi císaře, aby rakouské vojsko zů- stalo v sandžaku. Vůdcem deputace té je B aj rovič paša. Společné poslání obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny. Představitelé sjednocený c pravoslavných Srbů a moslem zemí nyní zabraných vydali násle- dující provolání k lidu: Bratří! Je tomu třicet let, co Rakousko Uhersko jakožto mandatár evropských velmoeí okupovalo Bosnu a Hercegovinu, aby je spravo- valo. Vy velmi dobře víte, co jsme v té době prožili a co příčin jsme měli ke stížnostem na okupačnou vládu. Pochopitelno, že jsme se preto nemohli spřáteliti s okupací, jež přišlu bez potazu s námi. Výrazem těch citů byl spo- lečný pamětný spis zvolených představitelů mo- slemské a srbské národní organisace, kteříž za- stupují čtyři pětiny bosensko-heroegovského oby- vatelstva, podaný ve chvili prohlášení konstituee v Turecku panu min. Burianovi v Ilidži dne 7. září 1908, jímž jsme žádali, aby nám byla dána ústava bez řešení státopráv- ni ctázky naší vlasti, čímž by se lidu dala možnost kontroly a zákonodárství a zne- možnilo by se řešení jeho otázek b ez
#15 alto_textblock #15
jeho svolení. Tu naši akci schválili jste bratří, jednomyslně. V příčině ústavnosti vydali jsme se na cestu do Pešti a na cestě stihla nás zvěst o záboru naši vlasti bez dotazu s námi a proti vůli vaš i naši. My přes to podnikli jsme cestu do Pešti kde nyní všichni rozhodující činitelé rakousko uherští o naši otázce rokují, abychom z největší blízkosti sledovali rozvoj udulostí, zvěděli, co se chystá, a spojili se se všemi, kdož mají srdce pro náš národ a zájem pro budouenost naší vlasti. Evropské velmoci, podepsavší berlínskou smlouvu, uvažují nyní o svolání konference Lid musí nyni čekat výsledku práce všech za- interesovaných činitelů. Proto vás prosíme, bra tři, abyste byli trpěliví a klidní zvláště abyste se nestěhovali z naši krásné vlasti, neboť to by byl nejnebez pečnější prostředek v obraně jejich práv. Úcta ku právnímu pořádku, jež vždycky byla zákla- dem naší práce, nedovoluje nám, abychom užl- vali neupřímných a nezákonitých prostředků Proto jsme se usnesli, že pokračovati budeme v práci směrem zákonitosti. Ukvapiti se nesmí me, abychom neuvedli v nebezpečí národní pokrok. Musíme hledati nové způsoby k vedení další akce. Myšlenkou, která nás při tom po- vede, bude ideálná snaha našeho národa o svo- bodu sebeurčení, neboť ta myšlenka je posvěcena naším národním bojem a dějinami. Nejlepší zárukou úspěchu tohoto našeho nového boje je svorná práce Srbů pravoslavných i mo- slemských, již ničí útoky nerozbijou. Nyní, v těchto rozhodných okamžicích, na věky padají všechny přehrady minulosti. Proto pevně věříme ve vltězství pravdy a voláme: At žije pravda, ať žije svoboda, ať žije národ!
#16 alto_textblock #16
V Fožti, 11. října 1908. Za moslemskou i pravoslavnou národní srbsko organisaci: Alileg Firdus. Gligorije Jeftanovi Malmunbeg Fadilpašič, Kosta Kujundžič, Hladži Mah- mudbeg Džinič, Vojislav Sola. Devrižbeg Mirálem, Du- šar Vasiljevič, Bakirbeg Tuzlič. Pero Drljača, Bečin- bez Kapetanovič. Vaso Vidovič. Rifatbeg Suleiman- pašič, Kosta Božié, Achmedbuga Chendaa, dr. Úroě Krulj. Muhamec elf. Karsbeg. Vaso Crnogorčevič. Huzembeg Cerič, dr. Nikola Stojanovič. Vasiíbeg Biš- čevič, Osmanbez Pašič, Muharemaga Pašalič, Nikola Cikola, Alibeg Alibegovič, Alexandr Besarovič, Kosta Krstanovič, Zaimbeg Filipovič, Atanas-je Sola, Vasi- lije Grdjič, Šerif Arnautovič. Hrazivé smýšlení v Sarajevě. Již ani vídeňské a pešťské listy netají, že zvěsť o záboru byla obyvatelstvem obou za- braných zemi přijsta více než chladně. Projev sarajevského purkmistra dra. Mandiče nepadá n váhu, neboť on je pán »vládě blízký«. Obyva- telstvo bylo záborem překvapeno, ale dokonee ne nadšeno. O pravoslavných Srbech a moslemech platí to zúplna. Mnoho znamená fakt, že n úřadním »Te Deumu« nebylo aní jediného pravo- slavného Srba. Také osvěllení města dopadl smutně. Vojenské poměry a čáky Bulharska. Sofijský dopisovatel »Matinu« sděluje: Bul- harsko čítá pouze 4 mil. obyvatel a mělo by míti tedy podle poměru, jakýž jest mezi vojskem a obyvatelstvem ve Franeii a v Německu, v míru asi 36,000 vojáků. V pravdě má ale 56. 00 vojáků. Ve chvíli kdy pisu, jest ale již 130 00 vojáků ve zbrani. Kdyby byla ale mobi- lisace formálně nařízena, bulharská armáda prvn řady čítala by 380.000 vojáků kromě 110.000 vojáků druhé řady. Před třemi lety vojenský rozpočet bulha ský obnášel 25 mil., před dvěma lety zvýšen byl na 48 mil. a loni nad to povolen byl dodalečný úvěr 32 mil. Celý rozpočet bulharský činí ale 128 mil. Četná tato armáda jest znamenitě vyzbrojen a ovládána výbornou kázní. Francie poskytla ji většinu materiálu válečného. Kdyby Tureckos odvážilo vypověděti válku, což jest pravděnepo- dobno, tož Bulharsko má pohotové již útočný plán svůj. V několika dnech byla by obsazena Drinopol a armáda byla by na po- chodu k Cařihradu. Bulharsko přes smlouvů berlínskou a pod- pisatele její nevydá a nemůže vydati Východní dráhu. Tatoť jest jako ostří nože, jež brání Ture eku, by se hnulo a též mu brání i válku pro-
#17 alto_textblock #17
hlásiti.
#18 alto_textblock #18
Pověst o zavraždění Envera beje. Z Berlína, 13 října. Z Cařibradu se sem sděluje, že v Soluni jest rozšířena pověst o za- vraždění Envera beje, jednoho z předních mladotureckých vůdců. Faktum jest, že a si před 10 dny Řekové ve Smyrně na Envera beje
#19 alto_textblock #19
střileli.
#20 alto_textblock #20
Szögyeny u Bülowa. Z Berlína, 13. října. Rakousko-uherský vyslanec Szögyeny-Marich byl dnes do- poledne přijat říšským kaneléřem Bülowem a měl s ním několikahodinnou kon- ferenci. Jednáno bylo o annexi Bosny a Hercegoviny a o stanovisku Ne- mecka kmezinárodní konferenci
#21 alto_textblock #21
Konejšivé zprávy německé. Z Kolína nad Rýnem, 13. října. (Zvl. tel. »N. L.«) Z Cařihradu přes Berlín dovídá se »Frkf. Ztg.«, že velmoci nyní vyjed- návaji nerušeně a vedeny přáním, aby dospěly k pokojnému rozřešení. Také přímé zprávy z Cařihradu jsou klidnější. Mladoturei jsou ochotni přímo se do- hodnouti s Rakousko-Uherskem (O čem a jak ?) i Bulharskem. Také zprávy, že brzy nadejde změna tureckého trůnu, jsou čirý výmysl. Obrovská lodní výprava anglická ve vodách východních. Jak již známo, vyslala Anglie ze středo- mořského loďstva svého, u Malty křižujícího, čtyry nejmohutnější lodi bitevní pod princem Battenbergem k Lemmu, které tam dnes neb zítra již přijíždějí. Budou zde téměř před ústím Dardaneli a zároveň Soluni poblíž miti ovšem posici nejvýhodnější. Nyní ale také atlantské loďstvo anglické přerušilo náhle cvičení svá a vyzbrojuje se a zá- sobuje se na kvap pro 4měsíční pobyt ve vodách východních. Jest to šest mohutných bitevních lodí moderních dva starší křžáci. Lodi tyto — o 14.000 tu- nách — jsou ještě o 1000 tun mohutnější lodí již k Turecku vyslaných. Soustředění tak moe ného lodstva v Turecku ještě před konferene
#22 alto_textblock #22
svolanou je důkazem, že Anglie hledt dalšímu vývoji věcí vstříc s nej- většími obavami. Není pochyby ovšem, že loďstvo to, jež by ve dvou třech dnech státi mohlo před Terstem a Dalmacií, má působiti na Rakousko slohem nejjemnějším.
#23 alto_textblock #23
Otázka annexe Kréty, Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitosti pravil v interviewu, uve- řejněném v »La Turquie«, že velevysla nei ochranných mocností Kréty mu pro- hlásili, že nedovoli, aby Kréta při- pojila se k Řecku. Oproti tomu prohlašuje většina tureckých listů, že podobné prohlášení bylo podáno s ruské strany. Řecký vyslanec Gryparis prohlásil včera velkému vezírovi, že Řecko neschvaluje krétské hnut1. Velkovezír vyslovil za tota prohlášení díky. Řecký král do Londýna. — Anglie žádá pro všechny velmoci otevření Dardanell. Z Vídně, 13 října. Proslýchá se, že řecký král Jiři koncem tohoto týdne přijede do Londýna, by rokoval s králem Eduarde m a státníky anglickými o sítuaci balkánské. Rakou- ský velevyslanec Khevenhůller prohlásil včera několika žurnalistům, že Anglie na mezinárodní konferenci žádati bude, by se Dardanelly otevřely pro válečné lodi všech velmocí. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bal- káně viz na straně 4.)
#24 alto_textblock #24
Politické zprávy domácí.
#25 alto_textblock #25
V Praze, 13. října. (Bar. Beck a dr. We- kerle.) Redakce vlastnoručních listů, jimiž pa. novník předsedům obou ministerstev oblašuje přivtělení okupovaných zemí, neobešla se bez sporu mezi bar. Beckem a drem. Wekerlem. Jakmile uherské vládě oznámeno, že přivtěleni je věc ujednaná, dr. Wekerle zaujal dle „Ztu.“ stanovisko, že obě přivtělené země jakožto dřevní království Rama přináleží ke koruně sv. Štěpána a mají se tedy nyní připojiti k Uher- sku. Dr. Wekerle dovolával se při tom koruno- vační přísahy z r. 1867, v níž se praví mimo jiné, že „všechny ony části a provincie Uher- ska, které jsou již opět získány, jakož i ty, kters s boží pomocí budou ještě získány, spojí se ve smyslu korunovační přísahy s královstvím uher- ským a jeho vedlejšími zeměmi.“ Proto také vlastnoruční list, svědčící dru. Wekerlovi, byl původně stylisován tak, že se v něm panovník dovolával tohoto odstavce korunovační přísahy. Ale místo toto bylo v posledním oka- mžiku vynecháno, poněvadž rakouská vláda vycitila jeho dalekosáhlý význam a pro- hlásila, že může v parlamentě hájiti jen stejně znějící vlastnoruční listy, poněvadž různost textu mohla by míti nedohledné politické důsledky. Za to, že vládě uherské nebylo v této věci vyhověno, zamítla všechny dosavadní návrhy o nové úpravě správy v přivtělených zemích, mimo jiné také zřízení zvláštního ministerstva pro Bosnu a Hercegovinu. Maďaři připouštějí pouze jediné státoprávní rozřešení, totiž přivtě- lení k Uhersku, a dokuď se to nestane, musí prý v zabraných zemích zůstati vše při starém. Naproti tomu „N. W. Journ.“ zaznamenává dnes pověst, že za příštího správce zabraných zemí jest vyhlédnut vrchní velitel v Dalmacii, gen. Varešanin, který prý nabídku již při- jal a bude míti titul gubernatora. Z Krakova, 11. října. (Nová strana polská.) Klerikálný „Glos Narodu“, jenž tyto dni změnil formát, píše o potřebě nové strany polské, která by stála na stanovisku národním a demokratickém, ale hájila by především zá- jmů národních proti židům. Strana se má jme- novati křesťansko-sociálnou.
#26 alto_textblock #26
Politické zprávy zahraničné.
#27 alto_textblock #27
V Praze. 13. října.
#28 alto_textblock #28
Déroulade zraněn v souboji. Známý francouzský hlasatel odvety proti Prusku a autor celé řady vlasteneckých básní Pavel Déroulěde, měl včera v Paříži zouboj s jistým přítelem mládí. Příčina souboje se ne- sděluje. Déroulěde, jenž jest teď 62 let stár, a v němž se ostatně nacionalistická strana do jeho sehopností vůdcovských velmi byla zkla- mala, byl zraněn v souboji tom dvakráte kordem.
#29 alto_textblock #29
Anglický král do Berlina. Dnes vyhlášeno z Londýna, že anglický král s chotí navštíví Berlín 22. února 1909. Ohláška ta pokládá se za doklad, že anglický dvůr nyní do svého rozhorčení proti Rakousku nezahrnuje i vládce německého.
#30 alto_textblock #30
Vyplutí dvou loďstev francouzských. Francouzská admiralita nařídila, aby v Tou- lonu utvořila se na kvap dvě loďstva, jež už 15. t. m. vyplouti musí. První loďstvo skládati se má ze 6 zcela nových řadových lodí, 3 obr- něných křižáků a 7 torpedovek, druhé loďstvo sestává rovněž ze 6 řadových lodí, 3 obrně- ných křižáků a jednoho poloobrněného křižáku a 1 torpédovky. Cílem loďstva toho jest dle toulonské zprávy prozatím Alžír. Prozatíml
#31 alto_textblock #31
Annexe Koreje? Markýz Ito, jenž mešká nyní v Tokiu, měl rozmluvu s ministerským předsedou a s mini- strem vojenství. Za bezpodstatnou prohlašuje se zde pověst, jakoby Japonsko pomýšlelo na annexi Koreje. Tvrdí se oproti tomu, že nepo- mýšlí se na změnu posavadní politiky. Jak známo, Japonci prohlašovali také, že nechtějí války s Ruskem ještě 24 hodin před tím, než roztřileli portarturské lodi ruské.
#32 alto_textblock #32
Kongres francouzských radikálů. V Dijonu konal se sjezd francouzské strany radikální a radikálně sociální za před- sednictví bývalého ministra vojenství Andréa. Kongres měl průběh tak hlučný, že president byl nucen schůzi přerušiti. Bouře vznikla pra 200 fr., které mají platit členové parlamentu do pokladny strany od té doby, co jejich plat byl zvýšen na 15.000 fr. Celá řada poslanců a senátorů dosud poplatek ten nezapravila.