#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
14. října 1908. Clsío 283.
#4
alto_textblock
#4
Mlei
#5
alto_textblock
#5
dá, abychom se brzo shledali na červe-
ném koberci (bojiští) !«
Následník odpověděl svému ujei:
»Jsem hluboce dojat tvými srdeč-
nými slovy. Vždy věren ideálům milého
nám Srbstva, neobvykle jsem nadšen,
že měl jsem příležitost v slavném oka-
mžiku připojiti se k jednomyslnýma
nadšeným projevům vlasteneckých citů
milých nám bratří Srbů!«
Sp. Z Bělehradu. (Pův. zpr. „Nár. L.“
V Leskovei konal se tábor lidu za příčinou
záboru Bosny a Hercegoviny. Všechno obyvatel-
stvo se ho zúčastnilo. Krámy byly zavřeny, trži
ště prázdno. Mluveny řeči proti Rakousku. Při-
jata resoluce, aby srbská vláda za každou cenu
zmařila zábor Bosny a Hercegoviny; nestane-
se tak, aby vypověděla Rakousko-Uhersku válku
v niž srbský národ bojovati bude až do posled
ních konců. Záborem Bosny a Hercegoviny těle
srbského národa je rozsekáno na kusy a lépe
mu zahynouti, než živořití na věčné časy a ne
míti možnosti činnosti a rozvoje.
Také v Požarevei konán mecting a při-
jata tato resoluce: Občané města Požarevce se
svou omladinou, se svou nadějí, nají pouze
jedno rozhodnutí: Na pochod do Bosny a Herce-
goviny!
Poslanec Klofáč, který sem přibyl, po-
těšil Srby zprávou, že rozhodující české listy
zábor Bosny a Hercegoviny neschvalují. Odtu
jede do Sofije, aby se přesvědčil o dalších plá-
nech Bulharů.
Nikola Pašič se vyslovil, že by nejlép
bylo, aby se Srbsko zasadilo u Evropy, a by
Bosně a Hercegovině byla dán
úplná autonomie. Jinak ale Pašič nechee
uváděti různost do smýšlení politických stran,
sjednocených proti Rakousko-Uhersku, a je ho-
tov ke každému úkolu, který by naň byl vznesen.
Mluví se, že bude nová vláda s předsedou
Stojanem Novakovičem, v níž by ještě byli: Ni-
kola Pašič (min. zahraničné), Stojan Rybarac
(spravodlnosti), dr. V. Velikovič (finanoe), Ljuba
Stojanovič (vnitra), Jaša Prod novič (osvěty),
dr. Vojislav Marinkovič (orby), Pera Marinkovič
(staveb) a gen. Jovan Miškovič (vojenství).
Sp. Z Bělehradu, 13. října. (Pův. tel. »N.
L«) Proslulý srbský státník a vůdee
radikální strany Pašič vyjádřil
se, že nynější kritická situsce n
Balkáné a v Evropě může býti pra-
videlně a klidně rozřešena jen
úplnou autonomil Bosny a Herce-
coviny za svrchovanosti sultá-
novy. Takým rozřešením mohly by
býti spokojeny Srbsko a Černá
Hora.
Zprávy z Turecka konstatují.
že každým dnem zmahají se sym-
patie Turků k Srbům a Srbsku
zvětšuje se odpor k Bulharsku
snnexi. V Turecku Šíří se nálad
pro svornou práci se srbským
státy a národem proti »drangu« n
Východ.
Schůze skupštiny na Černé Hoře.
Wr. Z Cetyně, 13. října. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Skupština cetyňská
sešla se včera k mimořádné
sehůzi Zetský dům obléhán byl
ohromným zástupem lidu, který
přišel také až z Podgorice.
Hned na počátku prohlášena
schůze za tajnou; průběh její
byl slavnostní a stalo se na ní
usnesení jednomyslné, že vládě
vyslovuje se v jednání jejím
plná důvěra a že dává se jí svo-
bodná volba prostředků, necht
jsou jakýmikoliv k uhájení zá-
jmů Srbstva a k obhájení cti
Černé Hory.
Po schůzí skupštiny uspořá-
dány opět knížeti Nikolo vi
a rodině jeho nadšené ovace.
Delegát bělehradské skupštiny
Jovanovič, který sem včera
přibyl, přijat byl dues dopoledne
knížetem v delším slyšení.
Mezi skupštinami cetyňskou a
bělehradskou vyměněny vřelé
telegramy-
Určité plány pro mezinárodní
konferenci.
Z Paříže, 13. řijna. »Agence Havase
oznamuje z Londýna: Ministr zahraničních
záležitostí Izvolský měl odpoledn
opětně rozmluvu se státním sekretáren
Greyem.
Byly nalezeny formule, aby uspo-
kojeno bylo RakouskoUhersko,
Bulharsko, Řecko a Černá Hora,
za současných záruk pro Tu-
recko.
Jest nemožno vrátiti se ke dří-
vějším poměrům. Lze toliko si-
tuaci čestně uspořád tl.
Vráceni sandžaku novo-pazar-
ského Turecku, zdá se býti dosta-
tečnou kompensací za anekto-
vání Bosny a Hercegoviny.
Bulharsku poskytla by se za pod-
pory velmoclfinanční kompen-
s a ce.
Oehranné velmoci Krety prozkoumaly
by požadavky Kreťanů a Černá Hora
dostala by kompensaci na moři
Jaderském.
Turecku by se dostalo záruka
finanční podpory. Bude prý vyhle-
dán prostředek, aby Srbsko bylo
odškodněno, s tou podmínkou,
bude-li klídno. Zprávy, které dochá-
zejí o situaci a náladě na Bal-
káně, dělají na diplomatické
kruhy nepříznivý doje m.
Z Lundýna, 12. října. (K. k.) Jak s
dovídá »Reuterova kancelář«, nebyly porady
ministrů Greye a Izvolského ješt
skončeny dnešní druhou konfereneí.
která konala se v paláci zahraničního úřadu.
Ježto ve vyjednávání bude pokračováno,
zachovávají o něm úfadní kruhy mlčení
»Reuterova kancelář« může však konstatovati.
že za prvé není důvodu k před-
pokladu, že rokuje se o změně an-
glickoruské dohody a dále že vy-
#6
alto_textblock
#6
jednávání mezi Greyem a Izvolským
týkají se výhradně situace na blizkém
Východě. Rovněž tak lze s určito st
konstatovati opětně, že oba mini-
stři uznávají nutnost, aby svolána byla
v nynější době východní konference
a že vyjednávání v zahraničním úřadé, která
následují po vyjednávání Francie a Ruska
o témže předmětu, odstranila některé
obtiže, které se vyskytly. Pokládá se za
pravděpodobno, že poslední událo sti
na blízkém Východě učiní nutný m,
aby rozšířen byl okruh otázek, o nichž
má býti na konferenci rokováno.
Mocnosti učinily veřejná prohlášení, anebo je
učiní, v nichž opětně v plné formě hájena jest
zásada, že nemůže býti připuštěn
žádná změna smlouvy bez sou-
hlasu smluvních stran.
Z Paříže, 13. října. (K. k.) O jednání
na mezinárodní konferenci dovídá
se »Petit Parisien«, že otázka úži-
nové plavby nebude vyloučena. Anglie
přinese tomu bodu oběť, avšak neběží pouze
o zásadní připuštění této záležitosti; dlužno
docíliti dohody o tom, má-li Rusko
samo býti účastno práv průplavby Dardanely.
anebo nemají-li býti stanovena dvě
různá pravidla pro mír a válku.
S jiné strany se tvrdí, že otázka tato ne-
bude mocnostem předložena, nýbrž že
bude předmětem zvláštního jednání mezi Tu-
reckem a Ruskem.
#7
alto_textblock
#7
Francouzská vláda byla pře-
kvapena.
Z Brusselu, 13. října. »Etoile Belge« ozna-
muje z Paříže: Rakousko-uherský vel-
vyslanec, když odevzdal vlastno-
ruční list elsaře Františka Josefa
presidentu Falliěrovi, oznámil mu
že Rukousko dohodlo se úplně nejen
s velmocemi trojspolku, nýbrž také
s Ruskem.
Francouzská vláda byla tím
překvapena a dala to na jevo ta k
ministru Izvolskému v Paříži.
Další program poslání Izvolského.
Z Petrohradu, 13. října. (Zvláštní zpr.
„Nár. Listů“.) Ministr zahraničních záleži-
tostí Izvolský má zejtra opustiti
Londýn, odebrati se ještě jednou do
Paříže a odtud do Berlína
Určení vojenského úvěru 16 mil.
dinarů.
Z Bělehradu, 13. října. (K. k.) Dle osnovy
zákona, přikázané včera finančnímu vý-
boru, jest mimořádný úvěr v obnosu 16
milionů dinarů, o který požádal ministr
vojenství, určen na doplnění výzbroje
vojska, na doplnění zásob potravin,
na opatření ručnic, jakož i 50 mil.
Opatření na bosenské hranici.
z Vídně, 13. října. Jak se dovídáme, uči-
nila společná vláda resp zemská správa v Bosně
řadu opatření, aby zabránila možnému
vpádu srbských komitů na bosenské
území. Byla zavedena přísná dohlidka
na hranici a nařízena přísná revis
pasů pro cestující ze Srbska.
#8
alto_textblock
#8
patron.
#9
alto_textblock
#9
Srbský ministr do Říma, Paříže a
Loudýna.
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ministr
zahraničních záležitostí Milovano-
vič odjede koncem tohoto týdne do
Říma, odkud pojede do Pařížea
do Londýna.
#10
alto_textblock
#10
Situační zprávy z Cařihradu.
(Všecky mocnosti chovaji se k Turecku
přízuivě. — Projevy před konsuláty.-
Protestní a děkovný tábor lidu. —
Prudké řeči křesťanských řečníků. —
Rozkaz Porty kzamezení výtržnoste
— Další iradé sultánovo. — Nové zá-
soby zbraní. — Otázka Dardanel. —
Proti rakouskému Lloydu a obchodům
— Turecké naděje v uherský delegačn
výbor.)
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Dnešní tu-
recké časopisy zdůrazňují s velkým
sebevědomím, že všechny mo-
nosti chovají se k Turecku přízn-
v ě. „Jeni Gazetta“ poukuzuje zvláště k chován
se Německa.
Při včerejších srbsko-černohor
ských projevech před budovami diplo-
matických jednatelstev táhli mani-
festanti konečně před srbské vyslanectví, kde
srbský vyslanec a černohorský diplo-
matický jednatel děkovali s oken a vybízel
ke klidu. Manifestanti zaslali depeši králi Pe-
trovi a knížeti Nikolovi. — Zejtra odpo
lodne uspořádá turecký tisk na náměstí
u Hypodromu velký tábor lidu, na němz
poděkováno bude mocnostem Tureck
přátelským a protestováno proti Rakousko-
Uhersku a Bulharsku. Mocnostem zaslány budou
protestní, event. poděkovací telegramy.
Místní úřady a mladoturecký výbor způso-
bily, že při všech včerejších táborech lidu
mimo mohamedány řečnili také křesťan
křesťanští řečníci pronesli velmi prudk
řeči. — Porta, jakož i mladoturecký výbon
rozeslaly místním úřadům event. filiálkám ko
mitétu opětně naléhavý talegrafický r oz
kaz, aby zamezily při všech manifestacíel
proti Rakousko-Uhersku a Bulha -
sku výtržnosti
Dle „Taninu“ zaslal sultán velkovezírov
iradé, v němž nařidil, aby byli vypá-
tráni osnovatelé hnuti, směřujícíh
k opětnému zavedení despotické h
režimu, a aby byli potrestáni. Star-
turecké projevy proti emancipaci žen se vzmá-
hají, a dochází za nich k násilnostem.
Do Drinopole odesláno bylo k nové výzbroje
118 vagonů rychlopalných děl a nábojů, čímž
zásilky jsou ukončeny. Do Soluna odesláno 114
vagonů. Doprava další není tím skončena.
List mladotureckého výboru „Šuraj Um-
met“ praví: Průplav diardanelský
jest duší Cařihradu. Turecko ne-
může nikdy dovoliti volnou plavbu Dardanelami,
poněvadž by bylo potom ruské loďstv o
stálým nebozpečím pro Turecko.
— Boykot skladačů proti lodém rakou-
ského Lloydu byl zde, jakož i v Soluni,
Smyrně a jinde částečně zahá jen.
#11
alto_textblock
#11
Oproti přehnaným zprávám budiž konstato-
váno, že shlukování lidu před rakouskými ob-
chody, aby totiž obecenstvu zamezen byl pří-
stup, udála se dosud jen před oděvnickým
závody firem Stein, Meyer a Thü-
ring a bezpochyby uspořádána
byla částečně také zdejšími a so-
luňskými obchodníky z konkuren-
ce. Jinak omezuje se boykot na propagandu,
prováděnou novinářskými články, veřejnými
řečmi, letáky a plakáty. Rakousko-uher-
ský velvyslanec markrabě Palla-
vicini zakročil dnes osobně důrazně u Porty
ktorá odpověděla, že učiní vše, co v jej
moci, aby zabránila shlukování lidu před ra-
kouskými obchody.
„Jeni Gazetta“ sděluje, že turečtí nosič
břemen a lodní skladači měli včera večer schů-
zi, na níž přísahali, že nebudou skládati zboži
s rakouských lodí.
Vzhledem na turecké naděje ve příčině
stanoviska Uher působí zpráva, že uher-
ský výbor delegační jednomyslně vyslovil dů-
věru v politiku zahraniční a že přijal zahraníčn
rozpočet, na všecky turecké a jiné kruhy, jet
měly podobné naděje, velikým dojmem.
#12
alto_textblock
#12
Rakouský Lloyd o nesnázích v jeho
dopravě.
Z Tersiu, 13. října. Ve zprávě rakou-
ského Lloydu se praví:
Účinky politických událo st
na Východě projevují se také na hospo-
dářském poli, neboť boykotu rakou-
ského zboži zmocnili se jednak političt
štváči, jednak konkurence, aby způsobili škodu
rakouskému obchodu, kde jest to
možno.
V levautských přístavech, kam dojíždí
rakouský Lloyd, byly vyvěšeny plakáty,
kterými se dělnietvo vyzývá, aby zboží ani
neodnášelo na lloydové parníky, ani je ne-
skládalo.
Ze Soluna a Kuvaly musily ra
kouské parníky, aniž složily zboží,
určené pro tyto přístavy, jeti dále a maj
rozkaz, aby zboží nesložené, dovolí-li toho po-
měry, složily v nejbližším přístavě a jestliže to
nebude možno, aby je přivezly zpět do
Terstu.
Lloydový parník »Galici a«, který minul
soboty odplul z Cařihradu do Anatolie,
nemohl v Caříhradě naloditi an
zboží ani cestujícl, poněvadž z obav
nebyl zjednán styk s parníkem.
Rakouský Lloyd podnikl ihned potřebné
kroky a vyžádal si intervenci ra-
kouské vlády jak cestou přímou, tak také
cestou rakousko-uherského velvysla-
nectví v Cařihradě, Ředi jelství Lloydu
přijímá samozřejmě i na dále zboží pro Le-
vantu. Může býti také konstatováno, že náklad
pro levantské přístavy jest stejně veliký, jak
byl doposud. Vláda ujišťuje, že vynaloží vše
aby co nejdříve byly zjednány normální po-
#13
alto_textblock
#13
měry.
#14
alto_textblock
#14
žádné ultimatum Bulharska
Turecku.
Ze Sofije, 13. říjnal »Ag. tel. bulg. « ozaa-
muje: V cizině rozšířená zpráva, že Bulhar
sko připravuje Turecku ultimatum
v němž hrozl, že kdyby během tři dnů Tu
recko neuznalo neodvislost Bul
harska, bude vypovězena válka, jest úplně
bezpodstatnou.
Povolání tří nových záložnický c
ročníků má důvod v tom, že propu-
štěny byly dřive povolané roč-
niky. Povolání provedeno bylo dle dosavad-
ního zvyku, ježto každoročně musí záložníe
dostavovati se k vojenským cvičením. Až do
této chvíle nebyl ani jediný vojín odeslán na
hranice.
Národní islamský komitét.
Z Cařihradu. (Pův. zpr. »N. L«) Utvořila
se zde pode jménem »Národního islamského
komitétu« obrovská národně-politická jednota,
jejíž cíle jsou panislamské, ale zároveň pokro
kové ve smyslu evropském. Samo to je evrope-
ismem, že jednota se nazvala »národní«, nebot
moslemové žádné národnosti neuznávají, jen
víry. Ale poznání, že myšlenka národní dala
Evropě ten rozmach, který ji zásobil obrovskou
silou k ovládnutí všech dílů světa, nutí moslemy,
aby si také osvojili tuto zázračnou duchovnou
zbraň. »Národni islamský« komitét hned př-
vstupu do života má 140.000 členů. Heslem
jeho je: »Sjednocení a pokrok«, Chce pracovati
k tomu, aby se moslemský svět vycvičil v kul
turných zbraních Evropanů a obrátil se pak
proti nim ku svému osvobození od jich převahy.
Moslemové při svém velkém nadání mohou
Evropu dohoniti velmi brzy, protrhnou-li se ze
svého spánku. Známo, že Maurové vysoko kul-
turou vynikali nad Evropany své doby a vklad
jejich do kultury světové je na věky cenný.
Mohamedáni k rakouskému císaři
Ze Sarajeva, 13. října. Včera večer odjela
odtud deputace asi 150 vážených Mohamedánů
z Plevlje a okoli. Jest na cestě do Pešti. Za-
mýšlí prositi císaře, aby rakouské vojsko zů-
stalo v sandžaku. Vůdcem deputace té je B aj
rovič paša.
Společné poslání obyvatelstvu
Bosny a Hercegoviny.
Představitelé sjednocený c
pravoslavných Srbů a moslem
zemí nyní zabraných vydali násle-
dující provolání k lidu:
Bratří! Je tomu třicet let, co Rakousko
Uhersko jakožto mandatár evropských velmoeí
okupovalo Bosnu a Hercegovinu, aby je spravo-
valo. Vy velmi dobře víte, co jsme v té době
prožili a co příčin jsme měli ke stížnostem na
okupačnou vládu. Pochopitelno, že jsme se
preto nemohli spřáteliti s okupací, jež přišlu
bez potazu s námi. Výrazem těch citů byl spo-
lečný pamětný spis zvolených představitelů mo-
slemské a srbské národní organisace, kteříž za-
stupují čtyři pětiny bosensko-heroegovského oby-
vatelstva, podaný ve chvili prohlášení konstituee
v Turecku panu min. Burianovi v Ilidži dne 7.
září 1908, jímž jsme žádali, aby nám byla
dána ústava bez řešení státopráv-
ni ctázky naší vlasti, čímž by se lidu
dala možnost kontroly a zákonodárství a zne-
možnilo by se řešení jeho otázek b ez
#15
alto_textblock
#15
jeho svolení. Tu naši akci schválili jste
bratří, jednomyslně.
V příčině ústavnosti vydali jsme se na cestu
do Pešti a na cestě stihla nás zvěst o záboru
naši vlasti bez dotazu s námi a proti vůli vaš
i naši.
My přes to podnikli jsme cestu do Pešti
kde nyní všichni rozhodující činitelé rakousko
uherští o naši otázce rokují, abychom z největší
blízkosti sledovali rozvoj udulostí, zvěděli, co
se chystá, a spojili se se všemi, kdož
mají srdce pro náš národ a zájem pro
budouenost naší vlasti.
Evropské velmoci, podepsavší berlínskou
smlouvu, uvažují nyní o svolání konference
Lid musí nyni čekat výsledku práce všech za-
interesovaných činitelů. Proto vás prosíme, bra
tři, abyste byli trpěliví a klidní
zvláště abyste se nestěhovali z naši
krásné vlasti, neboť to by byl nejnebez
pečnější prostředek v obraně jejich práv. Úcta
ku právnímu pořádku, jež vždycky byla zákla-
dem naší práce, nedovoluje nám, abychom užl-
vali neupřímných a nezákonitých prostředků
Proto jsme se usnesli, že pokračovati budeme
v práci směrem zákonitosti. Ukvapiti se nesmí
me, abychom neuvedli v nebezpečí národní
pokrok. Musíme hledati nové způsoby k vedení
další akce. Myšlenkou, která nás při tom po-
vede, bude ideálná snaha našeho národa o svo-
bodu sebeurčení, neboť ta myšlenka je
posvěcena naším národním bojem a dějinami.
Nejlepší zárukou úspěchu tohoto našeho nového
boje je svorná práce Srbů pravoslavných i mo-
slemských, již ničí útoky nerozbijou.
Nyní, v těchto rozhodných okamžicích, na
věky padají všechny přehrady minulosti. Proto
pevně věříme ve vltězství pravdy a voláme: At
žije pravda, ať žije svoboda, ať žije národ!
#16
alto_textblock
#16
V Fožti, 11. října 1908.
Za moslemskou i pravoslavnou národní srbsko
organisaci: Alileg Firdus. Gligorije Jeftanovi
Malmunbeg Fadilpašič, Kosta Kujundžič, Hladži Mah-
mudbeg Džinič, Vojislav Sola. Devrižbeg Mirálem, Du-
šar Vasiljevič, Bakirbeg Tuzlič. Pero Drljača, Bečin-
bez Kapetanovič. Vaso Vidovič. Rifatbeg Suleiman-
pašič, Kosta Božié, Achmedbuga Chendaa, dr. Úroě
Krulj. Muhamec elf. Karsbeg. Vaso Crnogorčevič.
Huzembeg Cerič, dr. Nikola Stojanovič. Vasiíbeg Biš-
čevič, Osmanbez Pašič, Muharemaga Pašalič, Nikola
Cikola, Alibeg Alibegovič, Alexandr Besarovič, Kosta
Krstanovič, Zaimbeg Filipovič, Atanas-je Sola, Vasi-
lije Grdjič, Šerif Arnautovič.
Hrazivé smýšlení v Sarajevě.
Již ani vídeňské a pešťské listy netají, že
zvěsť o záboru byla obyvatelstvem obou za-
braných zemi přijsta více než chladně. Projev
sarajevského purkmistra dra. Mandiče nepadá n
váhu, neboť on je pán »vládě blízký«. Obyva-
telstvo bylo záborem překvapeno, ale dokonee
ne nadšeno. O pravoslavných Srbech a moslemech
platí to zúplna. Mnoho znamená fakt, že n
úřadním »Te Deumu« nebylo aní jediného pravo-
slavného Srba. Také osvěllení města dopadl
smutně.
Vojenské poměry a čáky Bulharska.
Sofijský dopisovatel »Matinu« sděluje: Bul-
harsko čítá pouze 4 mil. obyvatel a mělo by
míti tedy podle poměru, jakýž jest mezi vojskem
a obyvatelstvem ve Franeii a v Německu, v míru
asi 36,000 vojáků. V pravdě má ale 56. 00
vojáků. Ve chvíli kdy pisu, jest ale již 130 00
vojáků ve zbrani. Kdyby byla ale mobi-
lisace formálně nařízena, bulharská armáda prvn
řady čítala by 380.000 vojáků kromě
110.000 vojáků druhé řady.
Před třemi lety vojenský rozpočet bulha
ský obnášel 25 mil., před dvěma lety zvýšen byl
na 48 mil. a loni nad to povolen byl dodalečný
úvěr 32 mil. Celý rozpočet bulharský činí ale
128 mil.
Četná tato armáda jest znamenitě vyzbrojen
a ovládána výbornou kázní. Francie poskytla ji
většinu materiálu válečného. Kdyby Tureckos
odvážilo vypověděti válku, což jest pravděnepo-
dobno, tož Bulharsko má pohotové již útočný
plán svůj. V několika dnech byla by obsazena
Drinopol a armáda byla by na po-
chodu k Cařihradu.
Bulharsko přes smlouvů berlínskou a pod-
pisatele její nevydá a nemůže vydati Východní
dráhu. Tatoť jest jako ostří nože, jež brání Ture
eku, by se hnulo a též mu brání i válku pro-
#17
alto_textblock
#17
hlásiti.
#18
alto_textblock
#18
Pověst o zavraždění Envera beje.
Z Berlína, 13 října. Z Cařibradu se sem
sděluje, že v Soluni jest rozšířena pověst o za-
vraždění Envera beje, jednoho z předních
mladotureckých vůdců. Faktum jest, že a si před
10 dny Řekové ve Smyrně na Envera beje
#19
alto_textblock
#19
střileli.
#20
alto_textblock
#20
Szögyeny u Bülowa.
Z Berlína, 13. října. Rakousko-uherský
vyslanec Szögyeny-Marich byl dnes do-
poledne přijat říšským kaneléřem Bülowem
a měl s ním několikahodinnou kon-
ferenci. Jednáno bylo o annexi Bosny
a Hercegoviny a o stanovisku Ne-
mecka kmezinárodní konferenci
#21
alto_textblock
#21
Konejšivé zprávy německé.
Z Kolína nad Rýnem, 13. října. (Zvl. tel.
»N. L.«) Z Cařihradu přes Berlín
dovídá se »Frkf. Ztg.«, že velmoci nyní vyjed-
návaji nerušeně a vedeny přáním, aby dospěly
k pokojnému rozřešení.
Také přímé zprávy z Cařihradu jsou
klidnější. Mladoturei jsou ochotni přímo se do-
hodnouti s Rakousko-Uherskem (O čem a jak ?)
i Bulharskem. Také zprávy, že brzy nadejde
změna tureckého trůnu, jsou čirý výmysl.
Obrovská lodní výprava anglická
ve vodách východních.
Jak již známo, vyslala Anglie ze středo-
mořského loďstva svého, u Malty křižujícího,
čtyry nejmohutnější lodi bitevní pod
princem Battenbergem k Lemmu, které tam dnes
neb zítra již přijíždějí. Budou zde téměř před
ústím Dardaneli a zároveň Soluni poblíž miti
ovšem posici nejvýhodnější. Nyní ale také
atlantské loďstvo anglické přerušilo
náhle cvičení svá a vyzbrojuje se a zá-
sobuje se na kvap pro 4měsíční
pobyt ve vodách východních. Jest
to šest mohutných bitevních lodí moderních
dva starší křžáci. Lodi tyto — o 14.000 tu-
nách — jsou ještě o 1000 tun mohutnější lodí
již k Turecku vyslaných. Soustředění tak moe
ného lodstva v Turecku ještě před konferene
#22
alto_textblock
#22
svolanou je důkazem, že Anglie hledt
dalšímu vývoji věcí vstříc s nej-
většími obavami. Není pochyby ovšem,
že loďstvo to, jež by ve dvou třech dnech státi
mohlo před Terstem a Dalmacií, má působiti na
Rakousko slohem nejjemnějším.
#23
alto_textblock
#23
Otázka annexe Kréty,
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitosti pravil v interviewu, uve-
řejněném v »La Turquie«, že velevysla nei
ochranných mocností Kréty mu pro-
hlásili, že nedovoli, aby Kréta při-
pojila se k Řecku. Oproti tomu prohlašuje
většina tureckých listů, že podobné prohlášení
bylo podáno s ruské strany.
Řecký vyslanec Gryparis prohlásil včera
velkému vezírovi, že Řecko neschvaluje
krétské hnut1. Velkovezír vyslovil za tota
prohlášení díky.
Řecký král do Londýna. — Anglie
žádá pro všechny velmoci otevření
Dardanell.
Z Vídně, 13 října. Proslýchá se, že řecký
král Jiři koncem tohoto týdne přijede do
Londýna, by rokoval s králem Eduarde m a
státníky anglickými o sítuaci balkánské. Rakou-
ský velevyslanec Khevenhůller prohlásil
včera několika žurnalistům, že Anglie na
mezinárodní konferenci žádati bude, by se
Dardanelly otevřely pro válečné lodi
všech velmocí.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal-
káně viz na straně 4.)
#24
alto_textblock
#24
Politické zprávy domácí.
#25
alto_textblock
#25
V Praze, 13. října. (Bar. Beck a dr. We-
kerle.) Redakce vlastnoručních listů, jimiž pa.
novník předsedům obou ministerstev oblašuje
přivtělení okupovaných zemí, neobešla se bez
sporu mezi bar. Beckem a drem. Wekerlem.
Jakmile uherské vládě oznámeno, že přivtěleni
je věc ujednaná, dr. Wekerle zaujal dle „Ztu.“
stanovisko, že obě přivtělené země jakožto
dřevní království Rama přináleží ke koruně sv.
Štěpána a mají se tedy nyní připojiti k Uher-
sku. Dr. Wekerle dovolával se při tom koruno-
vační přísahy z r. 1867, v níž se praví mimo
jiné, že „všechny ony části a provincie Uher-
ska, které jsou již opět získány, jakož i ty, kters
s boží pomocí budou ještě získány, spojí se ve
smyslu korunovační přísahy s královstvím uher-
ským a jeho vedlejšími zeměmi.“ Proto také
vlastnoruční list, svědčící dru. Wekerlovi, byl
původně stylisován tak, že se v něm panovník
dovolával tohoto odstavce korunovační přísahy.
Ale místo toto bylo v posledním oka-
mžiku vynecháno, poněvadž rakouská
vláda vycitila jeho dalekosáhlý význam a pro-
hlásila, že může v parlamentě hájiti jen stejně
znějící vlastnoruční listy, poněvadž různost textu
mohla by míti nedohledné politické důsledky.
Za to, že vládě uherské nebylo v této věci
vyhověno, zamítla všechny dosavadní návrhy
o nové úpravě správy v přivtělených zemích,
mimo jiné také zřízení zvláštního ministerstva
pro Bosnu a Hercegovinu. Maďaři připouštějí
pouze jediné státoprávní rozřešení, totiž přivtě-
lení k Uhersku, a dokuď se to nestane, musí
prý v zabraných zemích zůstati vše při starém.
Naproti tomu „N. W. Journ.“ zaznamenává
dnes pověst, že za příštího správce zabraných
zemí jest vyhlédnut vrchní velitel v Dalmacii,
gen. Varešanin, který prý nabídku již při-
jal a bude míti titul gubernatora.
Z Krakova, 11. října. (Nová strana
polská.) Klerikálný „Glos Narodu“, jenž tyto
dni změnil formát, píše o potřebě nové strany
polské, která by stála na stanovisku národním
a demokratickém, ale hájila by především zá-
jmů národních proti židům. Strana se má jme-
novati křesťansko-sociálnou.
#26
alto_textblock
#26
Politické zprávy zahraničné.
#27
alto_textblock
#27
V Praze. 13. října.
#28
alto_textblock
#28
Déroulade zraněn v souboji.
Známý francouzský hlasatel odvety proti
Prusku a autor celé řady vlasteneckých básní
Pavel Déroulěde, měl včera v Paříži zouboj
s jistým přítelem mládí. Příčina souboje se ne-
sděluje. Déroulěde, jenž jest teď 62 let stár,
a v němž se ostatně nacionalistická strana do
jeho sehopností vůdcovských velmi byla zkla-
mala, byl zraněn v souboji tom dvakráte
kordem.
#29
alto_textblock
#29
Anglický král do Berlina.
Dnes vyhlášeno z Londýna, že anglický
král s chotí navštíví Berlín 22. února 1909.
Ohláška ta pokládá se za doklad, že anglický
dvůr nyní do svého rozhorčení proti Rakousku
nezahrnuje i vládce německého.
#30
alto_textblock
#30
Vyplutí dvou loďstev francouzských.
Francouzská admiralita nařídila, aby v Tou-
lonu utvořila se na kvap dvě loďstva, jež už
15. t. m. vyplouti musí. První loďstvo skládati
se má ze 6 zcela nových řadových lodí, 3 obr-
něných křižáků a 7 torpedovek, druhé loďstvo
sestává rovněž ze 6 řadových lodí, 3 obrně-
ných křižáků a jednoho poloobrněného křižáku
a 1 torpédovky. Cílem loďstva toho jest dle
toulonské zprávy prozatím Alžír. Prozatíml
#31
alto_textblock
#31
Annexe Koreje?
Markýz Ito, jenž mešká nyní v Tokiu, měl
rozmluvu s ministerským předsedou a s mini-
strem vojenství. Za bezpodstatnou prohlašuje se
zde pověst, jakoby Japonsko pomýšlelo na
annexi Koreje. Tvrdí se oproti tomu, že nepo-
mýšlí se na změnu posavadní politiky. Jak
známo, Japonci prohlašovali také, že nechtějí
války s Ruskem ještě 24 hodin před tím, než
roztřileli portarturské lodi ruské.
#32
alto_textblock
#32
Kongres francouzských radikálů.
V Dijonu konal se sjezd francouzské
strany radikální a radikálně sociální za před-
sednictví bývalého ministra vojenství Andréa.
Kongres měl průběh tak hlučný, že president
byl nucen schůzi přerušiti. Bouře vznikla pra
200 fr., které mají platit členové parlamentu
do pokladny strany od té doby, co jejich plat
byl zvýšen na 15.000 fr. Celá řada poslanců
a senátorů dosud poplatek ten nezapravila.