ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7d8a000-8f19-11dd-8f3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 14. října 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 282.
#4 alto_textblock #4
Ha ranni a večerní listy předplácí se V Pruze v administracit na měsie- na čtvrt leta . . . . S K — h s dvoji donáškon a měsie. . . . . . 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K 82 h ve MHlálkách na měsie . . 2 K 80 Pešton na měste. . . . B K na čtvri lsta . . . . 9 K 60h s dvojí sásilkou na měslo na čtvrt ista : . . . K e
#5 alto_textblock #5
IA
#6 alto_textblock #6
-
#7 alto_textblock #7
Pcermí
#8 alto_textblock #8
l
#9 alto_textblock #9
v
#10 alto_textblock #10
I
#11 alto_textblock #11
amí.
#12 alto_textblock #12
V drobném prodejii anní čislo o sobě večerní . . za s Ve filiálkách na vankovaí ranní čislo večerní . . . . . ! . . 5
#13 alto_textblock #13
lnseráty plaší ne hotově napřed ředplacení a insorty přijím ndminiskrace v Marianské ul., Tam nacházejí se t4l redakce, Mskárna a sxpediae „Národnich Lllstů“ Rukopisy se nevracsi
#14 alto_textblock #14
V Praze, 14. října. Další postup proti povstalcům byl se srb- ské strany zastaven. Srbská vojska zatlačila Albance do nitra albanského území a obsa- díla důležitá strategická místa. Srbská vláda čeká teď na konečné rozhodnutí mezinárodní rozhraničovací komise, která má podrobně určiti albanské hranice. Mezinárodní rozhra- ničovací komise začne prý své práce v nej- bližších dnech. Tato komise také zjistí, jak daleko postoupila srbská vojska a pokud mí- sta jimi obsazená mají strategický význam. Diplomacie začíná totiž teď teprve uva- žovat o rozsahu pojmu „strategický bod“ ovšem bude se snažit na úkor Srbska rozsah tohoto pojmu zúžit co nejvíce. Takový záměr ohlašuje dnešní „N. Fr. Presse“, která perem svého vojenského odborníka tvrdí, že místa v albanském území, obsazená Srby, jako jsou Kafa Malit, mosty přes řeku Drim, ves Oresi, nejsou strategickými body ve vlastním slova toho smyslu. Vojenský odborník přiznává sice, že pod pojem „strategický bod“ spadají důle- žité komunikační uzly, lidnatá nebo bohatá místa, rozsáhlejší doliny v pohoří, mosty, ale k takovým místům Srby obsazené mosty na Drimu a přechody prý nepatří, protože prý na těchto místech nelze zameziti vpád Al- banců do srbského území, jak se ukázalo i př tomto povstání. Vojenský odborník „N. Fr. Pr.“ nečiní si z toho výčitek svědomí, že zapomněl, jak Al- banci vpadli do srbského území teprve tehdy. když z pohraničních strategických bodů Srbo- vé podle přání diplomatických zástupců od- volali své vojsko. Tedy jistě zmíněné strate- gické body chránily Srbsko před nebezpečím náhlého vpádu. Ostatně není posud jisto, jak se Srbsko zachová, zda bude žádati trvalé připojení zmi- něných strategických bodů k Srbsku, či se spokojí hranicemi, vymezenými londýnskou konferencí a zase ustoupí z albanského území. jakmile v Albanii začne působit řádná občan- ská správa, Z projevu Spalajkovičova by vy- plývalo, že Srbsko bude respektovat usne- sení londýnské porady. Londýnská diplomati- cká porada měla by zadostučinění, že aspoň na srbsko-albanských hranicích její usnesení budou zachována, když již Turci tak bez- ohledně překročili rozhraničovací čáru Enos- Midia, stanovenou londýnským mírem. Ovšem, rozdíl mezi východem a západem Balkánu je značný. Na východě nebylo nikoho, kdo by se byl chtěl nebo mohl postavit proti překro- čení čáry Enos-Midia a proti opětovnému ob- sazení Odrinu a Lozengradu, na západě hra- nice hýčkané Albanie žárlivě střeží rakouská chůva. Srbsko velmi nerado, ale na konec bude snad donuceno smířiti se s hranicemi z lon- dýnského míru. Ve skutečnosti má však Srb- sko velmi odůvodněnou touhu posunout své hranice až po Drim. Strategicky by tím Srb- sko mnoho získalo, protože by si mohlo zří- dit vhodné komunikace nejen k oběma kraj- ním křídlům albanských hranic, ke Djakovici na severu a Ochridě na jihu, ale také do Di- bry, jejíž centrální položení zvláště za nyněj- šího povstání vyniklo. Z Dibry by Albanci mohli po případě přerušit spojení mezi oběma křídly. Proto „Trgovinski Glasnik“ volá nyní. aby zbudovány byly silnice, spojující Dibru s Píškopejí a Prizrenem, s Gostivarem a Sko- pljem, s Kičevem. Zároveň „Trgovinski Glas- nik“, orgán srbských obchodníků a průmysl- níků, píše o strategické nutnosti stavby želez- nic, spojujících nové Srbsko se starým, na čáře Kruševac—Priština a dále Kragujevac— Kraljevo—Raška—Mitrovice, aby pole a okoli bezpečné mělo přímé spojení se středem
#15 alto_textblock #15
Srbska.
#16 alto_textblock #16
Události na poloostrově balkánském. Boje Černohorců s Albanci. Z Cetyně, 14. října. Boje Černohorců s po- vstalci trvají dále. U Gusinje zápasí se již čtyry dny. Černchorcům se dosud nepodařilo Alban-
#17 alto_textblock #17
ce zatlačiti. Vojenská správa posílá na hranice novou pěchotu i dělostřelectvo Jak dlouho zůstane srbské vojsko v Albansku. Z Bělehradu, 14. října. „Samouprava“ pro- hlašuje, že srbské vojsko obsazená místa n hranicích albanských ponechá si dotud, dokud mezinárodní komise nevytýčí přesně hranice srbsko-albanské, a dokud nebudou v Albanii samé poměry spořádány
#18 alto_textblock #18
Velmoci a hranice Albanska. Z Bělehradu, 14. října. („N. W. T.“) „Tri- buna“ sděluje, že mezi velmocemi byla docí- lena dohoda, aby se hranice albansko-srbské změnily ve prospěch Srbska a to- muto by se kromě toho svěřil úkol zjed- nati v Albanii pořádek.
#19 alto_textblock #19
železníční studie v Albansku. Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Italský inžený- Coulant, který dříve byl jako vrchní stavební rada ve službě tureckého ministerstva obchodu a hor- nictví, přibyl do Adalie řídit studie pro projekto- vanou italskou trať železniční.
#20 alto_textblock #20
Řecký král v Solunu. Ze Soluna, 13. října. (K. k.) Král Konstantin přehlížel včera u Sarigyelu dvě divise. Vojsko uchystalo králi nadšené ovace. Na hostině, uspořá- dané králi na počest důstojníky generálního štábu pronesl král přípitek, jimž projevil obdiv nad vy- trvalostí a duchem vojska. Při přehlídce v Kilindi- ru provolávali evzoni „slávu“ králi a vlasti. Na hostině vyslovil se král Konstantin s uspokojením o vlastenectví vojska. Ze Soluna, 13. října. [K. k.) Král Konstantin přijal dnes ve slyšení solunského velkorabína. Za audience řekl velkorabín, že přichází z modli- tebny, kde se židé modlili za život králův. Ujistií krále loyalitou židů, kteří dle příkazů svého ná- boženství jsou věrnými poddanými zemí, v nichž žijí. Král Konstantin vyslovil uspokojení nad uji- štěním loyality a prohlásil, že ve svém království nlkdy nepřípustí obvinění z ritualní vraždy. Oce- ňuje dobře židovské vojáky, kteří bojovali v řecké armádě. Ujistil velkorabína blahovůli úřadů vůči
#21 alto_textblock #21
židům.
#22 alto_textblock #22
Omezená plavba Dardanelami. Z Caříhradu, 13. října. (K. k.) Velitel Dardanel nařídil omezení v plavbě nákladních parníků úži- nou. Lodi, které vjíždějí, mohou pouze během jedné hodiny dopoledne, lodi, které vyjíždějí, pouze bě- hem jedné hodiny odpoledne proplouti úžinou. Pří- slušné sdělení bude učiněno zítra zástupcům cizích
#23 alto_textblock #23
států. Domnělý počátek turecké demobílisace. Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) 30. a 32. divise nizamů, jakož i 9. sbor byly z Dimotiky vyslány do Galipole. Důstojníci těchto sborů, dlící zde na do- volené, byli vyzváni, aby odejeli přímo do Gali- pole, Tyto pohyby vojsk považujís e za počátek demobilisace, která má býti provedena také přea Radostov a Erekli.
#24 alto_textblock #24
Bulharské vojsko obsadí konečně západní Thrakii. Ze Sofije, 14. října. [N. Fr. Pr.) Dle sdělen vlády počne pozejtří okupace Bulharsku při- padnuvšího území v Thrakii velkým počtem vojska, aby se vynutil rychlý ústup bašíbozuků a zabránilo se prolévání krve. Okupace zúčast- ní se 18 pěších pluků, podporovaných jízdou dostatečně silným dělostřelectvem.
#25 alto_textblock #25
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#26 alto_textblock #26
K česko-německým konierencím. Z Vídně, 14. října. (K. k.) K nastávající obnově smiřovacího jednání praví „Fremden- blatt“: Porady příštích dnů mají především za účel dáti stranám bližší vysvět- lení o úmyslech vlády a pojednat o zahájení a provedenícelého jed- nání. Že se obtíže německo-české dohody nezmenšily, nemůže nikdo popírati. Může však býti vyslovena naděje, že se přesvědčení o ne- zbytnosti vyrovnání ještě více prohloubilo. Všechny strany jasně si uvědomily, k jak ne- milým důsledkům vedly další ná- rodnostní spory. Nejbohatší země moc- nářství stála před těžkým rozvratem svých
#27 alto_textblock #27
financí a již roznášele se do světa heslo bankrotu království Českého. Dosazení správní komise zabránilo nej- horšímu. Než vláda a všechny strany si přejí, aby toto zatímní uspořá- dání autonomní zemské správy brzy opět ustoupilo řádným po- měrům. To však je možno jeno m, zvoli-li dělný sněm zemský výbor Ku dělnemu sněmu vede však opět cesta pouze přes vyrovnání. Stal se tudíž úřad vyjednavačů dvojnásob zodpověd- ným. Nebude jim možno ani přeslechnouti hlasy, které ze všech hospodářských kruhů země ozývají se se zvučnou výstrahou. Něme- cké i české korporace stejně důrazně volají po konečném urovnání jazykového sporu. Touha po míru v zemi je tak velká, poněvadž potřeba nerušeného hospodářského vývoje je stále citelnější. Není snadno dílo to provésti. Svým stářím nabyly četné rozpory také hou- ževnatosti. Než s neztenčenou nadějí a s nej- větším důrazem podniká vláda opět své úsilí o národnostní mír v Čechách.
#28 alto_textblock #28
Zvýšený kontingent nováčků Z Vídně, 14. října. „Neue Fr. Presse“ dovídá se z informované strany, že zvýšení kontingentu nováčků pro řadové vojsko i obě zeměbrany či- niti bude asi 36.000 mužů, z čehož připadne na řadové vojsko asi 20.000 mužů, na rakouskou zeměbranu 9000 a na honvedy 7000 mužů. Do roz- počtu prvého půlleti r. 1914 zařadí se již 11 milionů na zvýšený počet nováčků. Haličský místodržitel usiluje o zlepšení situace v Halíčí a na říšské radě. Z Vídně, 14. října. Haličský místodržitel dr. Korytowski, který tu mešká, vyjednává jak s Po- láky, dak s Rusiny v příčině zlepšení situace na sněmu haličském, ale také v příčině zlepše- ní stavu věcí na radě říšské. Přípravuje příznivější poměry pro dělnost poslanecké sněmovay hlavně pokud se týká Ru- sínů. Zůstane tu do zítřejšího večera. Haličský sněm v době dozírné se nesejde.
#29 alto_textblock #29
Hr. Berchtold prý přece odstoupí. Z Říma, 14. října. („N. F. P.“) „Tribuna zaznamenává pověst, že hr. Berchtold přes všechna opačná ujišťování odstoupí. Je- ho doba již minula. Na nejvyšším místě chtělo prý by se krisi zažehnati, ale vliv jine mocné osobnosti stále více se uplatňuje. Mocná osobnost tato má prý již nástupce Berchtoldova předem určeného
#30 alto_textblock #30
Audience. Z Vídně, 14. října. (K. k.) J. V. císař přija dopoledne ve slyšení nově jmenovaného vele- vyslance v Petrohradě hraběte Szapara. Z úřadního véstníku. Z Vídně, 14. října. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil vicepre- sidentovi krajského soudu v Plzni s titulem a char- akterem dvorního rady dru. Františku Žáko vi který z vlastní žádosti vstupuje do trvalé výslužby komturský kříž řádu Františka Josela. — J. v císař udělil řediteli dvorního hřebčince v Kladru- bech Rudolfu Motlovi v uznání jeho dlouho- letých výborných služeb nyní, když vstupujez vlastní žádosti do trvalé výslužby, řád železně koruny třetí třídy s prominutím poplatků. — J. V. císař udělil kancelářskému oficiantu u okresního soudu v Lokti Bedřichu Langovi, klerý vstu- upje do výslužby, stříbrný záslužný kříž s korunou. — Ministr veřejných prací jmenoval suplenta na státní reálné škole v Liberci Pavla Fürstenau učitelem v IX. hodnostní třídě pro německý jazyk. zeměpis a dějiny na státní průmyslové škole v 1l-
#31 alto_textblock #31
berci.
#32 alto_textblock #32
Španělský král nepojede aní do Vídně ani do Bukurešti. Z Madridu, 13. října. (K. k.) „Agenzia Fabra uveřejňuje tuto zprávu: Můžeme prohlásiti, že k cestě krále Alfonse do Vídně nedojde. Pokud jde o cestu krále na bukureštský dvůr, nemluvilo se dosud o tom. Veškeré pověsti o takové cestě jsou bezpodstatny. Úprava hranice mezi Chorvatskem a Dalmacií. Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uh.) Úřadní list sděluje, že se 4. t. m. sešla smíšená komise, ab upravila hranice mezi Chorvatskem a Dalmaci na místě, kudy bude projížděti nová lická dráha. Vyjednávání skončilo po několika dnech k obou- stranné spokojenosti, načež byly na místě samém vytýčeny příslušné části hranie.
#33 alto_textblock #33
Cholera v Uhrách. Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uh.) Město Mi trovica bylo dle ustanovení pařížské konvence prohlášeno za prosto cholery, poněvadž se po 15 dní v jeho obvodu nevyskytl žádný případ cholery
#34 alto_textblock #34
Ze štyrského sněmu. Ze Štyrského Hradce, 14. října. (K. k.) Mez došlými spisy je tento návrh posl. dra. šl. Hoí- manna, Einspinnera a soudr.: Zemský sněme račiz se usnésti, aby byla vyzvána vláda, by při uspo- řádnání poměrů jižní dráhy nebyla již povolována nynější mimořádná tarifní přírážka. která tíží obchod a průmysl v alpských zemích Dále se vyzývá vláda, aby za vyjednávání se spo- lečností jižní dráhy se zasadila o usnesení peagace trati Štyrský Hradec—Lubno, která je nezbytně nutnou pro železniční dopravní poměry a tvoří ta- ké životní zájem státních drah.
#35 alto_textblock #35
Shoda francouzsko-španělská. Z Paříže, 13. října. (K. k.) „Petit Parisien“ pro- hlašuje v článku, který má zřejmě oficiosní ráz Výsledkymadridské cesty president Poincaréa a rozmluvy ministra zahraničních záležitostí Pichona se španělským mín. předsedou Romanonesem a španělským ministrem zahra- ničních záležitostí Lopezem Munozem, vyznačují se tím, že sice nebyl uzavřen formáln spolek, bylo však docíleno naprosté shody. V Marokku vynasnaží se španělská vláda. aby napodobila politiku, sledovanou Francií, chce branné výboje obmeziti na nejmenší míru a usilo- vati vlivem sultánovým i vyjednáváním s kmeny. aby obnovila mír ve sféře svého vlivu. Pokud ide o všeobecnou politiku, zjištěn byl vyjednáváním naprostý souhlas ve výkladu smlouvy z r. 1907, kterou za- vázalyse Francie, Španělsko a Anglie, zaručiti statas quo v západním Stře- dozemnímmoří a v části Atlantického oceanu. Účel této smlouvy je naprosto pokojný neohrožuje nikoho, naopak je ostatním mocnostem uiištěním, že každá změna je vyloučena. Boykot řeckých obchodníků na zboží italské Z Athen, 14. října. Vedle řeckých obchodníků v Santi Quarantu usnesli se na boykotu italského zboží a výrobků také řečtí obchodníci v JJanině. Zvláštní komise bude bdíti, aby se toto usnesení přísně provádělo.
#36 alto_textblock #36
K situaci v Jemenu. Z Caříhradu, 14. října. (K. k.) Ze Sanay (Je- men) se sděluje, že tam byl s velkou okázalosti přečten ferman sultánův, jímž se sankcionuje do- hoda, uzavřená mezi imamem Jahiou a Portou. Přes to bylo nápadným, že imam na pozvání, aby se dal zastupovati delegátem, odpověděl, že toho není třeba, poněvadž prý jej může zastupovati též
#37 alto_textblock #37
vali.
#38 alto_textblock #38
Nová Lukácsova aféra. Z Peští, 14. října. V politických kruzíeh způsobila velký rozruch aféra, kterou odha- lují oposiční listy „Budapesti Hirlap“ a „Pesti Napló“, které souhlaeně sdělují, že mezi v lá- dou a uherskou akciovou doprav- ní společností vznikly neshodyv příčině zřízení kasna shernou na ostrově sv. Markéty. Všeobecná do- pravní společnost uzavřela prý minulého roku s ministerským předsedou šl. Lukácsem dů- věrnou smlouvu, kterou se zavázala z a- platiti do pokladny národní stra- ny práce 12 milionu korun, začež bylo jí povoleno zříditi na zmíněném ostrově hernu. Obnos 11/2 milionu korun byl prý presidiální kanceláři ministerského předsednictva s ku- tečně vyplacen. Společnost, která má také známou hernu v Opatiji, chtěla pak zvý- šiti svůj akciový kapitál a vyjednávala s bel- gickou finanční skupinou. Když pak šl. Lukács s křesla ministrpresidentského sestoupil, bel- gická linanční skupina obrátila se prostředni- ctvím rakousko-uherského vyslanectví v Bru- selu na nového ministerského předsedu h Tiszu s dotazem, z dali vláda schvá- lila stanovy chystaného kasina (herny) na ostrově sv. Markéty Odpověď zněla záporně. Hr. Tisza koncesi udělenou jeho předchůdcem odvolalastanovy kasina neschvá- líl. Ale vrácení 11/2 milionu korun, které vyplaceny byly pro pokladnu národní strany práce Dopravní společnost však o d hr. Tiszy dosud nedocílila. Učiněny byly pokusy vyříditi věc smírně. Společnost trvá
#39 alto_textblock #39
pevně na tom, aby jí udělena byla bu koncesekezřízeníherny, nebo aby se jí vrátily peníze. S Lukácsem vyjednával o koncesi býv. mi- nistr vnitra Krístoffy, který je akcionářem Dopravní společnosti. Kristoffy popřel, že by byl za toto sprostředkování dostal 200.000 K. Kristoffy ukázal soukromý Lukácsův dopis, ve kterém mu Lukács sdělil, že bude nucen koncesi odepříti. Později — tak prohla- šuje Kristoffy — přišlijinílidé, kterým bylo za intervenci zaplaceno a ti měli větší štěstí a koncesi vymohli. Kristoffy nakoupil pak akcie společnosti, které dnes ne- mají žádné ceny a přišel tak o peníze. Hr. Tisza odvolal prý Lukácsem udělenou koncesi na nátlak kleru a vojenských kruhů a také prý proto, že se dověděl, že rakouská vláda zruší všechny koncese na herny, uděle- né rakouským lázním. Z Peští, 14. října. Aféra o koncess pro hernu na ostrově sv. Marké t bude asi oposicí použita k útoku na vládu. Možná, že oposice použije této příležitosti, aby zanechala dosavadní passivity a přišla do parla- mentu. V oposičních listech se tvrdí, že 5 po- slanců národní strany práce je st ve věcité těžce kompromitováno, a že dva z nich dostali za spreo- středkování koncesse po 500.000 korunách. Sensaci také způsobilo, že v dnešním prohlášení všeobecné dopravní spo- lečnosti se výslovně praví, že do pokladny ná- rodní strany práce nebylo odvedeno 11/2 mi- lionu a že byly odvedeny vládě, což nasvědčuje, že žaloba všeobecné dopravní spo- lečnosti proti eráru bude zníti na vrácen 46 miliona koru.
#40 alto_textblock #40
Politická hlídka. Průpravy pro novou dorozumívací akci. Zítra tedy začne ministerský předseda hr. Stürgkh jednati s českými a německými zástupei o methodě nové dorozumívací akce a o předmě- tech, jež do ní mají býti pojaty. Kdežto s českých stran obešle tyto konference jen část jich, něme- cké strany — pokud lze souditi z německého tisku dnešního — se všechny zúčastní konferencí, jež zítra začnou. Dle hlasů téhož německého tisku zdá se však, že Němci z Čech nejsou tentokrátev dobré náladě. Prostřednictvím „Bohemie“ říkaií, že sice ke hr. Stürgkhovi půjdou, ale že se nepusti do nijakých zbytečných řečí, za kterých by vláda dostala pod střechu, na čem ji záleží, nýbrž že s nastávajícího jednání zúčastní jen tehdy, povede- li je vláda s náležitou vážností, takže bude možn doufati ve zdar celé akce. Zároveň „Bohemie“ vykládá, co je způsobilé přivoditi její nezdar: vše, co se Němcům nelíbí, n př. český požadavek, aby byla vyřízena jazyková otázka státních úřadů. Dle „Bohemie“ Něme zamitají řešení její proto, že by se jí směšovaly záležitosti zemského zákonodárství se záležitostmi říšského zákonodárství. Ale toto stanovisko Něm- cům nevadí, aby sami do rozpravy dorozumívaci nedávali také otázku krajských vlád, která dle jejich vlastního stanoviska — také náleží do oboru působnosti říšské radyl Patrně Němci se tu řídi pořekadlem: jesiliže dva činí totéž. — není t totéžl „Bohemia“ utěšila se na konec naději, že silný proud v občanstvu pro dorozumění usnadní pře- konává obtíží, jež v dorozumívacím díle tkvějí, že obtíže ty nikomu nezmenší počestnou snahu, dobře sloužiti velikému dílu smíru. Jako hříčka náhody čte se paku v „Pragen Tagblattu“ věta, že ve věci národnostního doroz- umění se nic nepodaří frázemi o jeho nutnosti a významu, a o rozůmnosti obou národů, niebot národnostní dorozumění znamená zkoušku sila rozhodnutí o otázce, zda oprávněné nároky jednoho národa na život národně a hospodářsky samo- statný smějí být uskutečněný vrámei zájmů celo- státních, nebo musí-li ustoupiti theoretickým sj státoprávním požadavkům „Prager Tagblati“ zajišté vědomě nesprávně formuloval takto myšlenku, národnostního sporu
#41 alto_textblock #41
Z revuí a časopisů. „Snaha“, list mladé generace svobodomyslná (II., č. 1.). všimá si otázky, pro studentstvo oprav- du důležité: „Jak přednášeti na vyso- kých školách?“ Zatím konstatuje: „Byly-l kdysi přednášky universitní nezbytnou součástí studia, nejsou už jimi všude nyní. Na všech obo- rech vlastně překládá se těžisko vědeckého vzdě- lání a studia z přednášek do seminářů a pracoven. Na filosofické fakultě není nutno poslouchati před- nášky, má-li je člověk opsány, nebo je-li náhodou thema zpracováno už knižně. Pouze u některých profesorů, kteří přednáškovou kostru naplňují svým duchem a oživují pěkným řečnickým výko- nem i hloubkou myšlenkového rozboru, jenž rázem osvítí materii přednášky, pouze u těch profesorů je nezbytně třeba přednášky poslouchati. Poně- vadž však většinou v žádném oboru filosofie ne- přednese se celá materie, potřebná ke zkouškám státním (akademické zkoušky předpokládají vždy předem samostatné studium kandidáta), jsou stu- dující odkázáni na studium knižní, v němž jim ne- jsou hlavní oporou přednášky, nýbrž práce v se- minářích. Zkoušky a zejména profesoři, kteří jsou examinatory, jsou zpravidla důvodem pro návštěvu přednášek. Jsou přečetné případy, kdy docent na nejzajímavější thema má sotva tři posluchačea jsou případy, že profesoři, kteří byli tak šťastni, že vydali thema svých přednášek tiskem neb lito- graficky, mají zapsáno několik set posluchačů, ale posluchačů skutečných mají sotva deset.“ „Snaha“ zjev ten nepokládá za zdravý. Proto slibuje o otáz- ce přednášek universitních, o nesnázích a vadách didaktiky vysokoškolské dískusi, k níž požádala některé universitní profesory. Otázka návštěvy přednášek není malicherná: závisí na ní do značné míry i odborná vědecká přípravenost a pohotovost mladé inteligence pro její životní povolání. Proto pozornost „Snahy“, věnovaná věci té, je včasnáa
#42 alto_textblock #42
užitečná. — Číslo mimo to obsahuje: politickou stať úvodní — V. Dvořéka, Čistota umění a vše ostatní. — J. Penížek, Z císařských manávrů na Táborsku. Črty a glosy flaneura. — L. Weigner, Pokračovací škola živnostenská. — Dopis z Mo- ravy. — Umění a literátura. — Výchova a školství. — Politické vzdělání. — Národní hospodářství. — Poznámky. — Věstník organisací mládeže. * „Věstník Svazu českých měst“ (III. č. 9.) v článku „K reformě financí obec- ních“ referuje o příslušných snahách v Německu. Ukazuje tu, že enormní vzrůst obecních vydánía dluhů, který u nás budí tolik útoků a výtek ve všech velkých obcích, jest vlastně zjevem hodně obecným. Je rubem rozkvětu měst, jenž za po- slední 3—4 desítiletí je opravdu neobyčejný. Na př. „v Baversku, jež od let má vzornou statistiku financí komunálních, v letech 1876—1906 stouply státní daně o 112, obecní však o 285%, dluhy státní vzrostly tam v letech 1890—1906 — nehledě k výpůjčkám železničním — o 32.6%, dluhy obecní o 254%: a podobně i v jiných státech německých. Odhaduje se, že v Německu od r. 1890 do dnes dávky obecní se zečtyřnásobily (ze 400 mil. na 1500 mil. marek) a dluhy obecní též (z 2—2.5 mi- liardy na 8 až 9 miliard marek), zatím co daněa dluhy říše a státu se jen zdvojnásobily.“ Pokud jde o příjmy obecní při snahách o ozdravění obec- ních financí, bývají doporučovány a aktivovány v Německu: výdělečné podniky, sloužící spolu zájmům veřejným a mající ráz monopolní; dále příspěvky a poplatky, jež mají postihnoutí ty, kdož z těch kterých zřízení obecních mají zvláštní pro- spěch (jako nové ulice, mosty, parky a p.): pak nepřímé dávky obecní; dávky ze zábav, psů, z pře- pychu (automobilů na př.), z hostinských koncesí, z piva a j. konečně dávky přímé, ať již vybírané ve formě přirážek nebo daní samostatných! Zde (soudí na př. dr. O. Schwarz) je spravedlivo za- tížiti před jinými majetek nemovitý a živnosti, po-
#43 alto_textblock #43
něvadž mají největší prospěch ze zařízení obec- ních. Pokud jde o obecní daň z příjmů dle téhož vědce je „odůvodněno, aby obce zdaňovaly i nej- menší důchody, osvobozené od státní daně z pří- jmů, poněvadž právě tito nejmenší poplatníci mají značný prospěch z vydání obcí na účely kulturní a sociální a budou-li přispívati na vydání obecní, budou míti též zájem na tom, aby obce hospo- dárně si vedly.“ Ovšem důvod ten je oslaben, kde vrstvy ty — jako u nás — jsou zatížený nepřímými dávkami. Při dani pozemkové ve městech doporu- čuje se zdanění dle obecní ceny, ne dle výnosu; neboť to stává se zde nesociálním, poněvadž čin- žáky, obývané chudinou, jsou při něm zdaněny více než přepychové vily. Při zdanění živností vysky- tují se v Německu některé zvláštní daně časové, jako daň z velkých obchodních domů, z filiálel cizích velkoobchodů a j. Rovněž je třeba, aby i pro obec byl zdaňován důchod kapitálový. Přehled německých snah na poli obecního finančnictví, jejž tu bylo možno jen částečně naznačiti, zaslu- huje pozornosti právě u nás, kde na obce všichni činí velké nároky a všichni brání se všemu zvyšo- vání obecních dávek a zavádění dávek nových. — „Věstník“ dále podává: Obec jako zaměstnava- telka. — T. zv. smíšené podniky pro opatřování elektřiny a plynu. — Zprávy z obcí. — Z praxe. — Z ciziny. — Různé zprávy. — Knihy a časo- pisy. — O sobní. *
#44 alto_textblock #44
„Národ“, živnostenské rozhledy nár. strany svobodomyslné (VI., č. 40.) líčí na úvodním místě dnešní „Snahy po zušlechtění řemeslne výroby“. Vítá je, ale spolu včas napomíná živ- nostnictvo, aby nedalo jim rozvíjeti se bez své účasti: „Zakládána jsou družstva úplně na základě výdělkovém, jež zabývají se výrobou a prodejem uměleckých výrobků a mnoho na tom musí zále- žeti, zúčastňují-li se, nebo budou-li se v budoue- nosti podníků takových zúčastňovati též řemeslní- ci nejen jako výkonné síly, jako pracovníci, nýbri
#45 alto_textblock #45
jako podnikatelé. Vždyť je v tom ohromný rozdíl pro stav živnostenský nevýslovně významný, jestli tyto podniky, jež pod názvem „Společné umělecké dílny nebo jinými podobnými, skládající se z u- mělců a kapitalistů, budou míti mezi svými členy a podílníky také výkonné řemeslníky-živnostníky, nebo jestli příslušní a potřební řemeslníci budou pouhými dělníky, zaměstnanými u družstva, které se živnostníky jako takovými nebude míti nic spo- lečného. Je tudíž třeba, aby se strany živnostenské tomuto hnutí, které dlužno jinak co nejupřímněji vítatí, věnována byla největší pozornost, aby se z něho nevyvinulo něco, co by samostatnosti živ- nostníků a jich hospodářskému postavení zasaditi mohlo smrtelnou ránu. Toto upozornění neznamená ovšem podceňování aneb odsuzování tohoto hnutí. právě naopak v zájmu menších živnostníků možno je jen radostně vítati, poněvadž mezi našimi men- šimi a středními živnostníky je mnoho opravdu do- vedných řemeslníků, přímo umělců, kteří však od- souzeni jsou k živoření, poněvadž nemají dosťatel hmotných prostředků a v poměrech svých ani pří- ležitosti, aby na sebe upozornili a aby nadání své a dovednost mohli zužitkovati.“
#46 alto_textblock #46
Různé zprávy.
#47 alto_textblock #47
Katastrofa parníku „Volturna“. Z Londý- na, 13. října. (K. k.) Při příjezdu „Carmanie“ do Fishguardu odmítl kapitán Barr dáti jakékoliv vy- světlení, dokud nepříbude do Liverpoolu a nepodá zprávu své společnosti. V denní zprávě, vydané na cunardském parníku, se však praví: Cestující „Carmanie“ dověděli se při snídaní, že došel bez- drátový telegram se zprávou, že ve vzdálenosti 78 námořních mil hoří loď. Když „Carmania“ se dostala k oné lodi, bylo zřejmo, že oheň nedá s již uhasiti, a kapitán „Volturna“ Inch snažil se pouze zachrániti cestujíci. Ve zprávě vypravuje se pak, že cestující „Carmanie“ znameními povzbu-
#48 alto_textblock #48
zovali nešťastníky na „Volturnu“ ke zmužilosti. což tito opětovali, mávajíce kapesníky. Na to při- šly Llovdové parníky „Seydlitz a „Grosser Kur- fürst“ a jiné lodi. Při západu slunce prorazily plameny velikými oblaky dýmu. Kapitán Inch ro- zesilal zoufalé volání o pomoc a spustil na vodu člun, jemuž velel druhý důstojník „Volturna“, aby hodil na loď „Grosser Kurfürst“ lano. Člun se však rozbil o bok „Grosser Kurfürst“. Mužstvo bylo parníkem „Grosser Kurfürst“ téměř zázračně zachráněno. Pak vyslal kapitán Inch naposledy prosby za přispění. Hned na to udál se výbuch. kterým byl osud lodi zpečetěn. Za ranního svítání minuly již všechny naděje, ale moře se uklidnilo a lodi poslaly rychle na pomoc své čluny. Shledaly. že lidé na „Volturnu“ přežili strašlivou noc. Po- slední sestoupil s lodi kapitán Inch s lodními pa- píry. Příšerný výjev ve zvěřínci. Z Pařížes sděluje, že ve zvěřinci, umístěném na náměsti Belfortském, napadl mezi představením tygr „Sul- tan“ krotitele Amara a rozsápal mu levé rameno. Krvi zbrocený krotitel byl přinucen prostřeliti roz- vzteklenému zvířeti tlapu, aby se mu vymanil unikl z klece. Diváci s chvatem opouštěli vzrušu- jící divadlo, fakže hrozila vypuknouti panika. Ama- ra teprve nedávno opustil lože, na něž byl upou- tán po měsíce ranami, jež mu způsobil jeden z jeho lvů, rovněž mezi představením. Plavba lloydových parníků. Z Terstu, 14. října. (K. k.) Tyto parníky Lloydu odpluly: „Numidja“ 9. t. m. z Madrasu do Colomba, „Ma- rienbad“ 10. t. m. z Adenu do Bombaye a „Vor- wšrta“ 10. t. m. z Adenu do Suezu, 12. t. m. „Gablenz“ a „Afrika“ z Portsaidu do Terstu „Amphitrite“ z Alexandrie do Terstul Turista v Alpách se pohřešuje. Z Lázní I5lu, 14. října. (K. k.) Turista dr. Pavel Preuss z Vídně, podniknuvší výstup na hřeben Gossau- ský, se pohřešuje. Byly vyslány tři záchranné vý- pravy jej hledat.