#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 14. října 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 282.
#4
alto_textblock
#4
Ha ranni a večerní listy
předplácí se
V Pruze v administracit
na měsie-
na čtvrt leta . . . . S K — h
s dvoji donáškon
a měsie. . . . . . 2 K 54
na čtvrt leta . . . . 7 K 82 h
ve MHlálkách
na měsie . . 2 K 80
Pešton
na měste.
. . . B K
na čtvri lsta . . . . 9 K 60h
s dvojí sásilkou
na měslo
na čtvrt ista : . . . K e
#7
alto_textblock
#7
Pcermí
#11
alto_textblock
#11
amí.
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejii
anní čislo o sobě
večerní
. . za s
Ve filiálkách na vankovaí
ranní čislo
večerní . . . . . ! . . 5
#13
alto_textblock
#13
lnseráty
plaší ne hotově napřed
ředplacení a insorty přijím
ndminiskrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se t4l
redakce, Mskárna a sxpediae
„Národnich Lllstů“
Rukopisy se nevracsi
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 14. října.
Další postup proti povstalcům byl se srb-
ské strany zastaven. Srbská vojska zatlačila
Albance do nitra albanského území a obsa-
díla důležitá strategická místa. Srbská vláda
čeká teď na konečné rozhodnutí mezinárodní
rozhraničovací komise, která má podrobně
určiti albanské hranice. Mezinárodní rozhra-
ničovací komise začne prý své práce v nej-
bližších dnech. Tato komise také zjistí, jak
daleko postoupila srbská vojska a pokud mí-
sta jimi obsazená mají strategický význam.
Diplomacie začíná totiž teď teprve uva-
žovat o rozsahu pojmu „strategický bod“
ovšem bude se snažit na úkor Srbska rozsah
tohoto pojmu zúžit co nejvíce. Takový záměr
ohlašuje dnešní „N. Fr. Presse“, která perem
svého vojenského odborníka tvrdí, že místa
v albanském území, obsazená Srby, jako jsou
Kafa Malit, mosty přes řeku Drim, ves Oresi,
nejsou strategickými body ve vlastním slova
toho smyslu. Vojenský odborník přiznává sice,
že pod pojem „strategický bod“ spadají důle-
žité komunikační uzly, lidnatá nebo bohatá
místa, rozsáhlejší doliny v pohoří, mosty, ale
k takovým místům Srby obsazené mosty na
Drimu a přechody prý nepatří, protože prý
na těchto místech nelze zameziti vpád Al-
banců do srbského území, jak se ukázalo i př
tomto povstání.
Vojenský odborník „N. Fr. Pr.“ nečiní si
z toho výčitek svědomí, že zapomněl, jak Al-
banci vpadli do srbského území teprve tehdy.
když z pohraničních strategických bodů Srbo-
vé podle přání diplomatických zástupců od-
volali své vojsko. Tedy jistě zmíněné strate-
gické body chránily Srbsko před nebezpečím
náhlého vpádu.
Ostatně není posud jisto, jak se Srbsko
zachová, zda bude žádati trvalé připojení zmi-
něných strategických bodů k Srbsku, či se
spokojí hranicemi, vymezenými londýnskou
konferencí a zase ustoupí z albanského území.
jakmile v Albanii začne působit řádná občan-
ská správa, Z projevu Spalajkovičova by vy-
plývalo, že Srbsko bude respektovat usne-
sení londýnské porady. Londýnská diplomati-
cká porada měla by zadostučinění, že aspoň
na srbsko-albanských hranicích její usnesení
budou zachována, když již Turci tak bez-
ohledně překročili rozhraničovací čáru Enos-
Midia, stanovenou londýnským mírem. Ovšem,
rozdíl mezi východem a západem Balkánu je
značný. Na východě nebylo nikoho, kdo by
se byl chtěl nebo mohl postavit proti překro-
čení čáry Enos-Midia a proti opětovnému ob-
sazení Odrinu a Lozengradu, na západě hra-
nice hýčkané Albanie žárlivě střeží rakouská
chůva.
Srbsko velmi nerado, ale na konec bude
snad donuceno smířiti se s hranicemi z lon-
dýnského míru. Ve skutečnosti má však Srb-
sko velmi odůvodněnou touhu posunout své
hranice až po Drim. Strategicky by tím Srb-
sko mnoho získalo, protože by si mohlo zří-
dit vhodné komunikace nejen k oběma kraj-
ním křídlům albanských hranic, ke Djakovici
na severu a Ochridě na jihu, ale také do Di-
bry, jejíž centrální položení zvláště za nyněj-
šího povstání vyniklo. Z Dibry by Albanci
mohli po případě přerušit spojení mezi oběma
křídly. Proto „Trgovinski Glasnik“ volá nyní.
aby zbudovány byly silnice, spojující Dibru
s Píškopejí a Prizrenem, s Gostivarem a Sko-
pljem, s Kičevem. Zároveň „Trgovinski Glas-
nik“, orgán srbských obchodníků a průmysl-
níků, píše o strategické nutnosti stavby želez-
nic, spojujících nové Srbsko se starým, na
čáře Kruševac—Priština a dále Kragujevac—
Kraljevo—Raška—Mitrovice, aby pole a okoli
bezpečné mělo přímé spojení se středem
#15
alto_textblock
#15
Srbska.
#16
alto_textblock
#16
Události na poloostrově
balkánském.
Boje Černohorců s Albanci.
Z Cetyně, 14. října. Boje Černohorců s po-
vstalci trvají dále. U Gusinje zápasí se již čtyry
dny. Černchorcům se dosud nepodařilo Alban-
#17
alto_textblock
#17
ce zatlačiti. Vojenská správa posílá na hranice
novou pěchotu i dělostřelectvo
Jak dlouho zůstane srbské vojsko v Albansku.
Z Bělehradu, 14. října. „Samouprava“ pro-
hlašuje, že srbské vojsko obsazená místa n
hranicích albanských ponechá si dotud, dokud
mezinárodní komise nevytýčí přesně hranice
srbsko-albanské, a dokud nebudou v Albanii
samé poměry spořádány
#18
alto_textblock
#18
Velmoci a hranice Albanska.
Z Bělehradu, 14. října. („N. W. T.“) „Tri-
buna“ sděluje, že mezi velmocemi byla docí-
lena dohoda, aby se hranice albansko-srbské
změnily ve prospěch Srbska a to-
muto by se kromě toho svěřil úkol zjed-
nati v Albanii pořádek.
#19
alto_textblock
#19
železníční studie v Albansku.
Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Italský inžený-
Coulant, který dříve byl jako vrchní stavební rada
ve službě tureckého ministerstva obchodu a hor-
nictví, přibyl do Adalie řídit studie pro projekto-
vanou italskou trať železniční.
#20
alto_textblock
#20
Řecký král v Solunu.
Ze Soluna, 13. října. (K. k.) Král Konstantin
přehlížel včera u Sarigyelu dvě divise. Vojsko
uchystalo králi nadšené ovace. Na hostině, uspořá-
dané králi na počest důstojníky generálního štábu
pronesl král přípitek, jimž projevil obdiv nad vy-
trvalostí a duchem vojska. Při přehlídce v Kilindi-
ru provolávali evzoni „slávu“ králi a vlasti. Na
hostině vyslovil se král Konstantin s uspokojením
o vlastenectví vojska.
Ze Soluna, 13. října. [K. k.) Král Konstantin
přijal dnes ve slyšení solunského velkorabína.
Za audience řekl velkorabín, že přichází z modli-
tebny, kde se židé modlili za život králův. Ujistií
krále loyalitou židů, kteří dle příkazů svého ná-
boženství jsou věrnými poddanými zemí, v nichž
žijí. Král Konstantin vyslovil uspokojení nad uji-
štěním loyality a prohlásil, že ve svém království
nlkdy nepřípustí obvinění z ritualní vraždy. Oce-
ňuje dobře židovské vojáky, kteří bojovali v řecké
armádě. Ujistil velkorabína blahovůli úřadů vůči
#21
alto_textblock
#21
židům.
#22
alto_textblock
#22
Omezená plavba Dardanelami.
Z Caříhradu, 13. října. (K. k.) Velitel Dardanel
nařídil omezení v plavbě nákladních parníků úži-
nou. Lodi, které vjíždějí, mohou pouze během jedné
hodiny dopoledne, lodi, které vyjíždějí, pouze bě-
hem jedné hodiny odpoledne proplouti úžinou. Pří-
slušné sdělení bude učiněno zítra zástupcům cizích
#23
alto_textblock
#23
států.
Domnělý počátek turecké demobílisace.
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) 30. a 32. divise
nizamů, jakož i 9. sbor byly z Dimotiky vyslány do
Galipole. Důstojníci těchto sborů, dlící zde na do-
volené, byli vyzváni, aby odejeli přímo do Gali-
pole, Tyto pohyby vojsk považujís e za počátek
demobilisace, která má býti provedena také přea
Radostov a Erekli.
#24
alto_textblock
#24
Bulharské vojsko obsadí konečně západní
Thrakii.
Ze Sofije, 14. října. [N. Fr. Pr.) Dle sdělen
vlády počne pozejtří okupace Bulharsku při-
padnuvšího území v Thrakii velkým počtem
vojska, aby se vynutil rychlý ústup bašíbozuků
a zabránilo se prolévání krve. Okupace zúčast-
ní se 18 pěších pluků, podporovaných jízdou
dostatečně silným dělostřelectvem.
#25
alto_textblock
#25
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#26
alto_textblock
#26
K česko-německým konierencím.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) K nastávající
obnově smiřovacího jednání praví „Fremden-
blatt“: Porady příštích dnů mají především
za účel dáti stranám bližší vysvět-
lení o úmyslech vlády a pojednat
o zahájení a provedenícelého jed-
nání. Že se obtíže německo-české dohody
nezmenšily, nemůže nikdo popírati. Může však
býti vyslovena naděje, že se přesvědčení o ne-
zbytnosti vyrovnání ještě více prohloubilo.
Všechny strany jasně si uvědomily, k jak ne-
milým důsledkům vedly další ná-
rodnostní spory. Nejbohatší země moc-
nářství stála před těžkým rozvratem svých
#27
alto_textblock
#27
financí a již roznášele se do světa heslo
bankrotu království Českého.
Dosazení správní komise zabránilo nej-
horšímu. Než vláda a všechny strany
si přejí, aby toto zatímní uspořá-
dání autonomní zemské správy
brzy opět ustoupilo řádným po-
měrům. To však je možno jeno m,
zvoli-li dělný sněm zemský výbor
Ku dělnemu sněmu vede však opět
cesta pouze přes vyrovnání. Stal se
tudíž úřad vyjednavačů dvojnásob zodpověd-
ným. Nebude jim možno ani přeslechnouti
hlasy, které ze všech hospodářských kruhů
země ozývají se se zvučnou výstrahou. Něme-
cké i české korporace stejně důrazně volají
po konečném urovnání jazykového sporu.
Touha po míru v zemi je tak velká, poněvadž
potřeba nerušeného hospodářského vývoje je
stále citelnější. Není snadno dílo to provésti.
Svým stářím nabyly četné rozpory také hou-
ževnatosti. Než s neztenčenou nadějí a s nej-
větším důrazem podniká vláda opět své úsilí
o národnostní mír v Čechách.
#28
alto_textblock
#28
Zvýšený kontingent nováčků
Z Vídně, 14. října. „Neue Fr. Presse“ dovídá
se z informované strany, že zvýšení kontingentu
nováčků pro řadové vojsko i obě zeměbrany či-
niti bude asi 36.000 mužů, z čehož připadne
na řadové vojsko asi 20.000 mužů, na rakouskou
zeměbranu 9000 a na honvedy 7000 mužů. Do roz-
počtu prvého půlleti r. 1914 zařadí se
již 11 milionů na zvýšený počet nováčků.
Haličský místodržitel usiluje o zlepšení situace
v Halíčí a na říšské radě.
Z Vídně, 14. října. Haličský místodržitel dr.
Korytowski, který tu mešká, vyjednává jak s Po-
láky, dak s Rusiny v příčině zlepšení situace na
sněmu haličském, ale také v příčině zlepše-
ní stavu věcí na radě říšské. Přípravuje
příznivější poměry pro dělnost poslanecké
sněmovay hlavně pokud se týká Ru-
sínů. Zůstane tu do zítřejšího večera. Haličský
sněm v době dozírné se nesejde.
#29
alto_textblock
#29
Hr. Berchtold prý přece odstoupí.
Z Říma, 14. října. („N. F. P.“) „Tribuna
zaznamenává pověst, že hr. Berchtold
přes všechna opačná ujišťování odstoupí. Je-
ho doba již minula. Na nejvyšším místě chtělo
prý by se krisi zažehnati, ale vliv jine
mocné osobnosti stále více se
uplatňuje. Mocná osobnost tato má prý
již nástupce Berchtoldova předem určeného
#30
alto_textblock
#30
Audience.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) J. V. císař přija
dopoledne ve slyšení nově jmenovaného vele-
vyslance v Petrohradě hraběte Szapara.
Z úřadního véstníku.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil vicepre-
sidentovi krajského soudu v Plzni s titulem a char-
akterem dvorního rady dru. Františku Žáko vi
který z vlastní žádosti vstupuje do trvalé výslužby
komturský kříž řádu Františka Josela. — J. v
císař udělil řediteli dvorního hřebčince v Kladru-
bech Rudolfu Motlovi v uznání jeho dlouho-
letých výborných služeb nyní, když vstupujez
vlastní žádosti do trvalé výslužby, řád železně
koruny třetí třídy s prominutím poplatků. — J. V.
císař udělil kancelářskému oficiantu u okresního
soudu v Lokti Bedřichu Langovi, klerý vstu-
upje do výslužby, stříbrný záslužný kříž s korunou.
— Ministr veřejných prací jmenoval suplenta na
státní reálné škole v Liberci Pavla Fürstenau
učitelem v IX. hodnostní třídě pro německý jazyk.
zeměpis a dějiny na státní průmyslové škole v 1l-
#31
alto_textblock
#31
berci.
#32
alto_textblock
#32
Španělský král nepojede aní do Vídně ani do
Bukurešti.
Z Madridu, 13. října. (K. k.) „Agenzia Fabra
uveřejňuje tuto zprávu: Můžeme prohlásiti, že k
cestě krále Alfonse do Vídně nedojde. Pokud jde
o cestu krále na bukureštský dvůr, nemluvilo se
dosud o tom. Veškeré pověsti o takové cestě jsou
bezpodstatny.
Úprava hranice mezi Chorvatskem a Dalmacií.
Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uh.) Úřadní list
sděluje, že se 4. t. m. sešla smíšená komise, ab
upravila hranice mezi Chorvatskem a Dalmaci
na místě, kudy bude projížděti nová lická dráha.
Vyjednávání skončilo po několika dnech k obou-
stranné spokojenosti, načež byly na místě samém
vytýčeny příslušné části hranie.
#33
alto_textblock
#33
Cholera v Uhrách.
Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uh.) Město Mi
trovica bylo dle ustanovení pařížské konvence
prohlášeno za prosto cholery, poněvadž se po 15
dní v jeho obvodu nevyskytl žádný případ cholery
#34
alto_textblock
#34
Ze štyrského sněmu.
Ze Štyrského Hradce, 14. října. (K. k.) Mez
došlými spisy je tento návrh posl. dra. šl. Hoí-
manna, Einspinnera a soudr.: Zemský sněme račiz
se usnésti, aby byla vyzvána vláda, by při uspo-
řádnání poměrů jižní dráhy nebyla již
povolována nynější mimořádná tarifní přírážka.
která tíží obchod a průmysl v alpských zemích
Dále se vyzývá vláda, aby za vyjednávání se spo-
lečností jižní dráhy se zasadila o usnesení peagace
trati Štyrský Hradec—Lubno, která je nezbytně
nutnou pro železniční dopravní poměry a tvoří ta-
ké životní zájem státních drah.
#35
alto_textblock
#35
Shoda francouzsko-španělská.
Z Paříže, 13. října. (K. k.) „Petit Parisien“ pro-
hlašuje v článku, který má zřejmě oficiosní ráz
Výsledkymadridské cesty president
Poincaréa a rozmluvy ministra zahraničních
záležitostí Pichona se španělským mín. předsedou
Romanonesem a španělským ministrem zahra-
ničních záležitostí Lopezem Munozem, vyznačují se
tím, že sice nebyl uzavřen formáln
spolek, bylo však docíleno naprosté
shody. V Marokku vynasnaží se španělská vláda.
aby napodobila politiku, sledovanou Francií, chce
branné výboje obmeziti na nejmenší míru a usilo-
vati vlivem sultánovým i vyjednáváním s kmeny.
aby obnovila mír ve sféře svého vlivu. Pokud
ide o všeobecnou politiku, zjištěn
byl vyjednáváním naprostý souhlas
ve výkladu smlouvy z r. 1907, kterou za-
vázalyse Francie, Španělsko a Anglie,
zaručiti statas quo v západním Stře-
dozemnímmoří a v části Atlantického
oceanu. Účel této smlouvy je naprosto pokojný
neohrožuje nikoho, naopak je ostatním mocnostem
uiištěním, že každá změna je vyloučena.
Boykot řeckých obchodníků na zboží italské
Z Athen, 14. října. Vedle řeckých obchodníků
v Santi Quarantu usnesli se na boykotu italského
zboží a výrobků také řečtí obchodníci v JJanině.
Zvláštní komise bude bdíti, aby se toto usnesení
přísně provádělo.
#36
alto_textblock
#36
K situaci v Jemenu.
Z Caříhradu, 14. října. (K. k.) Ze Sanay (Je-
men) se sděluje, že tam byl s velkou okázalosti
přečten ferman sultánův, jímž se sankcionuje do-
hoda, uzavřená mezi imamem Jahiou a Portou.
Přes to bylo nápadným, že imam na pozvání, aby
se dal zastupovati delegátem, odpověděl, že toho
není třeba, poněvadž prý jej může zastupovati též
#37
alto_textblock
#37
vali.
#38
alto_textblock
#38
Nová Lukácsova aféra.
Z Peští, 14. října. V politických kruzíeh
způsobila velký rozruch aféra, kterou odha-
lují oposiční listy „Budapesti Hirlap“ a „Pesti
Napló“, které souhlaeně sdělují, že mezi v lá-
dou a uherskou akciovou doprav-
ní společností vznikly neshodyv
příčině zřízení kasna shernou na
ostrově sv. Markéty. Všeobecná do-
pravní společnost uzavřela prý minulého roku
s ministerským předsedou šl. Lukácsem dů-
věrnou smlouvu, kterou se zavázala z a-
platiti do pokladny národní stra-
ny práce 12 milionu korun, začež bylo
jí povoleno zříditi na zmíněném ostrově hernu.
Obnos 11/2 milionu korun byl prý presidiální
kanceláři ministerského předsednictva s ku-
tečně vyplacen. Společnost, která má
také známou hernu v Opatiji, chtěla pak zvý-
šiti svůj akciový kapitál a vyjednávala s bel-
gickou finanční skupinou. Když pak šl. Lukács
s křesla ministrpresidentského sestoupil, bel-
gická linanční skupina obrátila se prostředni-
ctvím rakousko-uherského vyslanectví v Bru-
selu na nového ministerského předsedu h
Tiszu s dotazem, z dali vláda schvá-
lila stanovy chystaného kasina
(herny) na ostrově sv. Markéty
Odpověď zněla záporně. Hr.
Tisza koncesi udělenou jeho předchůdcem
odvolalastanovy kasina neschvá-
líl. Ale vrácení 11/2 milionu korun,
které vyplaceny byly pro pokladnu národní
strany práce Dopravní společnost však o d hr.
Tiszy dosud nedocílila. Učiněny byly
pokusy vyříditi věc smírně. Společnost trvá
#39
alto_textblock
#39
pevně na tom, aby jí udělena byla bu
koncesekezřízeníherny, nebo aby
se jí vrátily peníze.
S Lukácsem vyjednával o koncesi býv. mi-
nistr vnitra Krístoffy, který je akcionářem
Dopravní společnosti. Kristoffy popřel, že by
byl za toto sprostředkování dostal 200.000 K.
Kristoffy ukázal soukromý Lukácsův
dopis, ve kterém mu Lukács sdělil, že bude
nucen koncesi odepříti. Později — tak prohla-
šuje Kristoffy — přišlijinílidé, kterým
bylo za intervenci zaplaceno a ti
měli větší štěstí a koncesi vymohli. Kristoffy
nakoupil pak akcie společnosti, které dnes ne-
mají žádné ceny a přišel tak o peníze.
Hr. Tisza odvolal prý Lukácsem udělenou
koncesi na nátlak kleru a vojenských kruhů
a také prý proto, že se dověděl, že rakouská
vláda zruší všechny koncese na herny, uděle-
né rakouským lázním.
Z Peští, 14. října. Aféra o koncess
pro hernu na ostrově sv. Marké t
bude asi oposicí použita k útoku na vládu.
Možná, že oposice použije této příležitosti, aby
zanechala dosavadní passivity a přišla do parla-
mentu. V oposičních listech se tvrdí, že 5 po-
slanců národní strany práce je st
ve věcité těžce kompromitováno,
a že dva z nich dostali za spreo-
středkování koncesse po 500.000
korunách. Sensaci také způsobilo, že v
dnešním prohlášení všeobecné dopravní spo-
lečnosti se výslovně praví, že do pokladny ná-
rodní strany práce nebylo odvedeno 11/2 mi-
lionu a že byly odvedeny vládě, což
nasvědčuje, že žaloba všeobecné dopravní spo-
lečnosti proti eráru bude zníti na vrácen
46 miliona koru.
#40
alto_textblock
#40
Politická hlídka.
Průpravy pro novou dorozumívací akci.
Zítra tedy začne ministerský předseda hr.
Stürgkh jednati s českými a německými zástupei
o methodě nové dorozumívací akce a o předmě-
tech, jež do ní mají býti pojaty. Kdežto s českých
stran obešle tyto konference jen část jich, něme-
cké strany — pokud lze souditi z německého tisku
dnešního — se všechny zúčastní konferencí, jež
zítra začnou. Dle hlasů téhož německého tisku zdá
se však, že Němci z Čech nejsou tentokrátev
dobré náladě. Prostřednictvím „Bohemie“ říkaií,
že sice ke hr. Stürgkhovi půjdou, ale že se nepusti
do nijakých zbytečných řečí, za kterých by vláda
dostala pod střechu, na čem ji záleží, nýbrž že s
nastávajícího jednání zúčastní jen tehdy, povede-
li je vláda s náležitou vážností, takže bude možn
doufati ve zdar celé akce.
Zároveň „Bohemie“ vykládá, co je způsobilé
přivoditi její nezdar: vše, co se Němcům nelíbí, n
př. český požadavek, aby byla vyřízena jazyková
otázka státních úřadů. Dle „Bohemie“ Něme
zamitají řešení její proto, že by se jí směšovaly
záležitosti zemského zákonodárství se záležitostmi
říšského zákonodárství. Ale toto stanovisko Něm-
cům nevadí, aby sami do rozpravy dorozumívaci
nedávali také otázku krajských vlád, která dle
jejich vlastního stanoviska — také náleží do oboru
působnosti říšské radyl Patrně Němci se tu řídi
pořekadlem: jesiliže dva činí totéž. — není t
totéžl
„Bohemia“ utěšila se na konec naději, že silný
proud v občanstvu pro dorozumění usnadní pře-
konává obtíží, jež v dorozumívacím díle tkvějí,
že obtíže ty nikomu nezmenší počestnou snahu,
dobře sloužiti velikému dílu smíru.
Jako hříčka náhody čte se paku v „Pragen
Tagblattu“ věta, že ve věci národnostního doroz-
umění se nic nepodaří frázemi o jeho nutnosti
a významu, a o rozůmnosti obou národů, niebot
národnostní dorozumění znamená zkoušku sila
rozhodnutí o otázce, zda oprávněné nároky jednoho
národa na život národně a hospodářsky samo-
statný smějí být uskutečněný vrámei zájmů celo-
státních, nebo musí-li ustoupiti theoretickým
sj
státoprávním požadavkům
„Prager Tagblati“ zajišté vědomě nesprávně
formuloval takto myšlenku, národnostního sporu
#41
alto_textblock
#41
Z revuí a časopisů.
„Snaha“, list mladé generace svobodomyslná
(II., č. 1.). všimá si otázky, pro studentstvo oprav-
du důležité: „Jak přednášeti na vyso-
kých školách?“ Zatím konstatuje: „Byly-l
kdysi přednášky universitní nezbytnou součástí
studia, nejsou už jimi všude nyní. Na všech obo-
rech vlastně překládá se těžisko vědeckého vzdě-
lání a studia z přednášek do seminářů a pracoven.
Na filosofické fakultě není nutno poslouchati před-
nášky, má-li je člověk opsány, nebo je-li náhodou
thema zpracováno už knižně. Pouze u některých
profesorů, kteří přednáškovou kostru naplňují
svým duchem a oživují pěkným řečnickým výko-
nem i hloubkou myšlenkového rozboru, jenž rázem
osvítí materii přednášky, pouze u těch profesorů
je nezbytně třeba přednášky poslouchati. Poně-
vadž však většinou v žádném oboru filosofie ne-
přednese se celá materie, potřebná ke zkouškám
státním (akademické zkoušky předpokládají vždy
předem samostatné studium kandidáta), jsou stu-
dující odkázáni na studium knižní, v němž jim ne-
jsou hlavní oporou přednášky, nýbrž práce v se-
minářích. Zkoušky a zejména profesoři, kteří jsou
examinatory, jsou zpravidla důvodem pro návštěvu
přednášek. Jsou přečetné případy, kdy docent na
nejzajímavější thema má sotva tři posluchačea
jsou případy, že profesoři, kteří byli tak šťastni,
že vydali thema svých přednášek tiskem neb lito-
graficky, mají zapsáno několik set posluchačů, ale
posluchačů skutečných mají sotva deset.“ „Snaha“
zjev ten nepokládá za zdravý. Proto slibuje o otáz-
ce přednášek universitních, o nesnázích a vadách
didaktiky vysokoškolské dískusi, k níž požádala
některé universitní profesory. Otázka návštěvy
přednášek není malicherná: závisí na ní do značné
míry i odborná vědecká přípravenost a pohotovost
mladé inteligence pro její životní povolání. Proto
pozornost „Snahy“, věnovaná věci té, je včasnáa
#42
alto_textblock
#42
užitečná. — Číslo mimo to obsahuje: politickou
stať úvodní — V. Dvořéka, Čistota umění a vše
ostatní. — J. Penížek, Z císařských manávrů na
Táborsku. Črty a glosy flaneura. — L. Weigner,
Pokračovací škola živnostenská. — Dopis z Mo-
ravy. — Umění a literátura. — Výchova a školství.
— Politické vzdělání. — Národní hospodářství. —
Poznámky. — Věstník organisací mládeže.
*
„Věstník Svazu českých měst“ (III.
č. 9.) v článku „K reformě financí obec-
ních“ referuje o příslušných snahách v Německu.
Ukazuje tu, že enormní vzrůst obecních vydánía
dluhů, který u nás budí tolik útoků a výtek ve
všech velkých obcích, jest vlastně zjevem hodně
obecným. Je rubem rozkvětu měst, jenž za po-
slední 3—4 desítiletí je opravdu neobyčejný. Na
př. „v Baversku, jež od let má vzornou statistiku
financí komunálních, v letech 1876—1906 stouply
státní daně o 112, obecní však o 285%, dluhy
státní vzrostly tam v letech 1890—1906 — nehledě
k výpůjčkám železničním — o 32.6%, dluhy obecní
o 254%: a podobně i v jiných státech německých.
Odhaduje se, že v Německu od r. 1890 do dnes
dávky obecní se zečtyřnásobily (ze 400 mil. na
1500 mil. marek) a dluhy obecní též (z 2—2.5 mi-
liardy na 8 až 9 miliard marek), zatím co daněa
dluhy říše a státu se jen zdvojnásobily.“ Pokud
jde o příjmy obecní při snahách o ozdravění obec-
ních financí, bývají doporučovány a aktivovány
v Německu: výdělečné podniky, sloužící spolu
zájmům veřejným a mající ráz monopolní; dále
příspěvky a poplatky, jež mají postihnoutí ty, kdož
z těch kterých zřízení obecních mají zvláštní pro-
spěch (jako nové ulice, mosty, parky a p.): pak
nepřímé dávky obecní; dávky ze zábav, psů, z pře-
pychu (automobilů na př.), z hostinských koncesí,
z piva a j. konečně dávky přímé, ať již vybírané
ve formě přirážek nebo daní samostatných! Zde
(soudí na př. dr. O. Schwarz) je spravedlivo za-
tížiti před jinými majetek nemovitý a živnosti, po-
#43
alto_textblock
#43
něvadž mají největší prospěch ze zařízení obec-
ních. Pokud jde o obecní daň z příjmů dle téhož
vědce je „odůvodněno, aby obce zdaňovaly i nej-
menší důchody, osvobozené od státní daně z pří-
jmů, poněvadž právě tito nejmenší poplatníci mají
značný prospěch z vydání obcí na účely kulturní
a sociální a budou-li přispívati na vydání obecní,
budou míti též zájem na tom, aby obce hospo-
dárně si vedly.“ Ovšem důvod ten je oslaben, kde
vrstvy ty — jako u nás — jsou zatížený nepřímými
dávkami. Při dani pozemkové ve městech doporu-
čuje se zdanění dle obecní ceny, ne dle výnosu;
neboť to stává se zde nesociálním, poněvadž čin-
žáky, obývané chudinou, jsou při něm zdaněny více
než přepychové vily. Při zdanění živností vysky-
tují se v Německu některé zvláštní daně časové,
jako daň z velkých obchodních domů, z filiálel
cizích velkoobchodů a j. Rovněž je třeba, aby i pro
obec byl zdaňován důchod kapitálový. Přehled
německých snah na poli obecního finančnictví,
jejž tu bylo možno jen částečně naznačiti, zaslu-
huje pozornosti právě u nás, kde na obce všichni
činí velké nároky a všichni brání se všemu zvyšo-
vání obecních dávek a zavádění dávek nových. —
„Věstník“ dále podává: Obec jako zaměstnava-
telka. — T. zv. smíšené podniky pro opatřování
elektřiny a plynu. — Zprávy z obcí. — Z praxe.
— Z ciziny. — Různé zprávy. — Knihy a časo-
pisy. — O sobní.
*
#44
alto_textblock
#44
„Národ“, živnostenské rozhledy nár. strany
svobodomyslné (VI., č. 40.) líčí na úvodním místě
dnešní „Snahy po zušlechtění řemeslne
výroby“. Vítá je, ale spolu včas napomíná živ-
nostnictvo, aby nedalo jim rozvíjeti se bez své
účasti: „Zakládána jsou družstva úplně na základě
výdělkovém, jež zabývají se výrobou a prodejem
uměleckých výrobků a mnoho na tom musí zále-
žeti, zúčastňují-li se, nebo budou-li se v budoue-
nosti podníků takových zúčastňovati též řemeslní-
ci nejen jako výkonné síly, jako pracovníci, nýbri
#45
alto_textblock
#45
jako podnikatelé. Vždyť je v tom ohromný rozdíl
pro stav živnostenský nevýslovně významný, jestli
tyto podniky, jež pod názvem „Společné umělecké
dílny nebo jinými podobnými, skládající se z u-
mělců a kapitalistů, budou míti mezi svými členy
a podílníky také výkonné řemeslníky-živnostníky,
nebo jestli příslušní a potřební řemeslníci budou
pouhými dělníky, zaměstnanými u družstva, které
se živnostníky jako takovými nebude míti nic spo-
lečného. Je tudíž třeba, aby se strany živnostenské
tomuto hnutí, které dlužno jinak co nejupřímněji
vítatí, věnována byla největší pozornost, aby se
z něho nevyvinulo něco, co by samostatnosti živ-
nostníků a jich hospodářskému postavení zasaditi
mohlo smrtelnou ránu. Toto upozornění neznamená
ovšem podceňování aneb odsuzování tohoto hnutí.
právě naopak v zájmu menších živnostníků možno
je jen radostně vítati, poněvadž mezi našimi men-
šimi a středními živnostníky je mnoho opravdu do-
vedných řemeslníků, přímo umělců, kteří však od-
souzeni jsou k živoření, poněvadž nemají dosťatel
hmotných prostředků a v poměrech svých ani pří-
ležitosti, aby na sebe upozornili a aby nadání své
a dovednost mohli zužitkovati.“
#46
alto_textblock
#46
Různé zprávy.
#47
alto_textblock
#47
Katastrofa parníku „Volturna“. Z Londý-
na, 13. října. (K. k.) Při příjezdu „Carmanie“ do
Fishguardu odmítl kapitán Barr dáti jakékoliv vy-
světlení, dokud nepříbude do Liverpoolu a nepodá
zprávu své společnosti. V denní zprávě, vydané
na cunardském parníku, se však praví: Cestující
„Carmanie“ dověděli se při snídaní, že došel bez-
drátový telegram se zprávou, že ve vzdálenosti
78 námořních mil hoří loď. Když „Carmania“ se
dostala k oné lodi, bylo zřejmo, že oheň nedá s
již uhasiti, a kapitán „Volturna“ Inch snažil se
pouze zachrániti cestujíci. Ve zprávě vypravuje
se pak, že cestující „Carmanie“ znameními povzbu-
#48
alto_textblock
#48
zovali nešťastníky na „Volturnu“ ke zmužilosti.
což tito opětovali, mávajíce kapesníky. Na to při-
šly Llovdové parníky „Seydlitz a „Grosser Kur-
fürst“ a jiné lodi. Při západu slunce prorazily
plameny velikými oblaky dýmu. Kapitán Inch ro-
zesilal zoufalé volání o pomoc a spustil na vodu
člun, jemuž velel druhý důstojník „Volturna“, aby
hodil na loď „Grosser Kurfürst“ lano. Člun se
však rozbil o bok „Grosser Kurfürst“. Mužstvo
bylo parníkem „Grosser Kurfürst“ téměř zázračně
zachráněno. Pak vyslal kapitán Inch naposledy
prosby za přispění. Hned na to udál se výbuch.
kterým byl osud lodi zpečetěn. Za ranního svítání
minuly již všechny naděje, ale moře se uklidnilo
a lodi poslaly rychle na pomoc své čluny. Shledaly.
že lidé na „Volturnu“ přežili strašlivou noc. Po-
slední sestoupil s lodi kapitán Inch s lodními pa-
píry.
Příšerný výjev ve zvěřínci. Z Pařížes
sděluje, že ve zvěřinci, umístěném na náměsti
Belfortském, napadl mezi představením tygr „Sul-
tan“ krotitele Amara a rozsápal mu levé rameno.
Krvi zbrocený krotitel byl přinucen prostřeliti roz-
vzteklenému zvířeti tlapu, aby se mu vymanil
unikl z klece. Diváci s chvatem opouštěli vzrušu-
jící divadlo, fakže hrozila vypuknouti panika. Ama-
ra teprve nedávno opustil lože, na něž byl upou-
tán po měsíce ranami, jež mu způsobil jeden z jeho
lvů, rovněž mezi představením.
Plavba lloydových parníků. Z Terstu,
14. října. (K. k.) Tyto parníky Lloydu odpluly:
„Numidja“ 9. t. m. z Madrasu do Colomba, „Ma-
rienbad“ 10. t. m. z Adenu do Bombaye a „Vor-
wšrta“ 10. t. m. z Adenu do Suezu, 12. t. m.
„Gablenz“ a „Afrika“ z Portsaidu do Terstu
„Amphitrite“ z Alexandrie do Terstul
Turista v Alpách se pohřešuje. Z Lázní
I5lu, 14. října. (K. k.) Turista dr. Pavel Preuss
z Vídně, podniknuvší výstup na hřeben Gossau-
ský, se pohřešuje. Byly vyslány tři záchranné vý-
pravy jej hledat.