ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7c5db50-8f19-11dd-b714-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 14. října 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 282.
#4 alto_textblock #4
aranní a večerní llsty přsdplánío ss V Prase v admsinistrne na měsle na štvrt leta K - * dvoji donáškou na měste ns čtvrt leta 7 K alh ve filiálkách 9 K so na másle Foštou- na méslo, na stvrt feta . . P R 60 s dvojí zásilkou ns čivrt ist
#5 alto_textblock #5
ket
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejle ranal číslo a sobo sn e rečurni sa di Va fliálkach na venkově ranní dislo . . . . . večerni . 5 lnseráts pluti se hotové napřud. Předplacení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., a
#7 alto_textblock #7
Tam nacházejí se tet redakce, tiskárna a expediee „Národních Listů“ Gukopísy se novranei
#8 alto_textblock #8
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
#9 alto_textblock #9
Konference svolány. Jednání, k němuž vláda právě pozvala předsednictva českých i německých stran z království Českého, dojista mají tento- kráte mnohem větší význam než jindy. Za- vedení správní komise způsobilo v Čechách situaci, o které všichni cítí, že nemůže trvati dlouho, a nastávající porady vše- obecně se považují za první prostředek. dostati se z ní zase zpátky k poměrům nor- málním. Vedle všech nesnází a škod z národ- nostního sporu, jak se pociťují už dávno je zde tedy ještě nová, a proto není příčiny pochybovati, že strany, o které při vyjed- návání jde, tentokráte je také opravdu chtějí. Jenom od nich ovšem úspěch díla výhradně nezávisí: je zde také vláda, a od té všichni důvodně očekávají, že nepo- nechá strany samy sobě, nýbrž podá jim také svoje konkretní návrhy, aby důrazná iniciativa, o které v pozvání mluví, nezů- stala pouhou frází. Ba, vzhledem k náladě ve stranách možno říci, že osud vyrovnání tentokráte do značné míry bude se řídit dle toho, jak si hned od počátku i během porad bude vláda počínati. Velmi mnoho záleží především na tom, jak se postaví k samému programu jednání. Bylo by zajisté marnou prací, kdyby snad chtěla podporo- vati snahy, aby se rozsah vyrovnání roz- šířil i na rozhraničení okresů, jak to chtějí Němci, anebo kdyby zase chtěla jim vláda vyhověti v tom, že by z jednání vylučovala volební reformu pro český sněm. Tato reforma patří do první části celé- ho komplexu junktimovaných otázek, a na jejím vyřízení ve smyslu nové kurie osob, které do sněmu dosud volebního práva ne- měly, závisí také úspěch celého vy- nil rovnání. Všeobecně se uznává, že nálada v Če- chách není pro vyrovnání nepříznivá. Na české straně i ty nejradikálnější směry při- pouštějí, že je nutno vejítí s vládou ve styk za účelem obnovení ústavních poměrů Čechách, které jinak sotva spadnou samy nebe. A v českém i německém národě o- zvaly se velmi důrazně výrobní a obchodní vrstvy a v přesvědčení, že další trvání ná- rodnostního sporu žádné národní straně neprospívá, výslovily se pro čestné vy- rovnání. U zeleného stolu bude výsledek ovšem také v rukou německých poslanců, neboť při známém stanovisku českých stran závisí už jenom od Němců, aby nepřichá- zeli ani s požadavky novými, ani s nesplni- telnými, a tím vyrovnání od národa k ná- rodu neznemožňovali. Materiál sám není přece žádnou neznámou pevninou, byl posledních desítiletích a jmenovitě před rokem velmi důkladně probrán, a vláda snad nenechá dru. Hochenburgrovi záslu- hu, že by rozbil nejen tehdejší akci samu nýbrž docílil i toho, aby všecka tehdy vy- konaná a protokolovaná práce putovala do koše. Po této stránce nemohou loňská jed- nání býti marna. Vláda v nich měla příleži- tost dobře poznati stanovisko obou stran a hranice, za kterou nemohou a nechtějí jíti, a činnost komise pokročila tehdy tak daleko, že vláda kdykoliv může vystoupiti s hotovými elaboráty, jmenovitě pro jazy- kovou otázku, a to tak vypracovanými, aby se nedotkla žádné strany do té míry, že by další jednání musilo býti přerušeno. Opakujeme, že strany dojista vezmou
#10 alto_textblock #10
vládu za slovo v otázce důrazné iniciativy kterou ve svém listu slibuje. Jinak si jed- nání nedovedeme představiti. Jakékoliv otálení vlády znamenalo by pro nás, že na sebe béře těžkou zodpovědnost za pro- mrhání vhodné nálady, která ve stranách na ten čas panuje, a bylo by důkazem, že nemá valně na spěch s vyplněním panovní- kova přání, vysloveného ve známém listu z 26. července. Nebylo by to žádným seriosním plněním úkolu, který tento list obsahuje, kdyby se vláda spokojila tím, že by pozvala strany a opatřila jim vhodnou místnost a protokolistu. Vláda mohla stra- ny více ponechávati sobě samým loni, kdy šlo ještě o jakési první sblížení a vytčení zásad. Dnes však, kdy jednání, jmenovitě v jazykové otázce u státních úřadů, má již za sebou značnou práci loňskou, je činná účast vlády dojista mnohem více nutna, speciálně pokud jde o otázky, které jsou sice velmi vážné, ve kterých však je každé straně velmi těžko říci své ano nebo ne Pak bude ovšem povinností vlády, aby opravdu byla tím smírčím soudcem v roze- při národů, za kterého se tak ráda probla- šuje. Ovšem bychom jí neradili, aby si k tomu přibírala ministra spravedlnosti. Ale buď tak nebo onak, vláda nemůže považovat smiřovací jednání za nějakou kulisu, za kterou by se po případě děly a připravovaly věci jiné, nýbrž musí záhy přiznati barvu. Jinak se strany nedostanou v poradách ku předu a smír není možný. Vláda také velmi dobře vi, jaké následky by mělo, kdyby se postavila příliš na jednu stranu; vyrovnání by tím bylo poškozeno mnohem více než dosud, více, než mu ublí- žil dr. Hochenburger, a vláda by dokázala, že nedbá vůle panovníkovy a že ani sama nepřikládá tomu žádnou váhu, aby poměry v Čechách byly zase uvedeny v pravidelné koleje. To však je její první povinností. V naději, že ji vláda bude míti na paměti. půjdou naši zástupcí k poradám, a to bez každého optímismu, jenom s pevným roz- hodnutím zabrániti pokud lze, aby nynějšt nebezpečná situace nekončíla trvelým po- škozením české věci.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 13. října. (K. k. ) Ministerský předseda hr. Stürgkh ro- zeslal předsednictvům českých zemských stran, svazu německých poslanců z Čech, ja- kož konservativnímu a ústavověrnému vel- kostatku pozvání ku předporadám o opětném zahájení vyrovnávacího vyjednávání. Rozpra- va s českými stranami koná se ve středu 15. t. m. o 10. hod. dopol., se svazem německých poslanců z Čech v týž den o 4. hod. odpol. s oběma skupinami velkostatku příštího dne o 4. hod. odpol. V pozvání se praví: Nejvyš- ším vlastnoručním listem ze dne 26. července t. r. projevil Jeho c. a k. Apoštolské Veličen- stvo přání, aby vytvořeny byly základy pro důvěryplnou součinnost obou království obý- vajících kmenů a ráčil schváliti úmysl vlády. aby s důraznou iniciativou a používajíc rady i součinnosti povolaných osobností, usilovala o zabezpečení takových základů. Vykonáva- jíc udělený Nejvyšší rozkaz a jsouc přesvěd- čena o nutnosti, aby ve vyrovnání se v krá- lovství Českém cílevědomě pokračovalo, hodlá vláda v nejbližší době zahájiti vyjedná- vání o úpravě nejdůležitějších národně-politi- ckých nerozřešených otázek a zdárněji skoncovati. Proto zasílá se pozvání k rozpra- vě, jejíž účelem jest, aby vyslechnuto bylo bližš vysvětlení o příslušných úmyslech vlá- dy a aby vymezeny byly modality pro zahá- jení a provedení zmíněného vyjednávání.
#12 alto_textblock #12
„N. Fr. P.“ proti této rozhořčenosti přesvědčení že nevěří v oliciósní účast cizího státu na alban- ských nepokojich. Vyhliželo to velice paradoxně a oposice hořee vyčitala tato slova p. Pašičovi, protože prý demen- tuje svou vládu. Vždyť přece úřadní tisková kan- celář srbská potvrdila, že mezi Arnauty bojuje asi 5—6 tisíc bulharských komitů se zbranémi bulhar- skými a pod vedením vojvodů Čauleva, Mafova několika bulharských důstojníků. Bulharský plu- kovník Markov byl přitomen arnautským bitkáma posílal přes Bělehrad do Sofije chifrované zprávy To byla přece fakta. A předseda vlády tato fakta svým projevem komentoval správně a spravedlivě. Uváděl tak na pravou míru hněv bělehradské publicistiky, který byl, přísně vzato, nelogický. Veřejnost totiž usu- zovala z přítomnosti komitů a vojvodů na účast bulharské vlády v albanském hnutí. To však je ne- oprávněná generalisace. Kdo jsou tito vojvodové Petr Čaulev je bývalý bulharský učitel. pal komita, člen bitoliského výboru, z něhož je všal vyhnán, pronásledován, skrývá se v Solunu, z první války balkánské objevuje se v Ochriděa Bitolji, ale je Srby zase přinucen k utěku. Posléze vystupuje v bulharských řadách na Krivolaku. Christo, též Marko, Maťov je bývalý bulharský šikovatel, pak komita v četě Nunkově, prolivníl Čauleva v bitoliském výboru. Posléze bojoval u Štipu. Stejnými jsou Kristov, bývalý obchodník s ko- žemi a obilím. Zatifov, vrah své ženy i dítěte ostatní. Ani ti důstojníci v hnutí zúčastnění ne- budou lepší. Vesměs jsou to žoldnéři, kteří bojují všude s každým, jen mohou-li se naditi kořísti. Jsou sice nepřáteli Srbů, ale nepřátelství toto je projevováno z vlastní vůle. Celá jejich akce má ráz spontánníh podniku. Tyto hyény balkánských bojišť byly by se našly na hranici srbsko-albanské i bez pokynu bulharské vlády. Pravda, zůstává ještě plukovník Markovs svými chifrovanými zprávami. Ale není dokázáno že měl direktní styky s bulharskou vládou, aniž že povslání Arnautů se účastnil na pokyn této. N Balkáně je mnoho horkokrevných lidí, kteří zane- chávají své existence, jen aby se oddali své nacio- nální vášni. Není vyloučeno, že k těmto patří také Markov. Pan Pašič vyložil tafo fakta tedy správně. ž tito lidé bojovali s Arnauty proti Srbům, to nelze vykládati ve zlé oficielnímu Bulharsku, zejména ne jinak korrektní vládě Radoslavově. Pro útoky bulharských brigantů nelze ještě odsuzovati celý národ a jeho vládu. Nemá pak ani smyslu podezře- ními zvětšovati zášť mezi Srby i Bulhary, která dosáhla i tak rozsahu i moci, že bude dlouho pře- kážeti klidnému vývoji obou těchto států. Za tuto rozvahu jsou povinni Bulhaři srbské vládě díkem.
#13 alto_textblock #13
Nebezpečí třetí války balkánské
#14 alto_textblock #14
Srbské vojsko na Drimu. Z Bělehradu, 13. října. Albanci ustoupil u rozptýlili se na všechny strany. Mnoho jich vydalo zbraně a žádalo o mír. Srbské voj- sko obsadilo celý kraj až po řeku Drim. Velká část Albanců, zejména oněch. kteří za srbsko-turecké války ustoupili do Al- banska, zaslali srbské vládě písemné prosby o milost a povolení k návratu do domoviny Srbské vojsko odzbrojilo albanské obyvatel- stvo, opevnilo posice a opět zřídilo srbské úřady v dobytých územích.
#15 alto_textblock #15
Obsazená místa albanská. Z Bělehradu, 13. října. Ve zdejších kruzích se proslýchá, že srbská vláda zpravila již vel- moci, která albanská území obsadila svým vojskem, aby zamezila nové útoky Albanců. „Zelená kníha“ rumunská. Z Bukureští, 13. října. Dnes dána do tisku rumunská zelená kniha. Obsahovati bude ve- škerá diplomatická akta o balkánské válce bukureštském míru.
#16 alto_textblock #16
Bulharské novíny o srbských nařízeních k zabezpečení pokoje. Ze Sofije, 13. října. (K. k.) Noviny probí- raií čile nařízení srbské vlády k zabezpečen pokoje v nově dobytých krajích. Všechny kon- statují, že nařízení obsahuje drakonická opa- tření, jejichž jediným účelem je zterorisovati a vyhladiti bulharský a albanský živel v Make- donii. K tomu posloužiti mohou zvlášť nařízení. jež dávají policejním úřadům právo prohlásiti všechny vzepřevší se osoby bez dalších for malit za povstalce a nakládati s nimi jako s po vstalci, jakož i vypověděti jejich rodiny, Albanské provolání jménem diberského obyvatelstva. Z Valony, 13. října. (K. k.) Několik alban ských předáků uveřejňuje jménem obyvatel- stva Debry toto provolání: Obyvatelstvo Debry, deset měsíců úpíci pod krutým jhem Srbů, vytrpělo s oddaností všemožné potlačo- vání. Avšak poslední násílnosti dohnaly násk zoufalství, takže dáváme přednost šmrti před otrectvím. Tisíce nevinných bylostí, jež uprchly čo hor a skal, hledí vstříc jisté smrti zimou hladem. Naše nynější sítuace je nesnesitelná naše budoucnost zachmuřena a nejista. Pouz spravedlnost velmocí a slitování civilisovaných národů může nás osvobodit. Přesvědčeni, že naše prosba brzy budevyslyšena, obracíme se prosebně ke spravedladli kabinetů velmoci hledáme útočiště u veřejného svědomí Evropy lež nám všem bude moci poskytnouti práva abychom ve své společné vlasti svobodně žili
#17 alto_textblock #17
Německé školství v Turecku. V době vypovídání českého dělnictva z Pruska i omezení přístupu cizích studentů na německé university zní nějak divně zpráva o organisaci tureckých ško Němci a dle němeského vzoru. Dle zpráv tureckých listů mají býti založen v Konii. Adaně i Cařihradě tři nižší průmy slové školy německé, Budou sice státi pod vrchním dozorem fureckého minislra dsvěty, ale přece bodou míti značnou autonemii i významně výsady. Později mají býti proměněny ve vysoké technické školy i doplněny vyššími obchodním akademiemi. Mimo to má býli turecký učební plán refor- mován dle německého vzoru. Turecké školy maji destati německé učitele, ministerstvo osvěty přijme značný počet německých úřadníků, referenty i in- spektory. Dokonce jeden sekční chef má být Dr. Ant. Hassmann.
#18 alto_textblock #18
Řecko-turecké vyjednávání. Z Paříže, 13. října. „Temps“ oznamuje Cařihradu, že turečtí delegáti v Athénách sdě- lili Portě, že řecká vláda částečně příjala tu- recké návrhy a ve příčině četných oddílů uči nila své protinávrhy. Odležená cesta ministra Jonesca do Athén Z Bukurešti, 13. října. Dle zdejších novin odložil ministr vnitra Jonescu cestu do Athén vzhledem na nynější situaci na Balkáně
#19 alto_textblock #19
Němec.
#20 alto_textblock #20
Protest proti poslednímu jmenování u plzeňského ředitelství státních drah. Jmenování přednosty III. oddělení plzeňského ředitelství státních drah způsobilo co nejroz- hodnější protest proti takovémuto přesu- nování národnostních poměrů ve vyšších úřadní- ckých místech v ředitelství státních drah, v jakém se zalíbilo panu mínistru železnic bar. Forsterovi Plzeňské ředitelství ztratilo před několika lety, dobách, kdy poslancové čeští byli v prudké opo- sici proti vládě Bienerthově, několik míst vyšších aniž by tato byla bývala nahražena českými úřad-
#21 alto_textblock #21
Účast Bulharů ve vpádech arnautských.
#22 alto_textblock #22
Bělebrad, 12. října.
#23 alto_textblock #23
Srbská veřeinost informována bělehradským tiskem, trpce vyčitala cficiósnímu Bulharsku ini- ciativu, agitaci i živou pomoc, poskytnutou Alban- cům za posledního jejich vpádu na srbské území Divně pak se dojalo všech, že předseda vlády p. Pašič postavil ve svém iatervicwu s dopisovatelem
#24 alto_textblock #24
níky, a aby tudíž takovým způsobem pověstný sta- tus quo byl zachován a udržen. Plzeňské ředitelství má 8 mist přednostů odděleni, z nichž 4 byly v ru- kou českých a 4 v rukou německých. Jmenování dra. Bašty náměstkem ředitele státních drah v Plzni po dvorním radovi škodovi, který byl jmenován ředitelem společnosti státních drah. uprázdnilo s místo přednosty III. oddělení. Bylo zcela přiro- zeno, že toto místo mělo býti obsazeno Čechem, po- něvadž dr. Bašta je Čechem, a místo to mohlo tudiž býti považováno dle terminologie, obvyklé v želez- ničních kruzích, za českou državu. Pan ministr For- ster však již od dlouhé doby připravoval pro toto místo německého svého chráněnce, kterým je in- spektor Haas, který před nedávnem byl o překot a téměř přes noc povolán od ředitelství v Celovcí do ředitelství plzeňského. Bylo viděti, že se pro tohoto pána, který není jazyka českého naprosto znalým, připravuje panem ministrem nějaké zvláštní postavení a skutečně také byl proti všemu nadání a očekávání a přes to, že proti němu bylo se strany Českého klubu se vším důrazem protestováno, v sobotu za před- nostu III. oddělení jmenován. Jmenováním jeho přesunul se poměr českých národnostních sil u plzeňského ředitelství takovým způsobem, že musí se se strany české delegace ihned učiniti všechny kroky, aby tento nesprave- dlivý čin pana ministra železnic, který patrně se dostává čím dále tím více do vleku nacionálních Němců, byl napraven a poměr česko-německých sil byl zase urovnán. Proti tomufo jmenování byl poslán železničním referentem Českého klubu poslancem Maštál- kou telegrafický protest jak předsedovi minister- stva, tak ministru železnic, v němž bylo poukázáno. že nemůže nijakým způsobem ztrátu přednosten- ského místa III. oddělení v plzeňském ředitelství vyrovnati obsazením místa náměstka přednosty stanice v Plzni, které odchodem Němce inspek- tora Helmicha se uprázdnilo a které bylo propůj- čeno českému úřadníku.
#25 alto_textblock #25
Politický přehled. Země české.
#26 alto_textblock #26
Srážka poslanců na líberecké schůzi státních úřadníků.
#27 alto_textblock #27
Na schůzi státních úřadníků a zřízenců v neděli odpůldne v Liberci za předsednictví poštovního oficiála Blocha konané došlok prudkému sporu mezi říšskými poslanci Hart- lem a Schäferem. Posl. Hartl ve své řeči opřel se tvrzeni, v debatě o resoluci učině- nému, že státní úřadnictvo bylo od National- verbandu podvedeno. Posl. Schäfer, který po- tom mluvil, prudce útočil na koaliční para- graf služební pragmatiky a byl přerušován posl. Hartlem, jenž zjistil, že koaliční para- graf do pragmatiky přijat se souhlasem zá- stupců státního úřadnictva. Oba dostali se do prudké hádky a když říš. poslanec Glöckner vytýkal shromážděným, že schůzi proměnili ve schůzí voličskou, došlo k pustým výjevům, řečník byl rozčilenými výkřiky přehlušen. Te- prve po veliké námaze bylo Glöeknerovi umožněno dokonati své vývody na obhájení německého nacionálního svazu proti útokům, jimiž schůze oplývala. Schválena resoluce to- hoto znění: „Rakouští státní úřadníci nabažili se již toho, aby s jich životními zájmy pro- vozována byla zločinná hra. Žádají na politi- ckých stranách, aby hned po sestoupení říš- ské rady bylo o jich životních otázkách zjed- náno jasno i prohlašují už nyní, že za nevy- hnufelné následky dalšího průtahu učiní zod- povědnými vládu a parlament.
#28 alto_textblock #28
Posl. Steinwender v Litoměřicích Posl. dr. Steinwender řečnil v ne- děli v Litoměřicích, čímž vyhověl pozvání sta-
#29 alto_textblock #29
Dramatické umění. Ernst Hardt: Blázen Tantris. Drama- tická báseň o pěti dějstvích. Z němčiny přeloži Karel Mašek. Poprvé na Národním divadle v so- botu 11. října. Režisér J. Kvapil. Dvorské básnictví severní Francie ve XII. sto- letí přejalo ze staré gačlské tradice podivuhodné látky, plně tajemných, mythických a pohádkových zjevů, mocných postav a skvělých příběhů. Vy- tvořilo z nich výpravné básně hlubokého citového výrazu, žbavého koloritu a nédherných scenerií Postavy a příběhy toho vysněného světa, báječné- ho království krále Artuše, byly běžné a milé těm skvělým družinám královských a feudálních dvore ve Francii i Anglii a putovaly pak po staletí Evro- pou z epických básní do rytířských románů, lido- vých kronik i pohádek, měníce háv i duší, až ro- mantism je oživil ze starých pergamenů v jejich původní podobě, a umění naší doby vytvořilo z je- jich dějů nová umělecká díla. Kdo zná příběh vášnivé, smyslné lásky Tri- stana a Iseuty jen z Wagnerovy opery, chápe sice základní ideu, ktercu vdechly tomuto příběhu ji středověcí básnici, oslavu lásky věčné, silnější nel smrt a rozbijející slepě všechny překážky života osudu, dovídá se však jen malý zlomek z té neko- nečné řady půvabných scén, jež středověk ne- únavně rozpřádal kolem postav obou milenců. Ji nejstarší dvě básně z druhé poloviny XII. věku. Anglonormanna Thomase a francouzského Bretance Béroula, i v těch zlomcích, jež jsou dochovány, liso se od sebe obsahem a ukazují, jak oblibená a běž- ná to byla látka. Francouzský literární historik Bédier sestavil před osmi léty ze zachovaných tro- sek literární tradice pravděpodobné základní znění a podal je pěknou, novodobou formou. Vypravuje původ Tristana, ve smutku zrozeného, Blanche- fleurou, sestrou krále Marka, po smrti otce Riva- lena z Loonnois, jeho vychování Garvenalem, jeh příchod na Tintagel, hrad jeho strýce, krále Marka. A pak jeho souboj s irským obrem Morholfem, jeho pout po moři do lrska, uzdravení Iseutinou mat
#30 alto_textblock #30
kou, návrat k Markovi, nenávist dvořanů, výpravu pro zlatovlasou Iseutu, boj s drakem a konečně ná- vrat, na němž nápoj lásky svádí synovce krále Marka a nevěstu královu k vášnivé, věčné lásce Obětí oddané Brangeny, která pomáhá Iseutě za- krýt provinění před Markem, počíná pak řada úskoků, jimiž milenci překonávají podezření krále Marka a úklady závistných dvořanů i trpaslíka Frocina. Středověk kochal se se zálibou v těchto scenách, opěval je v menších básních, maloval je na pergameny a vetkával do koberců. Na konec však Tristan přec jen musí prchnout, pošle ještě své milce umělého psíčka z drahokamů, Petit-Crů. jehož rolnička plaší každý smutek, a vraci se de Loonnois, kde ožení se s Iseutou bělorukou — ne- může však zapomenout Iseuty zlatovlasé. Vrací se lajně do Anglie, chtěje aspoň shlédnout svoji lásku. a tu počíná nová řada lstí a úskoků, jimiž mílenei překonávají nastražené jim úklady. Ale i tentokrát osud nad nimi vítězí, Tristan vrací se opět domů. je raněn otráveným šípem, volá milenku, aby při- jela jej uzdravit, ale úkladem lseuty běloruké při- jíždí sokyně její pozdě a umírá na mrivole milen- čově. Láska jejich překonává však i hrob — chalcedonu a berylu kamenných rakví, v nichž je pochoval král Mark na Tintagilu, vyrůstají pře noc ostružiny a splétají se v loubí. Hardt vylíčil ve svém veršovaněm dramalu předposlední ohdobí Tristanovy a Iscutiny lásky a užil k tomu přesně scén ze starých středověkých románů. Královna Iseuta teskní již deset let po svém druhu. Ranní slunce nachází ji bdící na jejím zámku Saint-Lubin s věrnou Brangenou a s psi- čkem Petit-Crů. Zahodila jeho rolničku, srdce ob- veselující, chtějíc tesknit nad ztrátou milence, po němž zbyla jí jen tato soška, a pak divoký jeho pes Husdent, který stále vyje na svém řetěze trhá své strážce. Situaci vykládá rozmluva s páže- tem a Brangenou Přichází zpráva, že přístála loď, plující. z Tr- stanovy země. Iseuta dychti vidět kupce, vyslech- nout zprávy. Krší vejde však a přeje si, aby se smí- řila s panem Dinasem. lenž kdysi nsjvíce streín
#31 alto_textblock #31
jí úklady. Iseuta odmítá a pan Dinas hrozí sděle- ním králi, že spatřil Trislana v zemi. Tristun, od- cházeje, podepsal s Iseutou úmluvu, že oba majo propadnout smrti, objeví-li se Tristan cpět v zemi. Dinas splní hrozhu a král volá Bseutu k soudu. druhém aktu soud pánů marně se snaží zachránie královnu před hněvem jejího chotě. Král věří Dina- sovi, a když pánové žádají napřed důkaz, nevynásí sice rozsudek smrti, a rozhodeje, že vydá Iseutn na pospas obci malomocných, vyvrhelů společ- nosti, kteří v středověku sídlivali odděleni od ostat- ních lidi. I tento hrůzný detail má Hardt přesně z básně. V třelim aktu vede bosou královnu kat průvodu do kostela, na prázdné jeviště nahrnou se malomocní, k nim připojí se neznámý jim nešťast- ník — přestrojený Tristan. Kat jim vyvede králov- nu, svlékne jí královský háv, ale Tantris ji obhájí Dinas zvěděl o příchodu Tristanově, padá však souboji s ním, Tristan skočí s hradeb a zmízí Král béře smrt Dinasovu za trest boží a káže od- nést omdlelou královnu. Ve čtvrtém aktu pánové kteří se dříve odvrátili od Marka, vracejí se k ně- mu, sedí podvečer s ním, s královnou a šaškemv sini — přichází cizí šašek — šílenec. Tantris. HHardt rozvinul až přebroušenou virtnosilu v rozmluvě Tantrise-Iristana s pány, králem, šaškem i Iseutou. v níž snaží se milenec dát se poznat své miilence ale královna necítí přitomnost věrného druha, ne- poznává rytíře Tristana v šíleném šaškovi, právě tak, jako jej nepoznala v hávu malomocného, když ji ochránil od potupy. Nepoznaný milenec zůstává v neci smuten sám u hasnoucího ohně. V závěreč- ném aktu Brangena na úsvitě přichází hledat ztra- cený prsten panin, Tantris nechce jej vydati než Iseutě. Iseut přichází. Tantris marně ji hledí pře- svědčit, že je Tristan. Iseut praví, že Husdent jistě by neublížil svému pánu — a šašek Tantris odcház bez bázně ke kleci psa, jenž usmrtil už několik lidí. Po chvíli úzkosti je ticho, a pák spatří obě ženy v ranním slunci kráčet po plání za hradbami muže, jejž obskakuje radostně Husdent. Iseut volá Tristana — ale muž se neohliží. Hardt držel se sťaré tradiice věrně, tako věnně
#32 alto_textblock #32
že tim ubližuje i dramatické koncepci, ale zaostři ideový a citový podklad přejatého děje duchaplně po svém způsobu. Postavil protí sobě unylou, dvor- skou lásku Iseuty, a mužnou, bolestně vášnivou lásku Tristana. Iseuta těší se po deset let neživou hračkou, psíčkem Petit-Crů, a nechává divokého věrného druha Tristanova, Husdenta, výt a řádit kleci. Žije sobecky své vzpomínce, svému zármut- ku, ale neciti srdcem svým milencovu přítomnost i když se za ni odvažuje života. Oplakává milence. ale nechápe muže, hrdinu, jenž na konec odcházt — to je jediný rys, jímž se Hardt odchýlil od pů vodní středověké tradice a zdůraznil svoje po- a V scénické úpravě vede si obratně, vystih šťastně charaktery hlavních postav a pak vytvořil pěkně rozkošné prostředí a náladu básně. V tom však Národní divadlo — jež vypravilo hru teprve po jejím úspěchu na plzeňškém jevišti — nedo- stihlo básníka. Výprava je sice náladová a živá, ale postavy, jak je vytvořili naší herci a souhra, nevy- stihují ani ovzduší hry ani půvabnou náladu ne- smrtelné písně o věčné lásce dvou sobě úrčených
#33 alto_textblock #33
jetí.
#34 alto_textblock #34
srdci.
#35 alto_textblock #35
Hudba. + Koncerty české Filharmonie I. První sym- fonický koncert letošní saisony byl pro pražský hudební život jubilejním svým programem, n nějž položena Berliozova dramatická symfonie »Romeo a Julie«. V brzku bude tomu padesát let. co hrána tato symfonie v Praze naposledy. V dubnu r. 1864 pořádala »Umělecká besedae oslavu třístaletých narozenín Shakespearových tu stěžejným bodem koncertu, pořádaného v No- voměstském divadle, byla právě symfonie »Romeo a Julie«, kterou byl před tím v roce 1846 řídil v Praze sám Berlioz. Při oslavě Shakespearově dávána ze symfonie čtyři první čísla, řídil Bedřich Smetana, sola zpívali pl. M. Procházková a p. Lukes. Tato oslava Shakespearova byla jedním z prvních a nejvýznamnějších uměleckých projevů ryze českých v české Prazej úspěch její byl ve- liký a uznáván byl i hlasy německými. Od té doby byla z této symfonie Berliozovy provozo- vána občas dvě nebo tři čístě orkestralní čísla
#36 alto_textblock #36
tak že dílo celé dnešní generace slyšely poprvé. Spojení prostředků instrumentálních s vokálními v symfonii bylo v letech třicátých, kdy symfonie Bertiozova vznikla, uměleckým činem novotářským a neobyčejně smělým. Stejně i konkrétní drama- tické cíle, které položil Berlioz svému dílu, jež chce býti dramatem i symfonií zároveň. Pokud jde o bohatství invenční, o sílu a origin- litu výrazu a o poeticky náladové kouzlo hudby. patří symfonická tragedie veronských milenců k nejpřednějším skladbám Berliozovým. Ale jako celek tento nový útvar hudebního tvoření selhal. Právě proto, že není žádným celkem, nýbrž sdru- žením celků výrazovými prostředky i slohem dispa- rátních a jednotnou hudební ideou nesoustře- děných. Že symfonie této vždy podrží vrch celek přetrvají části čistě instrumentální: životem kypící a zvukovým leskem zářící »Ples u Kapu- letů«, čarovné, pavučinově jemné kouzlo »Královny Mab« a svrchovaně poctická, neodolatná »Mi- lostná scéna«. V těchto částech partitury vítězí též mistrovství geniálního koloristy hudebního. Z partií symfonie, v nichž lidský hlas má účast. nejzdařilejší je a hluboký dojem zanechává pláč nad smrtí Juliinou. Zde smuteční pochod v orchestru rozlívá se v širokém hlavním thematě a nad ním psalmoduje na tónu e sbor. V druhé pak části, v níž skladba přechází v E-dur, orchestr a sbor rolé si vyměňují. Celé toto číslo jest hodno ge- niální ruky Berliozovy. — Provedení dramatické symfonie »Romeo a Julie« orchestrem České Fil- harmonie za řízení p. dra. Zemánka podalo jasný obraz celého díla. Altové sólo zpívala velmi uhla- zeně a s osvědčenou svojí svědomitostí pí. B. Tůmová. Zpěvům pátera Lorenza dobře odpovidal zvukově jadrný a mohutný bas p. Humlův, u něhož vadilo poněkud neklidné tvořeni tónů. Choulostivé sólo tenorové slušně zdolal p. J. Hájek. Početně nevelký sbor »Oratorního sdružení« p. Doušova učinil tím vystoupením slibný počátek své příští činnosti v oboru orntorní reprodukee. aš. + Z České filharmonie. Dnes o 8. hod. večer koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob- vyklý úterní koncert. Provedeny budou skladby od Wagnera (ouv. k op. „Rienzi“), Rubinsteina (dva tance z opery „Feramors“), Želeňského ( V Tatrách“, symí. obraz), Čajkovského (Capriccio italien), Dvořákova (Slovanská rhapsodie č. 1.) Gounoda (Meditace na Bachovo praeludium). Win- dersteina (Valse caprice) a Glinky (96« 1 p. „Ruslan a Ludmila“). Vstupenky po 70 hal.. rodinný listek (3 osoby) po 1 K 90 hal., lože po 5 K, pro- dávají se od 7. hod. večer u pokladny.