#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 14. října 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 282.
#4
alto_textblock
#4
aranní a večerní llsty
přsdplánío ss
V Prase v admsinistrne
na měsle
na štvrt leta
K -
* dvoji donáškou
na měste
ns čtvrt leta 7 K alh
ve filiálkách
9 K so
na másle
Foštou-
na méslo,
na stvrt feta . . P R 60
s dvojí zásilkou
ns čivrt ist
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejle
ranal číslo a sobo
sn e
rečurni
sa di
Va fliálkach na venkově
ranní dislo
. . . . .
večerni
. 5
lnseráts
pluti se hotové napřud.
Předplacení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., a
#7
alto_textblock
#7
Tam nacházejí se tet
redakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“
Gukopísy se novranei
#8
alto_textblock
#8
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
#9
alto_textblock
#9
Konference svolány.
Jednání, k němuž vláda právě pozvala
předsednictva českých i německých stran
z království Českého, dojista mají tento-
kráte mnohem větší význam než jindy. Za-
vedení správní komise způsobilo v Čechách
situaci, o které všichni cítí, že nemůže
trvati dlouho, a nastávající porady vše-
obecně se považují za první prostředek.
dostati se z ní zase zpátky k poměrům nor-
málním. Vedle všech nesnází a škod z národ-
nostního sporu, jak se pociťují už dávno
je zde tedy ještě nová, a proto není příčiny
pochybovati, že strany, o které při vyjed-
návání jde, tentokráte je také opravdu
chtějí. Jenom od nich ovšem úspěch díla
výhradně nezávisí: je zde také vláda, a
od té všichni důvodně očekávají, že nepo-
nechá strany samy sobě, nýbrž podá jim
také svoje konkretní návrhy, aby důrazná
iniciativa, o které v pozvání mluví, nezů-
stala pouhou frází. Ba, vzhledem k náladě
ve stranách možno říci, že osud vyrovnání
tentokráte do značné míry bude se řídit
dle toho, jak si hned od počátku i během
porad bude vláda počínati. Velmi mnoho
záleží především na tom, jak se postaví k
samému programu jednání. Bylo by zajisté
marnou prací, kdyby snad chtěla podporo-
vati snahy, aby se rozsah vyrovnání roz-
šířil i na rozhraničení okresů, jak to chtějí
Němci, anebo kdyby zase chtěla jim vláda
vyhověti v tom, že by z jednání vylučovala
volební reformu pro český sněm.
Tato reforma patří do první části celé-
ho komplexu junktimovaných otázek, a na
jejím vyřízení ve smyslu nové kurie osob,
které do sněmu dosud volebního práva ne-
měly, závisí také úspěch celého vy-
nil
rovnání.
Všeobecně se uznává, že nálada v Če-
chách není pro vyrovnání nepříznivá. Na
české straně i ty nejradikálnější směry při-
pouštějí, že je nutno vejítí s vládou ve styk
za účelem obnovení ústavních poměrů
Čechách, které jinak sotva spadnou samy
nebe. A v českém i německém národě o-
zvaly se velmi důrazně výrobní a obchodní
vrstvy a v přesvědčení, že další trvání ná-
rodnostního sporu žádné národní straně
neprospívá, výslovily se pro čestné vy-
rovnání. U zeleného stolu bude výsledek
ovšem také v rukou německých poslanců,
neboť při známém stanovisku českých stran
závisí už jenom od Němců, aby nepřichá-
zeli ani s požadavky novými, ani s nesplni-
telnými, a tím vyrovnání od národa k ná-
rodu neznemožňovali. Materiál sám není
přece žádnou neznámou pevninou, byl
posledních desítiletích a jmenovitě před
rokem velmi důkladně probrán, a vláda
snad nenechá dru. Hochenburgrovi záslu-
hu, že by rozbil nejen tehdejší akci samu
nýbrž docílil i toho, aby všecka tehdy vy-
konaná a protokolovaná práce putovala do
koše. Po této stránce nemohou loňská jed-
nání býti marna. Vláda v nich měla příleži-
tost dobře poznati stanovisko obou stran
a hranice, za kterou nemohou a nechtějí
jíti, a činnost komise pokročila tehdy tak
daleko, že vláda kdykoliv může vystoupiti
s hotovými elaboráty, jmenovitě pro jazy-
kovou otázku, a to tak vypracovanými, aby
se nedotkla žádné strany do té míry, že by
další jednání musilo býti přerušeno.
Opakujeme, že strany dojista vezmou
#10
alto_textblock
#10
vládu za slovo v otázce důrazné iniciativy
kterou ve svém listu slibuje. Jinak si jed-
nání nedovedeme představiti. Jakékoliv
otálení vlády znamenalo by pro nás, že na
sebe béře těžkou zodpovědnost za pro-
mrhání vhodné nálady, která ve stranách
na ten čas panuje, a bylo by důkazem, že
nemá valně na spěch s vyplněním panovní-
kova přání, vysloveného ve známém listu
z 26. července. Nebylo by to žádným
seriosním plněním úkolu, který tento list
obsahuje, kdyby se vláda spokojila tím, že
by pozvala strany a opatřila jim vhodnou
místnost a protokolistu. Vláda mohla stra-
ny více ponechávati sobě samým loni, kdy
šlo ještě o jakési první sblížení a vytčení
zásad. Dnes však, kdy jednání, jmenovitě
v jazykové otázce u státních úřadů, má již
za sebou značnou práci loňskou, je činná
účast vlády dojista mnohem více nutna,
speciálně pokud jde o otázky, které jsou
sice velmi vážné, ve kterých však je každé
straně velmi těžko říci své ano nebo ne
Pak bude ovšem povinností vlády, aby
opravdu byla tím smírčím soudcem v roze-
při národů, za kterého se tak ráda probla-
šuje. Ovšem bychom jí neradili, aby si k
tomu přibírala ministra spravedlnosti.
Ale buď tak nebo onak, vláda nemůže
považovat smiřovací jednání za nějakou
kulisu, za kterou by se po případě děly a
připravovaly věci jiné, nýbrž musí záhy
přiznati barvu. Jinak se strany nedostanou
v poradách ku předu a smír není možný.
Vláda také velmi dobře vi, jaké následky
by mělo, kdyby se postavila příliš na jednu
stranu; vyrovnání by tím bylo poškozeno
mnohem více než dosud, více, než mu ublí-
žil dr. Hochenburger, a vláda by dokázala,
že nedbá vůle panovníkovy a že ani sama
nepřikládá tomu žádnou váhu, aby poměry
v Čechách byly zase uvedeny v pravidelné
koleje. To však je její první povinností. V
naději, že ji vláda bude míti na paměti.
půjdou naši zástupcí k poradám, a to bez
každého optímismu, jenom s pevným roz-
hodnutím zabrániti pokud lze, aby nynějšt
nebezpečná situace nekončíla trvelým po-
škozením české věci.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 13. října. (K. k. )
Ministerský předseda hr. Stürgkh ro-
zeslal předsednictvům českých zemských
stran, svazu německých poslanců z Čech, ja-
kož konservativnímu a ústavověrnému vel-
kostatku pozvání ku předporadám o opětném
zahájení vyrovnávacího vyjednávání. Rozpra-
va s českými stranami koná se ve středu 15.
t. m. o 10. hod. dopol., se svazem německých
poslanců z Čech v týž den o 4. hod. odpol.
s oběma skupinami velkostatku příštího dne
o 4. hod. odpol. V pozvání se praví: Nejvyš-
ším vlastnoručním listem ze dne 26. července
t. r. projevil Jeho c. a k. Apoštolské Veličen-
stvo přání, aby vytvořeny byly základy pro
důvěryplnou součinnost obou království obý-
vajících kmenů a ráčil schváliti úmysl vlády.
aby s důraznou iniciativou a používajíc rady
i součinnosti povolaných osobností, usilovala
o zabezpečení takových základů. Vykonáva-
jíc udělený Nejvyšší rozkaz a jsouc přesvěd-
čena o nutnosti, aby ve vyrovnání se v krá-
lovství Českém cílevědomě pokračovalo,
hodlá vláda v nejbližší době zahájiti vyjedná-
vání o úpravě nejdůležitějších národně-politi-
ckých nerozřešených otázek a zdárněji
skoncovati. Proto zasílá se pozvání k rozpra-
vě, jejíž účelem jest, aby vyslechnuto bylo
bližš vysvětlení o příslušných úmyslech vlá-
dy a aby vymezeny byly modality pro zahá-
jení a provedení zmíněného vyjednávání.
#12
alto_textblock
#12
„N. Fr. P.“ proti této rozhořčenosti přesvědčení
že nevěří v oliciósní účast cizího státu na alban-
ských nepokojich.
Vyhliželo to velice paradoxně a oposice hořee
vyčitala tato slova p. Pašičovi, protože prý demen-
tuje svou vládu. Vždyť přece úřadní tisková kan-
celář srbská potvrdila, že mezi Arnauty bojuje asi
5—6 tisíc bulharských komitů se zbranémi bulhar-
skými a pod vedením vojvodů Čauleva, Mafova
několika bulharských důstojníků. Bulharský plu-
kovník Markov byl přitomen arnautským bitkáma
posílal přes Bělehrad do Sofije chifrované zprávy
To byla přece fakta.
A předseda vlády tato fakta svým projevem
komentoval správně a spravedlivě. Uváděl tak na
pravou míru hněv bělehradské publicistiky, který
byl, přísně vzato, nelogický. Veřejnost totiž usu-
zovala z přítomnosti komitů a vojvodů na účast
bulharské vlády v albanském hnutí. To však je ne-
oprávněná generalisace.
Kdo jsou tito vojvodové
Petr Čaulev je bývalý bulharský učitel. pal
komita, člen bitoliského výboru, z něhož je všal
vyhnán, pronásledován, skrývá se v Solunu, z
první války balkánské objevuje se v Ochriděa
Bitolji, ale je Srby zase přinucen k utěku. Posléze
vystupuje v bulharských řadách na Krivolaku.
Christo, též Marko, Maťov je bývalý bulharský
šikovatel, pak komita v četě Nunkově, prolivníl
Čauleva v bitoliském výboru. Posléze bojoval u
Štipu.
Stejnými jsou Kristov, bývalý obchodník s ko-
žemi a obilím. Zatifov, vrah své ženy i dítěte
ostatní. Ani ti důstojníci v hnutí zúčastnění ne-
budou lepší.
Vesměs jsou to žoldnéři, kteří bojují všude
s každým, jen mohou-li se naditi kořísti. Jsou sice
nepřáteli Srbů, ale nepřátelství toto je projevováno
z vlastní vůle. Celá jejich akce má ráz spontánníh
podniku. Tyto hyény balkánských bojišť byly by
se našly na hranici srbsko-albanské i bez pokynu
bulharské vlády.
Pravda, zůstává ještě plukovník Markovs
svými chifrovanými zprávami. Ale není dokázáno
že měl direktní styky s bulharskou vládou, aniž že
povslání Arnautů se účastnil na pokyn této. N
Balkáně je mnoho horkokrevných lidí, kteří zane-
chávají své existence, jen aby se oddali své nacio-
nální vášni. Není vyloučeno, že k těmto patří také
Markov.
Pan Pašič vyložil tafo fakta tedy správně. ž
tito lidé bojovali s Arnauty proti Srbům, to nelze
vykládati ve zlé oficielnímu Bulharsku, zejména
ne jinak korrektní vládě Radoslavově. Pro útoky
bulharských brigantů nelze ještě odsuzovati celý
národ a jeho vládu. Nemá pak ani smyslu podezře-
ními zvětšovati zášť mezi Srby i Bulhary, která
dosáhla i tak rozsahu i moci, že bude dlouho pře-
kážeti klidnému vývoji obou těchto států.
Za tuto rozvahu jsou povinni Bulhaři srbské
vládě díkem.
#13
alto_textblock
#13
Nebezpečí třetí války balkánské
#14
alto_textblock
#14
Srbské vojsko na Drimu.
Z Bělehradu, 13. října. Albanci ustoupil
u rozptýlili se na všechny strany. Mnoho jich
vydalo zbraně a žádalo o mír. Srbské voj-
sko obsadilo celý kraj až po řeku
Drim. Velká část Albanců, zejména oněch.
kteří za srbsko-turecké války ustoupili do Al-
banska, zaslali srbské vládě písemné prosby
o milost a povolení k návratu do domoviny
Srbské vojsko odzbrojilo albanské obyvatel-
stvo, opevnilo posice a opět zřídilo srbské
úřady v dobytých územích.
#15
alto_textblock
#15
Obsazená místa albanská.
Z Bělehradu, 13. října. Ve zdejších kruzích
se proslýchá, že srbská vláda zpravila již vel-
moci, která albanská území obsadila svým
vojskem, aby zamezila nové útoky Albanců.
„Zelená kníha“ rumunská.
Z Bukureští, 13. října. Dnes dána do tisku
rumunská zelená kniha. Obsahovati bude ve-
škerá diplomatická akta o balkánské válce
bukureštském míru.
#16
alto_textblock
#16
Bulharské novíny o srbských nařízeních
k zabezpečení pokoje.
Ze Sofije, 13. října. (K. k.) Noviny probí-
raií čile nařízení srbské vlády k zabezpečen
pokoje v nově dobytých krajích. Všechny kon-
statují, že nařízení obsahuje drakonická opa-
tření, jejichž jediným účelem je zterorisovati
a vyhladiti bulharský a albanský živel v Make-
donii. K tomu posloužiti mohou zvlášť nařízení.
jež dávají policejním úřadům právo prohlásiti
všechny vzepřevší se osoby bez dalších for
malit za povstalce a nakládati s nimi jako s po
vstalci, jakož i vypověděti jejich rodiny,
Albanské provolání jménem diberského
obyvatelstva.
Z Valony, 13. října. (K. k.) Několik alban
ských předáků uveřejňuje jménem obyvatel-
stva Debry toto provolání: Obyvatelstvo
Debry, deset měsíců úpíci pod krutým jhem
Srbů, vytrpělo s oddaností všemožné potlačo-
vání. Avšak poslední násílnosti dohnaly násk
zoufalství, takže dáváme přednost šmrti před
otrectvím. Tisíce nevinných bylostí, jež uprchly
čo hor a skal, hledí vstříc jisté smrti zimou
hladem. Naše nynější sítuace je nesnesitelná
naše budoucnost zachmuřena a nejista. Pouz
spravedlnost velmocí a slitování civilisovaných
národů může nás osvobodit. Přesvědčeni, že
naše prosba brzy budevyslyšena, obracíme se
prosebně ke spravedladli kabinetů velmoci
hledáme útočiště u veřejného svědomí Evropy
lež nám všem bude moci poskytnouti práva
abychom ve své společné vlasti svobodně žili
#17
alto_textblock
#17
Německé školství v Turecku. V době
vypovídání českého dělnictva z Pruska i omezení
přístupu cizích studentů na německé university
zní nějak divně zpráva o organisaci tureckých ško
Němci a dle němeského vzoru.
Dle zpráv tureckých listů mají býti založen
v Konii. Adaně i Cařihradě tři nižší průmy
slové školy německé, Budou sice státi pod
vrchním dozorem fureckého minislra dsvěty, ale
přece bodou míti značnou autonemii i významně
výsady. Později mají býti proměněny ve vysoké
technické školy i doplněny vyššími obchodním
akademiemi.
Mimo to má býli turecký učební plán refor-
mován dle německého vzoru. Turecké školy maji
destati německé učitele, ministerstvo osvěty přijme
značný počet německých úřadníků, referenty i in-
spektory. Dokonce jeden sekční chef má být
Dr. Ant. Hassmann.
#18
alto_textblock
#18
Řecko-turecké vyjednávání.
Z Paříže, 13. října. „Temps“ oznamuje
Cařihradu, že turečtí delegáti v Athénách sdě-
lili Portě, že řecká vláda částečně příjala tu-
recké návrhy a ve příčině četných oddílů uči
nila své protinávrhy.
Odležená cesta ministra Jonesca do Athén
Z Bukurešti, 13. října. Dle zdejších novin
odložil ministr vnitra Jonescu cestu do
Athén vzhledem na nynější situaci na Balkáně
#19
alto_textblock
#19
Němec.
#20
alto_textblock
#20
Protest proti poslednímu
jmenování
u plzeňského ředitelství státních drah.
Jmenování přednosty III. oddělení plzeňského
ředitelství státních drah způsobilo co nejroz-
hodnější protest proti takovémuto přesu-
nování národnostních poměrů ve vyšších úřadní-
ckých místech v ředitelství státních drah, v jakém
se zalíbilo panu mínistru železnic bar. Forsterovi
Plzeňské ředitelství ztratilo před několika lety,
dobách, kdy poslancové čeští byli v prudké opo-
sici proti vládě Bienerthově, několik míst vyšších
aniž by tato byla bývala nahražena českými úřad-
#21
alto_textblock
#21
Účast Bulharů ve vpádech
arnautských.
#22
alto_textblock
#22
Bělebrad, 12. října.
#23
alto_textblock
#23
Srbská veřeinost informována bělehradským
tiskem, trpce vyčitala cficiósnímu Bulharsku ini-
ciativu, agitaci i živou pomoc, poskytnutou Alban-
cům za posledního jejich vpádu na srbské území
Divně pak se dojalo všech, že předseda vlády p.
Pašič postavil ve svém iatervicwu s dopisovatelem
#24
alto_textblock
#24
níky, a aby tudíž takovým způsobem pověstný sta-
tus quo byl zachován a udržen. Plzeňské ředitelství
má 8 mist přednostů odděleni, z nichž 4 byly v ru-
kou českých a 4 v rukou německých. Jmenování
dra. Bašty náměstkem ředitele státních drah v Plzni
po dvorním radovi škodovi, který byl jmenován
ředitelem společnosti státních drah. uprázdnilo s
místo přednosty III. oddělení. Bylo zcela přiro-
zeno, že toto místo mělo býti obsazeno Čechem, po-
něvadž dr. Bašta je Čechem, a místo to mohlo tudiž
býti považováno dle terminologie, obvyklé v želez-
ničních kruzích, za českou državu. Pan ministr For-
ster však již od dlouhé doby připravoval pro toto
místo německého svého chráněnce, kterým je in-
spektor Haas, který před nedávnem byl o překot
a téměř přes noc povolán od ředitelství v Celovcí
do ředitelství plzeňského.
Bylo viděti, že se pro tohoto pána, který není
jazyka českého naprosto znalým, připravuje panem
ministrem nějaké zvláštní postavení a skutečně
také byl proti všemu nadání a očekávání a přes
to, že proti němu bylo se strany Českého klubu
se vším důrazem protestováno, v sobotu za před-
nostu III. oddělení jmenován.
Jmenováním jeho přesunul se poměr českých
národnostních sil u plzeňského ředitelství takovým
způsobem, že musí se se strany české delegace
ihned učiniti všechny kroky, aby tento nesprave-
dlivý čin pana ministra železnic, který patrně se
dostává čím dále tím více do vleku nacionálních
Němců, byl napraven a poměr česko-německých
sil byl zase urovnán.
Proti tomufo jmenování byl poslán železničním
referentem Českého klubu poslancem Maštál-
kou telegrafický protest jak předsedovi minister-
stva, tak ministru železnic, v němž bylo poukázáno.
že nemůže nijakým způsobem ztrátu přednosten-
ského místa III. oddělení v plzeňském ředitelství
vyrovnati obsazením místa náměstka přednosty
stanice v Plzni, které odchodem Němce inspek-
tora Helmicha se uprázdnilo a které bylo propůj-
čeno českému úřadníku.
#25
alto_textblock
#25
Politický přehled.
Země české.
#26
alto_textblock
#26
Srážka poslanců na líberecké schůzi státních
úřadníků.
#27
alto_textblock
#27
Na schůzi státních úřadníků a zřízenců
v neděli odpůldne v Liberci za předsednictví
poštovního oficiála Blocha konané došlok
prudkému sporu mezi říšskými poslanci Hart-
lem a Schäferem. Posl. Hartl ve své řeči
opřel se tvrzeni, v debatě o resoluci učině-
nému, že státní úřadnictvo bylo od National-
verbandu podvedeno. Posl. Schäfer, který po-
tom mluvil, prudce útočil na koaliční para-
graf služební pragmatiky a byl přerušován
posl. Hartlem, jenž zjistil, že koaliční para-
graf do pragmatiky přijat se souhlasem zá-
stupců státního úřadnictva. Oba dostali se do
prudké hádky a když říš. poslanec Glöckner
vytýkal shromážděným, že schůzi proměnili
ve schůzí voličskou, došlo k pustým výjevům,
řečník byl rozčilenými výkřiky přehlušen. Te-
prve po veliké námaze bylo Glöeknerovi
umožněno dokonati své vývody na obhájení
německého nacionálního svazu proti útokům,
jimiž schůze oplývala. Schválena resoluce to-
hoto znění: „Rakouští státní úřadníci nabažili
se již toho, aby s jich životními zájmy pro-
vozována byla zločinná hra. Žádají na politi-
ckých stranách, aby hned po sestoupení říš-
ské rady bylo o jich životních otázkách zjed-
náno jasno i prohlašují už nyní, že za nevy-
hnufelné následky dalšího průtahu učiní zod-
povědnými vládu a parlament.
#28
alto_textblock
#28
Posl. Steinwender v Litoměřicích
Posl. dr. Steinwender řečnil v ne-
děli v Litoměřicích, čímž vyhověl pozvání sta-
#29
alto_textblock
#29
Dramatické umění.
Ernst Hardt: Blázen Tantris. Drama-
tická báseň o pěti dějstvích. Z němčiny přeloži
Karel Mašek. Poprvé na Národním divadle v so-
botu 11. října. Režisér J. Kvapil.
Dvorské básnictví severní Francie ve XII. sto-
letí přejalo ze staré gačlské tradice podivuhodné
látky, plně tajemných, mythických a pohádkových
zjevů, mocných postav a skvělých příběhů. Vy-
tvořilo z nich výpravné básně hlubokého citového
výrazu, žbavého koloritu a nédherných scenerií
Postavy a příběhy toho vysněného světa, báječné-
ho království krále Artuše, byly běžné a milé těm
skvělým družinám královských a feudálních dvore
ve Francii i Anglii a putovaly pak po staletí Evro-
pou z epických básní do rytířských románů, lido-
vých kronik i pohádek, měníce háv i duší, až ro-
mantism je oživil ze starých pergamenů v jejich
původní podobě, a umění naší doby vytvořilo z je-
jich dějů nová umělecká díla.
Kdo zná příběh vášnivé, smyslné lásky Tri-
stana a Iseuty jen z Wagnerovy opery, chápe sice
základní ideu, ktercu vdechly tomuto příběhu ji
středověcí básnici, oslavu lásky věčné, silnější nel
smrt a rozbijející slepě všechny překážky života
osudu, dovídá se však jen malý zlomek z té neko-
nečné řady půvabných scén, jež středověk ne-
únavně rozpřádal kolem postav obou milenců. Ji
nejstarší dvě básně z druhé poloviny XII. věku.
Anglonormanna Thomase a francouzského Bretance
Béroula, i v těch zlomcích, jež jsou dochovány, liso
se od sebe obsahem a ukazují, jak oblibená a běž-
ná to byla látka. Francouzský literární historik
Bédier sestavil před osmi léty ze zachovaných tro-
sek literární tradice pravděpodobné základní znění
a podal je pěknou, novodobou formou. Vypravuje
původ Tristana, ve smutku zrozeného, Blanche-
fleurou, sestrou krále Marka, po smrti otce Riva-
lena z Loonnois, jeho vychování Garvenalem, jeh
příchod na Tintagel, hrad jeho strýce, krále Marka.
A pak jeho souboj s irským obrem Morholfem, jeho
pout po moři do lrska, uzdravení Iseutinou mat
#30
alto_textblock
#30
kou, návrat k Markovi, nenávist dvořanů, výpravu
pro zlatovlasou Iseutu, boj s drakem a konečně ná-
vrat, na němž nápoj lásky svádí synovce krále
Marka a nevěstu královu k vášnivé, věčné lásce
Obětí oddané Brangeny, která pomáhá Iseutě za-
krýt provinění před Markem, počíná pak řada
úskoků, jimiž milenci překonávají podezření krále
Marka a úklady závistných dvořanů i trpaslíka
Frocina. Středověk kochal se se zálibou v těchto
scenách, opěval je v menších básních, maloval je
na pergameny a vetkával do koberců. Na konec
však Tristan přec jen musí prchnout, pošle ještě
své milce umělého psíčka z drahokamů, Petit-Crů.
jehož rolnička plaší každý smutek, a vraci se de
Loonnois, kde ožení se s Iseutou bělorukou — ne-
může však zapomenout Iseuty zlatovlasé. Vrací se
lajně do Anglie, chtěje aspoň shlédnout svoji lásku.
a tu počíná nová řada lstí a úskoků, jimiž mílenei
překonávají nastražené jim úklady. Ale i tentokrát
osud nad nimi vítězí, Tristan vrací se opět domů.
je raněn otráveným šípem, volá milenku, aby při-
jela jej uzdravit, ale úkladem lseuty běloruké při-
jíždí sokyně její pozdě a umírá na mrivole milen-
čově. Láska jejich překonává však i hrob —
chalcedonu a berylu kamenných rakví, v nichž je
pochoval král Mark na Tintagilu, vyrůstají pře
noc ostružiny a splétají se v loubí.
Hardt vylíčil ve svém veršovaněm dramalu
předposlední ohdobí Tristanovy a Iscutiny lásky
a užil k tomu přesně scén ze starých středověkých
románů. Královna Iseuta teskní již deset let po
svém druhu. Ranní slunce nachází ji bdící na jejím
zámku Saint-Lubin s věrnou Brangenou a s psi-
čkem Petit-Crů. Zahodila jeho rolničku, srdce ob-
veselující, chtějíc tesknit nad ztrátou milence, po
němž zbyla jí jen tato soška, a pak divoký jeho
pes Husdent, který stále vyje na svém řetěze
trhá své strážce. Situaci vykládá rozmluva s páže-
tem a Brangenou
Přichází zpráva, že přístála loď, plující. z Tr-
stanovy země. Iseuta dychti vidět kupce, vyslech-
nout zprávy. Krší vejde však a přeje si, aby se smí-
řila s panem Dinasem. lenž kdysi nsjvíce streín
#31
alto_textblock
#31
jí úklady. Iseuta odmítá a pan Dinas hrozí sděle-
ním králi, že spatřil Trislana v zemi. Tristun, od-
cházeje, podepsal s Iseutou úmluvu, že oba majo
propadnout smrti, objeví-li se Tristan cpět v zemi.
Dinas splní hrozhu a král volá Bseutu k soudu.
druhém aktu soud pánů marně se snaží zachránie
královnu před hněvem jejího chotě. Král věří Dina-
sovi, a když pánové žádají napřed důkaz, nevynásí
sice rozsudek smrti, a rozhodeje, že vydá Iseutn
na pospas obci malomocných, vyvrhelů společ-
nosti, kteří v středověku sídlivali odděleni od ostat-
ních lidi. I tento hrůzný detail má Hardt přesně
z básně. V třelim aktu vede bosou královnu kat
průvodu do kostela, na prázdné jeviště nahrnou se
malomocní, k nim připojí se neznámý jim nešťast-
ník — přestrojený Tristan. Kat jim vyvede králov-
nu, svlékne jí královský háv, ale Tantris ji obhájí
Dinas zvěděl o příchodu Tristanově, padá však
souboji s ním, Tristan skočí s hradeb a zmízí
Král béře smrt Dinasovu za trest boží a káže od-
nést omdlelou královnu. Ve čtvrtém aktu pánové
kteří se dříve odvrátili od Marka, vracejí se k ně-
mu, sedí podvečer s ním, s královnou a šaškemv
sini — přichází cizí šašek — šílenec. Tantris. HHardt
rozvinul až přebroušenou virtnosilu v rozmluvě
Tantrise-Iristana s pány, králem, šaškem i Iseutou.
v níž snaží se milenec dát se poznat své miilence
ale královna necítí přitomnost věrného druha, ne-
poznává rytíře Tristana v šíleném šaškovi, právě
tak, jako jej nepoznala v hávu malomocného, když
ji ochránil od potupy. Nepoznaný milenec zůstává
v neci smuten sám u hasnoucího ohně. V závěreč-
ném aktu Brangena na úsvitě přichází hledat ztra-
cený prsten panin, Tantris nechce jej vydati než
Iseutě. Iseut přichází. Tantris marně ji hledí pře-
svědčit, že je Tristan. Iseut praví, že Husdent jistě
by neublížil svému pánu — a šašek Tantris odcház
bez bázně ke kleci psa, jenž usmrtil už několik
lidí. Po chvíli úzkosti je ticho, a pák spatří obě
ženy v ranním slunci kráčet po plání za hradbami
muže, jejž obskakuje radostně Husdent. Iseut volá
Tristana — ale muž se neohliží.
Hardt držel se sťaré tradiice věrně, tako věnně
#32
alto_textblock
#32
že tim ubližuje i dramatické koncepci, ale zaostři
ideový a citový podklad přejatého děje duchaplně
po svém způsobu. Postavil protí sobě unylou, dvor-
skou lásku Iseuty, a mužnou, bolestně vášnivou
lásku Tristana. Iseuta těší se po deset let neživou
hračkou, psíčkem Petit-Crů, a nechává divokého
věrného druha Tristanova, Husdenta, výt a řádit
kleci. Žije sobecky své vzpomínce, svému zármut-
ku, ale neciti srdcem svým milencovu přítomnost
i když se za ni odvažuje života. Oplakává milence.
ale nechápe muže, hrdinu, jenž na konec odcházt
— to je jediný rys, jímž se Hardt odchýlil od pů
vodní středověké tradice a zdůraznil svoje po-
a
V scénické úpravě vede si obratně, vystih
šťastně charaktery hlavních postav a pak vytvořil
pěkně rozkošné prostředí a náladu básně. V tom
však Národní divadlo — jež vypravilo hru teprve
po jejím úspěchu na plzeňškém jevišti — nedo-
stihlo básníka. Výprava je sice náladová a živá, ale
postavy, jak je vytvořili naší herci a souhra, nevy-
stihují ani ovzduší hry ani půvabnou náladu ne-
smrtelné písně o věčné lásce dvou sobě úrčených
#33
alto_textblock
#33
jetí.
#34
alto_textblock
#34
srdci.
#35
alto_textblock
#35
Hudba.
+ Koncerty české Filharmonie I. První sym-
fonický koncert letošní saisony byl pro pražský
hudební život jubilejním svým programem, n
nějž položena Berliozova dramatická symfonie
»Romeo a Julie«. V brzku bude tomu padesát let.
co hrána tato symfonie v Praze naposledy.
V dubnu r. 1864 pořádala »Umělecká besedae
oslavu třístaletých narozenín Shakespearových
tu stěžejným bodem koncertu, pořádaného v No-
voměstském divadle, byla právě symfonie »Romeo
a Julie«, kterou byl před tím v roce 1846 řídil
v Praze sám Berlioz. Při oslavě Shakespearově
dávána ze symfonie čtyři první čísla, řídil Bedřich
Smetana, sola zpívali pl. M. Procházková a p.
Lukes. Tato oslava Shakespearova byla jedním
z prvních a nejvýznamnějších uměleckých projevů
ryze českých v české Prazej úspěch její byl ve-
liký a uznáván byl i hlasy německými. Od té
doby byla z této symfonie Berliozovy provozo-
vána občas dvě nebo tři čístě orkestralní čísla
#36
alto_textblock
#36
tak že dílo celé dnešní generace slyšely poprvé.
Spojení prostředků instrumentálních s vokálními
v symfonii bylo v letech třicátých, kdy symfonie
Bertiozova vznikla, uměleckým činem novotářským
a neobyčejně smělým. Stejně i konkrétní drama-
tické cíle, které položil Berlioz svému dílu, jež
chce býti dramatem i symfonií zároveň. Pokud
jde o bohatství invenční, o sílu a origin- litu
výrazu a o poeticky náladové kouzlo hudby.
patří symfonická tragedie veronských milenců
k nejpřednějším skladbám Berliozovým. Ale jako
celek tento nový útvar hudebního tvoření selhal.
Právě proto, že není žádným celkem, nýbrž sdru-
žením celků výrazovými prostředky i slohem dispa-
rátních a jednotnou hudební ideou nesoustře-
děných. Že symfonie této vždy podrží vrch
celek přetrvají části čistě instrumentální: životem
kypící a zvukovým leskem zářící »Ples u Kapu-
letů«, čarovné, pavučinově jemné kouzlo »Královny
Mab« a svrchovaně poctická, neodolatná »Mi-
lostná scéna«. V těchto částech partitury vítězí
též mistrovství geniálního koloristy hudebního.
Z partií symfonie, v nichž lidský hlas má účast.
nejzdařilejší je a hluboký dojem zanechává pláč
nad smrtí Juliinou. Zde smuteční pochod v orchestru
rozlívá se v širokém hlavním thematě a nad ním
psalmoduje na tónu e sbor. V druhé pak části,
v níž skladba přechází v E-dur, orchestr a sbor
rolé si vyměňují. Celé toto číslo jest hodno ge-
niální ruky Berliozovy. — Provedení dramatické
symfonie »Romeo a Julie« orchestrem České Fil-
harmonie za řízení p. dra. Zemánka podalo jasný
obraz celého díla. Altové sólo zpívala velmi uhla-
zeně a s osvědčenou svojí svědomitostí pí. B.
Tůmová. Zpěvům pátera Lorenza dobře odpovidal
zvukově jadrný a mohutný bas p. Humlův, u něhož
vadilo poněkud neklidné tvořeni tónů. Choulostivé
sólo tenorové slušně zdolal p. J. Hájek. Početně
nevelký sbor »Oratorního sdružení« p. Doušova
učinil tím vystoupením slibný počátek své příští
činnosti v oboru orntorní reprodukee.
aš.
+ Z České filharmonie. Dnes o 8. hod. večer
koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob-
vyklý úterní koncert. Provedeny budou skladby
od Wagnera (ouv. k op. „Rienzi“), Rubinsteina
(dva tance z opery „Feramors“), Želeňského ( V
Tatrách“, symí. obraz), Čajkovského (Capriccio
italien), Dvořákova (Slovanská rhapsodie č. 1.)
Gounoda (Meditace na Bachovo praeludium). Win-
dersteina (Valse caprice) a Glinky (96« 1 p.
„Ruslan a Ludmila“). Vstupenky po 70 hal.. rodinný
listek (3 osoby) po 1 K 90 hal., lože po 5 K, pro-
dávají se od 7. hod. večer u pokladny.