ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c76907c0-78e7-11dc-9ffe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 58
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 18. dubna 1905.
#3 alto_textblock #3
Číslo 107.
#4 alto_textblock #4
na níat
#5 alto_textblock #5
Sa rauní n odpol. listy přežplácí ne v Praze v adnisístrai sa něske . . . . . . 2 K — ns čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou s nle aně ta . . . . 7 K 60 h sa měsíe . . . . . . 2 K 90h F'oštont nra. . . . 9 K o0i s drojí zásilkou n slt lela . . . K
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejin ranni číslo o sobě . . . z9 Sb odpelo lní za 2b Ve nlialkách na venkovš: rahní čísle. . . . . . . . 10h vdpolodní . . . . . . . 5b Inserá ty platí se hotové napřed. Předplaceni a ineeriy přijímá sdmini- etrace v Marlanské ulicí č, 3. Tan szehásejí se téš rrdsko tiskárna a eapedica „Národsich Listu- Rakoplsy se novracajl.
#7 alto_textblock #7
Onešní číslo pro Prahu Je n 10 stranách.
#8 alto_textblock #8
L. Z Petrohradu, 17. dubna. (Původn telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.) Za gardovou divisi, poslanou do Moskvy na směnu granátníků, již ubírají se do Mandžurska, zřízeny pro Petrohrad čtyři sotně kozáků. Dvě z nich sem již přibyly. Z Kolína n. R., 17. dubna. (Původní zptáva.) »Köln. Ztg.« sděluje v dopise z Tokia článek časopisu »Ničiniči«, pojednávající o rozmnožení loďstva francouzského; praví se v článku, že toto rozmnožení má za hlavní úkol posíliti Indočínu, ale zatím by měla Evropa věděti, že první a po- slední zásadou japonské politiky jest čeliti každému násilnému porušení rovnováhy a vlivu na dalekém Vý- chodě. Franeie nemusí se chovati k Japonsku zlomyslně, neboť toto nemá prý naprosto žádných úmyslů, aby dosavadní dobré vztahy byly ohroženy. Článek končí: Zatím se Franeie chystá zaujmouti stanovisko. jež způsobuje podráždění a proti- opatření a bude jednoho dne zodpo- vědna za to, že ruší mír na dálném Východě. Lze se prý nadíti, že vláda a národ francouzský dvakráte si rozmyslí východo- asijskou politiku mvou, nežli učiní konečné usnesení. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 5.)
#9 alto_textblock #9
Pštrosí politika.
#10 alto_textblock #10
Rakouské officiosy slepotou porazit - není už dávno žádným uměním pro bohy. Oni se oslepují chutě sami. Tak na př. vidí již dnes opět, kterak se veškeré strany v Cislajtanii mile sbližují, kterak v nich roste pocit po- spolitosti a vědomi, že všichni národové télo poloviny říše mají vespolek zájmy to- tožné! — Ať jest nám tu činiti s báječným sebekla- mem či s hodně přihlouplým obmyslem, nalíče- ným buď na zastrašení Maďarův, anebo na uspání nás — tato pštrosí politika rakouských officiesův co do pošetilosti, nemá sobě rovně. Nechť jen vystrčí hlavu z erárního svého po- sejpátka a pohlednou do světa, jak ten o ny- nějších poměrech a událostech v obou polovi- nách soustáti habsburského soudí, a jaký horo- skop mu staví. — Jedni, jimž pro rovnováhu Evropy záleži na dalším udržení Rakouska, pozvedají té doby důtklivě hlasu svého k činitelům, zde rozhodu- jicím, aby co možná nejdříve opustili dráhy po- savadní německo-maďarské své politiky a hle- dali spásu v rovné spravedlnosti k všem národům. Uvedli jsme včera jeden takový vážný hla z ciziny, článek to Angličana sira Rowlanda Blenerhasseta v čelném měsíčníku anglickém „Fortnightly Review“, jenž pravíi „Uherské vyrovnání není nejsložitějším pro- blémem, který mají státníci habsburské mon- archie rozřešit, nýbrž jest to otázka česká. Opravdová existence dynastie habsburské závisí od intellektuálního a hmotného rozvoje Čech, poněvadž Čechové představují v říši habs- borské jedinou národní moc, která je sehopna, soustředit 22 millionů Slovanů, většinu to oby- velelstva rakouského, aby čelili rozvratným snahám jiných národností. Je na čase, aby habs- burská dynastie uskutečnila své pravé po- slání: jež spočívá v takovém zřízení mocnářství, sby jim problém různých kmenů a národů byl rozluštěn jejich rovnoprávností a stejnou spra- vedlností ke všem. První krok k tomu je vyrovnání s Čechy. Rakousko mohlo by se stát jedním z nejmocnějších států na pevnině svropské, kdyby uspokojilo své slovanské ná- rody.“1 — Tak eizinci, přející Rakousku, napomínaj slátníky jeho v hodině jedenácté.
#11 alto_textblock #11
odpluly.
#12 alto_textblock #12
Veškera pozornost čte- nářslva a polilického světa jest nyní obrácena na po- stup ruského lod- stva ve vodách vý. chodo-asijských, n nichž se očekává rozhod- nutí celé války rusko-japon- ské. Bude to největší dosa- vadní námořní bitva naší doby. Nepřátelé Ruska byli nemálo překvapeni zdarem admírála Rožestvenského. jenž nepozorovaně proplul Indickým oceánem a ob- jevil se náhle u Sundských ostrovů. Za těžkých okol- ností přivedl eskadru do jiho-čínského moře, arcit těžší úkoly mu ještě nastá- vají. Ale již dnes zapsal se Rožestvenský mezi přední plavce, překonal veškeré obtíže při zásobování uhlím na širém moři ve vzdále- nosti 15.000 mil námořních na cestě z Libavy do Sin- gapuru bez jakékoli ztráty. kdy po 177 dnech od vyplutí z Libavy ob- jevil se pojednou v čínském moři.. Dne 8. dubna plulo loďstvo admirála Rožestven- ského ze Singapuru, odkudž patrně zrychlilo jízdu, zdr- želo se chvilku u Anam- basských ostrovů a již 11. dubna spatřeno u Sajgonu, 1000 km (na 500 námořních mil) od Singapuru, dne 13. dubna ráno bylo v čínském moři asi u Manily — při pochodu 9 námořních mil — dne 14. dubna ráno ostrovů Amfitritských 350 mil jižně od Honkonu, dne 15. dubna ráno poblíž Hon- konu a ráno v neděli po- blíž jižního konce ostrova Formosy, aby odtud plulo podél čínského pobřežía Peskadorských ostrovů úži- nou Formosskou nebo ka- nálem Baši (mezi Formosou a ostrovy Baši (Batanskými) nebo kanálem Ballintanským (mezi ostrovy Baší a fili- pinským ostrovem Lucona do východo-činského moře, případně do Tichého oceánu. V úterý dne 11. dubna u Singapuru spatřeny rychl japonské prý křížáky »Ka- sagi« a »Chitose« za veli- telství admirála Devy kři- žující již po delší dobu v jiho-činském moři, zvláště poděl západního pobřeží ostrova Bornen. Ruská nemocniční lod »Orel« dlela 36 hodin v Saj- gonu dle zprávy ze dne 14. t. m. a brala 900 tun uhlí a různé léky. Čtyři dopravní
#13 alto_textblock #13
Za to vizme, jak dobří přátelé naši na Sprévě vůči jeho nesnázím vnitřním rozvazujíl Berlínský týdenník „Die Gegenwart“ v po- sledním svém čísle prozrazuje drasticky, jaká lačná nedočkavost panuje již v ber- linských všeněmeckých kruzích ná- sledkem těžké nemoci Rakousko-Uherska. Jak se mrzi na váhajícího říšského kaneléře Bülowa, že nehledí již kořistit „po bismarkov- sku“ z těchto zmatků v sousední podunajské
#14 alto_textblock #14
dvojříši. „Pro Němce rakouské jest dnešní ten stát podunajský nádobou — nedůstojnou. Nuže, nedůstojné nádoby nutno rozbít, aby drahocenný jich obsah zůstal neporušen...“ troufá si psáti „spojenecký“ ten list Rakousku ve tvář . .. „Maďaři“ — pokračuje — „hotují se ve svém nezřízeném velikášství veškeré obyvatelstvo Uher pomaďařit; a to bezohledným, hrubým ná- silím. Však prostý pohled na mapu, poučí nás, že my Němci nemůžeme Uher ve Všeněme- cku budouenosti naprosto nikdy postrádat. Byt i rakouští Němci té doby z důvodů prospěšnosti
#15 alto_textblock #15
Dne 15. dubna bylo ze Singapuru do Petrohradu telegrafováno, že ruské lod- stvo pluje celé do Honkonu. Loďstvo asi naloží uhlí nyní při pobřeží u Honkonu u některého ostrova. Ovšem těžko říci něco určitého o příštím směru plavby ru-
#16 alto_textblock #16
lodi pak zakotvily u mysu Saint Jaques, večer
#17 alto_textblock #17
volali: „Pryč od Uher!“ aby mohli hospodář sky volněji si oddechnouti, však cíle vědo- mé všeněmecké umění státnické musí tím určitěji zvolat: „Skolit Uhry!“ Ně- mečtí poslanci v Rakousku jsou sice dnes opráv- něni usilovat o prozatímnou rozluku, aby se tím germánský vliv v Cislaj- tanii povznesl. Ale všeněmecký stát- ník nemůže se zřtci Rěky jako Terstu...“ „Německý nár od musí sobě
#18 alto_textblock #18
postupu ruského
#19 alto_textblock #19
Ko
#20 alto_textblock #20
PErlnn
#21 alto_textblock #21
o 9vepn
#22 alto_textblock #22
No n áin
#23 alto_textblock #23
oě
#24 alto_textblock #24
Sabe
#25 alto_textblock #25
tůz
#26 alto_textblock #26
ln
#27 alto_textblock #27
pili - Parste
#28 alto_textblock #28
npe ro s
#29 alto_textblock #29
Pontiane
#30 alto_textblock #30
Madu
#31 alto_textblock #31
O ST
#32 alto_textblock #32
SKÉ
#33 alto_textblock #33
buď tak neb onak vydobýti prostory pro s ve příští milliony, a nemají-li naši vnukové býti dle pěkného císařského slova „guanem“ (hnojivem) pro cizí národy, tož nezbývá nám nic rozumnějšího na práci, než abychom z avč as sousední pohraničné země, kter hodláme zaplavit, praeparo val pro germanisaci a pro německé při- stěhovalce — jak již Trelschke ra- dil...“ Článek berlínského „Gegenwartu“ pal končí: „Dnošní německá říše jest útva- rem nedokončeným. My toužíme po tom, aby-
#34 alto_textblock #34
riioa e
#35 alto_textblock #35
Wevoe
#36 alto_textblock #36
lodstva.
#37 alto_textblock #37
ské a podobně o zásobo vání, neboť něco podobného se z příčin pochopitélných nesdělí do veřejnosti. Lze tudíž jen na základě již ho- tové události nebo pravdě- podobných kombinací sou- diti. Tak na př. »Standard- napsal se zřetelem k vyslán amerického loďstva váleč- ného k hájení neutrality Fil ipinských ostrovů a zvlá- ště ostrova Palav ana že již před několika měsíci vláda ruská objednala a po- slala lodi s velikými záso- bami na ostrov Pala vani myslí se, že zde na některém z četných ostrovo, nejspíše na východní straně Filipin, ujednal Rožeslven- ský se svými kapitány zá- sobovací stanici, kde by se naložilo uhlí a odkud by s Rusové pustili přímo pře Tichý oceán v délee 2500 anglických mi do Vladivostoku. Byí by na cestě té jist př útokem japonským a moh by se asi 500 mil od Vladi- vostoku pustiti do velk bitvy. Kdyby se mu však nepodařilo proplouti prů- livem La Pérouse, může s vždycky ještě do Petro- pavlovska na Kam- čatce zachrániti. Kde leží j aponsk loďstvo, neznámo, rovněž není bližších zpráv, aspon nejnovějších o třetí ru- ské eskadře, jen se v minulých dnech soudilo, že za 14 dní může doraziti k Anambaským ostro- vům, ležicím asi 250 kn severovýchodně od Singa- puru. Opustila 7. dubna Džibuti a plula 11. dubna mimo ostrov Sokotra. V Petrohradě míní, ž Japonci mají několik bodů také v jiho čínském moři pro své operace, ze- jmena asi ostrov Labua na západním pobřeží sever- ního Bornea (území an- glického) a hollandské ostro- vy Natunské, východně od Anambasských. Ovšem mají zde Japonei všude výhodu při blízkosti svého ostrova Formosya Peskadorských ostrovů, jež, byť i neměly přístavy pro velké lodi, mohou jako ja- ponské přece jen býti vhod- ným útulkem poškozeným lo- dím, kdežto poškozené lodi ru- ské vplouti by musily do ně- kteréhoneutrálního přístavu atam nevy hnntelně odzbrojit jako stalo se po nešťastném výpadu z Port Arturu. Těžko říci, kudy pojede eskadra Rožestvenského: buď Korejským průlivem anebo mezi Filipinami a For mosou do Tichého oceánu, odtud do Japonského moře Sangarským čili Lap rusovým průlivem, v prvém případě by loďstvo ruské jen jednou musilo bráti uhlí, ve druhém případě prodloužila by se cesta ještě o tisíc mil. Od Sajgona do jižního cípu Formosy jest tisíc mil, asi sto hodin jízdy.
#38 alto_textblock #38
Sanboh
#39 alto_textblock #39
io oo
#40 alto_textblock #40
TICH
#41 alto_textblock #41
OCEAN
#42 alto_textblock #42
MINOANÁ
#43 alto_textblock #43
SKH
#44 alto_textblock #44
chom mohli všecky Germány mezi Baltem Adrií při jich posvátně němiecké národnosti zachovat a proto žádáme na říšské něme- cké vládě, aby všemi silami zasazovala se středoevropský hospodářský sva- zek: Hollandsko, Belgie, Švýcarsko, Rakou- sko-Uhersko a německá říše, spojtež se pro věčné časy v celní jednotu. Toho lze při pevné vůli snadno dosíci největší branné moci na pevnině! V tomto celním sv az-
#45 alto_textblock #45
ku by pak v nemnoha desítiletíck duch německý tak úrodně působil že by trpasličí národové pro věky byli — vyřízeni! Hospodářská pře- sila Germánův rozmetla by velikáš- stvíČechů a Maďarů do všech úhlů svěla. Nový zákon musil by pak ve všech ze- mích tohoto celního spolku panovat: Svo- bodné stěhování a přesidlení rol- níků na východ i západ, aby přebyte čne zemědělské síle, zvláště severního Něme- ek a byly otevřeny nové kolonie.“ —
#46 alto_textblock #46
Takhle brousí si již na Sprévě zuby na podunajskou „kořist“! Bez ostychu již troufaji si pruští Všeněmci přirovnávat Ra- kousko k „nedůstojné“, t. j. ztrouchnivělé ná- době, jíž dlužno r ozbit, aby se v ní drahé ně- mecké víno nepokazilo! Zcela nepokrytě již vy- zrazují, k čemu by jim měla sloužit ta ně- mecko - středoevropská celní jed- nota, po níž i zdojší němečtí pokrokáři ve svém pověstném svatodušním programu hlasitě toužili. K udolání a zničení nás Čechův a ostatních Slovanův až po Terst a Rěku, kterýchžto přístavů se Německo — ne- může odřícil „Připravit pro germanisaci a pro německé přistěhovalcie ty za- plavitelné pohraničné země!' — jak již Bismarkův pruský dějepisec Treitschke radil, toť doznaným, prohlášeným dnes cílem vše- německé propagandy, mající své obniště pod okny dvora berlinského. — Ale toho všeho ve Vídni nevidí, před tím vším officiosové rakouští přivírají oči a zaepá- vají si uši — majíce tím časem pouze jednu sta- rost, aby uhájili šťastně další samopanství něm- činy v armádě rakouské. Jiné starosti má za to prine Alois Liechtenstein. Rád by vedl rakou- skou armádu u vítězném pochodu na Balkán. Rusko prý je na dlouhou dobu utkáno nešťast- nou válkou s Japonskem, nechť prý tedy Ra- kousko místo něho počne dělat pořádek mezl národy balkánskými. To by tak Rakouska ke všemu štěstí scházelo. Což pak si Slované pobalkánští přejí a žádají naší pomoci a našeho pořadatelství? Zdá se nám, že má Rakousko na dlouhou, velmi dlouheu dobu doma co dělat, aby zde osvebozovalo své národy a přivádělo pořádek do té spousty, již na- činil zde stoletý němčící centralism v práv ech království a zemí. A má-li kde konat stráž, až ji koná dnem nocí ostražitě na Krko- noších a na Šumavě, ale ne na Balkáně, kdese ho o tu službu nikdo neprosí!
#47 alto_textblock #47
Boj proti korrupci.
#48 alto_textblock #48
Ve Vídni, 17. dubna. Přelíčení, jež konáno bylo těchto dnů před vídeňským porotním soudem a jež tak podivu- hodně skončilo, rozčeřilo opět jednou kalně vody vídeňské, v nichž prohání se na povrchu nepo- zorovaně žralok korrupce. Nejednou již zata- ženy sítě na polapení obludy, však žralok roze- žral dosud pokaždé pletivo a těm, kteří mu zničením hrozili, na konec se vysmál. Před několika léty velikou uslyšelo p.t. publikum zvěsť o z brusu nových, velikých, všemi moderními pomůckami opatřených novi- nách, jichž hlavním úkotem bude hájit a bránit nepokáleným, čistým štitem poctivost a potirati a ubijeti bezohlédně všude porušenost a nemrav- nost. A skutečně našlo se dosti bohatých lidí, kteří snesli v pravdě milliony na takový list i zdálo se z počátku skutečně, že ve sloup- cích jeho nalezne útulek štvaná pravda. Však záhy již se ukázalo, že všechen ten velkýa složitý apparát, s jakým vstoupila »Zeit« v život, nestačí na vyklizení Augiova chléva, jakým je Vídeň a sice ona »vznešená, velká Vídeň«, v níž nejnižším je aspoň dvorní rada a kterou koman- duje de faeto několik millionových parvenue, kteří svými penězi vykonávají vliv nejen v me- zích své vlastní »blahodárné« činnosti, nýbrž i v oborech, jež by měly býti lidem těmto na dva zámky uzavřené a do nichž nečisté ruce nikdy by za zdravých poměrů nesměly zasáh- nouti. Ukázalo se záhy, že nestačí na velký úkol provésti mravní očistu ve společnosti vídeňské, velké slovo po reklamě páchnoucí, ani normální dovednost žurnalistická, ba ani ne hromady peněz — ku poslání tomu, aby se zdarem s setkalo, je zapotřebí především skulečných ry- tířů bez hany a bázně, lidi nejen dovedných a odvážných, ale především čistých, pevných povah, prodehnutých vědomím, že především sami musí býti jako křištál, aby vzbudili víru, že s tím, co hlásají, skutečně poctivě smýšlejí. Však ukázalo se záhy, že »boj proti korrupei« byl »Zeitu« jen vývěsní tabuli, že to mělo býti lákadlo na lidi naivní, již přes vši moderní pro- hnanost pořád jsou v ohromné většině a že nešlo listu tomu o zdrcení znemravnělé koterie, jež otravuje všechen život vídeňíský a ulmi, zel,
#49 alto_textblock #49
FEUILLETON.
#50 alto_textblock #50
Z dávnověku slovanského. Procházkou okolím pražským n). Sledujeme Vltavu dále od Vyšehradu. Za- bíhala dříve asi poněkud hlouběji v místa dneš- ního Nového města. Praha sama, dnes ovšem již i s Vyšehradem splynulá, nese jméno o „prahů“ (nerovnosti mělkého řečiště), v řece Vltavě. Caput regni původně bývala as nevelikou tsadou kol dvora kupeckého v nejbližším okolí dnešního Staroměstského náměstí. Nynější ob- ved města zaujímal tehda různě rozptýlené ves- nice. Jména zachovala se namnoze dosud v ná- zvech částí městských a ulic. Tak na př. Slupí (bezpochyby od „slapů“, totéž jako „praha? ) pod Vyšehradem, Výtoň, ves Rybník (nyní „na Bybníčku“), ves Oujezd a Nebovidy (odtud „Nebozízek“ = Nebovizek) pod Petřínem, ves Obora v místech Malé strany, ves Poříčí (nyni „na Pořičí“), dále Tešnov aj. Na Malé straně pamětihoden je vršek „Svatojanský“. Zřetelno je v Praze i v okolí, ž ta svalojanský kult ode dávna býval rozšířen. Pozdější kult Jana křesťanškého, jako pouhý dě- dic kultu Jana pohanského, Jánoše, příbuzného s římským božstvem Janus. Tak nacházíme sv. Jana v Svatojanských proudech, sv. Jan pod tkálou, kostel sv. Jana v Chuchli, jenž dědil a ) Viz ranní feuilleton »N. L. « ze dne 7. březne t r. čís. 66,
#51 alto_textblock #51
jméno po svém pohanském předchůdci, v Praze sv. Jana na Skalce a zmíněný vršek svato- janský. Nad Prahou vévodící Petřín, též hlásí se o zmínku. Podle svědectví zachovalých, býval všecek lesem porostlý. Jméno jeho v pohanské minulosti, zdá se, znělo, Peřtýn. Pro správ- nost domněnky mluví nejedna okolnost. Petřín býval zasvěcen bohu Perunovi. Na- heře stával posvátný, veliký dub.*) O pobož- nostech, zde konaných, vypravuje Hájek násle- devně: „Na Petříně dělali si zimního času ně- kteří Češi u velikého dubu oheň, v kterémžto divní způsobové tvářností lidských se jim oka- zovaly. Náchylnější, kteří byli k pohanství, tomu ohni činili velkou poctivost a jemu se klaněli. běhávali k němu nočního času, přikládali dřív a vidúce takové lidi v tom ohni a k sobě po- dobné, pravili, že by tu otců a předků jich duše od hříchů se čistily, někteří pak chleby a jin peníze na ten oheň metali.“9) V tom jsou přečetné zprávy shodny, duh byl prastarým idolem Slovanů a zasvěcen byl
#52 alto_textblock #52
7) Dub byl Slovanům posvátný a zvláště Peru- novi zasvěcen. Věčný oheň ke cti Perunově živen dřívím dubovým. V Romové stála modla Perunov pod dubem. Helmold (I. 83.) zmiňuje se o posvátnos dubů následovně: Na cestě ze Stargardu do Lubeka, nedaleko ústí Labe, stály mezi nejstaršími stromy posvátné duby, obklíčené prostorou širokou a plotem dřevěným se dvěma branami. Bylo to nejposvátnější místo v celé zemi, konány zde rozmanité svátky obřady. Do ohrazeného háje nikdo nesměl vstoupiti. leda kněz a lidé, jimž hrozilo nebezpečí smrti.
#53 alto_textblock #53
bohu Perunovi. Ke cti Perunově věčný ohen z dříví dubového se udržoval, v proslulé božnic v Romové, v Parchimu, Novgorodě a j. Cudovný dub v Romové (Narbutt, Mythologie litevská 189) byl příbytkem svatosti. Byl tak veliký, že déšť ani sníh korunu jeho nepronikal. Dole pod Petřínem dodnes je místo (ulice) zvané „Perštýn“. Odvozovali je od německého prý „bergstein“, ač doklady původu toho žádné nejsou. Pravděpodobnější je souvislost dolejšího „peřtýna“ s protějším vrchem téhož jména, k němuž staří Slované putovali a bezpochyby přívoz u řeky podle vrehu zvali. Původ slova dlužno tedy spíše vykládati po slovansku, z kme- ne jména Perunova. Týn znamená nejčastěji místo posvátné, poutnické. Perun sám má jméno že „pere“ svou střelou hromovou. Doposud nám slunce „pere“ svými paprsky při velkém vedru. Perun „pral“ svými blesky. Také sta.ý způsob prádla u Jihoslovanů a namnoze u Poláků je do- sud zachovalý, k tomu ukazuje. Prádlem s lávky o vodu nebo plácačkou o prádlo se mlátí tody „pere“. A perlik kovářský jménem i vý- znamem rovněž sem zařaditi dlužno. Perštýn — Peřtýn, mohlo se snadno přesmyknouti ve snáze výslovnější Petřín. (Křesťanství, aby zahladile stopu Perunovu, snad i ochotně pomáhalo, aby vrch byl překřtěn jménem prvního apoštola.) Od Petřína ke hradu pražskému. Založen
#54 alto_textblock #54
) Obřad vztahuje se na staroslovanský zvyl očišťovati duše zemřelých ohněm Perunovým (Hro mice).
#55 alto_textblock #55
kněžnou Libuší, dědil slávu po Vyšehradě.“) Na hoře, se strany půlnoční, chráněné hlubokým příkopem potoka Brusnice, kázala kněžna v hu- stém pralese vystavěti hrad, jemuž dáno jméno Praha. Má oblíbenou polohu hradů staroslovan- ských. Stojí na podlouhlém, nepříliš vysokém vrchu, na západ není přirozené ohrady, v těchto místech nora přervána příkopem. Přes něj ved padací most. Východní, úzký a podlouhlý, dolo skloněný výběžek hory nazýval se opyš neh ópuš. Původní hrad byl dřevěný. Zde, jako n Vyšehradě, stával památný stolec, na němž kni- žata nastolována. Blízko něho bylo vyvýšené místo, zvané „žiži“,3) kde žreci udržovali věčný oheň posvátný. Hrad měl dvě brány. Veliká vrata vedla přes příkop na straně západní, malé pak vrátce u nynější Černé věže, kudy se pěšky přicházelo. Kolkolem obklopen byl hrad lesem- jak posud název Obora na Malé straně na- Mistu, jmenovanému „opyš“ neb „opuš“ dlužno přičísti velkou váhu. Dodnes viděti malé prostranství mezi Černou věží a starými schody zámeckými. Vně dvora věžního na straně vý- chodní jako jinde na podobných místech, stávaly zde pohanské modly. svědčuje.
#56 alto_textblock #56
4) Život poznenáhlu stěhuje se neodvralně pe proudu řeky. Čím výše proti proudu, tím starožitnějš nálezy. Mohlo by někde proti proudu ležeti i Maro budum. A skutečně dr. Píč kladl je do Stradonicu Berouna. *) Žížnivý = rozžhavený
#57 alto_textblock #57
Stromovka, doposud zvána Královskou Obo- rou, což nasvědčuje někdejšímu zalesněnému okolí. Na západ Přední Ovenec (= ovčín), svědčí o někdejším značném chovu ovcí v těch místech na východní straně Obory Bubeneč, není než Buvenoc (= kravín), na druhém pak břehu Vltavy Ovenec zadní a nad ním Kobylisy, místo pro chov koní. Ještě jedno místo tu nápadne svým ná- zvem! Bohnice naproti Selci na výšině s hájem bohnickým. Jméno samo svědčí o původu místa. věnovaného kdys službě „bohů“.. A blízký bohnický háj svou polohou silně podpírá do- mněnku. Jihovýchodní cíp háje viděti na obzoru s Petřína, díváme-li se směrem přes Troju s od- chylkou na pravo. Lesík prostírá se na výšině, odkud na Prahu, Hradčany a okolí rozkošný pohled. Nejvyšší téměř místo okoli nasvědčuje, že tu v dávnověku konány bohoslužby pohanské. Doposud cesty sem vedou se všech stran, ač mi- sto dávno pozbylo důležitosti. Uprostřed háje stálo zde asi několik velikánů lesních a pod nimi medly staroslovanské, „kamo otčík dávůše krmě bohóm, kamo k něm hlásat chodíváše i jim obiecati oběť a kde posvátní krahujci se zdržo- Z bohnického háje vidět hrad pražskýi Vyšehrad, jež tehda vynikaly z obkličující je ze- leně, jako zasazené v obrubu drahokamy. Modravý kouř z obětí zápalných vznášel se nad nimi, spěje s hlaholem zbožných písní k výši- nám blankytným, kde bylo sídlo nejvyššího z božstev, Gospodi nebeského. Jos. P.
#58 alto_textblock #58
vali.