ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c65a5850-710f-11dc-8bec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 7. března 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 67.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Histy předplácí sea v Praze v administruel a měsíc na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvejí čonáškon za měste na čtnt lota . . . . 7 K 50h ve mlialkéch: a K 30 na měsže . Poštout . . na maěslc . na čtvrt lota . . . . 9 K 6o s dvejí zásilkou na maěníc na čtvrt leta . . . . 11 K c0
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
v drobném prodeji ranní č6lo o sobě . . . za edpoledtní . . . za 2k Ve fllalkách za vonkorě ranní říslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Insera ty platí se hotevél rapřel. Předplaeení a inserty přijímá dmini- strace v Márianské ulici č.z. Tam nachizejí se též ročslee tlskárna a eapudice ,Ná oduích Llsti“ Bukoplvy se nevraceji
#7 alto_textblock #7
Cís. jedn. Pr. I. 18/4
#8 alto_textblock #8
Jménem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 3. března 1904 čís. Ss 17/4 takto právem
#9 alto_textblock #9
Obsah článku »Buršácký buml Na příkopě« odpoledním vydání periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze tištěného a vydávaného k číslu 6 ze dne 3. března 1904 v rubrice »Denní zprávy- uveřejněného, zahrnuje v sobě v místech »S nadáv- kami, jako« až »na delší dobu nesnesitelné« skutko- vou povabu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu v § 302. z. tr. naznačeného. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy odpolední vydání k číslo 63. ze dne 3. března 190 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem nahoře naznačených míst podněcujese k zášti proti pražským studujícím německým jakožto části národního kmene německého Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 4. března 1904. C. k. zemský jako trestní soudv Praze Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
#10 alto_textblock #10
Válka.
#11 alto_textblock #11
Z Petrohradu, 7. března v 7 hodin 55 minut ráno. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«. Alexějev oznamuje z Port Ar turu: V neděli v 8 hodin ráno se ukázalo sedm nepřátelský ch lodí směrem k ostrovu Askoldu. V 1 hodinu 30 minut odpoledne začalo bombardování Vla- divostok u. Nepřátelská eskádra složena byla z pěti pancéřníků dvou křižáků, »Isumo« a »Yakumoe Střelba trvala padesát pět minut. Telegrafické spojení mezi Vladi- vostokem a Port Arturem trvá. Po- traviny se zdražily. Libra chleba stojí dvacet pět kopějek. Osoby, do- šlé sem z Vladivostoku, praví, že pevnost je dobře opatřena pro vše- cky případy. Myslí se, že Japonei mají namířeno na Sachalin.“ (Tuto zprávu našeho zpravodaje v Petro hradě potvrzují následující telegramy ruské telegrafní kanceláře.)
#12 alto_textblock #12
Bombardování Vladivostoku. Z Petrohradu, 6. března. (Pův. zpr. Dopisovatel »Ruské telegrafní kan- celáře« telegrafuje z Vladivostoku (ze včerejška): »Dnes odpoledne o 1. hod. 25 min. sedm japonských lodí bombardovalo po 55 minut Vladi- vostok. Podrobnosti následují.« Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) »Ruská telegrafní kancelář« do- stala z Vladivostoku od svého zpra- vodaje další depeši o bombardo- vání města tohoto znění: Dnes o 1 hod. 25 min. odpoledne přiblížilo se pětjaponských obrněncůa dva křižáci směrem od ostrova Askoldu k břehům zátoky usurské, kde zaujaly bojovné posice proti zálivům Patroklovu a sobalskému, načež zahájily ostrou dělostřelbu, platicí zejmena pobřežním pevno- stem. Stříleno ze vzdálenosti téměi osmi verst, avšak právě tato okol- nost způsobila, že v městě nena- dělány žádně škody. Většina du- tých střel nevybuchla, ač naplněny lydditem. Ruské batterie, u kterých se nalezali velíci generál Voroněe a velitel brigády generál Artama- nov s jinými vyššími důstojníky, neodpověděly na palbu, neboť na značnou vzdálenost bylo by to zby- tečným mrháním střel. Vyčkávaly, zdali se nepřítel přiblíží do pásma nosnosti a účinnosti pobřežních batterií. Ten však toho neučinil, nýbrž o 2. hod. 20 min. odpoledne, tedy po 55 minutovém bombardo- vání města ve střelbě ustal a ustou- pil nazpět směrem k ostrevu As- koldu. Zjištěno, že celkem vypá- leno 200krát. U ostrova Askolda a u mysu Maidelu objevilo se kromě toho po dvou torpědových člunech. Všechny nepřátelské lodi pokryty byly ledem. Útok, jenž nezpůsobil v městě žádných škod, stál nepří- tele více než 200 000 rublů. Nej- více stříleno ze šesti a dvanácti- palcových děl. Obyvatelstvo města, jež bylo již odpoledne připraveno na bombardování, když oznámily hlídky, že na obzoru se ukázalo silné nepřátelské loďstvo, zacho- valo se ku podivu dosti klidně.
#13 alto_textblock #13
Loďstvo z Vladivostoku a anglické domněnky. Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Reut. kane oznamuje z Tokia přes Nový York: Parník, jenž připlul do Hakodate, hlásil, že ruské loďstv opusilo vladivostocký přístav dne 29. února. Anglické listy se domnívají, že manevruje v se- verních vodách a chytá japonské parníky. Ruská posila pro přístavy Tichého okeánu. Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Kromě povolaných již námořních záložníků z obvodu sibiřského místodržitelství a pěti okresů kavkaz- ského vojenského okrsku povolání k činné službě nyní další záložníci z části gubernie vjatskéa permské a z celé gubernie ufské, aby vykonával vojenskou službu v přístavech Tichého okeánu Spiknutí proli svazku Koreje s Japonskem. Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Dle zprávy jež došla ze Seulu, zapřísáhlo prý se dvace obchodníků, že zavraždí všechny úřadníky, kteř přejí svazku s Japonskem. Japonský vyslanee dozvěděv se o spiknutí, prohlásil korejské vládě že japonské úřady samy spiklence zatknou, ne učiní-li tak korejská vláda sama. Na to byl čtyři vůdcové spiklenců zatčeni.
#14 alto_textblock #14
Potvrzení japonských ztrát. Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Zpravodaj »Ruské telegrafní kanceláře« oznamuje z Por Arturu: »Šanghai Meskary« potvrzuje, že bitvě u Čemulpa byl zničen japonský křižák »Tagačičo« a křižák »Asama« silně poškozen. Při prvém útoku na Port Artur jedna japonská loď se zvolna ponořila a admirálská loď musila na rychlo jinou býti odvlečena. »Východoasijský Lloyd« oznamuje z Tokia, že japonské lodi »Šikišima uražen komín a zničeny stroje. Ruské loďstvo z průplavu Suezského. Z Port Saidu, 6. března. (C.-B.) Dnes od plulo odtud osm ruských torpédovek, jeden kři žák a dopravní parník. Doprava zbraní do Číny pod anglickou vlajkou zakázána. Z Tjencinu, 6. března. (C.-B.) »Reuterov kanc.« oznamuje, že došel telegrafický zákaz dopravy zbrani do Činy pod an glickou vlajkou. Zákaz vyvolal značné překvapení mezi obyvatelstvem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3)
#15 alto_textblock #15
Buršácké provokace v Praze !
#16 alto_textblock #16
Také na včerejší den očekávaly se demon strace v ulicích pražských. Vědělo se, že statní aparát, počínaje u nejvyšší instance správní ve Vídni, až do posledního německého policej- ního koncipisty v Praze, nadšen je pro volnost a svobodu buršáků a že tato volnost mladých pánů v červených a modrých čapkách ve přízni páně Coudenhovově výše je zaznamenána, než ohled na devadesát procent českého obyvatel- stva hlavního města Prahy, známo bylo již z pří padů jiných. Nechceme a nebudeme líčiti, co včera se přihodilo, o tom zví čtenářstvo na místě jiném, chceme prostě zaznamenati dojmy. jež na pozorovatele učinily včerejší události vyvoditi z nich, potlačujíce oprávněný hněv roztrpčení, některé poučky a pravdy. Oč šlo v tomto konfliktu s úřadem, jenž pečovati má o pořádek v ulicích pražských o bezpečnost a klid v tomto městě? O nic jiného, než má-li býti dovoleno zdej ším německým spolkům buršáckým a kórům procházeti se po zvyku, přijatém z malých uni- versitních měst o 10—20 tisících obyvatelích, kde zcela jiné panují poměry, než ve městě půlmillionovém, v neděli dopoledne, kdy všechen svět velkoměstský ze stísněných stěn se vyhrne na promenádu, právě onou ulici, jež pokládá se v tomto městě za ulici representační. Kdyby šlo o procházku jako každou jinou kdyby tito páni promenovali Na příkopě bez odznaků, po různu, neb v menších skupinách snad nikdo by nic proti tomu nenamítal, v při padě tom mohlo by se říci: ulice je pro ka- ždého a nikomu nesmí býti zakázáno v ulici té či oné volně a slušně se procházeti. V temto případě mohlo by se mluviti správu«, však buršáci jsou si jednak vědomi obliby své v českém obyvatelstvu, obliba ta není ostatně o nie větší u německého obyvatel- stva v jiných městech, však mimo to vycházejí na procházku hromadně, tvoříce prů vody a hromadně objevují se na prome- nadě, kterouž nazývají velmi případným jmé- nem »bummel«, který již sám sebou se od slušného procházení se lidu rozeznává, že při této příležitosti mladí, polozpití páni vyři- zují způsobem ne vždy nenápadným a elegant- ním spolkové záležitosti své. Jinými slovy, že pouštějí se tu i tam do sebe na vyšší povzne- sení slávy německé kultury vůbec a své stu dentské instituce buršácké zvlášt. Všude jinde, zejmena ve větších městech kde naprosto není růzností národnostních a kde není příčin k obavám, že k vůli těm dojde k nemilým výstupům pouličním, je tento bumme zakázán. Obecenstvo v německých městech bysi také vyprosilo, aby buršáci bránili obecenstvu volně promenovati v Berlíně pod Lipami, Mnichově na třídě Maxmillianově, ve Vratislavi na třídě Svidnické, v Lipsku na Augustově ná- městi neb v ulici Universitní tropili to, co Iropív Praze Na příkopě každou neděli. V těchto mě- stech by obecenstvo při prvním pokusu pány burše naučilo moresům způsobem, jaký za hra- nicemi je zvykem, kde policie není obecenstvu daleko do té míry prozřetelností jako zde, třeba o tom u nás nepravý panoval názor. Však co nostrpí se jinde, to prohlašuje se Praze státními úřady buršákům nedotknutelným právem
#17 alto_textblock #17
Na tomto stanovisku stojí zeměpanští úřa dové a z této úcty k tomuto buršácké m právu vyvolávaji se bouře v ulicích velkého města a nutí se české obyvatelstvo, nutí se vlastně celá Praha, aby proti tomuto práv u se po- stavila. A když se zdráhá, nikoli, kdy o toto právo s buršáky se dělit chtěla, tu na ni včera vypravil všechen policejní aparát: úřadníky. důstojníky stráže, stráž pěší i jizdeckou armádu konfidentů a strážníků v kroji občan- ském. A když lid ten klidně se chvili procházel když na protidemonstraci proti různým pestrým čepicím zanotoval píseň »Kde domov můj«, tu povoláno z blízkých kašáren připravené vojsko. nejdřiv pěšáci, pak ale také kavalerie, aby buršácké právo hájila. Nejmeně dva tisíce lidu byl včera na nohou, aby uhájili tot vzácné právo a byl to pohled skvo- stný na ty strážníky Čechy, na jejich úřadníky Čechy, na vojáky Čechy i na komandujícího majora Čecha, jak se namáhali, a by proti českému obyvatelstvu praž skému hájili právo buršácké! Povznášející obraz poměrů v tomto státě. Prostým zákazem buršáckého bumlu mohl být zachován klid v ulicích pražských, však zdá se, že pan dr. Körber má nyní bouří zapotřebi více než ohledu na ohromnou převahu českého obyvatelstva pražského, patrně je mu milejšt přízeň a milost houfce studentských pijaní kteří, když pod záštitou bodáků chráněni ozbrojenou mocí, pro- vedli svou jako vítězové, šklebíce se potupně na obecenstvo české ještě více na ty, již jim ochrany poskytli, zmizeli v jícnu kasi na aby tam oslavili triumí svůj »frei suffem«, který jim poskytli patroni jejich z prvního patra, kteří demonstrativně v oknech rozloženi dolů pohliželi, jak se jejich mládež činí. Kdo viděti chtěl, jak z nejkrotšího, nej mírnějšího odehovává se nespokojenec a ne přítel, kdo zasvětiti se chtěl v umění, jak lic roztrpčiti a popuditi, měl k tomu včera zvláštn příležitost. Stárá nešikovnost objevila se tu opět v pln záři. Může-li býti cos pro český lid poučnějšího, net co včera se stalo? Objeví-li se český člověk s něja kým národním odznakem v některém městě něme ckém, rozsápat ho může německá luza a c činí na jeho ochranu mocná ruka státu? Nie- Odbude Čecha si stěžujícího prostými slovy proč jsi tam lez ! Český slavnostní průvod i tam je nemožný, kde Čechové tvoří třetinu obyva telstva, zakáže se bez ohledu. Však v Praze vyrukuje veškerá branná moc proli obyvatel- stvu, aby sto buršákům dopomohla ku vílězné promenádě. Veškerá branná moc byla mobi- lisována, aby mohli jásat buršáci, že oni jsou páni Prahy! A což kdyby se byli dali, jak v ohromném davu vždy možno, strhnouti někteří ze zástupu českého ku vzdoru! Kdo byl by pak odnáše zodpovědnost za zmařené životy a za neštěstl. jež by se bylo přihodilo? Kdo? Nechceme ho označit, ale pán ten špatnou službu prokázal tím, co včera se přihodilo, ne pouze své reputaci, ale i tomuto státu. Ejhle, aktuální moudrost státnickou převe denou na praktické provádění! Němei mus dostati se všeho, cokoli si přeje. Čechu jen to, k čemu Němec svoli. Na obranu práva buršáckého vy sílá se vojsko, práva národa če ského v tomto státě ale noham se šlapou.
#18 alto_textblock #18
Opětné buršácké provokace v Praze Porada o bumlu na policejním ředitelství. V sobotu dopoledne na zvláštní pozvání dostavili se do policejního ředitelství všichn přednostové komisařství a velitelé policejní stráže, aby se zúčastnili porady o tom, jak opatření učiniti pro nedělní buml buršáků V této poradě uvedeno, že postavení policejního ředitele jest velmi těžké. Přistup Čechům na Přikop zameziti nemůže a buml musí dovolit na vyšší rozkaz. Zakročil v té příčině německý rektor dr. Rabl a buml povoliti nařídil místo- držitel. Šlo tedy policejnímu řediteli jen o to aby buršáky při bumlu ochránil. Na policejním ředitelství a u místodržitelstv dobře věděli, co se v neděli stane, bude-l buml buršáků povolen. V kruzích českých po celý týden živě byly posuzovány buršácké pro vokace z Přikopu a poněvadž oddělení »státní policie« má v Praze ve všech kruzích špicly. věděla ozbrojená moc velmi dobře, že prome- náda buršáků v barevných čapkách je v če- ském obyvatelstvu Prahy posuzována jako bez- mezná provokace a úžasné snižování lidu če- ského. Ale buml byl přece povolen! Policie věděla dobře o tom, že na včerejší neděli bude vysláno na buml mnohem více buršáků, než obvykle. Že přijde jich 400 v barevných čap- kách a dalších několik set v civilu. Proto tedy konala se u policejního ředitele porada, aby se stalo opatření na úplné zabezpečení jistoty bur- šákům. Porada skončila usnesením, aby povolení na Příkop přístup komukoli, ale aby zároveň bylo postaráno o důkladné obsazení Přikopu policejní stráží. V ochraně buršáků šlose ještě dále. »Buml musí se konati, i kdyby mělo býti povoláno vojsko k jeho ochraně !« Rozkaz zněl příliš zřejmě a proto také místní velitelství vyrozuměno o eventuelní intervenei vojska proti českému lidu. A u vědomí, že na Přikop bude posláno 500 policistů a že i vojsko v Josefských kasárnách bude v pohotovosti. ubírali se policejní úřadníci a velitelé stráže ze sobotní porady na policejním ředitelství.
#19 alto_textblock #19
Čeští poslanci u policejního ředitele. Dvorní rada a policejní ředitel Křikava by z českých kruhů v čas varován, aby vynaloži veškerou rozhodnost k tomu clli, aby bum buršáků byl zakázán. Nemůže se tedy policejn ředitel omlouvati, že neměl náležité informace. Včera dopoledne, v době, kdy ještě měl dosti času buml zapovědit, odebrali se z usnesen Národní rady k policejnímu řediteli pp. po slanoc dr. Baxa a dr. Jindřich Šolc, byvalý primátor měst pražských. Oba pánové vylíčili jak s české strany posuzován je buml bur šáků. V době, kdy ve zněmčeném územ jsou čeští úřadníci vyháněni a české men šiny pronásledovány, v té době několik se buršáků se silnými holemi promenuje po nejži vější ulici pražské. Poněvadž české obecenstvo je touto promenádou do duše uraženo, žádali deputanti, aby byl buml zakázán. Policejní ře- ditel odpověděl, že žádosti této nemůž vyhověti, poněvadž má určité roz kazy s vyšších míst! Deputace odešla tedy s nepořízenou a u vědomí, že pořádán bumlu je přímo nařízeno vyššími úřady slát Ještě jednou byl policejní ředitel o zákar bumlu požádán a sice Na příkopě poslanci pp. red. Anýžem a drem. Rybou. Policejn ředitel stál Na přikopě nedaleko Panské ulice Obklopen byl několika českými studujícími. kteří si stěžovali na brutální postup stráže po- licejní proti českému obecenstvu. Policejní ře ditel odvětil, že dal rozkaz, aby se orgány po licejní ke každému chovaly stejně slušně a ku lantně. Jestli některý policista dle rozkazu toho se neřídil, slíbil policejní ředitel případ ten vy šetřit. V tom přistoupili k policejnímu ředitel poslanci pp. Anýž a dr. Ryba, kteří po tom, ece vše viděli Na příkopě, upozorňovali policejního ředitele na následky bumlu buršáků. Poslanec Anýž pravil policejnímu ředi teli Krikavovi: »To je bumi pod ochranou policie !« Policejní ředite! odvětil: » Je to něco nezákonného ?« Poslanec Anýž: »Ano! To není nikde dovoleno, aby buršáci provokovali obecenstvo !« Policejní ředitel: »Každý má zde stejné právo !e Poslanec Anýž: »Z toho, co jsem zde viděl, mám celkový dojem, že policie chrání buml, aby buršáci mohli provokovat!« Hlučný souhlas ozval se po těchto slovech od četně shromážděného obecenstva, V tom již přihnal se okresní inspektor Klaus, který jak smyslů zbavený vrazil do hloučku, jímž byl obklopeni oba poslanci s policejním feditelem všechny chtěl rozehnati. Teprve když viděl po- licejního ředitele, chvatně se obrátil a šel svou rozhánčcí horlivost uplatňovati jinam. Ani po tomto opětném upozornění na vážné následky provokativního bumlu buršáků nestalc se žádoucí opatření.
#20 alto_textblock #20
ními.
#21 alto_textblock #21
Jak vypadal Příkop před buršáckou provokací Přikop byl už před 9. hodinou dopoledn ve stavu obležení. Rozkaz ministra dra. Körbr a místodržitele hr. Coudenhova, aby o ochranu provokujících buršáků bylo náležitě postaráno způsobil toto obležení. Na Příkop bylo vysláne čtyři sta padesát pěších a dvace jízdních policistů. Pěší policisté po obou chod- nících byli rozestaveni od sebe na každých pět kroků. Policisté u kraje chodníku byli obrácen čelem k průčelím domů, aby viděli promenující lid a mimo to proti nim byli postaveni policisté u zdí domů, čelem k jizdní dráze. Sesflené hlídky policistů mimo to procházely po jízdn dráze. Dále bylo na Příkop vysláno 15 kon ceptních úřadníků policejních. Dalších dvě stě policistů uzavíralo dvojnásobnými kordony ve- škeré ulice, směřující na Havlíčkovo náměsti, kde se nalezají místnosti konsulátů německého, anglického a amerického. Poněvadž celá poli- cejní posádka pražská čítá 1000 mužů, byl k ochraně provokujících buršáků vyslány celé dvě třetiny policistů. Mužstvo staženo bylo do vnitřního města z celého pražského policejního obvodu. Lid český, vida toto kromobyčejné policejní opatření, pochopitelně byl dychtiv, co se stane. Panoval všeobecný náhled, že buršákům nebude buml dovolen a že neděle uplyne v klidu. Leč jinak bylo usouzeno těmi kteři lid český provokací uminili si podráždit
#22 alto_textblock #22
Předzvěsti bumlu.
#23 alto_textblock #23
Záhy přesvědčil se lid český ve velikých nepřehledných massách na obou chodnícíeh Přikopu shromážděný, že provokační buml bur- šáků přece se bude konati. Již o 10. hodině dopol. přišli Na příkop dva buršáci v červenýeh čapkách. Každý měl silnou hůl, dle vzezření byli to židé. Šli v zástupu nerušeně od Bazaru až k Singrovu závodu se šicími stroji. Tam velký zástup lidu českého zastavil. Voláno »Hanba! To je neslýchaná provokace! Naším bratřím ve zněmčeném území rozrážíte lebky a zde si dovolujete nás urážeti? Zpátky !« A už oba jinoši v barevných čapkách musili nastoupi zpáteční pochod do kasina. Lid český zapěl jim na cestu »Hej, Slované!« Buršáky prová- zelo do kasina deset policistů. Byl to předvoj bumlu. Ojediněle buršáci v barevných čapkách přicházeli Na příkop, aby ohromnou massu lidu českého dráždili. Čím dále tím větší nával Čechů panoval Na příkopě, kde zpival »Hej, Slované!« a »Kde domov můj?« Tak promenovalo se, ovšem velmi pozvolna, po obou širokých chodnících. Za chvil opět se ukázal buršák v zelené čapce. Byl při- vítán hlučným »Pereat!« Došel z kasina jen k domu Průmyslové banky. Tam byl obklopen a k návratu do kasina přinucen. Šest policistů jej tam vedlo a dva dofektivové. Jeden mladik byl při tom zatčen. Za opětného zpévu »Kde
#24 alto_textblock #24
domov můj?« postupoval lid směrem k Můstku Dále ještě dva buršáci přišli v modrých čap- kách a byli opět zatlačeni do kasina. K jich ochraně vysláni 4 pěší a 2 jízdní policisté. Při tom zatčen student s baretem na hlavě. To vše bylo předzvěsti vážných ná- sledků provokace buršáků a ab další příliv Čechů Na příkop byl za- mezen, byly policejními kordony uza- vřeny veškeré ulice, směřující N příkop. Kordon ani dámy nepro- pouštěl. Buršácký buml pod ochranou policie. Bylo 311. hod. dopol., když tvářnost Pr- kopu nabyla mimořádného vzezření. Došlo opravdu k tomu, že proti vůli lidu českého povolen byl buršákům buml, promenáda po Přikopě, která nemá žádný jiný účel, než uká- zati, že Němec má všude nejkrásnější volnos i s prušáckými barvami. Sotva že několik prvních »volavek« bur- šáckých v barevných čapkách bylo zahnáno do kasina, otevřela se o 311. hod. vrata kasína z nich vyšli buršáci všech spolků s různo- barevnými čapkami. Šli v sevřených řadách, vždy po dvou. V čapkách bylo jich na 300. Mnoho jich šlo také v civilu, také několik »starých pánů« se dostavilo, z nichž zejmena jeden v uniformě státního úřadníka těšil se značné pozornosti. Buršáky doprovázelo mnoho »pěnkavek«, t. j. německých studentů, kteří nenáleží k žádnému buršáckému sdružení. Objevení se buršáků v barevných čapkách způsobilo ohromný rozruch v nepřehledném zástupu Čechů. Voláno bylo na ně: »Je to hanba, styďte se! Provokace! Pereat !« Kordon jízdní a pěší policejní stráže na chodniku od Prašné brány k Můstku obmezil svoji činnost na to, že lid český udržoval na chodníku, aby nemohl nikdo přeběhnouti na protější chodník k buršákům. Buršáci musili obvyklý svůj buml přeložiti na chodník u Zemské banky. Tento- kráte provokativní jejich promenáda byla ovšem velice stížena ohromným počtem Čechů- Jen co noha nohu mine, mohli buršáci postupovati ku předu. U Zemské banky musili vůbec zastavit, neboť dav lidu českého nepustil je dále. V tu chvíli, kdy nastalo všeobecné roze- chvění, dostavil se Na přikop policejní ředitel, dvorní rada Křikava a mohl z vlastního názoru posoudit onu spoustu a ohromné rozčilení, které nastalo povolením bumlu. Na příkop přišel také rektor prof. dr. Strouhal a německý rektor prof. dr. Rabl, jehož objevením buršáci byli posilněni ve své provokativní odvaze. Jakmile policejní ředitel zpozoroval,ž buršáci jsou českým lidem sevřeni tak, že ne- mohou bumlovati, dal rozkaz: »Chodník vy- prázdnit !«, t. j., aby buršáci mohli ku předu. Jeden mladík na chodníku byl zatčen a šest policistů zápolilo s ním, jako by chytili nebez- pečného loupežného vraha. Veškeré toto počí- nání bylo sledováno od tisícihlavého zástupu Čechů na protějším chodníku, kteři když ne- mohli roztrpčení svému dáti jiného výrazu, s sevřenými pěstmi provolávali buršákům »Pereat !« Když volání nabývalo bouřlivého ohlasu, vjel jízdní policista na chodník, bodal koně a nie nedbal, že množství lidí může přijít k úrazu. Voláno bylo: »To je neslýchaná surovosť ! Tak se chová policie k Čechům a Némce nechá provokovat!« Pěší policisté vrazili do zástupu a výsledek byl ten, že několik jinochů bylo zatčeno. V zatýkání vyznamenal se zvláště policejní praktikant Klima, do nedávna český student. Ten měl zvláštní způsob intervence. Z nenadání vrazil do zástupu Čechů a namátkou vzal toho, kdo se mu nejprvé do ruky dostal a ten pak byl pěti policisty odvlečen do separace. Oprav- dové řádění tohoto úřadníka nabývalo rázu tak ukrutného, že sám policejní ředitel uznal z vhodné jej upozorniti, aby si počínal mírněji. Za nedlouho potom byl praktikant Klíma z Při- kopu odvolán. Ale kolika lidem dopomohl do separace! Vždyť několik Čechů bylo zatčeno jen proto, že sestoupili s chodníku do jízdní dráhy. Jsou to oni, kteří mají v zatýkací listině uvedeno, že se dopustili »neuposlechnut stráže«. Mezi tím vycházely z německého kasina další řady buršáků v čapkách. Centrální inspe- ktor policejní stráže Rehne zvolal: »Ven s nimi, ale hned!« a v zápětí vyřítily se z úkrytu v ně- meckém kasíně ostatní zálohy jízdní a pěší poli- cejní stráže, určené k tomu, aby chránily buršáky na bumlu. »Hanba!« a »Pereat!« z tisícerých úst bylo voláno v ústrety novým řadám buršáků, ozbrojených smrtonosnými klacky. U Zemské banky buršáci, nemohouce pro velký dav Čechů postupovati ku předu, vybočili z chodníku do jízdní dráhy, kde ovšem byli by mohli pohodlněji provokativní procházku dokončit. Jakmile to spozorovali Čechové na protějším chodníku, pro- testovali proti tomu a volali: »Ejhle, ta rovno- právnost policie! Nás zatýká, když vystoupím do jizdní dráhy a buršáci mohou na jízdní dráze provokovati! Pereat! Hurrá, na ně!« A jen dvojnásobný kordon policistů zabránil vtrhnutí rozezleného lidu mezi řady Němců, obušky ozbrojených, aby je zahnal pod střechu kasína. Několikráte byl kordon proražen, ale jízdní policisté vždy zabránili další postup. S několik stran byv interpellován, policejní ředitel, na Pří- kopě dal rozkaz, aby buršáci v čapkách z jízdní dráhy opět zabočili na chodník. Rozkaz byl ihned proveden a tak se buršáci dostali opět na chodník. Český právník p. Vychodil stěžoval si poli- cejnímu řediteli na strannické počínání policej- ních zřízenců. A policejní ředitel mu odpo- věděl: »Každému je dovoleno chodit na Při- kopě, ať je to Cech nebo Němec, jen když i