#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 7. března 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 67.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sea
v Praze v administruel
a měsíc
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí čonáškon
za měste
na čtnt lota . . . . 7 K 50h
ve mlialkéch: a K 30
na měsže .
Poštout
. .
na maěslc .
na čtvrt lota . . . . 9 K 6o
s dvejí zásilkou
na maěníc
na čtvrt leta . . . . 11 K c0
#6
alto_textblock
#6
v drobném prodeji
ranní č6lo o sobě . . . za
edpoledtní
. . . za 2k
Ve fllalkách za vonkorě
ranní říslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Insera ty
platí se hotevél rapřel.
Předplaeení a inserty přijímá dmini-
strace v Márianské ulici č.z.
Tam nachizejí se též ročslee
tlskárna a eapudice ,Ná oduích Llsti“
Bukoplvy se nevraceji
#7
alto_textblock
#7
Cís. jedn. Pr. I. 18/4
#8
alto_textblock
#8
Jménem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 3.
března 1904 čís. Ss 17/4 takto právem
#9
alto_textblock
#9
Obsah článku »Buršácký buml Na příkopě«
odpoledním vydání periodického tiskopisu »Národní
Listy« v Praze tištěného a vydávaného k číslu 6
ze dne 3. března 1904 v rubrice »Denní zprávy-
uveřejněného, zahrnuje v sobě v místech »S nadáv-
kami, jako« až »na delší dobu nesnesitelné« skutko-
vou povabu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu
v § 302. z. tr. naznačeného.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy
odpolední vydání k číslo 63. ze dne 3. března 190
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.
Důvody
Obsahem nahoře naznačených míst podněcujese
k zášti proti pražským studujícím německým jakožto
části národního kmene německého
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 4. března 1904.
C. k. zemský jako trestní soudv Praze
Dr. Wokaun.
Panu Josefu Anýžovi, redaktoru periodického
tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
#10
alto_textblock
#10
Válka.
#11
alto_textblock
#11
Z Petrohradu, 7. března v 7 hodin
55 minut ráno. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«.
Alexějev oznamuje z Port Ar
turu: V neděli v 8 hodin ráno se
ukázalo sedm nepřátelský ch
lodí směrem k ostrovu Askoldu.
V 1 hodinu 30 minut odpoledne
začalo bombardování Vla-
divostok u. Nepřátelská eskádra
složena byla z pěti pancéřníků
dvou křižáků, »Isumo« a »Yakumoe
Střelba trvala padesát pět minut.
Telegrafické spojení mezi Vladi-
vostokem a Port Arturem trvá. Po-
traviny se zdražily. Libra chleba
stojí dvacet pět kopějek. Osoby, do-
šlé sem z Vladivostoku, praví, že
pevnost je dobře opatřena pro vše-
cky případy. Myslí se, že Japonei
mají namířeno na Sachalin.“
(Tuto zprávu našeho zpravodaje v Petro
hradě potvrzují následující telegramy ruské
telegrafní kanceláře.)
#12
alto_textblock
#12
Bombardování Vladivostoku.
Z Petrohradu, 6. března. (Pův. zpr.
Dopisovatel »Ruské telegrafní kan-
celáře« telegrafuje z Vladivostoku
(ze včerejška): »Dnes odpoledne o 1.
hod. 25 min. sedm japonských lodí
bombardovalo po 55 minut Vladi-
vostok. Podrobnosti následují.«
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.)
»Ruská telegrafní kancelář« do-
stala z Vladivostoku od svého zpra-
vodaje další depeši o bombardo-
vání města tohoto znění: Dnes o 1
hod. 25 min. odpoledne přiblížilo
se pětjaponských obrněncůa
dva křižáci směrem od ostrova
Askoldu k břehům zátoky usurské,
kde zaujaly bojovné posice proti
zálivům Patroklovu a sobalskému,
načež zahájily ostrou dělostřelbu,
platicí zejmena pobřežním pevno-
stem. Stříleno ze vzdálenosti téměi
osmi verst, avšak právě tato okol-
nost způsobila, že v městě nena-
dělány žádně škody. Většina du-
tých střel nevybuchla, ač naplněny
lydditem. Ruské batterie, u kterých
se nalezali velíci generál Voroněe
a velitel brigády generál Artama-
nov s jinými vyššími důstojníky,
neodpověděly na palbu, neboť na
značnou vzdálenost bylo by to zby-
tečným mrháním střel. Vyčkávaly,
zdali se nepřítel přiblíží do pásma
nosnosti a účinnosti pobřežních
batterií. Ten však toho neučinil,
nýbrž o 2. hod. 20 min. odpoledne,
tedy po 55 minutovém bombardo-
vání města ve střelbě ustal a ustou-
pil nazpět směrem k ostrevu As-
koldu. Zjištěno, že celkem vypá-
leno 200krát. U ostrova Askolda
a u mysu Maidelu objevilo se kromě
toho po dvou torpědových člunech.
Všechny nepřátelské lodi pokryty
byly ledem. Útok, jenž nezpůsobil
v městě žádných škod, stál nepří-
tele více než 200 000 rublů. Nej-
více stříleno ze šesti a dvanácti-
palcových děl. Obyvatelstvo města,
jež bylo již odpoledne připraveno
na bombardování, když oznámily
hlídky, že na obzoru se ukázalo
silné nepřátelské loďstvo, zacho-
valo se ku podivu dosti klidně.
#13
alto_textblock
#13
Loďstvo z Vladivostoku a anglické domněnky.
Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Reut. kane
oznamuje z Tokia přes Nový York: Parník,
jenž připlul do Hakodate, hlásil, že ruské loďstv
opusilo vladivostocký přístav dne 29. února.
Anglické listy se domnívají, že manevruje v se-
verních vodách a chytá japonské parníky.
Ruská posila pro přístavy Tichého okeánu.
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Kromě
povolaných již námořních záložníků z obvodu
sibiřského místodržitelství a pěti okresů kavkaz-
ského vojenského okrsku povolání k činné službě
nyní další záložníci z části gubernie vjatskéa
permské a z celé gubernie ufské, aby vykonával
vojenskou službu v přístavech Tichého okeánu
Spiknutí proli svazku Koreje s Japonskem.
Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Dle zprávy
jež došla ze Seulu, zapřísáhlo prý se dvace
obchodníků, že zavraždí všechny úřadníky, kteř
přejí svazku s Japonskem. Japonský vyslanee
dozvěděv se o spiknutí, prohlásil korejské vládě
že japonské úřady samy spiklence zatknou, ne
učiní-li tak korejská vláda sama. Na to byl
čtyři vůdcové spiklenců zatčeni.
#14
alto_textblock
#14
Potvrzení japonských ztrát.
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Zpravodaj
»Ruské telegrafní kanceláře« oznamuje z Por
Arturu: »Šanghai Meskary« potvrzuje, že
bitvě u Čemulpa byl zničen japonský křižák
»Tagačičo« a křižák »Asama« silně poškozen.
Při prvém útoku na Port Artur jedna japonská
loď se zvolna ponořila a admirálská loď musila
na rychlo jinou býti odvlečena. »Východoasijský
Lloyd« oznamuje z Tokia, že japonské lodi
»Šikišima uražen komín a zničeny stroje.
Ruské loďstvo z průplavu Suezského.
Z Port Saidu, 6. března. (C.-B.) Dnes od
plulo odtud osm ruských torpédovek, jeden kři
žák a dopravní parník.
Doprava zbraní do Číny pod anglickou vlajkou
zakázána.
Z Tjencinu, 6. března. (C.-B.) »Reuterov
kanc.« oznamuje, že došel telegrafický zákaz
dopravy zbrani do Činy pod an
glickou vlajkou. Zákaz vyvolal značné
překvapení mezi obyvatelstvem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3)
#15
alto_textblock
#15
Buršácké provokace v Praze !
#16
alto_textblock
#16
Také na včerejší den očekávaly se demon
strace v ulicích pražských. Vědělo se, že
statní aparát, počínaje u nejvyšší instance správní
ve Vídni, až do posledního německého policej-
ního koncipisty v Praze, nadšen je pro volnost
a svobodu buršáků a že tato volnost mladých
pánů v červených a modrých čapkách ve přízni
páně Coudenhovově výše je zaznamenána, než
ohled na devadesát procent českého obyvatel-
stva hlavního města Prahy, známo bylo již z pří
padů jiných. Nechceme a nebudeme líčiti, co
včera se přihodilo, o tom zví čtenářstvo na
místě jiném, chceme prostě zaznamenati dojmy.
jež na pozorovatele učinily včerejší události
vyvoditi z nich, potlačujíce oprávněný hněv
roztrpčení, některé poučky a pravdy.
Oč šlo v tomto konfliktu s úřadem, jenž
pečovati má o pořádek v ulicích pražských
o bezpečnost a klid v tomto městě?
O nic jiného, než má-li býti dovoleno zdej
ším německým spolkům buršáckým a kórům
procházeti se po zvyku, přijatém z malých uni-
versitních měst o 10—20 tisících obyvatelích,
kde zcela jiné panují poměry, než ve městě
půlmillionovém, v neděli dopoledne, kdy všechen
svět velkoměstský ze stísněných stěn se vyhrne
na promenádu, právě onou ulici, jež pokládá se
v tomto městě za ulici representační.
Kdyby šlo o procházku jako každou jinou
kdyby tito páni promenovali Na příkopě bez
odznaků, po různu, neb v menších skupinách
snad nikdo by nic proti tomu nenamítal, v při
padě tom mohlo by se říci: ulice je pro ka-
ždého a nikomu nesmí býti zakázáno v ulici té
či oné volně a slušně se procházeti.
V temto případě mohlo by se mluviti
správu«, však buršáci jsou si jednak vědomi
obliby své v českém obyvatelstvu, obliba ta
není ostatně o nie větší u německého obyvatel-
stva v jiných městech, však mimo to vycházejí
na procházku hromadně, tvoříce prů vody
a hromadně objevují se na prome-
nadě, kterouž nazývají velmi případným jmé-
nem »bummel«, který již sám sebou se
od slušného procházení se lidu rozeznává, že
při této příležitosti mladí, polozpití páni vyři-
zují způsobem ne vždy nenápadným a elegant-
ním spolkové záležitosti své. Jinými slovy, že
pouštějí se tu i tam do sebe na vyšší povzne-
sení slávy německé kultury vůbec a své stu
dentské instituce buršácké zvlášt.
Všude jinde, zejmena ve větších městech
kde naprosto není růzností národnostních a kde
není příčin k obavám, že k vůli těm dojde
k nemilým výstupům pouličním, je tento bumme
zakázán.
Obecenstvo v německých městech bysi
také vyprosilo, aby buršáci bránili obecenstvu
volně promenovati v Berlíně pod Lipami,
Mnichově na třídě Maxmillianově, ve Vratislavi
na třídě Svidnické, v Lipsku na Augustově ná-
městi neb v ulici Universitní tropili to, co Iropív
Praze Na příkopě každou neděli. V těchto mě-
stech by obecenstvo při prvním pokusu pány
burše naučilo moresům způsobem, jaký za hra-
nicemi je zvykem, kde policie není obecenstvu
daleko do té míry prozřetelností jako zde, třeba
o tom u nás nepravý panoval názor. Však co
nostrpí se jinde, to prohlašuje se
Praze státními úřady buršákům
nedotknutelným právem
#17
alto_textblock
#17
Na tomto stanovisku stojí zeměpanští úřa
dové a z této úcty k tomuto buršácké m
právu vyvolávaji se bouře v ulicích velkého
města a nutí se české obyvatelstvo, nutí se vlastně
celá Praha, aby proti tomuto práv u se po-
stavila.
A když se zdráhá, nikoli, kdy
o toto právo s buršáky se dělit
chtěla, tu na ni včera vypravil
všechen policejní aparát: úřadníky.
důstojníky stráže, stráž pěší i jizdeckou
armádu konfidentů a strážníků v kroji občan-
ském. A když lid ten klidně se chvili procházel
když na protidemonstraci proti různým pestrým
čepicím zanotoval píseň »Kde domov můj«, tu
povoláno z blízkých kašáren připravené vojsko.
nejdřiv pěšáci, pak ale také kavalerie, aby
buršácké právo hájila.
Nejmeně dva tisíce lidu byl
včera na nohou, aby uhájili tot
vzácné právo a byl to pohled skvo-
stný na ty strážníky Čechy, na jejich úřadníky
Čechy, na vojáky Čechy i na komandujícího
majora Čecha, jak se namáhali, a by
proti českému obyvatelstvu praž
skému hájili právo buršácké!
Povznášející obraz poměrů v tomto státě.
Prostým zákazem buršáckého bumlu mohl být
zachován klid v ulicích pražských, však zdá se,
že pan dr. Körber má nyní bouří zapotřebi
více než ohledu na ohromnou převahu českého
obyvatelstva pražského, patrně je mu milejšt
přízeň a milost houfce studentských pijaní
kteří, když pod záštitou bodáků
chráněni ozbrojenou mocí, pro-
vedli svou jako vítězové, šklebíce
se potupně na obecenstvo české
ještě více na ty, již jim ochrany
poskytli, zmizeli v jícnu kasi na
aby tam oslavili triumí svůj »frei
suffem«, který jim poskytli patroni jejich
z prvního patra, kteří demonstrativně v oknech
rozloženi dolů pohliželi, jak se jejich mládež činí.
Kdo viděti chtěl, jak z nejkrotšího, nej
mírnějšího odehovává se nespokojenec a ne
přítel, kdo zasvětiti se chtěl v umění, jak lic
roztrpčiti a popuditi, měl k tomu včera zvláštn
příležitost.
Stárá nešikovnost objevila se tu opět v pln
záři. Může-li býti cos pro český lid poučnějšího, net
co včera se stalo? Objeví-li se český člověk s něja
kým národním odznakem v některém městě něme
ckém, rozsápat ho může německá luza a c
činí na jeho ochranu mocná ruka státu? Nie-
Odbude Čecha si stěžujícího prostými slovy
proč jsi tam lez ! Český slavnostní průvod i tam
je nemožný, kde Čechové tvoří třetinu obyva
telstva, zakáže se bez ohledu. Však v Praze
vyrukuje veškerá branná moc proli obyvatel-
stvu, aby sto buršákům dopomohla ku vílězné
promenádě. Veškerá branná moc byla mobi-
lisována, aby mohli jásat buršáci, že oni jsou
páni Prahy!
A což kdyby se byli dali, jak v ohromném
davu vždy možno, strhnouti někteří ze zástupu
českého ku vzdoru! Kdo byl by pak odnáše
zodpovědnost za zmařené životy a za neštěstl.
jež by se bylo přihodilo? Kdo?
Nechceme ho označit, ale pán ten špatnou
službu prokázal tím, co včera se přihodilo, ne
pouze své reputaci, ale i tomuto státu.
Ejhle, aktuální moudrost státnickou převe
denou na praktické provádění! Němei mus
dostati se všeho, cokoli si přeje.
Čechu jen to, k čemu Němec svoli.
Na obranu práva buršáckého vy
sílá se vojsko, práva národa če
ského v tomto státě ale noham
se šlapou.
#18
alto_textblock
#18
Opětné buršácké provokace v Praze
Porada o bumlu na policejním ředitelství.
V sobotu dopoledne na zvláštní pozvání
dostavili se do policejního ředitelství všichn
přednostové komisařství a velitelé policejní
stráže, aby se zúčastnili porady o tom, jak
opatření učiniti pro nedělní buml buršáků
V této poradě uvedeno, že postavení policejního
ředitele jest velmi těžké. Přistup Čechům na
Přikop zameziti nemůže a buml musí dovolit
na vyšší rozkaz. Zakročil v té příčině německý
rektor dr. Rabl a buml povoliti nařídil místo-
držitel. Šlo tedy policejnímu řediteli jen o to
aby buršáky při bumlu ochránil.
Na policejním ředitelství a u místodržitelstv
dobře věděli, co se v neděli stane, bude-l
buml buršáků povolen. V kruzích českých po
celý týden živě byly posuzovány buršácké pro
vokace z Přikopu a poněvadž oddělení »státní
policie« má v Praze ve všech kruzích špicly.
věděla ozbrojená moc velmi dobře, že prome-
náda buršáků v barevných čapkách je v če-
ském obyvatelstvu Prahy posuzována jako bez-
mezná provokace a úžasné snižování lidu če-
ského. Ale buml byl přece povolen! Policie
věděla dobře o tom, že na včerejší neděli bude
vysláno na buml mnohem více buršáků, než
obvykle. Že přijde jich 400 v barevných čap-
kách a dalších několik set v civilu. Proto tedy
konala se u policejního ředitele porada, aby se
stalo opatření na úplné zabezpečení jistoty bur-
šákům. Porada skončila usnesením, aby povolení
na Příkop přístup komukoli, ale aby zároveň
bylo postaráno o důkladné obsazení Přikopu
policejní stráží. V ochraně buršáků šlose
ještě dále. »Buml musí se konati, i kdyby
mělo býti povoláno vojsko k jeho ochraně !«
Rozkaz zněl příliš zřejmě a proto také místní
velitelství vyrozuměno o eventuelní intervenei
vojska proti českému lidu. A u vědomí, že na
Přikop bude posláno 500 policistů a že i vojsko
v Josefských kasárnách bude v pohotovosti.
ubírali se policejní úřadníci a velitelé stráže ze
sobotní porady na policejním ředitelství.
#19
alto_textblock
#19
Čeští poslanci u policejního ředitele.
Dvorní rada a policejní ředitel Křikava by
z českých kruhů v čas varován, aby vynaloži
veškerou rozhodnost k tomu clli, aby bum
buršáků byl zakázán. Nemůže se tedy policejn
ředitel omlouvati, že neměl náležité informace.
Včera dopoledne, v době, kdy ještě měl dosti
času buml zapovědit, odebrali se z usnesen
Národní rady k policejnímu řediteli pp. po
slanoc dr. Baxa a dr. Jindřich Šolc, byvalý
primátor měst pražských. Oba pánové vylíčili
jak s české strany posuzován je buml bur
šáků. V době, kdy ve zněmčeném územ
jsou čeští úřadníci vyháněni a české men
šiny pronásledovány, v té době několik se
buršáků se silnými holemi promenuje po nejži
vější ulici pražské. Poněvadž české obecenstvo
je touto promenádou do duše uraženo, žádali
deputanti, aby byl buml zakázán. Policejní ře-
ditel odpověděl, že žádosti této nemůž
vyhověti, poněvadž má určité roz
kazy s vyšších míst! Deputace odešla
tedy s nepořízenou a u vědomí, že pořádán
bumlu je přímo nařízeno vyššími úřady slát
Ještě jednou byl policejní ředitel o zákar
bumlu požádán a sice Na příkopě poslanci pp.
red. Anýžem a drem. Rybou. Policejn
ředitel stál Na přikopě nedaleko Panské ulice
Obklopen byl několika českými studujícími.
kteří si stěžovali na brutální postup stráže po-
licejní proti českému obecenstvu. Policejní ře
ditel odvětil, že dal rozkaz, aby se orgány po
licejní ke každému chovaly stejně slušně a ku
lantně. Jestli některý policista dle rozkazu toho
se neřídil, slíbil policejní ředitel případ ten vy
šetřit. V tom přistoupili k policejnímu ředitel
poslanci pp. Anýž a dr. Ryba, kteří po tom, ece
vše viděli Na příkopě, upozorňovali policejního
ředitele na následky bumlu buršáků.
Poslanec Anýž pravil policejnímu ředi
teli Krikavovi: »To je bumi pod ochranou
policie !«
Policejní ředite! odvětil: » Je to
něco nezákonného ?«
Poslanec Anýž: »Ano! To není nikde
dovoleno, aby buršáci provokovali obecenstvo !«
Policejní ředitel: »Každý má zde
stejné právo !e
Poslanec Anýž: »Z toho, co jsem zde
viděl, mám celkový dojem, že policie chrání
buml, aby buršáci mohli provokovat!«
Hlučný souhlas ozval se po těchto slovech
od četně shromážděného obecenstva, V tom již
přihnal se okresní inspektor Klaus, který jak
smyslů zbavený vrazil do hloučku, jímž byl
obklopeni oba poslanci s policejním feditelem
všechny chtěl rozehnati. Teprve když viděl po-
licejního ředitele, chvatně se obrátil a šel svou
rozhánčcí horlivost uplatňovati jinam.
Ani po tomto opětném upozornění na vážné
následky provokativního bumlu buršáků nestalc
se žádoucí opatření.
#20
alto_textblock
#20
ními.
#21
alto_textblock
#21
Jak vypadal Příkop před buršáckou provokací
Přikop byl už před 9. hodinou dopoledn
ve stavu obležení. Rozkaz ministra dra. Körbr
a místodržitele hr. Coudenhova, aby o ochranu
provokujících buršáků bylo náležitě postaráno
způsobil toto obležení. Na Příkop bylo vysláne
čtyři sta padesát pěších a dvace
jízdních policistů. Pěší policisté po obou chod-
nících byli rozestaveni od sebe na každých pět
kroků. Policisté u kraje chodníku byli obrácen
čelem k průčelím domů, aby viděli promenující
lid a mimo to proti nim byli postaveni policisté
u zdí domů, čelem k jizdní dráze. Sesflené
hlídky policistů mimo to procházely po jízdn
dráze. Dále bylo na Příkop vysláno 15 kon
ceptních úřadníků policejních. Dalších dvě stě
policistů uzavíralo dvojnásobnými kordony ve-
škeré ulice, směřující na Havlíčkovo náměsti,
kde se nalezají místnosti konsulátů německého,
anglického a amerického. Poněvadž celá poli-
cejní posádka pražská čítá 1000 mužů, byl
k ochraně provokujících buršáků vyslány celé
dvě třetiny policistů. Mužstvo staženo bylo do
vnitřního města z celého pražského policejního
obvodu. Lid český, vida toto kromobyčejné
policejní opatření, pochopitelně byl dychtiv,
co se stane. Panoval všeobecný náhled, že
buršákům nebude buml dovolen a že neděle
uplyne v klidu. Leč jinak bylo usouzeno těmi
kteři lid český provokací uminili si podráždit
#22
alto_textblock
#22
Předzvěsti bumlu.
#23
alto_textblock
#23
Záhy přesvědčil se lid český ve velikých
nepřehledných massách na obou chodnícíeh
Přikopu shromážděný, že provokační buml bur-
šáků přece se bude konati. Již o 10. hodině
dopol. přišli Na příkop dva buršáci v červenýeh
čapkách. Každý měl silnou hůl, dle vzezření
byli to židé. Šli v zástupu nerušeně od Bazaru
až k Singrovu závodu se šicími stroji. Tam
velký zástup lidu českého zastavil. Voláno
»Hanba! To je neslýchaná provokace! Naším
bratřím ve zněmčeném území rozrážíte lebky a
zde si dovolujete nás urážeti? Zpátky !« A už
oba jinoši v barevných čapkách musili nastoupi
zpáteční pochod do kasina. Lid český zapěl
jim na cestu »Hej, Slované!« Buršáky prová-
zelo do kasina deset policistů. Byl to předvoj
bumlu. Ojediněle buršáci v barevných čapkách
přicházeli Na příkop, aby ohromnou massu
lidu českého dráždili. Čím dále tím větší
nával Čechů panoval Na příkopě, kde zpival
»Hej, Slované!« a »Kde domov můj?«
Tak promenovalo se, ovšem velmi pozvolna,
po obou širokých chodnících. Za chvil
opět se ukázal buršák v zelené čapce. Byl při-
vítán hlučným »Pereat!« Došel z kasina jen
k domu Průmyslové banky. Tam byl obklopen
a k návratu do kasina přinucen. Šest policistů
jej tam vedlo a dva dofektivové. Jeden mladik
byl při tom zatčen. Za opětného zpévu »Kde
#24
alto_textblock
#24
domov můj?« postupoval lid směrem k Můstku
Dále ještě dva buršáci přišli v modrých čap-
kách a byli opět zatlačeni do kasina. K jich
ochraně vysláni 4 pěší a 2 jízdní policisté.
Při tom zatčen student s baretem na hlavě.
To vše bylo předzvěsti vážných ná-
sledků provokace buršáků a ab
další příliv Čechů Na příkop byl za-
mezen, byly policejními kordony uza-
vřeny veškeré ulice, směřující N
příkop. Kordon ani dámy nepro-
pouštěl.
Buršácký buml pod ochranou policie.
Bylo 311. hod. dopol., když tvářnost Pr-
kopu nabyla mimořádného vzezření. Došlo
opravdu k tomu, že proti vůli lidu českého
povolen byl buršákům buml, promenáda po
Přikopě, která nemá žádný jiný účel, než uká-
zati, že Němec má všude nejkrásnější volnos
i s prušáckými barvami.
Sotva že několik prvních »volavek« bur-
šáckých v barevných čapkách bylo zahnáno do
kasina, otevřela se o 311. hod. vrata kasína
z nich vyšli buršáci všech spolků s různo-
barevnými čapkami. Šli v sevřených řadách,
vždy po dvou. V čapkách bylo jich na 300.
Mnoho jich šlo také v civilu, také několik
»starých pánů« se dostavilo, z nichž zejmena
jeden v uniformě státního úřadníka těšil se
značné pozornosti. Buršáky doprovázelo mnoho
»pěnkavek«, t. j. německých studentů, kteří
nenáleží k žádnému buršáckému sdružení.
Objevení se buršáků v barevných čapkách
způsobilo ohromný rozruch v nepřehledném
zástupu Čechů. Voláno bylo na ně: »Je to
hanba, styďte se! Provokace! Pereat !« Kordon
jízdní a pěší policejní stráže na chodniku od
Prašné brány k Můstku obmezil svoji činnost
na to, že lid český udržoval na chodníku, aby
nemohl nikdo přeběhnouti na protější chodník
k buršákům. Buršáci musili obvyklý svůj buml
přeložiti na chodník u Zemské banky. Tento-
kráte provokativní jejich promenáda byla ovšem
velice stížena ohromným počtem Čechů- Jen co
noha nohu mine, mohli buršáci postupovati ku
předu. U Zemské banky musili vůbec zastavit,
neboť dav lidu českého nepustil je dále.
V tu chvíli, kdy nastalo všeobecné roze-
chvění, dostavil se Na přikop policejní ředitel,
dvorní rada Křikava a mohl z vlastního názoru
posoudit onu spoustu a ohromné rozčilení,
které nastalo povolením bumlu. Na příkop přišel
také rektor prof. dr. Strouhal a německý rektor
prof. dr. Rabl, jehož objevením buršáci byli
posilněni ve své provokativní odvaze.
Jakmile policejní ředitel zpozoroval,ž
buršáci jsou českým lidem sevřeni tak, že ne-
mohou bumlovati, dal rozkaz: »Chodník vy-
prázdnit !«, t. j., aby buršáci mohli ku předu.
Jeden mladík na chodníku byl zatčen a šest
policistů zápolilo s ním, jako by chytili nebez-
pečného loupežného vraha. Veškeré toto počí-
nání bylo sledováno od tisícihlavého zástupu
Čechů na protějším chodníku, kteři když ne-
mohli roztrpčení svému dáti jiného výrazu, s
sevřenými pěstmi provolávali buršákům »Pereat !«
Když volání nabývalo bouřlivého ohlasu, vjel
jízdní policista na chodník, bodal koně a nie
nedbal, že množství lidí může přijít k úrazu.
Voláno bylo: »To je neslýchaná surovosť ! Tak
se chová policie k Čechům a Némce nechá
provokovat!« Pěší policisté vrazili do zástupu
a výsledek byl ten, že několik jinochů bylo
zatčeno.
V zatýkání vyznamenal se zvláště policejní
praktikant Klima, do nedávna český student.
Ten měl zvláštní způsob intervence. Z nenadání
vrazil do zástupu Čechů a namátkou vzal toho,
kdo se mu nejprvé do ruky dostal a ten pak
byl pěti policisty odvlečen do separace. Oprav-
dové řádění tohoto úřadníka nabývalo rázu tak
ukrutného, že sám policejní ředitel uznal z
vhodné jej upozorniti, aby si počínal mírněji.
Za nedlouho potom byl praktikant Klíma z Při-
kopu odvolán. Ale kolika lidem dopomohl do
separace! Vždyť několik Čechů bylo zatčeno
jen proto, že sestoupili s chodníku do jízdní
dráhy. Jsou to oni, kteří mají v zatýkací listině
uvedeno, že se dopustili »neuposlechnut
stráže«.
Mezi tím vycházely z německého kasina
další řady buršáků v čapkách. Centrální inspe-
ktor policejní stráže Rehne zvolal: »Ven s nimi,
ale hned!« a v zápětí vyřítily se z úkrytu v ně-
meckém kasíně ostatní zálohy jízdní a pěší poli-
cejní stráže, určené k tomu, aby chránily buršáky
na bumlu. »Hanba!« a »Pereat!« z tisícerých
úst bylo voláno v ústrety novým řadám buršáků,
ozbrojených smrtonosnými klacky. U Zemské
banky buršáci, nemohouce pro velký dav Čechů
postupovati ku předu, vybočili z chodníku do
jízdní dráhy, kde ovšem byli by mohli pohodlněji
provokativní procházku dokončit. Jakmile to
spozorovali Čechové na protějším chodníku, pro-
testovali proti tomu a volali: »Ejhle, ta rovno-
právnost policie! Nás zatýká, když vystoupím
do jizdní dráhy a buršáci mohou na jízdní dráze
provokovati! Pereat! Hurrá, na ně!« A jen
dvojnásobný kordon policistů zabránil vtrhnutí
rozezleného lidu mezi řady Němců, obušky
ozbrojených, aby je zahnal pod střechu kasína.
Několikráte byl kordon proražen, ale jízdní
policisté vždy zabránili další postup. S několik
stran byv interpellován, policejní ředitel, na Pří-
kopě dal rozkaz, aby buršáci v čapkách z jízdní
dráhy opět zabočili na chodník. Rozkaz byl
ihned proveden a tak se buršáci dostali opět
na chodník.
Český právník p. Vychodil stěžoval si poli-
cejnímu řediteli na strannické počínání policej-
ních zřízenců. A policejní ředitel mu odpo-
věděl: »Každému je dovoleno chodit na Při-
kopě, ať je to Cech nebo Němec, jen když i