#1
alto_textblock
#1
8. srpna 1913. číslo 216.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 1
#4
alto_textblock
#4
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Odřeknutá návštěva deputace něme-
ckých poslanců z Čech u minister
ského předsedy.
Z Vídně, 7. srpna. Jak známo, bylo
usneseno, aby deputace bývalých německých
poslanců z král. Českého dostavila se do
Vídně a žádala od vlády vysvětlení o vo-
lební reformě pro král. České a o zahájení
vyrovnávací akce v Čechách. Dnes měla býti
dotyčná konference s min. předsedou ko-
nána, ale jak sděluje »Deutsche Arbeiter-
korrespondenz« na základě informací z kruhů
účastníků této deputace, byla konference
na neurčitou dobu odročena. Vůdčí
osobnosti německého sdružení poslanců
z Čech v parlamentě prohlašují, že před za-
hájením podzimního zasedání nelze oče-
kávati dalšího zasáhnutí vlád
do událostí v král. Českém.
Zvýšení praesenčního stavu námořnictva.
Z Vídně, 7. srpna. Jak se večerní »Zeit-
dovídá, bude zvýšen také praesenční stav
válečného námořnictva na 28.000 mužů.
Následník trůnu majitelem dragounského
pluku č. 4
Z Vídně, 7 srpna. (K. k.) Jak oznamuje »Mili
tärische Rundschau«, jmenoval císař pana arci-
vévodu následníka trůnu Františka Ferdinand
majitelem dragounského pluku č. 4.
#5
alto_textblock
#5
Aféra parníku »Skodra«.
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) »Politische
Korrespondenz« oznamuje: Stižnost kapitána
parníku »Skodra«, patřícího společnosti Un-
garo Croata, o událostech, které se sběhly
12. března t. r. v přístavu medovském, měla
za následek reklamaci rakousko-uherské
vlády u vlády černohorské, po kteréžto re-
klamaci byl černohorský staniční velitel
Medové sesazen. Poněvadž za vyjednávání
pronesena byla se strany černohorské tvr-
zení, která byla způsobilá postaviti jednání
kapitána a posádky »Skodry« do nepřízni-
vého světla, uložilo královské uherské mini-
sterstvo obchodu na žádost c. a k. minister-
stva zahraničních záležitostí král. uherskému
úřadu námořnímu, aby přisně vyšetřil tuto
záležitost. Toto vyšetřování, za jehož prů-
běhu byli důstojníci a mužstvo »Skodry«
zevrubně a z části pod přísahou vyslech-
nutí, bylo nyní skončeno a na základě jeho
konstatováno, že výtky, činěné kapitánov
a mužstvu »Skodry«, nejsou nikterak odů-
vodněny skutečnostmí.
#6
alto_textblock
#6
Říšský kancléř k císaří.
Z Berlína, 7. srpna. (K. k.) Říšský kan-
cléř šl. Bethmann-Holweg přibyl sem
z Hohenfinova a odjede do Swinemünde,
aby podal císaři zprávy.
Přehlídka petrohradské posádky.
Z Krásného Sěla, 7. srpna. (K. k.) Car Mi-
kuláš vykonal dnes přehlídkugardového voj-
ska všech druhů zbraní petrohradské posádky.
Přehlídce byli přítomni též francouzské vojen-
ské poselstvo a oddíl pruských husarů, kteř
byli pak pozvání jako hosté k carské hostině.
Jiskrová telegrafní stanice v Archangelsku.
Z Petrohradu, 6. srpna. (K. k. — P. t. a.) Hlavn
poštovní a telegrafní správa nařídila otevříti radio
telegrafickou stanici, zřízenou v Archangelsku.
e
Povstání v Číně.
Z Honkonu, 7. srpna. Při bojí o východní
bránu Kantonu bylo prý zabito a poraněno
500 mužů.
Z Kantonu, 7. srpna. (Reuter.) Situace
zdejší je vážná. Navrhuje se, aby bylo posíleno
anglické vojsko v cizinecké čtvrti.
Předloha zákona o peněžní reformě ve
Spojených státech.
Z Washingtonu, 6. srpna. (K. k.) President
Wilson dnes oznámil, že předloha o pielněžn
teformě bude projednávána v tomto zasedání
ihned po vyřízení tarifní reformy.
#7
alto_textblock
#7
Telegraf. zprávy hospodářské
Redukce výroby bavlny a výměr daní.
Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Přádelníe
a tkalci bavlny učinili v ministerstvu financ
podání, ve kterém dovolávají se prohlášení.
které ministerstvo před časem učinilo, že bude
brán při vyměřování daní ohled na redukci vý-
roby. Žádají zároveň, aby na žádosti a rekursy
proti vysokým daním výdělkovým byl vzat ná-
ležitý zřetel.
#8
alto_textblock
#8
Stav ovocného stromoví a viníc.
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) Hojné deště v mě-
síci červenci měly nepříznivý vliv také na ovocné
stromoví v severních zemích. Ranné hrušky daly
průměrně prostřední, v jižním Tyrolsku dokonee
velmi dobrý výnos. Zimní jádrové ovoce bylo ve
většině krajiny silně postiženo hlízem. Stav šve-
stek se podstatně nezměnil, tak že ve většině
nejdůležitějších území lze očekávati průměrný vý-
nos. Olivové kultury trpěly místy vlhkem. Jakkoli
vývoj révy se následkem vlhkého počasí z části
zpozdil. nelze se přece obávati, že výnos se pod-
statně zmenší. Peronospora nezpůsobí žádné škody
následkem nízké teploty.
#10
alto_textblock
#10
Bankovní výkazy.
Výkaz banky anglické. Z Londýna, 7. srpna
V tomto Rozdíl o
(K. k.
týdnu minulého
v tisících lib. šter
Reserva celková . .. . . 27.507 — 370
29.956+ 9
Oběh bankovek . . . . .
39.013 — 27
Zásoba v hotovosti . . . .
26.988 — 2 20
Portefeuille . . . . . . .
39.823 — 99
Na účet soukromníků . . .
9.350 — 1.58
Na účet státního pokladu .
26014 — 322
Zásoba bankovek. . . ..
Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 7. srpna.
V tomto Rozdíl od
vence. (K. k.)
týdnu minulého
vA
v tisících franků
eno
Hotovost ve zlatě . . . . 3,264.786 + 2 561
638.578 + 11.215
Hotovost ve stříbře .
Portefeuille hl. banky a filiál, 1,502.325 — 338.070
Oběh bankovek
. . 5.510.465 — 166.36
649.692
— 7.7-
Běžný účet soukromníků . .
— 26.137
Účet státního pokladu . . 261.951
+ 21.698
Úhrnné zálohy
. . . 754.46
10.0 99
+ 1.68
Výnos úroků a diskontu .
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.65 proc.
#11
alto_textblock
#11
peel
#12
alto_textblock
#12
Národní hospodář.
#13
alto_textblock
#13
K otázce drahoty
ve Spojených státech severoameri-
ckých a Francii.
(Dokončení.j
#14
alto_textblock
#14
Ještě zajímavější jsou dvě pojednání
drahotě ve Francii.
Ve Francii totiž počet obyvatelstva ne-
vzrostl, takže není zde dána příčinná sou-
vislost mezi drahotou na straně jedné a stup-
ňováním produktivity zemědělské a populace
na straně druhé.
Nastal-li ve Francii přesun mezi poptáv-
kou a nabídkou potravin, nebyl spolupřivozen
rychlým vzrůstem počtu obyvatelstva, jenž
v jiných státech má rozhodující význam.
Otázkou drahoty ve Francii zabýval se
především Maurice Lair v jednom z po-
sledních svazků „Revue Economique Inter-
nationale“
Lair především uvádí, že cena pšenice
stoupla ve Francii v posledních 20 letech ze
20.29 na 26.26, cena mouky ze 25.89 na 34.74
franků. Avšak v letech 1873—1882 byla prů-
měrná cena pšenice 29.06, mouky 41.60 fr.
kdežto průměr let 1901—1910 činil pro pše-
nici 23.13, pro mouku 31.15 fr.
Cena chleba činíla v r. 1901 za 1 kg 0.62.
v r. 1910 však 0.77 fr.
Ceny masa vykazují v době 1901—1910
oproti rokům 1891—1900 poměrně menší
stoupnutí pro všechny druhy masa a to cel-
kem asi o 5.29%. Jednotlivé druhy vykazuji
ovšem různé procento zdražení, jež ovšem
právě mělo býti zvláště vykázáno
Avšak vedle výrobků zemědělských byly
zdraženy i jiné potřeby, tak zejména: petrole
cín, zinek, uhlí, výrobky textilní.
Vůbec je dle autora zdražení výrobků
zemědělských v souvislosti se zdražením vše-
obecným, poněvadž i zemědělské výrobky
podléhají všeobecně tendenci na trhu zboží
Dle Laira je málo pravděpodobno, že by
ve Francii celní sazba a přísné praktikováni
předpisů veterinerních nepůsobilo zvýšení
cen; avšak vedle případného vlivu cla působ
i jiné příčiny, tak na př. u cen masa nedosta-
tečná organisace drobného výseku a pří-
lišný počet prostředkovatelů.
Pojem „přílišný“ ovšem potřebuje přes-
ného (je-li vůbec možné) vymezení.
Francouzské zemědělství, produkující
především pšenici, maso a víno, je velkou pře-
vahou produkcí pro domá spotřebu; jsou
tedy ceny výrobků zemědělských odvisly jed-
nak od všeobecné hospodářské situace ve
Francii, jednak od technických podmínek ze-
mědělské výroby.
V obém směru se podmínky ty v posled-
ních 20, ba i 10 letech podstatně změnily.
Především jeví poptávka i nabídka jiný
obraz. Ve Francii zůstal počet obyvatelstva
v posledních letech skoro stejný, při čemž hu-
stota jeho je menší než ve státech sousedních.
Obyvatelstvo to usazeno jest na půdě méně
bohatě a úrodné:
Avšak spotřeba zemědělských výrobků
přece vzrostla vlivem vzrůstu francouzského
národního bohatství, jejž možno označiti jako
překvapující, v posledních 50, ba i 25 letech
Platy a mzdy všeobecně stouply, kupní síla
dělnictva i tříd měšťanských vzrostla. Násled-
kem toho stala se řada výrobků, jež dříve by-
ly sotva známy a spotřebovány pouze v nepa-
trném množství, širokým vrstvám obyvatel-
stva nepostrádatelnou; tak zejména káva, zá-
kusky, alkohol, časopisy, železnice, bicykly
divadlo a j. Všeobecně jeví se snaha lépe žíti
současný dělník pařížský žije na př. lépe než
žil v r. 1850 pařížský měšťan.
Spotřeba masa stoupla ze 26 na 35 kg na
jednoho obyvatele. Zejména však nemohlo do-
mácí zemědělství stačiti rychlému stoupnut
spotřeby vajec a mléka.
Pod vlivem stupňované poptávky po vý-
robcích zemědělských stupňovalo francouzské
zemědělství svou produkci pšenice, masa
vína a zeleniny, aby i ono ze vzrůstu národ-
ního bohatství těžilo.
Avšak zvýšení nabídky zemědělskýci
plodin nesnížilo cenu těchto plodin, poněvadž
ani potom zemědělská domácí výroba nesta-
čila vzrůstající spotřebě.
Ba naopak: proměnlivost a omezenos
zemědělské výroby, její hospodářské podmín-
ky, hospodářské konjunktury a vývoj sociáln
v posledních 30 letech přivodliy další stoupán
cen zemědělských potřeb (lidské práce, látek
pomocných), takže francouzské zemědělstv
přikročuje k dalšímu zvýšení cen svých vý-
robků.
Ani za nejpříznivějších podmínek nemů-
že však francouzské zemědělství v přítomné
době udržeti stupňováním své výroby rovno-
váhu mezi spotřebou a nabídkou. Proto v roce
slabé domácí sklizně, na př. r. 1910, vznikaji
praktické pochybnosti, může-li býti francouz-
ské obyvatelstvo dostatečně vyživeno domá-
cím zemědělstvím. A tu objevují se návrhy n
zrušení nebo snížení agrárních cel.
Podobně se má věc u výrobků produkce
živočišné v době nepohody a zvířecích nákaz
Sklizeň pšeničná stoupla ze 68 milionů hl
v polovici století devatenáctého na 110 mi-
lionů hl. v letech 1891—1900. R. 1909 stoupla
na 125 milionů, ale roku následujícího klesla
na 94 miliony hl.
Stoupnutí spotřeby bylo pak přivoděno
přechodem obyvatelstva od výživy chlebem
žitným, směskovým, ječmenným a ovesným
k výživě chlebem pšeničným. Konsum stoupl
ze 115 kg. v r. 1870 na 215 počátkem tohoto
století.
Podobně se má věc u masa, ač nabídk
stupla dle Laira o 30%% oproti r. 1892. Škoda.
že toto tvrzení není doloženo ciframi.
Méně zajištěn je ve Francii konsum bram-
borů. V roce 1909 činila bramborová sklizei
166 milionů q, kdežto r. 1910 klesla na 84 mi-
liony, čímž ceny bramborů stouply o 30 9.
Lair správně zdůrazňuje jednu okolnost
která při diskusí otázky soběstačnosti pravi-
delně je přezírána: On poukazuje pro Fransií
na to, že pouhá možnost soběstačnosti ve
výživě domácího obyvatelstva není žádnou
zárukou výživy. Nutno tedy otázku sobě-
Prvou část viz v č. 352. m.r.
#16
alto_textblock
#16
stačností řešiti i se zřetelem k živelním po-
hromám, neúrodě, tedy ke slabším sklizním.
Tím nabývá zásada soběstačnosti a nabý-
vají případná opatření protidrahotní jisté
theoretické modifikace, která je prakticky
ovšem těžce proveditelna. Nastala by tu totiž
nutnost regulovati dovoz látek potravi-
nových z ciziny, které by mohly býti s nále-
žitou opatrnosti v době menší úrody domác
přípuštěny.
Z toho důvodu by autor nebyl zásadně
proti dočasnému zrušení nebo zmenšení agrár-
ních cel ve Francii v době potřeby, s výji m-
kou pšenice. Také by nebyl proti dočas-
nému zrušení cel na krmiva pro hospodařsk
zvířectvo, ba i dobytek samotný.
Jako jednu ze příčin všeobecného zdra-
žování uvádí autor dále moderní vymoženost
sociální, jejichž náklady musí hraditi poplatní-
ctvo, které tudíž ve svých konečných důsled
cích zatíží spotřebu.
Cenotvorné organisace (kartely, syndiká-
ty a pod.) jsou zdražováním dle Laira vinny
pouze částečně. Totéž soudí o spekulaci, jejíž
některé příznivé stránky sám přiznává; tak
zejména, že předvídá spotřebu a ceny. Proto
neuznává na př. Lair zákaz terminového obíl-
ního obchodu za vhodný prostředek proti dra-
hotě.
Od komunálních opatření proti drahotě
(komunální pekařství, řeznictví) neslibuje s
Lair ničeho.
Při tom Lair nesdíli pro Francii názo
že ceny potravin budou ustavičně stoupati
Drahota ve Francii byla přivoděna nepřízni-
vým obdobím, které zase pomíne.
Dle zprávy německého vyslaneckého at-
taché v Paříži svob. p. Schoena jeví se ve
Francii snad nejpovážlivěji drahota ve vyso-
kých cenách mléka. Denní spotřeba mléka pr-
Paříž činí asi 1.1 milionů litrů, z nichž v pří-
tomné době může býti opatřeno pouze 900.000.
Proto byl nucen policejní prefekt vstoupitiv
jednání s obchodníky mlékem, aby v prvé řa-
dě zabezpečil mléko pro nemocné, děti aj
Pro období zimní počítá se pak ještě š 25 proc
schodkem celé spotřeby.
Stupňování dodávky ze vzdálenějších pro-
vincií setkává se ze značnými nesnázemi. Ze
30 dotázaných vzdálenějších departementů
prohlásilo jich pouze 12, že by mohly do Pa-
říže dodávati větší zásilky, ale pouze tehdy.
bude-li povoleno sníženf dopravních tarifů.
Opakem k Lairovi nepovažuje Schoen
drahotu za zjev přechodný, poněvadž příčiny
drahoty nejsou vesměs pouze nahodilé a ne-
obmezují se na jediný rok.
Mezi trvalými příčinami drahoty uvád
Schoen zdražení výroby surovin a to zejmé-
na vlivem zvýšení dělnické mzdy v zeměděl-
ství a městských živnostech potravinářských
Stejně působí též zavádění doby odpočinku
pojišťování starobního a invalidního.
Spotřeba značně stoupla i co do množ-
ství i co do jakosti. Při tom je prodej potra-
vin ve Francii znesnadněn nedostatkem mínei
pod 5 centimů, čímž je často kupující vyšši
cenu donucován zaplatiti.
Odbyt tzpi dále přílišným počtem „mezi-
obchodníků“, poskytováním premií při náku-
pech, jež se ovšem přesunují na nakupující,
přílišnou koncentrací trhu v Paříži, při čem
se dobytek přes Paříž prodaný zdražujeo
značný akciz, jenž se nevrací; konečně nedo-
statkem řádné dopravy.
Z příčin přechodných uvádí Schoen: špat-
ná sklizeň v roce minulém a dobytčí nákazy
Případná opatření proti drahotě děli
Schoen na dvě skupiny.
Především se jedná o opatření, jimiž má
býti zmírněna současná, okamžitá nouze.
V tomto směru přicházejí v úvahu především
návrhy, jež vypracovala komise, dosazená po
nepokojích v severní Francii vládou k vyše-
tření stavu věcí a podání návrhů.
Komise ta neslibuje si úspěchu od zruše-
ní dovozních cel, poněvadž většina dotyčných
druhů látek potravinových (zejména čerstvé
maso) není v jiných zemích (všech?) podstatně
lacinější. Pouze pro jatečné koně doporučuje
snížení cla na 90 (maximálně) a 30 (minimálně)
franků.
Pro slaninu a nasolené maso vepřové na-
vrhuje se snížení sazby do 31. října 1912 n
35 a 25, případně 50 a 35 franků.
Ohledně krmiv doporučuje komise hlavně
omezení jejich vývozu. Zdá se však, že nen
vyloučeno případné dočasné zrušení cla na ku-
kuřicí a melasu.
Komise doporučuje zvýšení dovozu jateč-
ného z kolonií (Alžíru, Tunisu, Madagaskaru).
ač ministr obchodu nesdílí názor, že by tyto
země mohly dodávati větší kontingent dobyt-
ka. Ovce mají býti dováženy z Nové Kale-
donie.
Pro případ, že by tato opatření nestačila,
má býti dovolen dovoz argentinských volů
na předložení zvěrolékařského vysvědčení
a za celní sazbu 30 franků za 1 q. živý brav
vepřový má býti dovážen z Holandska. Celní
komise sněmovny poslanecké navrhuje též u-
možnění dovozu živého skotu holandského.
V otázce dovozu zmrzlého masa nen
vzhledem ke zkušenostem jiných zemí shody.
Dále doporučuje komise vrácení akcizu
při vývozu potravin z města, nedoporučujíc
však jeho všeobecné zrušení vzhledem k fi-
nancím městským.
Za účelem usnadnění dopravy navrhuje se
zavedení „zemědělských balíků“ ve váze o
10—40 kg, jež by podléhaly snížené sazbě
sníženému poplatku kolkovému.
Dopravní sazby železniční pak mají být
pro potraviny sníženy.
Komunální správa zasahovala činně do
drahoty, ve dvojím směru: jednak stanovením
maximálních cen potravin, jež se však ne-
osvědčilo, jednak podporováním zřizování
družstevních pekáren a řeznictví (zápůjčka-
mi), jednak zřizováním vlastních závodů obec-
ních, při čemž by jeden takový závod nesměl
připadnouti na více než 5000 obyvatelů. Avšak
závody těchto druhů nemají požívati žádných
výhod a osvobození od daní.
Proti těmto podnikům povstal odpor v
kruzích živnostenských a nomnoze i na straně
komise, zejména když získané zkušenosti ne-
isou v tomto směru valné.
#17
alto_textblock
#17
Erie
#18
alto_textblock
#18
Pokud se jedná o opatření, jimiž by v bu-
doucnosti mohlo býti čeleno opako ván
nouze z roku 1911, má býti ve Francii posta-
ráno jednak o povznesení výroby zemědělské
jednak o lepší její zužitkování.
Ve zprávě o rozpočtu ministerstva orby
klade se — co do proveditelnosti — větš
důraz na lepší zužitkování výrobků zeměděl-
ských. O povznesení výroby mluví se jen vše-
obecně: ona má se díti zlepšením a rozšíře-
ním zemědělského vyučování, hospodářským
poučováním venkovského obyvatelstva, vyba-
vením služby statistické a meteorologické.
Pokud se týče lepšího zužitkování plodin
zemědělských, slibuje si zpráva zdárné vý-
sledky od družstevnictví, v prvé řadě od vý-
robních družstev zemědělských, méně od druž-
stev konsumních. Největší úkol však připad-
nouti má při zužitkování zemědělských vý-
robků zemědělským syndikátům (zájmovým
společenstvům). Poněvadž pak právě v po-
slední době kasační soud zakázal těmto syn-
dikátům prodej výrobků jejich členů, žádá
David, ministr obchodu, jenž zmíněnou zprá-
vu o rozpočtu ministerstva orby podal, za při-
měřenou revisi zákona z r. 1884 o syndiká-
tech.
Také doporučuje David tvoření karteln
výrobců zemědělských, jež je ve Francii do-
sud zakázáno.
Ohledně decentralisace trhu potravinář
ského a akcizu souhlasí David se zprávou cel-
ního výboru.
Dle Schoena kladou se převážně naděje
na zlepšení do lepší organisace odbytu a po-
měrů dopravních.
„Je-li však skutečně možno přivodit
trvalé zlevnění potravin, jež by stálo za řeč
to zůstává velmi pochybno.
Jsou tedy 4 Spojené státy severo-ameri-
cké, které jsou ve výživě domácího obyvatel-
stva územím dokonale soběstačným, proti dra-
hotě, případně nouzi, stejně bezmocny ja-
ko Francie, která vykazuje v posledních le-
tech sice stabilisovanou populaci, jejíž kon-
sum však stoupl kvantitativně i kvalita tivně.
kterémužto stoupnutí však produktivita do-
mácího zemědělství nestačí se přizpůsobiti.
Dr. X
#19
alto_textblock
#19
Tuky, maso.
#20
alto_textblock
#20
Z Chicaga, 7. srpna.
#21
alto_textblock
#21
5.
#22
alto_textblock
#22
11.47
Sádlo na září . . ..
na říjen . . ..
11.50
Žebírka za hotové . .
11.50
11.62
11.50
Žebírka na září . ..
11.17
11.20
11.25
Vepřové maso na září
20.85 20.65
20.50
19.40 —
—.—
na říjen
17.000 24.000 11.000
Dovoz vepřů z Chicaga
»» ze západu 77.000 94.000 97.000
Z Nov. Yorku, 7. srpna.
7.
6. 5. 4.
Sádlo prim. vest . . 11.65 11.70 11.65 11.65
Vepřové maso . . . 23.75 23.75 23.75 23.75
Hovězi maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.50
Káva.
Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh byl pevný na
vyšší brasilské záznamy a lepší zprávy z Havru.
Termíny stouply na úhrady baissy a lepší ameri-
ckou konsumní poptávku.
Z Nov. Yorku, 7. srpna.
#23
alto_textblock
#23
11.40
#24
alto_textblock
#24
11.42
#25
alto_textblock
#25
11.55
#26
alto_textblock
#26
11.52
#27
alto_textblock
#27
5.
#28
alto_textblock
#28
7
6.
Káva pohotová č. 7 . . 9.12 9.— 9.12 9.0
na červenec . . 0.— 8.45 8.55 0.—
na srpen . . . 8.61 8.52 8.61 8.40
na září . . . . 8.68 8.80 8.70 8.5
na prosinec . . 8.98 9.03 9.08 8.7
na březen . . 9.21 9.40 9.17 8.9
9.31 0.— 0.— 9.0
na květen . . a
#29
alto_textblock
#29
Bavlna
Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh zahájen byl
v pevném smýšlení na zprávy o suchém počasía
úhradách baissy. Pak dály se prodeje jižních fi-
rem, které vzhledem k tomu, že poptávka po po-
hotovém zboží zklamala, způsobily oslabení. Před-
povědí o srážkách na jihozápadě působily rovněž
pro baissu příznivě.
#30
alto_textblock
#30
7. 6. 5. 4. 2. 1.
#31
alto_textblock
#31
Pohotová. . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.— 12.10
na červenec. . 11.70 11.65 12.—
11.50 11.7
na srpen. . . 11.26 11.19 11.54 11.58
11.24 11.44
na září . . . 11.07 11.14 10.07 11.2
11.14 11.34
na říjen . . . 11.— 11.06 10.99 11.10
11.10 11.30
na listopad . . 11.02 11.08 10.92 11.03
na prosinec. . 10.92 10.49 10.94 11.05 11.12 11.3
na leden . . . 11.02 11.08 10.86 1097 11.04 11.2
na březen . . 11.07 11.13 10.95 10.04 11.13 11.33
na květen , . —.— —.— 10.99 10.07 11.18 11.37
na červen . . —
na červenec. . —
Z Nového Orlesnu, 7. srpna.
7.
6.
Pohotová . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.—
Kovy.
#32
alto_textblock
#32
Z Nového Yorku, 7. srpna.
#33
alto_textblock
#33
6.
#34
alto_textblock
#34
7.
15.25—16.25
15.25—15.75
14.75—15.25
14.25—14.75
#35
alto_textblock
#35
15.25—16.25
15.25——15.75
14.75—15.25
14.25—14.75
#36
alto_textblock
#36
Železo sur. č. 2 Foundry
South. Foun. č.1.
měkké
» sur. jižní č. 2.
Ocel. paličky (pittsb.
Ocelové koleje (pittsb.
Koks pohotový . .
#37
alto_textblock
#37
Prodej vranovického cukrovaru.
Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Cukrovar
Kürschner Co. ve Vranovicích byl zakoupen
Rohrbašskou cukerní rafinerií asi za 2 mil. K
#38
alto_textblock
#38
1.25
1.75
2.50—2.60
2.50—2.60
6.
5.
4.50 4.30 4.30 4.50
14.50 14.35 14.62 14.37
15.50 15.50 15.25 15.60
5.60 5.60
5.70 5.65
40.83 40.65
41.60 41.81
#39
alto_textblock
#39
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listůn.
#40
alto_textblock
#40
Olovo
Měď stand. pohotová
» elektr. . ..
Zinek . . . . .
Cin . . . . . ..
#41
alto_textblock
#41
Červnové výkazy drah.
Z N. Yorku, 7. srpna. Denver and Ri
Grande: Úbytek hrubých příjmů činil 55.000,
čistých 186.000 doll. New York Ontario
and Western: Přírůstek hrubých příjmů
obnášel 18.000, čistých 42.000 doll. S t. L o uis
and St. Francisco: Přírůstek hrubých
příjmů činil 326.000, čistých 389.000 doll.
#42
alto_textblock
#42
Různé.
#43
alto_textblock
#43
4.
7.
6.
5.
3.70 4.60 4.60
4.70
3.65 3.65 3.64
3.73
8.70 8.70 8.70
8.70
5.— 5.— 5.— 5.—
2.50 2.50 2.50 2.50
39.— 38.25 38.25 38.25
34.25 33.75 34.—
34.75
35.—
—.—
#44
alto_textblock
#44
. .
Cukr gran.
Cukr centrifugal. .
Petrolej (barrel.). ..
Petrolej v kotlech.
Pensylv. sur. petrolej
ze zřídla . . . . .
Terpentin novoyorský.
wilmington.
Savannah
#45
alto_textblock
#45
Peněžní bursa.
Z Nového Yorku, 7. srpna. Dnešní bursa na
úhrady a zpětné koupě počala dosti pevně. Pří-
znivý vliv měly zprávy o uzavřene
míru na Balkáně. K lepšímu obchodu došlo
v měďových hodnotách, z nichž získaly akcie
Amalgamated Copper Co. půl dolaru. Také Steels
a svatopavelské těšily se dobré poptávce. Akcie
obilných drah hledány byly rovněž spekulací. Čílý
obchod rozvinul se dále v akciích Union Pacifio
dráhy a Steels, jež stoupaly. Naproti tomu tísněny
byly hodnoty kanadské dráhy. Po malém oslaben
následkem realisace zisku byl závěr pevný. Vůdčí
hodoty docílily zlepšení kursů až o 1 dol. Cel-
kový obrat činil 260.000 sharcs, státních papírů
prodáno za 1.7 mil. dol.
#46
alto_textblock
#46
—.—
#47
alto_textblock
#47
Z trhu cukerního. V Praze, 7. srpna.
Surovina. Zdejší obraty během včerejšího
dne přesahují o 40.000 pytlů. Večerní kursy
nedoznaly na cizích bursách žádných změn.
Z Ameriky hlásila dnes ráno depeše, že po-
sledně povolená cena za měsíc září byla též
znamenána za dodávku koncem srpna. Mimo
to vyjednává prý se o opětném prodeji ře-
pového cukru do Kanady. Proto byla na
odpoledním trhu hamburském hledána srp-
nová lhůta za plnou včerejší cenu, kdežto
pro novou kampaň utvářila se nálada na
panující v Německu pěkné počasí poněkud
klidněji. Na zdejším trhu platilo se dopoledne
za několik partií podzimního zboží K 21.40,
za pohotový cukr pak nabízeno K 20.95
franko Ústi. Polední Magdeburk hlásí náladu
klidnou a ceny za srpen a září o 713 a 5
fen. proti včerejším zvýšené, za ostatní lhůty
skoro nezměněné. Na odpoledním hambur-
ském trhu vyskytla se při nedostatečné
koupěchtivosti značná nabídka, následkem
čehož ceny za všechny lhůty stlačeny o5
až 15 fen. Na zdejší burse znamenáno
bylo při náladě slabší K 20.85 za pohotový
cukr a K 21.20 za říjen-prosinec franko
Trh s rafinádou zůstává klidný.
Základní cena K 74.50 ze stanic rafinerií se
nemění.
Z Hamburku hlásí depeše Společ-
nosti pro obchod se zbožím ze dne 7. srpna;
Po ustálených večerních záznamech zavládla
při poslední uzávěrce nálada poněkud klid-
nější. Dnešní zahájení pro starou kampai
ustáleně na zvýšení amerických záznamů o
3 body; nová kampaň byla klidnější. V dal-
ším průběhu zavládla nálada mdlá a ceny
za všechny lhůty seslabeny následkem značné
nabídky a jen nepatrné koupěchtivosti.
Zatímní rakouská statistika cukerne
(bez Uher) jeví se do konce července v hodnotš
suroviny následovně
1912
v červenci
tun
2.07
32.282
48.30
#48
alto_textblock
#48
5.
2.50
2.25
2.50
Peníze poslední . . .
487
487.-
487,10
Kabel. transí. . . .
71.5
71,87
70.75
Amalgamated. . ..
65.—
66.—
American Smeltin
65.6
32.—
32.—
32 75
American Lokomotive
36.—
36.37
36.12
Anaconda . . ..
94.25
97.37
Atchison
.
97.62
95.50
96.3
Baltimore a Ohio.
215.—
216.—
214.75
Canadian Pacific
107.12
108.—
106.8
Chicago, Milwauke
29.25
29.37
29.—
128.25
128. —
127.75
Great Northern
134.25
134 —
133.25
Louisville a Nashville
23.87 23.12 23.—
Missouri Kansas.
98.50 98.—
99.25
New-York Central
110.75 110.75
110.87
Northern Pacific .
113.— 113.—
112.87
Pennsylvania . . . .
—.— 159.12
159.87
. . . .
Reading
17.50
Rock 1sland . . . . 18.25 17.62
Southern Railway . . 25.37 24.50 23.50
Southern Pacific . . 93.62 92.62 92.6
61.50
Steel Comon . . . . 62.25 61.—
Union Pacific . . . 152.50 151.25 150.75
8.50
Stabash. pref. . . . 8.35 7.62
107.—
Weel pref. . . . . . 108.— 107.25
Southern Pacil. Bd 49% 88.2 89. 25
89.25
#49
alto_textblock
#49
Ústí.
#50
alto_textblock
#50
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 7. srpna. Pšenice. Trh měl
trochu oslabené smýšlení na ochotnější nabídku
farem a nižší liverpoolské záznamy. Také zkla-
mala poptávka po pohotovém zboží. Po dočasném
zotavení následkem nákupů komisionářských fi-
rem kursy opět ke konci klesly. — Kukuřice.
Na zprávy o uspokojivých srážkách a vyrovnacím
řízení haussierů měl trh z počátku slabší průběh.
Termíny zotavily se později, poněvadž podněco-
vala pevnost v záříjovém termínu.
Z Chicaga, 7. srpna.
Pšenice zimní č,2 7. 6.
na červenec . —.— 86.37 96.12
na září. . . 86.25 90.37 90.12 87.50 88.—
na prosinec . 90.— 95.87 95.25 91.12 91.50
96.8
90.50
na květen . . 95.12 —— —.—
Kukuřice č.2
na červenec . —.— 70.37 69.12
na září . . . 70.50 67.12 65.75 69.62 69.50
na prosinec . 66.37 69.12 67.87 66.37 66.50
65.50 68.37
ua květen . . 68.25 —.— —.—
42.12.
42.6
Oves č. 2 pohot. 42.25 41.87 41.62
—.—
na září . . . —.—
Z Nového Yorku, 7. srpna
5.
4
7. 6.
Pšenice zimní č.2
95.— 95.25 95.75 96.75 96.25
pohotová . .
—.— 94.62 94.25
na červenec
na září . . . 94.37 97.75 95.37 95.37 95.75
97.50 —.— 97.50 98.62 98.62
na prosinec.
78.—
Kukuřice pohot. 78.75 78.— 77.— 78. —
48.—
48.50 48.50 47.— 48.50
Oves č. 2 pohot.
4.90
4.90 4.90 4.90 4.90
Mouka minneap.
3.—
2.50
3.— 3.—
Obilí liverpool.
50.— 50.— 50.— 50.— 47.50
» hamburské
42.50 42.50 42.50 41.50 42.50
» brémské-
8.50
8.50
8.50
8.50
8.50
» rotterdam.
#51
alto_textblock
#51
1913
slensblv
výroba . . . . . . . . 4.859
vypraveno k vývozu . . 53.870
spotřeba . . . . . . . 42.481
Od 1. září do konce července
výroba . . . . . . . . 1,896.915 1,143.932
vypraveno k vývozu . . . 1,023.194 557.558
517.998
spotřeba . . . . . . . 600.993
175.069
Zásoby koncem července . 348.591
253.609
Zásoby koncem června . . 433.799
Ts.s0
ubylo zásob . . . . . . 55.20
Cukerní vývoz Německa v červenc
v tunách
1913 1912 1911
rafinády . . . . 56.063 22.863 42.340
suroviny . . . . 15.345 559 33.233
v hodn. sur. . . 77.637 25,961 80.27
Od září do konce července
rafinády . . . . 510.855 212.074 471.35
25.012 507.75
suroviny . . . . 481.240
1,031.48
260. 648
v hodn. sur. . . 1.048.856
#52
alto_textblock
#52
4.
#53
alto_textblock
#53
2.
#54
alto_textblock
#54
5.