ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c5f3fe50-8f15-11dd-bb83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 54
#1 alto_textblock #1
8. srpna 1913. číslo 216.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 1
#4 alto_textblock #4
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Odřeknutá návštěva deputace něme- ckých poslanců z Čech u minister ského předsedy. Z Vídně, 7. srpna. Jak známo, bylo usneseno, aby deputace bývalých německých poslanců z král. Českého dostavila se do Vídně a žádala od vlády vysvětlení o vo- lební reformě pro král. České a o zahájení vyrovnávací akce v Čechách. Dnes měla býti dotyčná konference s min. předsedou ko- nána, ale jak sděluje »Deutsche Arbeiter- korrespondenz« na základě informací z kruhů účastníků této deputace, byla konference na neurčitou dobu odročena. Vůdčí osobnosti německého sdružení poslanců z Čech v parlamentě prohlašují, že před za- hájením podzimního zasedání nelze oče- kávati dalšího zasáhnutí vlád do událostí v král. Českém. Zvýšení praesenčního stavu námořnictva. Z Vídně, 7. srpna. Jak se večerní »Zeit- dovídá, bude zvýšen také praesenční stav válečného námořnictva na 28.000 mužů. Následník trůnu majitelem dragounského pluku č. 4 Z Vídně, 7 srpna. (K. k.) Jak oznamuje »Mili tärische Rundschau«, jmenoval císař pana arci- vévodu následníka trůnu Františka Ferdinand majitelem dragounského pluku č. 4.
#5 alto_textblock #5
Aféra parníku »Skodra«. Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) »Politische Korrespondenz« oznamuje: Stižnost kapitána parníku »Skodra«, patřícího společnosti Un- garo Croata, o událostech, které se sběhly 12. března t. r. v přístavu medovském, měla za následek reklamaci rakousko-uherské vlády u vlády černohorské, po kteréžto re- klamaci byl černohorský staniční velitel Medové sesazen. Poněvadž za vyjednávání pronesena byla se strany černohorské tvr- zení, která byla způsobilá postaviti jednání kapitána a posádky »Skodry« do nepřízni- vého světla, uložilo královské uherské mini- sterstvo obchodu na žádost c. a k. minister- stva zahraničních záležitostí král. uherskému úřadu námořnímu, aby přisně vyšetřil tuto záležitost. Toto vyšetřování, za jehož prů- běhu byli důstojníci a mužstvo »Skodry« zevrubně a z části pod přísahou vyslech- nutí, bylo nyní skončeno a na základě jeho konstatováno, že výtky, činěné kapitánov a mužstvu »Skodry«, nejsou nikterak odů- vodněny skutečnostmí.
#6 alto_textblock #6
Říšský kancléř k císaří. Z Berlína, 7. srpna. (K. k.) Říšský kan- cléř šl. Bethmann-Holweg přibyl sem z Hohenfinova a odjede do Swinemünde, aby podal císaři zprávy. Přehlídka petrohradské posádky. Z Krásného Sěla, 7. srpna. (K. k.) Car Mi- kuláš vykonal dnes přehlídkugardového voj- ska všech druhů zbraní petrohradské posádky. Přehlídce byli přítomni též francouzské vojen- ské poselstvo a oddíl pruských husarů, kteř byli pak pozvání jako hosté k carské hostině. Jiskrová telegrafní stanice v Archangelsku. Z Petrohradu, 6. srpna. (K. k. — P. t. a.) Hlavn poštovní a telegrafní správa nařídila otevříti radio telegrafickou stanici, zřízenou v Archangelsku. e Povstání v Číně. Z Honkonu, 7. srpna. Při bojí o východní bránu Kantonu bylo prý zabito a poraněno 500 mužů. Z Kantonu, 7. srpna. (Reuter.) Situace zdejší je vážná. Navrhuje se, aby bylo posíleno anglické vojsko v cizinecké čtvrti. Předloha zákona o peněžní reformě ve Spojených státech. Z Washingtonu, 6. srpna. (K. k.) President Wilson dnes oznámil, že předloha o pielněžn teformě bude projednávána v tomto zasedání ihned po vyřízení tarifní reformy.
#7 alto_textblock #7
Telegraf. zprávy hospodářské Redukce výroby bavlny a výměr daní. Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Přádelníe a tkalci bavlny učinili v ministerstvu financ podání, ve kterém dovolávají se prohlášení. které ministerstvo před časem učinilo, že bude brán při vyměřování daní ohled na redukci vý- roby. Žádají zároveň, aby na žádosti a rekursy proti vysokým daním výdělkovým byl vzat ná- ležitý zřetel.
#8 alto_textblock #8
Stav ovocného stromoví a viníc. Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) Hojné deště v mě- síci červenci měly nepříznivý vliv také na ovocné stromoví v severních zemích. Ranné hrušky daly průměrně prostřední, v jižním Tyrolsku dokonee velmi dobrý výnos. Zimní jádrové ovoce bylo ve většině krajiny silně postiženo hlízem. Stav šve- stek se podstatně nezměnil, tak že ve většině nejdůležitějších území lze očekávati průměrný vý- nos. Olivové kultury trpěly místy vlhkem. Jakkoli vývoj révy se následkem vlhkého počasí z části zpozdil. nelze se přece obávati, že výnos se pod- statně zmenší. Peronospora nezpůsobí žádné škody následkem nízké teploty.
#9 alto_textblock #9
.
#10 alto_textblock #10
Bankovní výkazy. Výkaz banky anglické. Z Londýna, 7. srpna V tomto Rozdíl o (K. k. týdnu minulého v tisících lib. šter Reserva celková . .. . . 27.507 — 370 29.956+ 9 Oběh bankovek . . . . . 39.013 — 27 Zásoba v hotovosti . . . . 26.988 — 2 20 Portefeuille . . . . . . . 39.823 — 99 Na účet soukromníků . . . 9.350 — 1.58 Na účet státního pokladu . 26014 — 322 Zásoba bankovek. . . .. Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 7. srpna. V tomto Rozdíl od vence. (K. k.) týdnu minulého vA v tisících franků eno Hotovost ve zlatě . . . . 3,264.786 + 2 561 638.578 + 11.215 Hotovost ve stříbře . Portefeuille hl. banky a filiál, 1,502.325 — 338.070 Oběh bankovek . . 5.510.465 — 166.36 649.692 — 7.7- Běžný účet soukromníků . . — 26.137 Účet státního pokladu . . 261.951 + 21.698 Úhrnné zálohy . . . 754.46 10.0 99 + 1.68 Výnos úroků a diskontu . Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.65 proc.
#11 alto_textblock #11
peel
#12 alto_textblock #12
Národní hospodář.
#13 alto_textblock #13
K otázce drahoty ve Spojených státech severoameri- ckých a Francii. (Dokončení.j
#14 alto_textblock #14
Ještě zajímavější jsou dvě pojednání drahotě ve Francii. Ve Francii totiž počet obyvatelstva ne- vzrostl, takže není zde dána příčinná sou- vislost mezi drahotou na straně jedné a stup- ňováním produktivity zemědělské a populace na straně druhé. Nastal-li ve Francii přesun mezi poptáv- kou a nabídkou potravin, nebyl spolupřivozen rychlým vzrůstem počtu obyvatelstva, jenž v jiných státech má rozhodující význam. Otázkou drahoty ve Francii zabýval se především Maurice Lair v jednom z po- sledních svazků „Revue Economique Inter- nationale“ Lair především uvádí, že cena pšenice stoupla ve Francii v posledních 20 letech ze 20.29 na 26.26, cena mouky ze 25.89 na 34.74 franků. Avšak v letech 1873—1882 byla prů- měrná cena pšenice 29.06, mouky 41.60 fr. kdežto průměr let 1901—1910 činil pro pše- nici 23.13, pro mouku 31.15 fr. Cena chleba činíla v r. 1901 za 1 kg 0.62. v r. 1910 však 0.77 fr. Ceny masa vykazují v době 1901—1910 oproti rokům 1891—1900 poměrně menší stoupnutí pro všechny druhy masa a to cel- kem asi o 5.29%. Jednotlivé druhy vykazuji ovšem různé procento zdražení, jež ovšem právě mělo býti zvláště vykázáno Avšak vedle výrobků zemědělských byly zdraženy i jiné potřeby, tak zejména: petrole cín, zinek, uhlí, výrobky textilní. Vůbec je dle autora zdražení výrobků zemědělských v souvislosti se zdražením vše- obecným, poněvadž i zemědělské výrobky podléhají všeobecně tendenci na trhu zboží Dle Laira je málo pravděpodobno, že by ve Francii celní sazba a přísné praktikováni předpisů veterinerních nepůsobilo zvýšení cen; avšak vedle případného vlivu cla působ i jiné příčiny, tak na př. u cen masa nedosta- tečná organisace drobného výseku a pří- lišný počet prostředkovatelů. Pojem „přílišný“ ovšem potřebuje přes- ného (je-li vůbec možné) vymezení. Francouzské zemědělství, produkující především pšenici, maso a víno, je velkou pře- vahou produkcí pro domá spotřebu; jsou tedy ceny výrobků zemědělských odvisly jed- nak od všeobecné hospodářské situace ve Francii, jednak od technických podmínek ze- mědělské výroby. V obém směru se podmínky ty v posled- ních 20, ba i 10 letech podstatně změnily. Především jeví poptávka i nabídka jiný obraz. Ve Francii zůstal počet obyvatelstva v posledních letech skoro stejný, při čemž hu- stota jeho je menší než ve státech sousedních. Obyvatelstvo to usazeno jest na půdě méně bohatě a úrodné: Avšak spotřeba zemědělských výrobků přece vzrostla vlivem vzrůstu francouzského národního bohatství, jejž možno označiti jako překvapující, v posledních 50, ba i 25 letech Platy a mzdy všeobecně stouply, kupní síla dělnictva i tříd měšťanských vzrostla. Násled- kem toho stala se řada výrobků, jež dříve by- ly sotva známy a spotřebovány pouze v nepa- trném množství, širokým vrstvám obyvatel- stva nepostrádatelnou; tak zejména káva, zá- kusky, alkohol, časopisy, železnice, bicykly divadlo a j. Všeobecně jeví se snaha lépe žíti současný dělník pařížský žije na př. lépe než žil v r. 1850 pařížský měšťan. Spotřeba masa stoupla ze 26 na 35 kg na jednoho obyvatele. Zejména však nemohlo do- mácí zemědělství stačiti rychlému stoupnut spotřeby vajec a mléka. Pod vlivem stupňované poptávky po vý- robcích zemědělských stupňovalo francouzské zemědělství svou produkci pšenice, masa vína a zeleniny, aby i ono ze vzrůstu národ- ního bohatství těžilo. Avšak zvýšení nabídky zemědělskýci plodin nesnížilo cenu těchto plodin, poněvadž ani potom zemědělská domácí výroba nesta- čila vzrůstající spotřebě. Ba naopak: proměnlivost a omezenos zemědělské výroby, její hospodářské podmín- ky, hospodářské konjunktury a vývoj sociáln v posledních 30 letech přivodliy další stoupán cen zemědělských potřeb (lidské práce, látek pomocných), takže francouzské zemědělstv přikročuje k dalšímu zvýšení cen svých vý- robků. Ani za nejpříznivějších podmínek nemů- že však francouzské zemědělství v přítomné době udržeti stupňováním své výroby rovno- váhu mezi spotřebou a nabídkou. Proto v roce slabé domácí sklizně, na př. r. 1910, vznikaji praktické pochybnosti, může-li býti francouz- ské obyvatelstvo dostatečně vyživeno domá- cím zemědělstvím. A tu objevují se návrhy n zrušení nebo snížení agrárních cel. Podobně se má věc u výrobků produkce živočišné v době nepohody a zvířecích nákaz Sklizeň pšeničná stoupla ze 68 milionů hl v polovici století devatenáctého na 110 mi- lionů hl. v letech 1891—1900. R. 1909 stoupla na 125 milionů, ale roku následujícího klesla na 94 miliony hl. Stoupnutí spotřeby bylo pak přivoděno přechodem obyvatelstva od výživy chlebem žitným, směskovým, ječmenným a ovesným k výživě chlebem pšeničným. Konsum stoupl ze 115 kg. v r. 1870 na 215 počátkem tohoto století. Podobně se má věc u masa, ač nabídk stupla dle Laira o 30%% oproti r. 1892. Škoda. že toto tvrzení není doloženo ciframi. Méně zajištěn je ve Francii konsum bram- borů. V roce 1909 činila bramborová sklizei 166 milionů q, kdežto r. 1910 klesla na 84 mi- liony, čímž ceny bramborů stouply o 30 9. Lair správně zdůrazňuje jednu okolnost která při diskusí otázky soběstačnosti pravi- delně je přezírána: On poukazuje pro Fransií na to, že pouhá možnost soběstačnosti ve výživě domácího obyvatelstva není žádnou zárukou výživy. Nutno tedy otázku sobě- Prvou část viz v č. 352. m.r.
#15 alto_textblock #15
v
#16 alto_textblock #16
stačností řešiti i se zřetelem k živelním po- hromám, neúrodě, tedy ke slabším sklizním. Tím nabývá zásada soběstačnosti a nabý- vají případná opatření protidrahotní jisté theoretické modifikace, která je prakticky ovšem těžce proveditelna. Nastala by tu totiž nutnost regulovati dovoz látek potravi- nových z ciziny, které by mohly býti s nále- žitou opatrnosti v době menší úrody domác přípuštěny. Z toho důvodu by autor nebyl zásadně proti dočasnému zrušení nebo zmenšení agrár- ních cel ve Francii v době potřeby, s výji m- kou pšenice. Také by nebyl proti dočas- nému zrušení cel na krmiva pro hospodařsk zvířectvo, ba i dobytek samotný. Jako jednu ze příčin všeobecného zdra- žování uvádí autor dále moderní vymoženost sociální, jejichž náklady musí hraditi poplatní- ctvo, které tudíž ve svých konečných důsled cích zatíží spotřebu. Cenotvorné organisace (kartely, syndiká- ty a pod.) jsou zdražováním dle Laira vinny pouze částečně. Totéž soudí o spekulaci, jejíž některé příznivé stránky sám přiznává; tak zejména, že předvídá spotřebu a ceny. Proto neuznává na př. Lair zákaz terminového obíl- ního obchodu za vhodný prostředek proti dra- hotě. Od komunálních opatření proti drahotě (komunální pekařství, řeznictví) neslibuje s Lair ničeho. Při tom Lair nesdíli pro Francii názo že ceny potravin budou ustavičně stoupati Drahota ve Francii byla přivoděna nepřízni- vým obdobím, které zase pomíne. Dle zprávy německého vyslaneckého at- taché v Paříži svob. p. Schoena jeví se ve Francii snad nejpovážlivěji drahota ve vyso- kých cenách mléka. Denní spotřeba mléka pr- Paříž činí asi 1.1 milionů litrů, z nichž v pří- tomné době může býti opatřeno pouze 900.000. Proto byl nucen policejní prefekt vstoupitiv jednání s obchodníky mlékem, aby v prvé řa- dě zabezpečil mléko pro nemocné, děti aj Pro období zimní počítá se pak ještě š 25 proc schodkem celé spotřeby. Stupňování dodávky ze vzdálenějších pro- vincií setkává se ze značnými nesnázemi. Ze 30 dotázaných vzdálenějších departementů prohlásilo jich pouze 12, že by mohly do Pa- říže dodávati větší zásilky, ale pouze tehdy. bude-li povoleno sníženf dopravních tarifů. Opakem k Lairovi nepovažuje Schoen drahotu za zjev přechodný, poněvadž příčiny drahoty nejsou vesměs pouze nahodilé a ne- obmezují se na jediný rok. Mezi trvalými příčinami drahoty uvád Schoen zdražení výroby surovin a to zejmé- na vlivem zvýšení dělnické mzdy v zeměděl- ství a městských živnostech potravinářských Stejně působí též zavádění doby odpočinku pojišťování starobního a invalidního. Spotřeba značně stoupla i co do množ- ství i co do jakosti. Při tom je prodej potra- vin ve Francii znesnadněn nedostatkem mínei pod 5 centimů, čímž je často kupující vyšši cenu donucován zaplatiti. Odbyt tzpi dále přílišným počtem „mezi- obchodníků“, poskytováním premií při náku- pech, jež se ovšem přesunují na nakupující, přílišnou koncentrací trhu v Paříži, při čem se dobytek přes Paříž prodaný zdražujeo značný akciz, jenž se nevrací; konečně nedo- statkem řádné dopravy. Z příčin přechodných uvádí Schoen: špat- ná sklizeň v roce minulém a dobytčí nákazy Případná opatření proti drahotě děli Schoen na dvě skupiny. Především se jedná o opatření, jimiž má býti zmírněna současná, okamžitá nouze. V tomto směru přicházejí v úvahu především návrhy, jež vypracovala komise, dosazená po nepokojích v severní Francii vládou k vyše- tření stavu věcí a podání návrhů. Komise ta neslibuje si úspěchu od zruše- ní dovozních cel, poněvadž většina dotyčných druhů látek potravinových (zejména čerstvé maso) není v jiných zemích (všech?) podstatně lacinější. Pouze pro jatečné koně doporučuje snížení cla na 90 (maximálně) a 30 (minimálně) franků. Pro slaninu a nasolené maso vepřové na- vrhuje se snížení sazby do 31. října 1912 n 35 a 25, případně 50 a 35 franků. Ohledně krmiv doporučuje komise hlavně omezení jejich vývozu. Zdá se však, že nen vyloučeno případné dočasné zrušení cla na ku- kuřicí a melasu. Komise doporučuje zvýšení dovozu jateč- ného z kolonií (Alžíru, Tunisu, Madagaskaru). ač ministr obchodu nesdílí názor, že by tyto země mohly dodávati větší kontingent dobyt- ka. Ovce mají býti dováženy z Nové Kale- donie. Pro případ, že by tato opatření nestačila, má býti dovolen dovoz argentinských volů na předložení zvěrolékařského vysvědčení a za celní sazbu 30 franků za 1 q. živý brav vepřový má býti dovážen z Holandska. Celní komise sněmovny poslanecké navrhuje též u- možnění dovozu živého skotu holandského. V otázce dovozu zmrzlého masa nen vzhledem ke zkušenostem jiných zemí shody. Dále doporučuje komise vrácení akcizu při vývozu potravin z města, nedoporučujíc však jeho všeobecné zrušení vzhledem k fi- nancím městským. Za účelem usnadnění dopravy navrhuje se zavedení „zemědělských balíků“ ve váze o 10—40 kg, jež by podléhaly snížené sazbě sníženému poplatku kolkovému. Dopravní sazby železniční pak mají být pro potraviny sníženy. Komunální správa zasahovala činně do drahoty, ve dvojím směru: jednak stanovením maximálních cen potravin, jež se však ne- osvědčilo, jednak podporováním zřizování družstevních pekáren a řeznictví (zápůjčka- mi), jednak zřizováním vlastních závodů obec- ních, při čemž by jeden takový závod nesměl připadnouti na více než 5000 obyvatelů. Avšak závody těchto druhů nemají požívati žádných výhod a osvobození od daní. Proti těmto podnikům povstal odpor v kruzích živnostenských a nomnoze i na straně komise, zejména když získané zkušenosti ne- isou v tomto směru valné.
#17 alto_textblock #17
Erie
#18 alto_textblock #18
Pokud se jedná o opatření, jimiž by v bu- doucnosti mohlo býti čeleno opako ván nouze z roku 1911, má býti ve Francii posta- ráno jednak o povznesení výroby zemědělské jednak o lepší její zužitkování. Ve zprávě o rozpočtu ministerstva orby klade se — co do proveditelnosti — větš důraz na lepší zužitkování výrobků zeměděl- ských. O povznesení výroby mluví se jen vše- obecně: ona má se díti zlepšením a rozšíře- ním zemědělského vyučování, hospodářským poučováním venkovského obyvatelstva, vyba- vením služby statistické a meteorologické. Pokud se týče lepšího zužitkování plodin zemědělských, slibuje si zpráva zdárné vý- sledky od družstevnictví, v prvé řadě od vý- robních družstev zemědělských, méně od druž- stev konsumních. Největší úkol však připad- nouti má při zužitkování zemědělských vý- robků zemědělským syndikátům (zájmovým společenstvům). Poněvadž pak právě v po- slední době kasační soud zakázal těmto syn- dikátům prodej výrobků jejich členů, žádá David, ministr obchodu, jenž zmíněnou zprá- vu o rozpočtu ministerstva orby podal, za při- měřenou revisi zákona z r. 1884 o syndiká- tech. Také doporučuje David tvoření karteln výrobců zemědělských, jež je ve Francii do- sud zakázáno. Ohledně decentralisace trhu potravinář ského a akcizu souhlasí David se zprávou cel- ního výboru. Dle Schoena kladou se převážně naděje na zlepšení do lepší organisace odbytu a po- měrů dopravních. „Je-li však skutečně možno přivodit trvalé zlevnění potravin, jež by stálo za řeč to zůstává velmi pochybno. Jsou tedy 4 Spojené státy severo-ameri- cké, které jsou ve výživě domácího obyvatel- stva územím dokonale soběstačným, proti dra- hotě, případně nouzi, stejně bezmocny ja- ko Francie, která vykazuje v posledních le- tech sice stabilisovanou populaci, jejíž kon- sum však stoupl kvantitativně i kvalita tivně. kterémužto stoupnutí však produktivita do- mácího zemědělství nestačí se přizpůsobiti. Dr. X
#19 alto_textblock #19
Tuky, maso.
#20 alto_textblock #20
Z Chicaga, 7. srpna.
#21 alto_textblock #21
5.
#22 alto_textblock #22
11.47 Sádlo na září . . .. na říjen . . .. 11.50 Žebírka za hotové . . 11.50 11.62 11.50 Žebírka na září . .. 11.17 11.20 11.25 Vepřové maso na září 20.85 20.65 20.50 19.40 — —.— na říjen 17.000 24.000 11.000 Dovoz vepřů z Chicaga »» ze západu 77.000 94.000 97.000 Z Nov. Yorku, 7. srpna. 7. 6. 5. 4. Sádlo prim. vest . . 11.65 11.70 11.65 11.65 Vepřové maso . . . 23.75 23.75 23.75 23.75 Hovězi maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.50 Káva. Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh byl pevný na vyšší brasilské záznamy a lepší zprávy z Havru. Termíny stouply na úhrady baissy a lepší ameri- ckou konsumní poptávku. Z Nov. Yorku, 7. srpna.
#23 alto_textblock #23
11.40
#24 alto_textblock #24
11.42
#25 alto_textblock #25
11.55
#26 alto_textblock #26
11.52
#27 alto_textblock #27
5.
#28 alto_textblock #28
7 6. Káva pohotová č. 7 . . 9.12 9.— 9.12 9.0 na červenec . . 0.— 8.45 8.55 0.— na srpen . . . 8.61 8.52 8.61 8.40 na září . . . . 8.68 8.80 8.70 8.5 na prosinec . . 8.98 9.03 9.08 8.7 na březen . . 9.21 9.40 9.17 8.9 9.31 0.— 0.— 9.0 na květen . . a
#29 alto_textblock #29
Bavlna Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh zahájen byl v pevném smýšlení na zprávy o suchém počasía úhradách baissy. Pak dály se prodeje jižních fi- rem, které vzhledem k tomu, že poptávka po po- hotovém zboží zklamala, způsobily oslabení. Před- povědí o srážkách na jihozápadě působily rovněž pro baissu příznivě.
#30 alto_textblock #30
7. 6. 5. 4. 2. 1.
#31 alto_textblock #31
Pohotová. . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.— 12.10 na červenec. . 11.70 11.65 12.— 11.50 11.7 na srpen. . . 11.26 11.19 11.54 11.58 11.24 11.44 na září . . . 11.07 11.14 10.07 11.2 11.14 11.34 na říjen . . . 11.— 11.06 10.99 11.10 11.10 11.30 na listopad . . 11.02 11.08 10.92 11.03 na prosinec. . 10.92 10.49 10.94 11.05 11.12 11.3 na leden . . . 11.02 11.08 10.86 1097 11.04 11.2 na březen . . 11.07 11.13 10.95 10.04 11.13 11.33 na květen , . —.— —.— 10.99 10.07 11.18 11.37 na červen . . — na červenec. . — Z Nového Orlesnu, 7. srpna. 7. 6. Pohotová . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.— Kovy.
#32 alto_textblock #32
Z Nového Yorku, 7. srpna.
#33 alto_textblock #33
6.
#34 alto_textblock #34
7. 15.25—16.25 15.25—15.75 14.75—15.25 14.25—14.75
#35 alto_textblock #35
15.25—16.25 15.25——15.75 14.75—15.25 14.25—14.75
#36 alto_textblock #36
Železo sur. č. 2 Foundry South. Foun. č.1. měkké » sur. jižní č. 2. Ocel. paličky (pittsb. Ocelové koleje (pittsb. Koks pohotový . .
#37 alto_textblock #37
Prodej vranovického cukrovaru. Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Cukrovar Kürschner Co. ve Vranovicích byl zakoupen Rohrbašskou cukerní rafinerií asi za 2 mil. K
#38 alto_textblock #38
1.25 1.75 2.50—2.60 2.50—2.60 6. 5. 4.50 4.30 4.30 4.50 14.50 14.35 14.62 14.37 15.50 15.50 15.25 15.60 5.60 5.60 5.70 5.65 40.83 40.65 41.60 41.81
#39 alto_textblock #39
Americké bursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listůn.
#40 alto_textblock #40
Olovo Měď stand. pohotová » elektr. . .. Zinek . . . . . Cin . . . . . ..
#41 alto_textblock #41
Červnové výkazy drah. Z N. Yorku, 7. srpna. Denver and Ri Grande: Úbytek hrubých příjmů činil 55.000, čistých 186.000 doll. New York Ontario and Western: Přírůstek hrubých příjmů obnášel 18.000, čistých 42.000 doll. S t. L o uis and St. Francisco: Přírůstek hrubých příjmů činil 326.000, čistých 389.000 doll.
#42 alto_textblock #42
Různé.
#43 alto_textblock #43
4. 7. 6. 5. 3.70 4.60 4.60 4.70 3.65 3.65 3.64 3.73 8.70 8.70 8.70 8.70 5.— 5.— 5.— 5.— 2.50 2.50 2.50 2.50 39.— 38.25 38.25 38.25 34.25 33.75 34.— 34.75 35.— —.—
#44 alto_textblock #44
. . Cukr gran. Cukr centrifugal. . Petrolej (barrel.). .. Petrolej v kotlech. Pensylv. sur. petrolej ze zřídla . . . . . Terpentin novoyorský. wilmington. Savannah
#45 alto_textblock #45
Peněžní bursa. Z Nového Yorku, 7. srpna. Dnešní bursa na úhrady a zpětné koupě počala dosti pevně. Pří- znivý vliv měly zprávy o uzavřene míru na Balkáně. K lepšímu obchodu došlo v měďových hodnotách, z nichž získaly akcie Amalgamated Copper Co. půl dolaru. Také Steels a svatopavelské těšily se dobré poptávce. Akcie obilných drah hledány byly rovněž spekulací. Čílý obchod rozvinul se dále v akciích Union Pacifio dráhy a Steels, jež stoupaly. Naproti tomu tísněny byly hodnoty kanadské dráhy. Po malém oslaben následkem realisace zisku byl závěr pevný. Vůdčí hodoty docílily zlepšení kursů až o 1 dol. Cel- kový obrat činil 260.000 sharcs, státních papírů prodáno za 1.7 mil. dol.
#46 alto_textblock #46
—.—
#47 alto_textblock #47
Z trhu cukerního. V Praze, 7. srpna. Surovina. Zdejší obraty během včerejšího dne přesahují o 40.000 pytlů. Večerní kursy nedoznaly na cizích bursách žádných změn. Z Ameriky hlásila dnes ráno depeše, že po- sledně povolená cena za měsíc září byla též znamenána za dodávku koncem srpna. Mimo to vyjednává prý se o opětném prodeji ře- pového cukru do Kanady. Proto byla na odpoledním trhu hamburském hledána srp- nová lhůta za plnou včerejší cenu, kdežto pro novou kampaň utvářila se nálada na panující v Německu pěkné počasí poněkud klidněji. Na zdejším trhu platilo se dopoledne za několik partií podzimního zboží K 21.40, za pohotový cukr pak nabízeno K 20.95 franko Ústi. Polední Magdeburk hlásí náladu klidnou a ceny za srpen a září o 713 a 5 fen. proti včerejším zvýšené, za ostatní lhůty skoro nezměněné. Na odpoledním hambur- ském trhu vyskytla se při nedostatečné koupěchtivosti značná nabídka, následkem čehož ceny za všechny lhůty stlačeny o5 až 15 fen. Na zdejší burse znamenáno bylo při náladě slabší K 20.85 za pohotový cukr a K 21.20 za říjen-prosinec franko Trh s rafinádou zůstává klidný. Základní cena K 74.50 ze stanic rafinerií se nemění. Z Hamburku hlásí depeše Společ- nosti pro obchod se zbožím ze dne 7. srpna; Po ustálených večerních záznamech zavládla při poslední uzávěrce nálada poněkud klid- nější. Dnešní zahájení pro starou kampai ustáleně na zvýšení amerických záznamů o 3 body; nová kampaň byla klidnější. V dal- ším průběhu zavládla nálada mdlá a ceny za všechny lhůty seslabeny následkem značné nabídky a jen nepatrné koupěchtivosti. Zatímní rakouská statistika cukerne (bez Uher) jeví se do konce července v hodnotš suroviny následovně 1912 v červenci tun 2.07 32.282 48.30
#48 alto_textblock #48
5. 2.50 2.25 2.50 Peníze poslední . . . 487 487.- 487,10 Kabel. transí. . . . 71.5 71,87 70.75 Amalgamated. . .. 65.— 66.— American Smeltin 65.6 32.— 32.— 32 75 American Lokomotive 36.— 36.37 36.12 Anaconda . . .. 94.25 97.37 Atchison . 97.62 95.50 96.3 Baltimore a Ohio. 215.— 216.— 214.75 Canadian Pacific 107.12 108.— 106.8 Chicago, Milwauke 29.25 29.37 29.— 128.25 128. — 127.75 Great Northern 134.25 134 — 133.25 Louisville a Nashville 23.87 23.12 23.— Missouri Kansas. 98.50 98.— 99.25 New-York Central 110.75 110.75 110.87 Northern Pacific . 113.— 113.— 112.87 Pennsylvania . . . . —.— 159.12 159.87 . . . . Reading 17.50 Rock 1sland . . . . 18.25 17.62 Southern Railway . . 25.37 24.50 23.50 Southern Pacific . . 93.62 92.62 92.6 61.50 Steel Comon . . . . 62.25 61.— Union Pacific . . . 152.50 151.25 150.75 8.50 Stabash. pref. . . . 8.35 7.62 107.— Weel pref. . . . . . 108.— 107.25 Southern Pacil. Bd 49% 88.2 89. 25 89.25
#49 alto_textblock #49
Ústí.
#50 alto_textblock #50
Obilí, mouka, plodiny. Z Chicaga, 7. srpna. Pšenice. Trh měl trochu oslabené smýšlení na ochotnější nabídku farem a nižší liverpoolské záznamy. Také zkla- mala poptávka po pohotovém zboží. Po dočasném zotavení následkem nákupů komisionářských fi- rem kursy opět ke konci klesly. — Kukuřice. Na zprávy o uspokojivých srážkách a vyrovnacím řízení haussierů měl trh z počátku slabší průběh. Termíny zotavily se později, poněvadž podněco- vala pevnost v záříjovém termínu. Z Chicaga, 7. srpna. Pšenice zimní č,2 7. 6. na červenec . —.— 86.37 96.12 na září. . . 86.25 90.37 90.12 87.50 88.— na prosinec . 90.— 95.87 95.25 91.12 91.50 96.8 90.50 na květen . . 95.12 —— —.— Kukuřice č.2 na červenec . —.— 70.37 69.12 na září . . . 70.50 67.12 65.75 69.62 69.50 na prosinec . 66.37 69.12 67.87 66.37 66.50 65.50 68.37 ua květen . . 68.25 —.— —.— 42.12. 42.6 Oves č. 2 pohot. 42.25 41.87 41.62 —.— na září . . . —.— Z Nového Yorku, 7. srpna 5. 4 7. 6. Pšenice zimní č.2 95.— 95.25 95.75 96.75 96.25 pohotová . . —.— 94.62 94.25 na červenec na září . . . 94.37 97.75 95.37 95.37 95.75 97.50 —.— 97.50 98.62 98.62 na prosinec. 78.— Kukuřice pohot. 78.75 78.— 77.— 78. — 48.— 48.50 48.50 47.— 48.50 Oves č. 2 pohot. 4.90 4.90 4.90 4.90 4.90 Mouka minneap. 3.— 2.50 3.— 3.— Obilí liverpool. 50.— 50.— 50.— 50.— 47.50 » hamburské 42.50 42.50 42.50 41.50 42.50 » brémské- 8.50 8.50 8.50 8.50 8.50 » rotterdam.
#51 alto_textblock #51
1913 slensblv výroba . . . . . . . . 4.859 vypraveno k vývozu . . 53.870 spotřeba . . . . . . . 42.481 Od 1. září do konce července výroba . . . . . . . . 1,896.915 1,143.932 vypraveno k vývozu . . . 1,023.194 557.558 517.998 spotřeba . . . . . . . 600.993 175.069 Zásoby koncem července . 348.591 253.609 Zásoby koncem června . . 433.799 Ts.s0 ubylo zásob . . . . . . 55.20 Cukerní vývoz Německa v červenc v tunách 1913 1912 1911 rafinády . . . . 56.063 22.863 42.340 suroviny . . . . 15.345 559 33.233 v hodn. sur. . . 77.637 25,961 80.27 Od září do konce července rafinády . . . . 510.855 212.074 471.35 25.012 507.75 suroviny . . . . 481.240 1,031.48 260. 648 v hodn. sur. . . 1.048.856
#52 alto_textblock #52
4.
#53 alto_textblock #53
2.
#54 alto_textblock #54
5.