skou Besedu v Praze pp. Weiss, Lukeš, Dvořák a Bittner; za výkonný výbor strany národní pp. řed. dr. Mattuš, dr. Ed. Baštýř a dr. Slavík; za sdružení poslanců strany národní p. dr. Ant. Steidl; za Jednotu občanů pražských pp. dr. Vlček a Portík; za Český klub dr. Šole; deputace Národní besedy (položila n hrob vavřínový věnec), akad. spolku Družstva Arnošta z Pardubic (věnoval 10 K fondu M. Červinkové-Řie- grové), Besedy dr. Fr. Lad. Rieger, „Všehrdu“, Spolku českých právníků a Akad. čten. spolku (položila na hrob kytici). Účastníci shromáždili se v kostele na Nyšehradě, kde byli přítomni zástupci ještě jiných spolků a korporací, a po mši, při níž kvartetto „Hla- holu“ zapělo příležitostné skladby, nastoupili účast- níci cestu ke hrobu dra. Riegra, jehož památce vzdán byl hold. — Drebné místní zprávy. Kočí Jan Kudláček je včera odpoledne Husovou třídou v Žižkově s uhlíř- ským vozem tak neopatrně, že vrazil do motorového vozu elektrické dráhy č. 101, který byl poškozen Na kočího bylo podáno trestní oznámení. — Po celo denním tahání těžkého nákladu včera večer kůň po- vozníka Stříbrného z Tejnky v Úvoze na Hradčanech klesl a nemohl se na nohy postavit. Přikvapili četn dělníci, naložili koně na vůz a druhý kůň odvez potah do Tejnky. — Na kočího drožky č. 26 bylo po- dáno trestní oznámení z toho důvodu, že koně svého surově bil přes hlavu a trhal otěžemi tak, že se kůň vzpínal. Nezdažená krádež na železnici. Na nákladn vlak č. 286 trati Františkovy dráhy včera o 1/49. hod večerní mezi Vršovicemi a Hostivaří skočil neznám muž, patrně s tím úmyslem, aby z vagonů odcizil zboží. Železniční personál zpožoroval však zloděje který s vlaku opět seskočil a v polích zmizel. Pátrání po zloději nemělo výsledku. — Úsmrcený hošík na elektrické dráze. Zprávu o včerejším neštěstí na trati elektrické dráhy v Hole- šovicích doplňujeme sdělením, že při vyšetřován tohoto případu zejmena svědkové Josef Vrzal, čet- nický strážmistr a tovární dělník Josef Lukes z čís. 470—VII. potvrdili, že zřízenec Cezner neštěstí ne- zavinil. Hošík Antonín Drozda přiběhl z chodníku se strany vběhl pod vůz. Matka udala, že hošík šel se ven podívat na hrající si děti. Dnes dostaví se na místo neštěstí soudní komise. — Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame- riky 33 osob z Ruska. — Z Ameriky vracelo se 17 osob do Karlovee

Různé zprávy.

střední prst pravé ruky a jemuž professor prst odňatý na noze dal místo prstu ruky. Doufá se, že ho bude moci dobře užívat. = Výtržnosti v Paříži. Z Toulonu oznamuje se »Korrespondenční kanceláři«: Obchodní zřízenci. kteří žádaji zavírání obchodů v 7 hodin večer, uspo- řádali včera demonstrace. Došlo ke srážkám s policií a četné osoby byly zatčeny

Ze soudní síně.

Vylosování porotců pro drubé porotní obdobíu zemského trestního soudu, jež záhájeno bude 27. t. m. provedeno bylo dnes dopoledne presidentem dv.ř. drem. Wokaunem za přítomnosti státního zá- stupce vrch. s. r. Morstadta a náměstka presi- denta advokátní komory p. dra. Körnera. Vyloso- váni byli: a) Za porotce hlavní pp.: Václav Strejčov- ský, velkostatkář v Blahoticích (okr. Slané), Jan Strnad, rolník v Nové Vsi u Čes. Brodu, Karel Stádník, hotelier na Mělníce, Karel Markert, uzenář a majitel domu na Smíchově, Fr. Wild, ob- chodník v Mýtě, Fr. Vítkovský, obchodník v Be- rouně, Alois Kukulík, rolník v Zápech (okres Brandýs), Josef Vaněk, panský pokladník ve Zbi- rově, Josef Hamza, rolník v Podbořanech (okres velvarský), Bohdan Kasper, mlynář v Lobkovicích, Vladim.r Klindera v Nově Vsi u Čes. Brodu, Jan Babánek, soukromý úřadník na Královských Vinohradech v čísle 426, Karel Tichý, majitel domu a hostince v Karlíně, Josef Čížek, majítel domu v Tejnce, Fr. Tecz, truhlář a majitel domu v Karlíně, Alois Müller, spolumajitel domuv Praze, Jindřich Hanz, pokladník spořitelny v Ra- kovníce, Ferd. Willingeř, majitel hostince v Po- dole, Jan Havel, majitel domu na Král. Vinohra- dech, Karel Jirmus, majitel domu na Smíchově, Jaroslav Zajíček, majitel domu v Žižkově, Jan Prokop, správce cukrovaru v Berouně, František Feix, statkář ve Vel. Jirnech, Fr. Dvořák, rolník v Čečelicích u Mělníka, Vojtěch Šnobl, zámečník, hostinský a majitel domu v Praze, Fr. Lültner. účetní a spolumajitel domu v Praze, Em. Feitis, nájemce dvora ve Cvrčovicích u Karlína, Josef Sle- zák, kníž. důchodní ve Velké Vísce u Hořovic, Václav Karela, ředitel cukrovaru v Rousovicích u u Mělníka, Ant. Derfl, rolník v Bějkvi-Jenšovicíchu Mělníka, Fr. Urban, obchodník v Brandýse n. L., Jos. Pokorný, mlynář ve Velvarech, Bedřich Lon- ský, nájemce dvora v Tuchorazi u Č. Brodu, Kare Liška, majitel parního mlýna v Dobřivě u Zbi- rova, Alois Karpfinger, inženýr na Kladně, Vendelín Černý ml., majitel statku v Michli; b) za náhradní porotce pp. Josef Suchý, ma- terialista v Praze 175I., Antonín Bělovský, zá- stupce obchodu s chmelem v Kaflíně, Josef Sak ař, architekt v Karlíně, JUC. Karel Židlický, velko- statkář v Praze, Viktor Erxleben, tovární ředitel v Praze č. 563-III., Arnold Friedländer, ředitel továrny V. Pick syn v Praze 693-VII., Hugo Rosen- feld, výrobce sodové vody v Praze, Jaromír Ze- lený, inženýr a majitel domu v Praze č. 1671-II., Karel Chobodýdes, soukromník v Praze čís

846.VII.

hlášky a nifoli o jednání při výplatě zápújčkys o tom, jakým způsobem se podpis do matřiky dostal. Svědek potvrdil, že sám o zápůjčku zakročil, nevlastní matka že přihlášku podepsala a své choti že nic jiného nesdělil, než že má dáti svůj dům do zástavy pro po- volenou zápůjčku. Totéž potvrdila pí. M. S., nevlastní matka žalující, zejmena, že ji na přihlášku o půjěku podepsala. Dalších důkazů soud nepřipustil a po ko- nečných návrzích prohlásil rozsudek, jímž žalobu pí. G. zamítl. V důvodech uvedeno, že soud nabyl přesvědčení o tom, že podpis žalobkyně v matrice jest pravý. Vzhledem k tomu, že v matrice tiskem ozna- čeny jsou rubriky, jmenovitě rubrika, kdy členství počíná, jest soud toho náhledu, že žalobkyně podpisem tím za člena se přihlásila. V prohlášení onoho záložen- ského úřadníka soud nespatřuje žádného uvedení v omyl. Také není soud toho náhledu, že jednání bylo neplatné z důvodů omylu a podvodu, ale bližší odů- vodnění toho schází o tom, že záložna jednala ne- správně, když ještě v září 1902 členy přijímala. Tak skončil v přvní instanci spor, v němž se očekávalo připuštění důkazů za účelem přidržení osob záložně blízkých k přísežnému podání vysvětlení o hospodář- ství výboru bezprostředně před zatčením Drozda. Ale očekávání to se nesplnilo.

U okresního soudu pro přestupky.

Co je lepší než klobončnictví? O tom mohl by vyprávěti Václav Košvanec, 32letý, ženatý, v Žižkově bydlící a do Rožďalovic u Jičína příslušný. Býval kloboučníkem, ale řemeslo mu nešlo, tak se věnoval jinému povolání: prodával dívky do vykřičených míst- ností a sice činnost svoji rozvinul nejen v tu-, alei v cizozemsku. Košvanec provozoval prodej dívek tak okatě, že už si toho povšíml i Ústřední spolek pro zamezení mezinárodního kuplířství v Berlíně. Tam se domnívali, že Koschvanec je nějakým exotickým mužem, který z Turecka a Rumunska provádí své řejdy až k Severnímu moři a proto o něm psali nej- prve do Vídně, odkud se akta dostala teprve na správ- nou adresu do Prahy. Košvanec pozván k výslechu a přiznal se jen k tomu, co bylo dokázáno, že totiž měl „obchodní“ spojení se Cvíkovem, Brémy, Ústím n. L. a Drážďany. Za každou dodanou tam dívku do- stal 40 až 200 korun. Mezinárodní kuplíř Košvanec, který takovýmto způsobem vydělal více než z klo- boučnidtví, byl včera u přestupkového soudu na Ovocném trhu pro kuplířství tajemníkem p. dremn. Janovským odsouzen do tuhého vězení v trvání jed- noho měsíce, dvěma posty zostřeného.

Ze soudu odvolacího Smutný dozvuk hazardní hry... V hostinci pana Ant. B. v Kralupech bavila se kteréhos záříjového ve- čera společnost vážených občanů z města i z okolí a mimo jiné také známý podřipský statkář pan Josef K., majitel nejméně 180 korců polí, který za nedlouho ze zvláštní příčiny skončil sebevraždou. Do zmíně- ného hostince zabrousil totiž během večera »koče- vák«, jenž na výzvání statkářovo rozložil na stole přístroj ke hře tak zv. Amerika« (desku to v podobě polokruhu, na jehož jednotlivá číslovaná pole se sází.) Vrtoch Štěstěny chtěl tomu, že statkář, který nezdar ve hře snažil se přemoci stupňováním sázek, prohrál posléze 1140 kořun — okolnost to, která přiměla jej k činu, jehož byl by se nikdo od něho jako boháče nenadál. Statkář K. nazejtří šel k četnictvu a na jeho udání zavedeno bylo jak proti kočevákovi N., výčepníku v Kralupech panu B. a vlastnímu majiteli hostince Františku K. trestní řízení pro přestupek ha- zardní hry. Hned po výslechu statkář K., jenž byl veden jako svědek, pod tihou výčitek svědomí se zastřelil.. Soudní líčení skončilo tím, že kočevák N. byl odsou- zen k pokutě 50 K, kdežto oba spoluobžalovaní osvo- bozeni. B. z té příčiny, že není vlastně hostinským, K. proto, že v hostinci osudného večera nebyl příto- men. Při líčení odvolacím, při němž N-a hájil p. dr. Šebesta, B-a a K-a pp. dři. Schauer z Prahya Pavlousek z Kralup, byl potvrzen výrok I. stolice.

Opět nový obrat v afféře hraběnky Montignosové. Překvapující novinky v záležitosti hraběnčině přináší opět dnešní ranní pošta. Z úřadního pramen oznamuje se drážďanským listům: K výslov nému přání krále Bedřicha Augusta zahájeno bylo od úterka nové soukromé vyjedná- vání o smírné vyřízení záležitosti s hraběnkou Montignosovou. Na vyjednávání tomto nemají sez podnětu hráběnčiných právních zástupců zúčastniti členové ministerstva. Z Drážďan, 3. března. Několik saských listů při- náší tuto nejvýš překvapující zprávu: Král Bedřich August projevil ochotu přijati v sou- kromé audienci zástupce hraběnky Montigno- sové, jejž by si sama jmenovala. Audience má se již konati příštího týdne po návratu králově do Drážďan Náhlý obrat v jednání králově spočívá na rázném vystoupení toskánského dvora proti králi saskému době posledni Ze Salepurku, 3. března. Z úplně hodnověrných pramenů se oznamuje: Dvůr toskánský choval se k afféře hraběnky Montignosové od prvých počátků zcela nestranně. Avšak povědomé vystoupení justič- ního rady Koernera ve Florencii posledních dnů mělo za následek náhlou změnu dosava dn taktiky na dvoře arcivévodském. Bezo- hlednost, již osvědčil saský justiční rada vůči bez- branné dámě, vyvolala v rodu toskánském nemalé rozhořčení, zejmena pak vel m popuzen byl arcivévoda, muž povahy vznětlivé. Protože jedině vinou Koernerovou byla záležitost, jinak zcela soukromého rázu, ve ve- řejnosti zvířena, rozhodl se arcivévoda proti dřívější své zásadě, že na prospěch hraběnčin ve věci osobně zakročí. A tak dopsal králi saskému list, jímž na prvém místě vyslovil své poli- tování nad tím, že se zastaralá afféra na- prosto zbytečným způsobem a přičině- ním saského dvora opět dostala v po- předí veřejné diskuse. Arcivévoda prohlásil zcela otevřeně dále, že více nehodlá k tomu při- hlížeti, aby s hraběnkou Montignoso- vou, kteráž přece jest jeho dcerou, ne- slušně bylo jednáno Král saský odpověděl na to přípisem, že jest ku podrobnému projednání záležitosti ochoten. Zatím, ač dr. Koerner ve Florencii vše ztratil, pečovala to- skánská rodina i na dále o to, aby se urovnalo, co by se dalo. A snaha ta provázena byla skutečným výsledkem, král přivolil, aby finanční stránka, jakoži otázka, má-li princezna Monika nadále setrvati u hraběnky Montigno- sové, upravena byla smírnou cestou a novým ujednáním a to zcela neodvisle od ko- nečného rozhodnutí italských soudů. Tomuto zachován bude toliko význam čistě akademický, na dalš osud hraběnčin však účinku míti nemá. Náhlý obrat ve smýšlení obou stran zračí se zře- telně již v okolnosti, že se hraběnka Monti- gnosová již během měsíce dubna vrát z Florencie do Lindavy nad Bodam- ským jezerem. Rodina arcivévodská odebere se ještě v březnu do Lindavy.

= Sensační operace. Z Vídně, 3. března. »Neue Freie Presse« oznamuje: Professor chirurgie vídeňské university, dr. Eiselberg. představil ve společnosti lékařů muže, jenž nehodou ztratil pro-

Ze soudu civilního. Sporý sv.-václavské záložny. U zemského soudu v Praze dokončen byl spor o členství, o němž jsme již jednou referovali. Spor týká se žaloby, kterou po- dala proti sv.-václavské záložně majitelka domu pí. M. G., zastoupená advokátem p. drem. Šebestou, a jíž se domáhala uznání, že nebyla a není členem svato- václavské záložny. Tuto zastupoval p. dr. Jan Zavadil, senát skládal se z pp. vrch. r. Stárky, radů Havelky a Butty. Žalobkyně, kterouž sv.-václavská záložha za člena s deseti podíly považuje, a na níž repartici 3000 K žádá, tvrdí, že se za člena záložny nikdy ne- přihlásila. Uvedla, že v měsíci srpnu 1902, když byla na letním bytě, její manžel bez jejího vědomí u růz- ných ústavův o zápůjčku zakročil proti vtělení na její dům, že ji potom sdělil, že sv.-václavská záložna zápůjčku povolila. Na základě tohoto sdělení svého manžela podepsala pí. G. dlužní úpis, jímž svolila ke vtělení zápůjčky na svém domě a byla také pří- tomna při vyplácení zápůjčky v místnostech záložny. Při té příležitosti úřadník jeden malé postavy před- ložil ji knihu a ukázav jí prstem na rubriku, povídai „Milostpaní, jest třeba ještě malý podpis.“ Na toto vyzvání paní G. se podepsala, nezkoumajíc, jaká jest to kniha a jsouc toho domnění, že se jedná pouze nějakou formalitu, nejspíše o potvrzení, že valutu ob- držela. Že by se měla státi členem záložny, nikdojí nesdělil. Výplata zápůjčky se stala dne 24. září 1902. Později dověděla se pí. G., že v ten den byl stav zá- ložny již zoufalý, neboť dne 22. března 1902 zemřel Ort, dne 21. srpna 1902 povolala záložna za revisora p. Ot. Šetinu, účetního revidenta, který odkryl schodek 1,303.761 K 46 h, ve skutečnosti však obnášel schodek v době té 7,912.939 K 97 h. Dne 25. září 1902 sesadil výbor záložny starostu Drozda a dne 10. října 1902 byli zatknuti Drozd, Kohout a j. Z těchto okolností vyvozovala žalobkyně, že se nestala členem záložny, že takový úmysl ke členství neměla, také nedala na jevo vůli svou, jak zákon žádá, že chce vědomě, svo- bodně a určitě státi se členem záložny, že podpis její do matriky stal se takovým způsobem, že si nebyla vědoma, co to má za následek. Konečně uváděla, že členství, i když se stalo, platně ani nevzešlo, poně- vadž funkcionáři záložny podvodně veřejnost v omy) uváděli. Paní G. žádala, aby výslechem svědků se zjistilo, jak daleko členové výboru dne 24. září 1902 vědomi si byli špatného stavu záložny a že už nové členy neměli přijímat. Zástupce záložny předložil přihlášku, dále dlužní úpis, v němž pí. G. potvrdila, že jí záložna jakožto přihlášenému členu zápůjčky poskytla a matriku, v níž se žalující podepsala. Soud připustil důkaz těmito listinami a třemi svědky. Svědek, notář p. Št. Chládek, vypověděl, že dlužní úpis žalobkyni nečetl, poněvadž se jednalo pouze o ověření podpisu. Manžel žalobkyně připuštěn byl soudem pouze o pravosti a vzniku při-

Tržní a hospodářské zprávy

Konkursy. Konkurs byl prohlášen krajským soudemv Mladé Boleslavi na jmění Rudolfa Zůmana, obchodníka se smíšeným zbožím v Bělé, v rejstříku obchodním zapsaného. Konkursním komisařem před- nosta okresního soudu v Bělé, správcem p. dr. Honc, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 10. března, přihlášky do 10. dubna, rok likvidační 17. dubna. — Zemským soudem v Praze uvalen byl konkurs na jmění ne- protokolovaného obchodníka Richarda Kohouta v Praze čís. 674—II., bytem na Král. Vinohradech, Šmilovského ulice č. 5. Konkursním komisařem řáda p. dr. Müldner, správcem dr. Pollaček, advokátv Praze. Lhůty 11. března, 6. a 13. dubna. Petrohradská bursa. 2. března. (Zpráva Živnosten- ské banky.) 41/2% ruská renta z roku 1905 95.62, 4% ruská unifikovaná renta 89.87, ruské losy z r. 1864 394.—, ruské losy z r. 1866 324.50, brjanské železárny 166.50. Z Nov. Yorku, 2. března. (Tigr. »N. L.«) P'šenice stálů, na místě 121.—, na květen 1145/4, na červe- nec 1131/4, září 104.—, kukuřice na květen 535/2, na červenec 53/2. Mouka 3.90. Dovozné za obilí 11/2. Cukr muskátový 4/%, cukr centrif, ref. 51/2. Káva 75/s. Směnky na Londýn 4.84°5. Stříbro 59 14.

Damskou a dívčí

konfekci

za příčinou pokročilé sai- sony za velice snížené nabízí nový obchodní dům

J. Novák v Praze U Štarra“. dso