ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5b93a80-7108-11dc-bdb8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dno 2. února 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 33.
#4 alto_textblock #4
Na rannt a odpol. lIsty přodpláeí ne v Praze v adininistraci na měsíe . . na čtvrt leta . . . s dvojí donáškou z K so na měsí B dtvit ita . . . . 7 k o9k ve slstách: 2 K So na uněsíc . Poštou: a m aria : . . . 9 K oi s dvojí zásilku a rř na čtrrt lota : . . 11 K so
#5 alto_textblock #5
sK
#6 alto_textblock #6
NIL
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za 8h vd polední . . . ua zk Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 edpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty plati se hotově rapřed Přadplscení a inserty přijímá sdminí- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se těk redakee tiskárna a eapečico „ Národnich Liistá“. Rukopiky so novzacují.
#8 alto_textblock #8
Onešní číslo pra Prahu Je a 10 stranácl.
#9 alto_textblock #9
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 3. února t. r. v obvyklou ho- dinu ranní.
#10 alto_textblock #10
Nesnáze nadešly
#11 alto_textblock #11
Vtip pruské politiky odjakživa záležel v tom, rozdvojovati Rusko a Rakousko vzájem- nou řevnivosti a používati jednoho proti dru- hému na svůj probpěch. Vtipem tím pomáhá sobě i dnes chytrý Bülow při vyjednávání o nové obchodní smlouvy Německa s Ruskem Rakouskem. »Ze samé šetrnosti« prý k věr nému svému spojenci na Dunaji, z »blahovol ných ohledů« na státoprávní a ústavní jeho ne snáze domáci nevypověděl Rakousko Uhersku vyprchávající obchodní smlouvy a nenalehal na sjednání nových na základě vřízného« prohib tivního celního tarifu německého, nýbrž jal se za to tím pilněji vyjednávati o obnovu obchodní smlouvy Německa — s Ruskem. Kdyby se vyjednávání s Petrohradem bylo Němcům žádoucně dařilo, byl by nepochybné dobrý pan Bülow shovíval a čekal vůči svému milému spojenci podunajskému ještě hodně hodně dlouho, nechávaje Körbrovými ducha- plnými officiosy ve Vídni chválit své šlechetné spojenecké srdce až do hallelujah. Avšak Ru- sové jsou na štěstí své aspoň tak bystrýmia obezřelými obchodníky jako Němci berlinštía nedají se tak snadno při uzavírání obchodníeh smluv od dobrých sousedů ošidit; zkrátka; rozdělané a již hezky pokročilé vyjednávání mezi Berlínem a Petrohradem asi před měsícem počalo se příčit a hatit, až k nemalé mrzutost pánů berlínských téměř uvázlo. Nuž, tu si vtipná hlava pojednou vzpomněla na Rakouskol Což aby s tím počal nyní honem vyjednávat o novou obchodní smlouvu Tím by věru učinil na houževnaté Rusy patřičný nátlak, aby se stali povolnějšími a nutili se skoncovati obchodní smlouvu svou s Berlínem dříve než tento uzavře ji s Vídní a Peští. A tak tedy ohlásil z nenadání — asi před třemi ne- dělemi — německý vyslanec při dvoře vídeň- ském hr. Wedel panu Körbrovi, že vláda německá — nemůže děle čekat, alébrž snažně si přeje, aby Rakousko již konečně po- čalo se s Nömeckem o příští obchodní poměr vvůj pilně smlouvat. Kdyby to nebylo právě Německo, nebyl by si snad pan Körber takou urgenci bral přílis k srdci, nýbrž moudře si pomyslil, že na vyta- hování rozpálených kaštanů pro cizí je času dost. Avšak vůči Berlínu kdež pak! — Ještě před měsícem (9. ledna t. r.) muhl na veřejné voličské schůzi ve Starém Brně německý posla- nec Lecher žehrat na Körbra, že nečiní pra- žádných příprav ku projednání celního tarifu rakousko-uherského, tohoto předpokladu pro všechny obchodní smlouvy s cizinou, však hle, dnes už — vděk pruské urgenci — konuji delegáti rakouské i uherské vlády ve Vídní porady o sjednání přišti obchodní smlouvy Rakousko- Uherska — ne sice s Ruskem — ale s Německem. Tím pak nadchází Körbrovi éra stále o dalovaných, však již neodkladných a nesnad ných zkoušek státnikových. Do nedávna stavěl se bezstarostným hrdinou dne, vyzývajícím nebezpečí a smějícím se všem nakupeným překážkám na cestě své. Dával nám
#12 alto_textblock #12
svými offieiósy s náramnou srdnatosti zvědět že se pranic nebojí naši hrozicí obstrukce proti celnímu tarifu s Uhry, že si ví rady a pomoe už předem i s uherským vyrovnáním i s ob- chodními smlouvami s cizinou, že to všechno dokáže bez nás i proti nám, jen to luskne! »Vytrvají li Češi v obstrukci, nebude jim v tom nikdo bránit — zněl zpupný výsměch jeho tiskových mameluků (»Neue Freie Pressee jako »Bohemie«) — ale oni budou ještě dále od- raženi, aniž by svou taktikou dovedli vládu ve hnati do soutěsky. Jsou to falešní přátelé Čechů kteří jim namlouvají, že záležitosti obchodně- politické mohou vládu donutit k uzavření smíru s obstrukel českou. Jsou to falešní přátelé, po- něvadž budí v Češích takové naděje, aby je po- vzbudili ke svěžímu odporu, kdežto skutečnost a události takovým nadějím a podnětům ne odpovídají. Lze naopak s největší ji- stotou poznati, že z věcí obchodne politických nevzejdou ani vládě ani státu naprosto žádné nesnáze a rozpaky, kteréž by straně ob- strukční mohly přiněsti nějakých výhod; ani dnes, ani později. ..« »Nechť si obstrukce česká zabrání parlamentu, že týž nebude schopen, aby v čas vykázal ra- kouské obchodní politice dráhy její — však o tom nieméně není pochybnosti, že vláda do- vede přes všechnu obstrukci již všechny hospodářské potřeby státu obstarati, jak co do poměru k cizině tak i co do poměru k Uhrám« Ba ani odporu maďarské opposice se trou- falý »hrdina Körber« nelekal, nýbrž ohlašoval svými officiosy stále, že i kdyby parlamentní projednání celního tarifu a obchodních smluv na krásně v obou parlamentech dualistické říše habsburské selhalo, nieméně proto přece její hospodářské a obchodní zájmy budou oběma vládami v nových smlouvách obchodních v čas dobře opatřeny. — Avšak nepodobá se, že by byl všemi těmito bramarbariadami svých officiosů koho hrubě přesvědčil a ukonejšil. Ani svých vlastních ně- meckých stoupencův a pomahačů ne! Z dou- bravy německo-ústaváckých listů nešumí pra- žádný ohlas důvěry, naopak ale se všech stran ozývá se jen panický strach z věcí přištích, obchodním, továrnickým a průmyslovým světem německým lomcuje úzkost, jak nás opět Ně- mecko při obnově obchodních těch smluv ohne, jako vždy, i když je projednávaly parlamenty cislajtánský a uherský. Bez brnění, beze síly, nepřipraveno a rozháráno že vychází Rakousko do obchodního zápasu s cizinou, která si asi dá draze zaplatit ty krátké a provi- sorní obchodní smlouvy, jež může Rakousko za daných okolností nabídnouti. Většina těchto žalujících a naříkajících Jeremiášů ovšem klne nám, že prý jsme vši tou bídou Rakouska vinni, my Čechové. Nuž — včera a tempo dr. Pacák lapidárně ukázal na ty pravě a vla s t n vinníkyl
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. února. (Polské koloa české požadavky.) Ve stati „Boj o uni- versity“ shledává krakovská „Nová Reforma“, že Čechové, domáhajíce se zřízení druhé české university se sídlem v Brně, žádají jen to, co jim vzhledem k jich počtu a poplatnosti náleží prá- vem, že jich požadavek jest rázu čistě kultur- ního, kdežto požadavek Němců, aby se v Brně zřídila nová, již šestá universita německá, jest požadavek politický. „Národnostní zápas — píše
#14 alto_textblock #14
dále — vytvořil v Rakousku skutečně již ne- možné poměry, když při zakládání nejvyšších vzdělávacích ústavů mají rozhodovati jedině ohledy politické. Proti tomu mají co nejrozhod- něji protestovati všechny parlamentní kruhy, jež v zápase tom nemají bezprostředního zájmu. Nemá-li nynější kabinet odvahy, aby na Němce energicky zvolal „quos ego“, pak jest povinnos přinutiti jej, aby složil vládu do jiných rukou. Spor česko-německý skládá se dnes tak, že ne- splní-li se aspoň tento spravedlivý český poža- davek, nemožno naditi se změny v parlamentn taktice české delegace a bez té změny jest uzdra- vení parlamentu nemyslitelno. Jestliže tedy pol- ské kolo, jak stále o sobě tvrdí, skutečně touži po uzdravení parlamentu, pak jest povinno vrhnouti celý svůj vliv na vážku ve prospěch onoho českého požadavku. V opačném případě vezme na sebe značnou čásť odpovědnosti za další, i pro Halič velice škodlivý rozklad rakou- ského parlamentu. V Praze, 1. února. (Před schůzí uher ské delegace.) Prvá schůze uherské dele- gace, jež se bude konati ve středu o 3. hodino odpoledne, bude dle „Budap. Tagbl.“ rázu in- formačního. Bude totiž nutno nejprvé se dohod- nouti, v jakém pořadu delegační výbory projed- nají jednotlivé odbory. Nejvíce pozornosti, jak přirozeno, věnováno bude v Uhrách jednání vý- boru vojenského, jež má vrhnouti jasné světlo na veškery sporné otázky vojenské. Opposiční členové delegace, mezi nimi i hr. Apponyi, dali se vřaditi vesměs do tohoto výboru. Předsedou vojenského výboru jest Kolom. Szell, kterýž jest zároveň místopředsedou celé delegace, ale bude se moci věnovati jen vojenskému výboru, poně- vadž předseda delegace hr. Jul. Szapáry jest již zdráv a bude delegaci předsedati. Ryt. Pitreich podá v uherském vojenském výboru podobně. jako v rakouském, obširné exposé, jež se slane podkladem rozpravy výborové. V peštských poli- tických kruzích se očekává, že uherská delegace ukončí své práce asi do 20. února, tak že by uherská poslanecká sněmovna mohla v ponděli 23. února apočíti opět své práce.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničně.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 1. února.
#17 alto_textblock #17
Zmařený finský attentát. Policejní ředitel finského gubernského města Vasy kapitán Knegelm obdržel nepodepsané psaníčko, aby se ten a ten večer dostavil n milostnou schůzku. Za zehvili přišla k němu mladá Finka a varovala jej před tím dostave- níčkem. Vyzradila, že ona sama to psaní psala, přinucena k tomu dvěma studenty, kteříji diktovali a polom ozbrojili dýkou, aby ji kapi- tánu vrazila do srdce. Kapitán na dostaveničko šel, ale za ním kradli se policejní strážníci. Oba studenti už tam čekali, aby viděli výjev, který nastrojili a bude-li třeba, útočnici přispěli na pomoc. Byli zatčeni. Jeden je farmaceut helsingforské university Otto Erikson. Druhý se jmenuje Konrad Westlin. U prvého byl nalezen nabitý revolver, finský nůž a gutaperčová hůl, u druhého dva nabitě revolvery, finský nůž a gulaperčová hůl. Kromě toho Westlin měl při sobě sňůru, jež byla patrně určena za osidlo na krk. Na jich udání byl zatčen třetí jejich druh, železničný mazač Tong, u něhož v bytu nalezena velká hotovost. Tong byl duší podniku. Policejnímu řediteli, jakmile byl by postřelen padl, mělo být na krk zadrhnuto oko a měl býti zatažen pod led. Vyšetřování se vede.
#18 alto_textblock #18
*
#19 alto_textblock #19
a
#20 alto_textblock #20
Anglický zákon proti přistěhovalcům. »Daily Express« dovídá se některých po- drobnosti o zákonu proti přistěhovalcům, kterýž bude podán anglickému parlamentu tento týden hned po jeho sestoupení. Dle zákona toho bude musit na příště každý cizí přistěhovalec před ložiti průvodní list, jenž obsahovati musí ze- vrubně udaje o předchozím životé jeho. Bu- dou-li udaje ty jemu nepříznivé, anglické úřady nedovoli mu na břeh vstoupiti. Lodi musí pak osoby takto odmitnuté na vlastní útraty zpět dopraviti. Vystěhovalci budou podro- beni po 5 let přehlídce policejní. Úřady mají právo zakazovati jim usídlení vji- stých okreslch, kde už jest veliký nával cizineů. Možno jest prý, že také cizinci, v Anglii již prodlévající, budou na čas policejní dohlíde podrobeni.
#21 alto_textblock #21
Nové zasedání sněmovny anglické,
#22 alto_textblock #22
jež zahájena bude tento týden, bude, jak jsme minule již podotkli, ve znamení fiskální politiky. Politika ta vynesla již na povrch pověsti, že z zasedání toho dojde i k utvoření nové střední strany, jejímiž vůdci mají býti lord Rosebery vévoda z Devonshiru. Oba shodnouti se chtějí prý na základě, že by Rosebery, dosud předák opposičních liberálův, opustil nadobro politiku samosprávy pro Irsko, kterouž opustil dříve už na polo, a že by vévoda zřekl se známé osnovy zákona vyučovacího, proti němuž vytrvale vy- stupují obce odštěpencův ústavních. Více snad zvíme o novém utvoření strany na schůzi. libe- rálních unionistů, kterou Chamberlain svolal na 3. únor a kdež chce žádati za schválení toho že užil peněz celé strany té k propagandě pro celní projekty své, ač těchto neschvaluje c elá strana ta a — ne na shromáždění ve staré rad- nici londýnské, kdež má mluviti vévoda z De- vonshiru. Zde ovšem po ukončení řeči neděje se usnesení o resoluci, nýbrž hlasuje se prostě o projevu díků vévodovi. Lord major sám bude tu předsedati.
#23 alto_textblock #23
Doživolní senátoři francouzští. Úmrtím senátora Deschanela počet doži votních senátorů francouzských klesl La 10. Osm z nich bylo v prosinci 1875 při ustavení republikánského senátu národním shromážděním zvoleno. Jest mezi nimi i Wallou, otec nynější ústavy francouzské, Berenger, dále věvoda d'Audiffret a j. Dále zvoleni byli Berthelot 1881 a 1884 Marciěre senátem samým. Od r. 1884, kdy zastavena byla volba doživotních senátorů, zemřelo těchto 65 a nahraženi byli senátory volenými departementy. Los nyní rozhodne, kte rému departementu mandát po Deschanelovi připadne. Kraj sekvanský má ještě právo na dvě nová místa v senátu, vedle těch pak devět de partementů má právo každý na jedeu taký mandát senátorský.
#24 alto_textblock #24
Nový řád pro konklave. Dřívější zprávy své v záležitosti té doplňu- jeme ještě těmito zprávami: Starý, nynějším poměrům již nevyhovující řád pro konklave, zaměněn bude Piem X. řádem novým. Za místo konklave má na příště výslovně býti určen Řím, leda že by se naskytly překážky nepřekonatelné. Právo veta jednotlivých národů bude budoucně kanonicky odstranéno ustanovením, že každý kardinál při vstupu do konklave musí odpři- sáhnouti, že nedá žádným vlivem cizím př výkonu volby na sebe působiti. Kdož jednuti
#25 alto_textblock #25
budou jinak, budou potrestáni vyloučením z konklave, ano i vyobcováním. Také velmi vy- soké poplatky při jmenování kardinálův mají býti odstraněny. Ve Vatikánu jsou velmi rozzlo- beni zprávami pařížského tisku o chatrném zdraví papeže. Osoby, jež se s Piem X. stý- kají, ujišťují, že zprávy ty jsou bezpodstatny
#26 alto_textblock #26
Prazvláštní plány Německa.
#27 alto_textblock #27
Petrohradský dopisovatel pařížské »Patrie sděluje listu svému: »Osoba, jež svým postave- ním může býti o věcech těch spolehlivě infor- mována, ujišťuje mne, že mezi Dánskem Německem uzavřena byla smlou va. (Toto tvrzení bylo námi dříve již zaznamenáno z jiného pramene.) Kdyby Anglie byla stržena Japonskem do války s Ruskem, Německo obsa- dilo by bezprostředně na to se značnými silami a v přátelském úmyslu Kodaň, uzavírajíc tak moře Baltické a zamezujíc tím ruským lodem z moře vyplouti a anglickým do moře toho vniknouti. Vilém II. dychtí po zně m- čených přístavech ruských Rize a Revalu. Ten či onen, neb oba mohly by Německu býti postoupeny Ruskem, válkou vy- čerpaným, náhradou za ochranu zmíněnou, jež by mu mohla býti zvláště užitečnou v takové době kritické. Při neodvratném dělení Číny, jež by nadešlo za války, Německo chce vy- hraditi sobě Pekin a provincie okolní. Pozoruhodno jest, že Němci radili nedávno již Dánům, aby zřídili tvrz, určenou k obraně Ko- daně, jež by se budovala pod jich dozorem. Netřeba také zapomenouti nedávné oficiální ná- vštěvy Viléma II. v Kodani, při níž byl prová- zen kaneléřem Bülowem, jakož i pozdější ná- vštěvy dánského následníka v Berlíně«. Rozumí se, že všechno toto tvrzení »Patrie« podáváme s reservou.
#28 alto_textblock #28
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy na včerejší odpoledne byl svolán ke druhé řádně le- tošní schůzi, aby vyřídil třiatřicet odstavců jednacího pořadu. Jedna záležitost, která vzbudila nemalý roz- ruch a zájem majitelů a přátel psů, na jednací pořad vůbec nebyla položena, t. j. návrh na zvýšení dávky ze psů z 8 na 15 K ročně. Protest majitelů psů byl ze schůze na Střeleckém ostrově tak mohutný, že návrh ten snad vůbec ani nebude dán k rozhodnutí sboru a že asi při opětném uvažování v radě měst- ské bude definitivně pochován. Válečné tažení slovem i písmem a tiskem zahájené na zachování staré kol- kovny v Dlouhé třídě bylo poněkud předčasné, nebol otázka zbouráni tohoto domu ani nebyla dána na jednací pořad včerejší schůze. Zdá se však, že obhájci další existence kolkovny nezvítězí, neboť v žádné straně na staroměstské radnici nejevi se velké nadšeni a zvláštní zalíbení pro zachování kolkovny. — V kru- zích řemeslnických za to tím značnější pozornost vzbudila otázka postavení obecního domu, v němž by byla umístěna některá řemesla. Odmítavé stano- visko technické komise vzbudilo roztrpčení, kterému měl býti dán výraz při debatě ve sboru. — Kluba sdružení svobodomyslných obecních starších konaly před schůzí sboru porady. Schůzi sboru zahájil starosta p. dr. Srb v přílom- nosti obou náměstků pp. dra. Groše a Seiferta po 1/45. hodině odpol. Galerie velmi četně navštívena Starosta p. dr. Srb věnoval vřelou vzpomínku zesnulému členu sboru p. Aug. Marsanovi, jehož pa- mátce vzdali členové sboru čest povstáním. Při interpellacích ujal se slova nejprvé ob. st. pan Prášek, jenž slěžoval si, že od zemské obrany pro- střednicivím doručovatelů magistrátu dostává německá sdělení. Poněvadž příjem německých listin odepřel, zřízenci připevnili je na dvéře bylu. Řečník zmíniv se o tom, že bylo by nejlépe, kdyby zemská obrana a domobrana byla spravována zemskou správou, jak tomu je v Uhrách, žádal p. starostu, aby k tomu působil, by magistrát praž- ský českým občanům jen české přípisy vojenské do-
#29 alto_textblock #29
FEUILLETON.
#30 alto_textblock #30
Na slovanský vzduch Rok za rokem v naší společnosti turistika nabývá větší a větší obliby. Zapadněte do kte- réhokoliv kouta světa, za kterékoliv doby roční. jsou-li tam vůbec turisté, budou tam jistě i zá- stupci české obce cestovatelské. Přes to však u nás posud cestuje se takořka beze vší soustavy Náhoda slepá a ještě slepější moda určují popud i směr většiny připadů naší turistické mobilisace. Dnes je u nás modou, a sice otrocky, bezhlavě od sousedů odpůrců přijímanou módou, jezditi ku pobřeží německého moře. Mořské lázně He- ringsdorf, Misdroy, Ostende i Blankenberghe vítají české cestovately v hojném počtu. Ne roz- mysl vlastní, ale společenská (davová) nák a za (co slyším, že provedl soused, dostanu chuť, pro- vésti sám), je tu hlavním pružidlem jednání. Ostatně i blízkost příležitosti, pohodlí, komuni- kace, komfort spolupůsobí na úkor vlastní idey a potřeby. Také v turistice horské není lépe. Ně mecké Alpy hemží se českými horolezci. Jsme i v těch oborech zapřaženi do vleku sousední starši kultury. Je na snadě, nemáme-li v tom spřežení úplně pozbýti vši schopnosti osobitěj- šího počinu, že třeba postupovati vědomě a sou- stavně. A tato potřeba svébylnosti vede v oboru turistickém k cestování — do slovanskýeh zemí. Možnost, na štěstí, je dána a není daleka. Chcete mořské lázně? Od Crkvenice na ji všecko pobřeži chorvatsko-dalmatské až ke Ko- toru skýtá rozkošná místečka, jež plně nahradi pochybnou hostinnost břehů baltických. Chcete na hory? Jsou tu Slovanské Alpy, plné vděčných partií, jsou rozkošná střediska na Bledu, Jezer- sku, jsou tu slovanské Tatry s útulným Zako- paným, kde všude lze okřáti mezi bratry . .. Jen dobré vůle je třeba a trocha vymanění z otěží paní Módy. Až v naší turistické společ- nosti nabude vrchu zásada: „především užšt vlasť, pak země slovanské a pak teprve cizina!“ začne vše také jinak vypadati s naší, tak bolest- nou dosavad vzájemností slovanskou, slovy hlá- sanou, ale skutky málo dokazovanou! Věru, vděčné jsou výlety do zemí slovan- ských a kdokoliv z našich s porozuměním a bez
#31 alto_textblock #31
předsudků vyjel si do slovanské země, nikdo nelitoval. Chci také o podobné cestě vypravovati. Šlo o výlet na slovanský Jih. Máme smlu- veno dostaveníčko na Velikonoce v Dubrovníku. Není mnoho času na zbyt a tentokráte má jíti cesta nikotiv po moři! Tedy zadem, letem pře Bosnu! Představte si scenerii: jarní nálada, ná- draží v Pešti. Malý vagon II. třídy, určený ku přímé dopravě až na hranice Bosny, je přecpán. Stěží našlo se místečko v koutě. Obecenstvo, po většině Turci a Semité obchodníci, Kupé na- plněno dýmem laciného tabáku, hovory o drahém zboží... Uháníme už pustami uherskými. Miji hodina za hodinou, nic nenaskýtá se oku než pláň, tu tam vesnička, hejno čápů, stádo roz- běhlých koní... Mimo Subotici a Sombor není pozoruhodnější stanice. Nekonečná, umořujíeí jednotvárnost kraje, snad ještě podpíraná nudnou náladou nedělního odpoledne, která i z města ven daleko do prázdna přírody vyzařuje. Šeří se a za Samborem konečně změna! Letíme kolem — hořící vesnice. Ponurý effekt! Požár v pustě! Řezavý kontrast do obrazu turistické nálady! U Gomboše přeplavili vlak na prámu přes Dunaj, rozvlněný, třpytující bledým svitem mě- síce. Za Dunajem přisedl do kupé bratr Polák z Krakova, obchodní cestující. Nabízí v těchto končinách patentní zámky, krakovský saláma ruské cigarety. Kolem 11. hod. vyjíždíme do nádherné, maurským slohem provedené budovy nádražní v Bosenském Brodě. První a poslední pěkná bu- deva staniční. Dále do země jsou stanice — výstavnosti našich lokálek. Vsedáme do bosenského vlaku. Vagony jsou pohodlny, dvě osoby se v nich pohodlně vyspí. Nás je více. Možno leda chvílemi podřimnout. Ráno, s probuzením jsme v novém světě. Divoká krajina, plná bystřin, hučících řek, vodopádů skalnatých, romantických tvarů horských, ori- ginálních tureckých hnízd, přilepených na skály — bývalých hradů loupežných — obyvatelstvo, sám turecký kroj, scenerie tak zvláštní, pestrá, slevanskému oku i sluchu tak zajímavá! Jen toho lijáku kdyby nebylo, spokojenost byla by úplná. V Sarajevě je půlhodinná za- stávka. Kupé se vyprázdnilo, zůstal jen Vídeňan, jedoucí na návštěvu k synovi, dobrovolníkuv
#32 alto_textblock #32
Mostaru; vedle v damském oddílu je jeho žena a dcera. Vstupují dva srbští popové. Jeden kolos, zarostlý mohutným, černým plnovousem, druhý slabý, s pichlavým hlasem. Je ponděli ráno, přede mnou na stolku leží sobotní „Národní Listy“. Hřebíček k navázání známosti. Už jsme také v živém rozhovoru. Pomáhám si ruštinou, srozumujeme se dokonale. Oba popové jsou ne- únavní ciceroni. Vykládají, co z okna zahlédneš a když hustá metelice zakryla vyhlídku, vyptávají se na české věci. I malou lekci z národní poesie a hudby jsem dostal. Notují úryvky národního zpěvu hrdinského s takovou vřelostí, až ubohý Němeček bere do zaječích, hledaje útulku v sou- sedním damském kupé. Jedou se mnou skoro až do večera . . . až za starobylý, originální Mostar. Tu tam, na sta- nici vítá je deputace popů a měšťanů. Shledávám čím dále zřetelněji, že se nacházím vlastně ve společnosti vynikajících sloupů zdejší pravo- slavné církve. Na jedné stanici dosáhl projev úcty rozměrů až obdivuhodných. Bylo to v Ja- blanici. Na perroně čeká statný nadporučík ra- kouského vojska, přiskakuje k vozu a div di- vouci! líbá uetivě ruce obou popů ... Je to je- jich žák, přidělen je posádkou do české Plzně. tráví však doma v Jablanici tříměsíčnou do- volenou . .. Seří se. Popové blíží se k domovu. Jeden z nich vyžádal si ode mne „Národní Listy“ Klade číslo opatrně do spodní kapsy černé řízy povídá polo žertem, polo vážně: — Teď mám bombu v kapse ... Kdyby ji tak u mne našli! .. Osaměl jsem v kupé. Trať stále stoupá. Nej- krásnější čásť serpentinami se vine stále výša výše... Pod námi do široké dálky prozírá kra hercegovský. Už jen skály a kosodřevina mihají se v šeru. Tu tam stádo beranů, pasák, tulící se do hrubě houně... pak vše se noří do tmy. Řada malých, opuštěných stanic. Mám pocit, že už nikdy nedojedeme živějšího kraje... Dostupu- jeme hřebenu pohoří, odtud budeme zase kle- sat... až k samému moři. Na hřebenu chudé stromovi prohýbá se pod nárazy zuřivé bory. Pozoruji vzrůstající vzteky rozpoutaného živlu. Vlak pádí srázně dolů... V závratné výši, když měsíc vysvitl, zamíhl se čarovný pohled v zátoku mořskou.
#33 alto_textblock #33
Řeka Ombla zde vyvěrá ze skály a v nedlouhé pouti své vlévá se do moře... Cítím už chlad přímořského vánku. Ještě ostrý zákrut v levo za skálu a z temna noci vynořila se světla. Jsme v Gruži, přístavné stanici dubrovnické. Po tří- denní skoro cestě, jako z klece vyprostěn, vyska- kuji radostně na perron. Čeká mne otevřená ná- ruč. V uzavřeném povoze jedeme podél obruby šlehaného vichrem moře do Dubrovníka. Vichr úporně duje do kočáru; zdá se co chvíli, že ná převrhne. Konečně předměstí Píle, villová čtvrt, kde mezi zahradami spletitou uličkou zdí ubí- ráme se k rodinnému obydlí. Pozdě do noci na verandě, s vyhlídkou na rozbouřenou hladinu. těšíme se svému shledání ... Rozkošné dny dubrovnického jaral Na obzoru ani mráčku, jasně modrá nebes báně radostně se klene nad široširým zrcadlem mořským. Vůkol nás k rozpuku se hlásí květena v pravdě tropická: palmy, cypřišové háje, mohut né listy aloi, oranžerie a citronové stromy, vše plno ovoce ... Oku našince pastva překvapu- jíci na přírodu, sálající zde všemi kouzly žha vého jihu. Břeh terasovitě se zvedá nad hladinu ve randovité naší zahrádky — rozhlížíme se v pravo v levo, po sousedních letohrádeích, rovněž ob klopených zahrádkami, jako nalepených na vy sokou stráň, již vévodí mohutná tvrz Imperial. Pod námi, v levo, vlastní Dubrovník, obtočený starou massivní hradbou. Projdete-li branou. octnele se na hlavní třídě Stradoně, vedoue ku protější druhé bráně táhlého městečka. O Stradony v pravo, v levo, přímočarně odbočuj uzounké uličky, křižovány jinými rovnoběžkami. Pyšný Dubrovník, přes drobounkou svoji bytost. nezapře svůj aristokratism, ani u výstavnosti. Aspoň na hlavní třídě. Zdejší „Široká ulice“ nen snad ani 3 metry široká, ostatní uličky jsou značně užší. Dojem čistě italský: prádlo — ne vždy půvabné — vyvěšeno z okna a nečistoty a špíny dost a dost. Cizinci usazují se raději před branou, ve villovém předměsti Píle. Zde je vskutku rozkoš, najati si byt na nějaký týden, v době, kdy u nás trvá počasí drsné a stráviti zde nejrozkošnější jaro uprostřed skvostné scenerie ryzího slovan- ského kraje.
#34 alto_textblock #34
Vyjdeme-li ze Stradonu 2. branou na silnici podél moře k jihu, staneme oslněni pohledem na věčně zelený ostrůvek Lakromu. Asi 5 minut trvá přeprava parníčkem. Rajský zde koutek — plný palem, pomerančů, citronů a cypřišů, druhdy majetek nešťastného Maxmiliána ameri- ckého, dnes ve správě klášterníků... V opu- štěné pevnůstce rakouské na vrcholu Lakromy našel jsem řadu českých jmen. Život proudí Dubrovníkem v pravdě jižní. Od rána plní se ulice venkovany a venkovankami z Hercegoviny i z jiných končin. Vedle dalmat- ských nosičů a prodavačů, nejpestřejší kroj mají Konavljanky a Hercegovky. Na tržišti vedle ob- vyklých potravin prodávají na malých mističkách kelečka smetanového škraloupu do kávy a čerstvě nalovené ústřice.. Odpoledne pálí slunce a Dubrovník je pustý... Za to večer začíná živá promenáda. Po Stradonu valí se davy, pestře promichané. Lid mísi se tu s pány, hlučí, směje se a baví. Občas za krásných nocí bývají koncerty na ná- městí před radnicí (kapelník — to se ví! — Čech, pan Čížek, ochotný průvodce po Dubrov- níku) a když pozdě v noci vrátili jste se domůa sladce usínáte, vzbudí vás z uličky mezi zahra- dami tóny sladké mandolináty a krásný mužský sbor, vyburcují obyvatelstvo z vill. Dámy v sou- sedství mají podnět k samolibým domyslům ... Zachce-li se vám výletů, je Dubrovník stvořen východiskem. Ku pramenům Ombly, k obrovským platanům v Kanosse, do čarovné boky Kotorské a na Černou Horu... Co může býti lákavějšího? Zimní a jarní doba je výletu na slovanský jih nejpříznivější. V nejvíce navštíveném „Hötelu de la Ville“ skoro po celý loňský týden velkonoční zaujímala česká společnost stálou velikou tabuli o 30—40 osobách! Denně se arci mnoho měnilo, ale stá- lých nás zůstávalo přece aspoň 15. A nebyli jsme nikterak smluveni z domova! Sjeli jsme se zcela náhodou, jen tím, že všichni vedeni jsme byli myšlenkou, poznati čarovný, pohostinný, slovanský jih! A nelitoval z nás nikdo!
#35 alto_textblock #35
Dr. B. Prusík