ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 c5a145b0-7108-11dc-94f2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
31. ledna 1904
#2 alto_textblock #2
MI. Příloha .
#3 alto_textblock #3
Národnich Listu
#4 alto_textblock #4
K čislu 3s.
#5 alto_textblock #5
Strana 17.
#6 alto_textblock #6
Ruské odborné sjezdy. (Průběh a zakončení Piro govského V Petrohradě, 26. ledna. (Pův. dopis »Nár. Listů«.)
#7 alto_textblock #7
V. (S.) Jakmile sejdou se na vědecký sjezd vedle mužů, kteří pěstují vědu u stolku nebo v laboratoři, mužové (nebo ženy), které věda společnost postavila do mraveniště praktického živola, buď aby ji přímo applikovali, nebo zji ných důvodů, není možno, aby se diskusse po hybovala v nadoblačných sferách theorie, nýbrž záhy musí sestoupiti na faktickou půdu sou- časných veřejných poměrův a volky nevolky zabývati se jimi. Jakmile na př. utvořila se při ruském tech- nickém sjezdu sekce pro hygienu a té sekci dána na program otázka školní hy- gieny, není možno nemluvit 1. o současném stavu ruského obecného skolství a osvěty,2 podminkách zdárného jeho vývoje, 3. při uva- žování o těch podmínkách není možno nezmíni se o materiálním postavení rodičův. To se taky, pokud jsem měl před několik lety příležitost pozorovati v Kyjevě a nyní v P- trohradě, dělo a sice při úplné svobodě slova, neomezované ani úzkostlivostí voleného předsedy té oné schůze, v té oné sekci ani nestísněné přítomností veřejného vládního orgánu. Šuškalo se sice o takových orgánech tajných, ale nepo- zoroval jsem, že by si řečník v samém proudu výmluvnosti přidržoval uzdu a ukládal reservu. Na př. byl jsem přítomen schůzi sekc »Vračebného bytu« při Pirogovském sjezdu, kde projednávaly se otázky o socialním postavení zemského lékaře. Lékaři »jevreji« roz vinuli při tom otázku výjimečného postavení židů v Rusku v celém rozsahu. Podán i návrh aby sekce vyslovila opovržení těm zemstvům která nechlějí přijímati lékaře židovského původu. Karikatura vážného projednávání důležitých otá- zek na vědeckém sjezdu byla by aspoň úplnější. kdyby byl pak někdo vstal a navrhl opovržení okresním výborům zemí alpských a některých německých okresních výborů zemí sudetskýchv Rakousku, kteří si dávají do konkursu, že kom- pelovat může jenom křesťan, poslední pak sty- lisují toho křesťana tak, že to musí být Němec křesťanského původu a opovržení nejvyšší zdra- votní radě ve Vídni, která ve svém orgánu » Das Oesterr.-Sanitätswesen« napořád takové konkursy otiskuje. Nechtěl jsem říci nic víc ani mlň než na- hoditi na papír zkizzu obrázku při osvětlení do- padajícím z osvíceného zdroje sousedního státu. Nemohu opustit skizzu, abych ji nedoplní jedním, dvěma škrty: Zminěný návrh provázen byl bouřlivým po- tleskem asi jedné třetiny přítomných. Ostatní mlčeli. Nikdo nemluvil proti. Tleskali žídě část Rusův, ostatní Rusové sledovali lhostejně děj V jiné sekci Pirogovského sjezdu, myslím pro sociální medicinu, viděl jsem obraz něco živý, ne mnoho; mdlá srážka, docel krátká. Zde jest: projednává se otázka příčiny léčení tuberkulosy. Napřed přečtou autoři psané přednášky. Otvírá se dískuse. Mluvi se sem tam. K slovu hlásí se dáma. Po krátkém úvoduje zde s návrhem na zavedení osmihodinně doby pracovní. Dáma byla židovka. Do potlesku vmísil se sykot a hlasy: Pro- vokatéři jste. Organisovaná banda. Rozbyli jste technický sjezd, chcete rozbit Pirogovský. Dobre víte, že podle stanov sjezdu nelze tak pokr čovat. Ani lékaři nejste. S druhé strany odpovídalo se: Svobodu slova, zde chtějí násilně omezovat svobodu slova. Ani nevím, bylo-li hlasování nebo ne. Jed- nalo se dál. Proti samému návrhu nemluvi nikdo, ale proti zanášení na vědecký sjezd otá- zek, jež tu řešiti nemožno. Vážnost zvrhla se někde v neodolatelnou komiku. Myslím žev sekci pro dětskou medicinu projedná- vala se otázka příčiny úmrtnosti dětí. Vystoupí jedna dáma a rozumuje asi takto: Největše úmrtnost řádi mezi dětmi nemanželskými. Vy- konáno dobročinností soukromou i státem sice již mnoho, ale všechno to nestačí. Pořád ještě nejsou řádně zaopatřeny všechny nemanželské děti. Nedostává se peněz. Vím kde je vzít. Pomněte: Nemanželské děti přivedli na svět svobodní mužové. Proč se nežení? Navrhuju, aby sekce vyslovila se pro to, aby každý samo- statný muž, který může živit rodinu, se ožení a kdo se do jisté doby neožení, aby platil dan. Daň tato budiž vysoká a progressivní, boháč musí poměrně mnohem více platit než méně majelní. Z této daně ať se zřídí fond, z něhož bude se platit na vychování všech nemanžel- ských děti bez rozdílu. Všecko se směje a ironicky tleská. V tako- vém ovzduší měl přednášet výtečný dr. Žban kov o reformě zákona jednajícího o neman želských dětech. Po hloubavé přednášce přišel ke konklusi, že doporučovalo by se změnit zá- kon v tom smyslu, aby nemanželské děti měly veškerá práva manželských. V právu tom stůjž na prvním místě právo dědické. Nemanželské děti mějtež po otei stejné právo na rovný podi jako manželské. Rozumí se, že otec povinen jest starati se stejným způsobem o výchovu svých neman- želských děti až do úplné jich schopnosti samo- statného výdělku, jako manželských Situace rozjasnila se mi v novém osvětlen za sledujících okolností: Sekce psychiatricko neurologieká probrala a vědecké stránky otázku alkoholismu. Dostala se k závěru, že alkohol je velmi škodliv tělu duši a že nutný je boj proti alkoholismu. Bo možný je jen za pomocí intelligence, žijfci mezi lidem. To jsou především praktičti lékaři. Sekei přijat návrh pořádati společnou schůzi se sekci pro sociální medicinu, kde jsou všichní praktičte lékaři a předložiti jí ku posouzení a schválení organisaci boje proti alkoholismu, jenž tělesně i duševně hubí ruský národ. Na této schůzi návrh psychiatricko neurolo- gické sekce propadl Na schůzi jsem nebyl. Jak jen možno takový vědecky podepřený návrh směřující ku blahu lidu zamítnout? — ptám se jednoho účastníka, který tam byl. — Tomu vy neroz- umíte. Unás je několik stran. Nedá se to srovnat s pojmy, jak vy stranám rozumíte. Praví Rusové jsou dílem směru konservativního, dílem
#8 alto_textblock #8
liberálního, ale všichni chtějí blaho lidu, pro- stého lidu. Konservativei chtěji toho dociliti při ny- nějším pořádku, liberálové chtějí pořádky nové Mezi liberály jsou různé odstiny. Jedni chtěji vývoj, přirozený, nenáhlý přechod od starého k novému, což ostatně chce i čásť konserva- tivcův. Jenže tato jaksi ve smyslu předpetrov- ském, ona popetrovském. Na samém levém křídle liberálů je strana radikální. Této přidr- žuje se čásť židů. Nejkrajnější křidlo této strany ve svých orgánech, za hranicemi vydávaných. otevřeně hlásá náhlý převrat. Aby k němu došlo, je třeba postaviti nynější stav do tako- vého světla, aby sloužíl důkazem, že je nutný převrat, že nic vážně pracovat nelze. Proto chtěji rozbit i pirogovský sjezd, aby mohli říci. že žádná seriosní práce ani vědecká není možná. To je všechno jasné, co jste mi řekl a srozumitelné, ale já pořád nepochopuju, jak možno zamítnout takový humání návrh vždyť u nás i radikální strany chtějí blaho lidu Přece nutno takové hlasování nějak motivovat. — Ovšem, ale, jak je motivovali: Všeck směry pro pollačení alkoholismu jsou vlastně omezováním osobní svobody. Jsme proti každému omezování osobní svobody, tedy musíme být proti tomuto. Nu, a co blaho lidu — Jsou to židé, oko za oko, zub za zub jaké pak blaho ruského lidu? opáčil mi olázku otázkou. Dobře. Ale tam přece nebyla na té schůzi vělšina židů. Prý byl aktový sál Vojensko- lékařské akademie, kde se společná schůze těchto dvou sekci konala, nabitý. Tolik židů tu není. — Tomu vy nerozumíte, jako oni. Řek jsem vám, že část Rusů je liberální nálady — ale dále nemyslí. Přišli organisovaní, překvapili nás, sesilili se postranními, neodbornými sli- cami« a strhli většinu na sebe. Žádný ruský lékař nepomyslil na to, že by mohl rozbi pirogovský sjezd, natož aby vylušil další ně jaké čertoviny, každému ruskému lékaři je drahý! Počkejte ten převrat mysli, dojde-li k nějakému omezení sjezdu! Mluvil jste o převratu. Jsou někteří rušt lékaři pro náhlý převrat? — Naprosto ne! Znám poměry dobř Myslím, že ani jeden. A co studenti? — Dobré děti. Jako takové s radosti vám poběží za každou lesklou hračkou. Myslite, že vám dítě pozná, že je ta hračka lesklou fráz pozlacená čertovina? Poslouchejte, ale já se pamatuju ze svých studentských let, že jsme velmi vážně posuzo vali nadhozená hesla. — Nuž co? Mládež jako všude, i u nás je teplejší. Je radikálnější, což je docela přiro zené, ale ve svém celku tak daleko, jak vy na rážíte, ona to nemyslí... Jsou jednotliveí. Poděkoval jsem za výklad, jakož i za po klony, že nic nevím a nyní vědoucí chodil jsen na výklady Veliká většina sekcí pracovala klidně, drži se programu a na výšl vědy — »neappliko vané«. Sjezd nezavřeli, nerozbili ! V sobotu dne 23. ledna skončily všechny sekce svá pensa a v neděli sešlo se druhé a zá věrečné všeobecné shromáždění do velikého sálu »dvorjanského sobrání«. Obráz byl týž jako v prvním. Za předsed nickým stolem organisační komitét, přední učene medicinského svěla, kolem deputace, v parteru publika] snad ještě více než poprvé. Vykonány v klidu volby nového organisačního komitélu zvolena Moskva za sídlo X. sjezdu r. 1906. zu jakéhosi nepokoje již vyslechnuty byly obě vě decké přednášky: knížete prof. Tarchanov o radioaktivních paprseích ve službách mediciny a prof. Levaševa o úkolech klinické medi ciny ve XX. stoleti. První žánru populárně vě deckého, druhá přísně odborná. Pak vstal čestný předseda prof. Razu- movskij z Kazaně, poděkoval všem, kdožo zdar sjezdu jakkoli se zasloužili a přečetl po zdravné telegramy, jež za sjezdu došly, mez nimi od dra. Erazíma Vlasáka z Král. Vino hradů, jměnem Ústřední jednoty českých lékaí v zemích koruny české a dra. Bedř. Honzák za redakci Časopisu lékařů českých v Praze Na ně navázal několik vřelých slov díků českému lékařstvu, které tolik pozornosti věnovalo svým ruským kollegům a vyslovil přání, aby budouel Pirogovské sjezdy přispěly k uskutečnění zdravé myšlenky sblížení Slovanů na poli vědy, k níž krásný podnět dali Čechové. (Potlesk.) Skončil krátkým prohlášením tohoto smyslu: Ježto organisační komitét v poslední chvíl seznal, že některá usnesení některých sekcí nelze předložiti k debatě a schválení všeobecné schůzi jest program sjezdu vyčerpán a prohlašuji sjezd za skončený Odpovědí byl mu slabý potlesk a bouře protestu, jejž marně sn žila se přehlušiti vojen ská kapela. Trvalo asi hodinu, než se sál vyprázdnil Vytrval jsem až do samého konce. Poslední zů- stala na scéně mládež, která vytrvala, i když vytratily se podezřelé elementy a židé a přišla po licie, klerá ostatně něměla co dělat. Venku tatíci hubovali, že jim zkazili a chtěj rozbit krásné a ruskému lékaři nezapomenutelné a drahé Pirogovské sjezdy a měli mnoho roz umu. Teď věděli, že i s falešnými členskými lístky přicházeli lidé ! . . . Doufám pevně, že se tak nestane. Byla by to velká chyba, bylo by jich velká škoda.
#9 alto_textblock #9
Národní hospodář.
#10 alto_textblock #10
Z domácího peněžního trhu. V Praze, 30. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Naše poměry v cizím zreadle. — Vy zbroj průmyslová a budoucnost národu Komerční hledisko dějin. — Baby- lonské Rakousko. — Drahá práce bídná mzda. — Dobrodinec zbytečn práce. — Pražská bur s a.)
#11 alto_textblock #11
Drastickým zdá se nám čínský posudek o mravech evropských jako Číňanu evropský ná- zor o kultuře jejich. Jak ale ve mnohém jest pří- padna kritika bývalého státního místotajemníka Spojených států, nyní místopředsedy National City Bank v New Yorku, Franka A. Vanderlipa v jeho knize „The Amerikan Commercial In-
#12 alto_textblock #12
vasion of Evropa“. Navštivil politiky, intervie woval průmyslníky, obchodniky a bankéře a při padnými slovy vyjádřil svůj závěr. Za hlavní důvod průmyslového rozvoje amerického Vanderlip uvádí vedle přirozenýcl pomůcek země, neobyčejnou sílu energie a ini- ciativy podnikavosti americké a dále tu okolnost že Spojené státy nejsou obtíženy břemenem mili- tarismu. Zejmena o tomto jsou zajímavé jeho vývody. Také Witte jmenoval militarismus ruinou finančního ministerstva. Dle rozpočtu Vander- lipova Evropa vydává za vojsko a námořnictve ročně 1780 millionů dollarů, to jest sedmkrát více nežli Amerika, přes to, že tato dobou ny- nější má armádu v síle válečné. Tim však zhouba militarismu není vyčerpána. Evropa ubíra ročně 4 milliony svých nejzdatnějších mladých mužů svému hospodářskému životu pro neplod- nou činnost vojenskou, kdežto zároveň ohrom- nými daněmi ochuzuje koupěchtivost a tak oslabuje průmysl i nepřímo. My, stojíce upro- střed těchto věcí, poznáváme, že v tomto ameri- ekém tvrzení jest mnoho evropské pravdy. V tomto smyslu můžeme také poukázati na tvr zení professora Wernera Sombardta ve Vrati slavi, který nápadné zvolnění vývoje velkoprů- myslu v stolelích 1550—1850 vysvětluje ča- stými válkami a sesílením militaristického prin- Svá povšechná pozorování Vanderlip resu muje v tento závěr: Aby někdo chtěl posoudi budoucnost národů, k tomu nezbytně jest (řeba. aby studovál a srovnával jich výzbroj prů- myslový. Síla národů jest nyní mě řena jich bohatstvím, úloha jich v budoucnosti dle jích poměrné obchodní situace . .. Moderní pancéřově lodi a prach bez dýmu zbavily moderní válečnictví velké illuse osob- ního udatenství a nahradily je zdatností techni- ekou. Mnohé z oněch vlastností, kterými bývaj vybojovány veliké bitvy průmyslové, nyní ror hodují také o výpravách vojenských. Komer- cialismus v nejširším smyslu, jest skufečným pohyblivým momentem a vůdčí myšlénkou při vedení války v posledních deseti létech. Věc ona zní vypočítavě a neromanticky, avšak mám za to, praví Vanderlip, že srovnávací studium růz- ných hospodářských a národnich obvyklosti, roz- bor obchodních bilancí a zkoumání statistiky výroby se stává podkladem o posudku národ- nostních dějin. Ve své knize Vanderlip dále rozepisuje se o obchodní karakteristice jednotlivých národů V Italii vidí velké opozdění rozvoje průmyslo- vého z příčiny vysokých daní a nedostatku uhlí a dále také nedostatku kapitálu. Investovanýt průmyslový kapitál jest většinou původu cizího- Pro nás zvláště významným jest jeho názor o Ra- kcusku: Tu předěvším rozbáraně politické poměry jsou překážkou průmyslového rozvoje a vůbee jednotného, harmonického a zdravého hospodář skéfo pokroku. Země s dvaceti různými jazyky. z nichž jeden potírá druhý, s národy, navzájem promísenými, které nejsou s to, aby společně jednaly a společně myslily. V žádné zemi nejsou poměřy politické tak spletité: zděděná nevraži vost, rozdíl tříd, vliv eírkve a konečně babylon ské spletení jazyků, kterého nelze žádným způ sobem vyrovnati. Předseda obchodní komory vídeňské vypo čital Vanderlipovi výši živnostenských daní na 60 výrobních výloh průmyslových. Práce v Rakousku jest rovněž tak drahá jako v Ame- rice, třebas se platila v Rakousku tak bídn mzda. Toto paradoxon se vysvětluje dále. Ame ričan, stojící v čele velké rakouské kotlárny, vy světluje spisovateli, že kotel, který by v Unil stál pracovní mzdy 150 dollarů, v Rakousku vyža- duje pracovní mzdy pětkráte vyšší. Tři američtí dělníci s moderními nástroji vykonají za jeden den asi tolik, jako 4 rakouští dělníci ve Vídni za celý týden. Proto ona výnosnost lepší a rychlejší americké práce, ačkoliv by americký pracovník dostal za den 1 doll., kdežlo čtyři vídeňští dělníci oproti tomu pouze 90, 80, 60 a 40 cts. Tato absolutní levnost a relativní dra- hota mzdové práce jest v dalším důsledku opě důsledkem úžasného nedostatku práce strojní. Vanderlip mluví přímo o plýtvání pracovními silami v Rakousku a Ilalii. V těchto zemích po važuje se za největší moudrost, vymýšletí místa na nichž vykonaná práce jest úplně bez užitku Všude stojí livrejovaní sluhové jako vykona vatelé práce úplně zbytečné. Navštivíme-li banku nebo jinou úřadní budovu, otevře nám dvéře s velikou ponížeností portýr, uvede nás ke dru- hému sluhovi, který návštěvníku ukáže dvéře. kam má vstoupiti, tam dumá opět sluha, který odebírá hůl a paletot, čtvrtý přijme visitku pátý vás konečně uvádí do dveří svatyně. T jest typický příklad, jak v Evropě se prací ne- šetří. Jak se zdá, jest léto zásadě holdováno zúmyslně, pod pláštíkem humanity, ježto tatc methoda zaměstnává co nejvíce lidí. Ten, kdo jest tak štasten, že z jednoho pracovního vý konu vymyslil dva, jest uctíván jako všeobecný dobrodinec. Proč se má chudákovi bráti za městnání? Jest nyní tak málo práce, pracovni síly jsou nyní tak velice levné, a tito lidé nejsou s to, aby vykonali něco jiného. Neumějí řemeslo, nemají peněz do živnosti a nemohou se uvésti ani jinak. Jestliže by se nepracovalo zbytečně, nepra- covalo by se vůbec, lid byl by vydán hladu připadl by státu za obtíž. Tato čínská hospo- dářská theorie byla Vanderlipovi vykládána ve městech evropských, a my ji známe. Na rozdíl od jižní a východní Evropy nej lepší dojem si Vanderlip odnesl o průmyslu ně- meckém. Tam přestávají míti zbytečné lidia mají potřebné stroje . .. Na pražské burse trval zájem pro papiry o pevném zúročení a událostí na lomto poli byl uvedení na pražskou bursu čtyřprocentních pa pirů haličské Zemské banky: zástavních listů (99.80—100.30), komunálních úpisů 99.75 až 100.25, železničních úpisů 99.75—100.25. V zástavních listech došlo ke živějším obratům po 100.—. Z českých titrů byly jednány 4 zástavní listy České hypoteční banky po 101.— Kromě toho bylo jednáno více druhů rent. Na akeiovém trhu zaznamenáváme závěry v akciích rakousko-uherské banky, které brala z trhu Ústřední banka německých spořitelen po 1612.—. Se zřetelem k této skutečnosti jest litovati, že české ústavy, české obce a čeští soukromníci neshle- dávají vhodným uložení kapitálu v dotčených akcifch. Jestliže spekuluji
#13 alto_textblock #13
cipu.
#14 alto_textblock #14
na nižší kurs, snadno jim může uniknouti kur nynější. Z ostatních papírů bankovních byly za vyš- šího opět kursu jednány akcie České průmyslové banky (po 410.50), kterýžto papír jeví stále směr vzestupný na příznivý posudek o rozvoji ústavu. Dále byly jednány akcie České banky Union po 247.50, rovněž vyšší akcie Pražské úvěrní banky, které v nedlouhé době budou uvedeny na bursu vídeňskou. Mezí průmyslovými papíry upozornily n sebe svým náhlým sestupem Rustonky, jednané ve více závěrech po 280.—, rovněž Cukern nižší, Daňkovky za 370.— hledány.
#15 alto_textblock #15
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 30. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů «. ) Smýšlení na trhu effektivním není nikterak jed- notné. Kdežto byly hodnoty mezinárodní spíše slabé rozvinul se v jednotlivých papírech šraňkových ob- chod dosti čilý, Arciť nebyly obraty ani příbližně tak rozsáhlé jako před počátkem tohoto roku. Ačkoliv docházely o stavu otázky východoasijské zprávy větsinou mírumilovné, byla spekulace ne- obyčejně zdrželivá a nastalé kolísání mělo příčinu v různém posuzování uherské siluace politické v Pešti, odkud byly podnikány hned prodeje kontremínové a hned zas úhrady. Hlavní zájem věnovala bursa Iusi Rudollo- vy huti a České báňské společnosti, jež vstoupila nyní do sladia aktuálního. Správní rady ohou podniků transakci tu schválily. Rudolfova hut bude likvidovati a akcionáři obdrží za každých sedm akcií dvě nové akcie České báňské společnosti s prá- vem na dividendu od r. 1905. Kromě toho zvýší Česká báňská společnost svůj akciový kapítál o 3285 akcií, celkem tedy na 12.8 millionu korun. Bursa posuzuje obchod ten ro zdílně. Způsobilo neuspokojivý do- jem, že Rudolfova huť bude likvidovati bez donucení pol pari. Také oddálení práva na dividendu není po- suzováno příznivě. Likvidační cena akcií Rudolfovy huti odhaduje se asi na 320. Poněvadž však podklad výpočetní spočívá na ažiu akcií České společnosti báňské, není cena la pevnou, nýbrž bude se až do uskutečnění obchodu — jež závisí také na valně hromadě a na schválení státním — měniti dle výše kursů akcií České společnosti báňské. Kursy obojích těchto akcií proto také klesly. České báňské ztralily as 20 K, Rudolfovy huti as 5 K Jinak byl minulý právě týden na události chudý Velice důležitou jest okolnost, že z Německa se strany sice neoficiální vyšly podněty k zahájení vyjedná- vání o obchodní smlouvy, jimž se vyhovuje polud, že se sejde v těchto dnech ve Vídni rakousko- uherská celní konference, aby se poradila o modu procedendi. Trh bankovní byl málo čilý. Uveřejnění účet- ní závěrky rakousko-uherské banky neuspo- kojilo příliš bursu. Výnos stoupl sice asi o 2 milliony korun, ale ten pochází velkou většinou (1.67 mill kor) z obchodu z devisami a valutami. Z toho se soudilo, že ani bilance jiných bank nebudou od- povídati dosavadnímu očekávání. Bilance Pešťské uherské banky komerciální vykazuje pouze plus 100.000 K, takže bude lze samozřejmě vyplá- ceti pouze dividendu jako loni t. j. 140 K. Pověsti o nastávajícím zvýšení akciového kapitálu Banky pro země rakouské z 80 na 100 millionů k sevrkly se na to, že se sice mluvilo s interessenty pařížskými o předběžné smlouvě, ale že nebyla rati- fikována. Projekt ten byl na dobu neurčitou odročen. Také různé verse o zamýšleném založení- nov banky agrárně-klerikální nenabyly dosud pevných forem. Tolik jest jisto, že příslušná žádost nebyla dosud u kompetentních úřadů podána Také trh s dopravními hodnotami byl klidný. Kolující odhady bilance společnosti J i žn dráhy jsou vesměs dosti příznivé. Bude prý vyka- zovati přebytek asi 0.6 mill. K nad rozpočet. Sever- ní dráha císaře Ferdinanda dostala povo- lení ke zvýšení jednotlivých tarifů na zboží, jichž výsledek se páčí ročně asi na 130.000 K. Trh s průmyslovými hodnotami, vyjímaje jedině báňské, byl velice málo čilý. Poněkud jen byl zájem pro akcie Rakouské zbrojovky. Akcie cemontářské zolavily se opět na zprávy o přiznivějších obchodech v tomlo průmyslu. Zejmena Perlmooserovy cementářské akcie stouply Rovněž byla poplávka po akciích petrole jái- ských. Akcie haličsko-karpatské stouply. Trh peněžní byl na počátku týdne klidný. K konci týdne se sazby upevnily na očekávání, že směneční portefeuille banky rakousko uherské pro ultimo silně stoupne. Na veřejném trhu znamenaly soukromé penize 21/37. Důležitější vartáce v tomto týdnu poznati lae z tohoto sestavení:
#16 alto_textblock #16
23. ledna. 30. ledna. Rak. korunová renta . . . 100.70 100.60 Rak. zlatá renta . . . . . 120.55 120.60 Uherská zlatá renta . . . . 118.90 119.— Uherská korunová renta . . 99.05 98.90 Turecké losy . . . . . . 133 75 130 25 Rak. kreditky . . . . . . 673.25 665.75 Binka pro země rakouské . 44575 437.— Uherské kreditky . . . . . 768.50 760. 25 Bankovní jednota . . . . 520.— 518.75 Pozemkový úvěrní ústav . . 944.— 940.— Živnostenská banka . . . . 252.— 252.50 Společnost státní dráhy . . 673.25 666.25 Jižní dráha . . . . . . . 83.75 85 25. 416.— 415.— Polabská dráha . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. . 1021.— 1015.—— 867.— 872.— Dunajská paroplavební spol.. 480.— 456 — Rakouská továrna na zbroj. 426.50 416.25 Alpinky . . . . . . 483.25 474 50 Rým.-muráňská společnost 1920.— 1885.— Pražská železářská společnost 1263.— 1240.— Česká báňská společnost . 681.— 667 — Mostecká uhlářská společnost 776. — 770.— Wienerberger . . . . . 800.— 785.—— Schodnica 239 62 239 57 Londýnská devisu 11717 117.05 Ríšské marky . . . .
#17 alto_textblock #17
Počátek jednání o něm.-rakouské obchodní smlouvě. Ve Vídni zahájeno tedy dnes jednání celní konference rakouskouherské. Jejím posláním jest, jak již sděleno upraviti formální základy k jednání s Německem o ob chodní smlouvě. Německý podnět způsobil tyto při- pravy. V situaci pro tuto říši nevalně příznivé an rakousko-uherské vyrovnání, ani celn tarif nejsou parlamentně vyřízeny a nad to vázána uherská vláda citovaným námi již stanovením Szel- lovyformule, že jest parlamentní vyřízení auto- nomního celního tarilu předpokladem jednání s cizími státy o obnově obchodních smluv. Jak obeplouti tate úskalí? Soudě dle vídeňských listů, které jsou ochot- nýmni tlumočníky vládních přání a které zahájení jed- nání budou hojně fruktifikovati politicky proti nám nelámou si vedoucí kruhy vídeňské a pešťské otázkou touto příliš hlavu. Úcta k zákonům, tak charakteristi- cká pro silný vývoj Anglie, nebyla nikdy slabou strán- kou zdejších vlád. Tedy: z předlitavského stanoviska prý překážek k zahájení jednání není, uh. vláda pomůže si z tisně nějakým zmecňovacím zákonem dle vzor daného před jednáním o provisorium italské. Jak přilis lehce se zapomíná, že právě toto lehké přesouvání se přes zákonná stanovení oslabí posici vyjednávačů této říše s delegáty německými, opírajícími se o zá- konně určený nový celní tarif! Coz ale kdyby uherský parlament zmocnění nedal? I pro ten případ prý východisko dáno. V tom případě povede prý vyjedná- vání ministerstvo zahraničních záležilostí — diplo- mstická jednání se Szellovou formulí prý srovnatelna jsou. Ministeriu zahraničních záležitosti byly by při- dáni k ruce obchodně političtí odborníci, kteří by — na doklad nezávaznosti jednání — sluli delezués spe- ciaux (speciální delegáli) atd. Jak patrno, není nouze o úvahy, jak obejíti platný zákon a platné úmluvy vlád. Ale když už by se dalo srovnali se zněním i du- chem Szellovy formule zahájení jednání na základě parlamentně nevyřízeného autonomního celního tarilu — na jak dlouho měla by býti nová smlouva sjed- nána? Na jak dlouho může se talo říše vázati novou smlouvou? Tohoto momentu obejiti nelze. Jak uve- deno, není otázka rakousko-uherského vyrovnání vy- řízena do dnes. Kdy budou pariamenty — vídeňský
#18 alto_textblock #18
i pešťský — ochotny se jí obírati, o tom není dnes ani potuchy. Ale právě sjednání obchodní a celní jednoty jest nutným předpokladem smlouvy obchodní celé říše s kterýmkoli státem cizím. Dle ustanovení v Předlitav- sku i Uhersku platných (císařské nařízení zde a zákon v Uhrách) lze, nebude-li rakousko-uherské vyrovnání sjednáno do r. 1903, sjednati celou říši vížící obchod- ní smlouvy s cizinou pouze do r. 1907. Do konce r 1903 výpověď smlouvy dána nebyla. Kdyby se tedy i zdařilo během r. 1904 dosíci s Německem dohody, platila by nová smlouva jen pro 1905—1907, tedy tři léla. Kdo sledoval obchodně-politický vývoj ná- zorový v posledních létech, ví, že mocně převládá ten- dence, aby doba platnosti obchodních smluv nebyla zkracována, nýbrž naopak prodlužována. Dosa- vadní smlouvy sjednány na 10—12 let. Že by se Ně- mecko odhodlalo sjednati novou smlouvu — tedy jakési delší provisorium — na tři léta, o tom není valně dokladů. A ostatně: jaký zájem máme na tom my, aby dosavadní stav vystřídán byl provisorně sta- vem zvýšené německé ochrany proti nám? Proč má Rakousko pomáhati Německu k provisornímu opev- ňování se proti rakouskému vývozu? Proč? Jaký máme vůbec na tom zájem my? Či možno snad přes tot diserimina rerum jednati o smlouvě dlouhodobě, o smlouvě myšlené na 10—15 let? V Uhrách dochází k novým zápasům, u nás jest stav parlameníu chmur- nějším než kdy jindy — zdaří se vyříditi tarií a zdaří se vyříditi rakousko-uherské vyrovnání do doby, kdy nutno? Dnešní osnova celního tarifu jest osnovou tarfu celé říše a předpokladem jeho je st právě rakousko-uherské vyrovnání. Teprve, když se zdaří opevniti celní jednolu a obchodní spolek obou polo- vin říše, může se celá řiše zavazovati. A jsk tedy: napřed rakousko-uherské vyrovnánía teprve na jeho základě k obchodním smlouvám s ci- zinou. Dokud není vyrovnání, nemůže býti smluv. Vyrovnání nebude ale, dokud nebude nalezeno vý- chodisko z dané krise. A to je fakt, kterému nemůže se vyhnouti ani sebe chytřejší ministerská dialektika a který nutno v prvé řadě vyříditi. Hic Rhodus! Jinak dělají vídeňské pokusy jen dojem hry, kterou má býti působeno politicky — doma... O konferenci ozna- muje se z Vídně: Dnes odpoledne sešla se v mini- steriu zahraničním celní konference. Jejím úkolem bude stanoviti především formální předpoklady jed- nání s německou říší. Jak se za to má, pronesou delegáti přání, aby bylo co nejdříve jednání s Něme- ckem zahájene. Pravděpodobně bude ověřen odborn přednosta Roesster, aby jménem ministeria obchodu zahájil styky s Berlínem. Z Berlína pak se sděluje: Úřadní krok k zahájení jednání o nové obchodní smlouvy neučinilo ani Německo ani Rakousko. Ně- mecká vláda uložila jen svému vídeňskému vyslancí, aby se přátelsky zeptal, nebylo-li by lze zahájiti jednání. Byl to dotaz čistě přátelský. Německo zná a respekluje oblíže, které se staví v Rakousku a zvláště v Uhrách v čestu počátkům jednání. V Rakousku jsou oblíže menší, protože není třeba zmocnění par- lamentem. Má se ale za to, že hr. Tisza si zmocněni potřebné na parlamentu vymůže. Teprve kdyby se tento pokus nezdařil, odhodlal by se Tisza jednati i beze zmocnění a vyžádati si dodatečné schválení Úprava peměrů odbytových tiskáren bavlnářských. Píše se nám z Vídně: Nedávno ustavený spolek ti- skařů bavinářských svolán je ke schůzi, na které jednáno bude o prostředcích k sanaci obchodu s ti- štěným zbožím. Tolik jest jisto, že se zatím nemyslí na výrobní obmezení tiskáren, protože za dnešních cen lze vůbec jen pracovati za předpokladu, že ná- klady výrobní nebudou zvýšeny, což by obmezení výrobní následkem stoupnulí nákladů režijních při- vodilo. Co se lýče vývovní akce, zúčastní se jí tiskaři sotva. V poslední době zhoršily se na světovém trhu a zvláště na Východě odbytové poměry rakouských výrobců tím, že italské továrny, trpící značnou nad- výrobou, prodávají za balku. Jediným prostředkem k sanaci jest dle názorů interessentů úprava pla- tebních podminek a touto otázkou bude se spolek výhradně obírati. Jednotného postupu tiskáren — na rozdíl od přádelen a liskáren — bude lze tíže docíliti, protože musí odvětví toto počilali se soutěží neorganisovaných a snád také neorganisovatelných „manipulantů“, kteří při menším risiku a menší režii snáze snesou nerovnost nákladů výrobních a cen prodejových. Stanovení podmínek prodejových a kon- trola jich dodržování mají vésti ke konečnému zvý- šení cen. V poslední době provedené zvýšení cen o 4 haléře nestačí dle názorů interessentů naprosto, a má-li býli obchod s lištěným zbožím opěl postaven na zdravý základ, jsou prý další cenová zvýšení ne- vyhnutelna. Teprve na tomto základě bylo by lze po- mýšleti na redukci výroby Haussa na trhu kávovém v Novém Yorkn. V No- vém Yorku způsobena známým spekulantem Suliym, který vedl a vede opět spekulaci bavlnářskou, haussa na trhu kávověm. Ceny kávy dosáhly na novoyorské burse přede dvěma dny nejvyšších záznamů o 1900. Různé zprávy. Známý bavlnářský znalec O'Neil v Novém Orleansu prohlašuje, že jest úřadní odhad bavlnářské sklizně 9.962.000 K nesprávným. Sklizeň jest prý větší. — Dozorčí rada hambur- skoamerické dopravní společnosti stanovila dividendu 69% (loni 41/2%). Odpisy činí 14 mill. marek. — Některé doly rurskéh o obvodu stěžují si na nedostatek odbytu. Pracují po dobu zkrácenou. Česká gralická společnost »Unie« přeměnila s usnesením valné hromady ze dne 16. prosince 190 ze společenstva s ručením o mezeným na společnost akciovou; z toho důvodu byl nutným nový zápi knihovní u c. k. obch dního soudu v Praze, z něhož mylně dedukováno v denních listech, že »Unie« kou- pila tovární budovu na Děkance s pozemky. Pravdou je, že Česká grafická akciová společnost »Unie« při- koupila ke svým pozemkům na Děkance pozemek o pana Šaldy za 90.000 korun a vystaví tu novou bu- dovu pro knihtiskárnu, litografti a soustředí všeck oddělení výrobní a administrafivní. Z ústř, jatek pražských. Od 1. února 1904 ote- vřeny jsou ústř. jatky a trb dobylčí král. hlav, města Prahy ve všední dny od 6 hodin ráno do 6 hodin večer, v neděli a ve dny sváteční od 7 hodin ráno do 5 hodin večer. Z českého průmyslu strojnického. Jak se dov- dáme, převedeny byly strojírny firmy Marky. Bro- movský 4 Schulz v Hradcí Král. a Adamově ná- sledkem úmutí společníka jmenované firmy pana kon- sula Daniela Márkya na nově se utvořivší společnost Bromovský, Schulz Sohr, jejíž společníky jsou pan c. k. konmerční radu Josef Bromovský a páni inže- nýři Karel Schulz a Richard Sobr. Uzeně zboží nalezlo by, jak se Vývožnímu spolku v Praze sděluje, značný odbyt v Terstu. Těch někojik pražských firem, které dodávají šunky terstským ho- telům a obchodníkům, jest velmi malé číslo proti ohromným dodávkám, které pro Terst činí firmy chor- vatské, štyrské a továrny z Vídeňského Nového Měsla. Mnohé chorvatské a štyrské firmy mají na šunkách vypálené znamení „Pruha“ a i v účtech znamenáno jest „Presciutto di Praga“. České schopné firmy mo- hou se přímo nebo prostřednictvím jednatelů obrátiti na tamější hotely, paroplavební společnosti, obchod- níky s koloniálním zbožím a uzenáře; najdou ohrom- ný odbyt, zvláště k svátkům velikonočním kupuje tam každý šunku, jako u nás o Štědrém dnu rybu. Zname- nité obchody učiní pak ten, kdo po zavedení přímého spojení Praha—Tersi zřídi tam filiální závody s ho- tovými uzenářskými výrobky. — Bližší podrobnosti ochotně vyšetří jmenovaný spolek Insolvence. L. Falta, krejčí v Č. Kostelci. Matěj Weiss, obchodník v Pešti. Josefa Bauernfcindová, knihařství v Solnohradě. K. Kamalich ve Rěce. L. Lipot, obchodník v Pětikostelí Kocsadinacz, Szvivacz a spol., krejčovský závod v Pančevě. Haltrich a spol., prot. firma ve Vidni. IX. Antonín Strutzer, modní závod v Brně. Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Ji- číně na jmění Adolfa Holana, neprot. uzenáře v Nové Pace. Konkursní komisař přednosta okres- ního soudu v Nové Pace, správce p. dr. Lucca, ad- vokát tamtéž. Schůze věřitelů 5. února, přihlášky do 11. března, rok likvidační 15. března.
#19 alto_textblock #19
Banky, záložny a spořitelny.
#20 alto_textblock #20
Zápůjčka zemská 25 millionů korun na upravení českých řek byla zemským výborem dle usnesení ze dne 27. ledna sjednána ze- Zemskou bankou království če- ské ho.