#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 214.
#4
alto_textblock
#4
larannt a večerní llet
předplácí sa
V Praze v administracti
na měsle. . . . 2 K —
na čivrt leta ... . 8 K —
dvojí donáškou
2 K 54
na měste P .
sa čtvrt leta . ... 7 K El
ve dliálkách
Kso
sa měsle
Poštou :
a měsl
ri : k ooi
s dvoji zásilkou
a měsl-
:::S
#5
alto_textblock
#5
ooULtnonslon nle
#6
alto_textblock
#6
volaí jabeH v svovane
#7
alto_textblock
#7
tbhvr ahiv
#9
alto_textblock
#9
onaonU-oenonlní
#10
alto_textblock
#10
oq olnn
#11
alto_textblock
#11
san
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . za sh
večernl
za 4 b
Ve filiálkách na venkově
ranní dislo . . . . . 10h
večerní
. . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul.,
Tam nacházají se táž
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Llstů“
Rukopiay se nevraneji.
#13
alto_textblock
#13
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#14
alto_textblock
#14
Kavala.
V Bukurešti schyluje se ke konci po-
slední akt balkánské tragedie. Mnohohříšné
Bulharsko stojí tam před soudem ostatních
balkánských států, aby vyslechlo ortel za
zločin, jehož se dopustilo na svých jihoslo-
vanských bratrech a tím na celém Šlovan-
stvu. Trest, který mu bude vyměřen, bude
zasloužený, ale trapné jest, že spolu
s hříšným Bulharskem má býti potrestáno
celé Slovanstvo, které se ničím neprovini-
lo, a ještě trapnější, že tento nezasloužený
trest budou Slovanstvu diktovati spolu
sostatními balkánskýmí státy také Srbsko
a Černá Hora.
Bulharsko v krajní tísni podepíše prý
podmínky míru, jimiž Kavala se přisoudí
Řecku, ale připojí protest, kterým se odvo-
lá k soudu evropských velmocí, od něhož
očekává zmírnění trestu. Jak se zachová
evropský koncert k tomuto bulharskému
odvolání?
Za první balkánské války, když šloo
likvidaci evropského Turecka, koncert vel-
mocí s namaháním sice, ale přece se udržel.
Trojspolek stál pevně vedle trojdohody
na londýnských konferencích vymohl si
schválení požadavků Rakouska a Italie,
hájících samostatnost Albanie a bránících
Srbsku usaditi se na březích Adrie. Nepo-
chybujeme, že zástupce Ruska učinil pro
Srbsko a Černou Horu, co mohl, ale chtěje
zachovati mír Evropě, ustoupil nátlaku
trojspolku, nenacházeje patrně dosti platné
podpory u svých spojenců, zvláště u zá-
stupce Anglie. Srbsko se k moři nedostalo
a Rakousko s Italií uhájili celé pobřeží pro
Albanii, aby na něm jednou dozrálo jablko
sporu, které se může státi osudným jedné
z obou těchto velmocí.
Nyní po druhé balkánské válce jest
opět spor o mořské pobřeží, o přístavy
moři Egejském. A tu náhle, jakoby evrop-
skému koncertu docházel dech, oba vel-
mocenské spolky se počínají trhati. Něme-
cko zastrčilo svou niebelunskou věrnost
z opatrnosti pod sukno a postavilo se po
boku Anglie a Francie proti svému spojen-
ci Rakousku, jež spolu s Ruskem a Italií se
snaží uhájiti pro Bulharsko, co se uhájiti dá
a zejména chce mu zajistiti přístup k Egej-
skému moři v Kavale, jediném vhodném
přístavě mezi poloostrově chalkydickým
a Enosem. Na Adrii šlo o životní potřebu
národa srbského; přátelé Ruska však klid-
ně zlomili hůl nad slovanským národema
dali za pravdu jeho odpůrcům. Na egei-
ském pobřeží jde o požadavek Řecka, kte-
ré má více výborných přístavů, než která-
koli velmoc evropská a snadno se obejde
bez Kavaly, ale Řekové nejsou Slované a
přátelé Ruska jsou ochotni vyhověti i jeho
zbytečnému požadavku.
Jednání Německa je pochopitelné; je-
mu bylo by zmohutnělé na moři Řecko mi-
lejší, než Bulharsko, které chtěj nechtěj
vždycky bude plouti ve vodách politiky ru-
ské. Také Anglie nikdy upřímně nehájila
zájmů slovanských a silné Řecko na stře-
dozemském moři může jí přijíti vhod ja-
ko protiváha Italie. Francouzský tisk pak
bez obalu píše, že chce míti silné na moři
Řecko proti Italii, v níž spatřuje nejnebez-
pečnějšího svého soupeře ve vodách, dělí-
cích Francii od jejích afrických držav.
#15
alto_textblock
#15
Když na londýnské konferencí troj-
dohoda ne dosti rychle hověla rakouskému
a italskému požadavku, že Srbsko nesmí se
usaditi na Adrii, bylo jí bez okolků ozná-
meno, že Rakousko s Italií vymohousi
splnění svého přání samy i bez souhlasu
velmocí. Vzmůže se nyní, když běží o
zájmy slovanské na Egejském moří, ruská
diplomacie na stejně energický krok, jaké-
ho se před půl rokem odvážilo Rakousko
a Italie?
Jedna z vídeňských korespondencí o-
tiskuje právě následující zprávu se Sofije
Král Ferdinand obdržel na svůj list, poda-
ný býv. ministrem Gešovem caři Mikuláši.
telegrafickou odpověď, v níž car ujišťuje
Bulharsko, že nepřipustí jeho rozdrobenía
pokoření. Od ministrů Kokovcova a Sazo-
nova zvěděl Gešov dále, že ruská vláda ne-
dovolí Turécku, aby se znovu usadilov
Thrakii, přisouzené londýnským mírem
Bulharsku. Rusko prý si po případě vy-
nutí na Turecku, aby opět vyklidilo Drino-
pol a ujme se všemožně zájmů bulhar-
ských.
Zpráva mluví výslovně pouze o Thra-
kii; ostatních bulharských zájmů dotýká
se jen všeobecně a zejména se nezmíňuje
ani o Makedonii, ani o Kavale. Největší
část Makedonie jest ovšem pro Bulharsko
ztracena a jest bolestno, že tato bulharská,
bohužel samými Bulhary zaviněná ztráta
připadne z velké části za kořist Řekůma
pro Slovanstvo je tedy na dlouho ztracena.
Malou útěchou jest, že aspoň část slovan-
ské Makedonie, o jejíž bulharské národní
příslušnosti sotva může býti nyní pochybo-
váno, případne ke státu srbskému a bude
tedy Slovanstvu zachována.
Jinak má se věc s Kavalou. Tu neběží
už jen o zájmy bulharské, nýbrž o zájmy
celého slovanského světa, jenž potřebuje
volného východu také k moři Egejskému
bez Kavaly ho míti nebude.
Bez svolení srbských diplomatů buku-
reštská konference Kavaly Řecku nevydá.
Jestliže tedy Srbsko, řídíc se pouze hnutím
srdce, rozhořčeného zločinným jednáním
zbloudilého slovanského bratra, připustíz
nenávisti k Bulharsku, aby ztratilo i Ka-
valu, spadne za ně za ránu, zasazenou vše-
mu Slovanstvu, odpovědnost nemenší, než
na zbloudilé Bulharsko.
Dobře jest říditi se pokyny srdce; ale
ve věcech tak vážných nutno utlumiti roz-
hořčení nad hříšným bratrem a říditi se jen
přísným rozumem, který velí zastříti
rouškou zapomenutí neblahou minulost a
spolu s Ruskem rovnati i se sebezapřením
cesty do budoucna.
#16
alto_textblock
#16
Německé porady v Praze.
Vyslání deputací k vládě a zemské
správní komisi. Svolání důvěrníků na
den 17. srpna.
Po dopoledních předporadách, o kterých
podána byla zpráva již ve včerejším večerním
vydání t. listu, konala se o 2. hod. odpoledn
v německém kasině.
plenární schůze bývalého svazu německých
zemských poslanců,
a vydána o průběhu a usnesení její tato zpráva
„Za předsednictví posl. dv. r. Bach-
manna konala se dnes (5. srpna) plenárn
schůze bývalého svazu zemských německýc
poslanců, jež zabývala se především povšech-
nou politickou situací, načež po debatě za-
#17
alto_textblock
#17
ujala stanovisko k nově nastalým poměrůmv
Čechách. Názory shromáždění uvedeny Rou
provolání k německému lidu v Če-
chách (viz dále toto). Jak z tohoto provolání
zřejmo, zaujalo shromáždění úplně totéž stano-
visko, jako rozšířené předsednictvo ve svě
schůzi minulého týdne.
Vzhledem k tomu bylo usneseno, vy slat
deputaci k ministerskému před-
sedoví, aby se dotázala po úmy-
slech vlády ohledně volební re-
formy v Čechách a prohlásiti mu
stejně jako předsedovi zemské
správní komise ústy této deputa-
ce zcela rozhodně, že němečtí po-
slanci sledovati budou co nej-
ostřeji činnost císařské zemské
správní komisea budou činiti vlá-
du zodpovědnou za její vedení zá-
ležitostí úřadních. Již z nejbližších
úkolů, jež bude zemské správní komisi řešití,
bude zřejmo, mohou-li Němci počítati s jejt
nestranností a spravedlivostí. Tak zejména při
novém přijímání úřadníků (u inspek-
torátu zemské pivní dávky), při rozdělování
rozpočtu atd. Zlepšení platů učitel-
ských z nových, zemi k disposici daných
zdrojů příjmů zůstává jako před tím důtklivým
požadavkem Němců.
Deputace, která vyslána bude k minister-
skému předsedovi, složena bude z členů před-
sednictva sdružení německých říšských po-
slanců z Čech za přibrání posl. Knirschea
Lipky. Ku presidentu hr. Schönbornov
dostaví se říšští poslanci Bachmann, Lan-
genhan, Pacher a Roller zítra (dnes
6. srpna). Opětně bylo zdůrazněno ve shromá-
ždění, že nyní po rozpuštění české-
ho zemského sněmu těžiště něme-
cké politiky v Čechách přesunulo
se do Vídně.
Na dotaz posl. Hirsche bylo konstato-
váno, že členům bývalé národnostně-politické
komise není nic známo o krocíc
vlády k zahájení nové vyrovná-
vací akce. sbzals jonozo a
Značného času vyžádala si porada o před-
sednictvem navrženýchstanovách pro vše-
obecnou organisaci důvěrníků ně-
meckých z Čech.
Shromáždění při této příležitosti vyslechlo
přání Volksratu, tlumočené dv. r. Skedlem
K dalšímu jednání v této věci mezí předsedni-
ctvem německých poslanců z Čech a předsed-
nictvem Volksratu dojde v nejbližší době. Po-
kud se týče utvoření organisace důvěrníků
přijat byl s nepatrnouzměnou návrh, vypra
covaný posl. Pachrem. První schůz
důvěrníků, svolaná na těchto zásadách
konatí se bude dne 17. srpna v Chomutově.
#18
alto_textblock
#18
Svaz bývalých německých zemských
poslanců
po včerejší poradě v německém kasině v
Praze, vydal k německému lidu v Če-
chách toto provolání:
„Po dlouholetém, obětavém boji s mo-
ným nepřítelem o onu míru samosprávy, bez
které obstáti nemohou ani nejpokročilejší ná-
rodové ve světovém zápase o ideální i mate-
riální statky, konečně Němci aspon
něčeho dosáhli: učiněna nemožnou na-
dále násilná vláda české majority v zemském
sněmu a v zemském výboru král. Českého,
její režim je zlomen a na její místo nastoupila
císařská komise, jejíž dosazení — ač schází j
ústavní podklad — nemohlo by Němce mrzeli
ba naopak znamenalo by krok ke konečnému
splnění jejich oprávněných požadavků a tím
k touženému míru v zemi i říši — kdyby
způsob jejího vzníku, jejího slo-
#19
alto_textblock
#19
žení a plné moci vlastnímu jejímu účelu
odpovídal a právům a cítlivosti obou národů
vyhovoval.
Tomu však, bohužel, tak neníl Dle ná-
vrhů českých vůdců a jim povolného místo-
držitele kn. Thuna jest komise opět převáž-
nou většinou česká, jako bývalý zemský vý-
bor. Německý lid v Čechách nemůže tedy míl
k její správě více důvěry, než měl k zemské-
mu výboru a může připustiti tedy jen ona opa-
tření, jež jsou nezbytně nutna ke splnění zá-
konných povinností a ke zlepšení platů uči-
telských.
Nové příjmy, které vláda komisi ve for-
mě také německý národ těžce poškozující po-
skytla, jsou nyní zajištěny, aniž by německé-
mu lidu splněny byly jeho požadavky a při-
znáno jeho právo. Neslouží tedy k ukončení
národnostních sporů, nýbrž jsou Čechům jen
novým prostředkem, povzbuzujícím je, aby
setrvali na svém bezohledně odmitavém stano-
visku proti Němcům. Vláda, která tak dlouho
nečinně a bezmocně přihlížela ke škodlivému
národnímu zápasu v Čechách, nyní zakročila.
ale k těžké škodě už tak utiskovaných Němců
Němci nebudou a nemohou toho déle snášeti.
Po více než 30 let je německý lid v Čechách.
kulturní národ s 21/4 milionem příslušníků
politicky poručníkován a hospodářsky poško-
zován. Nemohlo by to však tak daleko dojíti.
kdyby tento systém nebyl státní správou trpěn.
nebo také časem skrytě nebo veřejně podpo-
rován. Výsledkem tohoto rakouského státního
umění je stále pokračující ničení jednoty
vnitřní správy, která přece jedině může odpo-
vídati společným požadavkům a potřebám ce-
lého státu.
To však ještě není vše! Již dlouhou dobu
vůdčí čeští politikové, zahrnuti vládní přízní
provádějí zahraniční agitace, jež bezuzdně
směřují proti všemu, co je a sluje německým
a při tom ve svém slepém fanatismu zapomí-
nají na stát a Rakousko. Tato panslavistická
práce v Paříži, Londýně, Petrohradě a Běle-
hradě jak dříve, tak v letech 1908, 1909, 1912
a 1913 dala nejen vzník zjevům Rakousko hlu-
boce zahanbujícím, ale také před celým svě-
tem jasně ukázala, že rakouští Němci a mezi
nimi ne v poslední řadě Němci z Čech jsou ne-
jen tvůrci, ale také spolehlivé opory tohoto
státu. A těmi chtěji také na příště zůstatil
Jest však skutečně tato Čechy na útraty
Němců podporující politika politikou stát
udržující? Je to rakouské a vlastenecké, ne-
chati chladně a po léta Němce v Čechách
boji za jejich skromné požadavky, ba v bojí
o jejich existenci bez účinné podpory a když
se konečně přiblíží nějakému úspěchu, pomá-
hati opět k jeho urvání?
Německý národ protestuje proti tétc
krátkozraké, ze strachu před Čechy diktovane
politice, protože je Němcům i státu nepřátel-
skou. Ale ještě více než Němce v Čechách
ohrožuje stát, ohrožuje Rakousko, jeho moc
velikost. A to nesmí být! Žádný německý dů-
věrník z Čech nemůže tedy dnes od nových
vyrovnacích jednání nic očekávati tak dlouho
dokud v Praze a ve Vídni vládnouti bude týž
duch, jako dnes.
Zde především musí nastati obrat.“
#20
alto_textblock
#20
Schůze Poradního sboru Ústředny
německých okresů Čech.
O této schůzi bylo vydáno toto komuníké
„Dnes (5. srpna) o 6. hod. več. konala s
schůze poradního sboru ústředny německých
okresů Čech, jež se zabývala dnešní politickou
situací, pokud jí jsou dotčena okresní zastu-
pitelstva, jakožto samosprávné korporace. Po-
rada vzala za podklad císařský patent o zřízení
zemské správní komise ze dne 30. červenc
#21
alto_textblock
#21
1913, kterým se okresní zastupitelstva vyzý-
vají, aby se ve všech záležitostech, ve kte-
rých dosud jednala se zemským výborem, obra-
cela na zemskou správní komisi, podporovala
její činnost k blahu země a všechny obceo
tom uvědomila.
Poradní sbor sdílel jednomyslně názor, že
odstranění zemského výboru a nahražení jeho
činnosti císařskou komisí, zodpovědnou vlá-
dě, jest se stanoviska okresních zastupitelstev,
jakožto samosprávných korporací potud vý-
hodnější, než dosavadní stav, že zemský výbor
byl zodpovědný pouze sněmu, že jeho usne-
sení byla učiněna jen dle názoru české vět-
šiny a že vláda mohla na to poukazovati, že
na úsnesení zemské správy nemůže míti žád-
ného vlivu. Dosazením správní komise nastala
nyní změna a bude věcí vlády, aby oprávněná
přání německých okresních zastupitelsteva
obcí u komise prosadila, ovšem v předpokladu,
že okresní výbory věnovati budou císařské
komisi úplnou pozornost a na každý případ
odstrkování prostřednictvím ústředny něme-
ckých okresů budou si stěžovati u vlády, resp.
u říšských poslanců. Toto stanovisko bude po-
radní sbor zastávati také na mimořádném sjez-
du okresních starostů, svolaném na 9. srpna
o 11. hod. dopol. do Prahy (Německý dům).
jenž zdá se býti povolán určiti dráhu pro spo-
lečný postup všech německých zastupitelstev
okresních ve smyslu německé politiky. Ke
sjezdu starostů pozvány budou také okresy
Česká Lípa, Dubá. Vyšší Brod, Kaplice, Teplá
a Vimperk, které k svazu nepatří
Jak se rozumí samo sebou, bylo v porad-
ním sboru, jako již v předsednictvu něme-
ckého sněmovního svazu zdůrazněno, že jedno-
stranné složení císařské správní komíse ne-
může vládu za žádných okolností zbaviti zod-
povědnosti za její usnesení. Aby tomu i na
venek dán byl výraz, doporučí poradní sbor
všem okresním výborům a jimi zase německým
obecním zastupitelstvům, aby užívaly při všech
úřadních podáních, zprávách a jiných spisech
titulu: „císařská zemská správní komise“.
Usnesení německého sněmovního svazu svolati
schůzi důvěrníků, jež by udržovala styk se zod-
povědnými nositeli německé politiky, bylo
nadšeně uvítáno a vysloveno přesvědčení o
nutnosti schůze důvěrníků, vyšlých z voleb,
předsevzatých okresy.
#22
alto_textblock
#22
Politický přehled.
#23
alto_textblock
#23
Země české.
O monstrosním významu stálého shromáždění
německých důvěrníků,
jehož statut schváliti a je takto dosaditi bylo
hlavním odstavcem včerejší valné schůze Ver-
bandu, vyslovuje se článek společný „Neue
Freie Presse“ i „Bohemii“ a tuto označený
jako pochodící z kruhů poslaneckých. Oficiál-
ní název tohoto shromáždění zní: „Ständiger
deutsch-böhmischer Vertrauensmännertag“a
poznámka, která k tomuto jménu připojenav
obou listech, nasvědčuje tomu, že se tu vý-
razu „—tag“ rozumí ve smyslu sněm. Pravít
článek doslovně: „Dalším důležitým předmě-
tem debaty bude dosazení stálého německého
„Vertrauensmännertagu“, jehož statut již vy-
pracovaný předložen. Že dosazení tohoto sbo-
ru, kterýž by mohl nabýti významu
zemského sněmu Němců v Čechách,
usneseno bude, jest nade vší pochybu. V de-
batě může se jednati nejvýše o podrobnosti.
počet členů, rozdělení mandátů a podobné
vnější otázky.
V dalším obsahu zabývá se článek poža-
davkem Volksratu, aby sněm německýchi dů-
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON
#25
alto_textblock
#25
(Tunel.) Již před 25 lety, v roce nastou-
pení Viléma II. na německý trůn, rokovalo se
o tom, že ostrov Velké Britannie bude
s evropskou pevninou spojen železničním tu-
nelem, jenž povede pod kanálem La Manche.
Projekt tenkrál brzy zapadl. K technickým
potížím přistoupily totiž pochybnosti a obavy
strategického rázu: slabé pozemní vojsko
ostrovanů bylo by prý vysazeno nebezpečí
irancouzské invase. Od té doby politický kal-
kul se nadobro změnil. Díplomacie tro doho-
dy, upiatost krále Edvarda k císařskému sy-
novci a „entente cordiale“ mezi Londýnem
a Paříži přispěly k tomu, že strašák francouz-
ského vpádu na anglické území již neděsí ve-
řejného mínění; naopak, uvažuje se o tom, že
by anglická milice podmořskou cestou mohla
Irancouzskému vojsku přispěti na pomoc proti
eventuálnímu společnému nepříteli. Kromě
toho pak inženýři i vojenští odborníci pouka-
zují, jak lehké by bylo, v případu nouze prů-
jezd tunelem učiniti naprosto nemožným —a
tak se stalo, že nedávná anketa, uspořádaná
londýnským „Daily Graphic“ o starém plánu.
vyzněla takřka jednomyslně ve prospěch stav-
by tunelu pod oceánem, kterážto myšlenka
dnes jest prý již prakticky, technicky řeši-
telná.
Není tudíž třeba přílišné tvůrčí obrazi-
vosti, za to spíš dovednosti kombinační tomu.
kdo si představuje odvážný ten podnik již
uskutečněn. A dnes, kdy pod Simplonským
jhem jezdí vlaky nejdelším tunelem světav
délce dvacíti kilometrů a kdy právě sa zda-
řilo provrtání středošvýcarského Lötschbergu,
je možno kombinovati ještě dále; v době, kdy
panamským prúplavem již odříznuta Severní
Amerika od Jižní, lze v myšlenkách stvořiti
železniční spojení Asie s Aljaškou prostřed-
nictvím dráhy, vedoucí pod Bohringskou úži-
#26
alto_textblock
#26
nou — a odtud je již jen skok k odvážné fan-
tasii tunelu, pod Atlantickým oceánem spoju-
jícího starý svět s novým. New York s Paříží
Německému romanopisci Bernardu Keller-
mannovi přišla tato myšlenka, a zpracoval ji
v objemném románu, jejž nazval prostě „„Tu-
nel“. Vymyšlený děj se koná v budoucnosti
neoznačené přesným letopočtem, v době však
kdy se ještě živě vzpomíná na události
dnešních dnů — řekněme tedy kolem roku
2000. Co v románu vypravováno epickou for-
mou, v času minulém, nutno tudíž vlastně pře-
ložit do neurčitého futura a kondicionálu a
mezi řádky čísti „tak a tak by se mohlo jed-
nou státi“. Kellermannova methoda invenční
je v podstatě ta, že k hotovým či za možné
pokládaným vynálezům, vymoženostem, fak-
tům přivymýšlí si nějakou paralelní obdobu.
Tak, vedle samozřejmé telegrafie bez drátu
počítá i s bezdrátovou telefonii jakožto roz-
šířeným prastředkem dorozumívacím, ba zná
již cestu, kterak kinematografická produkee
za několik vteřin bez drátů se může reprodu-
kovati po celé zeměkouli: tak k zániku „Ti-
tanicu“ z r. 1912 přidává jinou, ještě prý hroz-
nější katastrofu, jež stihla (či stihne) nějaký
koráb, nazvaný „Kosmos“; tak mluví o pev
ném jízdním řádu, stanoveném pro aěro-
plány; a tak k tunelům pod kanálem a poe
Behringským průlivem přidává projekt pod-
oceánního tunelu, vedoucího z Biskaje na
Azory, odtud na Bermudy a odtud posléze do
Hoboken u Nového Yorku.
Mac-Allan — tak zve autor původce
uskutečnitele velkého projektu — jest pravý
typus nového světa, muž bez romantismu
bez poesie, tvrdě oddaný těžké své práci, po-
čítající s danými poměry, zveličující v kolo-
sálním měřítku všechny dosažitelné možnosti
ale při tom je to přece idealista nejčistšího
zrna, s jemným a hlubokým citem, nezištnýa
nectižádostivý pro svou osobu, ba v drobných
otázkách praktického života takřka bez-
#27
alto_textblock
#27
radný, odkázán na pomoc dvou milujících žen
jež obě — prvá něžná, inspirující milenka-
druhá reálně založená, energická milionářka
— postupem času se stanou jeho manželkami
Aby dosáhl svého cíle, musí Mac Allan, sym
horníkův ze západní Ameriky, nasaditi vše-
chny síly svého bohatěho ducha; vynajde
zprvu novou směs oceli, zvanou nallanitem“
jež, hutnější než platina, dá se poříditi za la-
ciný peníz a láme žulu jak diamant sklo; pak
podniká těžký boj s americkými kapitalisty,
by je získal pro svou myšlenku, a boj daleko
těžší s podřízenými svými úřadníky a s tisíci
a deseti tisíci dělníky, jež zaměstnává; je mu
zlomiti stávku, je mu překonati odpor evrop-
ských burs, je mu snášeti příkoří, zoufalství
vězení, když tisic metrů pod mořem vžnítí se
ve štole smrtící plyn, jenž způsobí děsnou ka-
tastrofu, pozbyv ženy i dítěte, kteří padli za
oběť rozvášněnému davu, zruinovav svou ak-
ciovou společnost a podkopav své zdraví
bloudí Allan jako vyhnanec evropskými země-
mi a je zde svědkem hospodářského úpadku
jenž rovněž byl zavinen jeho spekulacemi
celý svět se dal zlákati vyhlídkou na obrov-
ský podnik, celý svět upisoval akcie, obchod
a finance se točily kolem projektu tunelové
stavby — a když uvázne stavba, následují za
sebou v šíleném chvatu konkursy, runy, stáv-
ky a bankroty, ba i strádání hladem a nakaž-
livými nemocemi na obou půlkách zeměkoule
Trvá dlouhá léta, než vynálezce, započav svou
myšlenkovou práci a svou službu utkvělé své
představě takřka úplně znovu, opět k sobě
upoutá pozornost vedoucích finaněních kruhů
vybuduje s jejich pomocí a s novými nesmír-
nými obětmi započaté dílo, a posléze za vzru-
šení a jásotu celého světa sám řídí prvou lo-
komotivu, jež za necelých třicet hodin uraz
cestu z Nového Yorku do Paříže.
Kellermannův román způsobil sensací —
v dobrém i nedobrém smyslu. Tvrdilo se, že
bude hned překládán asi do šestnácti jazyků;
vyvolal spoustu nadšených referátů, v nichž
#28
alto_textblock
#28
namnoze konstatováno, že „Tunel“ oproti dří-
vějším autorovým pracím znamená veliký po-
krok. Jisto jest, že Kellermannův vývoj o
sentimentálnějších začátků i od jemné eroti-
ky a melancholie jeho idyllické „Jugeborg
je příznačný pro moderní románovou tvorbu
pro odklon od jednostranně milostných pro-
blémů, pro vznik nebo předtuchu nového
společenského umění a pro příchod onoho
druhu románů, pro něž by se snad doporučo-
val název jako „román dobrodružný“: dobro-
družný asi ve smyslu povídek Wellsovýcha
jiných utopistických fantasií, stojící snad po
vlivem dánského Jensena, ale nejsoucí an
tak příliš daleko od fantastiky Jules-Verniád
ve kterých přece rovněž hlavní vtip spočívá-
vá v tom, že se uskuteční nějaký zázračný vy-
nález, jehož podstata zůstane ovšem utajen
(typický přiklad: víťěz Robur, jenž jede
„vzducholodí kolem světa“!). Abychom zů-
stali u románu německého: taková „Atlantis“
předního ze žijících dramatiků Německa aneb
i fakt, že autoři na pokyn a za peníze svého
nakladatelství podnikají daleké cesty — do
Ameriky, Indie, Japonska — aby přineslya
zpracovaly hojně exotických dojmů, jest do-
kladem, že opět se, dnes ovšem v novém
smyslu, zmocňuje autorů i čtenářů jistá
„umdlenost Evropou“, jako choroba či moda
objevovala se taková umdlenost v literatuře
již asi před sedmdesáti lety, dnes však má
reálnější podmínky a patrně též významnější
důsledky: dnes, právě zásluhou dopravních
vymožeností, Evropa se nám skutečně již zdá
poněkud malou, svět se do jisté míry kosmo-
politisuje a centralisuje přes velikou sílu
ideálů národnostních: Jedním z duševních
otců Kellermannovy fantasie je beze sporu
Walt Whitman, a čteme-li v německém ro-
mánu neustálé hymnické koordinování jmen
jako Kalifornie, Valašsko, Kongo, Australie,
Holand a pod., čteme-li jeho ódy na železo
a střízlivou práci, máme dojem, jakoby tu
byla širokodechá poesie amerického básníka
#29
alto_textblock
#29
přeložena do prósy, jakoby jeho lyrický
vzmach byl zatížen epickými příměsky.
Nových uměleckých hodnot Kellerman-
nův román nepřináší: ale význam tohoto díla,
pojmenovaného jedním z kritiků případně
„obrovským feuilletonem“, jest, že nadmíru
obratně a napínavě spojuje, zpracovává, po-
pularisuje mnoho prvků, ležících „ve vzdu-
chu“ a naznačených u toho onoho moderního
básníka. Přiznám se bez skrupulí, že jsem
román četl jedním dechem, ale dodám hned,
že dojem, jím vyvolaný, byl způsoben — ne-
hledím-li k velmi dobrým kvalitám vypravo-
vatelským — laickým obdivem těch kolossál-
ních čísel, nesrozumitelných technických po-
chodů a závratných finančních operací —
laický to obdiv, úžas a závrať, jaké se neod-
borníka zmocňují ve velkém přístavě anebo
v ohlušujícím hluku továrním anebo v moder-
ním Babelu — na burse velkého města. Ryzí
umění dovede čtoucího povznésti nad před-
poklady technické i nad vypravovanou fabuli:
zde naopak se nevymotáte z údajů a dějů. A
jako na jednom místě se praví o zázračném
vynálezci, že trpí úzkostí, zda není některá
z jeho praemiss nesprávná a zda se tím ne-
shroutí celá pyramida jeho myšlenek, tak se
podobně vede i čtenáři: nezbaví se dojmu, že
Kellermann je snad pouhý laik ve věcech,
o nichž bájí, že se dopouští ne-li technických,
alespoň obchodních naivností a že tedy jeho
fantasie, pohrávající si tisíci osudů lidskýcha
miliardami dolarů, pohrává si libovolně a bez
pravé odpovědnosti: a tak, konec konců, vůči
tomuto literárnímu dílu. Literární kritika sa-
ma nevystačí. Tolik však možno tvrditi: ohá-
nět se slovy a představení jako „vlak s rych-
lostí 400 km. za hodinu“ anebo „krach celého
světa“ anebo „sto tisíc zaměstnaných dělní-
ků“, není o nic méně romantické, než
nyvá erotika anebo než povzdech nad zlatý-
mi zašlými časyl
O. .