ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5818d70-8f15-11dd-b7b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 214.
#4 alto_textblock #4
larannt a večerní llet předplácí sa V Praze v administracti na měsle. . . . 2 K — na čivrt leta ... . 8 K — dvojí donáškou 2 K 54 na měste P . sa čtvrt leta . ... 7 K El ve dliálkách Kso sa měsle Poštou : a měsl ri : k ooi s dvoji zásilkou a měsl- :::S
#5 alto_textblock #5
ooULtnonslon nle
#6 alto_textblock #6
volaí jabeH v svovane
#7 alto_textblock #7
tbhvr ahiv
#8 alto_textblock #8
ab
#9 alto_textblock #9
onaonU-oenonlní
#10 alto_textblock #10
oq olnn
#11 alto_textblock #11
san
#12 alto_textblock #12
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . za sh večernl za 4 b Ve filiálkách na venkově ranní dislo . . . . . 10h večerní . . 5b lnseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., Tam nacházají se táž redakce, tiskárna a expedine „Národních Llstů“ Rukopiay se nevraneji.
#13 alto_textblock #13
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#14 alto_textblock #14
Kavala. V Bukurešti schyluje se ke konci po- slední akt balkánské tragedie. Mnohohříšné Bulharsko stojí tam před soudem ostatních balkánských států, aby vyslechlo ortel za zločin, jehož se dopustilo na svých jihoslo- vanských bratrech a tím na celém Šlovan- stvu. Trest, který mu bude vyměřen, bude zasloužený, ale trapné jest, že spolu s hříšným Bulharskem má býti potrestáno celé Slovanstvo, které se ničím neprovini- lo, a ještě trapnější, že tento nezasloužený trest budou Slovanstvu diktovati spolu sostatními balkánskýmí státy také Srbsko a Černá Hora. Bulharsko v krajní tísni podepíše prý podmínky míru, jimiž Kavala se přisoudí Řecku, ale připojí protest, kterým se odvo- lá k soudu evropských velmocí, od něhož očekává zmírnění trestu. Jak se zachová evropský koncert k tomuto bulharskému odvolání? Za první balkánské války, když šloo likvidaci evropského Turecka, koncert vel- mocí s namaháním sice, ale přece se udržel. Trojspolek stál pevně vedle trojdohody na londýnských konferencích vymohl si schválení požadavků Rakouska a Italie, hájících samostatnost Albanie a bránících Srbsku usaditi se na březích Adrie. Nepo- chybujeme, že zástupce Ruska učinil pro Srbsko a Černou Horu, co mohl, ale chtěje zachovati mír Evropě, ustoupil nátlaku trojspolku, nenacházeje patrně dosti platné podpory u svých spojenců, zvláště u zá- stupce Anglie. Srbsko se k moři nedostalo a Rakousko s Italií uhájili celé pobřeží pro Albanii, aby na něm jednou dozrálo jablko sporu, které se může státi osudným jedné z obou těchto velmocí. Nyní po druhé balkánské válce jest opět spor o mořské pobřeží, o přístavy moři Egejském. A tu náhle, jakoby evrop- skému koncertu docházel dech, oba vel- mocenské spolky se počínají trhati. Něme- cko zastrčilo svou niebelunskou věrnost z opatrnosti pod sukno a postavilo se po boku Anglie a Francie proti svému spojen- ci Rakousku, jež spolu s Ruskem a Italií se snaží uhájiti pro Bulharsko, co se uhájiti dá a zejména chce mu zajistiti přístup k Egej- skému moři v Kavale, jediném vhodném přístavě mezi poloostrově chalkydickým a Enosem. Na Adrii šlo o životní potřebu národa srbského; přátelé Ruska však klid- ně zlomili hůl nad slovanským národema dali za pravdu jeho odpůrcům. Na egei- ském pobřeží jde o požadavek Řecka, kte- ré má více výborných přístavů, než která- koli velmoc evropská a snadno se obejde bez Kavaly, ale Řekové nejsou Slované a přátelé Ruska jsou ochotni vyhověti i jeho zbytečnému požadavku. Jednání Německa je pochopitelné; je- mu bylo by zmohutnělé na moři Řecko mi- lejší, než Bulharsko, které chtěj nechtěj vždycky bude plouti ve vodách politiky ru- ské. Také Anglie nikdy upřímně nehájila zájmů slovanských a silné Řecko na stře- dozemském moři může jí přijíti vhod ja- ko protiváha Italie. Francouzský tisk pak bez obalu píše, že chce míti silné na moři Řecko proti Italii, v níž spatřuje nejnebez- pečnějšího svého soupeře ve vodách, dělí- cích Francii od jejích afrických držav.
#15 alto_textblock #15
Když na londýnské konferencí troj- dohoda ne dosti rychle hověla rakouskému a italskému požadavku, že Srbsko nesmí se usaditi na Adrii, bylo jí bez okolků ozná- meno, že Rakousko s Italií vymohousi splnění svého přání samy i bez souhlasu velmocí. Vzmůže se nyní, když běží o zájmy slovanské na Egejském moří, ruská diplomacie na stejně energický krok, jaké- ho se před půl rokem odvážilo Rakousko a Italie? Jedna z vídeňských korespondencí o- tiskuje právě následující zprávu se Sofije Král Ferdinand obdržel na svůj list, poda- ný býv. ministrem Gešovem caři Mikuláši. telegrafickou odpověď, v níž car ujišťuje Bulharsko, že nepřipustí jeho rozdrobenía pokoření. Od ministrů Kokovcova a Sazo- nova zvěděl Gešov dále, že ruská vláda ne- dovolí Turécku, aby se znovu usadilov Thrakii, přisouzené londýnským mírem Bulharsku. Rusko prý si po případě vy- nutí na Turecku, aby opět vyklidilo Drino- pol a ujme se všemožně zájmů bulhar- ských. Zpráva mluví výslovně pouze o Thra- kii; ostatních bulharských zájmů dotýká se jen všeobecně a zejména se nezmíňuje ani o Makedonii, ani o Kavale. Největší část Makedonie jest ovšem pro Bulharsko ztracena a jest bolestno, že tato bulharská, bohužel samými Bulhary zaviněná ztráta připadne z velké části za kořist Řekůma pro Slovanstvo je tedy na dlouho ztracena. Malou útěchou jest, že aspoň část slovan- ské Makedonie, o jejíž bulharské národní příslušnosti sotva může býti nyní pochybo- váno, případne ke státu srbskému a bude tedy Slovanstvu zachována. Jinak má se věc s Kavalou. Tu neběží už jen o zájmy bulharské, nýbrž o zájmy celého slovanského světa, jenž potřebuje volného východu také k moři Egejskému bez Kavaly ho míti nebude. Bez svolení srbských diplomatů buku- reštská konference Kavaly Řecku nevydá. Jestliže tedy Srbsko, řídíc se pouze hnutím srdce, rozhořčeného zločinným jednáním zbloudilého slovanského bratra, připustíz nenávisti k Bulharsku, aby ztratilo i Ka- valu, spadne za ně za ránu, zasazenou vše- mu Slovanstvu, odpovědnost nemenší, než na zbloudilé Bulharsko. Dobře jest říditi se pokyny srdce; ale ve věcech tak vážných nutno utlumiti roz- hořčení nad hříšným bratrem a říditi se jen přísným rozumem, který velí zastříti rouškou zapomenutí neblahou minulost a spolu s Ruskem rovnati i se sebezapřením cesty do budoucna.
#16 alto_textblock #16
Německé porady v Praze. Vyslání deputací k vládě a zemské správní komisi. Svolání důvěrníků na den 17. srpna. Po dopoledních předporadách, o kterých podána byla zpráva již ve včerejším večerním vydání t. listu, konala se o 2. hod. odpoledn v německém kasině. plenární schůze bývalého svazu německých zemských poslanců, a vydána o průběhu a usnesení její tato zpráva „Za předsednictví posl. dv. r. Bach- manna konala se dnes (5. srpna) plenárn schůze bývalého svazu zemských německýc poslanců, jež zabývala se především povšech- nou politickou situací, načež po debatě za-
#17 alto_textblock #17
ujala stanovisko k nově nastalým poměrůmv Čechách. Názory shromáždění uvedeny Rou provolání k německému lidu v Če- chách (viz dále toto). Jak z tohoto provolání zřejmo, zaujalo shromáždění úplně totéž stano- visko, jako rozšířené předsednictvo ve svě schůzi minulého týdne. Vzhledem k tomu bylo usneseno, vy slat deputaci k ministerskému před- sedoví, aby se dotázala po úmy- slech vlády ohledně volební re- formy v Čechách a prohlásiti mu stejně jako předsedovi zemské správní komise ústy této deputa- ce zcela rozhodně, že němečtí po- slanci sledovati budou co nej- ostřeji činnost císařské zemské správní komisea budou činiti vlá- du zodpovědnou za její vedení zá- ležitostí úřadních. Již z nejbližších úkolů, jež bude zemské správní komisi řešití, bude zřejmo, mohou-li Němci počítati s jejt nestranností a spravedlivostí. Tak zejména při novém přijímání úřadníků (u inspek- torátu zemské pivní dávky), při rozdělování rozpočtu atd. Zlepšení platů učitel- ských z nových, zemi k disposici daných zdrojů příjmů zůstává jako před tím důtklivým požadavkem Němců. Deputace, která vyslána bude k minister- skému předsedovi, složena bude z členů před- sednictva sdružení německých říšských po- slanců z Čech za přibrání posl. Knirschea Lipky. Ku presidentu hr. Schönbornov dostaví se říšští poslanci Bachmann, Lan- genhan, Pacher a Roller zítra (dnes 6. srpna). Opětně bylo zdůrazněno ve shromá- ždění, že nyní po rozpuštění české- ho zemského sněmu těžiště něme- cké politiky v Čechách přesunulo se do Vídně. Na dotaz posl. Hirsche bylo konstato- váno, že členům bývalé národnostně-politické komise není nic známo o krocíc vlády k zahájení nové vyrovná- vací akce. sbzals jonozo a Značného času vyžádala si porada o před- sednictvem navrženýchstanovách pro vše- obecnou organisaci důvěrníků ně- meckých z Čech. Shromáždění při této příležitosti vyslechlo přání Volksratu, tlumočené dv. r. Skedlem K dalšímu jednání v této věci mezí předsedni- ctvem německých poslanců z Čech a předsed- nictvem Volksratu dojde v nejbližší době. Po- kud se týče utvoření organisace důvěrníků přijat byl s nepatrnouzměnou návrh, vypra covaný posl. Pachrem. První schůz důvěrníků, svolaná na těchto zásadách konatí se bude dne 17. srpna v Chomutově.
#18 alto_textblock #18
Svaz bývalých německých zemských poslanců po včerejší poradě v německém kasině v Praze, vydal k německému lidu v Če- chách toto provolání: „Po dlouholetém, obětavém boji s mo- ným nepřítelem o onu míru samosprávy, bez které obstáti nemohou ani nejpokročilejší ná- rodové ve světovém zápase o ideální i mate- riální statky, konečně Němci aspon něčeho dosáhli: učiněna nemožnou na- dále násilná vláda české majority v zemském sněmu a v zemském výboru král. Českého, její režim je zlomen a na její místo nastoupila císařská komise, jejíž dosazení — ač schází j ústavní podklad — nemohlo by Němce mrzeli ba naopak znamenalo by krok ke konečnému splnění jejich oprávněných požadavků a tím k touženému míru v zemi i říši — kdyby způsob jejího vzníku, jejího slo-
#19 alto_textblock #19
žení a plné moci vlastnímu jejímu účelu odpovídal a právům a cítlivosti obou národů vyhovoval. Tomu však, bohužel, tak neníl Dle ná- vrhů českých vůdců a jim povolného místo- držitele kn. Thuna jest komise opět převáž- nou většinou česká, jako bývalý zemský vý- bor. Německý lid v Čechách nemůže tedy míl k její správě více důvěry, než měl k zemské- mu výboru a může připustiti tedy jen ona opa- tření, jež jsou nezbytně nutna ke splnění zá- konných povinností a ke zlepšení platů uči- telských. Nové příjmy, které vláda komisi ve for- mě také německý národ těžce poškozující po- skytla, jsou nyní zajištěny, aniž by německé- mu lidu splněny byly jeho požadavky a při- znáno jeho právo. Neslouží tedy k ukončení národnostních sporů, nýbrž jsou Čechům jen novým prostředkem, povzbuzujícím je, aby setrvali na svém bezohledně odmitavém stano- visku proti Němcům. Vláda, která tak dlouho nečinně a bezmocně přihlížela ke škodlivému národnímu zápasu v Čechách, nyní zakročila. ale k těžké škodě už tak utiskovaných Němců Němci nebudou a nemohou toho déle snášeti. Po více než 30 let je německý lid v Čechách. kulturní národ s 21/4 milionem příslušníků politicky poručníkován a hospodářsky poško- zován. Nemohlo by to však tak daleko dojíti. kdyby tento systém nebyl státní správou trpěn. nebo také časem skrytě nebo veřejně podpo- rován. Výsledkem tohoto rakouského státního umění je stále pokračující ničení jednoty vnitřní správy, která přece jedině může odpo- vídati společným požadavkům a potřebám ce- lého státu. To však ještě není vše! Již dlouhou dobu vůdčí čeští politikové, zahrnuti vládní přízní provádějí zahraniční agitace, jež bezuzdně směřují proti všemu, co je a sluje německým a při tom ve svém slepém fanatismu zapomí- nají na stát a Rakousko. Tato panslavistická práce v Paříži, Londýně, Petrohradě a Běle- hradě jak dříve, tak v letech 1908, 1909, 1912 a 1913 dala nejen vzník zjevům Rakousko hlu- boce zahanbujícím, ale také před celým svě- tem jasně ukázala, že rakouští Němci a mezi nimi ne v poslední řadě Němci z Čech jsou ne- jen tvůrci, ale také spolehlivé opory tohoto státu. A těmi chtěji také na příště zůstatil Jest však skutečně tato Čechy na útraty Němců podporující politika politikou stát udržující? Je to rakouské a vlastenecké, ne- chati chladně a po léta Němce v Čechách boji za jejich skromné požadavky, ba v bojí o jejich existenci bez účinné podpory a když se konečně přiblíží nějakému úspěchu, pomá- hati opět k jeho urvání? Německý národ protestuje proti tétc krátkozraké, ze strachu před Čechy diktovane politice, protože je Němcům i státu nepřátel- skou. Ale ještě více než Němce v Čechách ohrožuje stát, ohrožuje Rakousko, jeho moc velikost. A to nesmí být! Žádný německý dů- věrník z Čech nemůže tedy dnes od nových vyrovnacích jednání nic očekávati tak dlouho dokud v Praze a ve Vídni vládnouti bude týž duch, jako dnes. Zde především musí nastati obrat.“
#20 alto_textblock #20
Schůze Poradního sboru Ústředny německých okresů Čech. O této schůzi bylo vydáno toto komuníké „Dnes (5. srpna) o 6. hod. več. konala s schůze poradního sboru ústředny německých okresů Čech, jež se zabývala dnešní politickou situací, pokud jí jsou dotčena okresní zastu- pitelstva, jakožto samosprávné korporace. Po- rada vzala za podklad císařský patent o zřízení zemské správní komise ze dne 30. červenc
#21 alto_textblock #21
1913, kterým se okresní zastupitelstva vyzý- vají, aby se ve všech záležitostech, ve kte- rých dosud jednala se zemským výborem, obra- cela na zemskou správní komisi, podporovala její činnost k blahu země a všechny obceo tom uvědomila. Poradní sbor sdílel jednomyslně názor, že odstranění zemského výboru a nahražení jeho činnosti císařskou komisí, zodpovědnou vlá- dě, jest se stanoviska okresních zastupitelstev, jakožto samosprávných korporací potud vý- hodnější, než dosavadní stav, že zemský výbor byl zodpovědný pouze sněmu, že jeho usne- sení byla učiněna jen dle názoru české vět- šiny a že vláda mohla na to poukazovati, že na úsnesení zemské správy nemůže míti žád- ného vlivu. Dosazením správní komise nastala nyní změna a bude věcí vlády, aby oprávněná přání německých okresních zastupitelsteva obcí u komise prosadila, ovšem v předpokladu, že okresní výbory věnovati budou císařské komisi úplnou pozornost a na každý případ odstrkování prostřednictvím ústředny něme- ckých okresů budou si stěžovati u vlády, resp. u říšských poslanců. Toto stanovisko bude po- radní sbor zastávati také na mimořádném sjez- du okresních starostů, svolaném na 9. srpna o 11. hod. dopol. do Prahy (Německý dům). jenž zdá se býti povolán určiti dráhu pro spo- lečný postup všech německých zastupitelstev okresních ve smyslu německé politiky. Ke sjezdu starostů pozvány budou také okresy Česká Lípa, Dubá. Vyšší Brod, Kaplice, Teplá a Vimperk, které k svazu nepatří Jak se rozumí samo sebou, bylo v porad- ním sboru, jako již v předsednictvu něme- ckého sněmovního svazu zdůrazněno, že jedno- stranné složení císařské správní komíse ne- může vládu za žádných okolností zbaviti zod- povědnosti za její usnesení. Aby tomu i na venek dán byl výraz, doporučí poradní sbor všem okresním výborům a jimi zase německým obecním zastupitelstvům, aby užívaly při všech úřadních podáních, zprávách a jiných spisech titulu: „císařská zemská správní komise“. Usnesení německého sněmovního svazu svolati schůzi důvěrníků, jež by udržovala styk se zod- povědnými nositeli německé politiky, bylo nadšeně uvítáno a vysloveno přesvědčení o nutnosti schůze důvěrníků, vyšlých z voleb, předsevzatých okresy.
#22 alto_textblock #22
Politický přehled.
#23 alto_textblock #23
Země české. O monstrosním významu stálého shromáždění německých důvěrníků, jehož statut schváliti a je takto dosaditi bylo hlavním odstavcem včerejší valné schůze Ver- bandu, vyslovuje se článek společný „Neue Freie Presse“ i „Bohemii“ a tuto označený jako pochodící z kruhů poslaneckých. Oficiál- ní název tohoto shromáždění zní: „Ständiger deutsch-böhmischer Vertrauensmännertag“a poznámka, která k tomuto jménu připojenav obou listech, nasvědčuje tomu, že se tu vý- razu „—tag“ rozumí ve smyslu sněm. Pravít článek doslovně: „Dalším důležitým předmě- tem debaty bude dosazení stálého německého „Vertrauensmännertagu“, jehož statut již vy- pracovaný předložen. Že dosazení tohoto sbo- ru, kterýž by mohl nabýti významu zemského sněmu Němců v Čechách, usneseno bude, jest nade vší pochybu. V de- batě může se jednati nejvýše o podrobnosti. počet členů, rozdělení mandátů a podobné vnější otázky. V dalším obsahu zabývá se článek poža- davkem Volksratu, aby sněm německýchi dů-
#24 alto_textblock #24
FEUILLETON
#25 alto_textblock #25
(Tunel.) Již před 25 lety, v roce nastou- pení Viléma II. na německý trůn, rokovalo se o tom, že ostrov Velké Britannie bude s evropskou pevninou spojen železničním tu- nelem, jenž povede pod kanálem La Manche. Projekt tenkrál brzy zapadl. K technickým potížím přistoupily totiž pochybnosti a obavy strategického rázu: slabé pozemní vojsko ostrovanů bylo by prý vysazeno nebezpečí irancouzské invase. Od té doby politický kal- kul se nadobro změnil. Díplomacie tro doho- dy, upiatost krále Edvarda k císařskému sy- novci a „entente cordiale“ mezi Londýnem a Paříži přispěly k tomu, že strašák francouz- ského vpádu na anglické území již neděsí ve- řejného mínění; naopak, uvažuje se o tom, že by anglická milice podmořskou cestou mohla Irancouzskému vojsku přispěti na pomoc proti eventuálnímu společnému nepříteli. Kromě toho pak inženýři i vojenští odborníci pouka- zují, jak lehké by bylo, v případu nouze prů- jezd tunelem učiniti naprosto nemožným —a tak se stalo, že nedávná anketa, uspořádaná londýnským „Daily Graphic“ o starém plánu. vyzněla takřka jednomyslně ve prospěch stav- by tunelu pod oceánem, kterážto myšlenka dnes jest prý již prakticky, technicky řeši- telná. Není tudíž třeba přílišné tvůrčí obrazi- vosti, za to spíš dovednosti kombinační tomu. kdo si představuje odvážný ten podnik již uskutečněn. A dnes, kdy pod Simplonským jhem jezdí vlaky nejdelším tunelem světav délce dvacíti kilometrů a kdy právě sa zda- řilo provrtání středošvýcarského Lötschbergu, je možno kombinovati ještě dále; v době, kdy panamským prúplavem již odříznuta Severní Amerika od Jižní, lze v myšlenkách stvořiti železniční spojení Asie s Aljaškou prostřed- nictvím dráhy, vedoucí pod Bohringskou úži-
#26 alto_textblock #26
nou — a odtud je již jen skok k odvážné fan- tasii tunelu, pod Atlantickým oceánem spoju- jícího starý svět s novým. New York s Paříží Německému romanopisci Bernardu Keller- mannovi přišla tato myšlenka, a zpracoval ji v objemném románu, jejž nazval prostě „„Tu- nel“. Vymyšlený děj se koná v budoucnosti neoznačené přesným letopočtem, v době však kdy se ještě živě vzpomíná na události dnešních dnů — řekněme tedy kolem roku 2000. Co v románu vypravováno epickou for- mou, v času minulém, nutno tudíž vlastně pře- ložit do neurčitého futura a kondicionálu a mezi řádky čísti „tak a tak by se mohlo jed- nou státi“. Kellermannova methoda invenční je v podstatě ta, že k hotovým či za možné pokládaným vynálezům, vymoženostem, fak- tům přivymýšlí si nějakou paralelní obdobu. Tak, vedle samozřejmé telegrafie bez drátu počítá i s bezdrátovou telefonii jakožto roz- šířeným prastředkem dorozumívacím, ba zná již cestu, kterak kinematografická produkee za několik vteřin bez drátů se může reprodu- kovati po celé zeměkouli: tak k zániku „Ti- tanicu“ z r. 1912 přidává jinou, ještě prý hroz- nější katastrofu, jež stihla (či stihne) nějaký koráb, nazvaný „Kosmos“; tak mluví o pev ném jízdním řádu, stanoveném pro aěro- plány; a tak k tunelům pod kanálem a poe Behringským průlivem přidává projekt pod- oceánního tunelu, vedoucího z Biskaje na Azory, odtud na Bermudy a odtud posléze do Hoboken u Nového Yorku. Mac-Allan — tak zve autor původce uskutečnitele velkého projektu — jest pravý typus nového světa, muž bez romantismu bez poesie, tvrdě oddaný těžké své práci, po- čítající s danými poměry, zveličující v kolo- sálním měřítku všechny dosažitelné možnosti ale při tom je to přece idealista nejčistšího zrna, s jemným a hlubokým citem, nezištnýa nectižádostivý pro svou osobu, ba v drobných otázkách praktického života takřka bez-
#27 alto_textblock #27
radný, odkázán na pomoc dvou milujících žen jež obě — prvá něžná, inspirující milenka- druhá reálně založená, energická milionářka — postupem času se stanou jeho manželkami Aby dosáhl svého cíle, musí Mac Allan, sym horníkův ze západní Ameriky, nasaditi vše- chny síly svého bohatěho ducha; vynajde zprvu novou směs oceli, zvanou nallanitem“ jež, hutnější než platina, dá se poříditi za la- ciný peníz a láme žulu jak diamant sklo; pak podniká těžký boj s americkými kapitalisty, by je získal pro svou myšlenku, a boj daleko těžší s podřízenými svými úřadníky a s tisíci a deseti tisíci dělníky, jež zaměstnává; je mu zlomiti stávku, je mu překonati odpor evrop- ských burs, je mu snášeti příkoří, zoufalství vězení, když tisic metrů pod mořem vžnítí se ve štole smrtící plyn, jenž způsobí děsnou ka- tastrofu, pozbyv ženy i dítěte, kteří padli za oběť rozvášněnému davu, zruinovav svou ak- ciovou společnost a podkopav své zdraví bloudí Allan jako vyhnanec evropskými země- mi a je zde svědkem hospodářského úpadku jenž rovněž byl zavinen jeho spekulacemi celý svět se dal zlákati vyhlídkou na obrov- ský podnik, celý svět upisoval akcie, obchod a finance se točily kolem projektu tunelové stavby — a když uvázne stavba, následují za sebou v šíleném chvatu konkursy, runy, stáv- ky a bankroty, ba i strádání hladem a nakaž- livými nemocemi na obou půlkách zeměkoule Trvá dlouhá léta, než vynálezce, započav svou myšlenkovou práci a svou službu utkvělé své představě takřka úplně znovu, opět k sobě upoutá pozornost vedoucích finaněních kruhů vybuduje s jejich pomocí a s novými nesmír- nými obětmi započaté dílo, a posléze za vzru- šení a jásotu celého světa sám řídí prvou lo- komotivu, jež za necelých třicet hodin uraz cestu z Nového Yorku do Paříže. Kellermannův román způsobil sensací — v dobrém i nedobrém smyslu. Tvrdilo se, že bude hned překládán asi do šestnácti jazyků; vyvolal spoustu nadšených referátů, v nichž
#28 alto_textblock #28
namnoze konstatováno, že „Tunel“ oproti dří- vějším autorovým pracím znamená veliký po- krok. Jisto jest, že Kellermannův vývoj o sentimentálnějších začátků i od jemné eroti- ky a melancholie jeho idyllické „Jugeborg je příznačný pro moderní románovou tvorbu pro odklon od jednostranně milostných pro- blémů, pro vznik nebo předtuchu nového společenského umění a pro příchod onoho druhu románů, pro něž by se snad doporučo- val název jako „román dobrodružný“: dobro- družný asi ve smyslu povídek Wellsovýcha jiných utopistických fantasií, stojící snad po vlivem dánského Jensena, ale nejsoucí an tak příliš daleko od fantastiky Jules-Verniád ve kterých přece rovněž hlavní vtip spočívá- vá v tom, že se uskuteční nějaký zázračný vy- nález, jehož podstata zůstane ovšem utajen (typický přiklad: víťěz Robur, jenž jede „vzducholodí kolem světa“!). Abychom zů- stali u románu německého: taková „Atlantis“ předního ze žijících dramatiků Německa aneb i fakt, že autoři na pokyn a za peníze svého nakladatelství podnikají daleké cesty — do Ameriky, Indie, Japonska — aby přineslya zpracovaly hojně exotických dojmů, jest do- kladem, že opět se, dnes ovšem v novém smyslu, zmocňuje autorů i čtenářů jistá „umdlenost Evropou“, jako choroba či moda objevovala se taková umdlenost v literatuře již asi před sedmdesáti lety, dnes však má reálnější podmínky a patrně též významnější důsledky: dnes, právě zásluhou dopravních vymožeností, Evropa se nám skutečně již zdá poněkud malou, svět se do jisté míry kosmo- politisuje a centralisuje přes velikou sílu ideálů národnostních: Jedním z duševních otců Kellermannovy fantasie je beze sporu Walt Whitman, a čteme-li v německém ro- mánu neustálé hymnické koordinování jmen jako Kalifornie, Valašsko, Kongo, Australie, Holand a pod., čteme-li jeho ódy na železo a střízlivou práci, máme dojem, jakoby tu byla širokodechá poesie amerického básníka
#29 alto_textblock #29
přeložena do prósy, jakoby jeho lyrický vzmach byl zatížen epickými příměsky. Nových uměleckých hodnot Kellerman- nův román nepřináší: ale význam tohoto díla, pojmenovaného jedním z kritiků případně „obrovským feuilletonem“, jest, že nadmíru obratně a napínavě spojuje, zpracovává, po- pularisuje mnoho prvků, ležících „ve vzdu- chu“ a naznačených u toho onoho moderního básníka. Přiznám se bez skrupulí, že jsem román četl jedním dechem, ale dodám hned, že dojem, jím vyvolaný, byl způsoben — ne- hledím-li k velmi dobrým kvalitám vypravo- vatelským — laickým obdivem těch kolossál- ních čísel, nesrozumitelných technických po- chodů a závratných finančních operací — laický to obdiv, úžas a závrať, jaké se neod- borníka zmocňují ve velkém přístavě anebo v ohlušujícím hluku továrním anebo v moder- ním Babelu — na burse velkého města. Ryzí umění dovede čtoucího povznésti nad před- poklady technické i nad vypravovanou fabuli: zde naopak se nevymotáte z údajů a dějů. A jako na jednom místě se praví o zázračném vynálezci, že trpí úzkostí, zda není některá z jeho praemiss nesprávná a zda se tím ne- shroutí celá pyramida jeho myšlenek, tak se podobně vede i čtenáři: nezbaví se dojmu, že Kellermann je snad pouhý laik ve věcech, o nichž bájí, že se dopouští ne-li technických, alespoň obchodních naivností a že tedy jeho fantasie, pohrávající si tisíci osudů lidskýcha miliardami dolarů, pohrává si libovolně a bez pravé odpovědnosti: a tak, konec konců, vůči tomuto literárnímu dílu. Literární kritika sa- ma nevystačí. Tolik však možno tvrditi: ohá- nět se slovy a představení jako „vlak s rych- lostí 400 km. za hodinu“ anebo „krach celého světa“ anebo „sto tisíc zaměstnaných dělní- ků“, není o nic méně romantické, než nyvá erotika anebo než povzdech nad zlatý- mi zašlými časyl O. .