#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 214.
#4
alto_textblock
#4
Hežm
#6
alto_textblock
#6
Na ranní a večerní listy
předplácí se:
V Praze v administraci-
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsl
na dvrtist: . K edk
ve úilialkách
na měsio . . . . . 2 K 80
něstn. Poštou.
i.:
s dvoji zásilkou
na měslo. . .
na dtvrt lsta . . . I K doh
#7
alto_textblock
#7
S K 80 h
#9
alto_textblock
#9
ple
99
#10
alto_textblock
#10
ní
#11
alto_textblock
#11
amí
#12
alto_textblock
#12
lneaq leěon
#13
alto_textblock
#13
sojučbo
#14
alto_textblock
#14
oz
#15
alto_textblock
#15
or aeab
#16
alto_textblock
#16
ejnebtaone
#17
alto_textblock
#17
oilovia
#18
alto_textblock
#18
V drobnám prodeji
ranní čislo o soba
večerni
za s
Ve filiálkách na venkově
ranni cislo
večerní . ... . 1 5i
#19
alto_textblock
#19
lnseráts
platí se hoto ve papře
Předplšcení a inserty přiji
sdministrace v Marianské ul.,3
—
oházeli se ve
redakce, tiskárna a sxpodie
„Národních Llstů
Rukopisy se nevracei
#20
alto_textblock
#20
seln
#21
alto_textblock
#21
Vládní plán k řešení krise
v král. Českém.
(Zemská správní komise nemá poli-
tického rázu. — Nový politický řád
v Čechách. — Volební oprava na zá-
kladě zájmových skupin.)
Z Vídně, 6. srpna. (K. k.)
„Fremdenblatt“ píše k situ ac
včechách:
„Nelze se diviti, že nedávná zvláštní
opatření učiněná v zájmu dalšího vedení
zemské správy v Čechách, trvale zaměst-
návají veškeré veřejné mínění v zemi. Proti
projevovanému při tom sklonu, aby úmysly
vldy při jejím postupu byly kritisovány
a vykládány z hledisek vlastních stranni-
ckých stanovisek, dlužno ještě jednou se
vším důrazem prohlásiti, že propostup
vlády byla rozhodnou výhrad-
ně věcná nutnost odpomoci
ochabnutí zemské správya
vzcházejícímu z toho těžkému
poškození veškerého obyv a tel-
stva. Hájíc dle své povinnosti zájmy ve-
řejného dobra, nemohla se vláda mýliti
žádnýmni úvahami, které by snad spočívaly
ve strannických momentech, vycházejících
z její sféry.
Tímto zásadním nazíráním byl předem
pevně vymězen oborúčielnosti a pů-
sobnosti zemské správní ko-
mise. Jako orgán pro dočasné zastá-
vání ryze správních funkcí nemá polin
tického rázu. Důležitý úkol— sjed-
nati podklady pro nový poli
tický řádvčechách — byl zatím
svěřen jinému foru. Tam bude za
součinnoVti důvěrníků obyva-
telstva opětně podniknut vý-
znamný krok kudalšímu vývoji
národního práva obou národ-
níchkmestů v zemi a k slušné mu
vyrovnánijejich národních po-
žadavků v mezích jednotného
království a se zachováváním
sjátních záájmů; sitane se tak
sdůraznoů inicliativou, jakou
ul52Pstnoruční list eísa-
řův vládě.
Kulzamýšlenému obnovení ta-
kových porad vzniká důtklivá po-
bídka a naléhání z všestranného přání, aby
zatímní stav v Čechách co možná
nejdříve byl nahražen návra-
tem nořmálních poměrů, přán
to, jež v neposlední řadě i vláda
sdílí. Při zahájení tohoto kroku musí zů-
stati pevným podkladem vyjednávání, aby
v mezích poradní látky bylo v záje m n
uvažováno o požadavcjch a zá-
rukách, aby tedy takna oboustra-
nách dávající část byla so uč as-
rlnoni i asl
ně přijímající.
Vedle a nad národními požadavky
musí však pečlivě býti zachováno státu
jeho právo, jakého potřebuje
vdlajsv
vzájmu všelch.
Pokud jde o zamýšlené pojetí re-
lormy volebního práva do zem-
ského sněmu také do komplexu
chystaného nového zřízení, zu-
stává vláda věrna dosavadnímu stanovi-
sku. Nejde o radikální přeměnu,
nýbrž o časovou úpravu voleb-
ního práva do sněmu, stupňovi-
tého dalšího provedení a pro-
pracovánízásady zájmového
zastoupení směrem dolů. Srov-
nává-li se se spravedlností, aby široké
vrstvy obyvatelstva, které dosud nemají
volebního práva, napříště byly tohoto prá-
va účastny, bude sloučení nových voličů
do zvláštní kürie a její vypravení dostateč-
ným počtem mandátů způsobilé zajistiti
tomuto kruhu inferesentů napříště zákonné
spoluurčovací právo ve sněmu. Vycházejíc
z poznání oprávněnosti takového nároku,
považuje vláda volební refor-
mu do sněmu, která přec úzee
souvisí věcně iformálně se
zemským zřízením, za organi-
ckou součástku příštího nové-
Hopořádk u. Byla-li volební reforma ve
vyrovnávacím období minulého roku, ve
kterém zemské zřízení a jazykový zákon
vyčnívaly jako vrcholy celkového kom-
plexu, na čas odsunuta, náležela
po názoru vlády vždycky do to-
hoto oborua bude, umístěna na
patřičné místo, nejen věcně ne-
zbytným, nýbrž spíše ještě po-
liticky cenným živlem k dosa-
žení žádoucího nového řádu.
#22
alto_textblock
#22
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukureští, 5. srpna. (K. k.) Poně-
vadž ani dnešní schůze konference, která
byla věnována pouze formálním otázkám,
nepřinesla sblížení stanovisek válčících
stran, soudí se v informovaných kruzích,
že Bulharsko přijme hranice
spojenci naposled navržené
s nastalými eventuelně ještě změnami, sou-
časně však učiní platnost buku-
rešťských úmluv závislou na
schválení velmocí. Jest dosud ne-
jisto, jakou formu bude míti bulharská vý-
hrada. Může býti pojata buď do smlouvy
#23
alto_textblock
#23
míru anebo do protokolu o schůzích. Jest
naděje, že odpor spojenců proti bulharské
výhradě bude odstraněn vlivem Rumun-
ska, jehož nejdůležitějším cílem jest po
splnění zvláštních požadavků skončení
míru. Dle vojenské situace i mravní váhy
Rumunska soudí se, že spojenci vyhoví
příslušnému přání Rumunska.
Z Bukureští, 6. srpna. (K. k.) Ministerští
předsedové Pašič a Venizelos obrátil
se včera na krále srbského a řeckého o nové
pokyny pro koncese, jež by měli eventuálně
ještě učiniti v otázce ohraničování novýcl
krajů.
Z Bukurešti, 6. srpna. (K, k.) Rumunšt
delegáti žádali řecké a srbské delegáty, aby
Oromunům na řeckém a srbském území do-
stalo se stejných práv, jaká byla slíbena Bul-
hary.
Z Bukurešti, 6. srpnaj Včera vykonali zá-
stupcové Rakousko-Uherska, Ruska, Francie
Anglie kolektivní zakročení u balkánských de-
legátů. Zástupcové Německa a Italie se
z akročenívnezúčastnili. Zakročen
mělo za účel vysvětliti zástupcům balkánských
států, že jejich usnesení bude revidová-
no na evropské konferenei v Lon-
dýně, a že by znecnadňování této revise se
strany balkánských států bylo povážlivé.
nibals
Mír na blízku. v
jz
Z Bukurešti, 6. srpna. Jest domněn-
ka, že Bulharsko vzdá se dnes definitivně
Kavaly na prospěch Řecka, a dále že
se zřekne Štipu, Radoviště a Kočan, na
prospěch Srbska. Bulharsko si však po-
diží Strumici. Dnes nebo zítra bu-
de mír uzavřen.
Z Berlína, 6. srpna. Dle různých soukro-
mých zpráv označuje se uzavření míru jako
bezprostřední. Tak oznamuje „Vossische
Ztg.“ z Bukurešti, že mír bude již dnes uza-
vřen. „Berliner Tageblatt“ obdržel pozdě v
noci telegram z Bukurešti, dle kterého byl již
mír principielně uzavřen. Přístav Kavala při
padne Řecku, okolní území Bulharsku.
91 le
O Drinopol.
Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Instrukce
velvyslanců, jak se zdá, nesouhlasí a proto
nedošlo dnes ke kolektivnímu za-
kročení. Někteří vyslanci však zakročil
jednotlivě a dali Portě radu, aby Drinopo
byla vyklizena za opravení čáry Midia—Enos
a jiné kompensace. Velkovezir dává zápor-
né odpovědi. Navštívil včera ruského vel-
vyslance a jak se praví, prohlásit formálně
že vyklizení Drinopole jest nemožné. Angli-
cký diplomatický zástupce, který očekává
instrukce, měl dnes dopoledne delší poradu
s velkovezírem.o s e
vbdlol
Z Londýna, 5. srpna (K. k.) „Reuterov
kancelář“ se dovídá, že v londýnských bal-
kánských kruzích všeobecně převládá názor
že Bulharsko spíše povolí v hlavních bodech
spojencům, než by se vydalo znovuzahájen
války po vypršení příměří příští pátek. Poku
jde o postup Turecka, ujišťují jisté kruhy, že
Porta oznámila, že nebude trva?
na držiení Drinopole přesi odpo
velmocí. Ve stanovisku Turecka dlužno
spíše spatřovati pokus, aby obnovena byla
prestiž otomanské armády a aby Evropa po-
skytla Turecku finanční koncese. Až toho
Turci dosáhnou, ustoupí pravděpodobně di-
plomatickému nátlaku a uchýlí se za čäru
Enos-Midia.
Z Cařihradu, 6. srpna. Ve zdejších diplo-
matických kruzích se věří, že bylo již upu-
štěno od společného zakročení velmocí v zále-
žitosti Drinopole. Rozhodně považuje se za
vyloučeno, že by tento krok byl v nejbližších
dnech vykonán.
#24
alto_textblock
#24
njěs iko
#25
alto_textblock
#25
laboszoz žm O Kavalu,volašdo ozuo
#26
alto_textblock
#26
Z Bukurešti, 6. srpna. Řecko nabí-
zí Bulharsku za Kavalu město
Dramu i sokolím.
Z Vídně, 6. srpna. Bukureštský dopisovatel
„Neue Freie Presse“ měl rozmluvu s bulharskými
delegáty, za které delegát Radev pravil, že v
souhlasu s Tončevem prohlašuje: „V příčině našeho
stanoviska vůčí řeckým požadavkům mohu jen opa-
kovati, že nejdůležitější otázka: Kavala, není
jimi podpořena žádným vážným důvodem. Třeba
jen nahlédnouti na mapu, aby se seznalo, že Řecko
Kavaly jako přístavu vskušku nepotřebuje. Má jich
dosti. Kdyby dostalo i Kavalu, ačkoli má už Solun,
hrubě porušena by byla Řeky často vyslovená zásada
rovnováhy. Také národnostní důvody nemluví ve
prospěch řeckého stanoviska, neboť dle národ-
nostní zárady musili by nám Řekové vrátiti města
Dojran, Kukuš, Florinu a jiná. Že v Kavale žijí
Řekově, je pravda, ale většinu jejího obyvatelstva
tvoří Turci a v obcích mluví se jen bulharsky.
Zbývá tudíž pouze důvod, který řečtí delegáti do-
sud vždy opakovali: „že by se bez Kavaly nemohl
vrátití do Athén“. Tento důvod náleží však d
vnitřní politiky řecké a v diplomatických záležito-
stech není závažným. Stejně mohli by přece říci.
že bez Dedeagače nemohli by jíti domů. Pravda vě-
zí však někde jinde. Řekové těží z toho, že jsme
byli se všech stran napadeni a chtějí nás proto od-
říznouti od našeho přirozeného spojení s Egejským
mořem.
Z Paříže, 6. srpna. („N. W. J.“) „Matin“
pojednává zevrubně o neshodě Francie a Ita-
lie v otázce Egejských ostrovů a píše velice
ostře proti trojspolku. Poukazuje zejména, že
v oficielních kruzích francouzských jsou ve-
lice překvapeni chováním se italského tisku
v otázce ostrovů. Italský tisk žádá přidělen
přístavu Kavaly Bulharsku. Francouzská vlá-
da nemá nic jiného na zřeteli, nežli udržení
#27
alto_textblock
#27
Při návratu záložníků
Z Lublaně, 6. srpna. Nekonfiskovaný „Sl
vinský Národ“ oznamuje: V neděli v noci při-
jel do Lublaně vojenský vlak, který vezl zá-
ložníky z Dalmacie propuštěné na 21denní do-
volenou. V Lublani měli záložníci, kteří do-
sud jeli v osobních vozech, vstoupiti do vozů
pro dobytek. Záložníci se zdráhali a přednost
stanice chtěl je k tomu přinutiti. Z toho vznikla
na nádraží skutečná revoluce. Záložníci kři-
čeli, že jsou státní občané a nikoliv dobytek,
a pohrozili, že použijí násilí, kdyby měli být
přinuceni vstoupiti do vozů pro dobytek. Jeden
setník ,který chtěl vojáky uklidniti, byl ohro-
žován. Proto byla povolána pohotovost 27. pě-
šího pluku, ale tato vzhledem na rozčilení zá-
ložníků zdráhala se zakročiti. Bylo by zcela
jistě došlo k velké srážce, kdyby nádražnímu
inspektorovi nepodařilo se vojáky uklidniti
mírnou přímluvou. Podařilo se mu pohnout
velkou část vojáků k další cestě. Jen asl 6
záložníků trvalo na tom, že do dobytčích vozů
nevštoupí. Co se s nimi stalo, znám
není. Zachovává se o tom míčení. Ze zálož-
níků byla většina Němců (Deutschmeist
z Vídně), dosti čechů a asi 500 Maďarů a Slo-
váků. Bylo pozorovati, že záložníe
svorně bez rozdilu národnosti há-
ili svoje práva.
Hj n
lantns
#28
alto_textblock
#28
rovnováhy na Středozemním moři a stále více
se zdá, že tato rovnováha není trojspolku pří-
jemna, protože křižuje rozpočet trojspolku ve
Středozemním a Adriatickém moři. Francie
nikdy nestrpí, aby se v této otázce dělaly kon-
cese. Francie považuje za svou svatou povin-
nost, aby své zájmy v těchto krajínách roz-
hodně chránilo. Z Lon-lýna došlé zpživy praví.
že Anglie v této otázce souhlasí s Francií.
Nemoc korunního prince bulharského.
Z Pešti, 6. srpna. Ke krutým ranám osudu
kterými byl stížen bulharský král Ferdinand
připojila se nová. Nejstarší syn králův, korunní
princ Boris, onemocněl těžkou nervovou cho-
robou. Zprávy o bojích u Čataldže působíly
krutě na mysl 19letého prince, a objevily se
u něho těžké neurasthenické záchvaty. Prine
příbude záhy k delšímu pobytu na Tatrýa
bude bydleti ve vile Tivoli v Tatra-Szeplág-
kde se již komnaty pro něho upravují.
Z velvyslanecké konference londýnské.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ oznamuje: Velvyslanci sešli se dnes
ku poradě, která trvala 3 hodiny. Konference
se pak odročila na pátek. Velvyslanci budou
míti také v pondělí poradu. Zabývají se vý
hradně otázkou Egejských ostrovů
jihoalbánských hranic, nedospěli
však k rozhodnutí. Zkoumali návrh státníh
tajemníka sira Edvarda Greye aby byla
vyslána mezinárodní komise ke stanovení hra-
nic proti Epiru. Tento návrh došel až na je-
diný bod souhlasu Řecka, které navrhlo, aby
národnosti příslušných krajin byly zjištěny
plebiscitem. Velvyslanci rokovali povšechně
o mandátu a plných mocích této komise. Bu-
dou v pátek pokračovati v jednání o tom.
Turci v bulbarském území. -lleoe
Ze Solije, 5. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Dl
vyšetření vojenských úřadů pozůstávají ture-
cké sbory, soustředěné u Lozengradu, z jedne
divise, složené ze tří druhů zbraně. Turci prý
prohlásili, že opustí obrazené území teprve
až úplně spustoší a vypáli celou zem. Sklizeř
všech vesnic dopravuje se do Čataldže. U Lo-
zengradu a Bunarhisaru byly spáchány pleny
všeho druhu na škodu Bulharům. i
Pro samostatnost Makedonio ž 5nea5
Ze Soffje, 5. srpna. (B. t. a.) Dnes konal
se velká schůze makedonských uprchlíků, kte-
ré se zúčastnili také vynikající zástupci bul-
harského obyvatelstva, uprehlého z Makedo-
nie před pronásledováním Srbů a Řeků. By
zvolen výbor, jemuž shromáždění uložilo do-
hodnouti se s organisacemi a kruhy mohante-
dánů, židů a Kucovlachů, aby ve spojení s ni-
mi bylo vymoženo zařízení autonomního reži-
mu v Makedonii, který by zajistil svobodný
vývoj všech národností v provincii té bydl
#29
alto_textblock
#29
Štvaní proti Čechům a Jihoslovanům v Uhrách
o Z Pešti, 6. srpna. V Uhrách zahájena by-
la, jak se zdá, nová kampaň proti nemaďar-
ským nářodnostem. „Pesti Napló“ oznamuje
že spousta českých agitátorů potuluje sev
horních Uhrách a haranguje tam proti maďar-
ské národnosti a proti státu. Jest třeba prý
bdíti, poněvadž čeští agitátořin jsou prý vždy
nebezpečnými elementy. Také proti Jihoslo-
vanům brojí zmíněný list, poněvadž prý stále
pracují se všemi prostředky, aby uskutečněna
byla myšlenka trialismu. Projevy tohoto šovi-
nistického listu zůstaly málokdy bez ohlasu.
Nepřekvapilo by tudíž, kdyby došly brzy zprá-
vy o persekuci domnělých českých agitátorů
#30
alto_textblock
#30
Užší volby v Gorici,lemoz lavr
Z Lublune, 6 srpna. („Fremdenbl.), „Sl -
venec oznamuje z Gorice: Při užších volbách
do zemského sněmu, které se konají dnes v
italských skupinách měst a městysů, odevzdají
slovinské strany své hlasy kandidátům ital-
ské lidové strany, čímž je zvolení jejich zaji-
štěno. Příští většina na gorickém zemském
sněmu bude následkem toho sestávati z ital-
ské lidové strany a ze slovinské strany po-
krokově. Ve venkovské kurii propadlý vůdo
starokleríkální slovinské strany dr. Grego-
čič kandidován bude na základě dohodyse
slovinskou pokrokovou stranou do zemského
sněmu v kurii velkostatkářské.
lsil odi
Tunel mezi Anglií a Francií. usod
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Ministerský
předsedaA sauith přijal dnes odpoledne
deputaci poslanců všech stran v dolní sně-
movně zasloupených, která se vyslovila pro
plán podmořského tunelu pod průplavem. Po-
ukázav na odpor, jaký vláda dosud kladla to-
muto projektu, uznal Asquith, že jsou nyní
té věci nová hlediska. Nejnadějnějším a v
mnohém směru nejdůležitějším jest zřízen
pevného neochvějného základu v poměru Vel-
ké Britanie k Francii. Vláda vždycky věno-
vala pozornost tomuto předmětu, ujme se
nyní s nepředpojatostí tohoto plánu a podrob
ho zevrubnému studiu.
#31
alto_textblock
#31
nrošol
#32
alto_textblock
#32
cích.
#33
alto_textblock
#33
Sobrání skončeno.
Ze Sofije, 5. srpna. (K. k.) Mimořádne
zasedání sobrání bylo nzavřeno,ih o v
larýan
Hrůzy války
Ze Soluna, 5. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Parla-
mentní komise, která byla pověřena vyšetřováním
ukrutností, spáchaných Bulhary, oznamuje z Xanti,
že Bulhaři odtáhli, nezpůsobiv še v
městě škod.
o
#34
alto_textblock
#34
no
#35
alto_textblock
#35
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Opětné zvýšení vojenského kontingentu.
Z Vídně, 6, srpna. (K. k.) „Militärisch
Rundschau“ píše k nezbytnému zvýšení stavů
a rozmnožení v naší branné moci: Jak již
známo, a na tomto místě několikráte proje-
veno, činí evropské velmoci nyní dalekosáhlá
opatření na posílení svých branných sil. Ob-
dobná opatření lze s bezpečností očekávati
tak u balkánských států. Pro naše mocnář-
ství vyplývá z toho pudem sebezachování
diktovaný příkaz, aby se ve vojenském vy-
budování pokročilo aspoň do té míry, aby
jakost a válečná pohotovost c. a k. branné
moci co možná odpovídala obdobným pomě-
rům ostatních států. Naše odvody v minulém
roce vykazovaly přebytek proti nutnému kon-
tingentu okrouhle o 50.000 schopných branců.
Kdežto jiné státy musí pomýšleti na zvláštní
prostředky, aby mohly ještě provésti zvýšení
branné způsobilosti [tak Italie snížením pod-
mínek schopnosti a Francie návratem k tří-
leté služební době) není našemu mocnářství
zapotřebí sahati k takovým prostředkům, po-
něvadž, jak jsme viděli, i dle nové branné re-
formy má dostatečné zálohy schopného muž-
stva. Přes nepoměrně větší snadnost, s jakou
naše mocnářství mohlo by vybudovati svou
brannou moc, lze míti za to, že vojenská sprá-
va, berouc plně zřetel na naše národohospo-
dářské poměry, obmezí se na nejnezbytnější
požadavky a v žádosti za vyšší kontingent
branců nepůjde ani tak daleko, jak nám je k
disposici přebytek schopných branců.
Vojenská správa vystačí dle odhadu se
zvýšenou potřebou asi 36.000—40.000 branců.
z čehož asi 20.000 mužů připadá na c. ak.
vojsko, asi 2000 na válečné loďstvo a po
8—9000 na obě zeměbrany. Největší část zvý-
šeného vojenského kontingentu bude nutno po-
užíti ke zvýšení stavů, čímž v prvé řadě voj-
sko pohraničních obvodů má býti uvedeno aa
nezbytně nutný stav a vyšší pohotovost, aby
v kritických situacích mohlo samostatně pro-
vésti své mnohostranné úkoly, aniž by za po-
litického napětí bylo třeba zvláštních opa-
tření. Nové zařadění vojska ze zvýšeného kon-
tingentu bude provedeno povšechně jen u dě
lostřelectva, počtem dosud nedostatečného.
#36
alto_textblock
#36
Anglie nezúčastní se světové výstavy v Sar
nbae jeFrancisku,shaí tove i e
Z Londýna, 5. srpna. [K. k.) V dolní sně-
movně odpovídal sir Edvard Grey na dolaz,
že anglická vláda dospěla k závěru, že by se za
nynějších okolností nemohlo právem žádati na
zemi, aby přejala tak těžké úkoly, jaké se poža-
dují pro účast na světové výstavě v San Francisku.
Toto rozhodnutí, pravíl, zakládalo se z části na
odhadnutínákladů pro representativní obchodn
výstavu. Byly odhadnuty na 1/4 mil. lib. šterlinků.
Konečně neodpovídaly by takové částce ani mož-
né obchodní výhody a výsledek. Ani dotazy v ob-
chodních střediseích neziistily skutečné přání z-
častniti se výstavy. Podmínky, kladené výstavními
úřady, znemožnily dosíci skutečně národního od-
dělení jako na dřívějších výstavách. O otázce té
se uvažovalo a vyjednávalo, aniž při tom hrály
nějakou roli poplatky za Panamský průplav. Willi-
amson se tázal, zúčastní-li se výslavy Německoa
ostatní země. Grey odpověděl: Neslyšel jsemo
tom, že by se Německo zúčastnilo, ale přesvědčím
se, máme-li o tom informace
#37
alto_textblock
#37
Námořní politika Anglie v horní sněmovně.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) V horní sněmovně
upozorňoval Earl of Selborne na námořní po-
litiku vlády. Stěžoval si, že nebyla zachována pře-
vaha 60%, poněvadž v r. 1915 bude míti Německo
26 dreadnoughtů, kdežto Velká Britanie bude mimo
osadní loďstvo miti 39. Převaha o 502 jest žá-
doucí jedině pro obranu vlasti a ve Středozemním
moři dlužno tudíž se spoléhati na jednu nebo dvě
lodi z osad (z Malajského Archipelu a Nového Z“-
landu) s možným doplněním dreadnoughty lordů
Nelsona a Agamemnona. Ve Středozemním moř
však je rozhodně 13 italských a rakouských lodí
proti těmto čtyřem lodím. Možno se vším právem
domnfvati, že Rakousko-Uhersko a Italie rozšíř
svůj lodní stavební program, takže r. 1916 budou
jejich námořní síly ještě značnější. Ukáže-li se tote
na neštěstí pravdou, bude situace Velké Britanie.
ač již r. 1915 bude nebezpečnou, v r. 1916 ještě
nebezpečnější a kritičtější.
Velkokancléř Haldane odpověděl: Poku
jde o relativní poměr Velké Britanie k Německu,
bude Německo teprve v druhém čtvrtletí r. 1916
míti 26 dreadnoughtů a Velká Britanie měla by
43. Do té doby zachová Velká Britanie převabu
o 50 v domácích vodách s přebytkem. Skutečn
potíž se naskytá při posuzování situace ve Stře-
dozemním moři, poněvadž Anglie musila počítati
s možhostí, že se změní lodni stav Rakousko-Uher-
ska a ltalie. Nynější loďstva světa jsou rozdělena.
Nemáme spolků, ale připouštím, že při svých vý-
počtech nemůžete vyloučiti seskupení, které se
patrně utvoří v budoucnosti. Náš poměr k zemím
které náležejí k jiným skupinám, jest přátelskéh
doido vrožaždoiodiei onalaůz altj
#39
alto_textblock
#39
rázu a doufám, že zůstane přátelským. Mám za to,
že u jednotlivých skupin jest snaha úžeji se semk-
nouti a cheete-li na žákladě tohoto seskupení či-
niti výpočty, musím se zmíniti o tom, že Francie
má ve Středozemním moři loďstvo, které jest skoro
tak velké, jako spojená loďstva Rakousko-Uherska
a Italie. Uvážíte-li při svých výpočtech, že jsme
v přátelském poměru k Francii a že Francie má
ve Středozemním moři mohutné loďstvo, máte tu
situaci, která není neuspokojivá. Pokud jde o dre-
adnoughty ve Středozemním moři, jest možno před-
vídati situaci, jaká by mohla nastatí. Jest možno.
že dojde ke sdružení Italie, Rakousko-Uherska
Německa proti tomuto ojedinělému území. Dojde-l
však k takovým věcem, jsem nucen opakovati slo-
va Moltkeova. Když mu kdosi řekl, že organisoval
německou armádu a stvořil vojsko, které může
Německo brániti protí dvěma mocnostem, a pak
se ptal, co by se stalo, kdyby se třetí velmo
s těmito spojila, odpověděl Moltke: „Ponechám to
prozřetelnosti.“ Jest nemožno předem se starati
o každou náhodnost. Největším zdrojem naší síly
jest naše finanční posice. Řečník pojednával o
nákladech a zásadách výcviku a pravil: Vláda byla
dříve přesvědčena, že neujmeme-li se vážně vý-
cviku těch, kdož budou našimi pracovníky v bu-
doucnosti. Velká Britanie zůstane za 15 let za
ostatními zeměmi. Nebezpečí bylo stejně velké
jako nebezpečí, které se uvádí v souvislost s lod-
stvem. Naše převaha v průmyslu zůstane zdrojem
našich příjmů a kdyby tento pramen příjmů nebyl
zajištěn, byla by ohrožena převaha našeho loďstva.
Pokud jde o kanadské lodi, odmítl Haldane uva-
žovati, jaký kurs zahájí Kanada. Vláda zahájila
mezi tou dobou jedině správný kurs tím, že urych-
Iila stavbu tří lodí ve svém programu v takové
míře, že tyto lodi byly dříve hotovy, než by byly
bývaly dohotoveny kanadské lodi. S malajskými
loděmi byly by tudíž k disposici ve Středozemním
moři 4 lodi, které spolu s ostatními použitelnými
pomocnými zdroji učiní středomořské loďstvo rov-
nocenným
Ve stručné řečí, v niž shrnul výsledky této
diskuse, pravil Earle of Selborn, že fakta, jež
uvedl, nebyla vyvrácena. R. 1915 bude. Velká Bri-
tanie míti ve Středozemním moři pouze 4 moderí
lodi. Nikdy by s tím nesouhlasil, aby Velká Bri-
tanie za míru nebo války závisela jedině na fran-
couzském lodstvu. Anglie musí míti pro čest krá-
lovství i pro zajištění svých zájmů silné loďstv
ve Středozemním moři
avo
Pověsti o smrti presidenta Ariagy.
i Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Havasova agence
oznamuje z Lisabonu: Pověsti o smrti president
Ariagy označují se dle informací v paláci presiden-
tově za úplně bezdůvodné. Naopak zlepšení ve sta-
vu presidentově pokračuje.
Z Loudýna, 6. srpna. Zdejší večerní listy ozna-
mují ze Sevilly, že president portugalské republi-
ky před třemi dny zemřel. Vláda však tufo zprávu
tají, aby nepropukla revoluce
#40
alto_textblock
#40
Politická hlídka.
#41
alto_textblock
#41
Včerejší schůze a usnesení býv. zemských
poslanců německých.
#42
alto_textblock
#42
Výsledky včerejší porady býv. zemských
poslanců německých jsou tyfo: provolání k ně-
meckému lidu, vyslání deputace k ministerské-
mu předsedovi a ku předsedovi zemské správ-
ní komise za účelem informování o stanovisku
Němců k nynějším poměrům v Čechách, úspěch
německých politiků nad Tittovým „Volksra-
tem“ a denunciace českého národa. Průběh
a usněsení včerejší porady sotva psi podepře
snahy o pokud možno nejochotnější postup
Němců v Čechách poněvadž, jak čteme v„„Bo-
hemii“, zejména usnesení porady německých
politiků neuspokojilo všechno německé
přání a ranou, kterou zasadil Tittovu „Volks-
ratu“ (usnesením z říditistálýsborz em-
skýchdůvěrníků německých vedle
nebo snad dokonce i protin (Volksratu''y bude
německá veřejnost v čechách rozpoltěna v
vb ašn
dva tábory.
„Bohemia“, ze které mluví Tittův „Volks-
rat“, shledává, že nejdůležitějším výsledkem
schůze bývalých německých poslanců je p ro-
volání, jež neobsahuje nic nového proti pro-
jevu, vydanému sesíleným představenstvem býv.
svazu německých poslanců na sněmu českém.
„Bohemia“ sice uznává, že provolání vyvozuje
energické důsledky z postavení Němců ve stá-
tě, jež staví vládě na oči, „leč“ — praví dále —
právě proto zdá se trochu podivným, že y
úvodě tohoto provolání postup vlády bere se
zadostučiněním na vědomí a schvaluje se. Dal-
ší otázka, která se vtírá při pročítání tohoto
provolání, je ta, proč vedle osvětlení dané si-
tuace úplně scházejí směrnice pr
budoucí postup v akcich, které v
této situaci mohou nastati. Nebylo by
dobře, dáti německému lidu nějakou direktivu
pro jeho chování se k rozmanitým událostem,
jež v blízké budoucnosti jsou možné nebo
pravděpodobné? Projevy z německého tábora
nikdy, zejména v posledních týdnech, neschá-
zely. V čem se chybílo a v čem stále ještě se
chybuje, jest jasný výklad o nejbližších věc-
ných opatřeních, jež by byla s to, přiblížiti
německou politiku k dávno touženému cíli
samosprávy. Schůze důvěrníků dne 17. srpna
nesplní vkládaných do ní očekávání, bude-li
jejím výsledkem opět jen — provolání.“
Oba německé pražské listy zakrývají po-
rážku, kterou ve včerejší schůzi utrpěl dr.
Titta z Třebenic a jeho „Volksrat“, Porážka
„Volksratu“ je tím důkladnější, že jeho úsil
po diktátu směrnice a taktiky německé poli-
lice v Čechách padlo za obět několik vynika-
jících německých politiků, tak na př. zesnulý
už poslanec dr. M a lly, který r. 1910 složiv
mandát, odsoudil poručníkování německých
poslanců Volksratem. Už tehdla vyskytl se pro-
jekt, včerejší schůzí realisovaný, dr. Titta však
dovedl jej v zárodku zmařiti. Dle zprávy „Bo-
hemie učinila včerejší schůze německých po-
litiků „Volksratu“ jen ty dvě koncese, že l.
„Volksrat“ bude spolusvolavatelem sboru ně-
meckých důvěrníků zemských a 2, že prtn
jeho valná schůze nebude svolána až v září
nýbrž dne 17. srpna. uvao ndal
nkvovinsísov hnllinob