ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c570c490-8f15-11dd-babd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 214.
#4 alto_textblock #4
Hežm
#5 alto_textblock #5
poi
#6 alto_textblock #6
Na ranní a večerní listy předplácí se: V Praze v administraci- na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsl na dvrtist: . K edk ve úilialkách na měsio . . . . . 2 K 80 něstn. Poštou. i.: s dvoji zásilkou na měslo. . . na dtvrt lsta . . . I K doh
#7 alto_textblock #7
S K 80 h
#8 alto_textblock #8
de
#9 alto_textblock #9
ple 99
#10 alto_textblock #10
ní
#11 alto_textblock #11
amí
#12 alto_textblock #12
lneaq leěon
#13 alto_textblock #13
sojučbo
#14 alto_textblock #14
oz
#15 alto_textblock #15
or aeab
#16 alto_textblock #16
ejnebtaone
#17 alto_textblock #17
oilovia
#18 alto_textblock #18
V drobnám prodeji ranní čislo o soba večerni za s Ve filiálkách na venkově ranni cislo večerní . ... . 1 5i
#19 alto_textblock #19
lnseráts platí se hoto ve papře Předplšcení a inserty přiji sdministrace v Marianské ul.,3 — oházeli se ve redakce, tiskárna a sxpodie „Národních Llstů Rukopisy se nevracei
#20 alto_textblock #20
seln
#21 alto_textblock #21
Vládní plán k řešení krise v král. Českém. (Zemská správní komise nemá poli- tického rázu. — Nový politický řád v Čechách. — Volební oprava na zá- kladě zájmových skupin.) Z Vídně, 6. srpna. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše k situ ac včechách: „Nelze se diviti, že nedávná zvláštní opatření učiněná v zájmu dalšího vedení zemské správy v Čechách, trvale zaměst- návají veškeré veřejné mínění v zemi. Proti projevovanému při tom sklonu, aby úmysly vldy při jejím postupu byly kritisovány a vykládány z hledisek vlastních stranni- ckých stanovisek, dlužno ještě jednou se vším důrazem prohlásiti, že propostup vlády byla rozhodnou výhrad- ně věcná nutnost odpomoci ochabnutí zemské správya vzcházejícímu z toho těžkému poškození veškerého obyv a tel- stva. Hájíc dle své povinnosti zájmy ve- řejného dobra, nemohla se vláda mýliti žádnýmni úvahami, které by snad spočívaly ve strannických momentech, vycházejících z její sféry. Tímto zásadním nazíráním byl předem pevně vymězen oborúčielnosti a pů- sobnosti zemské správní ko- mise. Jako orgán pro dočasné zastá- vání ryze správních funkcí nemá polin tického rázu. Důležitý úkol— sjed- nati podklady pro nový poli tický řádvčechách — byl zatím svěřen jinému foru. Tam bude za součinnoVti důvěrníků obyva- telstva opětně podniknut vý- znamný krok kudalšímu vývoji národního práva obou národ- níchkmestů v zemi a k slušné mu vyrovnánijejich národních po- žadavků v mezích jednotného království a se zachováváním sjátních záájmů; sitane se tak sdůraznoů inicliativou, jakou ul52Pstnoruční list eísa- řův vládě. Kulzamýšlenému obnovení ta- kových porad vzniká důtklivá po- bídka a naléhání z všestranného přání, aby zatímní stav v Čechách co možná nejdříve byl nahražen návra- tem nořmálních poměrů, přán to, jež v neposlední řadě i vláda sdílí. Při zahájení tohoto kroku musí zů- stati pevným podkladem vyjednávání, aby v mezích poradní látky bylo v záje m n uvažováno o požadavcjch a zá- rukách, aby tedy takna oboustra- nách dávající část byla so uč as- rlnoni i asl ně přijímající. Vedle a nad národními požadavky musí však pečlivě býti zachováno státu jeho právo, jakého potřebuje vdlajsv vzájmu všelch. Pokud jde o zamýšlené pojetí re- lormy volebního práva do zem- ského sněmu také do komplexu chystaného nového zřízení, zu- stává vláda věrna dosavadnímu stanovi- sku. Nejde o radikální přeměnu, nýbrž o časovou úpravu voleb- ního práva do sněmu, stupňovi- tého dalšího provedení a pro- pracovánízásady zájmového zastoupení směrem dolů. Srov- nává-li se se spravedlností, aby široké vrstvy obyvatelstva, které dosud nemají volebního práva, napříště byly tohoto prá- va účastny, bude sloučení nových voličů do zvláštní kürie a její vypravení dostateč- ným počtem mandátů způsobilé zajistiti tomuto kruhu inferesentů napříště zákonné spoluurčovací právo ve sněmu. Vycházejíc z poznání oprávněnosti takového nároku, považuje vláda volební refor- mu do sněmu, která přec úzee souvisí věcně iformálně se zemským zřízením, za organi- ckou součástku příštího nové- Hopořádk u. Byla-li volební reforma ve vyrovnávacím období minulého roku, ve kterém zemské zřízení a jazykový zákon vyčnívaly jako vrcholy celkového kom- plexu, na čas odsunuta, náležela po názoru vlády vždycky do to- hoto oborua bude, umístěna na patřičné místo, nejen věcně ne- zbytným, nýbrž spíše ještě po- liticky cenným živlem k dosa- žení žádoucího nového řádu.
#22 alto_textblock #22
Válka na Balkáně. Jednání o mír v Bukurešti. Z Bukureští, 5. srpna. (K. k.) Poně- vadž ani dnešní schůze konference, která byla věnována pouze formálním otázkám, nepřinesla sblížení stanovisek válčících stran, soudí se v informovaných kruzích, že Bulharsko přijme hranice spojenci naposled navržené s nastalými eventuelně ještě změnami, sou- časně však učiní platnost buku- rešťských úmluv závislou na schválení velmocí. Jest dosud ne- jisto, jakou formu bude míti bulharská vý- hrada. Může býti pojata buď do smlouvy
#23 alto_textblock #23
míru anebo do protokolu o schůzích. Jest naděje, že odpor spojenců proti bulharské výhradě bude odstraněn vlivem Rumun- ska, jehož nejdůležitějším cílem jest po splnění zvláštních požadavků skončení míru. Dle vojenské situace i mravní váhy Rumunska soudí se, že spojenci vyhoví příslušnému přání Rumunska. Z Bukureští, 6. srpna. (K. k.) Ministerští předsedové Pašič a Venizelos obrátil se včera na krále srbského a řeckého o nové pokyny pro koncese, jež by měli eventuálně ještě učiniti v otázce ohraničování novýcl krajů. Z Bukurešti, 6. srpna. (K, k.) Rumunšt delegáti žádali řecké a srbské delegáty, aby Oromunům na řeckém a srbském území do- stalo se stejných práv, jaká byla slíbena Bul- hary. Z Bukurešti, 6. srpnaj Včera vykonali zá- stupcové Rakousko-Uherska, Ruska, Francie Anglie kolektivní zakročení u balkánských de- legátů. Zástupcové Německa a Italie se z akročenívnezúčastnili. Zakročen mělo za účel vysvětliti zástupcům balkánských států, že jejich usnesení bude revidová- no na evropské konferenei v Lon- dýně, a že by znecnadňování této revise se strany balkánských států bylo povážlivé. nibals Mír na blízku. v jz Z Bukurešti, 6. srpna. Jest domněn- ka, že Bulharsko vzdá se dnes definitivně Kavaly na prospěch Řecka, a dále že se zřekne Štipu, Radoviště a Kočan, na prospěch Srbska. Bulharsko si však po- diží Strumici. Dnes nebo zítra bu- de mír uzavřen. Z Berlína, 6. srpna. Dle různých soukro- mých zpráv označuje se uzavření míru jako bezprostřední. Tak oznamuje „Vossische Ztg.“ z Bukurešti, že mír bude již dnes uza- vřen. „Berliner Tageblatt“ obdržel pozdě v noci telegram z Bukurešti, dle kterého byl již mír principielně uzavřen. Přístav Kavala při padne Řecku, okolní území Bulharsku. 91 le O Drinopol. Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Instrukce velvyslanců, jak se zdá, nesouhlasí a proto nedošlo dnes ke kolektivnímu za- kročení. Někteří vyslanci však zakročil jednotlivě a dali Portě radu, aby Drinopo byla vyklizena za opravení čáry Midia—Enos a jiné kompensace. Velkovezir dává zápor- né odpovědi. Navštívil včera ruského vel- vyslance a jak se praví, prohlásit formálně že vyklizení Drinopole jest nemožné. Angli- cký diplomatický zástupce, který očekává instrukce, měl dnes dopoledne delší poradu s velkovezírem.o s e vbdlol Z Londýna, 5. srpna (K. k.) „Reuterov kancelář“ se dovídá, že v londýnských bal- kánských kruzích všeobecně převládá názor že Bulharsko spíše povolí v hlavních bodech spojencům, než by se vydalo znovuzahájen války po vypršení příměří příští pátek. Poku jde o postup Turecka, ujišťují jisté kruhy, že Porta oznámila, že nebude trva? na držiení Drinopole přesi odpo velmocí. Ve stanovisku Turecka dlužno spíše spatřovati pokus, aby obnovena byla prestiž otomanské armády a aby Evropa po- skytla Turecku finanční koncese. Až toho Turci dosáhnou, ustoupí pravděpodobně di- plomatickému nátlaku a uchýlí se za čäru Enos-Midia. Z Cařihradu, 6. srpna. Ve zdejších diplo- matických kruzích se věří, že bylo již upu- štěno od společného zakročení velmocí v zále- žitosti Drinopole. Rozhodně považuje se za vyloučeno, že by tento krok byl v nejbližších dnech vykonán.
#24 alto_textblock #24
njěs iko
#25 alto_textblock #25
laboszoz žm O Kavalu,volašdo ozuo
#26 alto_textblock #26
Z Bukurešti, 6. srpna. Řecko nabí- zí Bulharsku za Kavalu město Dramu i sokolím. Z Vídně, 6. srpna. Bukureštský dopisovatel „Neue Freie Presse“ měl rozmluvu s bulharskými delegáty, za které delegát Radev pravil, že v souhlasu s Tončevem prohlašuje: „V příčině našeho stanoviska vůčí řeckým požadavkům mohu jen opa- kovati, že nejdůležitější otázka: Kavala, není jimi podpořena žádným vážným důvodem. Třeba jen nahlédnouti na mapu, aby se seznalo, že Řecko Kavaly jako přístavu vskušku nepotřebuje. Má jich dosti. Kdyby dostalo i Kavalu, ačkoli má už Solun, hrubě porušena by byla Řeky často vyslovená zásada rovnováhy. Také národnostní důvody nemluví ve prospěch řeckého stanoviska, neboť dle národ- nostní zárady musili by nám Řekové vrátiti města Dojran, Kukuš, Florinu a jiná. Že v Kavale žijí Řekově, je pravda, ale většinu jejího obyvatelstva tvoří Turci a v obcích mluví se jen bulharsky. Zbývá tudíž pouze důvod, který řečtí delegáti do- sud vždy opakovali: „že by se bez Kavaly nemohl vrátití do Athén“. Tento důvod náleží však d vnitřní politiky řecké a v diplomatických záležito- stech není závažným. Stejně mohli by přece říci. že bez Dedeagače nemohli by jíti domů. Pravda vě- zí však někde jinde. Řekové těží z toho, že jsme byli se všech stran napadeni a chtějí nás proto od- říznouti od našeho přirozeného spojení s Egejským mořem. Z Paříže, 6. srpna. („N. W. J.“) „Matin“ pojednává zevrubně o neshodě Francie a Ita- lie v otázce Egejských ostrovů a píše velice ostře proti trojspolku. Poukazuje zejména, že v oficielních kruzích francouzských jsou ve- lice překvapeni chováním se italského tisku v otázce ostrovů. Italský tisk žádá přidělen přístavu Kavaly Bulharsku. Francouzská vlá- da nemá nic jiného na zřeteli, nežli udržení
#27 alto_textblock #27
Při návratu záložníků Z Lublaně, 6. srpna. Nekonfiskovaný „Sl vinský Národ“ oznamuje: V neděli v noci při- jel do Lublaně vojenský vlak, který vezl zá- ložníky z Dalmacie propuštěné na 21denní do- volenou. V Lublani měli záložníci, kteří do- sud jeli v osobních vozech, vstoupiti do vozů pro dobytek. Záložníci se zdráhali a přednost stanice chtěl je k tomu přinutiti. Z toho vznikla na nádraží skutečná revoluce. Záložníci kři- čeli, že jsou státní občané a nikoliv dobytek, a pohrozili, že použijí násilí, kdyby měli být přinuceni vstoupiti do vozů pro dobytek. Jeden setník ,který chtěl vojáky uklidniti, byl ohro- žován. Proto byla povolána pohotovost 27. pě- šího pluku, ale tato vzhledem na rozčilení zá- ložníků zdráhala se zakročiti. Bylo by zcela jistě došlo k velké srážce, kdyby nádražnímu inspektorovi nepodařilo se vojáky uklidniti mírnou přímluvou. Podařilo se mu pohnout velkou část vojáků k další cestě. Jen asl 6 záložníků trvalo na tom, že do dobytčích vozů nevštoupí. Co se s nimi stalo, znám není. Zachovává se o tom míčení. Ze zálož- níků byla většina Němců (Deutschmeist z Vídně), dosti čechů a asi 500 Maďarů a Slo- váků. Bylo pozorovati, že záložníe svorně bez rozdilu národnosti há- ili svoje práva. Hj n lantns
#28 alto_textblock #28
rovnováhy na Středozemním moři a stále více se zdá, že tato rovnováha není trojspolku pří- jemna, protože křižuje rozpočet trojspolku ve Středozemním a Adriatickém moři. Francie nikdy nestrpí, aby se v této otázce dělaly kon- cese. Francie považuje za svou svatou povin- nost, aby své zájmy v těchto krajínách roz- hodně chránilo. Z Lon-lýna došlé zpživy praví. že Anglie v této otázce souhlasí s Francií. Nemoc korunního prince bulharského. Z Pešti, 6. srpna. Ke krutým ranám osudu kterými byl stížen bulharský král Ferdinand připojila se nová. Nejstarší syn králův, korunní princ Boris, onemocněl těžkou nervovou cho- robou. Zprávy o bojích u Čataldže působíly krutě na mysl 19letého prince, a objevily se u něho těžké neurasthenické záchvaty. Prine příbude záhy k delšímu pobytu na Tatrýa bude bydleti ve vile Tivoli v Tatra-Szeplág- kde se již komnaty pro něho upravují. Z velvyslanecké konference londýnské. Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ oznamuje: Velvyslanci sešli se dnes ku poradě, která trvala 3 hodiny. Konference se pak odročila na pátek. Velvyslanci budou míti také v pondělí poradu. Zabývají se vý hradně otázkou Egejských ostrovů jihoalbánských hranic, nedospěli však k rozhodnutí. Zkoumali návrh státníh tajemníka sira Edvarda Greye aby byla vyslána mezinárodní komise ke stanovení hra- nic proti Epiru. Tento návrh došel až na je- diný bod souhlasu Řecka, které navrhlo, aby národnosti příslušných krajin byly zjištěny plebiscitem. Velvyslanci rokovali povšechně o mandátu a plných mocích této komise. Bu- dou v pátek pokračovati v jednání o tom. Turci v bulbarském území. -lleoe Ze Solije, 5. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Dl vyšetření vojenských úřadů pozůstávají ture- cké sbory, soustředěné u Lozengradu, z jedne divise, složené ze tří druhů zbraně. Turci prý prohlásili, že opustí obrazené území teprve až úplně spustoší a vypáli celou zem. Sklizeř všech vesnic dopravuje se do Čataldže. U Lo- zengradu a Bunarhisaru byly spáchány pleny všeho druhu na škodu Bulharům. i Pro samostatnost Makedonio ž 5nea5 Ze Soffje, 5. srpna. (B. t. a.) Dnes konal se velká schůze makedonských uprchlíků, kte- ré se zúčastnili také vynikající zástupci bul- harského obyvatelstva, uprehlého z Makedo- nie před pronásledováním Srbů a Řeků. By zvolen výbor, jemuž shromáždění uložilo do- hodnouti se s organisacemi a kruhy mohante- dánů, židů a Kucovlachů, aby ve spojení s ni- mi bylo vymoženo zařízení autonomního reži- mu v Makedonii, který by zajistil svobodný vývoj všech národností v provincii té bydl
#29 alto_textblock #29
Štvaní proti Čechům a Jihoslovanům v Uhrách o Z Pešti, 6. srpna. V Uhrách zahájena by- la, jak se zdá, nová kampaň proti nemaďar- ským nářodnostem. „Pesti Napló“ oznamuje že spousta českých agitátorů potuluje sev horních Uhrách a haranguje tam proti maďar- ské národnosti a proti státu. Jest třeba prý bdíti, poněvadž čeští agitátořin jsou prý vždy nebezpečnými elementy. Také proti Jihoslo- vanům brojí zmíněný list, poněvadž prý stále pracují se všemi prostředky, aby uskutečněna byla myšlenka trialismu. Projevy tohoto šovi- nistického listu zůstaly málokdy bez ohlasu. Nepřekvapilo by tudíž, kdyby došly brzy zprá- vy o persekuci domnělých českých agitátorů
#30 alto_textblock #30
Užší volby v Gorici,lemoz lavr Z Lublune, 6 srpna. („Fremdenbl.), „Sl - venec oznamuje z Gorice: Při užších volbách do zemského sněmu, které se konají dnes v italských skupinách měst a městysů, odevzdají slovinské strany své hlasy kandidátům ital- ské lidové strany, čímž je zvolení jejich zaji- štěno. Příští většina na gorickém zemském sněmu bude následkem toho sestávati z ital- ské lidové strany a ze slovinské strany po- krokově. Ve venkovské kurii propadlý vůdo starokleríkální slovinské strany dr. Grego- čič kandidován bude na základě dohodyse slovinskou pokrokovou stranou do zemského sněmu v kurii velkostatkářské. lsil odi Tunel mezi Anglií a Francií. usod Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Ministerský předsedaA sauith přijal dnes odpoledne deputaci poslanců všech stran v dolní sně- movně zasloupených, která se vyslovila pro plán podmořského tunelu pod průplavem. Po- ukázav na odpor, jaký vláda dosud kladla to- muto projektu, uznal Asquith, že jsou nyní té věci nová hlediska. Nejnadějnějším a v mnohém směru nejdůležitějším jest zřízen pevného neochvějného základu v poměru Vel- ké Britanie k Francii. Vláda vždycky věno- vala pozornost tomuto předmětu, ujme se nyní s nepředpojatostí tohoto plánu a podrob ho zevrubnému studiu.
#31 alto_textblock #31
nrošol
#32 alto_textblock #32
cích.
#33 alto_textblock #33
Sobrání skončeno. Ze Sofije, 5. srpna. (K. k.) Mimořádne zasedání sobrání bylo nzavřeno,ih o v larýan Hrůzy války Ze Soluna, 5. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Parla- mentní komise, která byla pověřena vyšetřováním ukrutností, spáchaných Bulhary, oznamuje z Xanti, že Bulhaři odtáhli, nezpůsobiv še v městě škod. o
#34 alto_textblock #34
no
#35 alto_textblock #35
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Opětné zvýšení vojenského kontingentu. Z Vídně, 6, srpna. (K. k.) „Militärisch Rundschau“ píše k nezbytnému zvýšení stavů a rozmnožení v naší branné moci: Jak již známo, a na tomto místě několikráte proje- veno, činí evropské velmoci nyní dalekosáhlá opatření na posílení svých branných sil. Ob- dobná opatření lze s bezpečností očekávati tak u balkánských států. Pro naše mocnář- ství vyplývá z toho pudem sebezachování diktovaný příkaz, aby se ve vojenském vy- budování pokročilo aspoň do té míry, aby jakost a válečná pohotovost c. a k. branné moci co možná odpovídala obdobným pomě- rům ostatních států. Naše odvody v minulém roce vykazovaly přebytek proti nutnému kon- tingentu okrouhle o 50.000 schopných branců. Kdežto jiné státy musí pomýšleti na zvláštní prostředky, aby mohly ještě provésti zvýšení branné způsobilosti [tak Italie snížením pod- mínek schopnosti a Francie návratem k tří- leté služební době) není našemu mocnářství zapotřebí sahati k takovým prostředkům, po- něvadž, jak jsme viděli, i dle nové branné re- formy má dostatečné zálohy schopného muž- stva. Přes nepoměrně větší snadnost, s jakou naše mocnářství mohlo by vybudovati svou brannou moc, lze míti za to, že vojenská sprá- va, berouc plně zřetel na naše národohospo- dářské poměry, obmezí se na nejnezbytnější požadavky a v žádosti za vyšší kontingent branců nepůjde ani tak daleko, jak nám je k disposici přebytek schopných branců. Vojenská správa vystačí dle odhadu se zvýšenou potřebou asi 36.000—40.000 branců. z čehož asi 20.000 mužů připadá na c. ak. vojsko, asi 2000 na válečné loďstvo a po 8—9000 na obě zeměbrany. Největší část zvý- šeného vojenského kontingentu bude nutno po- užíti ke zvýšení stavů, čímž v prvé řadě voj- sko pohraničních obvodů má býti uvedeno aa nezbytně nutný stav a vyšší pohotovost, aby v kritických situacích mohlo samostatně pro- vésti své mnohostranné úkoly, aniž by za po- litického napětí bylo třeba zvláštních opa- tření. Nové zařadění vojska ze zvýšeného kon- tingentu bude provedeno povšechně jen u dě lostřelectva, počtem dosud nedostatečného.
#36 alto_textblock #36
Anglie nezúčastní se světové výstavy v Sar nbae jeFrancisku,shaí tove i e Z Londýna, 5. srpna. [K. k.) V dolní sně- movně odpovídal sir Edvard Grey na dolaz, že anglická vláda dospěla k závěru, že by se za nynějších okolností nemohlo právem žádati na zemi, aby přejala tak těžké úkoly, jaké se poža- dují pro účast na světové výstavě v San Francisku. Toto rozhodnutí, pravíl, zakládalo se z části na odhadnutínákladů pro representativní obchodn výstavu. Byly odhadnuty na 1/4 mil. lib. šterlinků. Konečně neodpovídaly by takové částce ani mož- né obchodní výhody a výsledek. Ani dotazy v ob- chodních střediseích neziistily skutečné přání z- častniti se výstavy. Podmínky, kladené výstavními úřady, znemožnily dosíci skutečně národního od- dělení jako na dřívějších výstavách. O otázce té se uvažovalo a vyjednávalo, aniž při tom hrály nějakou roli poplatky za Panamský průplav. Willi- amson se tázal, zúčastní-li se výslavy Německoa ostatní země. Grey odpověděl: Neslyšel jsemo tom, že by se Německo zúčastnilo, ale přesvědčím se, máme-li o tom informace
#37 alto_textblock #37
Námořní politika Anglie v horní sněmovně. Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) V horní sněmovně upozorňoval Earl of Selborne na námořní po- litiku vlády. Stěžoval si, že nebyla zachována pře- vaha 60%, poněvadž v r. 1915 bude míti Německo 26 dreadnoughtů, kdežto Velká Britanie bude mimo osadní loďstvo miti 39. Převaha o 502 jest žá- doucí jedině pro obranu vlasti a ve Středozemním moři dlužno tudíž se spoléhati na jednu nebo dvě lodi z osad (z Malajského Archipelu a Nového Z“- landu) s možným doplněním dreadnoughty lordů Nelsona a Agamemnona. Ve Středozemním moř však je rozhodně 13 italských a rakouských lodí proti těmto čtyřem lodím. Možno se vším právem domnfvati, že Rakousko-Uhersko a Italie rozšíř svůj lodní stavební program, takže r. 1916 budou jejich námořní síly ještě značnější. Ukáže-li se tote na neštěstí pravdou, bude situace Velké Britanie. ač již r. 1915 bude nebezpečnou, v r. 1916 ještě nebezpečnější a kritičtější. Velkokancléř Haldane odpověděl: Poku jde o relativní poměr Velké Britanie k Německu, bude Německo teprve v druhém čtvrtletí r. 1916 míti 26 dreadnoughtů a Velká Britanie měla by 43. Do té doby zachová Velká Britanie převabu o 50 v domácích vodách s přebytkem. Skutečn potíž se naskytá při posuzování situace ve Stře- dozemním moři, poněvadž Anglie musila počítati s možhostí, že se změní lodni stav Rakousko-Uher- ska a ltalie. Nynější loďstva světa jsou rozdělena. Nemáme spolků, ale připouštím, že při svých vý- počtech nemůžete vyloučiti seskupení, které se patrně utvoří v budoucnosti. Náš poměr k zemím které náležejí k jiným skupinám, jest přátelskéh doido vrožaždoiodiei onalaůz altj
#38 alto_textblock #38
n
#39 alto_textblock #39
rázu a doufám, že zůstane přátelským. Mám za to, že u jednotlivých skupin jest snaha úžeji se semk- nouti a cheete-li na žákladě tohoto seskupení či- niti výpočty, musím se zmíniti o tom, že Francie má ve Středozemním moři loďstvo, které jest skoro tak velké, jako spojená loďstva Rakousko-Uherska a Italie. Uvážíte-li při svých výpočtech, že jsme v přátelském poměru k Francii a že Francie má ve Středozemním moři mohutné loďstvo, máte tu situaci, která není neuspokojivá. Pokud jde o dre- adnoughty ve Středozemním moři, jest možno před- vídati situaci, jaká by mohla nastatí. Jest možno. že dojde ke sdružení Italie, Rakousko-Uherska Německa proti tomuto ojedinělému území. Dojde-l však k takovým věcem, jsem nucen opakovati slo- va Moltkeova. Když mu kdosi řekl, že organisoval německou armádu a stvořil vojsko, které může Německo brániti protí dvěma mocnostem, a pak se ptal, co by se stalo, kdyby se třetí velmo s těmito spojila, odpověděl Moltke: „Ponechám to prozřetelnosti.“ Jest nemožno předem se starati o každou náhodnost. Největším zdrojem naší síly jest naše finanční posice. Řečník pojednával o nákladech a zásadách výcviku a pravil: Vláda byla dříve přesvědčena, že neujmeme-li se vážně vý- cviku těch, kdož budou našimi pracovníky v bu- doucnosti. Velká Britanie zůstane za 15 let za ostatními zeměmi. Nebezpečí bylo stejně velké jako nebezpečí, které se uvádí v souvislost s lod- stvem. Naše převaha v průmyslu zůstane zdrojem našich příjmů a kdyby tento pramen příjmů nebyl zajištěn, byla by ohrožena převaha našeho loďstva. Pokud jde o kanadské lodi, odmítl Haldane uva- žovati, jaký kurs zahájí Kanada. Vláda zahájila mezi tou dobou jedině správný kurs tím, že urych- Iila stavbu tří lodí ve svém programu v takové míře, že tyto lodi byly dříve hotovy, než by byly bývaly dohotoveny kanadské lodi. S malajskými loděmi byly by tudíž k disposici ve Středozemním moři 4 lodi, které spolu s ostatními použitelnými pomocnými zdroji učiní středomořské loďstvo rov- nocenným Ve stručné řečí, v niž shrnul výsledky této diskuse, pravil Earle of Selborn, že fakta, jež uvedl, nebyla vyvrácena. R. 1915 bude. Velká Bri- tanie míti ve Středozemním moři pouze 4 moderí lodi. Nikdy by s tím nesouhlasil, aby Velká Bri- tanie za míru nebo války závisela jedině na fran- couzském lodstvu. Anglie musí míti pro čest krá- lovství i pro zajištění svých zájmů silné loďstv ve Středozemním moři avo Pověsti o smrti presidenta Ariagy. i Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Havasova agence oznamuje z Lisabonu: Pověsti o smrti president Ariagy označují se dle informací v paláci presiden- tově za úplně bezdůvodné. Naopak zlepšení ve sta- vu presidentově pokračuje. Z Loudýna, 6. srpna. Zdejší večerní listy ozna- mují ze Sevilly, že president portugalské republi- ky před třemi dny zemřel. Vláda však tufo zprávu tají, aby nepropukla revoluce
#40 alto_textblock #40
Politická hlídka.
#41 alto_textblock #41
Včerejší schůze a usnesení býv. zemských poslanců německých.
#42 alto_textblock #42
Výsledky včerejší porady býv. zemských poslanců německých jsou tyfo: provolání k ně- meckému lidu, vyslání deputace k ministerské- mu předsedovi a ku předsedovi zemské správ- ní komise za účelem informování o stanovisku Němců k nynějším poměrům v Čechách, úspěch německých politiků nad Tittovým „Volksra- tem“ a denunciace českého národa. Průběh a usněsení včerejší porady sotva psi podepře snahy o pokud možno nejochotnější postup Němců v Čechách poněvadž, jak čteme v„„Bo- hemii“, zejména usnesení porady německých politiků neuspokojilo všechno německé přání a ranou, kterou zasadil Tittovu „Volks- ratu“ (usnesením z říditistálýsborz em- skýchdůvěrníků německých vedle nebo snad dokonce i protin (Volksratu''y bude německá veřejnost v čechách rozpoltěna v vb ašn dva tábory. „Bohemia“, ze které mluví Tittův „Volks- rat“, shledává, že nejdůležitějším výsledkem schůze bývalých německých poslanců je p ro- volání, jež neobsahuje nic nového proti pro- jevu, vydanému sesíleným představenstvem býv. svazu německých poslanců na sněmu českém. „Bohemia“ sice uznává, že provolání vyvozuje energické důsledky z postavení Němců ve stá- tě, jež staví vládě na oči, „leč“ — praví dále — právě proto zdá se trochu podivným, že y úvodě tohoto provolání postup vlády bere se zadostučiněním na vědomí a schvaluje se. Dal- ší otázka, která se vtírá při pročítání tohoto provolání, je ta, proč vedle osvětlení dané si- tuace úplně scházejí směrnice pr budoucí postup v akcich, které v této situaci mohou nastati. Nebylo by dobře, dáti německému lidu nějakou direktivu pro jeho chování se k rozmanitým událostem, jež v blízké budoucnosti jsou možné nebo pravděpodobné? Projevy z německého tábora nikdy, zejména v posledních týdnech, neschá- zely. V čem se chybílo a v čem stále ještě se chybuje, jest jasný výklad o nejbližších věc- ných opatřeních, jež by byla s to, přiblížiti německou politiku k dávno touženému cíli samosprávy. Schůze důvěrníků dne 17. srpna nesplní vkládaných do ní očekávání, bude-li jejím výsledkem opět jen — provolání.“ Oba německé pražské listy zakrývají po- rážku, kterou ve včerejší schůzi utrpěl dr. Titta z Třebenic a jeho „Volksrat“, Porážka „Volksratu“ je tím důkladnější, že jeho úsil po diktátu směrnice a taktiky německé poli- lice v Čechách padlo za obět několik vynika- jících německých politiků, tak na př. zesnulý už poslanec dr. M a lly, který r. 1910 složiv mandát, odsoudil poručníkování německých poslanců Volksratem. Už tehdla vyskytl se pro- jekt, včerejší schůzí realisovaný, dr. Titta však dovedl jej v zárodku zmařiti. Dle zprávy „Bo- hemie učinila včerejší schůze německých po- litiků „Volksratu“ jen ty dvě koncese, že l. „Volksrat“ bude spolusvolavatelem sboru ně- meckých důvěrníků zemských a 2, že prtn jeho valná schůze nebude svolána až v září nýbrž dne 17. srpna. uvao ndal nkvovinsísov hnllinob