#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
30. října 1913. Číslo 298.
#4
alto_textblock
#4
Posl. Kraft, odůvodňuje návrh, pochyboval,
že dosavadní stesky záhy pominou a tázal se mi-
nistra obchodu, je-li právda, že 20 mil., jež byly
opatřeny jako půjčka na telefony, použilo se na
stavby vojenských telefonů (Hlučné: Slyšte! Slyštel)
a je-li dále pravda, že vojenská správa zdráhá se
vrátiti tento obnos? (Hlučná pochvala.)
Ministr obchodu Schuster poukázal na pro-
hlášení, že se zřetelem na situaci rozpočtu a ren-
tového trhu nemá býti provedeno rozšíření st. te-
Jefonu zařaděním přiměřených značných obnosů
do rozpočtu nebo vydáním půjčky, nýbrž náklady
mají býti uhrazeny annuitními splátkami. V tomto
smyslu podnikla tudiž i správa pošt již přiměřené
kroky. Vyjednávání je v plném proudu, nepokro-
čilo však ještě tak, aby mohl již podati konkretní
zprávy. Dle stavu jednání lze však souditi, že je-
ště letos bude příznivě ukončeno. Se zřetelem
k tomu bude v rozpočtu na prvé pololetí r. 1914
použito jen obnosů, jichž jest třeba k běžnému
hospodářství telefonů.
Tato okolnost nepřekážela by však neprodle-
nému zahájení telefonních investicí ještě v I. půl-
letí 1914, protože by náklad hradil se annuitami.
První annuita na investice, provedené snad v I
půlleti 1914, přirozeně zatížila by teprve roční
rozpočet červenec 1914 až červen 1915.
20 milionů, jež byly loni věnovány na stavbu
telefonů, nepoužilo se jen na stavby vojenských
telefonů. Vojenská správa žádala různé stavby
telefonů a připojení, které byly tak, jako stavby
pro jiné abonenty provedeny, a má též za to pla-
lití poplatky. Stran odepřeného používání telefon-
ního vedení pro vojenskou správu v Haličí sou-
kromými interesenty bez předchozího zaplacení
předepsaných obnosů, poukázal ministr na ne-
dávný výnos, dle kterého při vypočitávání pří-
spěvků interesentů za používání existujícího u
telefonního vedení v podstatě má býti vzat za
podklad jen náklad na investice, které musí te-
prve býti provedeny, aby bylo umožněno připojeni
pro interesenty soukromé
Ministr zabýval se pak zevrubně otázkou po-
čítání telefonních hovorů ve Vídni a končil ubez-
pečením, že se vždy vynasnaží odstraniti závady
a postarali se, aby telefon byl po každé stráne
bezvadný. (Hlučná pochvala.
Posl. Seliger konstatoval, že Kraftův návrh.
podaný před dvěma lety, je dnes tak pilný, jako
byl tehdy, protože poměry v oboru telefonů se
zatím ještě zhoršily. Účinek stavebního programu
není ještě nikde pozorovati. Sněmovna musí pro-
saditi svou jednomyslnou vůli v této hospodářské
nezbytnosti proti apatii vlády tím, že vřaděním
příslušné položky do rozpočtu donulí vládu, aby
ji vydala na stavbu telefonů. Řečník zabýval se
konečně bídou dělníků a dělnic telefonních a vy-
líčil také přetížení telefonistek.
Posl. dr. Hoimann šl. Wellenhof rovněž vytkl.
že Kraftův návrh nepozbyl na své pilnosti a po-
jednal o zvláštních poměrech telefonních ve Štyr-
sku a Korutanech.
Debata byla uzavřena a hlavními řečníky zvo-
leni poslanci Kalina (proti) a Friedmann (pro), na-
čež i toto rokování přerušeno.
Dotazy ku předsedovi.
Posl. Zenker stěžoval si do neobsazen
dvou učitelských stolie na akademii výtvarných
umění ve Vídni.
Posl. Starck urguje svolání výboru pro so-
ciální pojištění
Posl. dr. Vilém Neumann připomněl, že
od 1. ledna 1914 má platiti nový uherský soudní
civilní řád, který znemožní v Uhrách zúplna pro-
váděti rozsudky rakouských soudů proti uherským
dlužníkům a tázal se, chce-li předseda požádati
ministerského předsedu a ministra spravedinosti.
by se ještě v poslední chvili proti tomu ozvalia
nebude-li to míti výsledku, pomýšleli na příslušné
represalie.
Místopředseda Pernerstorfer byl radou
podavateli dotazu, aby právě pronesené vývody
opakoval v dotazu k celému ministerstvu.
Mezi došlými spisy byl návrh poslance
Exnera a soudr. na připuštění řemeslníků k ob-
chodu podomnímu a dotazy poslanců: Buřív a-
la a s. po útocích proti pražským poštovním ú-
řadnikům, přiděleným vlakové poště Praha-Vídeň;
Vojty a s. po povolení dobročinné loterie pro
spolek „Svaz Němců v Dolních Rakousích“ a
Hummera a s. po prominutí příspěvku obce
litoměřické pro tamější vyšší státní reálku.
Konec schůze v 5 hodin odpol., příští bude
zítra s pořadem: 1. Třetí čtení předloh o dani
z automobilů, totalisaterů a šumivého vína. 2.
Další 2. čtení předloh o dani z lihu, dani osobní
a údělach.
#5
alto_textblock
#5
Z parlamentních výborů.
Vystěhovalecká panama.
Z Vídně, 29. října. (K. k.)
Subkomitét pro rokování o jihoamericke
paroplavbě pokračoval ve svých poradách.
Předseda dr. Steinwender předčital list
Grůnhuta, který odmítá všecky útoky a pro-
hlažuje, že se svou manželkou žije z důchodů mi-
lionového jmění.
Posl. dr. Ellenbogen vytýkal býv. ministru
dru. Weiskirchnerovi, že podporoval paroplavební
kartel. Politika, hájená odb. přednostou Řiedlem.
vykonávati vliv na kartelové úmluvy, jest jedním
z nejdůležitějších požadavků všech odpůrců kar-
telu. Min. obchodu se skutečně snažílo prostřed-
nictvím Canadian vykonávati vliv na úmluvy
poolu. Jestliže rakouská paroplavební politika do-
konce v boji proti poolu pokusila se Rakousko co
do světové dopravy učiniti samostatným a světo-
vou dopravu neponechati výhradně poolu, dlužno
tuto tendenci se stanoviska protikartelového jen
uvítati. Ale také vzhledem na otázku vystěhova-
leckou třeba osvoboditi se od přemoci poolu.
Nejvýznačnější známkou jeho činnosti je jednání
pruských kontrolních stanic vůči vy-
stěhovalcům rakouským. Každý rakouský vystě-
hovalec, přicházející do Německa, nemá-li jízdní
lístek poolu, je nejhorším způsobem chikanován.
Je nucen se ztrátou svého jízdního lístku cesto-
vati směrem, který mu pool udá, anebo vrátiti se
do Rakouska. Přikročí-li tu rakouská vláda k o-
svobození vystěhovalců od vykořisťování zahra-
ničními společnostmi, nemůže býti úmysl ten vy-
týkán. Strana křesťansko-sociální však
tento úmysl s velikou vášnivostí potírala. Řečník
kritisuje vládní předlohu zákona vystěhova-
leckého, který v odporu se zásadami něme-
ckého vystěhovaleckého zákona je přímo zrušením
zásady svobodného stěhování. Nejsměrodatnějším
činitelem vystěhovalectví není ani tak agentství
jako spíše okolnost, že v Haliči a Dalma cii
neděje se níe pro hospodářské po-
vznesení těchto zemí. Že ve vystěhova-
lectví nelze spatřovati ohrožení bran-
né moci, vysvítá z toho, že Italie, jež zajisté
žárlivě střeží svoji brannou moc. vykazuje po-
měrně větší vystěhovaleckou číslici než Rakou-
sko-Uhersko. Ať se učiní přítrž řemeslu vystěho-
valeckých agentur, avšak vláda musí se též sna-
žiti, aby čelila loupežným výpravám se-
veroněmeckého poolu a dělala dobrou
zahraniční politiku.
Řečník obrátil se pak proti osobnosti svob.
Weichse-Glona a proti křesť. sociáln
straně, při čemž ho posl. dr. Mataja přerušii
výkřikem, aby tuto stranu nechal na pokoji. V
tomto případě jde o kampaň, jež se provozuje za
patronance zahraničního paroplavebního kartelu
vůči protikartelové paroplavební politice rakou-
ské vlády, politice to, jež byla většinou poslane-
cké sněmovny v zásadě schválena. Bohuželí ne-
troufala si vláda hájiti rakouskou politiku proti
zahraniční kartelové politice, neobstála proti úto-
kům tisku, jež byly inspírovány Grünhutem a bar.
Weichsem-Glonem.
Posl. Friedmann dovozoval, že mimořádná
zdrželivost vlády při zodpovídání otázek je způ-
sobena zajisté domněle nutným ohledem na
Německe, poněvadž zde jde o německé spo-
lečnosti, jež se těší neobyčejné podpoře německé
vlády. Avšak nehledě k tomu, že Německo
#6
alto_textblock
#6
Rakousko-Uhersko musí hájiti své hospodářské
zájmy za výhradného zřetele na vlastní potřeby,
a ačkoliv je přítelem co největšího hospodářského
sbližení s Německem, nesmějí se přece stotožňovat
zájmy říše německé se zřejmými zájmy německých
společností paroplavebních. Bylo reobyčejně
správnou myšlenkou Austro-Americanu vyprostit
ze sevření poolem, po případě dáti jí v poolu lepší
posici. Dnes však není podíl, který má Austro-
Americana v poolu, dostatečný, a poměr Austro-
Americany k poolu příčí se po mnohých strán-
kách rakouským vystěhovaleckým a paroplaveb-
ním zájmům.
Řečník zabýval se otázkou, zda úmluva s Ca-
nadian je vhodným podkladem k opravě smlouvy
poolu, zájmy rakouské poškozující. Tu konstato-
val s politováním, že společnosti zahraniční na
zádech rakouských úřadů mohly zahájiti konku-
renční boj. Tázal se, zda role Grünhutova, pro-
tože jako člen Dobrovolného sboru motocyklist-
ského meškal v Cetyni, byla podobná, a dává n
pováženou, jak osudné následky by byly nastaly.
kdyby role Grünbuta jako informatora minister-
stva zahraničních věcí byla podobná, jako naproti
správě vojenské a vládě.
Přímo politování hodnou známkou desorgani-
sace naší správy je Grünhutův případ. Vojenské
polícejní otázky na jedné a paroplavební a ob-
chodně-politické úvahy na druhé straně nesmějí se
navzájem směšovati. Tyto úvahy nesmějí trpěti vo-
jenskými a policejními otázkami. Dlužno uvítati
všechna opatření, jimiž se povznáší terstská do-
prava a podporuje se jeji podíl na domácí paro-
plavbě. Přední podmínkou subvencování společ-
nosti Austro-Americana jest nostrifikace
jejího akciového majetku, změna správní rady
stanovení zásady, že obchodní smlouvy nemohou
býti uzavřeny bez souhlasu vlády. Austro-Ameri-
cana musí dále předložiti svoje smlouvy s ostatní-
mi společnostmi nebo cizími vládami. Vláda musí
se zřetelem na podporování domácího podniku u-
skutečniti smlouvu mezí společností Austro-Ame-
ricana a Canadian, po případě mezi liniemi konti-
nentálního poolu. Proti tomu, aby zahraniční zájmy
vykonávaly vliv na rakouskou správu, musíme se
právě tak ohraditi jako dlužno pokárati, že
vysoký rakouský úřadník, jenž se zabý-
vá paroplavebními záležitostmi, opustil veřejnou
službu, aby vstoupil do služeb jistého zahraničné-
ho paroplavebního podniku, při čemž musily vznik-
nouti konflikty svědomí u zájmů, při nichž stát je
zkrácen.
Posl. dr. Mataja je srozuměn se zásadami dra
Ellenbogena. Ve smutném výsledku aféry kanad-
sko-pacilické společnosli spočívá však jednoduché
vysvětlení toho, že činitelé, kteří dle svého poli-
tického směru jsou zajisté protikarteloví, neschvá-
lili jednotlivá opatření vlády. Bylo by však zajistě
přeháněním, kdyby se z nezdarů jedné akce odvo-
zoval všeobecný závěr na celou paroplavební poli-
liku vlády. V boji proti lodnímu kartelu je nutne
omeziti vystěhovalectví zákonodárstvím a postu-
povati proti vyslěhovaleckým agenturám. Cíle pla-
vební politiky — jak zmínil se o nich odborový
přednosta Riedl — může schválití každý rakouský
politik a také řečníkova strana. Energické, trestně-
právní stíhání vinníků bude také druhým společ-
nostem, které nepracovaly asi prostředky mnohem
lepšími, odstrašujícím přikladem. Křesťanští so-
ciálové učiní své stanovisko závislým na trestně-
právním stíhání zatčených. Nesmí býti lhostejne
jestliže se stále vynořují pověsti, že se na vy-
šetřování působí ve smyslu trestní justici nepřizni-
vém. Uvázne-li treslní řízení v písku, bylo by t
výhodou nejen pro Canadian, ale i pro společnostl.
které nedovoleným způsobem provádějí vystěho-
valecké řemeslo. Na strannicko-politické a agitač.
ní útoky bude řečník reagovati za vhodné příle-
žitosti.
Příští schůze bude zejtr a odpoledne.
#7
alto_textblock
#7
Vyučovací výbor
#8
alto_textblock
#8
Z Vídně, 29. října. (K. k.)
#9
alto_textblock
#9
pokračoval v dnešní schůzi za předsednictví posl
dra. Tobolky v rozpravě o zprávě poslanee
Kaspera o definitivním ustanovov án
okresních školních inspektorů. Byly
schváleny 8§ 2. až 9. Příští schůze zítra
#10
alto_textblock
#10
Justiční výbor
#11
alto_textblock
#11
pokračoval v projednávání zákona o ulehčení sou-
dům. Ustanovení vládní předlohy o konceptních
pomocnících byla škrtnuta, poněvadž dle vysvětlení
vládního zástupce již dnes na základě platného zá-
kona byli ustanoveni takoví konceptní pomocníci
ve větším počtu, také se osvědčili, a není tudíž
potřeby upravovati zákonem tento druh používánl
kancelářských úřadníků.
#12
alto_textblock
#12
Návrh tiskového zákona ve výboru projednán.
Tískový výbor projednal v dnešní schůzi zby-
tek tiskového zákona. Zpravodnj dr. Adler pro-
hlásil, že přijal své doby zpravodajství pro výbor
s výslovnou výhradou, aby projednání tiskového
zákona ve výboru podle možnosti podporoval. Ne-
může však převziti zastupování zá-
kona v poslanecké sněmovně, kdyby mě-
lo nu býti svěřeno. Znemožňuje to celá řa-
da vážných a rozhodujících zásad-
ních námitek proti osnově. Byly pak pro-
jednány paragrafy 32. až do konce a schváleny po-
dle usnesení tiskového výboru z měsíce července
1910, která se částečně uchylují od návrhu Mübl-
wertova. Za účelem konečné redakce koná se příšt
týden schůze, ve které bude jmenován také zpra-
vodaj pro poslaneckou sněmovnu.
#13
alto_textblock
#13
Sociálně-politický výbor.
#14
alto_textblock
#14
Posl. dr. Pitacco poukazuje na tvrzení, ob-
zažené v přípisu Grüuhatově, že si Grünhut za-
opatřil většinu v sociálně-politickém
výboru, aby se zajistil proti všem even-
tualitám, a táže se předsedy, zda a jaké kroky
zahájil nebo zahájití hodlá proti takovému dojista
neoprávněnému (vrzení, aby chráněna byla důstoj-
nost výboru a vážnost jeho členů. Bylo usnesene
ohraditi se proli podezírání, Grün-
hutem vyslovenému.
V dalším projednávání zákona o ochraně pe-
kařů bylo usneseno k návrhu zpravodaje poslance
Kratochvíla, aby vládní předloha byla vzata
za základ podrobné rozpravy, a po návrhu posl
Einspiennera, aby tato předloha byla odkázána
užšímu výboru ku podání zprávy do 4 neděl
Příští schůze ve středu 5. listopadu s jednacím
pořadem: Novelování zákona o sociálním pojišťo-
#15
alto_textblock
#15
vání
#16
alto_textblock
#16
Politický přehled.
Země české.
#17
alto_textblock
#17
Česko-německá otázka v německém sdružen
a v němnac. Svazu.
Podle „N. F. Presse“ chystá se v česko-
německé otázce obrat do té míry, že němečt
poslanci z Čech k tomu se mají především
v interních poradách určiti své stanovisko
k veškerým vyrovnacím otázkám, i těm, k te-
réž dosud nebyly projednávány
jako na př. krajské rozdělení, rozhraničení
zemská volební oprava, minoritní školy. Jed-
notliví poslanci budou prý pověřeni zevrub-
nými referáty o této otázce a konkretně for-
mulované požadavky německých poslanců
z Čech budou pak v důsledcích chomutovské-
ho usnesení vládě uvedeny ve známost. V
#18
alto_textblock
#18
zvláštním výboru, dosazeném německým na-
cionálním Svazem pro porady o česko-něme-
cké otázce, budou zastoupeny veškeré ko-
runní země, neboť účelem tohoto výboru
jest, poskytnouti také poslancům mimosudet-
ských zemí co nejobšírnější objasnění o sou-
časné situaci v Čechách a jejich důsledcích.
V německém sdružení z Čech jest prý již po-
hotově řada vypracovaných osnov zákonůo
některých hlavních otázkách česko-německé
dohody, čekají prý již jen na přezkoumání.
Německému nacionálnímu Svazu, po případě
jeho užšímu výboru bude o veškerých poža-
davcích a stížnostech Němců z Čech již v nej-
bližších dnech podána zpráva a bude či-
něn se strany německých poslan-
ců nárok na hájení těchto poža-
da vků veškerým Svazem. Neboť sta-
novisko, jaké vláda zaujme k těmto požadav-
kům, má podle chomutovských usnesení být
rozhodujícím pro postavení německých po-
slanců k vládě.
Jak vidět, provozuje se v německém sdru-
žení i Verbandu vše možné pro průtah vy-
rovnání i navěšení překážek vyrovnacímu po-
stupu a po dlouhých nedělích konec konců
vzato nenacházejí se Němci ve své vyrovnac
taktice dále, než kde byli bezprostředně po
chomutovském sjezdu důvěrnickém.
#19
alto_textblock
#19
Z Moravy.
#20
alto_textblock
#20
(Germanisace úřadni.)
V zemědělské radě konala se v sobotu unketa.
kterou svolal ústřední sbor a jež jedaala o zamý-
sleném vládním zrušení 15proc. refakce na cukr
z moravských surováren cestou labských překla-
dišť do Ústí dovážený. V anketě byli Němci
Češi a význačným zjevem je, že zástupce něme-
cké Anglobanky řeč svou začal česky a pak
mluvil německy, respektoval fotiž tu okolnost, že
Morava je zemí ze tří čtvrtin českou! Za to více-
presidení ústředního sboru zemědělské rady dr.
Frant. hrabě Deym ve svém nacinnalismu docela
zapomenul, že je vícepresideniem zemědělské rady
v zemi ze tří člvrtia české a zahájil anketu napřed
německy a také většinu svých výkladů jen ně-
mecky podával. Bude na čuse, aby panu hrabětí
Deymovi zdvořile sice, avšak zcela energicky bylo
zástupcí českého zemědělství moravského na pa-
měť přivedeno, že musí respektovati české země-
dělce, že zemědělská rada není žádným vhodným
objektem pro jeho germanisační choutky. Beztoho
se již i ve Vídni v ministerstvu orby lituje velice.
že dnes jde do Vídně všechno od ústředního sboru
po německu. To za dřívějších, také jistě do-
bře německých vicepresidentů barona Skene,
hraběte Herbersteina, barona Baratty se nedálo,
protože oni jako kavalíři respektovali práva če-
ského národa na Moravě.
#21
alto_textblock
#21
Rakousko-Uhersko.
#22
alto_textblock
#22
Z Korutan.
#23
alto_textblock
#23
V Slovinském Plajberku bylo před časem roz-
puštěno obecní zastupitelstvo a správa obce svě-
řena komisaři, zarytému Němci. Komisař vypsal
nové volby a sice pouze německy. Slovinšti ob-
čané podali zemské vládě protest proti čistě ně-
mecké vyhlášce, domáhajíce se aspoň dvoujazyčné
ale zemská vláda protest prostě zamítla. Byla tedy
podána stížnost říšskému soudu a tento zrušil roz-
hodnutí zemské vlády korutanské, poněvadž se jín
porušuje čl. 19. zákl. zák. st., uznávající rovnopráv
nost zemských jazyků a slovinština je — aspoň na
papíře — dosuď i v Korulanech zemským jazykem.
Tím říšský soud dal za pravdu korutanský
Slovincům proti zemské vládě. Ale říšský soud ne-
zamezí, aby zemská vláda podobně, jako zemský
soud korutanský při nejbližší příležitosti opět ne-
rozhodla proti slovinštině na prospěch samospasi-
telné němčiny. Nálezy říšského soudu nestačí. Mu-
sela by proti svým orgánům v Korutanech zakročito
vláda. Ale vláda sama vydala už dávno celé Koru-
#24
alto_textblock
#24
tany na pospas germanisaci.
#25
alto_textblock
#25
Uherský tiskový zákon.
Předloha nového tiskového zákona, kte-
rou uherská vláda podala sněmovně, děsí
oposicí a její tisk. Kdyby se předloha stala
zákonem, přestala by dle minění oposičních
listů vlastně všechna svoboda tísku v Uhrách.
Každý herec na př., když bude nespokojen
* kritikou, v časopise uveřejněnou, má míti
právo stíhati redaktora nejen trestně, ale
před soudem civilním. Sazeč má míti právo
odmítnoutí práci, shledá-li některý článek zá-
vadným. Novináří z oposičních listů měli již
schůzi, jíž se účastnili též četní poslanci a tu
konstatovali, že po uzákonění vládní předlohy
žádná oposice v Uhrách by nebyla možna, po-
něvadž po zostření sněmovního jednacího řá-
du, jenž prý umlčel oposíci ve sněmovně, má
býti umlčen i oposiční tisk, takže vláda a její
tisk bude neobmezeným pánem v celé zemi.
Hr. Jul. Andrássy také jíž odsoudil
vládní tiskovou předlohu. Dnes oposice drží
se v zemi jen pomocí tisku. Po reformě má
i v tisku zavládnouti násili. Kolportáž bude
záviseti na milosti vlády, vydávání časopisů
se ztíží, obchodní volnost vydavatelů bude
omezena. Tresty se zvyšují a odpovědnost za
časopis se novými předpisy rozšiřuje a zo-
střuje.
Vládní orgány naopak tvrdí, že i po re-
formě Uhry budou míti nejliberálnější tiskový
zákon. Až předloha bude dána na jednací po-
řad, někteří řečníči prý dokáží, že projekt no-
vého tiskového zákona, vypracovaný nynější
oposicí, když byla v koaliční vládě, kterýžte
projekt se zachoval v ministerstvě spravedl-
nosti, byl mnohem více zpáteční-
cký, než nynější vládní projekt.
Nynější maďarská oposice má vůbec ma-
lér. Kdykoli začne kritisovat postup nynější
vlády, vždy se jí dokáže, že sama, když byla
u vesla, byla ještě horší a bezohlednější, než
vláda nynější.
#26
alto_textblock
#26
Za hranicemi.
#27
alto_textblock
#27
Nespravedlívost Evropy k Srbsku.
„Samouprava“ si stěžuje: Ani jedna vel-
mocenská vláda se nenašla, která by třeba
jen formálně protestovala proti tomu, že va-
lonská vláda, nařídivši vpád do Srbska, krva-
vě pošlapala i nejelementárnější jeho práva.
Ale když Srbsko s velikým náporem a obět-
mi, a zvláště s ohromnou škodou svého vnitř-
ního obchodu odrazilo napadáče, má býti do-
nuceno, aby srbské území opět otevřelo vpá-
dům albánských rozbojníků, a srbské obyva-
telstvo aby jim bylo vydáno na milost a ne-
milost. Tu jest očividno, že Evropě spíše jde
o to, aby zločín Albanců zůstal nepotrestán,
než aby vyhověno bylo nejzákonitějšímu přán
napadeného, jemuž by dokonce upírali i práve
#28
alto_textblock
#28
brániti se. Totě zajisté kuriosum v mezinárod-
ních poměrech kulturného světa! Vidíme, ž
všechna mezinárodní práva i vše-
chny ohledy slušnosti se šlapou
když jde o Srbsko a jeho nepopíratelná
práva, přes něž velmoci přecházejí, jakoby
jich nebylo.
#29
alto_textblock
#29
Parlament a tisk v Rusku.
Nenormálnost postavení svobody slova v ru-
ské dumě a uveřejňování dumských řečí horší se
krok za krokem. Vláda začala býti nejprve ne-
spokojena s tím, že se v novinách uveřejňují často
velmi obšírné řeči oposičních poslanců, kdežto řeči
vládních poslanců bývají zkracovány. Vidí v tom
trestuhodnou neúměrnost a prohlašuje, že jen ta-
kové uveřejnění zpráv o jednání v dumě jest bez-
trestné, které podává řeči všech rokujicích po-
slanců v úplném znění nebo ve stejném zkrácení
Ministr vnitra, Maklakov, jde ještě dále
shledává, že je nutno pro referáty o dumském ro-
kování zavéstí předchozí censuru. Úřadní list „Ros-
sija“ dosud přinášel stenografické zápisy dumské-
ho rokování v piném znění, na příště zavede se
censura, aby tak podle slov krajně pravých orgánů
nekonala se „revoluční propaganda na erární útra-
ty“ rozšiřováním řečí oposičních poslanců,
Již předem za toto nastávající omezení od-
pykal redaktor polského „Dziennika Petersbur-
ského“. Grosstern. Grosstern uveřejnil své doby
několik slov z řeči posl. Rodičeva, vyškrtnutých
z oficiální stenografické zprávy, za něž byl posl.
Rodičev vyloučen z dumských schůzí na 5 dní.
Soud odsoudil Grossterna za tento „zločin“ na
jeden rok do pevnostil
#30
alto_textblock
#30
Rozladění mezí Anglií a Spojenými státy
#31
alto_textblock
#31
Přes oficiosní popírání přiostřuje se stále roz-
por mezi Anglií a Spojenými státy pro politiku
v Mexiku, poslednim projevem presidenta Wilsona
pak se vzájemné rozladění jistě značně sesill.
President Wilson prohlásil na obchodním
sjezdu Jihu, že Spojené státy nechtějí získati ani
čtvereční stopu dobytím, Unie musí prý národům
své polokoule přispěti v osvobození od hmotných
zájmů jiných národů, aby mohlí neobmezeně uží-
vali svých ústavních svobod. V románské Americe
se udělují cizímu kapitálu koncese, což jest privi-
lejem, ve Spojených stálech nedostávají cizinci
žádných koncesí, tam jsou jen zvání investovat
kapitál. Ve stálech, které jsou nuceny ke konce-
sím, mohly by cizi zájmy snadno dospěti k ovlád-
nutí vnitřních záležitostí. Unie pokládá za svou po-
vinnost, osvoboditi je od této nesnesitelné podři-
zenosti. — President vyslovil pak naději, že roz-
voj země po otevření panamského průplavu se
stane významným činitelem, aby románská Ame-
rika byla osvobozena od své závislosti na cizím
kapitálu
Projevem timto mohou se cítiti dotčeny
všechny evropské mocnosti, jež mají finanční
zájmy v jižní Americe, ale americké listy nezůsta-
vují žádné pochybnosti, že řeč presidentova byla
namířena především proti obchodnímu postupu an-
glického kapitálu v jihoamerických republikách
za nímž stojí britská vláda.
#32
alto_textblock
#32
Po volbách v Ilalií.
#33
alto_textblock
#33
Posavadní výsledek parlamentních voleb
Italii, na jehož všeobecném rázu užší volby ji
mnoho nezmění, dopadl tak, jak se předvídalo, ve
složení sněmovny nenastává podstatná změna
účastenství analfabetů při hlasování neohrozilo ci-
telně projev vůle národa.
Počet socialistů vzrostl na 56, z nichž je 39
oficiálních a 17 dissidentů, kdežto v dřívější sně-
movně měla tato strana jen 34 poslance. Úspěchů
dobyla zvláště ve velkých městech jako Palermu,
Bologni, Florencii, Benátkách, Miláně, Parmě, Tu-
rině a Janově. Také počet poslanců katolických
vzrostl na 20 proti 10 v dřívější snémovně. Nej-
větší ztráty utrpěla strana republikánská, kdežto
liberálové celkem zachovali své posice. Stoupenci
Giolittiho mají mezi nimi velikou většinu, pro urči-
té seskupení však nutno výčkati hlasování v příšt
sněmovně, ježto stoupenci Giolittiho a jeho od-
půrci v liberální straně mají téměř stejný program.
Posice vlády zůstala pevnou, neboť úspěchy
socialistů jsou do jisté míry vyváženy značným
oslabením republikánské strany. Oficiosní „Tribu-
na“ vysvětluje tyto úspěchy socialistů rozšířením
hlasovacího práva, ale znepokojuje se pro ně, ne-
boť v severní ltalii nebyly větší než se předvídalo
a v jižní Italii jsou vyváženy úspěchy liberálů.
Že socialisté nedosáhli větších úspěchů, způ-
sobily zejména hlasy katoliků, kterým Vatikán do-
volil podporovati umírněné kandidáty všude, kde
se oclli v nebezpečí. Tak byli na mnohých místec
poražení kandidáti socialističtí, republikánští a r-
dikální, které katolíci horlivě potírali, dávajíce hla-
sy liberálům, podporovaným vládou. Dohoda s ka-
tolíky Giolittimu velmi prospěla, ježto jinak nebylo
vyloučeno vítězství krajních stran.
Jestliže pak katoličtí poslanci nevstoupí do
sněmovny v počtu ještě větším, je to jen proto, že
Vatikán si nepřeje utvoření katolické strany v ital-
ském parlamentě, takže místo aby stavěl své kan-
didáty, obmezil se raději na podporu umírněných.
Úspěch katolíků je tudíž méně zjevný, ale nelze
jej popírati.
Důsledkem toho asi bude, že vláda přes to, že
krajní levice si zachovala asi stejný význam, bude
nucena vyloučiti ji ze své většiny, aby neuvedla
do choulostivého postavení poslance liberální a na-
cienalistické, kteři děkují za své zvolení hlasům
katoliků, jimž v některých případech dokonce uči-
nili závazky o svém postupu v určitých otázkách.
To by ovšem znamenalo značný posun směrem ku
#34
alto_textblock
#34
pravici.
#35
alto_textblock
#35
Denní zprávy.
#36
alto_textblock
#36
— Pravda o volebním boji pražské opo-
sice. Orgán semilské korupce (Beneš—dr.
Hajn—dr. Novotný) byl usvědčen ze lži věe-
rejším večerním „Prag. Tagblattem“, který
napsal: „Samostatnost“ sdělila tučnými lite-
rami, že pražští Němci volí radniční kandi-
dáty a že „Pr. Tagblatt“ proto mlčí pode-
zřele o posledních událostech. Tato zpráva je
v obou směrech volební lži. Pražští Něm-
ci se po léta voleb neúčastní a podezřívání
domněnky nemůže opakovati seriosní list, ne-
má-li hodnověrných důkazů...“ Ka-
rakteristická slova z úst národního odpůrce,
který by přece v první řadě se nerozpakoval
využíti dokázané korupce a nepo-
ctivosti nejen proti pražské radnici, nýbrž
i proti celému národu českému. „Pr. Tagbl.“
nazval celý bojovný agitační mate-
riál oposice podezříváním a do-
mněnkami bez hodnověrných dů-
kazů zcela po pravdě a skutečnosti.
— Cyklus sociálních přednášek pro ženy
uspořádá Ústřední spolek českých žen. Soci-
ální reformy, které provádí stát, země a obec.
stále více vyžadují spolupůsobení ženy. By-
tové inspektorky, poručnické opatrovnice
poručnice, dozorkyně ve vychovatelnách všech
institucí humanitních, učitelky a vychovatelky
ústavní, tovární, policejní a živnostenské asi-
stentky, jež moderní stát a komuny zaměst-
návají, nutně potřebují vzdělání, jež jejich
vlastní cítění sociální činí uvědomělým a cíle-
vědomým. I v Rakousku chystají se velké zá-
kony sociální, týkající se: Sociálního pojišťo-
vání (v němž i pojišťování mateřské je obsa-
ženo), ochranné výchovy (pro děti ohrožené
a zpustlé), bytové otázky, domácké práce
dětské práce. V provádění zákonů těchto, jež
přímo dotýkají se statisíců žen i dětí, budou
#37
alto_textblock
#37
se moci ženy výborně uplatniti. V Německu
je celá řada sociálních škol pro ženy, ve Ví-
dni rovněž škola dvouletá, vedená známou
pracovnicí sociální slečnou Arletovou. Absol-
ventky těchto škol jsou přijímány jako ředi-
telky nebo úřadnice do ústavů humanitních,
angažovány obcemí pro úřady sociálních po-
mocnic, jako úřadnice ve spolcích humanit-
ních, v přijímárnách nemocnic ženských i dět-
ských, chorobincích atd. Ale i bez tohoto cíle,
směřujícího k povoláním výdělečným, naše
české ženy, jež dobrovolně vykonávají vel-
kou práci humanitní, zajisté s radostí uvítají,
že Ústřední spolek českých žen uspořádá sy-
stematický cyklus přednášek, v němž podáno
bude hlubší poučení a širší přehled o jedno-
tlivých otázkách. Přednášky jednati budouo
thematech: „Ochrana dětí a mládeže za ny-
nějšího zákonodárství“, „Předlohy zákona o
ochranné výchově, dětské práci a domácké
prácí“, „Pojišťování“, „živnostenské a tovární
inspektorky“, „Zaopatřování práce“, „Bytová
otázka a působení ženy při bytovém dozoru“,
„Veřejná hygiena“, „Prostituce“, Alkoho-
lismus“, „Chudinství“. Vycházky do všech hu-
manitních ústavů v Praze budou připojeny.
Přednášky tyto jsou přípravou, která má
vzbuditi zájem pro sociální působení žen
následovati jim má — podle projeveného zá-
jmu — řádný kurs sociální s programem roz-
šířeným o vychovatelství, zdravotnictví, ná-
rodní hospodářství, občanskou vědu, sociální
politiku. Jednotlivě přednášky oznamovány
budou denními listy a konati se budou v sále
Ústředního spolku českých žen, Spálená ulice
čís. 34.
— Z tajností církevni hierarchie v Čechách.
Teplická „Deulsche Zeitung““ přinesla zajimavý
komentář ke zprávě listů o koupi zámku a panství
Hartenbergu na Chebsku řádem beuronských mni-
chů Benediktinů. List konstatuje, že tento řád
zámek a panství Hartenberg nekoupil, nýbrž že je
obdržel darem od zemřelé majitelky baronky
Marie Kopalové zásluhou důvěrníka jejího, ny-
nějšího litoměřického biskupa dra. Grosse. Dr.
Gross je jntimním přítelem generalissima klerika-
lismu katolického v Rakousku opata Benediktinů
v klášteře emausském v Praze, P. Albana
Schachleltnera, který dru. Grossovi v uzná-
ní jeho zásluh o získáni zámku a panství Harten-
berka pro řád beuronských Benediktinů vymohl
litoměřické biskupství. Dle další zprávy „Deutsche
Zeitung“ zřídí Benediktini v Hartenberku opat-
ství s klášterním vyučovacím ústavem. Je zají-
mavo, že Benediktiní usazují se na Chebsku, kd-
je přímo ohniště radikálního německého naciona-
lismu a všeněmectví
Následník trůnu arcikníže František Ferdi-
nand jel dnes v noci přes Prabu do Pruska na vel-
ké hony, k nimž ho pozval německý císař Vi-
lém II.
— Vyslanec Spojených států severoamerických
pro země balkánské, p. Karel J. Vopička, přijede
dle telegrafické zprávy došlé Národní rady české
v Praze, po včerejším příjezdu z Brém do Berlína,
do Prahy nejspíše v sobotu, dne 1. listopadu
odpoledne na cestě do úřadního svého působiště
na Balkáně. Jak známo, jest tento nově jmenovaný
vyslanec americké Unie pro státy balkánské
Čech, narozený v Dolních Hbitech u Příbrami vr.
1857, tedy 56 let stár. Studoval na akademickém
gymnasiu a obchodní akademii v Praze, načež po
odborné praxí odejel v r. 1880 do Ameriky, kde po
těžkých počátcích propracoval se vlastní vytrva-
lostí a zdatností na seriosního a velice zámožného
průmyslníka. Všeobecně jsa vážen v kruzích ame-
rických, zůstal také uvědomělým Čechem a zastá-
val až do svého jmenování vyslancem též místo-
předsednictví v Česko-americké národní radě v
Chicagu-Illin., jejížto jménem rozloučit se s ním
její předseda, spísovatel a vědecký cestovatel E.
St. Vráz velmi srdečně na čestném večeru dne
16. října. Vyslanec K. J. Vopička jmenoval
svým tajemníkem známého amerického publicistu
p. Bernarda Kendrika, který p. vyslance do-
provází už při této cestě z Ameriky do Čech
na Balkán. Povolané české kruhy naše přivitají
p. vyslance Vopičku v Praze zajisté s upřímnými
sympatiemi, provázejíce jeho cestu k nastoupení
tak významného a zodpovědného úřadu diplomati-
ckého v zastoupení největší republiky světa přá-
ním plného zdaru.
— Ze služby zdravotnické. Okresní zvěrolé kaři
Frant. Kraus, Josef Douša, Vet. dr. Leo N a-
gel. Václav Kacerovský a Josef Grosam
byli místodržitelem jmenováni vrchními okresními
zvěrolékaři v IX. hodnostní třídě ad personam.
— Zemská správní komise král. Českého vy-
řídila ve své schůzi, konané dne 29. října za před-
sednictví J. Exc. Vojt. hr. Schoenborna mezi ji-
nými též tyto záležitosti: Referát člena komisec.
k. dvur. rady Přecechtěla: V záležitostech
obecních vzat byl na vědomi nález c. k. správ-
ního soudu, jímž zamítnuta byla stížnost J. V.
Hyblera a syna v Benešově (okr. Semily) v zále-
žitosti vrácení obecních přirážek. — Vyhověno
bylo stížnostem: Obce Votmíčů a Václava Mužika
a soudr. v přičině užívání obecního statku. Jos.
Mráze v příčině zahražení cesty ve Zboníně, Václ.
Krejčíka a soudr. do rozhodnutí okresního výboru
v Přelouči ze dne 25. července 1913 č. 1585 v pří-
čině obecního hospodářství v Přelovicích, a obee
Tojic v příčině povinnosti starousedlých v Toji-
cích hraditi schodek v obecním rozpočtu. — Za-
mítnuty byly stížnosti: Obce Votmíčů v příčině
propachtování obecní louky. Jana Sedláčka
Hlinsku v příčíně zcízení uličních pozemků. Václ.
Krejčíka do rozhodnutí okres. výboru v Přelouči
ze dne 25. července 1913 č. 1462 v příčině obec-
ního hospodářství v Přelovicích. Jaroslava Bičov-
ského ve Dvoře Králově (okr. Beroun) v příčině
obecních účtů. Víléma Jägera a soudr. v Martině-
vsi v příčině prodeje obecního lesa v Jílovém,
obce Oskořínku v příčině nákladu na stavbu okr.
silnice. — Referát člena komise c. k. dvor. rady
Stitzenbergera: V souhlasu s c. k. místo-
držitelstvím potvrzeno bylo jmenování MUDra.
Ericha Gürsche sekundářem v. v. nemocnicev
Broumově, a MUDra. Jaroslava Krámského III.
sekundářem v. v. nemocnice v Benešově. — Dále
potvrzeno jmenování MUDra. Karla Petráně prov.
obvodním lékařem v Bečvárech (okr. Kouřim)a
MUDra. Aloisa Kvíze def. obvodním lékařemv
Plaňanech (okr. Kouřím). — Mimo to vyřízena byla
řada záležitostí zdravotních. — Referát člena ko-
míse c. k. dvor. rady Kvěcha: Zástupci zemské
správní komise v příslušných okresních podpůr-
ných komisích byli jmenováni: Cyrill Papoušek,
okr. starosta v Ml. Boleslavi. JUDr. Čeněk Langer,
okres. starosta v Rychnově n. Kn., dr. Eduard
Guldener, okres. starosta v Plzni. Alfred Sommer,
okres. starosta v Čes. Lípě. Josef G. Krisch, ná-
městek okres. starosty v Duchcově, Josef Schöffl,
okres. starosta v Jáchymově a Jindř. Ehrlích, okr.
starosta v Mostě. — Mimo to vyřízeno několik
záležitostí, týkajících se zem. financí, král. čes.
zem, divadla, zemských polepšoven a ubytování
četnictva. — Referát člena komise c. k. míst. rady
Dostrašila: Zamítnuty byly stížnosti: Honeb.
výboru v Domanicích, jakož i Frant. Kořínka ve
Střížovících v příčině pronájmů společ. honiteb. —