Dne 10. ledna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 8. Strana 5.

a včera byl souzen pro zločin proti § 222. Byl od- souzen na 4 měsíce do těžkého žaláře se 4 posty. Předsedal r. z. s. p. Stolla, veřejným žalobcem byl p. dr. Baukal.

Válka v jižní Africe. Kolem Ladysmithu trvají boje bez ustání. Ge- nerál Buller namáhá se všemožně, aby vyprostil generála Whitea ze železného objetí Boerův, ale daří se mu podle všeho špatně, neb aspoň ne příliš valně. Boerové silně se opevnili v celé vůkolní kra- jině. Není pahorku, není výšiny mezi Ladysmithem a Colensem, kteréž by byli neproměnili v pevnůstku. V čele Boerův stojí opětně chrabrý generál Jou- bert, kterýž jest pravým postrachem Angličanů. Boerové chtějí patrně zmocniti se Ladysmithu ještě před příchodem nového anglického vrchního velitel lorda Robertsa. Loď jej do Afriky vezoucí, očekávána byla v Kapském městě již včera, ale doplula li tam skutečně, telegram dosud neoznámil.

Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) Proti zprávě »Timesů« z Mafekingu ze dne 26. m. m., dle níž Boerové zdrancovali raněné, oznamuje »Reut. kanc.« z Mafekingu ze dne 26. m. m., že Boerové toho dne mezi bitkou šetřili Červeného kříže v každém ohledu, a že důstojníci zdrželi mužstvo od drancování mrtvých. Nékolik předmětů, odejmutých mrtvolám anglických důstojníků, bylo později vráceno. Z Laurenco Marquesu, 9. ledna. (T. k.) Z Colensa se oznamuje ze 3. t. m.: Dnes ráno od- bývala se u Klipriverdriftu všeobecná válečná porada za předsednictví Jouberta, při níž stalo se usnešení ohledně dalšího válečného plánu. První, k vojenské službě určená lokomotiva transvaalská přibyla dnes ráno po obnovené trati do Colensa. Odd včerejška 5 hod. nestřílela více anglická námořní děla. Angli- čané zřídili náhradní trať k jistému západnímu bodu hlavní dráhy směrem k Potgieteru. Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) »Reut. kanc.- oznamuje z ležení u Frere ze dne 7. t. m.: Dnes jest všude ticho. Nepřítel má patrně veliké množství ra- něných, neboť během noci bylo v okolí pevnůstky Wylie vztýčeno více vlajek Červeného kříže. Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) Firma Vicker a Maxim byla vyzvána, aby až do odvolání zhoto- vovala tolik 4.7- a 6palcových rychlopalných děl. kolik jen může. Z Londýna, 9. ledna. (T. k) »Daily N. oznamují, že pozejtří započne osmá divise vstupovati na lodě. Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) Cslkové ztráty generála Frencha včetně nehodu pluku suffolkského jsou následující: 4 důstojníci mrtví, 6 pohřešovaných, 35 mužů mrtvých, 69 raněných, 107 pohřešovaných Z Washingtonu, 9. ledna. (T. k. [Zpráva »Reut. kanc.«]) Depeše vlády jihoafrické republiky oznamuje Spojeným státům, že se americkému konsu- lovi v Pretorii nedovoluje zastupovati britické zájmy v Transvaalu. Příčinou toho jest, že si vláda trans- vaalská ve svém území nepřeje zastupování zájmů Anglie. Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) »Times« ozna- mují z Laurenco-Marquesu: Předseda Steij n ukončil své novoroční poselství k Burgherům těmito slovy: »Kéž příštího roku požívá národ Afri- kandův pokoje a klidu! Kéž bude mír zbudován na základě tom, aby nepřítel, jenž po celé století nás potlačoval a ujařmoval, nebyl déle již s to, prolévati nevinnou krev! Kéž nám poskytnouti toho ráčí ve své nekonečné milosti všemohoucí Bůh !« Z Londýna, 7. ledna. (T. k.) Úředně uveřej- něná zpráva generála Frencha ze dne 7. t. m. praví: Podnikl jsem dnes ráno výzvědnou objíždku na sil- nici k Achterangu proti západnímu křídlu nepřítele s jednou škadronou gardové jízdy a vrazil jsem při tom na nepřítele, jenž z obavy o své spojení s Nor- walskofem svoje vojsko odvolal.

Zabavené lodl.

Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Durbanu ze dne 7. t. m.: Parník »Herzog« zabaven byl severně od zátoky Delagojské a odevzdán pak soudu pro kořisti. Mezi cestujícími nalézal se portugalský guvernér obvodu zambezského, jemuž úřady navrhly, aby v cestě pokračoval na pa- lubě vládní lodi. Z Londýna, 8. ledna. (T. k.) »Daily News« žádají rychlé rozhodnutí záležitosti lodí »Bundes- rath« a »Herzog«. Jest prý bláhové, nechati majitele lodí čekati, mezi tím co tito naléhají u své vlády bouřlivě o pomoc. Nemělo by dojíti k tomu, aby pro opozděné vyřízení věc ta se stala přičinou nevole mezi oběma zeměmi. Z Londýna, 9. ledna.. (T. k.) Ranní časo- pisy oznamují, že dělová loď »Harrion« připlula ze Středozemního moře do Adénu, aby se súčastnil střežení podezřelých lodí.

Z Londýna, 9. ledna. (T. k.) Proslýchá s že jest nepravdiva zpráva, jakoby na palubě parníku zakotveného na Temži, byly zabavony děla a střelivo.

Z delegací,

Z Vídně, 9. ledna. (T. k.) Předseda hrabě Vetter z Lilie zaháji schůzi v 11 hodin 20 minut dopoledne za přítom nosti společných ministrů a vzpomenul řeči del. dra. Grégra, který mluvil o celém rakouském úřadnictvu pod jménem »rakouská byrokracie« jako o Augiášové chlévě, který musí býti vyčistěn ko- štětem. Dále pravil dr. Grégr, že také ministři vyšli z této byrokracie a že také soudnictví se korum- puje, poněvadž soudcové na rozkaz osvobozují a odsuzují obžalované. Předseda musí k svému politování pokárati co nejrozhodněji tuto po- známku. Protokol poslední schůze byl schválen. Mezi došlými spisy nalézají se totožné pe- tice českých obcí pro hlášení se záložníků ma- teřskou řečí. Delegace přechází k dennímu pořádku, n němž se nalézá řádný a mimořádný rozpočet vo- jenský. Zpravodaj baron Walterskirchen po- dává zprávu o řádném rozpočtu a praví, že roz počtový výbor přes to, že shledal úpravu důstoj- nických platů nedostatečnou, schválil vládní před- lohu beze změny, uváživ, že tentokráte více činit nelze. Zpravodaj mluví pak o otázce služebních tax a doporučuje návrhy rozpočtového výboru ku schválení. Delegát dr. Pacák (proti) prohlašuje, že z- stupcové českého národa budou hlasovati proti vo- jenskému rozpočtu. Při tomto usnesení rozhodo- valy vnitřní poměry a směr čelící proti českému národu. Zejména rozhodovalo jednání armádn správy v otázce národnostní a jojí takořka nepřá- telské chování, zejména postup při kontrolních shromážděních. Hrabě Goluchowski zjednal si nej- větší zásluhu jedině o nynější poměry vnitřní. Bu- doucnost ukáže, prokázala-li se tím státu služb Český národ vidí, že za své oběti, jež přinesl státu nedochází díku, ba že ani nesmí užívati přiroze- ných svých práv. Usnesení českých zástupcův ne- značí žádné nepřátelství proti armádě, nýbrž pro- jevuje se jím jen nedůvěra k onomu duchu ve správě armády, který se odvrací od moderní, stát udržující idey národnostní. Pěstováním národnosti v armádě posiluje s síla armády; kdežto na jedné straně získávají se této armádě sympatie, spůsobuje se na druhé straně rozpor mezi povinností vojáka a svatým citem, ci- tem národním. Hrabě Julius Andrássy pravil, ž národní vědomí naprosto není v odporu s armádou — Ať nikdo nezapomíná, že Rakousko jest stát mnohojazyčný, a že se zde myšlénka národnostn potlačiti nedá. Viztež účinek myšlénky národnostn v letech 1870 a 1871! U nás jest jen pětina ar- mády německá, ale 10 proc. důstojníků u rozlič- ných pluků nezná řeč plukovní! Řeči armádní se tam naprosto nikdo nedotkne, zachováváli se řeč plukovní. Požadavek strany řečníkovy ohledně plukovní řeči hoví reglementu a více ještě: on prospívá armádě! Vždyť regle- ment přece praví, že důstojníci musí znáti řeč svého mužstva. Řečník uvádí ustanovení regle- mentu, která se vztahují na armádní řeč. Důstoj- níkům se nařizuje, aby vystupovali jako Němci a při sčítání lidu musí přihlašovati němčinu za jazyk obcovací. Vojenským kapelám zakazuje se hráti národní písně, ale při slavnostech šulverajnských mohou účinkovati. Čeští důstojníci přesazují se do Tyrol a jiných vzdálených zemí. V Uhrách a v Haliči nezapovídají důstojníkům užívati jazyka mateřského! To děje se jen v Čechách a na Mo- ravě. Nemají-li důstojníci provozovati žádnou poli tiku, nesmí dělati ani politiku německou. Ohledně otázky hlášení praví řečník, že byla rozřešena proti psanému právu. Poslancové obrá- tili se v této věci na ministra války, který jim slíbil, že zjedná pořádek, ale nestalo se nic a ko- nečně generální štáb učinil rozhodnutí, jež mělo vliv na politickou situaci. Řečník připomíná, že není zákona, jenž by odůvodňoval jednání vojen- ských úřadů a že po celých deset roků hlásili se záložníci česky, aniž byli za to trestáni. Tresty nyní přisuzované vykládají se jako tresty za to, že se vojáci hlásili ku své národnosti. (Souhlas.) Zá- kon nemůže býti odstraněn vojenským rozkazem. Řečník naléhá na opravu vojenského trestního zákona a vyzývá ministra, aby udal zásady, na kterých se oprava má provésti. Na důkaz, jak si počínají vojenské úřady, uvádí řečník tento při- pad: Okresní výbor v Klatovech obrátil se na vojenský zeměpisný ústav ve Vídni českým přípi- sem, ve kterém žádal za přenechání několika map

generálního štábu, jež znázorňují klatovský okres. Odpověď dostal německou, z níž však bylo viděti, že přípisu bylo porozuměno. Později dostal něme- cký přípis, že ústav nemá nikoho, kdo by česky rozuměl. Takové chování jest urážlivé a prozrazuje nepřátelské smýšlení. Řečník končí ujištěním, že strana jeho nemůže hlasovati pro rozpočet. Del. Eug. Abrahamowicz připomíná, že Poláci vždy byli ochotni přinášeti oběti na pro- spěch armády, ale tato okolnost je zároveň nutí, aby také pověděli bez obalu, co soudí o vojenské správě. Dále obrac! se proti svolávání kontrolních schůzí na neděli, jež se nedá nijak ospravedlniti. Řečník žádá opravu trestního záko. a vojenskéh a poukazuje na hromadné sebevraždy vojáků v Haliči. Každá sebevražda ve vojště jest obža- lobou vojenských úřadů a představených. Jen ze zoufalství sahá si člověk na život, vinna jest tím vždy vojenská správa, která vojáky z rodin vytr- huje, ale nedovede je na základě víry smířiti s ny- nějším jejich stavem. Vina padá na představené, kteří neumí nebo nechtějí s vojáky klidně zachá- zeti a rozkazy dávati způsobem otcovským. Polský branec jest zbožný, poslušný a statečný a záleží jen na vojenské správě, aby byl náležitě vychován. Poláci dokázali, že dovedou za Rakousko krváceti. ale nechtějí, aby jejich vojáci byli doháněni k sebe- vraždám. Řečník jedná pak o vojenských dodávkácha žádá, aby se cvičení vojenská konala vždy až v pozdním podzimku, až jest sklizeň odbyta. Del. Kaftan dokazuje číselně, jak rozpočet vojenský rok od roku stoupá. Přinášejí li národové ve prospěch armády takové oběti, mohou také žá- dati, aby vojenská správa brala ohled na jejich ná- rodní city a hospodářské zájmy. Voják slovanské národnosti nedovede pochopiti, čím se prohřešuje proti kázni, když se hlásí při kontrolním shro- máždění svým mateřským jazykem. Od vojáka ne- smí se žádati, aby při vstupu do armády vzdal se své národnosti. Jednotná organisace není od- vislá od služební řeči. To jsme viděli za Napo- leona I., kdy bojovali vedle sebe Rusové, Raku- šané i Prusové a dovedli zvítěziti přes to, že byli různých jazyků. Podobně ve válce krimské. Vý. cvik sám daří se nejlépe, když se děje v mateřském jazyku. V dalším řečník lituje, že čeští záložníci byli odsuzováni do žaláře až na tři měsíce za to, že se hlásili jazykem českým, kdežto v Uhrách za totéž provinění si to odbyli 2 nebo 3 dny. Jistý velitel v Čechách rozkázal důstojníkům, aby mimo službu nemluvili česky, neboť prý jest to nepří- stojností a provokací. Řečník lituje chování vojenského eráru naproti Praze v příčině odstranění pracháren a erárních pozemků, jež překáží komunikaci. Zrušením pev- nosti josefovské pozbyl tamní vojenský most přes Labe všeho významu, přece však se udržuje dále, ač velmi často bývá příčinou záplav a škod Řečník končí žádostí, aby delegaci bylo ozná- meno, hodlá-li skutečně vojenská správa zvýšiti kontingent branců, jak ohlašovaly uherské listy. Del. dr. Goetz poukazuje na národní agi- tace, jež prý by vojenská správa neměla trpétia kritisuje zprávu o rozpočtu vojenské správy. Dále mluví obšírně o výživé mužstva, kterou shledává nedostatečnou. V příčině úpravy důstojnických platů lituje, že není srovnávacích tabulek ohledně platů důstojníků cizích armád, zastává se však zvýšení důstojnických platů a praví, že obnosy vyměřené nejnižším třem třídám jsou příliš malé, kdežto při vyměřování platů vyšších důstojníků mohlo se více spořiti. Dále mluví o stále rostou- cím břemenu vojenském, hájí trojspolek a praví, že zvýšení presenčního stavu vyžaduje snížení doby presenční služby. Ku vládě chová řečník úplnou důvěru, a proto bude hlasovati pro přechod k podrobnému rokování. Del. dr. Stránský mluví nejdříve o rozči- lení, vzniklém následkem těžkých trestů, jimiž vo- jenské úřady stihaly české brance pro hlášení se slůvkem »zde«, jež se považuje za tresty, uvalené na národ český. Záložníci vraceli se od kontrol- ních shromáždění s pocitem roztrpčení a řečník považuje se proto za oprávněna viniti vojenskou správu, že pocity lidu svým výnosem urazila, že povzbuzovala ke vzpouře, že drakonickými roz- sudky spravedlnost, lidskost a slušnost šlapala no- hama, že zájmy armády a státu poškozovala. Řečník vzpomíná známého případu při kon- trolním shromáždění v Kyjově a kárá chování súčastněných důstojníků. Když četník řekl: »Pá- nové, udělejte místo pro pana setníka,« odpověděl setník: »To nejsou pánové, to jest mužstvo!« Tím žáložníky urazil. Žáložník Kalivoda vyvolán, hlásil se německy, ale setník vyzval jej dvakráte, aby se hlásil nahlas. Mužstvo bylo tím podrážděno.