#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
9. dubna 1904. Číslo 99
#4
alto_textblock
#4
celoně i v Madridu a vůbec v celém Španělsku
jest nahromaděno hodně nevole proti celému
nynějšímu systému. Důkaz o tom podala i schůze
nezaměstnaných, jež se minulé neděle konala
v divadle Trianonu v Barceloně. Všemi řečmí
zachvíral ohlas — hladu. Hladovíci odsuzoval
zvláště ostře úřady barcelonské, které nečiní
nic pro úlevu bídy, ale za to plnýma rukama
vyhazují peníze, aby byl král »důstojně přijat«.
Den není již dalek, prohlásil jeden z řečníků.
kdy vyděděnci katalonští, dohnáni k zoufalství
ujmou se pěstí svou sami práva svého a v krv
stopí bezcitnou společnost.
Ve schůzi té usnešeno, jak jsme již včer
sdělili, aby nezaměstnanci v nejhorším šatu krále
v massách uvitali voláním: »Máme hla d.«
Úřady hleděly ovšem demonstraci této zabrániii
— a čím? Že na ulici vyslaly v celých massách
policisty a delektivy i dobrovolné »špiely« a že
najmuli vedle toho sto lidí za 15 peset denní
mzdy, aby krále »nadšeným« »Vivat« po-
zdravili.
Alfons XIII. odebere se z Barcelony, kdež
prodléval jen jednou jako dítě, do menších měst
kotalonských, načež odpluje na Baleary. Pomýšli
prý se také na jeho návštěvu v Malaze a
severoafriekých osadách španělských, v Ceutě
Melile. Na podzim míní král navštiviti Loubeta,
eísaře Františka Josefa a Viléma II. Řím bude
pominut z těchže ohledů na Vatikán, z nichž
císař rakouský návštěvu Kvirinálu odepírá.
Matka králova, bývalá vladařka, Marie Kr
etina, hodlá se do Vídně odebrati k delšímu
pobylu.
#5
alto_textblock
#5
Anglická výprava v Tibetu.
»Timesům« telegrafuje se z Kolaca: Oddí
anglický o 50 mužích nalezl ves Somangu
obsazenu 200 Tibeťany. Tito žádali, aby dů-
stojníci a jezdci se více ke vsi přiblížili, vy
pálili ale pak proti nim salvu, ale — netrefili
Jmění velitele tibetského bylo prý skonfisko-
váno, poněvadž se mu nepodařilo anglickou vý
pravu v Gusu odraziti.
Z Gyonce došly Tibefanům posily, jež se
anglickému postupu opřely. Na srážku s nimi
dojde co nevidět.
#6
alto_textblock
#6
Slované američtí pro Rusko.
V českém Národním domě v New Yorku
konala se již třetí schůze delegátů slovanských.
aby vytkla stanovisko Slovanů amerických v ny-
nější válce japonsko ruské. Právě ale tato zá-
věreční schůze stala se významnou a to v
dvojím směru: jednak schválením resoluce.
kterou vyslovují se sympatie ruskému národu
v nynější jeho obranné válce, jednak za-
ložením všeslovanského spolku
v New Yorku. To i ono provedeno bylo
za všeobeeného souhlasu a pravého slovanského
nadšení.
Schůze zahájena byla panem Čapkem, jenž
poukázal na to, že schůze tato svolána byl
jen za tím účelem, aby vypracovaná resoluce
byla schválena a odeslána na přísluěná místa.
Přečetl pak resoluci, jak vypracována byla vý-
borem, k tomu účelu ustanoveným. Resolu ce
tato, jež sepsána byla v jazyku an glickém,
v českém překladu zní:
My američtí občané slovanského původu, shro-
máždění v českém Národním domě v New Yurku
dne 18. března 1904, jednomyslně usnášíme se na
temto:
Dosvědčujeme znovu své blízké příbuzenství ke
slovanskému kmenu, z něbož pocházíme a k němuž
se všichni s hrdosti hlásíme. Stavíme se na stano-
visko proti válce a tvrdíme, že nikdo nemá práva
bráti život jinému. Naši předkové, oddání od nepa-
mětných časů pokojným pracem zemědělským a sv
půdě, kterou vzdělávali, protivili se vždy svárlivým
zvykům a válečným pudům svých sousedů, nikdy
kordu netasíce, leda v sebeobraně. Přes to však,
jsouce napadeni, spíše umírali, než aby se
vzdali. Idea vyrovnávání neshod mezi národy
pomocí smírčího tribunálu vyšla prvně od slovan-
ského vladaře, nachá ejíc nejupřímnějšího horlitele
a zastance v jiném šlechetném Slovanu, Tolstém.
Majíce úciu a šetrnost k smýšlení jiných, věříme
zároveň, že máme právo prohlásiti se pro jakoukoliv
věc, která jest v souhlase s našimi občanskými po-
vinnostmi; a z toho důvodu věnujeme svoji mo-
rální podporu a všecky své sympatie
ruskému lidu v jeho zápase s Japonci.
poněvadž
Předně: Jsme pevně přesvědčeni, že ruský lid
podnikl válku v sebeohraně a ne v úmy-
slu podmaňovacím. Připuštěná nepřipravenos
Ruska jasně dává na jevo, že toto doufalo urovna
v míru neshody, pro kteréž jeho asijský nepřítel první
zahájil boj a prvně je napadl.
za druhé: Uznáváme, že národ rozvíjející se muž-
ně a horlivě jako Rusko musí míti východ do přístavu
mořského ledu prostého; a ježto tato nutnost, dle
našeho náhledu, byla jediným a vůdčím popudem
Ruska ke stavbě velkolepých měst, železnic, obchod-
ních středisk a přístavů na tichomořském pobřeží,
myslíme, že místo odsuzování, hodno jest Rusko spíše
uznání a chvály lidstva za otevření nových zemí ob-
chodu a civilisaci. Jakmile bude míti zajištěné přístavy
ledu prosté, ruský lid nalezne již přirozený výcnod
pro svou neochabující energii a zřídí společně s jinými
obchodními národy výnosné trhy v Asii;
za třetí: Nezapomínáme na vytrvalé služby, které
ruský lid prokázal věci křesťanské. Nacházeje se na
ruzhraní dvou světů, evropského a asijského, byl po
staletí mocným činitelem v odrážení.
porážení a civilisování divokých rot
mongolských, které ustavičně činily vpády ze
svého východního území;
za čtvrtě: Zastáváme se rozhodně náhledu, že
netřeba se tak obávati mírumilovného postupu ru-
ského národa, jako spíše hrozivého průmyslového
a obchodního ovládání Tichého moře 500 milliony
žlutých příslušníků mongolského plemene, jeh ož
tradice, způsob živola a myšlenky jsou
a musí nám zůstali cizími;
za pátě: Ruský lid byl naším slálým
osvědčeným přítelem takřka již od počáteč-
ních dnů této republiky a myslíme, že by nebylo
správné od nás, odplatiti dobrá přání a činy přátelské
nízkým nevděkem;
za šestě: Schvalujeme obzvláště moudrý postu
našeho presidenta, který nastoupl prohlášením své
naprosté neutrality
Dalováno v New Yorku, 18. Března 1904. Reso-
luční výbor: Tomáš Čapek, advokát, předseda
Jan Spěvák, redaktor a vydavatel čas. „Slovák
v Americe“, tajemník, Rev. Vincent Písek, Ant-
S. Ambrož, předseda „Národních slovenských spol-
ků ve Spoj. Stálech“, Frank Zotli, vydavatel čas.
„Narodni List“ Viktor Hladík, redaktor a vyda-
vatel čas. „Pravda“, Frank Sakser, redaktora
vydavatel čas. „Glos Naroda“, Josef Nový, redaktor
čas. „Newyorské Listy“, Jovo Tomanovič, redak-
tor a vydavatel čas. „Srpski Rodoljub“.
Sotva vyřkl pan Čapek slovo poslední
celou místností rozlehl se nadšený potlesk. Pr
hlasování o návrhu, má li být resoluce přijata
beze změny, skutečně také ani jediný z přítom-
ných neozval se ku protestu.
Tím ukončen byl hlavní akt večera. Pan
Čapek slovy upřímnými děkoval pak všem pří-
tomným za všeobecný zájem na této záležitost
#7
alto_textblock
#7
a vyslovil naději, že nebyla to posledn
slovanská sehůze. Pravil, že Slované
měli by se častěji scházeti, aby se stále více
sbližovali, seznamovali a spřátelili. Schůze drubu
toho mohou jen prospěti všem slovanským ná-
rodnostem. Čím častěji sejdou se dohromady
tím více přilnou k sobě, poznají se a pochopl
se navzájem. Slovanský sluch navykne si lépe
rozeznávati zvuky různých řečí slovanských
vzájemné vzdělávání se vésti musí ke kultur
nímu povznešení všech spřátelených slovan-
ských stran.
Návrh pana Čapka, aby jména zástupeů
srbského a slovinského národa připojena byla
k resoluci, schválen byl jednohlasně.
Resoluce ještě během večera kabelována
byla do Petrohradu přednímu ruskému časopisu
»Novoje Vremja«, aby jeho prostředniclvím do-
stala se do všech předních časopisů ruských
Současně odesláno bylo po jednom výtisku
presidentovi Rooseveltovi, státnímu lajemníku
Hayosi, guvernérovi Odellovi, starostovi MeClel
lanovi, všem anglickým časopisům v Novém
Yorku, všem českým a slovanským časopisům
ve Spojených Státech a předním Slovanům
různým universitám americkým a různým čet-
ným Američanům. Ovšem i ruskému vyslanei
ve Washingtoně a ruskému konsulu v Novém
Yorku.
Když tak ke všeobecnému uspokojení vy
řízena byla otázka resoluce, nadešel druhý ak
večera.
První ujal se slova pan Ambrož jmenem
přílomných Slováků. Když byl projevil svoje
potěšení nad krásným průběhem nynější akc
slovanské v Nov. Yorku, tázal se, proč by tomu
nemohlo tak býti vždy a při každé příležitosti
Proč by nemohlo dojit ke všeobecnému sbra-
tření, ke spojení všech slovanských národnost
ve Spojených stálech ? Kdybychom zane-
chali dosavadní řevnivosti a malicherných sporů.
kdybychom měli na paměti jen velikou ideu slo-
vanského sbratření, seskupení se v jednu slo-
vanskou rodinu, síla naše vzrostla by uvniti
i na venek. Velký slovanský celek musil bys
vydobýti žádoucího respektu. Vzehopme se jednou
k činům! Slov již bylo dosti namluveno. Po-
mozme si vždy sami, když si pomoci můžeme
Slovanské kroužky existují již v různých mě
stech amerických. Spojme se i my v Novém
Yorku ! Zanechme sobecké řevnivosti a dejme
si bratrský slib, že vždy pracovati budeme spo-
lečně, neb jen tak můžeme se něčeho dodělati
Řečník potom navrhuje, aby ihned v této schůzi
učiněn byl začátek k založení vše-
slovanského spolku, jehož účelem
bylo by pěstování slovanské vzá-
jemnosti.
Po řeči p. Kuchaře ujímá se slova Chorvat
pan Zotti. Žaluje na dosavadní slovanskou ne
svornost, aby hned na to dovolával se sbratřen
všeobecného. Hřímavé »Živio!« následuje po
jeho řeči. Nyní chápe se slova Slovinec, par
Sakser. I ze slov jeho vyznívá stesk a opráv
něná výtka. Avšak mluva jeho nabývá na ohni
vosti, když poukazuje na to, že vždy jen ně
jaká rána, nějaké neštěstí dovede p obuditi slo-
vanskou solidaritu. Kéž by tomu více tak ne
bylo! I on doporučuje trvalý spolek všeslovan
ský, v němž všichni mohli by zůstatí dobrým
Američany i dobrýml Slovany.
Reverend Písek podává návrh, aby ihne
přikročilo se k založení tohoto všeslovanského
spolku. Prohlašuje, že ve spolku takovém nesm
být rozdílů náboženských anebo politických,
nýbrž že všechny ovládati musí jen idea čistě
slovanská, idea panslavismu, jíž vše ostatní
musí být podřizeno. Řečník lituje pří-
krěho vystupování Poláků, však
projevil naději, že i oni přijdou k rozumu.
Pan Čapek dává pak odhlasovati návrh
v příčině okamžitého založení všeslovanského
spolku. Návrh za všeobecného nadšení jedno-
hlasně schválen. Nastává volba prozatím
ného předsednictva. Pan Čapek zvolen za před-
sedu, pan Spěvák za tajemníka.
Pan Ambrož navrhl, aby zvolen byl org
nisační výbor, v němž každá národnost byla by
zastoupena jedním členem a který vypracoval
by stanovy a vykonal všechny práce přípravné.
načež svolána býti má schůze všech členů ke
schválení toho. Návrh byl přijat jednohlasněa
přikročeno k volbě členů organisačního výboru.
Měla tento výsledek: Rev. Písek zvolen za
Čechy, p. Ambrož za Slováky, p. Zotti
za Chorvaty, p. Hladik za Malorusy,
rev. Hotovický za Velkorusy, p. Lakser z
Slovince, p. Tomanovič za Srby.
Vstupné ke všeslovanskému spolku ustano-
veno na 25 ctů. Všichni přítomní složili tento
poplatek a udali tajemníkovi svoje adresy. Z
pokladníka spolku zvolen Slovák p. Wol
Potom schůze za všeobecného radostného
vzrušení prohlášena byla za skončenou.
Mimo jiné listy i newyorský »World« při
nesl zprávu o slovanské schůzi těto. Časopis
citoval doslovně čtvrtý odstavec resoluce a dodal,
že podobné resoluce příjaty budou
ve všech slovanských osadách
v Americe a že zahájena bude vše
obecná sbírka veprospěch ruského
Červeného kříže.
Jaký dojem na ruského vyslance ve Wa
shingtoně učinila akce Slovanů newyorských,
zrcadlí se nejlépe v jeho telegramu, jejž zaslal
p. T. Čapkovi, předsedovi resolučního výboru
nynějšímu předsedovi nově založeného všeslovan
ského sdružení. Telegram ten zní:
»Obdržel jsem otisk resoluce, přijaté slo
vanskými zástupci v New Yorku, a spěchám
jménem své vlády i jměnem svým vysloviti Vám
pocit hlubokého zadostučinění, s ja-
kým byla tato manifestace přijata.
Resoluce tato slouží ke cti neje
naší veliké slovanské říši, nýbrž
i svým slovanským původcům, ne-
boť jeví vzorné pochopení sku-
tečných okolností, za jakých byla
válka Rusku vnucena. Bude mi potě-
šením doručiti resoluci tuto mé vládě.
Hrabě Cassini.«
Resoluce newyorských Slovanů, vyslovujíeí
sympatie ruskému národu, uveřejněna byla dále
v plném znění ve »Washington Postu«, kterýžto
časopis je jaksi orgánem spolkové správy, v »Ch-
cago World Heraldu« a ve všech předních an-
glických časopisech na západě. Různé časopisy
zdejší, anglické i německé, přinesly o ni širš
zmínky.
#8
alto_textblock
#8
Jak vypadati bude Vltava od Žofina
ke Štvanici po splavnění.
#9
alto_textblock
#9
Interessaniní obrázek příští úpravy Vllavy v Praze
podal na včerejší schůzi Spolku architektů a inženýro
vrchní inženýr p. A. Kohout. Po presidiálních sdě-
lenich cís. r. inž. Jahna, ujal se slova a promluvi
v podstatě takto:
Kanalisační práce pod Prahou k Mrělníku jsou
provedeny již tak, že mohou naložené těžké lodi tudy
proplouti. Podobně tomu jest i nad Prahou od mostu
Palackého. Ale v Praze samé od Palackého mostu
až do Karlína není ještě Vltava splavnou pro těžké
nákladní lodi, ani pro parníky, proli proudu pak vůbec
ne. Příčinou toho jsou komplikované poměry uvnitř
Prahy. Nesčetněkráte podány již projekty na splav
nění, ale žádný nevyhovoval dostatečně a prakticky
k účelnému provedení jich. Otázka splavnění znov
přišla k jednání r. 1887 po delší přestávce. Tehdy
očekávalo se vyvinutí plavby a proto ministerstv
vnitra nařídilo, aby podán byl návrh na splavnění uvnitl
Prahy. Technickým odborem místodržitelství navržen
projekt pro jednu část Vltavy, ale na základě zkuše-
ností o velké vodě z r. 1890 byl projekt ten přepra-
cován a rozšířen až po Cís. louku.
Později r. 1892 vypsána soutěž komitétem pre
průplav dunajsko-labský. Firma Lannova u příležitosti
této podala návrh. Ale v roce 1895 vstoupila otázk
do jiného stadia. Tenkráte ministerstvo vnitra roz-
hodlo, že má býti Vltava až do Mělníka ka-
nalisována. Tím přestalo míti splavnění Vltavy
v Praze význam lokální a stalo se jednou z otázek
nejdůležitějších. Opatřen tedy projekt nový a úlohou
tou pověřena kanalisační komise presplav-
nění Vltavy a Labe. Projekt vypracován r. 1901
a zásady, jichž při něm šetřeno, jsou následující: 1.
zřídí se jen dvě zdrže a hladiny jejich
se dodrží, 2. zřídí se pouze jezy pevné, 3. pla-
vidlo pro nákladní lodi zřídí se pro 2 nákladní lodi
a vlečný parník a mimo to jedno plavidlo pro osobní
parník, a konečně 4. vorová propušť zřídí se v šířce
12 m. Na základě těchto zásad navrženy pouze dvi
zdrže a to u ostrova Zofínského a u ostrova
Stvaníce. Zdržu ostrova Žofinského bu-
de zřízena tím, že místo šílkovského šikmého jezu
zřízen bude nový jez kolmo na oba břehy. Jez staro
městský se odstraní, takže hladina ve zdrži novo
mlýnské se prodlouží.
Těleso jezové pozůstává z betonu, ze zdiva lomo
vého a bude obloženo kvádry. Povrchová kůrka bude
míti tvar sinusoidy. U břehů zřídí se odlchčující pro-
pustě 12 m široké a 1 m pod norm. vodu hluboké.
Za uzávěrku obou propustí sloužiti budou hradla. V
vzdálenosti 90 m od pravého břehu zřídí se vorová
propusť se sklonem 1:42 a mimo to pěti stupni vy-
tvoří se 6 polí, jež budou míti spád 1: 100. Za uza-
vírku propusti se projektuje jez segmentový
systému Prášilova. Plavidlo samé pro parníky
nacházeli se bude u pravého břehu. Vrata budou
vzpěrná, opatřená fošnovým bedněním, hořejší vrats
4 m 50 cm vysoká, spodní 7 m. Od plavidla půjde ke
mlýnům šítkovským zeď, jež bude uzavírati tok. Pr
plavbu lodí nákladních má se vytvořili rameno mez
ostrovem Židovským a smíchovským nábřežím, kde
povstane plavební kanál, zakončený u severního cípu
ostrova Židovského plavidlem pro lodi nákladní. Tudy
bude možno proplavit dvě lodi s vléčným parníkem
najednou. Jižní špička ostrova Židovského se vyvýší.
Hořejší kanál uzavře se rovněž vzpěrnými vraty. O
severní špičky ostrova Žofínského zřídí se hráz
k mostu Palackého a k Františkovu a to za tou pří-
činou, aby zachovala se pěkná část staroměstských
mlýnů, a aby zeď nábřežní chráněna byla před vze-
dmutím a poškozením. Touto úpravou Vltavy v okolí
Žofína vznikne arci nutnost přeložení několika ná-
plavek.
Druhá zdrž u ostrova Štvanice má
býti pořízena takto: Helmovský jez má se zvý-
šiti na výši jezu novomlýnského, jenž se odstraní.
Tento jez bude míti spád 3 m 55 cm. Na pravém břehu
připojí se na špici ostrova Štvanice, jež se prodlouží
a obezdí. Další pokračování jezu tvoří ostrov Štvanice
sám a dál zřídí se jez léže výše, jako jez hlavní, jen
spádu rozdílného, neboť voda tu stojí o 1 m výše.
Spád jeho bude 2 m 50 cm. Těleso jezové bude 12 m
široké, z betonu, zdiva lomového, obloženého kvádry
Vorová propust bude na pravém břehu 12 metrů ši-
roká. Ta bude 159 m dlouhá (k vůli spádu). Dno
z počátku má klesati v poměru 1: 52, dále 1: 40 a
konečně spádem 1:70 do spodní vody. Na konci
pevného dna zakotví se dno pohyblivé, 24 m dlouhé
a za tím pokračují hraniční zdi, takže se vytvoří
spodní kanál 90 m dlouhý, na konci rozšířený z 12
metrů na 19 m. Za uzavírku projektuje se segmentový
jez systému Prášilova. Odlehčovací systém vodní bude
týž jako u Žofína. Plavidla jsou projektována mezi
Štvanici a Korunním ostrovem. Spád plavidel těch
obnáší 4 m 40 cm a dán jest normálním vzdutím jezu
helmovského a zdýmadla trojského. Plavidla zde jsou
60 cm nad nejvyšší plavební stav. Zdi jejich mají kotu
180.40 m. Dělící zeď projektuje se za účelem bezpeč-
nosti plavidel. Stoupá až na výšku hořejšího ohlaví
na první pilíř viaduktu státní dráhy a to za tím účelem
aby spodní kanál chráněn byl před zanášením. Na
pravém břehu zřídí se nábřeží, jež staví obec pražská
od Rudolfina. Podbřeží se vytvoří pomocí zdi, 2 m nad
normál. Hořejší nábřeží projektováno jako svah 1:1.
Tím, že se zřídí podbřeži, je nutný výkup veškerých
vodních závodů. Celá plocha, která se tím zahradí
obnáší 19.400 sáhů. Co se týče úprav na Štvanici, tu
přikročeno bude k regulaci tohoto ostrova současně
se stavbami kanalisačními, a až definitivně rozřešena
bude otázka mostu přes Štvanici
Přednáška, jež provázena byla výkladem na jas-
ných a prehledných plánech, odměněna byla značným
potleskem.
#10
alto_textblock
#10
Denni zprávy.
— Národní školství v Čechách a zemská
školní rada. Zemská školní rada v království če-
ském čili toliko „v Čechách“ dle pojmenování
předsedovi, panu hraběti Coudenhovovi a jeho
zástupci, panu Zabuschovi oblíbeného, měří
zcela jiným loktem školství českému než
německému. Kdo vezme si do ruky seznam refe-
rátů, podiví se, že pro školství české, jež má
sloužiti 3/2 obyvatelstva, zřízeno jest jen tolik
administrativních referátů (2) jako pre školství
německé. Kdežto v čele německých referátů stoji
uvědomělí nacionální Němci, jest v českém od-
boru jeden referent národně indifferentní a druhý
Němec. Že pan předseda a jeho náměstek ne
pozorují při své známé oddanosti pro věc něme-
ckou, že praxe odboru německého jest mnohem
blahovolnější než odboru českého, ovšem se ne-
divíme. Aby věc však došla nápravy, musí česká
veřejnost promluviti s pány otevřeně a přimět
je, by plnili povinnost stejnou měrou pro oboje
školství. Dvoji loket, kterým se německé školstv
na újmu českého protežuje, jest patrný z těchto
ukázek:
1. Žádosti o zřizování německých škol vy
řizují se mnohem rychlejším tempem
než české; taktéž nekladousetak přísné
podmínky jako při zřizování českých škol. Tal
zvaných škol „z pohodli““, kde nejsou zákonné
podmínky pro zřízení nové školy, čítá německé
školství mnohem více než české.
2. Pobočky na německých školách po-
volují se mnohem liberálněji a ponechá-
vají se i když počet žactva klesá, tak že
jich není potřebí, kdežto u českých škol po-
volují se jen na rok.
3. Učitelky pro odbor literní sprošťují se
na nemeckých školách šmahem vyučován
předmětům industriálním, bez ohledu
na předepsaný počet 30 hodin a zřizují se samo
statně síly, kdežto český odbor zemské školní
rady stěžuje ustanovování samostatných učitelel
industriálních a lpi úzkostlivě na liteře zákona.
4. Kdežto český odbor zakazuje vyučován
vedlejšír předmětům (na př. těsnopisu)
#11
alto_textblock
#11
na školách měšťanských, povoluje německý od
bor s největší ochotou vyučování předmětům ne
povinným.
5. Pozbude-li jeden ze sirotků příspěvk
vychovacího, přikazuje německý odbor
tuto uvolněnou čásť ostatním, kdežto český od-
bor výplatu uvolněné části zastavuje.
6. Velká řada učitelů německých nebydl
v místě školy a dostává náhradu cestov-
ného, kdežto čeští učitelé musí bydletí v obci,
i tam, kde nelze najíti v místě příhodný byt pro
učitele.
7. Německý odbor přiznal učitelům ná
hradu za vyučování náboženstv
i pro dobu před působením zákona katechet
ského, tak že na př. do okresu kraslického vypla
ceno dodatečně remunerací na 30.000 K, kdežto
český odbor vykládal vždy zákon obmezivě
nárok podobný důsledně odpíral.
8. Při substitucícha dovolený ck
německý odbor zcela jinak vychází vstříc žadate-
lům než český odbor.
To jest několik obrázků dvojího lokte u zem-
ské školní rady obvyklého. Jest nejen na našieh
členech zemské školní rady, kteří ovšem o úřa-
dování odboru německého nejsou zpraveni a na
zemském výboru, zejmena na jeho referentu
ve věcech školských, aby tato nerovnost a ne-
spravedlnost byly odstraněny a aby o školstv
české se stejnou přízní bylo pečováno jako
o školství německé. Doufáme, že ve sněmu bude
celá věc podrobena bedlivé úvaze a že pan
místodržitel a v té příčině hlavně zodpovědný
jeho náměstek budou otázáni, jak tuto různou
„praxi“ v jednom úřadě dovedou srovnati se
svou služební povinností!
#12
alto_textblock
#12
— K volbě řišského poslanoc v příbramsk
skupině měst. Mýlili jsme se. Volební zápas ve
městské skupíně příbramské nemůže se honositi
přednostmi, jež jsme těchto dnů tak vysoko ce-
nili, v domnění, že před soudným voličstvem
městským bude zápaseno důstojně a věcně, že
z boje volebního vyloučeny budou druhdy ob-
vyklé odporné nájezdy osobní, hanobení a osočo-
vání kandidátův, pronášení nesplnitelných, ša-
lebných hesel atd. Kdo byl svědkem voličských
schůzí v Příbrami, Hořovicích, Rokycanech, Be
rouně, na Dobříši, v Hostomicích i Radnicích,
musí po pravdě doznati, že kandidát národní
strany svobodomyslné, pan dr. Lad. Klum
par, vedl si ve všem důstojně, věcně i taktně
jak sluší se na kandidáta, vyzbrojeného pro úko
poslanecký nejen nezbytnými politickými vědo-
mostmi, nýbrž i žádoucí měrou společenské
obratnosti a slušnosti i vůči politickému odpůrci
Proto jeho věcné výklady vůsobily tak mohutně
a neodolatemně, že spočívaly na reálné skuteč-
nosti a prosty byly planých hesel a frásí. Litu-
jeme, že na tomtéž stanovisku neudrželi se
ostatní páni kandidáti. Pan Horák z Berouna
jako kandidát stavovský vydal provolání, v něm
útočí se neslušně a nedůstojně na intelligenci.
jakoby bylo hříchem nebo chybou získati vyš-
šího vzdělání, jakoby naši řemeslníci důležitos
vyššího vzděláni podceňovali, jakoby je odmí-
tali. Trváme, že v tomto názoru nalezá se pan
kandidát a ti, kdo jeho provolání vydali, ve
zjevném odporu s převalnou částí našeho po-
kročilého živnostnictva. Tonem překypujícím
bombastem a urážejícím svou prázdnotou, pustil
se v boj přátelé a fedrovatelé pana dra. Sobotky.
Bojují také „politicky“. Ale jak. Jen malou
ukázku. Jaká je nynější situace našeho národa
vůči Körbrově vládě, netřeba vykládati. Každé
politické nemluvně musí přiznati, že kandida-
tura dra. Sobotky, nastrojená na seslabení jed-
notně postupující delegace české proti této ne-
přátelské vládě je politickou chybeu.
Řečníci radikálních frakcí sami prohlásili, že
uznali za moudré, postaviti se do služeb ob-
strukčního vedení strany mladočeské. To pro-
hlásili, ale bez důvodů věcných pobádají voliče.
aby volili — dra. Sobotku! „Ve Vídni příliš zna-
lecky zkoumají smýšlení českého voličstva,
tvrdil ve schůzi hořovické dr. Baxa, ale místo
aby hned doložil, že z každého tříštění voličských
kruhů českých, z každého seslabování jednotn
delegace na radě říšské čerpá vláda naději, že
se jí přece jen podaří dokonati rozkladné dílo.
k němuž ministerský předseda hned při nastou-
pení svého úřadu základy byl položil, pobádá
důmyslný „radikální“ politik shromážděné voliče
aby dali své hlasy kandidátu, jehož zvolení uví
tali by s největší radostí jen nepřáťelé věci če
ské. Páni Fresl, Choc, Černý a Kalina s drem
Baxou installovali se pro říšskou volbu ve sku
pině příbramské jako sbor politických vůdců
který v radikálním orgánu doporučuje kandida
turu. Ani to už nepřekvapí. Volební boje v král.
českém vykazují nejednu pro soudného politika
nepochopitelnou výstřednost, proč by tedy ne-
mohli pp. Fresl, Choc, Kalina a Černý žádati.
aby voličové opustili politickou organisaci, dů-
věrou českého lidu vytvořenor a přiklonili se
k vůdcům, kteří bez politického cíle shánějí pro
svého kamaráda mandát. Zdá se nám, ž je
opravdu urážkou městského voličstva, spolehají-l
pp. Fresl a soudruzi na takovou jeho neprohlé
davost a lehkověrnost. Doufáme proto, že každý
vlastenecký volič městské skupiny příbramské,
uváživ klidně, oč jde a co se děje, voliti bude
dra. Klumpara.
— Z Hořovic. (Pův. zpráva.) Ve čtvrtek
dne 7. t. m. o 8. hod. več. konala se v sále
Občanské záložny schůze voličů města Hořovie
již zahájil a řídil starosta pan Jindáček
Voličům se představil a svůj program objasni
kandidát národní strany svobodomyslné pan dr
Ladislav Klumpar. Jeho řeč věcná, „ klidná
a obsažná vzbudila na mnoha místech projevy
souhlasu, které na konec stupňovaly se ve vše
obecný potlesk. O významu volby v télo městské
skupině promluvil pak zemský poslanec red
Jos. Anýž. Voličstvo, v němž zastoupeny byly
všechny vrstvy občanstva, přijalo pak jedno-
hlasně — jak zjištěno i zkouškou opačnou —
tuto resoluci: »My voličové města Hořovic, shro-
mážděni na schůzi dne 7. dubna, projevujeme
plný souhlas s vedením poselstva národa če
ského na radě říšské a majíce důvěru v po-
slance národní strany svobodomyslné, přijímáme
za kandidáta stoupence strany této p. dra. Lad.
Klumpara, advokáta z Prahy, v té víře a v tom
přesvědčení, že týž, jenž se nám představil jako
muž vědomý sobě zodpovědnosti, jakou man-
dátem přejímá vůči národu a vůči svému vo-
ličstvu, jako muž vzácné intelligence, znající
všecky tužby a přání, stesky i útisky svého
lidu — na čest národa, na čest naší volební
skupiny a v zájmu a prospěchu svého voličst a
i našeho města plniti bude poctivě mandát mu
#13
alto_textblock
#13
svěřený. U vědomí, že každé tříštění hlasů v
vážné době nynější bylo by proradou na česk
naší věci, chceme svornou volbou přijatého kan-
didáta p. dra. Lad. Klumpara osvědčiti pocho-
pení politické situace, v níž se ocitá náš národ.
— »Revne des Děbats Européens«. Př-
nesli jsme před časem zprávu, že řada spiso-
vatelů a umělců francouzských i slovanských
v Paříži s Alfonsem Muchou v čele bodla
vydávati revui pro obranu zájmu potlačených
národů, jež zejmena má býti tribunou českého
boje před Evropou. Dle zpráv došlých z Pařiž
podnik utěšeně pokračuje a v brzku bude první
číslo odevzdáno veřejnosti. Mistr Alfons Mucha
nakreslil krásnou obálku pro revui, na níž jako
program jsou napsána slova: »o brana zne-
uznaných práv«. Obsah Revue des Débat
Européens« bude: články od předních politiků,
dopisy z ciziny, zprávy a informace polutické;
v literární části budou uveřejňovány: romány.
články vědecké, divadelní, výtvarné a konečné
bude též revue uveřejnovati články a informace
z oboru průmyslového a obchodního a t. d-
V prvním čísle vyjde článek známého polítik
d' Estournella de Constani, jenž je známým
propagátorem myšlenky mezinárodních soudů
povidka od geniálního romanciéra Anatola France.
dále články od věhlasného historika a přítel
národa českého prof. Denísa, od politika Anatola
Leroye Beanlieua a t. d. Redakce vydala pro
volání, v němž stručně vykládá program listu,
jenž bude pracovati pro dílo pokroku a míre
mezi národy. »Všude v Evropě — a zejmena
v jejím středu, kde Slované západní a jižní
Čechové, Poláci, Chorvaté a Srbové a jiní jsou
jako rozptýlené údy těla rozsekaného, pozvedají
se hlasy volající po právu, jež vlády centrali-
sační chtějí potlačiti. Povinností neodvislosti je
tlumočiti vše, co v těchto snahách národů po
tlačených je legitimního a uskutečnitelného. T
bude cílem »Revue des Débats Européens«.
Doporučujeme české veřejnosti tento nový časo
pis, na nějž se předplácí 25 fr. ročně.
— Delegáti Paříže v pražském Sokole. D
tělocvičny Sokola pražského zavítali večer dne
7. dubna pp. Ernest Gay a Césare Cai re,
zástupci městské rady pařížské. Jsou známy
nadšené sympatie francouzského národa pro če-
ské Sokolstvo, jež první přičiňovalo se o navá-
zání nynějších srdečných styků česko francouz-
ských. Tyto pocity francouzské sympatie k Sokolu
vedly vzácné pařížské hosty do tělocvičny sokol-
ské, kde bylo improvisováno pro ně velmni srdečné
uvílání. Hosté francouzští prohlásili, že chtěj
uzříti spolek, dle něhož francouzský národ pozna
»Čechy« a s největším zájmem prohlédli si bu-
dovu, zařízení tělocvičny a sledovali pozorně
jednotlivé výkony družstev. Zejmena obdivoval
se přesnosti a diseiplině cvičícího mužstva. Když
bylo cvičení skončeno, seřadili se ovičenci v šik,
před nějž předvedl hosty z Paříže dr. Scheiner.
který proslovil delší francouzskou řeč, v níž pro-
jevil lásku českých Sokolů k Francii a uvílao
vřele vzácné hosty. Přítomné dámy na galeri
zasypaly pp Gaye a Caíra květinami. Francouzšt
hosté byli překvapeni touto roztomilou ovací i do-
jati projevy frankofilského enthusiasmu, jehož
byli svědky. Pan Cesare Caire ohnivou řečí vy-
slovil dojmy i vděčnost damám za jejich květi-
novou manifestaci. Nadšení dostoupilo vrehole,
když byl pan Caire uchopen na ramena borci
a za bouřlivého potlesku nesen po sále. Potom
hosté byli pohostěni v tělocvičně a zapsali se de
pamětní knihy a odcházeli s přáním: »Na shle
danou za měsíc v Arrasu !«
— Z Pardubic. Městské rady došel dne
telegram starosty města Petrohradu jakožto od-
pověď na projev sympatie za příčinou války
s Japonci: V Petrohradě, 7. dubna 1904. Petro-
hradská městská rada uložila mně, vysloviti
radě města Pardubic srdečné díky za sympatie
a bratrské poslání za příčinou války s Japonci
Starosta města Leljanov
— Z Karlína. Slavnému klubu svobodo-
myslných lidových poslanců na radě říšské.
Valná hromada Občanského klubu v Karlině
neváhá vysloviti úplný souhlas s jednolným
svorným postupem všech českých lidových po-
slanců proti nepřátelské vládě i doufá, že v boji
tom bude pokračováno až k vítězství spravedlivé
věci české. V dalším pak uvážení, že němečt
naši krajané na smír s námi poctivě nemyslí,
doporučujeme, by lid náš pro nutný národ-
nostní boj byl vychováván a veden k tomu, by
heslo »Svůj k svému« též prováděl. V Karlině,
dne 30. března 1904. Občanský klub v Kar-
líně. V. Hodek, předseda. R. Teplý, jednatel.
— Kluby občanské. Novoměst ský
občanský klub v Praze má dnes
v sobotu o 8. hod. večer v restauraci hotelu
»U zlatého bažanta« v Praze na Poříči schůzi
správního výboru s důležitým programem. Při-
stup mají i pp. členové.
— Úmrtí. Včera zemřel ve věku 50 let korrektor
pan Eduard Kreibich. Pohřeb koná se v neděli
o 4. hod. odpol. z kaple vinohradského hřbitova. —
Dne 27. března zemřel pan Jaroslav Mareš, tech-
nický úřadník firmy: Breitfeld, Daněk a spol. v
Slaném.
— Z Vídně, 8. dubna. Ministr vyučování jme-
noval professora gymnasia v Čáslavi Jos. Patočku
dozorcem českých obecných škol v okresu turnov-
ském, libereckém a jabloneckém.
— Politický spolek pro okres vinohradský koná
svou výroční valnou schůzi dne 11. t. m. v místno-
stech Měšťanské besedy v Národním domě na Král
Vinohradech o 7. hod. večerní. Zvláštní pozvání se
pp. členům nezasílá.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
8. dubna.) Do poroty pro soutěž na přestavbu staro-
městské radnice k návrhu spolku architektů a inže-
nýrů budou požádáni pp.: dvor. rada Zitek, vl. rada
Šulc, arch. Wiehl a president akademie Hlávka
ohec zastupovati budou pp.: stav. r. Gregor a stav
Kovařovic. — Deputace pluku č. 88 vyslovila staro-
stovi p. dru. Srbovi díky za vlídné přijetí, kterého se
tomuto pluku dostávalo za dobu jeho 21letého pobytu
v Praze se strany občanstva. — M. r. pan dr. Ho-
lubovský vyslovil uznání elektrickým podníkům z
zdárnou činnost ve dnech hudebního festivalu, kdy
dráhy dopravily 312.233 osob. — Dne 4. května
Týnském chrámě budou slouženy slavné bohoslužby
za českou královnu Marii Annu. — Mostného na
pražských mostech bylo vybráno v době od 20. března
do 2. dubna: na lávkách železničního mostu mezi Vy-
šehradem a Smíchovem 675 K 66 h, na mostě Pala-
ckého 9150 K 22 h, na můstku Žofínském 353 K 14 h.
na novém mostě kamenném 9984 K 64 h, na mostě
Františka Josefa 9344 K 45 h, na pilotovém mostě
přes Štvanici 5459 K 94 h a na pilotovém mostě libeň-
ském 889 K 74 h. — V lázních přijato: na Žofině
v parních a vanových 1765 K, v uhličnatých 176 k.
ve slatinných 59 K a v lidových v Holešovicích 377 k
31 h. Dělníků zaměstnávala obec v týdnu od 27. března
do 2. dubna 3357, z nichž 2786 řádných.
— Sboz obecních starších král. hlav. města Prahy
svolán je k řádné schůzi na pondělí dne 11. dubna
o 4. hod. odpol. Na jednacím pořadu mimo jiné návr