ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c46bbad0-7127-11dc-b856-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
9. dubna 1904. Číslo 99
#4 alto_textblock #4
celoně i v Madridu a vůbec v celém Španělsku jest nahromaděno hodně nevole proti celému nynějšímu systému. Důkaz o tom podala i schůze nezaměstnaných, jež se minulé neděle konala v divadle Trianonu v Barceloně. Všemi řečmí zachvíral ohlas — hladu. Hladovíci odsuzoval zvláště ostře úřady barcelonské, které nečiní nic pro úlevu bídy, ale za to plnýma rukama vyhazují peníze, aby byl král »důstojně přijat«. Den není již dalek, prohlásil jeden z řečníků. kdy vyděděnci katalonští, dohnáni k zoufalství ujmou se pěstí svou sami práva svého a v krv stopí bezcitnou společnost. Ve schůzi té usnešeno, jak jsme již včer sdělili, aby nezaměstnanci v nejhorším šatu krále v massách uvitali voláním: »Máme hla d.« Úřady hleděly ovšem demonstraci této zabrániii — a čím? Že na ulici vyslaly v celých massách policisty a delektivy i dobrovolné »špiely« a že najmuli vedle toho sto lidí za 15 peset denní mzdy, aby krále »nadšeným« »Vivat« po- zdravili. Alfons XIII. odebere se z Barcelony, kdež prodléval jen jednou jako dítě, do menších měst kotalonských, načež odpluje na Baleary. Pomýšli prý se také na jeho návštěvu v Malaze a severoafriekých osadách španělských, v Ceutě Melile. Na podzim míní král navštiviti Loubeta, eísaře Františka Josefa a Viléma II. Řím bude pominut z těchže ohledů na Vatikán, z nichž císař rakouský návštěvu Kvirinálu odepírá. Matka králova, bývalá vladařka, Marie Kr etina, hodlá se do Vídně odebrati k delšímu pobylu.
#5 alto_textblock #5
Anglická výprava v Tibetu. »Timesům« telegrafuje se z Kolaca: Oddí anglický o 50 mužích nalezl ves Somangu obsazenu 200 Tibeťany. Tito žádali, aby dů- stojníci a jezdci se více ke vsi přiblížili, vy pálili ale pak proti nim salvu, ale — netrefili Jmění velitele tibetského bylo prý skonfisko- váno, poněvadž se mu nepodařilo anglickou vý pravu v Gusu odraziti. Z Gyonce došly Tibefanům posily, jež se anglickému postupu opřely. Na srážku s nimi dojde co nevidět.
#6 alto_textblock #6
Slované američtí pro Rusko. V českém Národním domě v New Yorku konala se již třetí schůze delegátů slovanských. aby vytkla stanovisko Slovanů amerických v ny- nější válce japonsko ruské. Právě ale tato zá- věreční schůze stala se významnou a to v dvojím směru: jednak schválením resoluce. kterou vyslovují se sympatie ruskému národu v nynější jeho obranné válce, jednak za- ložením všeslovanského spolku v New Yorku. To i ono provedeno bylo za všeobeeného souhlasu a pravého slovanského nadšení. Schůze zahájena byla panem Čapkem, jenž poukázal na to, že schůze tato svolána byl jen za tím účelem, aby vypracovaná resoluce byla schválena a odeslána na přísluěná místa. Přečetl pak resoluci, jak vypracována byla vý- borem, k tomu účelu ustanoveným. Resolu ce tato, jež sepsána byla v jazyku an glickém, v českém překladu zní: My američtí občané slovanského původu, shro- máždění v českém Národním domě v New Yurku dne 18. března 1904, jednomyslně usnášíme se na temto: Dosvědčujeme znovu své blízké příbuzenství ke slovanskému kmenu, z něbož pocházíme a k němuž se všichni s hrdosti hlásíme. Stavíme se na stano- visko proti válce a tvrdíme, že nikdo nemá práva bráti život jinému. Naši předkové, oddání od nepa- mětných časů pokojným pracem zemědělským a sv půdě, kterou vzdělávali, protivili se vždy svárlivým zvykům a válečným pudům svých sousedů, nikdy kordu netasíce, leda v sebeobraně. Přes to však, jsouce napadeni, spíše umírali, než aby se vzdali. Idea vyrovnávání neshod mezi národy pomocí smírčího tribunálu vyšla prvně od slovan- ského vladaře, nachá ejíc nejupřímnějšího horlitele a zastance v jiném šlechetném Slovanu, Tolstém. Majíce úciu a šetrnost k smýšlení jiných, věříme zároveň, že máme právo prohlásiti se pro jakoukoliv věc, která jest v souhlase s našimi občanskými po- vinnostmi; a z toho důvodu věnujeme svoji mo- rální podporu a všecky své sympatie ruskému lidu v jeho zápase s Japonci. poněvadž Předně: Jsme pevně přesvědčeni, že ruský lid podnikl válku v sebeohraně a ne v úmy- slu podmaňovacím. Připuštěná nepřipravenos Ruska jasně dává na jevo, že toto doufalo urovna v míru neshody, pro kteréž jeho asijský nepřítel první zahájil boj a prvně je napadl. za druhé: Uznáváme, že národ rozvíjející se muž- ně a horlivě jako Rusko musí míti východ do přístavu mořského ledu prostého; a ježto tato nutnost, dle našeho náhledu, byla jediným a vůdčím popudem Ruska ke stavbě velkolepých měst, železnic, obchod- ních středisk a přístavů na tichomořském pobřeží, myslíme, že místo odsuzování, hodno jest Rusko spíše uznání a chvály lidstva za otevření nových zemí ob- chodu a civilisaci. Jakmile bude míti zajištěné přístavy ledu prosté, ruský lid nalezne již přirozený výcnod pro svou neochabující energii a zřídí společně s jinými obchodními národy výnosné trhy v Asii; za třetí: Nezapomínáme na vytrvalé služby, které ruský lid prokázal věci křesťanské. Nacházeje se na ruzhraní dvou světů, evropského a asijského, byl po staletí mocným činitelem v odrážení. porážení a civilisování divokých rot mongolských, které ustavičně činily vpády ze svého východního území; za čtvrtě: Zastáváme se rozhodně náhledu, že netřeba se tak obávati mírumilovného postupu ru- ského národa, jako spíše hrozivého průmyslového a obchodního ovládání Tichého moře 500 milliony žlutých příslušníků mongolského plemene, jeh ož tradice, způsob živola a myšlenky jsou a musí nám zůstali cizími; za pátě: Ruský lid byl naším slálým osvědčeným přítelem takřka již od počáteč- ních dnů této republiky a myslíme, že by nebylo správné od nás, odplatiti dobrá přání a činy přátelské nízkým nevděkem; za šestě: Schvalujeme obzvláště moudrý postu našeho presidenta, který nastoupl prohlášením své naprosté neutrality Dalováno v New Yorku, 18. Března 1904. Reso- luční výbor: Tomáš Čapek, advokát, předseda Jan Spěvák, redaktor a vydavatel čas. „Slovák v Americe“, tajemník, Rev. Vincent Písek, Ant- S. Ambrož, předseda „Národních slovenských spol- ků ve Spoj. Stálech“, Frank Zotli, vydavatel čas. „Narodni List“ Viktor Hladík, redaktor a vyda- vatel čas. „Pravda“, Frank Sakser, redaktora vydavatel čas. „Glos Naroda“, Josef Nový, redaktor čas. „Newyorské Listy“, Jovo Tomanovič, redak- tor a vydavatel čas. „Srpski Rodoljub“. Sotva vyřkl pan Čapek slovo poslední celou místností rozlehl se nadšený potlesk. Pr hlasování o návrhu, má li být resoluce přijata beze změny, skutečně také ani jediný z přítom- ných neozval se ku protestu. Tím ukončen byl hlavní akt večera. Pan Čapek slovy upřímnými děkoval pak všem pří- tomným za všeobecný zájem na této záležitost
#7 alto_textblock #7
a vyslovil naději, že nebyla to posledn slovanská sehůze. Pravil, že Slované měli by se častěji scházeti, aby se stále více sbližovali, seznamovali a spřátelili. Schůze drubu toho mohou jen prospěti všem slovanským ná- rodnostem. Čím častěji sejdou se dohromady tím více přilnou k sobě, poznají se a pochopl se navzájem. Slovanský sluch navykne si lépe rozeznávati zvuky různých řečí slovanských vzájemné vzdělávání se vésti musí ke kultur nímu povznešení všech spřátelených slovan- ských stran. Návrh pana Čapka, aby jména zástupeů srbského a slovinského národa připojena byla k resoluci, schválen byl jednohlasně. Resoluce ještě během večera kabelována byla do Petrohradu přednímu ruskému časopisu »Novoje Vremja«, aby jeho prostředniclvím do- stala se do všech předních časopisů ruských Současně odesláno bylo po jednom výtisku presidentovi Rooseveltovi, státnímu lajemníku Hayosi, guvernérovi Odellovi, starostovi MeClel lanovi, všem anglickým časopisům v Novém Yorku, všem českým a slovanským časopisům ve Spojených Státech a předním Slovanům různým universitám americkým a různým čet- ným Američanům. Ovšem i ruskému vyslanei ve Washingtoně a ruskému konsulu v Novém Yorku. Když tak ke všeobecnému uspokojení vy řízena byla otázka resoluce, nadešel druhý ak večera. První ujal se slova pan Ambrož jmenem přílomných Slováků. Když byl projevil svoje potěšení nad krásným průběhem nynější akc slovanské v Nov. Yorku, tázal se, proč by tomu nemohlo tak býti vždy a při každé příležitosti Proč by nemohlo dojit ke všeobecnému sbra- tření, ke spojení všech slovanských národnost ve Spojených stálech ? Kdybychom zane- chali dosavadní řevnivosti a malicherných sporů. kdybychom měli na paměti jen velikou ideu slo- vanského sbratření, seskupení se v jednu slo- vanskou rodinu, síla naše vzrostla by uvniti i na venek. Velký slovanský celek musil bys vydobýti žádoucího respektu. Vzehopme se jednou k činům! Slov již bylo dosti namluveno. Po- mozme si vždy sami, když si pomoci můžeme Slovanské kroužky existují již v různých mě stech amerických. Spojme se i my v Novém Yorku ! Zanechme sobecké řevnivosti a dejme si bratrský slib, že vždy pracovati budeme spo- lečně, neb jen tak můžeme se něčeho dodělati Řečník potom navrhuje, aby ihned v této schůzi učiněn byl začátek k založení vše- slovanského spolku, jehož účelem bylo by pěstování slovanské vzá- jemnosti. Po řeči p. Kuchaře ujímá se slova Chorvat pan Zotti. Žaluje na dosavadní slovanskou ne svornost, aby hned na to dovolával se sbratřen všeobecného. Hřímavé »Živio!« následuje po jeho řeči. Nyní chápe se slova Slovinec, par Sakser. I ze slov jeho vyznívá stesk a opráv něná výtka. Avšak mluva jeho nabývá na ohni vosti, když poukazuje na to, že vždy jen ně jaká rána, nějaké neštěstí dovede p obuditi slo- vanskou solidaritu. Kéž by tomu více tak ne bylo! I on doporučuje trvalý spolek všeslovan ský, v němž všichni mohli by zůstatí dobrým Američany i dobrýml Slovany. Reverend Písek podává návrh, aby ihne přikročilo se k založení tohoto všeslovanského spolku. Prohlašuje, že ve spolku takovém nesm být rozdílů náboženských anebo politických, nýbrž že všechny ovládati musí jen idea čistě slovanská, idea panslavismu, jíž vše ostatní musí být podřizeno. Řečník lituje pří- krěho vystupování Poláků, však projevil naději, že i oni přijdou k rozumu. Pan Čapek dává pak odhlasovati návrh v příčině okamžitého založení všeslovanského spolku. Návrh za všeobecného nadšení jedno- hlasně schválen. Nastává volba prozatím ného předsednictva. Pan Čapek zvolen za před- sedu, pan Spěvák za tajemníka. Pan Ambrož navrhl, aby zvolen byl org nisační výbor, v němž každá národnost byla by zastoupena jedním členem a který vypracoval by stanovy a vykonal všechny práce přípravné. načež svolána býti má schůze všech členů ke schválení toho. Návrh byl přijat jednohlasněa přikročeno k volbě členů organisačního výboru. Měla tento výsledek: Rev. Písek zvolen za Čechy, p. Ambrož za Slováky, p. Zotti za Chorvaty, p. Hladik za Malorusy, rev. Hotovický za Velkorusy, p. Lakser z Slovince, p. Tomanovič za Srby. Vstupné ke všeslovanskému spolku ustano- veno na 25 ctů. Všichni přítomní složili tento poplatek a udali tajemníkovi svoje adresy. Z pokladníka spolku zvolen Slovák p. Wol Potom schůze za všeobecného radostného vzrušení prohlášena byla za skončenou. Mimo jiné listy i newyorský »World« při nesl zprávu o slovanské schůzi těto. Časopis citoval doslovně čtvrtý odstavec resoluce a dodal, že podobné resoluce příjaty budou ve všech slovanských osadách v Americe a že zahájena bude vše obecná sbírka veprospěch ruského Červeného kříže. Jaký dojem na ruského vyslance ve Wa shingtoně učinila akce Slovanů newyorských, zrcadlí se nejlépe v jeho telegramu, jejž zaslal p. T. Čapkovi, předsedovi resolučního výboru nynějšímu předsedovi nově založeného všeslovan ského sdružení. Telegram ten zní: »Obdržel jsem otisk resoluce, přijaté slo vanskými zástupci v New Yorku, a spěchám jménem své vlády i jměnem svým vysloviti Vám pocit hlubokého zadostučinění, s ja- kým byla tato manifestace přijata. Resoluce tato slouží ke cti neje naší veliké slovanské říši, nýbrž i svým slovanským původcům, ne- boť jeví vzorné pochopení sku- tečných okolností, za jakých byla válka Rusku vnucena. Bude mi potě- šením doručiti resoluci tuto mé vládě. Hrabě Cassini.« Resoluce newyorských Slovanů, vyslovujíeí sympatie ruskému národu, uveřejněna byla dále v plném znění ve »Washington Postu«, kterýžto časopis je jaksi orgánem spolkové správy, v »Ch- cago World Heraldu« a ve všech předních an- glických časopisech na západě. Různé časopisy zdejší, anglické i německé, přinesly o ni širš zmínky.
#8 alto_textblock #8
Jak vypadati bude Vltava od Žofina ke Štvanici po splavnění.
#9 alto_textblock #9
Interessaniní obrázek příští úpravy Vllavy v Praze podal na včerejší schůzi Spolku architektů a inženýro vrchní inženýr p. A. Kohout. Po presidiálních sdě- lenich cís. r. inž. Jahna, ujal se slova a promluvi v podstatě takto: Kanalisační práce pod Prahou k Mrělníku jsou provedeny již tak, že mohou naložené těžké lodi tudy proplouti. Podobně tomu jest i nad Prahou od mostu Palackého. Ale v Praze samé od Palackého mostu až do Karlína není ještě Vltava splavnou pro těžké nákladní lodi, ani pro parníky, proli proudu pak vůbec ne. Příčinou toho jsou komplikované poměry uvnitř Prahy. Nesčetněkráte podány již projekty na splav nění, ale žádný nevyhovoval dostatečně a prakticky k účelnému provedení jich. Otázka splavnění znov přišla k jednání r. 1887 po delší přestávce. Tehdy očekávalo se vyvinutí plavby a proto ministerstv vnitra nařídilo, aby podán byl návrh na splavnění uvnitl Prahy. Technickým odborem místodržitelství navržen projekt pro jednu část Vltavy, ale na základě zkuše- ností o velké vodě z r. 1890 byl projekt ten přepra- cován a rozšířen až po Cís. louku. Později r. 1892 vypsána soutěž komitétem pre průplav dunajsko-labský. Firma Lannova u příležitosti této podala návrh. Ale v roce 1895 vstoupila otázk do jiného stadia. Tenkráte ministerstvo vnitra roz- hodlo, že má býti Vltava až do Mělníka ka- nalisována. Tím přestalo míti splavnění Vltavy v Praze význam lokální a stalo se jednou z otázek nejdůležitějších. Opatřen tedy projekt nový a úlohou tou pověřena kanalisační komise presplav- nění Vltavy a Labe. Projekt vypracován r. 1901 a zásady, jichž při něm šetřeno, jsou následující: 1. zřídí se jen dvě zdrže a hladiny jejich se dodrží, 2. zřídí se pouze jezy pevné, 3. pla- vidlo pro nákladní lodi zřídí se pro 2 nákladní lodi a vlečný parník a mimo to jedno plavidlo pro osobní parník, a konečně 4. vorová propušť zřídí se v šířce 12 m. Na základě těchto zásad navrženy pouze dvi zdrže a to u ostrova Zofínského a u ostrova Stvaníce. Zdržu ostrova Žofinského bu- de zřízena tím, že místo šílkovského šikmého jezu zřízen bude nový jez kolmo na oba břehy. Jez staro městský se odstraní, takže hladina ve zdrži novo mlýnské se prodlouží. Těleso jezové pozůstává z betonu, ze zdiva lomo vého a bude obloženo kvádry. Povrchová kůrka bude míti tvar sinusoidy. U břehů zřídí se odlchčující pro- pustě 12 m široké a 1 m pod norm. vodu hluboké. Za uzávěrku obou propustí sloužiti budou hradla. V vzdálenosti 90 m od pravého břehu zřídí se vorová propusť se sklonem 1:42 a mimo to pěti stupni vy- tvoří se 6 polí, jež budou míti spád 1: 100. Za uza- vírku propusti se projektuje jez segmentový systému Prášilova. Plavidlo samé pro parníky nacházeli se bude u pravého břehu. Vrata budou vzpěrná, opatřená fošnovým bedněním, hořejší vrats 4 m 50 cm vysoká, spodní 7 m. Od plavidla půjde ke mlýnům šítkovským zeď, jež bude uzavírati tok. Pr plavbu lodí nákladních má se vytvořili rameno mez ostrovem Židovským a smíchovským nábřežím, kde povstane plavební kanál, zakončený u severního cípu ostrova Židovského plavidlem pro lodi nákladní. Tudy bude možno proplavit dvě lodi s vléčným parníkem najednou. Jižní špička ostrova Židovského se vyvýší. Hořejší kanál uzavře se rovněž vzpěrnými vraty. O severní špičky ostrova Žofínského zřídí se hráz k mostu Palackého a k Františkovu a to za tou pří- činou, aby zachovala se pěkná část staroměstských mlýnů, a aby zeď nábřežní chráněna byla před vze- dmutím a poškozením. Touto úpravou Vltavy v okolí Žofína vznikne arci nutnost přeložení několika ná- plavek. Druhá zdrž u ostrova Štvanice má býti pořízena takto: Helmovský jez má se zvý- šiti na výši jezu novomlýnského, jenž se odstraní. Tento jez bude míti spád 3 m 55 cm. Na pravém břehu připojí se na špici ostrova Štvanice, jež se prodlouží a obezdí. Další pokračování jezu tvoří ostrov Štvanice sám a dál zřídí se jez léže výše, jako jez hlavní, jen spádu rozdílného, neboť voda tu stojí o 1 m výše. Spád jeho bude 2 m 50 cm. Těleso jezové bude 12 m široké, z betonu, zdiva lomového, obloženého kvádry Vorová propust bude na pravém břehu 12 metrů ši- roká. Ta bude 159 m dlouhá (k vůli spádu). Dno z počátku má klesati v poměru 1: 52, dále 1: 40 a konečně spádem 1:70 do spodní vody. Na konci pevného dna zakotví se dno pohyblivé, 24 m dlouhé a za tím pokračují hraniční zdi, takže se vytvoří spodní kanál 90 m dlouhý, na konci rozšířený z 12 metrů na 19 m. Za uzavírku projektuje se segmentový jez systému Prášilova. Odlehčovací systém vodní bude týž jako u Žofína. Plavidla jsou projektována mezi Štvanici a Korunním ostrovem. Spád plavidel těch obnáší 4 m 40 cm a dán jest normálním vzdutím jezu helmovského a zdýmadla trojského. Plavidla zde jsou 60 cm nad nejvyšší plavební stav. Zdi jejich mají kotu 180.40 m. Dělící zeď projektuje se za účelem bezpeč- nosti plavidel. Stoupá až na výšku hořejšího ohlaví na první pilíř viaduktu státní dráhy a to za tím účelem aby spodní kanál chráněn byl před zanášením. Na pravém břehu zřídí se nábřeží, jež staví obec pražská od Rudolfina. Podbřeží se vytvoří pomocí zdi, 2 m nad normál. Hořejší nábřeží projektováno jako svah 1:1. Tím, že se zřídí podbřeži, je nutný výkup veškerých vodních závodů. Celá plocha, která se tím zahradí obnáší 19.400 sáhů. Co se týče úprav na Štvanici, tu přikročeno bude k regulaci tohoto ostrova současně se stavbami kanalisačními, a až definitivně rozřešena bude otázka mostu přes Štvanici Přednáška, jež provázena byla výkladem na jas- ných a prehledných plánech, odměněna byla značným potleskem.
#10 alto_textblock #10
Denni zprávy. — Národní školství v Čechách a zemská školní rada. Zemská školní rada v království če- ském čili toliko „v Čechách“ dle pojmenování předsedovi, panu hraběti Coudenhovovi a jeho zástupci, panu Zabuschovi oblíbeného, měří zcela jiným loktem školství českému než německému. Kdo vezme si do ruky seznam refe- rátů, podiví se, že pro školství české, jež má sloužiti 3/2 obyvatelstva, zřízeno jest jen tolik administrativních referátů (2) jako pre školství německé. Kdežto v čele německých referátů stoji uvědomělí nacionální Němci, jest v českém od- boru jeden referent národně indifferentní a druhý Němec. Že pan předseda a jeho náměstek ne pozorují při své známé oddanosti pro věc něme- ckou, že praxe odboru německého jest mnohem blahovolnější než odboru českého, ovšem se ne- divíme. Aby věc však došla nápravy, musí česká veřejnost promluviti s pány otevřeně a přimět je, by plnili povinnost stejnou měrou pro oboje školství. Dvoji loket, kterým se německé školstv na újmu českého protežuje, jest patrný z těchto ukázek: 1. Žádosti o zřizování německých škol vy řizují se mnohem rychlejším tempem než české; taktéž nekladousetak přísné podmínky jako při zřizování českých škol. Tal zvaných škol „z pohodli““, kde nejsou zákonné podmínky pro zřízení nové školy, čítá německé školství mnohem více než české. 2. Pobočky na německých školách po- volují se mnohem liberálněji a ponechá- vají se i když počet žactva klesá, tak že jich není potřebí, kdežto u českých škol po- volují se jen na rok. 3. Učitelky pro odbor literní sprošťují se na nemeckých školách šmahem vyučován předmětům industriálním, bez ohledu na předepsaný počet 30 hodin a zřizují se samo statně síly, kdežto český odbor zemské školní rady stěžuje ustanovování samostatných učitelel industriálních a lpi úzkostlivě na liteře zákona. 4. Kdežto český odbor zakazuje vyučován vedlejšír předmětům (na př. těsnopisu)
#11 alto_textblock #11
na školách měšťanských, povoluje německý od bor s největší ochotou vyučování předmětům ne povinným. 5. Pozbude-li jeden ze sirotků příspěvk vychovacího, přikazuje německý odbor tuto uvolněnou čásť ostatním, kdežto český od- bor výplatu uvolněné části zastavuje. 6. Velká řada učitelů německých nebydl v místě školy a dostává náhradu cestov- ného, kdežto čeští učitelé musí bydletí v obci, i tam, kde nelze najíti v místě příhodný byt pro učitele. 7. Německý odbor přiznal učitelům ná hradu za vyučování náboženstv i pro dobu před působením zákona katechet ského, tak že na př. do okresu kraslického vypla ceno dodatečně remunerací na 30.000 K, kdežto český odbor vykládal vždy zákon obmezivě nárok podobný důsledně odpíral. 8. Při substitucícha dovolený ck německý odbor zcela jinak vychází vstříc žadate- lům než český odbor. To jest několik obrázků dvojího lokte u zem- ské školní rady obvyklého. Jest nejen na našieh členech zemské školní rady, kteří ovšem o úřa- dování odboru německého nejsou zpraveni a na zemském výboru, zejmena na jeho referentu ve věcech školských, aby tato nerovnost a ne- spravedlnost byly odstraněny a aby o školstv české se stejnou přízní bylo pečováno jako o školství německé. Doufáme, že ve sněmu bude celá věc podrobena bedlivé úvaze a že pan místodržitel a v té příčině hlavně zodpovědný jeho náměstek budou otázáni, jak tuto různou „praxi“ v jednom úřadě dovedou srovnati se svou služební povinností!
#12 alto_textblock #12
— K volbě řišského poslanoc v příbramsk skupině měst. Mýlili jsme se. Volební zápas ve městské skupíně příbramské nemůže se honositi přednostmi, jež jsme těchto dnů tak vysoko ce- nili, v domnění, že před soudným voličstvem městským bude zápaseno důstojně a věcně, že z boje volebního vyloučeny budou druhdy ob- vyklé odporné nájezdy osobní, hanobení a osočo- vání kandidátův, pronášení nesplnitelných, ša- lebných hesel atd. Kdo byl svědkem voličských schůzí v Příbrami, Hořovicích, Rokycanech, Be rouně, na Dobříši, v Hostomicích i Radnicích, musí po pravdě doznati, že kandidát národní strany svobodomyslné, pan dr. Lad. Klum par, vedl si ve všem důstojně, věcně i taktně jak sluší se na kandidáta, vyzbrojeného pro úko poslanecký nejen nezbytnými politickými vědo- mostmi, nýbrž i žádoucí měrou společenské obratnosti a slušnosti i vůči politickému odpůrci Proto jeho věcné výklady vůsobily tak mohutně a neodolatemně, že spočívaly na reálné skuteč- nosti a prosty byly planých hesel a frásí. Litu- jeme, že na tomtéž stanovisku neudrželi se ostatní páni kandidáti. Pan Horák z Berouna jako kandidát stavovský vydal provolání, v něm útočí se neslušně a nedůstojně na intelligenci. jakoby bylo hříchem nebo chybou získati vyš- šího vzdělání, jakoby naši řemeslníci důležitos vyššího vzděláni podceňovali, jakoby je odmí- tali. Trváme, že v tomto názoru nalezá se pan kandidát a ti, kdo jeho provolání vydali, ve zjevném odporu s převalnou částí našeho po- kročilého živnostnictva. Tonem překypujícím bombastem a urážejícím svou prázdnotou, pustil se v boj přátelé a fedrovatelé pana dra. Sobotky. Bojují také „politicky“. Ale jak. Jen malou ukázku. Jaká je nynější situace našeho národa vůči Körbrově vládě, netřeba vykládati. Každé politické nemluvně musí přiznati, že kandida- tura dra. Sobotky, nastrojená na seslabení jed- notně postupující delegace české proti této ne- přátelské vládě je politickou chybeu. Řečníci radikálních frakcí sami prohlásili, že uznali za moudré, postaviti se do služeb ob- strukčního vedení strany mladočeské. To pro- hlásili, ale bez důvodů věcných pobádají voliče. aby volili — dra. Sobotku! „Ve Vídni příliš zna- lecky zkoumají smýšlení českého voličstva, tvrdil ve schůzi hořovické dr. Baxa, ale místo aby hned doložil, že z každého tříštění voličských kruhů českých, z každého seslabování jednotn delegace na radě říšské čerpá vláda naději, že se jí přece jen podaří dokonati rozkladné dílo. k němuž ministerský předseda hned při nastou- pení svého úřadu základy byl položil, pobádá důmyslný „radikální“ politik shromážděné voliče aby dali své hlasy kandidátu, jehož zvolení uví tali by s největší radostí jen nepřáťelé věci če ské. Páni Fresl, Choc, Černý a Kalina s drem Baxou installovali se pro říšskou volbu ve sku pině příbramské jako sbor politických vůdců který v radikálním orgánu doporučuje kandida turu. Ani to už nepřekvapí. Volební boje v král. českém vykazují nejednu pro soudného politika nepochopitelnou výstřednost, proč by tedy ne- mohli pp. Fresl, Choc, Kalina a Černý žádati. aby voličové opustili politickou organisaci, dů- věrou českého lidu vytvořenor a přiklonili se k vůdcům, kteří bez politického cíle shánějí pro svého kamaráda mandát. Zdá se nám, ž je opravdu urážkou městského voličstva, spolehají-l pp. Fresl a soudruzi na takovou jeho neprohlé davost a lehkověrnost. Doufáme proto, že každý vlastenecký volič městské skupiny příbramské, uváživ klidně, oč jde a co se děje, voliti bude dra. Klumpara. — Z Hořovic. (Pův. zpráva.) Ve čtvrtek dne 7. t. m. o 8. hod. več. konala se v sále Občanské záložny schůze voličů města Hořovie již zahájil a řídil starosta pan Jindáček Voličům se představil a svůj program objasni kandidát národní strany svobodomyslné pan dr Ladislav Klumpar. Jeho řeč věcná, „ klidná a obsažná vzbudila na mnoha místech projevy souhlasu, které na konec stupňovaly se ve vše obecný potlesk. O významu volby v télo městské skupině promluvil pak zemský poslanec red Jos. Anýž. Voličstvo, v němž zastoupeny byly všechny vrstvy občanstva, přijalo pak jedno- hlasně — jak zjištěno i zkouškou opačnou — tuto resoluci: »My voličové města Hořovic, shro- mážděni na schůzi dne 7. dubna, projevujeme plný souhlas s vedením poselstva národa če ského na radě říšské a majíce důvěru v po- slance národní strany svobodomyslné, přijímáme za kandidáta stoupence strany této p. dra. Lad. Klumpara, advokáta z Prahy, v té víře a v tom přesvědčení, že týž, jenž se nám představil jako muž vědomý sobě zodpovědnosti, jakou man- dátem přejímá vůči národu a vůči svému vo- ličstvu, jako muž vzácné intelligence, znající všecky tužby a přání, stesky i útisky svého lidu — na čest národa, na čest naší volební skupiny a v zájmu a prospěchu svého voličst a i našeho města plniti bude poctivě mandát mu
#13 alto_textblock #13
svěřený. U vědomí, že každé tříštění hlasů v vážné době nynější bylo by proradou na česk naší věci, chceme svornou volbou přijatého kan- didáta p. dra. Lad. Klumpara osvědčiti pocho- pení politické situace, v níž se ocitá náš národ. — »Revne des Děbats Européens«. Př- nesli jsme před časem zprávu, že řada spiso- vatelů a umělců francouzských i slovanských v Paříži s Alfonsem Muchou v čele bodla vydávati revui pro obranu zájmu potlačených národů, jež zejmena má býti tribunou českého boje před Evropou. Dle zpráv došlých z Pařiž podnik utěšeně pokračuje a v brzku bude první číslo odevzdáno veřejnosti. Mistr Alfons Mucha nakreslil krásnou obálku pro revui, na níž jako program jsou napsána slova: »o brana zne- uznaných práv«. Obsah Revue des Débat Européens« bude: články od předních politiků, dopisy z ciziny, zprávy a informace polutické; v literární části budou uveřejňovány: romány. články vědecké, divadelní, výtvarné a konečné bude též revue uveřejnovati články a informace z oboru průmyslového a obchodního a t. d- V prvním čísle vyjde článek známého polítik d' Estournella de Constani, jenž je známým propagátorem myšlenky mezinárodních soudů povidka od geniálního romanciéra Anatola France. dále články od věhlasného historika a přítel národa českého prof. Denísa, od politika Anatola Leroye Beanlieua a t. d. Redakce vydala pro volání, v němž stručně vykládá program listu, jenž bude pracovati pro dílo pokroku a míre mezi národy. »Všude v Evropě — a zejmena v jejím středu, kde Slované západní a jižní Čechové, Poláci, Chorvaté a Srbové a jiní jsou jako rozptýlené údy těla rozsekaného, pozvedají se hlasy volající po právu, jež vlády centrali- sační chtějí potlačiti. Povinností neodvislosti je tlumočiti vše, co v těchto snahách národů po tlačených je legitimního a uskutečnitelného. T bude cílem »Revue des Débats Européens«. Doporučujeme české veřejnosti tento nový časo pis, na nějž se předplácí 25 fr. ročně. — Delegáti Paříže v pražském Sokole. D tělocvičny Sokola pražského zavítali večer dne 7. dubna pp. Ernest Gay a Césare Cai re, zástupci městské rady pařížské. Jsou známy nadšené sympatie francouzského národa pro če- ské Sokolstvo, jež první přičiňovalo se o navá- zání nynějších srdečných styků česko francouz- ských. Tyto pocity francouzské sympatie k Sokolu vedly vzácné pařížské hosty do tělocvičny sokol- ské, kde bylo improvisováno pro ně velmni srdečné uvílání. Hosté francouzští prohlásili, že chtěj uzříti spolek, dle něhož francouzský národ pozna »Čechy« a s největším zájmem prohlédli si bu- dovu, zařízení tělocvičny a sledovali pozorně jednotlivé výkony družstev. Zejmena obdivoval se přesnosti a diseiplině cvičícího mužstva. Když bylo cvičení skončeno, seřadili se ovičenci v šik, před nějž předvedl hosty z Paříže dr. Scheiner. který proslovil delší francouzskou řeč, v níž pro- jevil lásku českých Sokolů k Francii a uvílao vřele vzácné hosty. Přítomné dámy na galeri zasypaly pp Gaye a Caíra květinami. Francouzšt hosté byli překvapeni touto roztomilou ovací i do- jati projevy frankofilského enthusiasmu, jehož byli svědky. Pan Cesare Caire ohnivou řečí vy- slovil dojmy i vděčnost damám za jejich květi- novou manifestaci. Nadšení dostoupilo vrehole, když byl pan Caire uchopen na ramena borci a za bouřlivého potlesku nesen po sále. Potom hosté byli pohostěni v tělocvičně a zapsali se de pamětní knihy a odcházeli s přáním: »Na shle danou za měsíc v Arrasu !« — Z Pardubic. Městské rady došel dne telegram starosty města Petrohradu jakožto od- pověď na projev sympatie za příčinou války s Japonci: V Petrohradě, 7. dubna 1904. Petro- hradská městská rada uložila mně, vysloviti radě města Pardubic srdečné díky za sympatie a bratrské poslání za příčinou války s Japonci Starosta města Leljanov — Z Karlína. Slavnému klubu svobodo- myslných lidových poslanců na radě říšské. Valná hromada Občanského klubu v Karlině neváhá vysloviti úplný souhlas s jednolným svorným postupem všech českých lidových po- slanců proti nepřátelské vládě i doufá, že v boji tom bude pokračováno až k vítězství spravedlivé věci české. V dalším pak uvážení, že němečt naši krajané na smír s námi poctivě nemyslí, doporučujeme, by lid náš pro nutný národ- nostní boj byl vychováván a veden k tomu, by heslo »Svůj k svému« též prováděl. V Karlině, dne 30. března 1904. Občanský klub v Kar- líně. V. Hodek, předseda. R. Teplý, jednatel. — Kluby občanské. Novoměst ský občanský klub v Praze má dnes v sobotu o 8. hod. večer v restauraci hotelu »U zlatého bažanta« v Praze na Poříči schůzi správního výboru s důležitým programem. Při- stup mají i pp. členové. — Úmrtí. Včera zemřel ve věku 50 let korrektor pan Eduard Kreibich. Pohřeb koná se v neděli o 4. hod. odpol. z kaple vinohradského hřbitova. — Dne 27. března zemřel pan Jaroslav Mareš, tech- nický úřadník firmy: Breitfeld, Daněk a spol. v Slaném. — Z Vídně, 8. dubna. Ministr vyučování jme- noval professora gymnasia v Čáslavi Jos. Patočku dozorcem českých obecných škol v okresu turnov- ském, libereckém a jabloneckém. — Politický spolek pro okres vinohradský koná svou výroční valnou schůzi dne 11. t. m. v místno- stech Měšťanské besedy v Národním domě na Král Vinohradech o 7. hod. večerní. Zvláštní pozvání se pp. členům nezasílá. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 8. dubna.) Do poroty pro soutěž na přestavbu staro- městské radnice k návrhu spolku architektů a inže- nýrů budou požádáni pp.: dvor. rada Zitek, vl. rada Šulc, arch. Wiehl a president akademie Hlávka ohec zastupovati budou pp.: stav. r. Gregor a stav Kovařovic. — Deputace pluku č. 88 vyslovila staro- stovi p. dru. Srbovi díky za vlídné přijetí, kterého se tomuto pluku dostávalo za dobu jeho 21letého pobytu v Praze se strany občanstva. — M. r. pan dr. Ho- lubovský vyslovil uznání elektrickým podníkům z zdárnou činnost ve dnech hudebního festivalu, kdy dráhy dopravily 312.233 osob. — Dne 4. května Týnském chrámě budou slouženy slavné bohoslužby za českou královnu Marii Annu. — Mostného na pražských mostech bylo vybráno v době od 20. března do 2. dubna: na lávkách železničního mostu mezi Vy- šehradem a Smíchovem 675 K 66 h, na mostě Pala- ckého 9150 K 22 h, na můstku Žofínském 353 K 14 h. na novém mostě kamenném 9984 K 64 h, na mostě Františka Josefa 9344 K 45 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 5459 K 94 h a na pilotovém mostě libeň- ském 889 K 74 h. — V lázních přijato: na Žofině v parních a vanových 1765 K, v uhličnatých 176 k. ve slatinných 59 K a v lidových v Holešovicích 377 k 31 h. Dělníků zaměstnávala obec v týdnu od 27. března do 2. dubna 3357, z nichž 2786 řádných. — Sboz obecních starších král. hlav. města Prahy svolán je k řádné schůzi na pondělí dne 11. dubna o 4. hod. odpol. Na jednacím pořadu mimo jiné návr