#1
alto_textblock
#1
věděla se vláda, že telegrafní spojení mezi
Takem a Tjencinem jest opět zřízeno. Bal-
four sdělil, že vláda má v úmyslu vyslati
do Hongkongu vojsko z Indie.
Z Washingtonu, 18. června. (C.- B.
Pluk ležící v Manile obdržel rozkaz odebrati
se do Tjencinu.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 18. června. (C.-B.) Telegram
lorda Robertsa z Pretorie ze dne 16. t. m.
oznamuje: 800 Burů napadlo dne 14. t. m.
hlídku v Zandriveru, ale byli generálem Knoxem,
který přitáhl z Kronstadu, zahnáni. Na straně
anglické padli jeden důstojník a dva muži
jeden důstojník a 8 mužů bylo zraněno.
#2
alto_textblock
#2
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 509—512.
— Českost našeho území. Píše se nám:
»Hartusíme na vládu, že nám v našem územ
měří jiným loktem, nežli našim odpůrcům. A za-
tím, co nevyvádíme sami? V době, kdy po ně-
meckých městech se strany obecních správ
úřadů páše se barbarská bezohlednost proti
každé české písmeně, která se na veřejnost
města odváží, hledí se u nás nečinně a lhostejně,
aby komukoliv napadne, bez nejmenší překážky
český ráz kraje a území podle své libosti směl
porušovati. U nás povolané kruhy ani v době nej-
těžšího zápasu nenacházejí dostatečné energie,
aby konaly povinnost, která jim přísluší: státi
na stráži národních zájmů, žádnými orgány nehá
jených a vystavených všeliké libovůli. Na praž-
ských nárožích roztahují se neustále s naprostou
nenuceností dvojjazyčná návěští soukromých
podniků, jakoby se samo rozumělo, že Praha
musí být dvojjazyčným, ale Vídeň nesmí být
vícejazyčným městem, ba trpí se cizím speku-
lantům, impressařům, všelikým agenturám a pro-
středkovatelům, aby si na pražská nároží jako
na posměch — viz nejnovější Carlsbader-Pferde-
rennen atd. — vyvěšovaly svoje němčourská
ohlášení. Našim domácím dvojživelníkům se
dopouští, aby k vůli hamižněmu předsudku
vnucovali české veřejnosti svoji nemístnou,
velký zájem národní poškozující dvojjazyčnost.
Některé firmy a podniky po nějaký čas zdály
se chápati, co té chvíle sluší se a patří soukro-
mému vyhlašovateli v městě, jehož veřejnost je
česká, kde každý stálý obyvatel je ve svém zájmu
povinen znáti jazyk veřejnosti — ale vypozoro-
vavše nedbalost a laxní pojímání národní po-
vinnosti, jaké u nás je už v obyčeji — zne-
náhla bez okolků se opět vracejí ku svému
zamilovanému obojživelnictví. Viz na př. známé
křiklavé tabule šantánů a těch jistých »zábav-
ných« místností, nosené zvláštními zřízenci
po nejživějších pražských promenádách
Nesvědčí o značné probudilosti, trpí-li samo obe-
censtvo mezi sebou takové příznaky nekázně a
neúcty k požadavkům vyššího interessu. Do
smrti se nedomůžeme rovného práva v zemi,
po kterém stále voláme, nedovedeme-li proti bez-
ohlednostem našich superiorních sousedů, pá-
chaným v jejich území vůči nám, prosaditia
uhájiti dříve naprostou čistotu národního rázu
ve svém území vlastním a dokud vše nenasa-
díme, aby velká idea respektována byla ode
všech a od každého, kdo se k našemu celku
hlásí a od něho žije. Mělo by s ním jako se
škůdcem býti naloženo. Nejsme Hurony, zná-
mého vzoru, nebráníme našim krajanům druhého
jazyka, aby si tu pro sebe a ve své společnosti
němčili zcela podle své libosti, ale nesmíme
trpět, aby se k vůli jejich panovačným choutkám
poškozoval náš životní zájem, aby se porušovala
českost našeho území, našeho vzduchu, naší
veřejnosti, našich veřejných míst, nároží atd. . .«
— Kam zapadla afféra Glotzova? Při-
pomínáme, že zprávu o afféře, kterou měl
místní velitel zdejší, plukovník Glotz, přinesli
jsme první my a sice teprve deset dnů potom,
kdy se udála a jen náhodou. Tak dlouho byla
totiž tutlána a sice za tím zjevným účelem,
aby nikdo ničeho o ní nezvěděl. Dotklo prý se
na radnici vůbec nemile, že zpráva vnikla do
veřejnosti, ba jistí páni prý se u plukovníka
Glotze omlouvali a ubezpečovali jej, že nestalo se to
po jejich vůli, nýbrž právě naopak. Všechna česká
veřejnost byla strašně rozčilena, když zvěděla o
výstupu, který udál se, tušíme, 21. m. m. na tram-
wayové stanici poblíž nového německého divadlaa
ze všech stran znělo to: pryč s ním! Dovolili
jsme si, znajíce poměry v tomto státě, schla-
diti poněkud rozhorlení českého obecenstva,
u něhož afekt trvá dva neb tři dny, nanejvýš
#3
alto_textblock
#3
týden, aby pak ustoupil rozumnému uvažování,
jinak řečeno lhostejnosti a napsali jsme, že asi
dlouho bude se čekati na špeditérský vůz, který
pana Glotze odsud stěhovati bude. A nemýlili
jsme se. Dosud se před byt jeho nedostavil.
Pan plukovník vše prostě popřel i domnívá se,
tím že je to vyřízeno a toho náhledu zdají se
býti též rozhodující kruhy na radnici. Povinností
plukovníka bylo na konduktéra podati žalobu.
Zdali pak se to již stalo? Stalo-li se tak, pročse
otálí s jejím vyřízením? Věci podobného
druhu nesnesou dlouhého protaho vánl.
Spekuluje-li kdo tu a tam, že afféra zhasne smrtí
zapomenutím, potom se velice mýlí. Jsme tu
ještě my a my jí usnouti nedáme. Naděje,
že by obecenstvo energickým způsobem, ale zá-
konným a slušným, žádalo zadostučinění za po-
hanu mu spůsobenou, nemáme sice dnes žádné
naopak: národní čest sem, národní čest tam,
žene se toto jako dříve za »kutálkou« a vídeňské
odrhovačky vzbuzují u »umění milovného« obe-
censtva v »hudebním« národě českém nadšení
větší, než kdykoli jindy. Říci něco podobného
jinému národu!
— Širší výbor Ústřed. spolku jednot
učitelských bude míti důležitou schůzi dne 23.
a 24. června v Měšťanské besedě v Praze. V so-
botu o 7. hod. večer počíná schůze důvěrná,o
8. hod. schůze veřejná, ve které bude se po-
kračovati v neděli o 9. hod. dopol. Přítomnost
všech členů výboru jest nejvýše žádoucí.
— Úmrtí. Dne 15. t. m. pochována byla na
hřbitově v Charvatcích pí. Rosalie Dobrová,
majitelka usedlosti v Bříze. Byla velkou podporova-
telkou národních podniků i chudého lidu a dožila se
75 roků svého věku. Česť budiž její památce!
— Jubilejní slavnosti matiční. Výbor slav-
ností žádá, aby veškeré do předprodeje dané vstu-
penky (jak jednotlivcům, tak školám) pokud možno
nejdříve vráceny byly buď neprodané, nebo peníze
za ně stržené pokladníku slavností v kanceláři
Ústřední Matice školské v úřadních hodinách od9
do 11 hodin dopoledne a od 3 do 5 hodin odpol.
Peníze za inserty přijímají se pouze v kanceláři
Matiční v úřadních hodinách. — Vůbec žádáme zdvo-
řile, aby veškeré poplatky co nejdříve zapraveny
byly za příčinou uzavření účtů.
— Liechtenšteinská čeština. Správa liech-
tenšteinských statků ve Šternberku bude prodávati
v červenci na svých lukách trávu, což sděluje před-
stavenstvům českých obcí v okolí tímto skandálním
oznámením: »Oznamení. Podhotovéna (roz. pode-
psaná !) sprava K vědomosti úvádi ze dne 21. června
1900 v 9 hodin dopoledne travů na Tschlumovských
lůkach v cestě veřejný dražby proti hotovemů zápla-
ceni protovaty (roz. prodávatill) bude K čeniuž se
pani Kůpcivý. Zádá se o patricne úverej nevi ctene
predstavenstvo v — Knížecí Liechtenštein-
ská správa velkostatků v Šternberků.«
Kníže Liechtenstein těží zajisté z českých niv az
české práce tolik, že mohl by si opatřiti, kdyby ne-
byl zapřísáhlým nepřítelem českého národa, aspon
tolik lidí znalých jazyka českého, aby zabránil tako-
véto ostudě.;
— Přepychový rychlík mezi Paříži a Kar.
lovými Vary. V pátek dne 15. t. m. vypraven byl
z nádraží buštěhradské dráhy v Karlových Varech
prvý přepychový expresní vlak do Paříže. Vyjelv
1 hod. 13 minut odpol. a měl dva spací a jeden re-
staurační salonní vůz a vůz vyhlídkový, jež zhoto-
veny byly v Ringhofrově továrně. O 2. hod. 20 m.
odpol. přibyl do nádraží v Karlových Varech přepy-
chový expresní vlak. vypravený poprvé z Paříže.
Vozy jeho zhotovila rovněž Ringhoffrova továrnaa
vystavovala je v minulých dnech na výstavě v Pa-
říži. Vlak provázeli zřízenci francouzských státních
— Co byl Říha není Rziha. Ve středu mi-
nulého téhodne uveřejnili jsme pod tímto titulem
zprávu o veliteli 9. setniny pěšího pluku čís. 102v
Benešově panu setníku Říhovi, jemuž bylo vytýkáno,
že choval se nepřiměřeně k záložníkům, po většině
samostatným živnostníkům, kteří k jeho setnině byli
přiděleni. K této zprávě oznamuje se nám dodatečně
v zájmu pravdy, že setník Říha se záložníky sice
velmi přísně zacházel a při cvičení užíval výrazů
bezohledně příkrých, nicméně že nikdy nepronesl
slova ani věty urážející českou národnost, k níž se
pan Říha sám hlásí.
Dobrodružství Pařížana v Trojiu
Prahy. V nevýslovných úzkostech a útrapách prožil
minulé dva dny kožešnický pomocník Antonín Kraml,
26letý, a vzpomínky na neblahé dobrodružství, které
ho předvčírem potkalo u Troje, budou mít ještě
dlouhé trvání. Kraml po řadu let byl zaměstnán
v Paříži a uhospodařil si slušný obnos, takže mohl
se dobře vyšňořiti, když minulého týdne nastoupil
cestu z Paříže do Čech, jsa doplňovacím okresem
povolán k vojenskému cvičení. V neděli přijel Kraml
do Prahy. Nebyl zde už velmi dlouho a s potěšením
procházel ulicemi, bedlivě si vše prohlížeje. V zamy-
šlení dostal se až za Karlín, kde jsou remisy tram-
waye. Přistoupil na pobřeží Vltavy a díval se na
ruch, tamtéž panující. Náhle někdo o něho zavadil.
Kreml probral se z myšlenek, ohlédl se a spatřil
mladistvou dívku, která se na něho láskyplně usmívala.
Seznámili se spolu velmi záhy, mladý muž elegant-
ního zevnějšku a mladá dívka v naškrobených šatech.
Rozmlouvali spolu vroucně, až se dostali do Troje,
kde se později rozloučili. Kožešnický pomocník z Pa-
říže opět osamotněl. Kochal se pohledem na bujnou
zeleň a dostal se opět na břeh Vltavy. Počasí sice
nebylo příliš příjemné, ale otužilý pomocník přece
zatoužil vykoupati se v řece. Vyhledal si příhodné
místo, kde odložil cylindr, nový svrchník, hedvábný
#4
alto_textblock
#4
dráh.
#5
alto_textblock
#5
deštník a kde uložil si i ostatní oděv, načež vstoupil.
do řeky. Po dlouhém putování bylo mu ovlažení
velmi příjemným a Kraml pustil se dále do Vltavy. Leč
překvapení velmi bolestné mu bylo připravováno. Tulák
jakýs, jehož totožnost dodosud nemohla býti zjištěna,
přiblížil se k úkrytu, kde měl Kraml složený oděv
a nepozorovaně se oblékl. Nejprvé vzal na sebe bílé
prádlo, pak nový oblek, na to z brusu nový svrchník
a právě v tom okamžiku, když koupající se Pařížan
zalétl zrakem svým k onomu místu, kde měl svoji
garderobu, posazoval si tulák nový moderní cylindr
Kramlův na hlavu. Kraml ve zděšení volal na da-
rebu, aby se opět svlékl, ale ten ovšem vyzvání
tomu nevyhověl a pelášil, co mu nohy stačily, k ne-
dalekému návrší, stromovím obrostlému. Pomocník
Krami navzdor své zcela mimořádné situace ploval
ku břehu, vystoupil na pevnou půdu a běžel
za zlodějem. Leč marné bylo jeho veškeré úsilí.
Zloděj, dostav se do lesíka, zmizel v houštinách,
jakoby se byl do země propadl. Kraml běhal v okolí
neustále jako šílený. Přišel nejen o oděv, ale io
úspory. V kapse vesty měl zlaté hodinky se zlatým
řetízkem, v náprsní kapse tobolku se čtyřmi desít-
kami, stofrankovou bankovkou, desíti 10frankovými
bankovkami a francouzský los. Dále měl v obleku
domovský list a pracovní knížku, v kapse kalhot
tobolku s několika zlatníky, korunami a franky. Po
všem bylo veta. Krami volal z plna hrdla o pomoc,
ale nedostalo se mu jí. Kdokoli spatřil muže úplně
bez obleku zmateně v polích pobíhajícího, do-
mníval se, že to ubohý šílenec a proto rozprchli se,
aby nikomu neublížil. A nenalezl se žádný hrdina, který
by se byl k němu odvážil přiblížiti. Soumrak počal
se již snášeti nad krajinou a Kraml stále ještě marně
hledal někoho, kdo by mu alespoň nejnutnější oblek
zapůjčil. Když pak nastala tma, zalezl do kupy
sena, ukryl se v něm, aby nenastydl a zůstal tam
až do rána. Včerá, jakmile se počalo rozednívati,
ubíraly se po nedaleké cestě ženy do práce. Pa-
řížan z pochopitelných příčin vystrčil pouze
hlavu a prosil, aby povolaly stráž policejní.
Ženy ve zděšení se rozprchly, domnívaly se, že
v kupě ukryt je šílenec. Konečně přece dělník jeden
se nad ním slitoval a vyslechnuv jej v kupě, oznámil
jízdní hlídce policejní, kdo se v polích ukrývá. Ač-
koliv příhoda tato stala se již za stanicí policej-
ního obvodu, polisté přece se tam vydali, opatřili
Pařížanovi ošumělý zahradnický oděv — jiného
nebylo v okolí k dostání — a pak odvedli ho
na komisařství v Libni. Kraml udal, že utrpěl škody
úhrnem 800 korun. Při výslechu vyslovena byla po-
chybnost o správnosti údajů Kramla, on však tvrdil,
že celé toto mrzuté dobrodružství je úplně pravdivé
a vybízel, aby telegrafickým dotazem u společenstva
kožišníků v Paříži byla správnest jeho tvrzení pro-
kázána. Prozatím nalezá se Kraml pod střechou bez-
pečnostního oddělení.
— Poštovní expeditor zatčen pro zpro-
nevěření. Poštovní a telegrafní ředitelství ve Vídni
oznámilo telegraficky pražskému bezpečnostnímu
úřadu policejnímu, že poštovní výpravčí Josef Peter
v r. 1871 v Karhanicích u Nechanic narozený, který
byl přidělen poštovnímu úřadu v Payersbachu, zpro-
nevěřil tamže erární poště peníze v obnosu 470 K
25 h, načež z Payersbachu zmizel a stopa jeho že
vedla do Prahy. Pátráním bylo zjištěno, že na smí-
chovskou poštu docházely dopisy, adressované poste
restante na Josefa Petra. Na smíchovský poštovní
úřad vyslán byl tajný policejní zřízenec, který včera
Petra zatkl v tom okamžiku, když si přišel vyzved-
nouti dopis poste restante. Zatčený, který udává, že
se defraudace dopustil z nevýslovné bídy a nouze,
byl dopraven k trestnímu soudu do vazby.
— Výjev z ulice. O těžkém poranění 27le-
tého dělníka Augusta Vyžrala z čís. 35 na Smíchově
sdělují se tyto podrobnosti. Včera o půl 5. hodině
odpolední povstala ve Vltavské ulici před domem
čís. 277 na Smíchově hádka mezi 50letým honákem
dobytka Samuelem Glasem z Košíř čís. 38 a Vy-
žralem. V slovní půtce dal se Glas tak uchvátit,
že pružnou holi, opatřenou těžkým olověným kno-
flíkem, tak zv. zabijákem, udeřil Vyžrala tak mocně
do hlavy, že týž okamžitě klesl a pozbyl vědomí.
Těžce na pravém spánku zraněný byl v ambulan-
čním voze dopraven do nemocnice.
— Podvodný inkasista. Hugo Moor, 23letý
israelita ze Lvova, býl zaměstnán jako komtoirista
u svého bratra Lva Moora, obchodníka v Praze.
V minulých dvou měsících mladý Moor neoprávněně
vybral od zákazníků svého bratra úhrnem obnos
986 zl., který ve veselých společnostech prostopášně
promrhal. Včera byly podvodné jeho manipulace od-
haleny a Lev Moor bez milosrdenství nechal svého
bratra dopraviti k trestnímu soudu do vazby.
— Velká výtržnost při taneční zábavě
povstala v noci na včerejšek v hostinci číslo p. 241
v Michli. Dělník Drník dostav od mladistvé dívky od-
mítnutí k tanci, rozlobil se a způsobil tak značnou
výtržnost, že zábava byla přerušena, nářadí a nádobí
v hostinci roztříštěno a celá řada účastníků zábavy
zraněna. Obecní strážník František Semrád marně
snažil se zjednati pokoj. Nejvážněji poraněn byl řez-
nický pomocník Václav Kozák z Michle č. 237, jejž
Jan Drník udeřil sklenicí do hlavy. Zraněný byl po
3. hod. ranní dopraven na strážnici v Nuslích, od-
kudž neprodleně odvezen do všeobecné nemocnice.
Původce výtržnosti Drník byl zatčen.
— Z nemocnice do žaláře. Obecní tajemník
Václav Hakl, 49 roků starý, při obecním úřadě v Nýr-
sku dopustil se zločinu podvodu. Když zločin vyšel
na jevo, chtěl tajemník vyšetřování uniknouti tím, že
se pokusil o sebevraždu. Dne 15. května t. r. vypálil
si kulku z revolveru pod pravým okem do hlavy.
Kulka vyrazila mu oko a vjela pod spánkem ven
způsobila mu těžké zranění. Hakl byl dopraven do
pražské všeobecné nemocnice, kde se tak pozdravil
že byl dnes propuštěn. Nikoliv na svobodu, nýbrž
byl přímo dopraven k trestnímu soudu do vazby vy-
šetřovací.
— Bleskem usmrceni. Píše se nám z Čer-
vené Řečice: Dne 16. června o 4. hod. odpoledne
snesla se krátká bouře nad okolím Červené Řečice.
Při bouři té udeřil blesk do vysokého smrku, sjel