#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne 16. června.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 164
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3h
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
zanní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Protokol schůze poslanecké sně-
movny ze dne 8. a 9. června 1900.
Z Vídně, 16. června. Stenografický
protokol památné noční schůze, poslední to
XVI. zasedání, byl právě vydán tiskem. Vy-
plňuje 69 stran velkého lexika. Mezi došlými
spisy nalezají se 4 návrhy a 34 do-
tazy. Tyto obsahují 57 stran. Český dotaz
posl. dra. Šíleného sám plných 7 stran. Če-
ská obstrukce, onoho večera provedena, je
reprodukována tak, že čtenář po ně-
kolika letech z této zprávy ne-
pozná, co se vlastně dělo, ještě
méně pak kým.
Protokol o noční schůzi od 6. hodiny
večerní do půl 1. hodiny noční sděluje
pouze toto:
President: táži se sněmovny, je-li
srozuměna, by se pokračovalo v debatěo
změnách 8S 59. a 60. živnostenského řádu
Prosím tudíž pány, by povstali. (Bouřlivý
odpor a hluk, který déle než 4 hodiny trval,
a kterým hlasování stalo se nemožným.)
Mezi posl. Kletzenbauerem a Dole
žalem dochází k takovému sporu, který
přechází v násilnost. (Velký lomoz.)
Vicepresident Prade (který zatím se
ujal předsednictví, potom pak je zase to
muto odevzdal a nyní je převzal na novo)
Pane posl. Kletzenbaueře, volám vás
k pořádku! — Prosím pány, aby usedli
(Trvalý velký hluk.) Prosím za pokoj ! (Pre
sident ujímá se opět presidia.)
Hlasy: Hlasovat! Hlasovat! (Bouřlivé
hlasy s druhé strany a opětný, po 122 ho
diny trvající hluk. Ministrpresident a správce
ministerstva vnitra dr. ryt. Körber obje
vuje se v sále a hlásí se ke slovu.)
President (zazvoniv): Příhlásilse
#10
alto_textblock
#10
ke slovu Jeho Excellence pan ministrpresi-
dent. Uděluji slovo Jeho Excellenci.
Ministrpresident a správce ministerstva
vnitra dr. ryt. Körber: Z nejvyššího roz-
kazu Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva
prohlašují XVI. zasedání říšské rady uza-
vřeným. (Pohnutí.)
President: Na základě tohoto sdě-
lení prohlašuji schůzi za skončenou. an
(Konec schůze o 12. hod. 20 m. v noci.)
Srovnává-li se tento protokol se steno-
grafickým zápisníkem památné listopadové
schůze v r. 1897, zajisté jeden moment
svědčí na prospěch Čechů. Protokol o schůzi
ze dne 8. a 9. června neobsahuje
žádného sprosťáctví, kterým smutně
se proslavila německá obstrukce,
žádných, ani v nejhorších špelunkách pří-
stavních měst neslýchaných nadávek, je-
jichž původci jsou právě oni
mužové, kteří nejvíce mluví o
kulturní povýšenosti Němců.
Také po této stránce jsou oba protokoly
historickými dokumenty.
#11
alto_textblock
#11
Exekuce příjmů soukromých
úřadníků.
Z Vídně, 16. června. Nejvyšší soud
rozhodl, že ve příčině zabavitelnosti příjmů
soukromých úřadníků dlužno užíti analogi-
ckých pravidel, která platí pro úřadníky
jiných kategorií, že polovina jejich příjmůje
nezabavitelná.
#12
alto_textblock
#12
Zprávy ze Štyrského Hradce.
Z Vídně, 16. června. Ze Štyrského
Hradce se ožnamuje: Posl. dr. Stein-
wender mluvil ve schůzi voličů běláckých
o situaci. Řeč jeho provázena byla po-
chvalou. Radikalové mu ohlásili krajní boj.
Po té dr. Steinwender se prohlásil, že
zůstane poslancem jenom, bude-li moci pů-
#13
alto_textblock
#13
sobiti úspěšně pro německý lid, který za-
stupuje.
Že Štyrského Hradce sdělují mimo to,
že ministerstvo zrušilo obecní volby v městě
Knittelfeldu, při kterých ve III. sboru prošli,
jak známo, kandidáti sociálně demokratičtí.
Rakouské zahraniční ministerstvo
— přišlo pozdě.
Z Berlína, 16. června. Rozklady,
které zde učinila vídeňská vláda ve pří-
čině zvýšení cla na pivo, došly
pozdě; spolková rada se usnesla ve středu
přistoupiti na usnesení říšského sněmu.
Mezi tyrolskými konservativci
a radikály.
Z Víduě, 16. června. Z Inšpruku
oznamují: 46 obcím z okolí hlavního města
zakázána zamýšlena slavnost
slunovratu. »Ostdeutsche Rundschau«
naproti tomu oznamuje, že slavnosti ty jsou
zajištěny.
Před novou kampaní italské
sněmovny.
Z Říma, 16. června. Vládních po-
slanců sešlo se u minisťrpresidenta Pel-
louxa včera večer 252. Byla tam ohlášena
kandidatura posl. Galloa za presi-
denta komory. Bylo vysloveno přání
počestném smíru s ústavověrnými
dissidenty. Pelloux prohlásil, že vláda
ze své iniciativy nemůže podniknouti pokusu
takového, že však je ochotna jej podporo-
vati, bude-li se snášeti s její důstojností.
Byla vyslovena naděje, že za spolupůsobení
vlasteneckých mužů se takový smír provede.
Teprve o 411. hodinu v noci byla schůze
skončena
Z Říma, 16. června. (»Neues Wiener
Tagblatt«.) V nové sněmovně seskupí se opět
četní poslanci kolem Crispa, kterého lec-
kde pokládají opět za muže budoucnosti.
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
e-
Napsal Xaurof.
#16
alto_textblock
#16
Historie pro zasmání číšníkům v kavárnách.
#17
alto_textblock
#17
Boitsec si pevně umínil, že již nevstoup
do kavárny »U sudu Danaidek«.
Už tři dni stál v slově a chodil domů
pracovat, odříkaje se obvyklého absinthu k ve-
likému úžasu svého domovníka.
Ty tři dni, nedůvěřuje své odvaze, nechtěl
jíti Racinovou ulicí, kde byl závod, známý pod
oním mythologickým jmenem; ale čtvrtého dne.
jsa úplně jist sebou samým, rozhodl se jít
osudnou ulicí, kterou se tolik nachodil.
Šel rychle až ke kavárně; ale když ji
měl minouti, pocítil, že snad není dost pevně
obrněn, a dávaje přednost útěku před pádem
přešel na protější chodník.
Na neštěstí osud tomu chtěl, že na dru-
hém chodníku potkal Boulapina, medika v osm-
náctém semestru, který byl denním hostem
»Sudu Danaidek«, a ten, rozpínaje ruce, své
nekonečné ruce, aby objal uprchlika, zvolal:
»Na mou duši, je to Boitsec! Už tři dn
jsme tě nezahlédli! Chtěl jsem právě jíti ki tobě
myslili jsme, že jsi nemocen nebo zamilován
Půjdeš na absinth ?«
A milý Boulapin již táhl k »Sudu« Boi-
seca, který marně protestoval:
»Ne, když ti povídám, že nemám času
že jsem si umínil...«
»Nu tak, snad mne neurazíš a neodepřeš?
Z toho byste se mi zodpověděl, pane, rozumíš?
Je čas k absinthu . . .«
A Boulapin otevřel dvéře kavárny a strči
tam Boitseca.
Když ho spatřil zástup, který plnil míst-
nost a který se skládal z kasírky, číšníkaa
jednoho právníka, vyrazil radostný výkřik:
#18
alto_textblock
#18
»Podívejme se ! To je Boitsec ! Už tři dn
vás nebylo vidět ! Myslili jsme, že stůněte nebo
že jste zamilován !«
Pohnutý Boitsec se posadil a poručil s
teplé mléko.
»A chudáčku ! Boulapin, to je něco jiného.
vidím, že jsme měli proč být znepokojeni o
tvoje zdraví.«
»Ale naprosto ne! Já prostě chtěl přestat
sem chodit; myslil jsem si tak: ztrácímtu
mnoho času předně a pak ještě víc peněz
konečně tu blbnu...«
»Tak!« potvrdil Boulapin.
»A pak moje zdraví ani má kapsa mi ne
dovolují vésti déle tento směšný život.«
»Děkuji.«
»Víš, co jsem tady utratil od počátku mě
síce? To se dá snadno spočíst: třiačtyřicet sní-
daní po . ..«
»Cože, třiačtyřicet snídaní? Což ty snídáš
někdy dvakrát ?«
»Ale ne; prostě jsem někdy ve dvou . ..«
»Velmi dobře !«
»Tedy řekl jsem třiačtyřicet snídaní po ...«
Při tom Boitsec, který loktem odstrkával
tácek od svého teplého mléka, aby mohl psáti
svůj účet na stůl, byl vyrušen pádem řečeného
tácku, který se rozbil.
»Sapristi!« zvolal, zaplatím ten tácek.
»Co tě napadá,« praví Boulapin, »já jsem
tě pozval . . .«
»K pití, ale ne k rozbíjení tácků . . . «
»Oh! tu otázku lze lehce rozřešit: hrejme
o to, kdo zaplatí ten tácek ?«
»Budiž !«
Číšník přinesl karty; pětkrát kolema
Boitsec prohrál tácek; Boulapin mu tedy
nabídl hráti o tácek proti útratě; Boitsec přijal
a po pěti nových hrách prohrál i útratu.
Dosti mrzut vstával. V tom vešel Gadu-
chet, farmaceut, a zvolal svým sopránem, po-
třásaje mocným a zanedbaným vlasem:
#19
alto_textblock
#19
»Podívejme se ! To je Boitsec ! Už tři dni
ho nebylo vidět! Myslili jsme, že jste nemocen
nebo zamilován. Co tropíte ?«
»Právě jsem prohrál dvě, konsommace
k vůli tomu zatr..... tácku...« odpověděl
zlostně Boitsec.
»Chcete si o to zahrát se mnou domino
proti tomu, co jsem tu dlužen ?«
»A není toho příliš mnoho ?e
»Ne, nel«
A zatím co garcon stavěl na stůl vedle
hráčů osm tácků různých forem, Boitsec pro-
hrál v dominu sumu, kterou representovaly.
»Prokletý tácek !« bručel, vstávaje.
»Ano,« praví Fermolet, právník, který se
zájmem sledoval partii domina, snemáte dnes
štěstí.«
»Nemám, proto také jdu raději k obědu.«
»Dobře, že jste mi na to vzpomněl. Ne-
chcete si zahrát o to všecko proti našim dvěma
obědům ?«
»Proti obědům? Dobrá, budiž!« pravi
Boitsec.
»Dámu?«
»Dámu. Ale já poručím absinth, protože
myslím, že hraju tak špatně, poněvadž jsem
ho dnes nepil.«
Zamíchav svůj absinth, Boitsec počal hrát.
Partie byla vážná a on hrál s velikou pozor-
ností; rozčilen absinthem, počal vyhrávati; tu
vstoupil student vysoké postavy s ohromnou
dýmkou a vykřikl hromovým hlasem, spatřiv
Boitseca:
»Podívejme se! To je Boitsec ! Už tři dni
ho nebylo vidět! Myslili jsme, že jste nemo-
cen nebo zamilován!«
Boitsec, upadnuv touto apostrofou v roz-
tržitost, počal hráti špatně a prohrál dva obědy.
Velice dopálen vstal a pravil onomu flusto-
kožnému studentovi:
»Toho jste vinen vy, des Crevisses, že
jsem prohrál; vy a ten pitomý tácek.«