ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c3d553a0-8d75-11dc-b59e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
sz ce
#3 alto_textblock #3
V Praze, v sobotu 21. srpna 1909.
#4 alto_textblock #4
Číslo 230.
#5 alto_textblock #5
Na ranní a večerní listy předplácí se- V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsie. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsíc. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měslo, na čtvrt ieta . . . . 9 K 8n h s dvojí zásilkou ačsi Ba čtvrt iota : . . : k d
#6 alto_textblock #6
J.
#7 alto_textblock #7
ecerni
#8 alto_textblock #8
l
#9 alto_textblock #9
l
#10 alto_textblock #10
ání.
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní člslo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukoplsy se nevracejl
#12 alto_textblock #12
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#13 alto_textblock #13
Sokolský výlet do Poštorné a německý boj proti němu. Z Vídně, 21. srpna. Ačkoli sokolská župa dolnorakouská do této chvile nemá ještě v rukou odmitnutí rekursu, zdejší listy již mají zprávu o potvrzení zákazu. V českých kru- zích se ovšem s odmrštěním počitalo již pro nedostatek času. Politické úřady zakázaly slet, po měsíce již ohlašovaný, teprve v posledn chvíli, na výhrůžky »Volksratu«. Z Mistelbachu bude posláno v neděli do Poštorné 60 čet- níků za velení důstojníka a kromě toho bude míti prapor 99. pěšího plu ku ve Znojmě hotovost. Z jižní Moravy podle zpráv sem došlých chystá se hro- madná účast, zejmena sokolské jednoty na Slovácku budou na místě.
#14 alto_textblock #14
Výminečný stav pro vídeňské Čechy. Z Vídně, 21. srpna. Poměry, ve kterých žijí vídeňští Lechové, nedají se srovnati s ni- čím jiným, než s výminečným stavem. České schůze a podniky se na celé čáře zakazují, za- tim co německé štvanice se dovolují a zatím co politické úřady dovolují zkrvavení českých hlav a ničení českého majetku. Celkovou situnei osvětluje bleskově, že slet sokolský v Po- štorné jest zakázán a rekurs od- mítnut, zatím co německo-nacionál ní štváčské schůze v Poštorné jsou povoleny a povoleny zůstanou. V ryze české obci tedy nesmí se konati zábava česká, ale vpád německých hord, sehnaných z celého světa, dostane úřadní sankci. Ve Vídni byla dnes zakázána v Národ- ním domě v XV. okresu svolaná vel- ká schůze lidu, kterou pořádala národně- sociální strana. Také divadelní před- stavení, které se mělo konati po této schůzi a na kterém se měly hráti „Vlastenecké povin- nosti“, bylo policejním ředitelstvím zaká- záno. Jaké poměry panují ve Vídni, toho do kladem jest dnešní psaní „Montagsztgu.“, polo úřadního to listku, který obviňuje Čechy, že on jsou ve Vídni a Dolních Rakousích útočnými. Tento lístek praví: „Čeští Sokolové pod- nikají útok na Vídeň. Každou neděli zdvihá se bouře v jiném koutě: ve Švechatě, Melíku a Poštorné. Jest to umělé rozněcování národnostních svárů v zemi, která doposud byla ušetřena tohoto moru. Je to dobývačné ta- ženi proti Vídni a Dolním Rakou- sům a to se děje v okamžiku, když celá poli- tická situace žádá, aby všechny strannické choutky byly potlačeny. Dolnorakouským Če- chům anebo těm, kdo za nimi popel rozněcují, nemožno nevyčítati, že oni jsou útočníky. V Pra- ze byla velká německá menšina donucena ku plachému mlčení, studenti starodávné německé Karoliny byli posláni se zkrvavenými hlavami, protože vytáhli v čepičkách a stuhách, ale Ví- deň a Dolní Rakousy jsou drážděny vzdorným vystupováním českých Sokolů. Před 380 lety odrazila Vídeň prvni obležení, ona také přemůže obležení z r. 1909. Zpupným oblehatelům ne- kynou žádné vavříny.“ — Tak píše vládní list. co mají teprve pak psáti štváčské listy německo- nacionálni! — Současně ministr vnitra baron Haerdtl a všechny dolnorakouské úřady vy- dávají Čechům vysvědčení, že si -očínají vzorně, s klidem naprost korektně, bez nejmenší nezákonitosti! Předsednictvo Slovanské jednoty o výsledku posledních parlameniních konferencí. Z Vídně, 21. srpna. »N. Fr. Pr « zazna- menává dnes projevy předsedy a místopředsedy Slovanské jednoty, na které se obrátila se žá-
#15 alto_textblock #15
dostí, co soudi o výsledku posledních parla- mentních konferenci. Posl. Udržal prohlásil »K uzdravení parlamentu konference Glabiň- ského nepřispěla a nesmí se zapomínati, co jsme na konferenci nepokrytě řekli, totiž že Slo vanská jednota dosud ještě chce odstraniti ny- nější systém a tento cil bude tské nadále sle- dovati. Ve dnešní vládě spatřuje Slovanská jed- nota systém, který národní strannickostí ohrožuje také parlamentarismu a to jest pro ni o příčinu více, aby domáhala se co nejenergičtěji jejího odstranění. Dokud potrvá tento proti- slovanský systém, není na trva- lou dělnost řlšské rady ani pomy šlení. Před svoláním českého sněmu považuji každé zasedání říšské rady za nemožné nejkrásnější vládní programy za zbytečné.« Místopředsedla Slovanské jednoty posl. dr- Šusteršič pravi: »Počitalo se namnoze s roztržkou ve Slovanské jednolě, ale naopak, ukázala se ještě větší pevnost její. Nejdůleži- tější usnesení byla učiněna jednomyslně. Na všech stranách panovala pevná vůle zůstati pohromadě a vejíti do pod- zimní kampané jako uzavřená taktická jednotka. Vnitřní pevnost Slovanské jednoly jest totiž mnohem siloější, než se myslí, kromě toho pak jest toto sdružení v českém národě a také u Jihoslovanů neobyčejně populární. Pravděpodobně potrvá dlouho a bude vždy pe- vnější. Nutno tedy počítati s ní jako s veličinou danou a to tím více, protože vykonává také nepopíratelný a rostoucí vliv na přibuzné sln- vanské skupiny. Usnesení na konferenci Gla biúského stala se s plným zřetelem na usnesení Slovanské jednoty. To bylo politicky velmi moudré a zůstavilo u Slovanské jednoly dobrý dojem. Kdyby v politice záleželo jenom na dobré vůli, mohli bychom říci, že vyhlídky nejsou špalné, ale v politice rozhodují elementy věcné a na těch se prozatím nic nezměnilo. Usnesení že napřed mají býti svolány zemské sněmy. Slovanská jednota úplně schválila, protože při- kládá činnosti sněmů největší váhu. Zdali na- děje vlády, že počátkem řijna bude možnu svo- lati říšskou radu, se splní, o tom ovšem po- ebybuji.«
#16 alto_textblock #16
Baron Bienerlh a český sněm Z Vídně, 21. srpna. Jak se proslýchá, za- počnou porady Bienerthovy se stranami zem- ského sněmu kolem 4. září. Porady nejsou myšleny jakožto schůzka obou stran u společ- ného zeleného stolu, nýbrž bude baron B ie- nerth, resp. ostatní členové kabinelu, vyjed- návati se zástupci Čechů a Němců zvláštěa oznámí jim svoje plány a návrhy pro příští za- sedání českého snému. Pro případ, že tyto po- rady budou míli poměrně uspokojující průběh, jest úmysl svolati český sněm již kolem 13. září. Kontrolní shromáždění zase odpadnou. Z Vídně, 21. srpna. Letošní kontrolní shro- máždění vojenská odpadnou zase dle dohody. uzavřené v ministerstvu války s dotyčnými cen- trálními úřady.
#17 alto_textblock #17
Hrabě Aehrenthal. Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) Ohlášené už povýšení ministra zahraničních záležitostí svob. pána Aehrenthala do stavu hraběcího oznamuje se v dnešním »Wiener Zeitung« úřadně takto: Jeho Veličenstvo ráčil Nejvyšším vlastnoručním listem ze dne 17. srpna povýšiti ministra císat- ského a královského domu a ministra zahra- ničních záležilosli Aloise svob. pána Aehren- lhala do rakouského stavu hraběcího.
#18 alto_textblock #18
Z úřadního věstníku Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg.e oznamuje: Cisař propůjčil rozhodnutím ze dne 8. srpna velkoprůmyslnikovi Jindřichovi Ge
#19 alto_textblock #19
singerovi v Roztokách u Prahy stav šlechtický a diplomem ze dne 26. května 1909 propůjčil mu predikát z Rappoltsbergu. — Císat propůjčil rozhodnutím ze dne 12. srpna in- spektoru tajné stráže policejní Václavu Bin- derovi a tajnému policejnímu strážníkov pražského policejního ředitelství Františkov Lukešovi stříbrný záslužný křiž s korunou a tajnému policejnímu strážníkovi Václavu Hla- dikovi v Praze stříbrný záslužný kříž. Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) »Wiener Zige uveřejňuje vyhlášku ministerstva obchodu ve srozumění s ministrem veřejných praci ze dne 20. července 1909, týkající se vysvědčeni Ženského výrobního spolku pro šití prádla a výrobu šatů sdru- žení pracujících žen ve Vídnia Ženského výrobního spolku pro výrobu satů spolku »Ludmilae v Českých Budějovicíeh; dále uveřej- ňuje nařízení ministerstev financí a obchodu ze dne 23. července 1909 o vyclívání věnců jiných předmětů na výzdobu vojenských hrobů; vyhlášku ministerstva železnie ze dne 6. srpna 1909 o opětném prodloužení koncesní lhůty pro dokončení úzkokolejné elektrické malodráhy v Karlových Varech od Marianské ulice k jižní části návrší Helenina dvoru; nařízení mini- sterstva spravedlnosti ze dne 13. srpna 1909 o provádění samovazby a zřízení komise pro vykonávání trestů pro krajskou trestnici v Lito- měřicích; vyhlášku ministerstva železnic ze dne 17. srpna 1909 o prodloužení koncesní lhůty pro dokončení elektrické úzkokolejné malodráhy od hlavního poštovního úřadu až k nádraží pri- vilegovaně rakousko-uherské společnosti státní dráhy v Ústí n. L.
#20 alto_textblock #20
Od Rusů prostřelená vzducholod. Z Berlína, 21. srpna. (K. k.) Jak sdělují ranní listy, konala se včera za přítomnosti vo- jenských odborníků v remise ve Sehmargen- dorfu zevrubná prohlídka obalu vzducholodi »Tachudi«. Vyšetřováním se zjistilo, že místo kterým bylo do vzducholodi střeleno, nalézá s 7 až 9 mm. pod rovníkem a oproti otvoru, kte rým výstřel vyšel. Rusové zasáhli pravděpodobné vzducholoď, když byla ještě naplněna a když vznášela se ještě nad německým územím. Za- hraničnímu úřadu byl oznámen tento výsledek Spor čínsko-japenský odklizen, Z Tokia, 20. srpna. (K. k.) Ve smlouvě, která se týká dráhy antung-mukdenské, přisli buje Čína japonské vládě při stavbě dráhy veškerou pomoc a odvolává všechny námitky
#21 alto_textblock #21
Z tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 20. srpna. (K. k.) Poslane cká sněmovna jednala v dnešní schůzi o předlo- hách, které týkají se žádosti jistého amerického syndikátu o koncesi na stavbu dráhy Yumur- talyk —Diarbekir a o železniční spojení Hodeidah — Sanaa. Za rozpravy udála se mezi ministrem veřejných prací Noradunghianem a vydavatelem »Taninu« poslancem Džabidem živá slovní potyčka. Ministr Noradunghian prohlásil, že podá k vůli jistému článku žalobu na časopis »Ta- nín«. Na konec byly obě předlohy schváleny.
#22 alto_textblock #22
Události ve Španělsku. Z Paříže, 21. srpna. (K. k.) »Matin« ozna muje z Barcelony, že vojenský úřad nařídil aby byl zatčen Ferrer, ředitel Moderní skoly Ministr vnitra prohlásil, že vystoupí s nejkraj nější přísností proti všem odstínům anarchismu V obeích katolonských se stále zatýká. »Huma nité« byla zabavena na španělských hranicíeh pro zprávy o barcelonských událoslech. Otázka kretská a — makedonská. Z Londýna, 20. srpna. (K. k.) Jak se »Reuterova kancelář« dovidá, neobsahuje n óta kterou mocnosti zaslaly Turecku
#23 alto_textblock #23
ani v obsahu, ani ve slovosledu nic rozhod- ného. Nóta lituje, že Turecko neponechalo ochranným mocnostem rozřešení krise na Kretě, poněvadž tylo mocnosti projevily úplnou ochotu k hájení tureckých zájmů na ostrově. Co se týče Makedonie, dává se Portě na sroz- uměnou, že v zájmu míru jest nejlepší cesta k mocnostem, které podepsali berlínskou smlouvu, jimž může býti předložena každá připadná stiž- nost Turecka. Z Kolina n. R., 21. srpna. (K. k.) »Kol nische Zeitung« oznamuje z Berlína: Novému případu s řeckou vlajkou v Kandii nebyl zde od prvopočátku přikládán žádný zvláštní význam. Jakkoliv nebyly odstraněny protivy, které se vyskytly mezi řeckou a tureckou notou, soudí se tu přece, že poslední odpovědí Řecka ne- byla zatarasena cesta k dalším vyjednáváníma že konečně oba státy najdou cestu k smírné do- hodě. V souvislosti s otázkou kretskou mluvilo se v poslední době opětovně také o o tá zee makedonské a k úpravě této otázky má prý býti vyžádána spolučin- nost nejen ochranných mocno sti nýbržtaké Německa a Rakousko- Uherska.
#24 alto_textblock #24
III. sjezd českých měst v Klatovech
#25 alto_textblock #25
Valná část účastníků tohoto sjezdu odjela dnes po 1. hod. odpolední rychlíkem české západní dráhy z Prahy do Klatov. Účastenství zástupců měst ze všech končin království jest velmi značné. Na tř sta delegátů bylo přihlášeno v kanceláři Svazu měst na staroměstské radnici. Na klatovském sjezdu budou zastoupena následující města: Bakov nad Jizerou Grünvald Josef, Bělá u Bezděze: Jeřábek Jan, JU Mašek Josef, Benešov: JUDr. Feršman Ladislav Blatná: Martinovský Jaroslav, Boleslav Mladá: Ph. Mr. Matoušek Bohumil, Brandýs nad Labem: JUDr. Jiskra Václav, starosta, Drnec Vilém. MUDr. Zitel František, člen zast.; Brandýs nad Orlicí: Herzan František; Brod Německý: MUDr. Eduard Šubert. Březnice: Hošek Cyrill, Lederer Julius: Bubeneč Borovský František, arch. Chytrý Václav V.: Čela- kovice: Čurda Jindřich, starosta, Pecháček Josef. měst. radní: Dobrovice: Brož Josef. Šurovský Josef. Domažlice: Duffek Maxmilian: Dvůr Králové nad Labem: JUDr. Jeřábek František: Holice: MUDr. Baur Václav; -Hora Kutná: Macháček Jan, JUDr. Dolejš Vojt.: Hořice: Fejtar Jos., Novák Jan: Hosto- mice: Černovský Karel; Hradec Jindřichův: Šetk Rudolf: Hradiště Mnichovo: dr. Šverma Antonin. Lochmann Adolí, Smutný František, Vorel Václav Hronov: Šimek František; Chlum u Třeboně: Patták Václav: Chrudim: JUDr. Novák Vilém, JUDr. Pippich Karel; Janovice Uhlířské: Jednota Eduard, Svoboda Joseí: Jaroměř: Pácalt Václav. JUDr. Trojan Joseí Jeníkov Golčův: Jindřichevský Josef; Jičín: Jírů Vojtěch, Prokeš Václav; Jistebnice: Slaba František Josefov: Müller Štěpán; Karlin: c. r. Engelman Josel. JUDr. Lokay František; Kladno: Kraus Jindř. Pátek Benedikt. Procházka Josel; Klatovy: MUD Mašek Alois: Kolín: Sládek Antonín, JUDr. Řetovský Josef, inž. Hlaváček Antonín: Kostelec nad Labem; MUDr. Vorlíček Alois: Kostelec nad Orlicí: JUC Prošek Josef; Košíře: Bečka František; Kouřim: Gotthard Hanuš, Olivieri Boh.: Kralupy nad Vltavou: JUDr. Pavlousek Ladislav; Kyšperk: Theer Frant. Litomyšl: MUDr. Lašel František; Lomnice nad Lužnicí: Rut Alois; Lomnice nad Popelkou: Jirounek Antonín: Louny: Šenfeld Antonín; Lysá nad Labemy Vencour Josef: Merklín: Štich Jan; Městec Heřma- nův: Plavec Josef; Město Nové nad Metují: Krása Josef; Milevsko: Kafka B. M., JUDr. Kotner M.: Mi- rovice: MUDr. Klima Josef; Motyčín: Charvát Josek Mýto Vysoké: Tůma Antonín, JUC. Šarapatka Václ. Náchod« JUDr. Čížek Joset: Nechanice: Vančura Bo- humil: Nepomuk: MUDr. Lenner Augustin, Silovský Vojtěch: Nusle: Jirsa František, JUC. Kurka Frant. Pokorný Vilém: Nymburk: Ševčík Antonín: Opočno Macháček František, Pavlík Václav; Pacov: Dvořál Václav. Pazderka Ferdinand; Pardubice: Kuchynk František, Liebich Jan; Pečky na dr.: Hejcman Janá Pelhřimov: Fára František, JUDr. Linhart Antoníni Písek: Špirhanzl Václav, JUDr. Uhlíř Josef: Plánice- JUDr. Ambrož Jos., Brůha Frant., inž. Hanzlík Leop. Jílek Václav, Kubale Mat., Plánička Václav, Řáha Emanuel. Schejbal František; Plzeň: JUDr. Peták Václav. MUDr. Egermaier Václav, inž. Mencl Václav Plzák František; Plzenec: Bárta Jan, Basl Václav Kyněl Vilém: Poděbrady: Dostál Mat., z Obereigneru Vojtěch, Šebor Eduard: Polná: Volenec Jindřich.
#26 alto_textblock #26
Praha: MUDr. Antonín Štychi. I. náměstek sta- rosty, MUDr. Bouček Břetislav, Brož Václav, Břez- novský Václav, Cetlovský Tomáš, JUDr. V. Funk Herites Gustav, Hodek František, Hošek Josef. Hubá- ček František, MUDr. Janatka František, Kaše Josef, Kozel Matyáš, Ondřich Josef. Pinz Alois, Siřiště An- tonin, Trnka Jan, inž. Frant. Zvěřina. Přeštice: Velko- borský František. Příbram: JUDr. z Alemannů Max Přibyslav: Půža Jan. Radlice: Jareš Václav, Suchý Václav. Rakovník: Čermák Josef, JUDr. Jandač Petr. Rokycany: Anichober Jan, JUDr. Karlík Hugo. Rych- nov n. Kn.: Koun Karel. Říčany: Kohout Josef, Se- dlec n. dr.: JUDr. Černý Václav. Smíchov: JUDr Hádek Karel, JUDr. Steiner Fr. Strakonice: dva de- legáti. Strašecí Nové: Kurzveil František, Týřl Ro- bert. Sušice: Blažko Vilém, Maštovský Vojtěch, Mi- kuláš Martin, Ph. Mr. Seidl Josef. Škvorec: Skřivan Rudolf. Tábor: JUDr. Kotrbelec Alois a dva dele- gáti. Týn n. Vlt.: Pavlíček Jindřich, Hájek Karel a další dva delegáti. Týniště n. Orl.: Peřina František. Růžička Jan. Unhošť: Selfert Josef. Ústí n. Orl. MUDr. Vicena František. Vamberk: Boháč František. Vinohrady Král.: Zavřel František. Vlaším: Němeček Jan, Štětina Josef. Vršovice: Herold Bedřich, Švee Adoli, Wirth Jan, Plaček Tomáš a Vilímek Václav. Vysočany: Baumruk František, Hoímann Jan. Zá- smuky: Snížek František. Zbiroh: Dr. Jedlička On- dřej. Zdice: Holeček Prokop. Kunc Josef, Mareš Josef. Švehla Antonin. Žamberk: Schwetz Vilém. Žirovnice I. V. Hrouda. Žižkov: Čeřovský Hynek, Kotland Jan. Kratochvil František. Dále zástupcové těchto organisací: Jednota mag. a obec. úřadníků kr. hl. města Prahy: Karel Kučera Mařik Edvard. Národní rada česká: MUDr. Sleidl An- tonín. Poradní sbor českých okresů: Adámek Karel, JUDr. Mach Zdeněk. Svaz českých spolků okrašlova- cích: Ph. dr. Jarník J. U. Vrchní chudinské ředitel- ství. Hubáček František, vrch. ředitel ústavu chu- dých, Vlk Josef. Zemský výbor král. českého: JUDr. Hácha Emil. Zemský svaz pro povznesení návštěvy cizinců v král. českém: Zavřel František. Dále se ke sjezdu přihlásili: Belada Bohumil, úf. aut. stav. inženýr; inž. Čížek Ludvík, docent české techniky; Herain Jan, c. k. konservator; MUDr. Kli- ka Čeněk; inž. Matějovský Ant.; JUDr. Pokorný Václav, vicesekretář zem. výboru; MUDr. Procházka Ladislav, zástupce měst. fvsika kr. hl. města Prahy; dr. Šašel Dragen, gradski-senator, Karlovac; arch. Velich František, vrch. inženýr: Waldstein Mansvet, rada magistrátu; arch. Zákrejs Vladimír, inž.-asi- stent; inž. Žižka Rudolí; inž. Šantrůček Richard, stav. rada. Hosté z Moravy a ze Slezska: Ústředí starostenských sborů na Moravě: Okleštěk František, 1. nám. starosty, JUC. Ondrúšek Vlast., sekretář, JUDr. F. Šromota, předseda, J. M. prof. Ursiny M., II. nám. starosty. Jihlavský sbor: JUDr. Chlum Ludvík, jednatel. Břeclavský sbor: Hřebačka Jakub, radní v Podivíně. Podivín: Pochylý Jan, měšťanosta. Ústředí starostenských sborů ve Slezsku: JUC. Bře- ský Antonín, tajemník. Z kanceláře stálého výboru Svazu českých měst: Otakar Borůvka, mag. praes. rada, JUDr. Václav Joachim, tajemník svazu, Josef Groh, mag. praes, pokladník
#27 alto_textblock #27
Denní zprávy. — O nastávajících sněmovních konferen- cích mají dnes oba orgány pražského kasina své zprávy, z části souhlasné, z části odlišné. Dle „Boh.“ svolá vláda česko-německou konferenei a předloží jí „dorozumívací program“, který má umožniti aspoň konstituování sněmu. V tomto vládním programu bude prý na prvním místě navrženo řešení nového rozdělení mandátů zem- ského výboru, a to oklikou jich rozmnožení z osmi na deset; ze dvou nových míst v zem- ském výboru připadlo by jedno Němcům a jedno Čechům. Druhou dorozumívací otázkou bude dle „Boh.“ obsazování úřadnických míst dle národnostního klíče. „Bohemia“ přiznává, že v této otázce narazí dohoda na největší obtíže, protože Češi by pokusu o zmenšení své dosa- vadní državy kladli nejostřejší odpor.“ Při zjed- návání obsazovacího klíče pro místa zemského úřadnictva bude se sotva jednati o více, nežli že Němcům mají pro budouenost učiněny býti jakési naděje na spravedlivější zřetel.“ Snad maně, snad úmyslně přezírá „Boh.“, že obsazo- vání úřadnických míst zemských není českým poslancům a přísedícím — a dosud také kon- servativního velkostatku — jen otázkou državy, nýbrž otázkou zásadní, a principem jest jim kvalifikace a při ní dokonalá znalost obou ja-
#28 alto_textblock #28
FEUILLETON.
#29 alto_textblock #29
Antické divadlo pod širým nebem u Paříže. Z Paříže, v srpnu. (Pův dopis.) Klassický starověk našel si jeden z nej- účinnějších a nejpodivuhodnějších požitků esthe- tických ve svých nádherných a nákladných di vadlech, zřizovaných v ohromných polokruzíeh (hemicyklech) z kamene, jak o tom podnes skvělé svědectví dává divadlo Dionysovo v Alhénách divadlo Orange, v Nímes a v Arles ve Franei a jinde. V naší době opravdového modernismu nelze se tudíž diviti, že zástupy diváků odměnily en- lhusiasmem první pokusy o obnovu anti ekého divadla pod sirým nebem v Bussang a v Orange. Příznivé přijetí, jakého se těmto uměleckým pokusům dostalo, vzbudilo v zápěti lítost, že Paříž, město par excelence divadelní, nemá dosud něco podobného. Tato mezera byla brzy vyplněna, díky od- vážné inicistivě nadaného umělce Alberta Dar monta. Sám herec, zrozený v Champigny u Pa- říže, vyvolil tam a přetvořil širý prostor přírodní vyhluboval půdu, přesazoval, stavěl uprostře nádherné vegetace tři scény postavené nad sebou a spojené širokými stupní; a před jevi štém takto zřízeným upravil veliký polokru (hémicyele), obklopení zeleným rámcem svěžích stinných stromů. To se stalo na svahu téhož předhoří Cham pigny (Campiniacum), které Římané pokřtili jmé- nem »Návrší Bakchovo«, které král Jindřich III shledal nevyrovnatelně krásným, kde král-slunce (Ludvik XIV.) snil, že tam zbuduje skvostný palác, jenž by vévodil celému údoli řeky Marne
#30 alto_textblock #30
na svahu téhož předhoří bylo 23. července 1905 triumfálně inaugurováno otevření antické h divadla přirodního (Théatre Antique de la Nature). Na ziři po této nezapomenutelné inaugu- raci Catule Menděs, z nejoprávněnějších kritiků dramatických, napsal; »Podivuhodný to den, který věští přiští dny neméně krásné.« Uprostřed nádherných dekorací přírodních, před rozlehlým skvělým palácem na skále se pnoucím, k němuž vedou schody o nesčetných stupních, pod modrým nebem rozléhajícím se zpěvem vlašťovek, bylo v dokonalé souhře před našimi zraky představováno drama Péladanovo. Pan Albert Darmont může býti dvojnásob hrd, neboť k jeho úspěchu hereckému pojí se tvůrčí rozkoš z realisované idee: neboť j e ho dílem je toto divadlo pod širým nebem, které může pojmouti více než tři tisíce diváků, kde akustika je tak dokonalá, že po celé čtyři dlouhé akty neunikne jediná slabika ani nej- vzdálenějšímu diváku, divadlo, pro které vynašel symbolickou novotu trojí opony, jež podobně jako ptačí křídla může se jediným rozmachem roztáhnouti, zvýšiti, nebo úplně stáhnouti. Je to prostě úchvatné a krásné . . .« Během předešlých čtyř let (1905, 1906. 1907, 1908) byla představována v letních mě- sících na tomto přírodním divadle celá řada nejslavnějších dramatických děl : Corneillův Cin, Horace, Polyeucte; Molirův Lakomec, Do Juan, le Bourgeois gentilhomme, le Mědecin malgré lui; Racinovy tragedie Phědre, Athalie, Iphigénie, Britannicus; Daudelova F'Arlésienne tragedie Erinye od Leconta de Lisle *) atd. ** Erinnyes, tragédie antique de Leconte de Lisle, vyšlo loni v novém skvostném vydání s ryti- nami našeho Fr. Kupky nákladem A. Romagnol Paris, Rue de Seine 85.
#31 alto_textblock #31
Mussetovo drama: O čem sní mladé dívky Beaumarchaisova comědie Figarova svatba atd. atd Umělci z Comédie Frangaise i jiných před- ních divadel pařížských (Paul Mounet, Silvain, Albert Lambert ml., H. Krauss, Alexandre aj. uvolili se účinkovat. Letos ředitel divadla vy jednává i s umělci z Velké opery a z Komické opery a bude mu asi lze ještě v tomto létě vypraviti i veliký repertoire operní. Hraje se od června do konce září každou neděli a sválek odpůldne. To má svoji dobrou příčinu: Jednak umožňuje se tím spíše v této době divadelních prázdnin pohostinské vystupo vání umělců z velikých divadel pařížských, jednak, a to především, umožňuje se širokému publiku v Paříži a v okoli získati umělecký požitek, který by jinak těžko byl těmto širokým vrstvám přístupný. Neboť ceny sedadel jsou zde na pařížské poměry nezvykle laciné: od 1 do 10 franků. Tak je otázka ryze uměleckého požitku přístupného i lidu hravě rozřešena jediným člověkem. Máně se ptáme: a u nás? Tato francouzská scéna, zřízená v bezpro- střední blizkosti Paříže, tvoří naprostý soulad mezi přírodou, která propůjčuje scéně svůj ze- lený rámec a mezi krásou živou, krásou umě- leckých gest a mimiky vynikajících herců. Doba antická nalezla tento soulad mezi přírodou a mezi lidskou kulturou. Středověk ztratil v ponurých zdech klášťerních smysl pro tuto harmonii. Na nás, lidech novověkých, je- dině záleží, chceme-li, ztracenou harmonii téla a duše, přírody a člověka, opět obnoviti. A ještě jinou, hluboko zející ránu na těle lidstva lze nám tímto lékem zahojiti: vyplnit lidstvu sváteční prázdné dni ušlechtilým ob- sahem. Nutnost toho pociťuje se zejména dnes ve Franeii: provedením odluky církve od státu jednou pro vždy byl odvrácen zájem mass od náboženských obřadů, jimiž po dlouhá stalet
#32 alto_textblock #32
se mysl zbožných věřících ve svátečních dnech povznášela a zušlechťovala. Toho dnes už nen u většiny obyvatelstva, aspoň ve Francii. A řek- něme si upřímně: ani u nás! Nesmíme si však představovat, že by proto smýšlení většiny oby- vatelstva se obrátilo nepřátelsky proti církvi. Není zde pražádného fanatického záští. Li však prostě přešel přes zájmy eírkevní k denní- mu pořádku, církev a její zájmy pro duši lidu francouzského už nečxistuje. Ten fakt se nedá už nikdy odčinit. Návrat k církvi není už nikdy možný, eírkev se prostě dopustila ve Francii příliš velkých chyb, aby dovedla si zlskat byt i nejumírněnější občanstvo. Nepravím pro víru, ta věc je už dávno ve vlasti Voltairově a Can tově odbyta, ale pro církevní politiku. Jedna mezera se však stále citelněji poci- tuje: je nutno vyplniti něčím ušlechtilým prázdné hodiny nedělních a svátečních dnů. J prostě třeba dáti lidu náhradu za bohoslužby, to cítí dnes všichni lepší lidé ve Franeii:a rovnocennou náhradou za náboženské obřady může býti jedině — umění! Ryzi umělecké po- žitky, divadla, koncerty, opery, obrazárny. museu — to vše nutno učinit massám přistup ným buď zdarma nebo skoro zdarma. A ze jména divadlo! Ať už se jakkoli pochybuje výchovné ceně divadla, už ryze umělecký po- žitek dovedl by jistě nahradit lidu to »povzne- sení mysli z prachu«, jaké mu podávaly cjr- kevní obřady, pokud ještě lid ve svém jádru Takové asi myšlenky mi vířily hlavou, když jsem minulé neděle po 17minutové jizdé vlakem z Pařiže se blížil k rozlehlému návrší, kde ve svěží zeleni se vynořovaly majestátní obrysy kyklopského hradu, jehož portál poznáme podle četných kamenných sloupů v řeckém stylu. V tomto městě Champigny, takořka u bran Pa- ríže, v rozkošné krajině, poseté na hodinu cesty
#33 alto_textblock #33
věřil.
#34 alto_textblock #34
daleko vilami pařížské bourgeoisie, kde mezi pahorky hadovitě se vine čistá lesklá hladina Marny, stojí toto »Antické divadlo přírodal«. Očekávání mne nezklamalo. Vidět tu po celé tři hodiny tropického vedra tísniti se tři- tisícový zástup, vidět, jak každý naslouchá s vnitřním požitkem slovům klasické francouzské tragedie, Corneillova Cida, vidět, jak ony pře- dlouhé heroické tirady, jež by naše »umění- milovné« obecenstvo v naší zlaté kapličce nad Vltavou jistě k smrti nudily, zde naplňují nad- šením a obdivem a strhují k potlesku, to viděl, přivede vás k pevnému přesvědčení, že umělci, kteří tímto způsobem nahrazují svému lidu svá- teční a nedělní pobožnost, jsou na správné cestě. A současně uvede vás tento pohled na smutné myšlenky: kde my máme svého Cor- neilla, Racina a Molira, proč my dosud ne- máme klasických tragedií a komedií, proč nám osud nedopřál tak skvělých literárních tradicí, po 300 let starých a přece stále svěžích, jako Francouzům? Ale nebuďme tak neskromni a ne- chtějme tak mnoho: ptejme se zatím jenom, kde že máme aspoň překlady klasických děl literatury franesuzské? Kolik je toho přeloženo z Moliěra, Corneilla, Racina ? Kromě tří, čtyt věcí Molirových — nic! Nedivme se však: »Dollarová princezna«, »Veselá vdovička«a jiné toho druhu produkty táhnou u nás více, nežli by táhl Cid nebo Polyeucte. A v beletrií je tomu zrovna tak: Sherlok Holmes a Buffalo Bill podle všeho u nás zatlačí všechen zájem o cennou literaturu, a to i u vralev středních t. zv. inteligence. A pak se divme, že dosud máme tak málo přeloženo z nejlepších autorů J. H. cizích literatur