#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
sz ce
#3
alto_textblock
#3
V Praze, v sobotu 21. srpna 1909.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 230.
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a večerní listy
předplácí se-
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsie. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fliálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 90h
Poštou:
na měslo,
na čtvrt ieta . . . . 9 K 8n h
s dvojí zásilkou
ačsi
Ba čtvrt iota : . . : k d
#7
alto_textblock
#7
ecerni
#10
alto_textblock
#10
ání.
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní člslo . . . . . . . 10
večerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rukoplsy se nevracejl
#12
alto_textblock
#12
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#13
alto_textblock
#13
Sokolský výlet do Poštorné
a německý boj proti němu.
Z Vídně, 21. srpna. Ačkoli sokolská župa
dolnorakouská do této chvile nemá ještě v rukou
odmitnutí rekursu, zdejší listy již mají zprávu
o potvrzení zákazu. V českých kru-
zích se ovšem s odmrštěním počitalo již pro
nedostatek času. Politické úřady zakázaly slet,
po měsíce již ohlašovaný, teprve v posledn
chvíli, na výhrůžky »Volksratu«. Z Mistelbachu
bude posláno v neděli do Poštorné 60 čet-
níků za velení důstojníka a kromě
toho bude míti prapor 99. pěšího plu ku
ve Znojmě hotovost. Z jižní Moravy
podle zpráv sem došlých chystá se hro-
madná účast, zejmena sokolské jednoty na
Slovácku budou na místě.
#14
alto_textblock
#14
Výminečný stav pro vídeňské Čechy.
Z Vídně, 21. srpna. Poměry, ve kterých
žijí vídeňští Lechové, nedají se srovnati s ni-
čím jiným, než s výminečným stavem. České
schůze a podniky se na celé čáře zakazují, za-
tim co německé štvanice se dovolují a zatím co
politické úřady dovolují zkrvavení českých hlav
a ničení českého majetku. Celkovou situnei
osvětluje bleskově, že slet sokolský v Po-
štorné jest zakázán a rekurs od-
mítnut, zatím co německo-nacionál
ní štváčské schůze v Poštorné jsou
povoleny a povoleny zůstanou.
V ryze české obci tedy nesmí se konati zábava
česká, ale vpád německých hord, sehnaných
z celého světa, dostane úřadní sankci. Ve
Vídni byla dnes zakázána v Národ-
ním domě v XV. okresu svolaná vel-
ká schůze lidu, kterou pořádala národně-
sociální strana. Také divadelní před-
stavení, které se mělo konati po této schůzi
a na kterém se měly hráti „Vlastenecké povin-
nosti“, bylo policejním ředitelstvím zaká-
záno. Jaké poměry panují ve Vídni, toho do
kladem jest dnešní psaní „Montagsztgu.“, polo
úřadního to listku, který obviňuje Čechy, že on
jsou ve Vídni a Dolních Rakousích útočnými.
Tento lístek praví: „Čeští Sokolové pod-
nikají útok na Vídeň. Každou neděli
zdvihá se bouře v jiném koutě: ve Švechatě,
Melíku a Poštorné. Jest to umělé rozněcování
národnostních svárů v zemi, která doposud byla
ušetřena tohoto moru. Je to dobývačné ta-
ženi proti Vídni a Dolním Rakou-
sům a to se děje v okamžiku, když celá poli-
tická situace žádá, aby všechny strannické
choutky byly potlačeny. Dolnorakouským Če-
chům anebo těm, kdo za nimi popel rozněcují,
nemožno nevyčítati, že oni jsou útočníky. V Pra-
ze byla velká německá menšina donucena ku
plachému mlčení, studenti starodávné německé
Karoliny byli posláni se zkrvavenými hlavami,
protože vytáhli v čepičkách a stuhách, ale Ví-
deň a Dolní Rakousy jsou drážděny vzdorným
vystupováním českých Sokolů. Před 380 lety
odrazila Vídeň prvni obležení, ona také přemůže
obležení z r. 1909. Zpupným oblehatelům ne-
kynou žádné vavříny.“ — Tak píše vládní list.
co mají teprve pak psáti štváčské listy německo-
nacionálni! — Současně ministr vnitra baron
Haerdtl a všechny dolnorakouské úřady vy-
dávají Čechům vysvědčení, že si
-očínají vzorně, s klidem naprost
korektně, bez nejmenší nezákonitosti!
Předsednictvo Slovanské jednoty o výsledku
posledních parlameniních konferencí.
Z Vídně, 21. srpna. »N. Fr. Pr « zazna-
menává dnes projevy předsedy a místopředsedy
Slovanské jednoty, na které se obrátila se žá-
#15
alto_textblock
#15
dostí, co soudi o výsledku posledních parla-
mentních konferenci. Posl. Udržal prohlásil
»K uzdravení parlamentu konference Glabiň-
ského nepřispěla a nesmí se zapomínati, co
jsme na konferenci nepokrytě řekli, totiž že Slo
vanská jednota dosud ještě chce odstraniti ny-
nější systém a tento cil bude tské nadále sle-
dovati. Ve dnešní vládě spatřuje Slovanská jed-
nota systém, který národní strannickostí ohrožuje
také parlamentarismu a to jest pro ni o příčinu
více, aby domáhala se co nejenergičtěji jejího
odstranění. Dokud potrvá tento proti-
slovanský systém, není na trva-
lou dělnost řlšské rady ani pomy
šlení. Před svoláním českého sněmu považuji
každé zasedání říšské rady za nemožné
nejkrásnější vládní programy za zbytečné.«
Místopředsedla Slovanské jednoty posl. dr-
Šusteršič pravi: »Počitalo se namnoze
s roztržkou ve Slovanské jednolě, ale naopak,
ukázala se ještě větší pevnost její. Nejdůleži-
tější usnesení byla učiněna jednomyslně.
Na všech stranách panovala pevná vůle
zůstati pohromadě a vejíti do pod-
zimní kampané jako uzavřená taktická
jednotka. Vnitřní pevnost Slovanské jednoly
jest totiž mnohem siloější, než se myslí, kromě
toho pak jest toto sdružení v českém národě
a také u Jihoslovanů neobyčejně populární.
Pravděpodobně potrvá dlouho a bude vždy pe-
vnější.
Nutno tedy počítati s ní jako s veličinou
danou a to tím více, protože vykonává také
nepopíratelný a rostoucí vliv na přibuzné sln-
vanské skupiny. Usnesení na konferenci Gla
biúského stala se s plným zřetelem na
usnesení Slovanské jednoty. To bylo politicky
velmi moudré a zůstavilo u Slovanské jednoly
dobrý dojem.
Kdyby v politice záleželo jenom na dobré
vůli, mohli bychom říci, že vyhlídky nejsou
špalné, ale v politice rozhodují elementy věcné
a na těch se prozatím nic nezměnilo. Usnesení
že napřed mají býti svolány zemské sněmy.
Slovanská jednota úplně schválila, protože při-
kládá činnosti sněmů největší váhu. Zdali na-
děje vlády, že počátkem řijna bude možnu svo-
lati říšskou radu, se splní, o tom ovšem po-
ebybuji.«
#16
alto_textblock
#16
Baron Bienerlh a český sněm
Z Vídně, 21. srpna. Jak se proslýchá, za-
počnou porady Bienerthovy se stranami zem-
ského sněmu kolem 4. září. Porady nejsou
myšleny jakožto schůzka obou stran u společ-
ného zeleného stolu, nýbrž bude baron B ie-
nerth, resp. ostatní členové kabinelu, vyjed-
návati se zástupci Čechů a Němců zvláštěa
oznámí jim svoje plány a návrhy pro příští za-
sedání českého snému. Pro případ, že tyto po-
rady budou míli poměrně uspokojující průběh,
jest úmysl svolati český sněm již kolem 13. září.
Kontrolní shromáždění zase odpadnou.
Z Vídně, 21. srpna. Letošní kontrolní shro-
máždění vojenská odpadnou zase dle dohody.
uzavřené v ministerstvu války s dotyčnými cen-
trálními úřady.
#17
alto_textblock
#17
Hrabě Aehrenthal.
Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) Ohlášené už
povýšení ministra zahraničních záležitostí svob.
pána Aehrenthala do stavu hraběcího oznamuje
se v dnešním »Wiener Zeitung« úřadně takto:
Jeho Veličenstvo ráčil Nejvyšším vlastnoručním
listem ze dne 17. srpna povýšiti ministra císat-
ského a královského domu a ministra zahra-
ničních záležilosli Aloise svob. pána Aehren-
lhala do rakouského stavu hraběcího.
#18
alto_textblock
#18
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg.e
oznamuje: Cisař propůjčil rozhodnutím ze dne
8. srpna velkoprůmyslnikovi Jindřichovi Ge
#19
alto_textblock
#19
singerovi v Roztokách u Prahy stav
šlechtický a diplomem ze dne 26. května 1909
propůjčil mu predikát z Rappoltsbergu. — Císat
propůjčil rozhodnutím ze dne 12. srpna in-
spektoru tajné stráže policejní Václavu Bin-
derovi a tajnému policejnímu strážníkov
pražského policejního ředitelství Františkov
Lukešovi stříbrný záslužný křiž s korunou
a tajnému policejnímu strážníkovi Václavu Hla-
dikovi v Praze stříbrný záslužný kříž.
Z Vídně, 21. srpna. (K. k.) »Wiener Zige
uveřejňuje vyhlášku ministerstva obchodu ve
srozumění s ministrem veřejných praci ze dne
20. července 1909, týkající se vysvědčeni
Ženského výrobního spolku pro
šití prádla a výrobu šatů sdru-
žení pracujících žen ve Vídnia
Ženského výrobního spolku pro
výrobu satů spolku »Ludmilae
v Českých Budějovicíeh; dále uveřej-
ňuje nařízení ministerstev financí a obchodu ze
dne 23. července 1909 o vyclívání věnců
jiných předmětů na výzdobu vojenských hrobů;
vyhlášku ministerstva železnie ze dne 6. srpna
1909 o opětném prodloužení koncesní lhůty pro
dokončení úzkokolejné elektrické malodráhy
v Karlových Varech od Marianské ulice k jižní
části návrší Helenina dvoru; nařízení mini-
sterstva spravedlnosti ze dne 13. srpna 1909
o provádění samovazby a zřízení komise pro
vykonávání trestů pro krajskou trestnici v Lito-
měřicích; vyhlášku ministerstva železnic ze dne
17. srpna 1909 o prodloužení koncesní lhůty
pro dokončení elektrické úzkokolejné malodráhy
od hlavního poštovního úřadu až k nádraží pri-
vilegovaně rakousko-uherské společnosti státní
dráhy v Ústí n. L.
#20
alto_textblock
#20
Od Rusů prostřelená vzducholod.
Z Berlína, 21. srpna. (K. k.) Jak sdělují
ranní listy, konala se včera za přítomnosti vo-
jenských odborníků v remise ve Sehmargen-
dorfu zevrubná prohlídka obalu vzducholodi
»Tachudi«. Vyšetřováním se zjistilo, že místo
kterým bylo do vzducholodi střeleno, nalézá s
7 až 9 mm. pod rovníkem a oproti otvoru, kte
rým výstřel vyšel. Rusové zasáhli pravděpodobné
vzducholoď, když byla ještě naplněna a když
vznášela se ještě nad německým územím. Za-
hraničnímu úřadu byl oznámen tento výsledek
Spor čínsko-japenský odklizen,
Z Tokia, 20. srpna. (K. k.) Ve smlouvě,
která se týká dráhy antung-mukdenské, přisli
buje Čína japonské vládě při stavbě dráhy
veškerou pomoc a odvolává všechny námitky
#21
alto_textblock
#21
Z tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 20. srpna. (K. k.) Poslane
cká sněmovna jednala v dnešní schůzi o předlo-
hách, které týkají se žádosti jistého amerického
syndikátu o koncesi na stavbu dráhy Yumur-
talyk —Diarbekir a o železniční spojení Hodeidah —
Sanaa. Za rozpravy udála se mezi ministrem
veřejných prací Noradunghianem a vydavatelem
»Taninu« poslancem Džabidem živá slovní
potyčka. Ministr Noradunghian prohlásil, že podá
k vůli jistému článku žalobu na časopis »Ta-
nín«. Na konec byly obě předlohy schváleny.
#22
alto_textblock
#22
Události ve Španělsku.
Z Paříže, 21. srpna. (K. k.) »Matin« ozna
muje z Barcelony, že vojenský úřad nařídil
aby byl zatčen Ferrer, ředitel Moderní skoly
Ministr vnitra prohlásil, že vystoupí s nejkraj
nější přísností proti všem odstínům anarchismu
V obeích katolonských se stále zatýká. »Huma
nité« byla zabavena na španělských hranicíeh
pro zprávy o barcelonských událoslech.
Otázka kretská a — makedonská.
Z Londýna, 20. srpna. (K. k.) Jak se
»Reuterova kancelář« dovidá, neobsahuje n óta
kterou mocnosti zaslaly Turecku
#23
alto_textblock
#23
ani v obsahu, ani ve slovosledu nic rozhod-
ného. Nóta lituje, že Turecko neponechalo
ochranným mocnostem rozřešení krise na Kretě,
poněvadž tylo mocnosti projevily úplnou ochotu
k hájení tureckých zájmů na ostrově. Co se
týče Makedonie, dává se Portě na sroz-
uměnou, že v zájmu míru jest nejlepší cesta
k mocnostem, které podepsali berlínskou smlouvu,
jimž může býti předložena každá připadná stiž-
nost Turecka.
Z Kolina n. R., 21. srpna. (K. k.) »Kol
nische Zeitung« oznamuje z Berlína: Novému
případu s řeckou vlajkou v Kandii nebyl zde
od prvopočátku přikládán žádný zvláštní význam.
Jakkoliv nebyly odstraněny protivy, které se
vyskytly mezi řeckou a tureckou notou, soudí
se tu přece, že poslední odpovědí Řecka ne-
byla zatarasena cesta k dalším vyjednáváníma
že konečně oba státy najdou cestu k smírné do-
hodě. V souvislosti s otázkou kretskou mluvilo
se v poslední době opětovně také o o tá zee
makedonské a k úpravě této otázky
má prý býti vyžádána spolučin-
nost nejen ochranných mocno sti
nýbržtaké Německa a Rakousko-
Uherska.
#24
alto_textblock
#24
III. sjezd českých měst v Klatovech
#25
alto_textblock
#25
Valná část účastníků tohoto sjezdu odjela dnes
po 1. hod. odpolední rychlíkem české západní dráhy
z Prahy do Klatov. Účastenství zástupců měst ze
všech končin království jest velmi značné. Na tř
sta delegátů bylo přihlášeno v kanceláři Svazu měst
na staroměstské radnici. Na klatovském sjezdu budou
zastoupena následující města: Bakov nad Jizerou
Grünvald Josef, Bělá u Bezděze: Jeřábek Jan, JU
Mašek Josef, Benešov: JUDr. Feršman Ladislav
Blatná: Martinovský Jaroslav, Boleslav Mladá: Ph.
Mr. Matoušek Bohumil, Brandýs nad Labem: JUDr.
Jiskra Václav, starosta, Drnec Vilém. MUDr. Zitel
František, člen zast.; Brandýs nad Orlicí: Herzan
František; Brod Německý: MUDr. Eduard Šubert.
Březnice: Hošek Cyrill, Lederer Julius: Bubeneč
Borovský František, arch. Chytrý Václav V.: Čela-
kovice: Čurda Jindřich, starosta, Pecháček Josef.
měst. radní: Dobrovice: Brož Josef. Šurovský Josef.
Domažlice: Duffek Maxmilian: Dvůr Králové nad
Labem: JUDr. Jeřábek František: Holice: MUDr.
Baur Václav; -Hora Kutná: Macháček Jan, JUDr.
Dolejš Vojt.: Hořice: Fejtar Jos., Novák Jan: Hosto-
mice: Černovský Karel; Hradec Jindřichův: Šetk
Rudolf: Hradiště Mnichovo: dr. Šverma Antonin.
Lochmann Adolí, Smutný František, Vorel Václav
Hronov: Šimek František; Chlum u Třeboně: Patták
Václav: Chrudim: JUDr. Novák Vilém, JUDr. Pippich
Karel; Janovice Uhlířské: Jednota Eduard, Svoboda
Joseí: Jaroměř: Pácalt Václav. JUDr. Trojan Joseí
Jeníkov Golčův: Jindřichevský Josef; Jičín: Jírů
Vojtěch, Prokeš Václav; Jistebnice: Slaba František
Josefov: Müller Štěpán; Karlin: c. r. Engelman
Josel. JUDr. Lokay František; Kladno: Kraus Jindř.
Pátek Benedikt. Procházka Josel; Klatovy: MUD
Mašek Alois: Kolín: Sládek Antonín, JUDr. Řetovský
Josef, inž. Hlaváček Antonín: Kostelec nad Labem;
MUDr. Vorlíček Alois: Kostelec nad Orlicí: JUC
Prošek Josef; Košíře: Bečka František; Kouřim:
Gotthard Hanuš, Olivieri Boh.: Kralupy nad Vltavou:
JUDr. Pavlousek Ladislav; Kyšperk: Theer Frant.
Litomyšl: MUDr. Lašel František; Lomnice nad
Lužnicí: Rut Alois; Lomnice nad Popelkou: Jirounek
Antonín: Louny: Šenfeld Antonín; Lysá nad Labemy
Vencour Josef: Merklín: Štich Jan; Městec Heřma-
nův: Plavec Josef; Město Nové nad Metují: Krása
Josef; Milevsko: Kafka B. M., JUDr. Kotner M.: Mi-
rovice: MUDr. Klima Josef; Motyčín: Charvát Josek
Mýto Vysoké: Tůma Antonín, JUC. Šarapatka Václ.
Náchod« JUDr. Čížek Joset: Nechanice: Vančura Bo-
humil: Nepomuk: MUDr. Lenner Augustin, Silovský
Vojtěch: Nusle: Jirsa František, JUC. Kurka Frant.
Pokorný Vilém: Nymburk: Ševčík Antonín: Opočno
Macháček František, Pavlík Václav; Pacov: Dvořál
Václav. Pazderka Ferdinand; Pardubice: Kuchynk
František, Liebich Jan; Pečky na dr.: Hejcman Janá
Pelhřimov: Fára František, JUDr. Linhart Antoníni
Písek: Špirhanzl Václav, JUDr. Uhlíř Josef: Plánice-
JUDr. Ambrož Jos., Brůha Frant., inž. Hanzlík Leop.
Jílek Václav, Kubale Mat., Plánička Václav, Řáha
Emanuel. Schejbal František; Plzeň: JUDr. Peták
Václav. MUDr. Egermaier Václav, inž. Mencl Václav
Plzák František; Plzenec: Bárta Jan, Basl Václav
Kyněl Vilém: Poděbrady: Dostál Mat., z Obereigneru
Vojtěch, Šebor Eduard: Polná: Volenec Jindřich.
#26
alto_textblock
#26
Praha: MUDr. Antonín Štychi. I. náměstek sta-
rosty, MUDr. Bouček Břetislav, Brož Václav, Břez-
novský Václav, Cetlovský Tomáš, JUDr. V. Funk
Herites Gustav, Hodek František, Hošek Josef. Hubá-
ček František, MUDr. Janatka František, Kaše Josef,
Kozel Matyáš, Ondřich Josef. Pinz Alois, Siřiště An-
tonin, Trnka Jan, inž. Frant. Zvěřina. Přeštice: Velko-
borský František. Příbram: JUDr. z Alemannů Max
Přibyslav: Půža Jan. Radlice: Jareš Václav, Suchý
Václav. Rakovník: Čermák Josef, JUDr. Jandač Petr.
Rokycany: Anichober Jan, JUDr. Karlík Hugo. Rych-
nov n. Kn.: Koun Karel. Říčany: Kohout Josef, Se-
dlec n. dr.: JUDr. Černý Václav. Smíchov: JUDr
Hádek Karel, JUDr. Steiner Fr. Strakonice: dva de-
legáti. Strašecí Nové: Kurzveil František, Týřl Ro-
bert. Sušice: Blažko Vilém, Maštovský Vojtěch, Mi-
kuláš Martin, Ph. Mr. Seidl Josef. Škvorec: Skřivan
Rudolf. Tábor: JUDr. Kotrbelec Alois a dva dele-
gáti. Týn n. Vlt.: Pavlíček Jindřich, Hájek Karel a
další dva delegáti. Týniště n. Orl.: Peřina František.
Růžička Jan. Unhošť: Selfert Josef. Ústí n. Orl.
MUDr. Vicena František. Vamberk: Boháč František.
Vinohrady Král.: Zavřel František. Vlaším: Němeček
Jan, Štětina Josef. Vršovice: Herold Bedřich, Švee
Adoli, Wirth Jan, Plaček Tomáš a Vilímek Václav.
Vysočany: Baumruk František, Hoímann Jan. Zá-
smuky: Snížek František. Zbiroh: Dr. Jedlička On-
dřej. Zdice: Holeček Prokop. Kunc Josef, Mareš Josef.
Švehla Antonin. Žamberk: Schwetz Vilém. Žirovnice
I. V. Hrouda. Žižkov: Čeřovský Hynek, Kotland Jan.
Kratochvil František.
Dále zástupcové těchto organisací: Jednota mag.
a obec. úřadníků kr. hl. města Prahy: Karel Kučera
Mařik Edvard. Národní rada česká: MUDr. Sleidl An-
tonín. Poradní sbor českých okresů: Adámek Karel,
JUDr. Mach Zdeněk. Svaz českých spolků okrašlova-
cích: Ph. dr. Jarník J. U. Vrchní chudinské ředitel-
ství. Hubáček František, vrch. ředitel ústavu chu-
dých, Vlk Josef. Zemský výbor král. českého: JUDr.
Hácha Emil. Zemský svaz pro povznesení návštěvy
cizinců v král. českém: Zavřel František.
Dále se ke sjezdu přihlásili: Belada Bohumil, úf.
aut. stav. inženýr; inž. Čížek Ludvík, docent české
techniky; Herain Jan, c. k. konservator; MUDr. Kli-
ka Čeněk; inž. Matějovský Ant.; JUDr. Pokorný
Václav, vicesekretář zem. výboru; MUDr. Procházka
Ladislav, zástupce měst. fvsika kr. hl. města Prahy;
dr. Šašel Dragen, gradski-senator, Karlovac; arch.
Velich František, vrch. inženýr: Waldstein Mansvet,
rada magistrátu; arch. Zákrejs Vladimír, inž.-asi-
stent; inž. Žižka Rudolí; inž. Šantrůček Richard,
stav. rada.
Hosté z Moravy a ze Slezska: Ústředí
starostenských sborů na Moravě: Okleštěk František,
1. nám. starosty, JUC. Ondrúšek Vlast., sekretář,
JUDr. F. Šromota, předseda, J. M. prof. Ursiny M.,
II. nám. starosty. Jihlavský sbor: JUDr. Chlum
Ludvík, jednatel. Břeclavský sbor: Hřebačka Jakub,
radní v Podivíně. Podivín: Pochylý Jan, měšťanosta.
Ústředí starostenských sborů ve Slezsku: JUC. Bře-
ský Antonín, tajemník. Z kanceláře stálého výboru
Svazu českých měst: Otakar Borůvka, mag. praes.
rada, JUDr. Václav Joachim, tajemník svazu, Josef
Groh, mag. praes, pokladník
#27
alto_textblock
#27
Denní zprávy.
— O nastávajících sněmovních konferen-
cích mají dnes oba orgány pražského kasina své
zprávy, z části souhlasné, z části odlišné. Dle
„Boh.“ svolá vláda česko-německou konferenei
a předloží jí „dorozumívací program“, který má
umožniti aspoň konstituování sněmu. V tomto
vládním programu bude prý na prvním místě
navrženo řešení nového rozdělení mandátů zem-
ského výboru, a to oklikou jich rozmnožení
z osmi na deset; ze dvou nových míst v zem-
ském výboru připadlo by jedno Němcům a jedno
Čechům. Druhou dorozumívací otázkou bude
dle „Boh.“ obsazování úřadnických míst dle
národnostního klíče. „Bohemia“ přiznává, že
v této otázce narazí dohoda na největší obtíže,
protože Češi by pokusu o zmenšení své dosa-
vadní državy kladli nejostřejší odpor.“ Při zjed-
návání obsazovacího klíče pro místa zemského
úřadnictva bude se sotva jednati o více, nežli
že Němcům mají pro budouenost učiněny býti
jakési naděje na spravedlivější zřetel.“ Snad
maně, snad úmyslně přezírá „Boh.“, že obsazo-
vání úřadnických míst zemských není českým
poslancům a přísedícím — a dosud také kon-
servativního velkostatku — jen otázkou državy,
nýbrž otázkou zásadní, a principem jest jim
kvalifikace a při ní dokonalá znalost obou ja-
#28
alto_textblock
#28
FEUILLETON.
#29
alto_textblock
#29
Antické divadlo pod širým nebem
u Paříže.
Z Paříže, v srpnu. (Pův dopis.)
Klassický starověk našel si jeden z nej-
účinnějších a nejpodivuhodnějších požitků esthe-
tických ve svých nádherných a nákladných di
vadlech, zřizovaných v ohromných polokruzíeh
(hemicyklech) z kamene, jak o tom podnes skvělé
svědectví dává divadlo Dionysovo v Alhénách
divadlo Orange, v Nímes a v Arles ve Franei
a jinde.
V naší době opravdového modernismu nelze
se tudíž diviti, že zástupy diváků odměnily en-
lhusiasmem první pokusy o obnovu anti
ekého divadla pod sirým nebem
v Bussang a v Orange.
Příznivé přijetí, jakého se těmto uměleckým
pokusům dostalo, vzbudilo v zápěti lítost, že
Paříž, město par excelence divadelní, nemá
dosud něco podobného.
Tato mezera byla brzy vyplněna, díky od-
vážné inicistivě nadaného umělce Alberta Dar
monta. Sám herec, zrozený v Champigny u Pa-
říže, vyvolil tam a přetvořil širý prostor přírodní
vyhluboval půdu, přesazoval, stavěl uprostře
nádherné vegetace tři scény postavené nad
sebou a spojené širokými stupní; a před jevi
štém takto zřízeným upravil veliký polokru
(hémicyele), obklopení zeleným rámcem svěžích
stinných stromů.
To se stalo na svahu téhož předhoří Cham
pigny (Campiniacum), které Římané pokřtili jmé-
nem »Návrší Bakchovo«, které král Jindřich III
shledal nevyrovnatelně krásným, kde král-slunce
(Ludvik XIV.) snil, že tam zbuduje skvostný
palác, jenž by vévodil celému údoli řeky Marne
#30
alto_textblock
#30
na svahu téhož předhoří bylo 23. července 1905
triumfálně inaugurováno otevření antické h
divadla přirodního (Théatre Antique de
la Nature).
Na ziři po této nezapomenutelné inaugu-
raci Catule Menděs, z nejoprávněnějších kritiků
dramatických, napsal;
»Podivuhodný to den, který věští přiští dny
neméně krásné.«
Uprostřed nádherných dekorací přírodních,
před rozlehlým skvělým palácem na skále se
pnoucím, k němuž vedou schody o nesčetných
stupních, pod modrým nebem rozléhajícím se
zpěvem vlašťovek, bylo v dokonalé souhře před
našimi zraky představováno drama Péladanovo.
Pan Albert Darmont může býti dvojnásob
hrd, neboť k jeho úspěchu hereckému pojí se
tvůrčí rozkoš z realisované idee: neboť j e ho
dílem je toto divadlo pod širým nebem, které
může pojmouti více než tři tisíce diváků, kde
akustika je tak dokonalá, že po celé čtyři
dlouhé akty neunikne jediná slabika ani nej-
vzdálenějšímu diváku, divadlo, pro které vynašel
symbolickou novotu trojí opony, jež podobně
jako ptačí křídla může se jediným rozmachem
roztáhnouti, zvýšiti, nebo úplně stáhnouti.
Je to prostě úchvatné a krásné . . .«
Během předešlých čtyř let (1905, 1906.
1907, 1908) byla představována v letních mě-
sících na tomto přírodním divadle celá řada
nejslavnějších dramatických děl : Corneillův Cin,
Horace, Polyeucte; Molirův Lakomec, Do
Juan, le Bourgeois gentilhomme, le Mědecin
malgré lui; Racinovy tragedie Phědre, Athalie,
Iphigénie, Britannicus; Daudelova F'Arlésienne
tragedie Erinye od Leconta de Lisle *) atd.
** Erinnyes, tragédie antique de Leconte de
Lisle, vyšlo loni v novém skvostném vydání s ryti-
nami našeho Fr. Kupky nákladem A. Romagnol
Paris, Rue de Seine 85.
#31
alto_textblock
#31
Mussetovo drama: O čem sní mladé dívky
Beaumarchaisova comědie Figarova svatba atd. atd
Umělci z Comédie Frangaise i jiných před-
ních divadel pařížských (Paul Mounet, Silvain,
Albert Lambert ml., H. Krauss, Alexandre aj.
uvolili se účinkovat. Letos ředitel divadla vy
jednává i s umělci z Velké opery a z Komické
opery a bude mu asi lze ještě v tomto létě
vypraviti i veliký repertoire operní.
Hraje se od června do konce září každou
neděli a sválek odpůldne. To má svoji dobrou
příčinu: Jednak umožňuje se tím spíše v této
době divadelních prázdnin pohostinské vystupo
vání umělců z velikých divadel pařížských,
jednak, a to především, umožňuje se širokému
publiku v Paříži a v okoli získati umělecký
požitek, který by jinak těžko byl těmto širokým
vrstvám přístupný. Neboť ceny sedadel jsou zde
na pařížské poměry nezvykle laciné: od 1 do 10
franků. Tak je otázka ryze uměleckého požitku
přístupného i lidu hravě rozřešena jediným
člověkem. Máně se ptáme: a u nás?
Tato francouzská scéna, zřízená v bezpro-
střední blizkosti Paříže, tvoří naprostý soulad
mezi přírodou, která propůjčuje scéně svůj ze-
lený rámec a mezi krásou živou, krásou umě-
leckých gest a mimiky vynikajících herců.
Doba antická nalezla tento soulad mezi
přírodou a mezi lidskou kulturou. Středověk
ztratil v ponurých zdech klášťerních smysl pro
tuto harmonii. Na nás, lidech novověkých, je-
dině záleží, chceme-li, ztracenou harmonii téla
a duše, přírody a člověka, opět obnoviti.
A ještě jinou, hluboko zející ránu na těle
lidstva lze nám tímto lékem zahojiti: vyplnit
lidstvu sváteční prázdné dni ušlechtilým ob-
sahem. Nutnost toho pociťuje se zejména dnes
ve Franeii: provedením odluky církve od státu
jednou pro vždy byl odvrácen zájem mass od
náboženských obřadů, jimiž po dlouhá stalet
#32
alto_textblock
#32
se mysl zbožných věřících ve svátečních dnech
povznášela a zušlechťovala. Toho dnes už nen
u většiny obyvatelstva, aspoň ve Francii. A řek-
něme si upřímně: ani u nás! Nesmíme si však
představovat, že by proto smýšlení většiny oby-
vatelstva se obrátilo nepřátelsky proti církvi.
Není zde pražádného fanatického záští. Li
však prostě přešel přes zájmy eírkevní k denní-
mu pořádku, církev a její zájmy pro duši lidu
francouzského už nečxistuje. Ten fakt se nedá
už nikdy odčinit. Návrat k církvi není už nikdy
možný, eírkev se prostě dopustila ve Francii
příliš velkých chyb, aby dovedla si zlskat byt
i nejumírněnější občanstvo. Nepravím pro víru,
ta věc je už dávno ve vlasti Voltairově a Can
tově odbyta, ale pro církevní politiku.
Jedna mezera se však stále citelněji poci-
tuje: je nutno vyplniti něčím ušlechtilým
prázdné hodiny nedělních a svátečních dnů. J
prostě třeba dáti lidu náhradu za bohoslužby,
to cítí dnes všichni lepší lidé ve Franeii:a
rovnocennou náhradou za náboženské obřady
může býti jedině — umění! Ryzi umělecké po-
žitky, divadla, koncerty, opery, obrazárny.
museu — to vše nutno učinit massám přistup
ným buď zdarma nebo skoro zdarma. A ze
jména divadlo! Ať už se jakkoli pochybuje
výchovné ceně divadla, už ryze umělecký po-
žitek dovedl by jistě nahradit lidu to »povzne-
sení mysli z prachu«, jaké mu podávaly cjr-
kevní obřady, pokud ještě lid ve svém jádru
Takové asi myšlenky mi vířily hlavou, když
jsem minulé neděle po 17minutové jizdé vlakem
z Pařiže se blížil k rozlehlému návrší, kde ve
svěží zeleni se vynořovaly majestátní obrysy
kyklopského hradu, jehož portál poznáme podle
četných kamenných sloupů v řeckém stylu.
V tomto městě Champigny, takořka u bran Pa-
ríže, v rozkošné krajině, poseté na hodinu cesty
#33
alto_textblock
#33
věřil.
#34
alto_textblock
#34
daleko vilami pařížské bourgeoisie, kde mezi
pahorky hadovitě se vine čistá lesklá hladina
Marny, stojí toto »Antické divadlo přírodal«.
Očekávání mne nezklamalo. Vidět tu po
celé tři hodiny tropického vedra tísniti se tři-
tisícový zástup, vidět, jak každý naslouchá
s vnitřním požitkem slovům klasické francouzské
tragedie, Corneillova Cida, vidět, jak ony pře-
dlouhé heroické tirady, jež by naše »umění-
milovné« obecenstvo v naší zlaté kapličce nad
Vltavou jistě k smrti nudily, zde naplňují nad-
šením a obdivem a strhují k potlesku, to viděl,
přivede vás k pevnému přesvědčení, že umělci,
kteří tímto způsobem nahrazují svému lidu svá-
teční a nedělní pobožnost, jsou na správné
cestě. A současně uvede vás tento pohled na
smutné myšlenky: kde my máme svého Cor-
neilla, Racina a Molira, proč my dosud ne-
máme klasických tragedií a komedií, proč nám
osud nedopřál tak skvělých literárních tradicí,
po 300 let starých a přece stále svěžích, jako
Francouzům? Ale nebuďme tak neskromni a ne-
chtějme tak mnoho: ptejme se zatím jenom,
kde že máme aspoň překlady klasických děl
literatury franesuzské? Kolik je toho přeloženo
z Moliěra, Corneilla, Racina ? Kromě tří, čtyt
věcí Molirových — nic! Nedivme se však:
»Dollarová princezna«, »Veselá vdovička«a
jiné toho druhu produkty táhnou u nás více,
nežli by táhl Cid nebo Polyeucte. A v beletrií
je tomu zrovna tak: Sherlok Holmes a Buffalo
Bill podle všeho u nás zatlačí všechen zájem
o cennou literaturu, a to i u vralev středních
t. zv. inteligence. A pak se divme, že dosud
máme tak málo přeloženo z nejlepších autorů
J. H.
cizích literatur