#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 3. prosince.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 334.
čislo v Praze za 2
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakco
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#11
alto_textblock
#11
Strachy o sněmovnu.
Z Vídně, 3. prosince. Včera pronesl posla-
nec dr. Pattai v X. okresu vídeňském (po
ministru dru. Gessmannovi, jenž opět
mluvil pro vyrovnání), řeč o thematě: »P ar-
l'amentlidový«, ve které pravil: »Nevě-
řím, že jest možné, aby nová sněmovna lidová
vzala za své, věřím však, že jsou při práci
živlové, kteří na to tlačí. Bylo by opravdu
smutně, kdyby zase musilo býti apelováno n
voličstvo, které v minulé periodě volební osvěd-
čilo tolik obětavosti a tolik bojovnosti. Dojde-li
k novým volbám, my se zastrašiti nedáme.«
Žádné druhé rokování o protipolských pru-
ských předlohách.
Z Vídně, 3. prosince. Jak »Národní Listy«
již oznámily, zodpoví dnes bar. Beck dotaz
poslance Breitera v příčině o bou protipol-
ských zákonů na sněmě pruském
a na říšském sněmě německém podaných. Zá-
roveň zodpoví také dotazy, které naň podali po-
slanci Malik a Stránský Eduard v pří-
čině protiněmeckých lvovských de-
monstr a cí.
Poslanec Stapiňski ohlásil předsedům
slovanských klubů, že chce učiniti návrh, a b
se konala o otázce té velkádebata.
Bylo mu to však vymluveno. Bylo ukazo-
váno k tomu, že projevy, které staly se koncem
minulého týdne na prospěch Poláků pruských,
jsou takové, že by mohly být debatou ve sně-
movně oslabeny. Kromě toho dáno mu na uvá-
ženou, že taková debata by mohla vyzněti ke
škodě těch, pro které se zamýšli. Následkem
toho jediné, následkem těchto úvah poslanec
Stapiňski od návrhu svého upustil.
Ke změně v ministerstvu zeměbrany.
Z Vídně, 3. prosince. Úřadní noviny vídeň-
ské vyhlašují nejvyšší rozhodnutí z neděle dne
1. prosince, kterým se dosavadní ministr země-
brany, polní zbrojmistr Latscher sprošťuje
úřadu a uděluje se mu paronie, zároveň pak
jmenuje se nástupcem jeho odborný šéf v mini-
sterstvu zeměbrany šl. G e o r gi.
#12
alto_textblock
#12
Ministr Latscher odstupuje dříve, než
se v posledních dnech hlásalo. Bylo tvrzeno, že
změna se uskuteční formálně teprve až za
prázdně vánoční a novoroční po jeho návratu
z Meranu. Proč změna ta urychlena, neví se.
V parlamentě hádají všelijak a vyšlovena také
domněnka, že jest třeba odpovědného šéfa na
některé pilné záležitosti tam chystané.
Předchůdce Latscherův, polní zbroj-
mistr Schönaich, stal se společným mini-
strem vojenství; předchůdce Schönaichův, hrabě
Welsersheimb, padl, protože někter, n jeho osob-
ním odpůrcům se zlíbilo, nedopřáti mu 25letého
jubilea v ministerstvu. Několik dní před tímto
terminem byl propuštěn. Latscher padl na
půdě parlamentu. Od známé odpovědi, kterou
dal v příčině utýrání dvou vojínů na smrt, stal
se nemožným. Po odpovědi této prohlásil posl.
Schuhmeier, že nesmí již do sněmovny
vstoupiti a Latscher do ní nevkročil! Odešel
ihned ze sněmovny k ministerskému předsedovi
a dal mu svoji demisi. Byla to však demise,
daná proti představeným, kteří jej
přiměli ve sněmovně dáti takovou odpověď, jaká
jest snad možná v kasárnách, která jest však
vyloučena ve sněmovně lidové, jde-li o smrt
dvou mužů z lidu, způsobenou nelidským cho-
váním surových poddůstojníků. Jako chodí po-
slanec prof. Steinwender 23- let se slávou,
že porazil on kdysi ministra obchodu barona
Pina, tak bude choditi nyní poslanec Schuh-
meier se slávou, že porazil on ministra, k to-
mu vysokého důstojníka-vojáka, on, jenž prý
uváděl kdysi v pohyb ve vídeňském Práteru kolo-
#13
alto_textblock
#13
toč.
#14
alto_textblock
#14
Telegraflcké zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Změna v ministerstvu zeměbrany.
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) Císař vyda
ttyto vlastnoruční listy :
#16
alto_textblock
#16
Milý svobodný pane Beckuli
Schvaluje návrhy Vaše povoluji v milosti
Svému ministru pro zeměbranu polnímu zbroj-
mistru Juliu Latscherovi šl. Lauendorfovi
vyžádané sprostění úřadu, propůjčuji mu
v uznání jeho dosavadních výtečných' služeb
#17
alto_textblock
#17
s prominutím poplatku stav svobodných
pánů, pročež máte učiniti, čeho potřebí a
jmenuji odborového přednostu ve Svém mini-
sterstvu pro zeměbranu, polního podmaršálka
Bedřicha šl. Georgiho Svým ministrem pro
zeměbranu.
Ve Vídni, dne 1. prosince 1907.
d
František Josef v. r.
Beck v. r.
#18
alto_textblock
#18
Milý polní zbrojmistře šl. Latscherel
Vyhovuje v milosti Vaší prosbě, podané ze
zdravotních ohledů, za sproštění úřadů Mého
ministra pro zeměbranu, propůjčuji V ám
v uznání Vašich dosavadních výtečných služeb
s prominutím poplatku stav svoboldných
pánů a vyhražuji si Vás opětně použíti na
vojenském velitelském místě.
Ve Vídni, dne 1. prosince 1907.
František Josef v. r.
Beck v. r.
Milý polní podmaršálku šlechtici G eorgi!
Jmenuji Vás Svým ministrem pro země-
#19
alto_textblock
#19
branu.
Ve Vídni, dne 1. prosince 1907.
František Josef v. r.
Beck v. r.
#20
alto_textblock
#20
Jmenování.
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) »W. Ztg.«
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval
akademického sochaře Richarda Ta uten-
hayna ve Vídni učitelem v IX. třídě hodnostní
na umělecko průmyslové škole odborné v Ja-
blonei.
#21
alto_textblock
#21
Z úřadníio věstníku uherskélo.
Z Pešti, 2. prosince. (K. k.) Panovník zprostil
vrchního župana barčského komitátu Jana K azya
na jeho vlastní žádost úřadu a pověřil vrchníh“ žu-
pana komitátu rábského Gezu Liopaye správou
komitátu barčského.
#22
alto_textblock
#22
Polonyi a jeho odpůrci.
Z Pežti, 2. prosince. (K. k.) U trestního soudu
okresního konalo se dnes závěrečné líčení o žalobě
pro urážku na cti a utrhání, vznesené bývalým mi-
nistrem spravedlnosti Polonyem na členy pešt-
ského zastupitelstva obecního Heltaye a K o m-
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
O čísle 13.
#25
alto_textblock
#25
Problem „nešťastného“ čísla 13., jenž má ve
všech zemích přívržence a odpůrce, diskutuje se
zvláště horlivě v Americe a na sobě odporujících ná-
zorech založila se celá věda, jejíž výsledky shrnul
profesor Davis z university v Indianě v delším po-
jednání. Pro americké universitní profesory není totiž
žádná látka příliš bizarrní, aby se nedala „vědecky?
zpracovati.
Jak známo, jest v Novém Yorku „Klub 13“, jenž
shromáždil jistý počet odvážných mužů, kteří chtějí
vzdorovati osudu. Sedají jen po 13 u stolu, mívai
slavnostní schůze v pátek, jenž připadá na 13. den
měsíci, rozsypávají sůl na ubrus, zkrátka dokazují,
že nevěří žádné pověře. Bádáním profesora Davis
jest názor těchto hrdinů sílně otřesen, dle něho ne-
může býti pochybnosti, že číslo 13 skutečně přináší
neštěstí a nebezpečí. Tázal se 2000 lidí, v kterém
roce se u nich objevily různé chyby a neřesti, na
příklad kouření, kdy se počali špatně učiti a vůbec
zabočili na špatnou cestu a 85 procent tázaných od-
povědělo, že ve 13 letech. Kromě toho propátral sta-
tistiky všech velkých pojišťoven na život celého
světa, v nichž jest na základě počtu pravděpodob-
nosti zjištěno průměrné procento úmrtí. Výsledek byr
že z obyvatelstva celého světa vždy ze 13 osob ročně
jedna zemře.
Pověra o čísle 13 vyskytuje se již v nejstarších
bájích lídstva, nevznikla snad teprve v době kre-
sťanské na základě vypravování o poslední večeři.
při níž kromě Krista, zasvěceného smrti, bylo prí-
tomno 12 apoštolů, nýbrž nalézáme ji již v nordické
mythologii, kdež Loki, bůh zla, sedá ke 12 světlým
bohům za stůl a pak usmrtí Baldura, boha jara. Po-
věra žije také ve starých indických pověstech a ve
starém číselném systemu Židů jest slabika, ozna-
čující číslo 13, zároveň sympolem smrti. V lidovém
podání znamená číslo 13 všeobecně temný osuda
má účinek také na moderní život. Ve mnohých ame-
rických věžovitých domech následuje na dvanácte
#26
alto_textblock
#26
st
#27
alto_textblock
#27
nsě-
#28
alto_textblock
#28
hned čtrnácté patro a při domovních číslech vypo-
máhá se často číslem 121/2 místo 13. V vNěmecku
jest více než 500 hotelů, v nichž u čísel pokojů je
třináctka vynechána. Ve mnohých divadlech, jako na
příklad v turinské opeře, není žádného sedadla
s osudným číslem. Turci vymýtili slovo třináct ze
svého slovníku, Italové neužívají čísla 13 nikdy ve
svých loteriích a v Paříži a jiných velkých městech
mají tak zvané čtrnácté, pro něž posílají, sejde-li
se náhodou ve společnosti 13 osob
Případů, v nichž si číslo 13 vyžádalo svou hroz-
nou oběť, vypravuje se celá řada, uvádíme jen nej-
drastičtější, jenž se udál při diner u malíře Millaissa
a jehož obětí prý se stal básník Arnold. Společnost za-
sedla ke stolu a v tom objevilo několik bázlivých,
že jest 13 hostí. Arnold však se smál a pravil: „Tvrdí
se, kdo v takovém případě vstane první od stolu,
že do roka zemře. Nuže, se svolením dam vystrou-
háme osudu mrkvičku. Dva moji přátelé, silní, zdraví
hoší a já vstaneme současně a tak ztížíme smrti
volbu.“ Šest měsíců na to zemřel Arnold náhle
srdeční vadou, za několik dní potom byl nalezen
jeden z jeho přátel mrtev v posteli s revolverem ve
ztuhlé ruce a skoro v téže době zahynul třetí, jenž
tehdy rovněž vzdoroval osudu, při ztroskotání lodi.
Jsou ovšem také lidé, kteří naopak pokládají čí-
slo 13 za zvláště šťastné a kterým také štěstí při-
náší. Třináctka byla na příklad oblíbeným číslem Ri-
charda Wagnera a hraje v jeho životě jakousi úlohu.
Narodil se r. 1813, má 13 písmen ve svém jméněa
složil 13 oper. Tannhäuser byl dokončen 13. dubna
a poprvé provozován 13. března Dne 13. února
Wagner zemřel. Pontifikát Lva XIII. byl jednímz
nejdelších a nejskvělejších v dějinách církve 13 bylo
posvátným číslem starých obyvatelů Mexika, jejich
týden měl 13 dní a měli 13 bohů. Stroj č. 1313 bal-
timorské a ohijské dráhy měl prý zvláštní štěstí atd.
To vše jsou prý však výjimky, jež dle profesora Da-
visa jen potvrzují pravidlo.
#30
alto_textblock
#30
z Autodafé opiových dýmek. Velká podzimní
slavnost v Han-ču, hlavním městě činské provincie
Če-kianu, stala se letos zvláště zajímavou podivným
obřadem. Radost obyvatelstva nad koncem opiové
éry zádala imposantního projevu, slavnostního aktu
#31
alto_textblock
#31
města.
#32
alto_textblock
#32
jenž by symbolisoval osvobození od hrozného pan-
ství neřesti. Před několika nedělemi byly všechny
opiové brlohy města zavřeny; všechno náčiní, které
slcužilo kuřákům, bylo pečlivě sebráno a v den pod-
zimní slavnosti shromáždilo se nepřehledné množství
lidu na náměstí před radnicí. Na vyvýšeném místě,
aby slavnostní akt bylo viděti ze všech částí města,
byly postaveny dvě pyramidy z opiových dýmek.
Kolem slavnostního místa vlály obrovské červené
prapory. Snesené kuřácké náčiní tvořilo dvě velké
hromady, skoro sedm stop zdélí a šest stop v prů-
měru. Dýmky byly svázány v otýpky a bylo jich
asi 10.000. Na místo slavnosti dostavily se deputace
uniformovaných studentů s prapory a konečně se
přiblížila také nosítka mandarinů. Kolem obou hra-
nic byla nakupena sláma a vše polito petrolejem.
Když pak po slavnostním obřadu pyramidy zapáleny,
vyšlehl plamen vysoko k nebi. V několika okamži-
cích bylo všechno náčiní zkázy navždy zničeno.
S mosaznými lampami, jež byly v opiových brlozích
sebrány, bude uspořádáno několik velkých plesů a
pak budou lampy pověšeny ve veřejných budovách
= Doživotní sňatek prý jest zločinem. V před-
nášce před sociologickou společností v San Francisku
vyjádřil se profesor a hvězdář Edgar Larkin násle-
dovně: »Sňatek na doživotí jest největším zločinem,
který může býti spáchán na světě, ať už na něj po-
hlížíme se stanoviska fysiologického, psychologického
anebo antropologického a třetí strana, která spojí
muže a ženu ve sňatku manželském po celý život,
ať už civilním nebo církevním způsobem, anebo jest
podobným obřadům svědkem, jest největším zločin-
cem na světě.« — Učený pan profesor dodal, že jeho
náhledy jsou výsledkem 20letých horlivých studit ži-
vota, antropologie a lidské povahy. Pravil potom:
»95 procent zločinů na světě zaviněno bylo doživot-
ními sňatky a smlouvy ty musí býti po čase odstra-
něny. Jestliže potrvají, anglo saské plémě vybyne.
Vím velmi dobře, co mluvím, neboť mimo studie to-
hoto předmětu bylo mně dokázáno, že mám pravdu.
Dotazoval jsem se na mnoha stranách a obdržel do-
pisy od 18.000 žen ve Spojených státech — žen ta-
lentovaných, rozumných a universitně vzdělaných —
a ty všechny potvrdily, že mám pravdu.-