#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Číslo S1.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 24. března 1900.
#4
alto_textblock
#4
Jinak z bojiště mnoho nevého oznámiti nelze.
Zaznamenati dlužno pouze, že dochází na nepře-
tržité šarvátky v okolí města Mafekingu. Všecky
pokusy, kteréž podnikli dosud Angličané, aby osvo-
bodili toto město, byly marny. Než kdyby toto
město i třebas padlo do rukou Boerův, dobyli by
tito jen úspěchu mravního. Strategického významu
by to nemělo.
#5
alto_textblock
#5
Z Londýna, 22. března. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje 20. t. m, z Cronstadtu: Boerové, jimž velí
Ollivier, srazili se blíž Bethulie s britským vojskem
generála Gatacra. Angličané byli poraženi
a měli těžké ztráty. Boerové, kteří zajali
mnoho Angličanů, soustřeďují veliké síly. Přibyl sem
velitel Dewet. — Táž kancelář oznamuje 21. t. m.
z Pretorie, že president Krüger vrátil se sem v ne-
děli ze Svobodného oranžského státu. — U Gabere-
nos byla svedena, jak se oznamuje, malá bitka.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) Podle zprávy
»Timesů« z Bloemfonteinu, zaslané 22. t. m., pro-
hlásil prý president Krüger v proklamaci, vydané
21. t. m., že Oranžský svobodný stát
jest přivtělen k jihoafrické repu-
blice. Ale president Steijn vydal prý proti-
proklamaci, v níž prohlašuje, že Svobodný oranžský
stát trvá neporušeně dál. (?)
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Reut.
kanc.« uveřejňuje následující zprávy: Z Bloem-
fonteinu, 22, března. Generál French přibyl
v čele jízdecké brigády a jízdní pěchoty do Tha-
banchu (mezi Bloemfonteinem a Ladybrandem) a za-
hájil heliografické spojení s Masernem. — Z War-
rentonu, 22. března. (T. k.) Boerové vyklidili
Klipdam a Windsorton a potopili prámy u Revertonu
a Windsortonu. Přes Vaal možno dostati se jenom
plováním.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Times« ozna-
mují 22. t. m. z Kimberleye: Den, v němž vytáhne
vojsko, jehož úkolem jest vybaviti Mafeking, určen
dosud není.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Daily News«
oznamují 21. t. m. ze Springfonteinu: Generál Ca-
taere a jeho štáb nalézají se dosud zde.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Maseru ze dne 22. t. m.: V posledních
dnech táhli Boerové s velikým počtem vozů od Smith-
fallu a Uepeneru směrem k Ladybrandtu. To asi
jsou ony síly, které ustoupily od Nor walspontu,
Bethulie a Stormbergu, a nyní táhnou na sever.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Times«
oznamují z Buluwayu že ane 19. v. m.. o pruukem
dělo třeleckém boji dne 16. t. m, vedeném na vzdá-
lenost 2000 yardů ustoupil plukovník Plumer chráněn
tmou na večer k Lobatsi a nalézá se nyní u Kroko-
dilspoolu.
Z Kimberleye, 21. března. (T. k.) Batterie
jež byla přidělena jízdě, narazila včera při obhlídce
blíž Warrentonu na nepřítele. Strhl se dosti živý dělo-
střelecký boj. Čtyry děla Boerův neučinila žádné
škody a byla konečně umlčena. JJeden anglický voják
byl raněn. Dnes ráno zahájena byla palba z děl po-
znovu; z počátku živě, později však ochabovala.
Z Londýna, 23. března. (T. k.) »Times-
oznamují ze Springfonteinu ze dne 22. t. m.: Na-
proti nynější poddajnosti oranžských Boerů sluší za-
chovati opatrnost. Jsou důkazy, že jejich chování
není zcela upřímné. Velké množství zbraní,
které odevzdali, jsou bez ceny.
Z Barkley Eastu, 23. března. (T. k.)
(Zpráva »Reuter, kanc.«) Povstalci odevzdávají zbraně
velmi pomalu. Má se za to, že je ukrývají. Dřívější
landrost a úředníci byli v průvodu stráže odvezeni
do Kapského Města.
#6
alto_textblock
#6
Telegramy.
#7
alto_textblock
#7
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 23. března. (T. k.) (Zpráva uher.
tel. korr. kanceláře.) V pokračujícím rokování
o rozpočtu ministra spravedlnosti mluvil poslanec
Barta proti, a posl. Michal Nagy pro rozpočet.
Když promluvili ještě poslanci Visontay,
Garajossy, Kalman a Polonyi, odro-
čeno bylo další rokování na zítřek.
Pruská sněmovna.
Z Berlína, 23. března. (T. k.) Sněmovna
poslanců jednala dnes v prvním čtení o předloze
stran opatření proti povodním ve Slezsku. Ministr
orby bar. Hammerstein-Loosten odůvodňoval před-
lohu, která byla na konec přikázána 28člené komisi.
Příští schůze v pondělí.
Ze střední Afriky.
Z Bruselu, 22. března. (T. k.) Od výpravy
Lemairovy, vyslané ku prozkoumání území kam-
bangského, došla vládu neodvislého konžského státu
depeše ze dne 26. listopadu 1499, z níž vysvítá,
že výprava, když byla 18. července, kteréhož dne
dána byla poslední zpráva, vytáhla, dorazila k řece
#8
alto_textblock
#8
Kasaji a pronikla podle ní až k jezeru Dilolu. Na
zpáteční cestě postupovala výprava podle hranie
konžského státu a prozkoumala prameny celé řady
řek. Výprava nalézá se nyní u Fenke a dorazí asi
za týden do Lofoje Výprava urazila cestu asi
3006 km., ustanovujíc směr vědeckým měřením
Všude nalezla nejlepší přijetí a nikde nebylo nutno
užiti zbraní. Na třídenním pochodu od Luulahy se-
tkala se výprava s anglickým praporníkem Gib-
bonsem, jenž se k ní připojil. Praporečníku tomu,
který se ubírá přes Lofoj k jezeru Tanganycea
odtud k Nilu, přenechala výprava řadu nosičů.
Členové výpravy těší se vesměs dobrému zdraví.
Z Kamerunu, 23. března. (T. k.) Při vý-
pravě setníka v. Bessera v severu ochranného
území byli veškeří tři důstojníci, jakož i vojenský
lékař zraněni.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy hospodářské.
#10
alto_textblock
#10
Zřiďte nám zemskou pojišťovnu proti
krupobití.
#11
alto_textblock
#11
Píše se nám:
Zemský sněm Dolních Rakous zřídil a to nej
více zásluhou a přičiněním katolického kněze dra
Scheichra zemskou pojišťovnu proti ohni a proti krupo-
bití. Roku 1897 zřídil jednu a r. 1898 druhou zem-
skou pojišťovnu, zajisté jen na prospěch obyvatelstva
Dolních Rakous.
Opět bude zahájen zemský sněm a nebudeme
snad nadarmo čekati již dlouho na zřízení podobných
tomu ústavu směřujících ku prospěchu a blahu oby-
vatelstva měst a vesnic a zvláště ku blahu rolnického
stavu, ač jsme se již v čísle 130. »Čecha« r. 1894
a v č. 208. »Katol. Listů« r. 1897 dovolávali zřízení
především pojišťovny zemské proti krupobití. Sněm
království Českého by zajisté zavděčil se zejména
stavu rolnickému zřízením pojišťovny proti krupobití
a korunoval dílo svého nastávajícího“ zasedání
otevřel by eči těm měšťákům a sedlákům německým
a tak je přesvědčil, že v království českém nerozdíl-
ném a rovnoprávném lépe je postaráno o blaho hmotné
lidu, nežli pitomým zřizováním »uzavřeného území«.
Království České platí jedenáct milionů zlatých
pozemkové daně a kdyby na jeden zlatý platilo se
deset krejcarů pojistného, sešlo by se jeden miliona
jedenkrát sto tisíc zlatých, a rolník platící 50 zl.
daně gruntovní dal by pět zlatých pojistného a měl
všecku úrodu polní pojištěnou.
I kdyby na jeden zlatý daně pozemkové platilo
se 20 krejcarů pojistného, čeho by se 2,200.000 zl.
pravíme dva miliony dvakrát sto tisíc zlatých v celém
království. A kdyby těch 200.000 zlatých obrátilo se
na služné úředníkův zemské pojišťovny, zbylo by dva
miliony zl. na výpomoc těm, jež navštíví rána krupo-
bití. Jaké pomoci dostalo by se rolníkům, povážíme-li
že kroupy netlučou po celé vlasti. A rolník platící
padesát zlatých daní, platil by deset zl. pojistného
měl celou úrodu pojištěnou.
Roku 1898 dal se jistý rolník pojistit na patnáct
set zl. a platil 40 zl., pravíme čtyřicet zlatých pojist-
ného. Kroupy přišly dne 26. června 1898 a rozbily
všecku úrodu na hadry a cucky. A společnost po
jišťující, ne špinavá nýbrž solidní — dala mu náhrady
polovici pojišťové summy, a přece bylo krupobití tak
hrozné, že ze 46 mandel ječmene vymlátil venkoncem
čtyry kektolitry šlupin, pravé to zadiny,
a ze 77 mandel žita 9 hektolitrů šlupek zitnýcha
ze 101 mandele pšenice 10 hektolitrů zadniny, hodící
se nanejvýš ke krmení drůbeže. Z máku a hráchu
nebylo zhola — nic. Když ze 46 mandel ječmene
sklidí se 4 hektolitry zadniny, hodící se jen na šrot
a to ještě bídný, a ze 101 mandele pšenice sklidí se
deset hektolitrů zadiny, nehodící se ani k setí, ani
na mlýn, nanejvýš pro tu drůbež, což není to
úplné potlučení a zničení rolníka?
Proto, páni poslanci, vyprostež ei na nejjasnějším
panovníku králi prodloužení lhůty k zasedání a zřiďte
nám ještě zemskou pojišťovnu proti krupobití, aby
rolník někdy přede žněmi nestal se žebrákem. Úředníky
soukromých pojišťoven vlasteneckých přeložte k zem-
ské pojišťovně, aby nezůstali bez chlebíčka, a bude
dobře a blaze na jedné i druhé straně, a z mozolů
českého sedláka nebudou žíti a býti židovsko-
zednářské cizácké pojišťovny. Proto,
páni poslanci, ruce k dílu, aby ještě letos vstoupila
do života zemská pojišťovna proti krupobití na konci
to 19. století a na rozhraní devatenáctého a dvacátého
století. Doufáme tedy, že zemský sněm má již před-
běžné práce po ruce a že neopomene v tomto zase-
dání otázku tu rozluštiti.
#12
alto_textblock
#12
Česká společnost pro obchod s uhlím
v Praze. Upisování závodních podílů České spo-
lečnosti pro obchod s uhlím v Praze postupuje tak
rychle, že potřebný závodní kapitál upsán bude co
nejdříve. Upsány byly bezmála dvě třetiny napřed
stanoveného kapitálu. Je to důkaz, že potřeba své-
pomocného podniku hojně se uznává a že obecenstvo
#13
alto_textblock
#13
přichází mu s důvěrou vstříc. Není pochyby, že nová
společnost splní očekávání širokých vrstev konsu-
mentů Kdo by si přál ještě státi se účastníkem no-
vého podniku, tomu jstanovy ochotně zašle a každé
vysvětlení podá buď První občanská záložna v Praz
anebo správní rada České společnosti pro obchod
s úhlím v Praze.
Největší těžařská společnost v Ra-
kousku. Alpinská montánní společnost, nejmohut-
nější to těžařská společnost v Rakousku, měla za
uplynulý r. 1899 hrubého zisku 7,244.733 zl. Z toho
bylo rozděleno akcionářům 3,474337 zl. to jest 10
procent dividendy. Příspěvky do úrazovny a nemo-
cenských pohladen činily 377.154 zl. Daní zaplatila
společnost za jmenovaný rok 788.511 zl. Správní
rada obdržela maličkou tantiému v obnosu 554.637 zl.
Čístý výnos báňské společnosti. Z Dort-
mundu, 23. března. (T. k) Přebytek Harpenské
báňské společnosti za měsíc únor t. r. činí 1,002.000
marek při 23 dnech práce proti 1,038.000 marek při
25 dnech práce v měsíci lednu 1900 a 709.000 marek
při 23 dnech práce v měsíci únoru 1899.
Zlatá měna ve Švýcarsku. Z Bernu,
23. března. (T. k) V národní radě podal Joos (ze
Šafhauzenu) návrh na revisi mincovního zákona ve
smyslu zavedení zlaté měny.
Vídeňská neněžní bursa. Dne 23. března. (Zá-
věrečné kursy.) Únorová renta 99.25. Květnová renta
99.25. Rakouská korunová renta 99 50. Stříbrná renta 99 10.
Rakouská zlatá renta 98.30. Uherská zlatá rentu 97.10
Uherská kor. renta 93.60. Losy z r. 1860 celé 136.—.
Losy z r. 1860 pět. 159 75. Losy z roku 1864 200 50 Losy
kreditní 396.50. Losy z roku 1854 164.—. Komunalní losy
389.50 Tisské losy 141.60. Turecké losy 121.50. Úvěrní
akcie 235.20. Anglobanka 124.75. Unionka 156 50. Banka
pro země rak. 117.75. Uherské kreditky 187.25. Bankovní
jednota 135.—. Mstav pro úvěr pozem. 252 00. Unionky
pražské —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov-Černo-
vická —.—. Státní dráha 134.25. Lombardy 25.70. Št. Hr
Köfl. —.—. Severní dráha ——.—. Severozáp. dráha 119.5)
Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 123.25. Česká sev
dráha —.—. Buštěhradská A) —.—. Buštěhradská B) 302.50.
Pražsko-duchcovská dráha —.—. Duchc.-Podmokelská 143.50
Ústecko-Teplická —.—. Vídeň. tramwayky 135.—. Nové víd.
tramwayky 130—. Dunaj. paroplavba 80.—. Tur. tabák.
rež. 152.50. Tov. na zbraně 176 50. Alpinky 261.50. Rim-
Muráňské 309.—. Pražské železářské 563.—. Záp.- české
uhelné 149 30. Sev. české uhelné —.—. Mostecké uh. 398 —
Česká montaní spol. 403.—. Napoleony 19.30. Paříž 96.40.
Londýn 243.05. Německá města 118.75. Ruble papír. 256.—.
Z Vídně, 23. března. (T. k.) Po pevném zahájení
průběh realisacemi v hodnotách báňských a klidem v ob-
chodě oslaben. Konec klidný. — Eskontní sazby 43/4—43/4.
Pražská pledinová bursa. Dne 23. března 1200.
Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenic
váhy 76—81 kg. na 1 hektolitr 8.— 890. Žito 70—75 kg.
těžké 7.15—7.65. Ječmen výhěr 8.00—0.00, obyčejný 6.70
až 6.80. Ovos bílý 6.——6.05, obyčejný 5.80—5 90. Kuku-
řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.35—3.50, nelisované
3.75—4.—. Sláma cepy mlácená 1.75—2.—, sláma ku stlaní
1.25—1.50. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.
Pšeničná mouka čís. O: 29.00—30.00, č. 1: 28.00—29 00,
č. 2: 26.50—27.50, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23.50—00.00
č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 19.50—00 00, č. 7: 17.50—-18.00
č. 8: 14.00—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I. : až 22.50
00.C0, č. II.: 21.50—(0.00, č. III.: 18.00—00.00, č. IV:
14.00—00 00. Pšeničné otruby 00 00—11.00, žitné otruby
11.50—11 60. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření
900 —10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření šlutý
9.25—10.50, k vaření zelený 10.25—11.50 Čočka 14.00 až
23.—. Zemčata k jídlu 2.35—2.45, k pálení lihu 1.40 až
—1.70. Olejnatá semena: Repka 13 15—13.35. Mák
2.6—27.—, Kmín 33 00—34.00. Sušené ovoce:
Švestky 15 50—19.00, hrušky 12.00—25.—, křížaly 9 50 a
12.—. Jetelová semena červená 49.00—81.—, bílá
25.— až 45.—. Sušená čekanka: 8.20—8 30.
Cukr. V Praze, 23. března. Z Ústí n. L. první
výrobek platil pohotově K 26 55—26.65, na březen K —.—
až —.—, na říjen-pros. 24.70—24.80.
Káva. V Hamburku, 23 břena. Platilo se
na březen 36.25, na duben —.—, na květen 36.10, na září
37.25, na prosinec 38.— marků.
Líh. V Praze, 23. března. Za 10.000 litrů stupř.
pohot. zboží líhu čistěného K 111.50 až 112.00. Surového
bramborového 38.75 až 39.25, surového melasového 38.25 až
38.75. V malém K 1.— až 1.50 a výše.
Příhon dobytka drobného a dovoz masa.
V Praze, dne 22. března 1900. — skopců živých, 99 skopců
zabitých, kilogram za K 1.— až 1.12.; 256 telat za-
bitých 1 kg za K 1.08 až 1.32, výminečně za K 1.40
po srážce 7—9 kg. na kuse, 36 prasat zabitých, a to: če-
ských 1 kg. za K 0 96—1.20, polských 1 kg za 1 08—1.16
K a bagounů uherských 1 kg. za K 1.14 až 1.16,
srbských 1 kg za K 0.00—0.00, 28 jehňat po K 11.00 až
16.—, 259 kůzlat kus po K 2.50—600. — Masa hovězího
bylo přivezeno 37.400 kg, prodal se 1 kg předního za 60
až 88 h., prima K 1.08 a 1 kg zad. za K 0.72—1.08, prima
K 1.28. Vepřového masa přivez. 10.500 kg., prodal se 1 kg
za K 0.96—1.20 českého a za K 1.08—1.16 polského. Prodej
byl prostřední.
#14
alto_textblock
#14
Král. české zemské divadlo v Prare
Márodní divadlo.
V sobotu, 24. března.
Začátek o půl 3. hodině.
Představení pro studentstvo.
VILEM TEL I.
Velká historicko-romantická opera o 4 jednáních. Dle Joua
a Bissa volně přeložil J. Böhm. Hudbu složil G. Rossini.
Vystavil regisseur p. Frant. Hynek. Operu řídí první
kapelník p. Adolf Čech.
175. hra (3. čtvrt.) v předpl
V sobotu, 24. března.
EMIGRANT.
Drama o čtyřech jednáních. Napsal Alois Jirásek. Vystavií
rožisér p. J. Šmaha.
Začátek o 7. hod.
Konec o čtvrt na 10. hod.