#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODN LISTY.
#3
alto_textblock
#3
23. října 1900. Číslo 293
#4
alto_textblock
#4
vzácné, ochotné a vytrvalé působení a podporu
rakouského oddílu, jenž osvědčil svou dávnou
statečnost. Konečně vyslovil přání, by výpravou
upevnilo se přátelství a úcta mezi oběma panov-
níky a státy.
Konečně uveřejňuje »Wr. Abendpost« lis
anglického brigádníka Dowarda poručíku řadové
lodi Jindrákovi v Tjencině, v němž uznávána
chrabrost a statečnost rakouského vojska a praví
jak anglické vojsko si na tom zakládá, že 13
u 14. července mohlo bojovati po boku ra-
kouského vojska.
#5
alto_textblock
#5
Anglo-německá smlouva.
w. Z Londýna, 22. října. Usudky ran-
ních listů o anglo-německém dohodnutí nejsou
jednomyslny. »Times« se diví, že toto dohod-
nutí způsobilo sensaci, kdežto »Daily Telegraph«
zve je největším diplomatickým úspěchem Salig-
burovým od dob berlínské smlouvy. »Timese
soudí, že dohodnutí to jest moudré, ale sotva
prý ospravetlňuje dalekosáhlé
konsekvence, kteréž jednotli v
z něho vyvozují. Nikdo v Anglii nepo-
mýšli na to, by se Německo své tradiční poli-
tiky oproti Rusku na prospěch alliance s Anglií
vzdalo.
— Nespolehlivé »Central News« se doví-
dají, že německo-anglické dohodnutí nabylo již
souhlasu Ruska a Italie. Anglické ministerstvo
zahraničních záležitostí neočekává od žádného
státu, který jest nyní v Číně zúčastněn, ná-
mítky proti smlouvě. Salisbury se zúčastněnými
mocnostmi dříve prý už o věci té jednal.
Z Nového Yorka, 22. října. (C.- B.
»New- York Tribune« shledává v německo- angli-
ckém ujednání skutečný německo-anglický spolek
a projevuje své potěšení nad snahou Německa,
Anglie a Spojených států dohodnouti se o dů-
ležitých otázkách mezinárodních. »New- York
Tribune« hledí zmenšiti význam smlouvy.
Z Petrohradu, 22. října. (C.-B.) Orgán
Němců »Herald« praví: Přijetí smlouvy marký-
zem Salisburyem je velmi neprozřetelný a fri-
volní anglický projev nedůvěry do Petrohradu.
Imperialističtí toryové důvěřují rozšafnosti ruské
politiky tak málo, jako své vlastní poetivosti.
List soudí, že tuto smlouvu uzavřel jest kn.
Hohenlohe.
Z Petrohradu, 22. října. (C.-B.) »Birž.
Vědomostem« je smlouva podivná a záhadná,
neboť celistvost Činy je společně převzatou zá-
sadou všech moeností. Anglo německá smlouva
čelí tedy k ochraně toho, co nižádné ochrany
nepotřebuje. Na otázku: S které strany hrozi
nebezpečí celistvosti Číny, zní odpověď: Jen
od těch, kdo chtěli zničiti ka
ždého, kdo by chtěl zabránit
aby nerozebrali si části kořisti, již dávno po-
važuje za svou. Rusko však dovede ehrániti
celistvost Číny vzdor všem úmluvám i bez nich.
»Novošti« považují dělení Činy za neod-
vratné. »Novoje Vremja« považuje území
severně řeky Pejha za sferu ruských zájmů
a nechce připustit politiku otevřených dveří na
tomto území.
#6
alto_textblock
#6
Auglo-německá akce.
Z New-Yorku, 22. října. (C.-B.) »New
York Herald« sděluje z Washingtonu : Dříve než
Mac Kinley projeví souhlas s kterýmkoliv člán-
kem anglo-německého ujednání, chce zjednatisi
jistoty o obsahu a účelu 3. článku její. (Tento,
jak známo, hrozí opatřeními: »jiné moci«, která
by chtěla území v Číně zabrati. Pozn. red.)
Z Paříže, 22. října. (C.-B.) »Agence Ha-
vas« sděluje : Zdejší čínský vyslanec odevzdal
list císaře čínského pro Loubeta, jímž tento jest
žádán za dobré své služby, aby zrychleno bylo
vyjednávání o mír.
Z Londýna, 22. října. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) »Observer« soudi, že anglo-německá
smlouva usnadní řešení krise východoasijské.
»Sunday Special« praví, že nemusís
důležitost smlouvy podceňovati. Rozptylujet
obavy v příčině akce německé v Číně. Pokud
o Činu jde, jest smlouva rovna málem
spolku na výboj i odboj. Britský lid
ji musí proto podporovati a jistě také Japonsko
a Unie budou souhlasiti. Jest tedy spolek
anglo-německo-americko-ž aponský
pro praktické řešení čínské otázky hotov —
soudí zmíněný list a končí: Vzhledem k ta-
kové allianci neodváží se Rusko k politice, jež
by vedla k vážným zápletkám, i jestiť proto
dle mínění našeho smlouva tat
nejdůležitějši mezinárodní udá-
lostí od famosní úmluvy Bismar-
kovy s Rakouskem v r. 1878, kteráž po
25 let byla hlavním činitelem pro zachování
míru evropského.«
»Daily Telegraph« praví, že smlouva
donuti prý Rusko, aby své plány odhalilo ; poli-
tika na vlastní pěst byla by prý ale nyní pro
ně jistě nebezpečnější než společný postup
s ostatními státy.
»Daily News« praví: »Pro případ
territoriálního zisku se strany jiných mocí vy-
hražují si Anglie a Německo další opatření.
Poukazuje snad zvláštní tato mlu v
na to, že vedle smlouvy právě uve-
řejněné existuje nějaké ještě
zvláštní dohodnuti?« Opposiční list
tento dává mezi řádkami na jevo rozmrzelost
svou, že se Anglie, třeba jen na čas, smlouvou
tou zříká territoriálních výhod v poříčí Jance-
kianu.
Také »Morning Post« upozorňuje na
to, že německý tisk hlavně proto tak se ze
smlouvy raduje, že úmluvou tou z am ez
se prozatímně aspoň také uskuteč-
nění anglických choutek na Jan-
cekianu.
»Standard« praví, že smlouva může
míti ještě důsledky dalekosáhlé a že nem us
zůstati obmezena právě jen na
Čínu. Není prý, míní list, dvou národův, jichž
zájmy odpovidaly by si více, nežli zájmy národa
německého i anglického.
#7
alto_textblock
#7
Operace.
Z Londýna, 22. října. Z Tjencinase
telegrkruje: Hr. Waldersee onomocněl. Uzdrav
se však brzy.
Z Londýna, 22. října. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« sděluje z Pajhotienu ze
dne 15. t. m.: Anglický sbor sem přibyl, ne-
naraziv na odpor. Zdejší úřady smýšlejí vesměs
přátelsky. Německý, francouzský a italský sbo
ubytovaly oe v městě Angličané táhli tři míe
#8
alto_textblock
#8
dále a položili se táborem na východním břebu
řeky. Osady v sousedství byly boxery vypleněny
a spáleny. Dva italští vojáci, kteří byli zajati,
byli později propuštěni a sdělili, že císařské
vojsko operovalo s úspěchem proti boxerům.
Domorodci sdělují, že dva francouzské prapory
dorazily do Paotinu a obsadily předměstí jeho.
Z Tjeneina, 20. října. (C.-B.) Čínské
vojsko v Čočau netáhlo Tjencinem; směr jeho
pochodu není znám.
Z Paříže, 22. října. (C.-B.) Generál
Voyron telegrafoval z Taku 20. t. m. : Fran
couzové obsadili paotinské nádraží
prohlidkují podél trati k severu a jihu až na
konec dráhy. Tato se opravuje.
Z Berlína, 22. října. (C.-B.) Úřadněs
oznamuje, že od 14. t. m. Waldersee ov
vlajka vlaje s císařského paláce v Pekině.
#9
alto_textblock
#9
Ostatní Čína.
Z Honkonu, 22. října. (C.-B.) Z Kan
tonu se sděluje, že povstání šíří se k Vy
chodní řece. Obyvatelé čekenští pochybují, že
vojenské úřady jsou s to chrániti město a oby-
vatele. Číňané praví, že povstalci se rozhodl
zbořiti 23. října všecky missie ve Kvantuně
povražditi všecky křesťanské domorodce.
Z Pekina, 22. října. (C.- B.) Nový an-
glický vyslanec Satow sem přibyl.
Z Honkonu, 22. října. (Reuter.) Z Kan
tonu oznamují, že okresy na východní řece pod
Poklem jsou odloučeny a proto docházejí od-
tamtud rozmanité pověsti o nepokojích. Čiňané
vypravují, že čínské vojsko mělo z počátku
štěstí, ale později bylo dvakrát poraženo. Jsou
obavy o Hujčan, krajské město. Dle ně-
kterých zpráv je prý již dobyto, dle jiných bylo
prý od císařského vojska zase dobyto. Proto že
nedocházejí nově zprávy, považuje se pověsto
pádu města za pravdivou. Smýšlení v Kantoně
se nezměnilo. Místokrálův náměstek vyhrožuje
sice povstalcům tresty, ale nesplní je. Jeho
provoláními opovrhují a strhují je, jak je vy-
věsí. Mnoho přivrženců povstání v Kantoně by
se k nim rádo přidalo, kdyby mohli předvídati,
že setká se se zdarem.
#10
alto_textblock
#10
Válka jihoafrická.
#11
alto_textblock
#11
Telegramy.
Z Kapského Města, 21. října. (C.-B.
Při svých útocích na Jagersfontein Bu
rové byli podporováni obyvalelstvem města, muž
i ženami. Byli však odraženi a utrpěli těžkýeh
ztrát. Na pochodu svém do Zeerustu lord Me-
thuen překvapil velitele Lemmiera, ukořistil 225
vozů a zajal 12 Burů. Jízdní posádka vytlačila
Bury z jejich postavení na železnici u Kron-
stadu. Také u Fouriessmithu a Frederickstadu
Burové byli poraženi.
Z Londýna, 22. října. (C. B.) »Reute-
rova kancelář« sděluje ze Standertonu z 19.
t. m.: Malé oddily Burů vrátily se ze severu,
když generál Buller opustil od jejich pronásle-
dování; ohrožují anglická spoje ní
Minulého týdne Burové vytrhali železniční koleje
východně a západně od Standertonu, ale způ
sobili tím jen malé škody.
Z Dublína, 22. října. (C.-B.) Trans
vaalský výbor irský usnesl se jedno-
hlasně, podat adresu presidentu Krů
grovi, až přijede do Evropy. Deputace vy-
praví se s ní do Francie. Adresa bude tištěna
v řečích anglické, francouzské, holandské a irské.
Z Teplic, 22. října. (Zvláštní telegram
»Národních Listů«.) Došel sem z ostrova sv
Heleny list, v němž Karel Baumeister, syn ze-
mřelého městského fysika dra. Baumeistra, sdě-
luje, že zúčastnil se bojů burských pod velením
Cronjeovým a že byl 22. února Angličany zajat
a na ostrov sv. Heleny dopraven, kdež dosud
v zajetí držen jest.
#12
alto_textblock
#12
Změna v kancléřství německé říše.
#13
alto_textblock
#13
Z Berlína, 21. října. (Zvl. tel. »N. L-
Dnešní listy obsahují k demissi Hohenloha bud
jen věci známě již a námi již dříve sdělené,
jako na př., že Miquel a Bůlow měli v sobotu
delší rozmluvu a že prvý nemíní nyní odstoupiti,
aneb zapírání fakt dávno známých, na př., že
nebylo a není žádných růzností mezi Miquelem
a Bülowem aneb konečně věci, jež se rozumí
samy sebou, na př., že Vilém II. sám spolko-
vým knížatům jmenování Bülowa oznámil, že
spolková knížata s ním souhlasila (jeť přece
pravidlem, že se předem už císař německý
knížat těch po jich souhlase táže. Pozn. red.
a že prvním úkolem hr. Bülowa bude, vypra-
covati předlohu pro říšský sněm, v níž by žá-
dána byla indemnita, pro výdaje v Číně uči-
něné. Že sněm za tyto nebyl předem požádán,
odůvodněno bude tím, že v Číně nevede se
válka, nýbrž že tam vyslána byla pouhá vý-
prava na potrestání útočníkův proti vyslanectvu.
Rozumí se samo sebou též, že panovníci a cizí
diplomaté, jak jest zvykem, Bülowu gratulovali.
Z Nového Yorku, 22. řijna. »Evening-
Post« praví: Poněvadž Bülow jest zástupcem
diplomacie nové školy a s čínskou politikou
Viléma II. souhlasí, lze čekati, že Ně-
mecko do mezinárodní politiky
zasáhne ještě víc než ted.
»World« míní, že změna v Berlíně má
jen přechodní význam osobnl, poněvadž Vilém I.
bude vždy svým kaneléřem.
»Sun« míní dle dřívější jeho činnosti, ž
Bülow míru evropského neporuší a bude přáti
zachování dobrých obchodních i politických
styků s Unií.
#14
alto_textblock
#14
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl na včerejšek k X. mimořádné schůzi, by
vyřídil předavším odvolání ze zamítnutých reklamací
podaných proti seznamům voličů pro letošní doplňo
vací volby obecní. Kromě tobo projednal několik
návrhů a usnesl se podati stížnost do rozhodnutí
místodržitelství, kterým zamítnuta stížnost městské
rady na povolení výroby v továrně firmy Röseman
Kühnemann v Holešovicích, v příčině které podán
byl dolaz již v dřívější schůzi sboru.
Po zahájení schůze přikročeno hned k jednacímu
pořadu.
Odvolání z vyřízených reklamací proti voličským
listinám pro doplňovací volby do obecního zastupi-
telstva král. hl. města Praby v r. 1900, jež podali
pp.: Bohumil Novotný na Malé straně, Robert Sláma,
majítel domu v HolešovicíchBubnech, p. Ant. Ne-
manský, majitel domu v Holešovicích-Bubnech, Aug.
Wildtmann, býv. obchodník na Novém městě, dr. Jan
Sachs, prokurista na Novém městě, P. Em. Zák, ka-
techela real. gymnasia na Smíchově a Jan Rys
#15
alto_textblock
#15
hostinský na Novém městě, byla k návrhu městské
rady zamítnuta a městská rada zmocněna, by odvo-
lání a stížnosti, kdyby ještě některé byly podány
jako opozděné zamítla.
Zpráva komise o zkoušení účtů obecních, škol
ních a zvláštních fondů za rok 1899 vzata na vě-
domí.
Schvalují se bez debaty: Návrh, aby říd. pě-
stounka Marie Hellerová dána byla na odpočinek
s výslužným ročních 1400 K; návrh, aby 4 místa
defin. opatrovnic při měst. opatrovnách a školách ma-
teřských přeměněna byla v místa pomocných pěstou-
nek; návrh na udělení odměny za referování ve
správní radě plynáren po čas nemoci referenta; ná
vrh na schválení nákladu 2300 K na správu para-
petu podjezdu mostu Palackého a návrh na schválení
ujednání s komisí pro kanalisování Vltavy a Labe
v příčině zřízení ramp u můstku plavebního kanálu
za Král. Oborou.
Přečtěna zpráva o zamítnuté stížnosti rady měst-
ské do výměru magistrátního, kterým bylo uděleno
živnostensko policejní schválení provozovny ku vý-
robě součástí úzkokolejných dráh na pozemku č.p
318 v ulici u papírny v Holešovicích, dle které ml-
stodržitelství popírá obci legitimaci ku stížnosti, pro-
tože námitky byly rázu veřejného. V důvodech praví
se dále, že nebyl zřízen podnik nový, nýbrž jen roz-
šířen starý na zmíněném místě již provozovaný. Se
zamítnutím stížnosti zrušilo místodržitelství zároveř
zákaz městské rady, provozovati živnost. Zpráva
městské rady vyslovuje nad rozhodnutím tímto pře-
kvapení, neboť obec jest ku slížnosti oprávněna jako
majitelka sousední parcely; dále není podnik, který
provoznje firma Rösemann Kübnemann rozšířením
starého závodu, protože nyní vyrábějí se v něm za
velkého hluku a bušení součástky úzkokolejných
dráh, kdežto dříve byla v místech těch zahrada, ve
které otesávaly se kameny. Jiný občan jest trestán
opomene-li provésti jediné jen opatření, kdežto zmí-
něné firmě nařízeno jich bylo tucet a když jich ne
provedla, byla jí výroba zakázána.
Usneseno podati proti rozhodnutí místodržitelství
stížnost k ministerstvu a kdyby ji zamitlo, ku správ
nímu soudu.
Jednací pořad tím vyčerpán a jelikož k volným
návrhům se nikdo nepřihlásil, schůze skončena.
#16
alto_textblock
#16
Denní zprávy.
— Německo-liberální volební provo-
lání vyšlo. Má jednu přednost: je krátké, však
přes to dlouhě dost, uváží-li se v něm spoust
odvážných tvrzení a zjevných nepravd. Přede-
vším se tam praví, že prý ve dlouhém boji,
jejž vedou Němci za nejvyšší statky, za posta-
vení národnosti své ve státě, za osvětu a po-
krok, budou míti nastávající volby význam.
To byl tedy boj za osvětu, vzdělanost a po-
krok, jejž sváděl pan Pfersche a Lecher, Wolí
a Pessler za pomoci statečného Bernara ! Pfersche
pomáhal tedy kultuře nožem a Lecher železným
kalamářem, jímž hodil po representantu reakce
a nevzdělanosti Abrahamowiczovi. — Však čtěme
dále: Nejbližší budoucnost snad rozhodne, zdali
Rakousko nebude rozbito a obětováno slovanské
diktatuře, neboť takový je cíl našich národních
odpůrců. Je to osudná mýlka, domnívat
se, že národní boj svádí se k vůli
řeči úřadní v některých částech říše. Nikoli.
Bojse vede za existenci Rakouskal
— Snad bychom odstavec ten podepsali, ovšem
že s malou korrekturou. Řekli bychom: Nejbližší
budoucnost snad ukáže, nebude-li tento stát vy-
rván německo-centralistické diktatuře. Je to
osudný omyl domnívati se, že jde tu o národní
rovnoprávnost v některých čásstech říše. Nikoli.
Boj se vede za osvobození Rakouska z německo-
centralistického mučivého objetí a o zřízení Ra-
kouska, jež by vlídným stalo se útulkem všech
národů . .« V provolání dále se praví, že na
zlepšení poměrů nelze v tomto stálé pomýšleti
dřive, dokud nebude tu pevného c!le
vědomé si vlády a svědomitého
zastupitelstva lidového, jež by
na podkladě němčíny, jako řeč
státní neb dorozumívací, zabezpe-
čily jednotu státní. Jen potom prý bude
Němcům v této říši zajištěno postavení zděděné
jen potom moc i sláva státu na venek se osvěděl,
a jen potom bude možno věnovati se s úspě-
chem pracím hospodářským. — Také my tou-
žíme po pevné, sebevědomé vládě a po poctivé
representaci lidu, ne ale aby svobodné národy
svírala v chomout němčiny, no aby ze souboru
států dělala na úkor přirozenému vývoji a v od-
poru s minulostí a na vlastní zkázu stát unifor-
movaný, v němž by Němec byl žalářníkema
ostatní národové žalařovanými, nýbrž aby rege-
nerovala Rakousko, jako bylo původně a jakým
opět státi se musí, nemá-li se rozletěti do všech
úhlů: Rakousko jako svazek národů, kteří ruee
si podali za tím účelem, aby na vzájem garan-
tovali si existenci svou. Jen v takovém Ra-
kousku dá se pracovati s úspěchem ve směru
kulturním a hospodářském, ne ale tam, kde
národové k takovéto práci musejí býti donuco-
váni svěrací kazajkou. Kdo dnes mluví o Ra-
kousku jako o státu a »poctivým lidovým za-
stupitelstvem«, s »německou státní řeči« a
»německým vedením«, je buď politický igno-
rant nebo nepoctivec. Jakým vyvrhelem
musili by býti národové rakouští,
jichž je zde dvakrát tolik ja ko
Němeů, aby sami sebe odhlasová-
ním v lidové representaci odsou-
dili k národnímu otroctví? To se
nestane a proto klidně uloží historie německé
provolání k těm — ostatním.
— Kluby občanské. Malostrans ký
Občanský klub v Praze bude míti ve
čtvrtek dne 25. října t. r. o 8. hodině večerní
v hostinci »u Karabínských« členskou schůzi,
v níž se představí pp. kandidáti pro volby do
sboru obecního zastupitelstva. Taktéž bud
jednáno o kandidátu pro V. kurii pro volby do
říšské rady a volných návrzích. Důležilost
schůze vyžaduje nejhojnější účasti pp. členů. —
Občanský klub v Holešoviclch-
Bubnech pořádá dnes v úterý 23. října
o půl 8. hodině večer členskou schůzi v ho-
stinci »u Kutilků« na Letné. Program : Na
vržení kandidátů pro doplňovací volby do sboru
obecních starších. Přístup mají členové klubu
a zvlášť zvaní voličové. Při vchodu dlužno s
legitimovati pozvánkou.
— Jubileum. V nejužším kroužku rodin-
ném oslavil v těchto dnech zasloužilý spisovate
a dlouholetý redaktor »Vesmíru« pan prot
Nekut své 60. narozeniny a zároveň svů.
odchod po třicetileté záslužné činnosti na výžá-
daný odpočinek. Co vděčných žáků, nyní ji
také mužů vědy a práce vzpomíná tu na do-
brého, přelaskavého učitele svého, který opravdu
otcovským jim byl rádcem a přítelem. Komu
jen přáno bylo blíže poznati šlechetnou povahu
oslavencovu, jeho nezištnou obětavost a veselou
srdečnost, zajisté mu přeje, aby ještě dlouho
byl zdráv a zachován tiché, plodné práci,js
národ nás tolik má zapotřebl.
#17
alto_textblock
#17
— Profossor František Müller mrtev
Po delší nemoci zemřel včera v Praze vynikající
učenec a spisovatel český pan Frant. Müller,
em. professor geodesie při české vysoké škole
technické v Praze. Prof. Müller narodil se
v Libochovicích dne 4. září 1835, kde jeho
otec byl vrchním na panství libochovicko-budyň-
ském. Gymnasium studoval v Litoměřicích, načež
vzdělával se na tehdejším stavovském ústavu
polytechnickém v Praze. Roku 1856 stal se
adjunktem při měření katastrálném v Tyrolsku.
Roku 1861 vrátil se do Prahy, ukončil studia
odborná a roku 1863 jmenován byl assistentem
mathematiky při české stolici mathematiky na
polytechnice pražské. Roku 1864 jmenován byl
supplentem českých přednášek o nižsí geodesii
a r. 1867 mimořádným professorem téhož před-
mětu. Po rozdělení polytechnického ústavu v če-
skou a německou vysokou školu technickou
jmenován byl r. 1868 řádným professorem geo-
desie na české vysoké školo technické, kde pů
sobil až do r. 1899, kdy odešel na zasloužený
odpočinek. Působil tedy plných 36 roků jako
učitel vysoké školy technické, který na stavov
ském polytechnickém ústavu vykládati počal
o vědách technických v jazyku českém vedl
jediného dosud žijícího dvor. rady prof. Zengra.
Prof. Müller náleží k oněm učencům českým,
kteří dokázali našim odpůreům, že lze pěstovati
vědy technické v jazyku českém, čímž vyvrátil
námitky, které vyskytly se při založení české
vysoké školy technické. Prof. Müller zavedl če-
skou terminulogii geodetickou, na jejímž zdoko-
nalení pracoval pak plných třicet roků. Jako
učitel náležel bez odporu k osobnostem mezi
studentstvem nejpopulárnějším. To dokázalo české
studentstvo četnými projevy a zejmena jmeno-
váním prof. Müllera čestným členem bývalého
Akademického čtenářského spolku a spolku poslu-
chačů inženýrství při české vysoké škole tech-
nické v Praze. Rovněž četná a vynikající jes
jeho činnost vědecká a spisovatelská. Sepsal
celou řadu odborných pojednání, z nichž uvá-
díme: »O kvadratuře kruhu«, Praha
1864; »O grafickém nivellování«,
Praha 1867; »O upotřebení anharmo-
nických i harmonických poměrů
při řešení některých úloh geode-
tických«, Praha 1868; »0 směru tíž-
nice, vlivu jeho na geodetická po-
zorování vůbec a na určení os
dlouhých tunnelů zvlášť«, Praha
1883. »O sférickémexcessu a jeho
významu při výpočtech geodeti-
ckých«, 1887, atd. Roku 1887 počal vydávati
nákladem spolku architektů a inženýrů v král.
českém a spolku posluchačů inženýrství české
vys. školy technické učebnici geodesie »Ko m-
pendium geodesie a sférické astro-
nomies; nebylo mu však popřáno dílo toto
ukončiti následkem trvalé choroby. Vynikající
činnost učitelská a vědecká prof. Müllera zajistí
mu věčnou památku v literatuře technické, jakož
v nesčetném počtu posluchačů, které odchoval
během působení svého na české vysoké škole
technické. Čest jeho památcel
#18
alto_textblock
#18
— JÚDr. Josef Herold. Přečetné jest množstv
blahopřejných projevů, které p. dr. Josef Herol
obdežel u příležitosti dovršení 50. roku věku svého.
Jednotlivci, korporace politické i samosprávné pro-
jevili jemu nejvroucnější sympatie. Celá řada obc
jmenovala dra. Herolda svým čestným občanem.
Jsou to zejmena města: Král. Vinohrady, Žižkov
Nusle, Golč. Jeníkov, Heřm. Městec a Brandýs n. L.
obce: Chodov. Štěrboholy, Keč, Strašnice, Kun-
ratice, Podolí, Záběhlice, Michle, Hostivař a Braník. —
Skvostně provedené adresy odevzdaly jemu: okresní
výbor Král. Vinohradů, volební skupina (Čáslav
Chrudim, Hora Kutná, Městec Heřmanův. Golč
Jeníkov), Heřm. Méstec, sbor poslanců českých.
úřadnictvo okresní, »Sokol« vršovický, zemské úřad-
nictvo při Národním divadle, město Žižkov, klul
nár. strany svobodomyslné na Žižkově a Občanský
klub na Žižkově. — Tableau: městská spořitelna na
Král. Vinohradech, bývalí koncipienti (pp. dr. Braben,
advokát na Žižkově, dr. Čermák, advokát v Hořo-
vicích, dr. Ducháček, advokát na Žižkově, dr. L
Dvořák, advokát v Praze, dr. Bobsk, okresní ta-
jemník v Mladé Boleslaví, dr. Havelka, advokát na
Král. Vinohradech, nynější koncipient p. dr. Ulirich,
JUC. Sommer a ředitcí kanceláře p. Herold). —
Blahopřáli písemně neb lelegraficky: nejv. maršálek
kn. Lobkovic; poslanci pp.: Josef Bromovský.
V. Formánek, dr. Serv. Heller, K. Adámek, dr. Jos.
Fořt, Jos. Krejčík, Jos. Hyrš, Václ. Březnovský, Jos.
Šulc, Václ. Němec, Jan Kaftan, dr. Koldinský, Frant.
Dostál, dr. Brzorád, A. Černý, Jindř. Doležal, dr.
Žáček, Václ. Janda, V. Holanský, Jos. Brdlík, Jos.
Janďourek, V. Sebnal, K. Loula, dr. Klouček, Erv.
Špindler, dr. Dvořák, Frant. Schwarz, Jos. Sokol,
Frant. Boček, dr. Šil, Ot. Materna, F. Udržal, dr.
Edv. Grégr. Jos. Karlik, dr. K. Pippich, dr. Lang, dr.
Dyk, dr. Čelakovský, dr. Pinkas, Jos. Wohanka,
Bečvář, dr. Podlipný a Hodys. Dále jednotlivci pp.i
Al. Wiesner, rada Pavlíček, sekr. Hruška s chotí,
Jos. Urbánek, dr. G. Kreiml z Libochovic, tov. J. v.
Novák s chotí, Jos. Matějka, Ferd. Hiller, Lad. Hejt-
mánek, Bř. Stieber, J. K. Jandík, Vend. Budil, Alex.
Storeh s chotí, dr. Jahn, prof. dr. Hanel, P. J. Šimon,
V. Rašín, učitel, Em. Stuchlý, dr. F. Lokay, V. Pro
cházka, okr. hejt., Al. Filcík, St. Kubr, Jos. Dumek,
dr. Teyrovský, M. Čelakovská, rada Kursch, prof. dr.
Hlava, Jos. Graf, Boh. Zeman, L. Franěk, dr. Vl.
Škarda, Karel V. Rais, V. Adamec, dr. A. Novotný.
purk. Lokay z Karlína, Váci. Vlček (»Osvěta«), dr.
Mašek z Klatov, H. Franc, Česká společnost v Kra-
kově, Fr. Ruth, prof. Tilšer, dr. Kukula, Leop. Ortová,
Prok. Grégr, Kar. Mollenda, Jos. Friedländer, řed.
Florian, Jan Červenka, Frant. Pěknice, purk. Lukáš
z Písku, Char. Hippman, dr. Peták z Plzně, řed.
Filip z Uhřiněvse, dr. Havelka z Chrudimi, Kobr
z Roudnice, dr. Podvinec, Pankrác Herold s chotí,
inž. Staněk, Župan Hribar z Lublaně, Wagner, repre-
sentant »Tempsu« ve Vídni, dr. Horäk z Pardubic
Václ. Štech, Kamil Ackermann, »Mělnické Listy«, Jan
Matoušek, dr. Štolba s chotí, dr. Žofka z Písku.
Štěpán z Vřelna, Jan Lier, B. Šnirch, Ant. Vávra.
Ant. Znojemský, Ferd. Voitl, Prof. dr. Maydl, dr. Ji
Tilšer, Jan Kondelík, Rössler s chotí, Jos. Fuksa.
Jiří Bittner, dr. Kurz, Ant. Müller, dr. Hendrych
dr. Tom. Černý, Fr. Suchánek, prof. Štěpánek, Frant.
Mayer, Tichý, dr. Mattuš, Jos. Vohanka, dr. Michal
s chotí, Al. Bureš, dr. Kožený, dr. Sobička z insp.
dr. Hlaváček, Penížek, not. Feyerfeil, řed. V. Starý,
c. r. J. Otto, Alb. Richter, Jos. Kragl z Jevíčka, dr.
Figar z Chrudimi a j. v. — Korporace blahopřály
tyto: Občanstvo velvarské, gen. zast. banky »Slavie
v Brně, středočeská pěv. župa Dvořákova, Řemeslnický
spolek v Jindř. Hradci, cukrovar v Uhřiněvsi, filiálku
banky »Slavie« ve Lvově, Menšina liberecká, filiálk
»Slavic« v Záhřebě, Měšť. beseda v Praze, Česká be-
seda v Teplicích, Nár. jedn. pošumavská pro Sulislav,
Česko-slovanská jednola, Společenstvo živnostníků
v Hostivaři, Pens. fond Nár. dívadla, Tělocvičná jed-
nota »Sokol« v Praze, spolek českých advokářů v Praze
společ. řemeslníků v Nuslích, spolek vysloužilců v
Vršovicích, Zemská banka, Nár. jednota pošutnavská
Společnost Nár. divadla, Sbor pro zřízení Nár. di
vadla, Živnost. čten. jednota v Karlíně, Sdružení če
ských zemědělců, Ústřední Matice školská, Společen-
ský klub v Praze, Gen. zastupitelstvo »Slavie« v
Vídni, Ženský spolek »Libuše«, družstvo dráhy Bran-
dýs-Neratovice, Měšť. beseda na Žižkově, »Sokol-
v Říčanech, damský odbor Nár. jednoty poš. v Praze
»Všehrd«, spolek »Panicové« v Karlině, spolek če-
ských učitelek, Pens. fond sboru a orkestru Nár. div.
učitelstvo měšt. škol ve Vráovicích, Jednota učite
#19
alto_textblock
#19
zeměd. a schůze voličů ve V. Byteší shromážděných. —
Okresní výbory: Brandýs n. Labem, Kladno,
Karlín, Lomnice n. L., Nový Bydžov, Semily, Zbirov,
Nechanice, Smíchov, Něm. Brod, Plánice, Opočno,
Příbram, Roudnice, Jaroměř, Plzeň, Březnice, Říčany.
Police n. M., Železný Brod, Hořice, Selčany. Zbra-
slav, Soběslav, Rychnov n. Kn., Velvary, Vlašim,
Kostelec n. O., Bechyň a Kouřím. — Městaa
obce: Rada kr. hl. města Prahy, Poděbrady, Jaro-
měř, Mladá Boleslav, Klatovy, Domažlice, Sulislav,
Třeboň, Hradec Králové, Libeň, Brandýs n. L., Golč.
Jeníkov. Jičín, Plzeň, Benešov, Přibyslav, Roudnice,
Lomnice n. P., Říčany, Písek, Soběslav, Mn. Hra-
diště, Jindřichův Hradec, Příbram, Chvaly, Louny,
Hrdlořezy, Nechanice, Hořovice, Nymburk, Roky-
cany, Beroun, Dvůr Králové, Slané, Jílové, Troje-
Podhoř, Mělník, Nový Bydžov, Tábor, Dobruška,
Habry, Rakovník, Náchod, Humpolec a Turnov. —
Politické kluby: Rokycany, Mladá Boleslav,
Soběslav, Nymburk, Turnov. Chrudim, Sedlčany, Plzei
(český klub), Domažlice, Pardubice, Klub nár. strany
svobodomyslné v Praze, Říčany. Jičín, Plzeň (ob-
čanský klub), Staroměstský klub, Louny a Jilemnice.
— Včera dopoledne přednesly blahopřání a odevzdaly
blahopřejné adresy dru. Heroldovi deputace: města
Žižkova, Klubu národní strany svobodomyslné a Ob-
čanského klubu na Žižkově, deputace města Heřma-
nova Městce a deputace zemského úřadnictva a tech-
nického personálu Národního divadla. — Městem
Žižkovem vyslány byly včera k posl. p. dru.
Heroldovi deputace: Ža městskou radu: slarosta
E. Žďárský, náměstek Gustav Žák, radní F. Bursíka
Jan Nesládek: za zastupilelstvo: J. Bucháček, J
Kovářík a F. Týbl; za členy okr. zastupitelstva ze
Žižkova: R. Praus a K. Gause; za občanský klub:
dr. F. Kotýnek a R. Baroubek; za klub svobodo-
myslný: dr. F. Eisner a J. Wolimann. Deputant
v 10 povozech vyjeli z městské radnice po 9. hod.
dopol. k obydlí oslavence, jemuž odevzdali zástupci
obce diplom čestného měšťanství, oba zmíněně kluby
blahopřejné adresy. Mluvčím deputací byl starosta
města, který oznámil oslavenci, že byl zvolen jedno-
hlasným usnesením městského zastupitelstva čestným
měšťanem Žižkova v uznání zásluh o národ českýa
jeho právo státní neohroženým vytrvalým bojema
právním důvtipem a projevil přání, aby se oslavene
dočkal v pevném zdraví uskutečnění snu, který jest
nám všem společným přáním, za které oslavenee
v čele našich poslanců tak neohroženě bojuje a síly
zdatné napíná. Přání toto sympatiemi provází veškerě
občanstvo žižkovské. Přijímaje diplom čestného
měšťanství a obě adresy odpověděl oslavenec velice
dojat, že tato tichá, ale upřímná pocta, právě v den
narozenin uspořádaná, utkví mu navždy v milé pa-
měti a jako dosud, že povždy své sympatie městu
Žižkovu zachová. Těší ho, že největší město po
matičce Praze zvolilo jej čestným měšťanem a vážísi
této pocty nejvíce. Veškerému občanstvu žižkovskému
nechť tlumočí p. starosta upřímný dik
— Úmrtí. Včera zemřela paní Františka
Budáková, roz. Štecherova v 30. roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 2. hod. odpol. z chrámu sv.
Cyrilla a Methoděje v Karlíně na olšanský hřbitov.
— Minulou neděli zemřela v Praze paní Fanny
Wltžkova, vdova po zakladateli známého novi-
nářského závodu, v 75. roce věku svého. Pohřeb
koná se ve středu 24. října o 10. hod. dopolední
z domu č. 17 v Bredovské ulici. — V Horažďovicích
zemřela dne 20. října t. r. paní Marie Schön-
hanslová, roz. Schmidova, vdova po dědičném
poštmistru a majítelka realit v 65. roce věku svého
ochrnutím srdce. Pohřeb zesnulé konati se bude dnes
v úterý 23. října o 10. hod. dopol. z domu smutku
na hřbitov sv. Jana v Horažďovicích. — V Rych-
nově n. Kn. zemřel včera ve věku 76 let p. Jose
Kratochvíl, měšťan a cukrář.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Strej-
čkova a pan Ludvík Basti, účetní, slavili
budou sňatek svůj ve čtvrtek dne 25. t. m. o 1/212.
hod. dopol. v chrámu sv. Štěpána v Praze. —
Manželé pp. Ferdinand a Františka Knáblovi,
jedni z nejstarších veteránů pražského herectva slaví
zejtra o 8. hod. ranní ve zdejším chrámu sv. Štěpána
svou stříbrnou svathu.
— Z české university. Pan docent dr. B. Ji
Mohl zahájí dnes v úterý o 5. hod. odpol. v Kle-
mentině č. I. své veřejné přednášky o francouzské
řečí a literatuře.
Z české vysoké školy technické
Praze. Dosud zapsání byli 1132 posluchači řádnía
49 mimořádných. Z těch je zapsáno: na stavitelství
inženýrské 376 (66 nových), stavitelství pozemní 25
7 nových), strojní inženýrství 394 (140 nových),
technická chemie 175 (58 nových) a obecné oddělení
111 (52 nových).
— Banket k oslavě 50. narozenin dra.
J. Herolda pořádají solisté, členové Národního
divadla dnes v úterý v 8 hod. večer v místnostech
restaurace Choděrovy.
— Lidové přednášky české university.
V páté řadě přednášek těch, která započne dnem
3. listopadu t. r., bude následujících šest kursů po
šesti hodinách: L. »Kapitoly o plastické anatomi
hlavy lidské«, prof. dr. O. Schrutz (pokaždé v so-
botu v Českoslovanské obchodní akademii v Resslově
ulici). — II. »O kovech«, prof. dr. Raýman (v pon-
dělí v posluchárně chemického ústavu české univer-
sity ve Spálené ul. č. 1. n.) III. »Jak soudí rozum
náš o mravnosti náboženské a bezbožské«, prof. dr.
Eug. Kadeřávek (v úterý, v sále Svatováclavské
záložny). IV. »O nejdůležitějších potravinách a jich
porušování«, doc. dr. E m. Formánek (ve středu
v posluchárně českého hygienického ústavu v budově
české fakuity lékařské, vchod z Bojiště). V. »O psycho-
logii dítěte«, doc. dr. Fr. Čáda (ve čtvrtek v sále
Svatováclavské záložny). VI. »O drahokamech«, prot.
dr. K. Vrba (v pátek v posluchárně přírodovědeckých
ústavů české university na Karlově náměstí, č. 21 n.)
Začátek pokaždé o 71/2 hod. večerní. Zápisné na
jeden šestihodinný kurs činí 1 K; přihlášky přijímají
se hodinu před první přednáškou v místnosti, kda
tato se koná, za šatnu se neplatí.
— První český pensionát pro dívky
v Praze. Spolek tento koná první řádnou valnou
hromadu v úterý dne 30. t. m. o 3. hod. odpol.
v místnostech ústavu v Žltné ulici č. 25.
— Bolzanův učitelský sirotčinec vydá
v nejbližších dnech důležitý spis »Podrobný návod,
kterak učiti jazyku mateřskému na školách obecných
a měšťanských s hojnými cvičeními a příklady«
z péra učitele a spisovatele J. R. Suchardy, známého
učitelstvu již dosavadními pracemi, jimiž staví učivo
mluvnické na nový základ, raze mu v části metho-
dické nový směr na školách našich. — Bolzanův
učitelský sirotčinec zadá úroky z nadac
učitele Neumanna v částce 717 K 09 h. Bližší pod-
mínky vyhlášeny budou v paedagogických listech.
— Kurs frančiny, který pořádá Českoslovanská
obchodnická beseda v Praze, zahájen bude 29. t. m.
ve škole u sv. Vojtěcha a vyučováno bude vždy
v pondělí a ve čtvrtek od 1/29. do 1/210. hod. večer.
Vyučování svěřeno panu V. Václavíkovi, odbornému
a zkoušenému učiteli frančiny. Kurs navštěvovat
mohou všickni členově, zápisné 4 K, po ukončení
kursu se vrátí. Školné 2 K měsíčně. Zápis koná s
do 28. t. m. v kanceláři Českoslovanské obchodnické
besedy v Celetné ulici č. 22—I.
— Z říšského soudu. Z Vídně 22. října. (Zvi.
telegr. zpráva »Nár. Listů«.) Říšský soud rozhodl
dnes o žalobě Františka Hostičky, horníka v Lomu,
na okresní hejtmanství duchcovské, které vypověděl
jej. dovolávajíc se zákona z r. 1871, z politických
okresů duchcovského a mosteckého na vždy. Pří-
slušný výnos byl odůvodněn rozsudkem krajského
soudu mosteckého, kterým uznán byl Hostička vin-
ným zločinem veřejného násilí, jehož dopustil s
proti obecním strážníkům se zbraní v ruce, a odsou-
zen k těžkému žaláři čtyřměsíčnímu. Z tohoto roz-
sudku je prý patrno, že stěžovatel ohrožuje bezpeč-
nost osob a jmění. Říšský soud po skončeném ve-
řejném líčení, při kterém podavalele stížnosti zastu-
poval vídeňský advokát dr. Josef Jaooda, uznal, že
vzpomenutým výnosem výpovídacím okresní hejt-
manství duchcovské porušilo ústavně zaru-
čené právo volného stěhování. V důvo-
dech se uvádí, že nejsou splněny podmínky 88 1.a
2. zákona z r. 1871. — Říšský soud nalezl dálea
stížnosti Otakara Skály, spolupracovníka
socialistických novin, jenž byl letos z Mo-
ravské Ostravy vypovězen, že vypovězení je nezá-
konné a vyřkl, že ono opatření, jež bylo v posledn
instanci stvrzeno, ministerstvem vnitra, je porušením
základními státními zákony zaručeného práva volného
stěhování. — Z téže příčiny zrušeno též jako ne-