ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c25229f0-6600-11dc-a6f7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 115
#1 alto_textblock #1
31. ledna 1901.
#2 alto_textblock #2
Císlo 31.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Strana 5.
#5 alto_textblock #5
nější.
#6 alto_textblock #6
ných zpráv poměry v Pitchlaku jsou zoufalé. 150 černochů (britských policistů) dalo se na útěk, jak povstalci vystřelili a opu stili 25 Američanů, jež měli chrániti. Tito prosili o pomoc americké vyslanectvo v Kara kasu. Vyslanec Loomis odpověděl, že zprávy ty jsou přehnané, ale bude prý telegrafovati do Washingtonu. Venezuelští povstalci zmocnil se opět Karupana a záhy oboří se opět na Kumarijí. Parníky nesměly tam vy- saditi cestující ani odevzdati poštu.
#7 alto_textblock #7
Telegrafieké zprávy hospodářské. Z Vídně, 30. ledna. (C B.) »Wiene Abendposit« píše: Domáci odborný list uva- žoval ondy otázku bilančního odhadu uhlí, jež některé správy rakouských železnie berou pro sebe ze svých vlastních dolů. Po ukazuje se tu, že započítáním určitých cen uhli zvyšují se uměle přebytky i příští výkupná renta a tvrdí, že státní správa opomenula působiti na správný tržní odhad onoho uhlí. Toto tvrzení je dle našich informací nesprávné. Jedná se celkem o čtyři železnice, jež berou potřebné uhli ze svých dolův, a sice severní dráha Ferdi- nandova, rakousko-uherská společnost státní dráhy, dráha hradecko-köflašská a buštěhradská. U severní dráhy upravena otázka ta protokolní smlouvou při zkoumání účtů za dopravní léta 1887—89 a od té doby vyšetřuje se při každém zkoumání účtů, chová-li se dráha dle někdejšího ujednání. Tutéž věc u společnosti státní dráhy vyšetřoval zevrubně odbor ministerstva železnie a shledal vše v pořádku. Podobně jest u hra- decko-köflašské dráhy, jež pro svou polřebu počítá uhlí tak, jak je prodává. Buštěhradské dráze, jež používá k vylápění parostrojův uhli, jež se jinam neprodává, byla před delší dobou vytknuta nízká cena uhlí, avšak ta vymlouvaln se na zvláštní dopravní nesnáze, pro něž je nucena používati tohoto lacinějšího uhlí. Při- slušné vyjednávání není ještě ukončeno. cz. Z Krakova, 30. ledna. (Zvl. telgr. »Nár. L.«). V hojně navštivené veřejné schůzi bylo včera usneseno poslati deputaci k císaři, aby bylo odvoláno nařízení, jímž zrušilyse poplatkové slevy. st. Z Pešti, 30. ledna. (Zvl. lelegr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 7000 metr. ctů. Ceny beze změny. Platila: pšenlice fisská 79 ky K 7.8714, 78.5 kg K 7.75, 77 kg K 7.65, 76 kg K 7.521, peštská 77 kg K 7.70, 76.5 kg K 7.45, 76 kg K 740, horňácká 76 k K 7.25, 79 kg K 7.55, čabská 78 kg K 7. 75 na k leta; žito K 7.25; ječmen K 6.10; oves K 6.20; kukuřice K 4.974. Terminový obchod byl bez odbytu, k večeru znamenala: pšenice obchodní na duben K 7.52, mezinárodní obchodní pšenice na říjen K 7.63, uherská obchodní pšenice na říjen K 7 68, žito na duben K 7.34, o ves na duben K 6.13, kukuřice na květen K 510, řepka na srpen K 12.75. Sádlo po K 56.—; jiné zboží beze změny. vina ole t Mlhavo. Z Cařihradu, 30.-ledna. (C--B.) Správn rada veřejného dluhu usnesla se jedno- hlasně odložiti rozhodnutí otázky předsednictva ve správní radě až do září r. 1903. Dosud střídali se v předsednictvu vždy delegát fran couzský a anglický. Německý delegát navrhl aby každý delegát měl právo býti volenu se předsedou. Z Petrohradu, 30. ledna (C.-B.) »No voje Vremja«, pojednávajíc o prohlášení německého kaneléře stran zvýšení obilních cel praví: Pruská vláda má čím dále více chu zvýšit obilní cla. Rusko a Spojené obce neměly by si dělati konkurenci a mély by se do hodnout o zásobení evropského trhu obilím Spojené obce pozorují snad přece, že jejich hvězdnému praporu hrozí nebezpečí od Ně mecka. Charakteristickým je, že jeden z hlavníeh vůdcův agrárnických, hr. Kanitz, hledá pro Rusko kompensace na vrub Ameriky. Společné zájmy Ruska a Ameriky v obilní otázce jsou tak zjevné, že jen nesmírná sebedůvěra zaslepuje zámořské přátele a konkurenty Ruska na obilníeh trzích evropských a zbraňuje jim správné uvá- žení situace, jež svědčí ve prospěch dohodya nevýhodnosti soutěže. Neboť soutěž hlavním na bízitelům obilí na světovém trhu je hlavní pří činou na první pohled nevysvětlitelného zjevu že v průmyslových zemích, kde nepěstuje se dostatek vlastního obilí, nejen existuje a drží se obílní cla, ale projevují též ustavičně snahu, aby byla zvýšena. List souhlasí s » Kijevlja- ninem«, že pro agrární agitace v Německu ne- obejde se bez celní války mezi Ruskem a Ně meckem, třeba její účinek byl sebe zhoub Z Berlína, 30. ledna. (C.-B.) Na dnešní schůzi akcionářů Pruské hy potečn a kciové banky sdělil náměstek ředitele Fritze, že dle vyšetření revisní komise i dle jeho vlastního dlužno pokládati nejmé ne polovici základního kapitálu z ztracenou. Z Mnichova, 30. ledna. (C.-B.) Na no vou 4proc. půjčku města Mnicho v obnosem 20 mill, marek došly nabídky 4 ban kovních družstev, zastupujících 34 ústavův byla přijata nabídka berlinské bankovní firmy Robert Warschauer, jež převezme půjčku al pari. Z Washingtonu, 30. ledna. (» Reuter.« President Mac Kinley předložil kongresu vý- roční zprávu o obehodních stycich Spojených států s cizino u. President vyslovuje se v ní pochvalně o zprávách ame- rických konsulátů a poznamenává, že Anglie Německo hodlají zavésti americký systém kon- sulátní. V průvodní zprávě praví státní sekretán Hay, že obchod Spojených států blíží se kvapem postavení, jež utvoří z amerických trhů střediska nejen průmyslu, nýbrž i obchodu a finančnictví celého světa.-
#8 alto_textblock #8
Národní hospodář.
#9 alto_textblock #9
Uherský ministr obchodu o zvýšení obilních cel v Německu. Stručné znění tele- grafické zprávy ze sněmovny uherské v záležito- sti obilních cel německých doplňujeme tuto ob- šírnějším výňatkem. Ministr obchodu Hegedůs prohlásil, že není ještě na čnse zaujati stanovisko
#10 alto_textblock #10
k otázce zvýšení cel v Německu a kladl zvláště důraz na zachování domácího trhu. Pravil: Co se týče prohlášení německého kancléře, mám za to, že bych nejednal správně, kdybych tu, snad puzen marnivostí, učinil nějaký projev, jenž by byl předčasný; vždyť není třeba odpovídat zaujetím stanoviska ani ku projevům nejmocněj- ších ministrů. Přijde čas tarifu celního a ve spojení s ním jednání o obehodních smlouvách a já mám za to, že tehdy teprve nadejde chvíle. aby vláda a země zaujaly stanovisko. Ani v ostat- ních státech neděje se jinak. Vláda ničeho proti tomu nenamítá, aby se vyhranilo veřejné mi- nění ve společnosti a ve sborech odborných, ale aby uherská vláda nyní, na počátku jednání v tomto směru pronesla, nevím jakou vyhrůžku, to by bylo dle měho náhledu, velmi nesprávné. (Poslanec Pichler: »Pak hrabě Bülow také jednal nesprávně a zajisté to narafičil chytře!« Poslanec Gejza Polonyi: Bülow nemusí se napřed ptáti ve Vídni!«) Ministr obchodu Hege- důs: Chci říci a to jest více, než kdybych za- ujal sebe vyzývavější stanovisho, čeho se budeme domáhati i musíme dbáti, aby náš domácí trh byl pokud možná zachován Uhrám, abychom z trhů zahraničných hodně četně uhájili a dle možnosti získali trhů nových. Jakkoliv to zni všeobeeně, jest to přece všeobecně srozumitelné. Kterým tarifem, jakými celními smlouvami anebo kde jich nebude, jakým autonomním opatřením. jakými odvetnýmí opatřeními anebo ještě lépe. jakou celní soustavou těchto cílů nejlépe se do- sáhne, to lze vše posouditi správně pouze od pří- padu k případu. Chtěje podati za příklad jen jedinou otázku theoretickou, poukazuje dále mi- nistr k tomu, že i při obrovském apparátu a po- divuhodné vědecké hloubce, s jakou otázka tato se probírá v Německu, nikomu tam ještě ani vládě ani odborným korporacím se neuzdálo, dát něco na veřejnost. Všimněme si otázky nejvyš- šího a nejnižšiho tarifu; ví to pan poslanec Po- lonyi zcela jistě, že se tohoto tarifu použije Vidí jasné v této otázce? Nikoliv. A to jest pouhá nepatrná čásť otázky. Odtud jest zřejmo. že i v takových zemích, kde není risika ani- tak velikého, nespěchají s podobnými záležitostmi předčasně na veřejnost. Pochopuji velmi dobře netrpělivost časopisectva a vyzvání, jež učiněno bylo ku vládě, aby podala program. Pro gramem jest obruna zájmů země v těto otázce. O průmyslu cukerním a obchodu s cu- krem v r. 1900 vyjímáme ze zprávy banky pro země rakouské, filiskka Praba. Bude třeba spřízniti se s myšlenkou, že Spojeně státy v dozírněm čase na Evropě budou nezávisly, a že jím snadno bude vzdáti se poměrně k tamější spotřebě malého množstv řepového cukru, kterým ulevily trhu evropskému Nalezne li pak Evoopa za to jinde odbyl? Na pod- statný vzrůst spotřeby v zemích výrobních nelze po- čitati. Spotřeba stoupla v minulé kampani v Rusku asi o 20.000 tun, v Německu o 91.243 tun, ve Francii o 29.250 tun, kdežlo v Rakousko Ubersku klesla pro zvýšení daně spotřební o 27.692 tun. Spotřeba v ostatní Evropě buďto vůbec nestoupla neb jen ne- patrně. Pouze Velká Britanie vykazuje plus o 46. 00 tun. Dovož zahrnuje v r. 1900 ještě 141.675 tun třtinového cukro, leč tento dá se sotva vytlačiti řepovým cukrem, prolože se upotřebuje většinou pro zvláštní speciality, které jen ze třlinového cakru lze vyráběti. Španělsko, Italie a balkánské státy učinily se letos samostatnými a počaly dokonce i vyvážeti Egypt, kamž ještě před několika lety bylo z Terstu dovezeno 50.000 tnp, vyvezl velikě množství do Ame- riky a do Indie. Mimo Anglii nezbývá jiná velik země pro odbyt než daleký východ. Východní Indie a Japonsko kupovaly téměř po celý rok. Veliká část v Uhrách a na Moravě pro export volného cukru byla tam dovezena na Terst a Rěku, kdežto české tovary byly vyloučeny ze soutěže, protože nenastala změna v nestejných sazbách dopravních. Pokusy v Indii založiti cukrovarniclví ve větším rozměru byly dosud málo úspěšny. Pro Japan čekala se do konce na dále stoupající spotřeba evropského cukru ačkoliv 1. dubna 1901 plalnost nabývající daň může míti v zápětí omezení spotřeby. Zdá se býli nepo chyhno, že Japonsko usiluje o založení domácího průmyslu rafinačního. Majíce zřetel k vylíčeným po- měrům, nemůžeme patřiti bez jakýchsi obav na stál vzrůst výroby. Průmyslníci ve většině států po pří kladu svých soudruhů v povolání v Rakousko Uhiersku a ve Spojených státech hledají podporu pro svoj existenci v kartelových svazcích. Tak v Německu. Švédsku a Rumunsku; ve Španělsku a v Italii po- kročilo vyjednávání tak dalece, že záhy bude pro- vedeno. Označiti musíme jako utěšený zjev, že zru- šení vývozných premií jest vyloučeno pro příští rok. Francie stala se naším hlavním soupeřem v Anglii a to zvláště pro bílé zboží. Z Francie dovezeno do Veliké Britanie r. 1900 216.620 tun (proti 115.569 tunám r. 1899) či 221/s% proti 13% úhrnného do- vozu. Příslušné číslice pro Německo a Rakousko úhrnem jeví valné klesnutí, totiž 611/2% (661/29 % r. 1899) a 69% (v r. 1898). Jelikož Francie v této kam- pani vyrobí 111/2 mill. tun proti 954 mill. q cukru loni, možno pochopiti odpor, který kladou naši raf- něři upravení otázky premiové ve způsobu shora uvedeném. Koncem roku naskytla se i otázka, zd Anglie uvalí na cukr daň k úbradě válečného ná- kladu v jižní Africe. Ve zpravených kruzích angli- ckých se čeká, že toto opatření se neuskuteční Zprávy ze zemí cukr vyrábějících svědčí až na ne- patrné výjimky o tom, že rok minulý byl nadmír výhodný pro průmysl a znova přispěl ke zvelebení a upevnění cukrovarnictví. Možno tudíž se nadíti, že průmysl takou měrou byl vybudován a sesílen, že překoná i ohdobí dočasné nadvýroby bez vážných pohrom. Bude ale zapotřebí všude toho dbátia v pravý čas zabrániti přílišnému nahromadění zásob nemá li býti krisí násilně provedena nezbytná shoda mezi výrohou a spotřebou s vážnými následky. Z banku rakousko uberského. Schůze gene- rální rady koná se dne 5. t. m.; má se za to, že na jednacím pořadu bude i bankovní míra úroková. Přihlíží-li se ke stavu banku a k nadbytku soukro- mých peněz, není pochybnosti, že již v této schůzi se rozhodne o snižení míry úrokové o celé procento. Zužitkování sily vodni řeky Ohře a přená- šení síly olektřinou do dálky. Chičje zu- žitkovati vodní sílu, jíž kolem Libochovic te- koucí Ohře poskytuje, dal hrabě Josef z Herber- steinů postaviti hned za Libochovicemi u jezu rado- věsíckého dvě turbiny a elektrickou centrálu, z niž proud elektrický, zvláště k účelům hospodářskýma osvětlovacím, veden bude až na 0.5 km daleko. Pro přítok vody do turbin a pro odtok vody do řečišti zřízen byl žlab, který pod budovou centrály elektri- cké rozdělen jest ve tři díly, z nichž prostřední strouha jalová« slouží pouhému průtoku vody, anit by s turbinami ve styk přišla. Oba díly krajní při- vádějí vodu — jejíž větší nebo menší přítok z ře- čiště řídí se stavidly — k turbinám soustavy Fran- cisovy; při nich nevchází voda do turbin s hora. nýbrž se strany do kola rozváděcího, naráží na lo- patky kola oběžného, čímž toto a s ním i svislou hřídel, na které jest pevně naklíněno v pohyb uvede a dolem pod turbinou do řečiště odtéká. Svislá hří- del oběžného kola visí na čepu Ponténově, sestáva- jícím v podstatě ze 2 kruhových věnců, jednoho pev- ného z červené litiny a druhého, jenž zároveň se hřídelí se otáčí, z tvrdě kalené ocele. Se svislé hří- dele převádí se pohyb kuželovým soukolím nal hříde vodorovnou, na které nalezá se veliké kolo pro ře- men, jimž dále pohyb převádí se na generátory. — Turbiny mají pravidlem pracovati současné na spo- lečnou hřídel; mohou však pracovati i samostatně, jedna na drohé nezávisle a to zvláště v tom případě. kdyby některá turbina nebo generátor porouchán byl. Máli pracovati jen jedna turbina a k ní náležející generátor, stane se to vysunutím kuželového kola z záběru na vodorovné ose řemenových kol; spoje
#11 alto_textblock #11
ním pak obou vodorovných hřídelí spojkou a vysu- nutím kola kuželového ze záběru může jedna turbina v chod uvésti generátor, náležející k druhé turbině. Rychlost turbin řídí se samočinně regulátorem, který při větším počtu oláček natáčí kotoučem, okolo roz- váděcího kola turbiny umístěným a uzavírá více nebo méně otvory, jimiž voda k lopatkám turbiny probíhá. Při menším počtu otáček regulátorem naopak otvory pro průchod vody více se otvírají a turbiny v rych- lejší pohyb se uvádějí. Turbiny konstruovány jsou každá na 130 koňských sil pro maximální stav vody 205 m a spotřebu 6500 litrů vody za vtečinu; při normálním stavu vody 1.850 m a spotřebě 6200 litrů vody za vteřinu mají výkon 106 koní (při 33 obrát- kách na svislé a 163 obrátkách na vodorovné hřídeli za minutu). Každé turbině náleží jeden generátor. zařízený pro střídavé proudy a vysoké napjetí 4000 Voltů. Prvopočáleční proud vyvinuje se v napáječi (120 Voltů a 25 Amp.) vede se do kartáčů a cívek generátorů, kde vyvine se při větším počtu obrátek silnější, až při normálním počtu 375 obrátek proud 4000 Voltů a 16 Amp. Z generátorů vede se proud k centrálnímu prknu, na němž nacházejí se měříeí přístroje voltometry a amperometry. Proud reguluje se regul. odpory a napjetí sráží se v reostatech (lu až 25 Amp. 6 Om), na centrálním prkně umístěny jsou dále 2 přeplnače proudu o vysokém napjetí, ji- miž se proud do venkovského vedení spojuje. Poně- vadž pak nelze proudů o vysokém napjetí s prospě- chem užiti, přeměňuje se proud v transformátorech za procd o napjetí nižším, který účelu pak přímo hovi. Vrchním vedením odvádí se proud třemi směry. Jedno vedení jde k »Myslivně« k ložisku okru, kde hnán bude motor 51/2 koňské síly a jímž uváděr bude v pohyb mlýn na okr (vzdálenost od cen- trál y 2.5 km); vedení tohoto směru sáhá dále do dvora v Kostelci (vzdálenost 3.5 km), kde zřízen mo- tor 51/2 HP pro hospodářské účele: odtud pak dále veden jest proud do Budyně, kde pracovati bude ve dvoře (vzdůlenost 6.5 km) motor 51/2 HP pro hospo- dářské účele a do mlýnů (vzdál. 71/2 km), kde užito bude motoru o 60 HP ku hnaní strojů mlýn. a svícení. Druhé vedení jest do Vrbičan a zahrnuje: dvůr Hájek (vzdálenost 3.2 km.), kde bude k účelům ho- spodářským motor o 51/2 HP, dvůr Chotěšov (vzdá- lenost 48 km.) s motorem 51/2 HP k účelům hospo- dářským, Vrbičany (vzdálenost 9.5 km) s motorem 8 HP k účelům hospodářským a osvětlování zámku. Třetí vedení jest pro cukrovar v Libochovicích (vzdálenost 04 km.), kde budou motory tři: jeden o 16 HP pro pohon centrifug, druhý o 25 HP pro pohon stanice řízkové a třetí o 51/2 HP pro pohon dílny strojnické a osvětlování celého cukrovaru; ve- dení toto sáhá dále do dvora libochovického (vzdá- lenost 1.00 km.), kde pracovati bude motor 51/2 H k hospodářským účelům určený a do zámku Jibo chovického (vzdálenost 1.3 km.), jenž bude osvětlován Jest tedy nejkratší vedení pro cukrovar libochovický (04 km) a nejdelší pro Vrbičany (9.5 km). Pod- nikem límto, jehož zřízení zadáno bylo firmám Siemens Halske, J. C. Bernard v Karlíně, staviteli Kindlovi v Praze (práce betonové) a staviteli V. Po- kornému v Libochovicích, zužitkováním do toho času mrtvé vodní síly, kromě elektrického osvětlování má zjednána býti na devíti stanicích hybná síla nej- méně o 5/2 HP, nejvíce o 60 HP, k účelům hospo- dářským: mlácení, řezání, šrotování a p. a průmy- slovým (cukrovar. mlýn); během příštího roku m pak zavedeno býti také oráníž elektřinou. Jest si jen přáti, aby podnik v plné míře požadavkům do něho kladeným vyhověl. Ohledně Podolské cementárny se nám s kompetentního místa sděluje, že minulý rok byl v cementárnictví vůbec pro ochabnutí ruchu staveb- ního, trvalého nedostatku a značného zdražení paliva a více než jindy tísnící konkurence, zejmena závodů v poslední době v Čechách a v sousedních zemích vzniklých co do výsledku peněžitého méně příznivý než léla minulá, takže i bilance Podolské cementárny tentokráte menší zisk bude vykazovati. Jinak se poměry závodu nezhoršily, naopak poskytuje stálé zdokonalování zařízení jeho a snahy po zlevnění výroby naději, že se podaří s úspěchem čeliti nepřízni poměrů vnějších. Pracovní síly v zemédělství německém. V pruské sněmovně při položce » zemědělská správae prohlásil posl. Pohl ze svobodného sdružení, že stále ještě trvá v Prusku nedostatek zemědělských dělníků a že poměry stávají se z části mrzutými, zejmena bydlí-li člověk v provincii, kteráž jest cizím státem obklopena a má odtok pouze na západ, jinak a le odnikud nijaký přítok. Východní Prusko může dobře snésti 50.000 ruskospolských dělníků, aniž by tím němectví nějak se ohrožovalo. Jest zvykem, mluviti ihned při takových příležitostech o národních pocitech. Ale jest to snad uskutečňo- váním národního cítění, půjdou-li věci takto dále, že za nějakých deset let naše pole zůstanou ladem Posl. Barlh shledává, že nářky zemědělství na ne- dostatek pracovních sil nejsou neodůvodněné, ale hledá vinu jinde. Německý velkoslatek má úvěr 3%, kdežto všecky ostatní stavy platí z kapitálů úroly wvyšáí. Proč nenástedují vzoru dápského? V hlavní podstatě jsou to velkostatky, jež vylidňují venkov proto takůtak přibývá strojů hospodářských. Sníženi úroků ze salinek, Již dříve oblášené snížení úroků z dilčích hypotekárních poukázek (salinek) bude provedeno bezpochyby již počátkem měsíce února. Úrok šestiměsíčních salinek sníže bude ze 41% na 4% a úrok tříměsičních ze 49% na 3.75%. Pražská společnost pro paroplavbu na Vltavě a Labi v Čechách konati bude dnes ve čtvrtek 31. ledna o 1/27. hod. večer v místnostech pražské Měšťanské besedy valnou schůzi. Spolek českých chemiků v Praze konal dne 12. t. m. řádnou valnou hromadu ve spolkových místnostech v Platýze. Z výroční zprávy, valné hro- madě předložené, vyjímáme, že spolek čítá 416 členů, z nichž 268 se přihlásilo k sekci cukrovarnické. Jmění spolkové obnáší 4380 K 86 h. Literární fond na vydávání chemických spisů má na hotovosti 1143 K 87 h a sklad knih v ceně 6000 K. V mě- síčních schůzích přednášeno bylo o celé řadě zají- mavých předmětů a prohirány otázky, týkající se chemického průmyslu a zájmů technických chemikův. V dubnu konala se celodenní vycházka vědecká do Králova Dvora u Berouna, kde prohlédnuty byly Karlo Emilovy hutě české mon- tanní společnosti. Hlavní činnost spolková spočívá ve směru literárním. Nákladem spolku vy- dává se vedle »Listů chemických«, jejichž XXIV. ročník právě byl dokončen, »Chemická knihovna«. Až dosud vydáno bylo 12 čísel. V těchto dnech vyjde č. 13. »Čvičení v chemii organické.« II. část: Řada aromatická od doc. Emila Votočka. V tisku se nalezá »Kom- pendium analyticko-technícké« z pera několika našich odborníků. Rychlejšímu postupu ve vydávání dalších potřebných spisů vadí nepříznivý finanční stav literárního fondu, zaviněný jednak ne- dostatkem peněžité reservy, jednak pozvolným od- bytem vydaných spisů. Veškerá snaha výboru o opatření stálé subvence byla dosud marná. S po- těšením konstatujeme, že z kruhů praktický ch spíše docházejí podpory, Tak věnovaly sl. Spolek cukrovarníků středních Čech a sl. Továrna na cukr v Kolíně po 100 K literárnímu fondu a sl. Spolek cukrovarníků vých. Čech věnoval na zakoupení vy- daných spisů taktéž 100 K. Po schválení výročních zpráv následovala volba nového výboru, při které dosavadní správa na další 3 léta byla obnovena. Byli totiž zvoleni: předsedou p. prof. K. Preis místopředsedou p. ústř. řed. F. V. Goller, jedna- telem p. prof. Vil. Banr a pokladníkem p. Josel Klaudi; dále zasedají ve výboru pp. F. Herles, Jos. Mašín, K. C. Neumann, A. Pavee, F. Poupě, Ferd. Schiller, Břet. Šetlíka E. Votoček. Kontrolujícími komisaři jsou pp. prof. K. Lukáš a řed. A. Svoboda. V měsíční schůzi. která po vyčerpání programu valné hromady násle- dovala, přednášel p. prol. dr. Jul. Stoklasa »O chemické energii v živé buňce.« Před- náška sledována byla s živým interessem a násle- dovala živá diskuse, které se kromě přednášejícího zúčastnili pp. doc. Votoček, řed. Šťastný přís. chem. K. C. Neumann. V měsíční schůzi únorové (9. února 1901) přednášeti bude p. Otakar Laxa, asisl. c. k. zkušební stanice potravní »O významu mikroorganismů vo mlé- kařství.« Česká hospodářská společnost pro mark- rabstvi moravské v Brně. Valná hromada určena na 3. února t. r. Mimo zprávy výroční a změnu
#12 alto_textblock #12
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g »Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 » Teplice r. 1887 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky
#13 alto_textblock #13
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp »» » » mel. úpis a » » » želez. úpisy Česká prům, banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové. Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha Em. 1871. dto. dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duche.-Podm. dráha Em. 1869 1871 dto. dto. 1874 Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha . (lit. A. » (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.západní dráha (lit. B.) dto. Pražsko duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
#14 alto_textblock #14
st
#15 alto_textblock #15
stanov položena na program důležitá otázka: »Co má činiti rolnictvo vzhledem na nové obchodní a celní smlouvy«, o kteréž otázce referát přijal pan řed. Adamec. Zpráva jednatelská a účetní pro valnou hromadu byly schváleny a byly tiskem vydány. Také rozpočet presidiem sestavený schválen s doplňkem pana spr. Homolky, aby se do něho zařadila položka 1000 K na odměny dlouholetým pilným čeledinům. Usnešeno domáhati se práva delegáta do sboru delegátů v zemědělské radě. Řemeslnické besedě ve Velkém Meziříčí věnována na návrh dra. Šíleného podpora 25 K na akci ve prospěch starobního po- jišťování. K návrhu p. spr. Homolky budou se po- řádati kočovné schůze po venkově moravském. Na návrh p. posl. Němce vydá se brožurka o »reorgani- saci kontribučenských fondů«. Ministerstvu orby bude zaslán pamětní spis, jímž uvádí se na pravou míru tvrzení spolku rakouských průmyslníků, že Rakousko přestalo býti státem zemědělským. K ná- vrhu pana dra. Koudely budou se všechny publikace dávati všem hospod. školám zdarma. Zemskému ovocnickému spolku dáno 2000 exempl. letáku »Sklizeň ovoce«. Jako páté číslo »knihovny před- náškové« schválena »Výroční zpráva Ústřední jednoty Raiffeisenek“, Trhy. Výroční trh na dobytek v městě Voticích konán bude ve středu dne 6. února t.r Koupený dobytek možno nakládati na stanici »Vo- tice« za dozoru městského zvěrolékaře.
#16 alto_textblock #16
Banky, záložny a spořitelny. Česká eskomptní banka v Praze. Na včerejší mimořádné valné hromadě, konané za předsednictví místopředsedy správní rady pana Ed. ryt. Portheima za přítomnosti 58 ak- cionářů zastupujících 6068 akcií, schváleno bylo po delší debatě, již se zúčastnili pp. dr. Schulz. Feilchenfeld, Dlauhý a dr. Robitschek, jedno- hlasně připojení České eskomptní banky k Dolno- rakouské eskomptní společnosti na základě ujed- nání schválených valnou hromadou této společ- nosti, dne 9. t. m. ve Vídni konanou. Bylo pro- hlášeno výslovně, že tím nebude nikterak dot- čena samostatnost České eskomptní banky. Po- tom byla bez debaty schválena změna stanov, souvisící s touto akcí a se zvýšením akciového kapitálu. Obchodní záložna v Praze konati bude dne 24. února řádnou valnou hromadu v místnostech Měšťanské besedy v Praze. Výroční zpráva za rok 1900 vykazuje tyto položky: Aktiva: Hotovost pokladní K 59.859.66, půjčky K 3,123.348.39, pokladn přebytky K 213.817.95, cenné papíry K 139.730.19 inventář K 3.815.38, úrok k požadování K 10.098.33. Úhrnem K 3,550).669.91. Passiva: Závodní podíly K 160.440.—, úroky z podílů K 7.360.14, reservn fondy K 204.292.95, pensijní fond K 30.000.——, vklady K 3,012.930.42, reeskont K 65.851.17, dražební pře- bytek K 6.142.30, úroky na r. 1901 přijaté K 32.865.51, zisk za r. 1900 K 30.787.42. Úhrnem K 3,550.669 91. Národní záložna v Praze koná VII. řádnou valnou hromadu v úterý dne 19. února o 2. hodině odpol. v zahradním sále Choděrova restaurantu. Roz- vaha ku dni 31. prosince 1900 vykazuje: A ktiva Hotovost-pokladní K 24.993.97, zápůjčky na hypotéky 213.040.—, na směnky 1,013.436.72, vklady u peněž- ních ústavů 32.263.61, inventář 2.095.92, cenné papíry 38.197.—, pokladniční poukázky 3.000.—, pojistné fondy úvěrní 2.200.—, úroky z půjček nedoplacené 3.681.01, různá 1.113.24, kauce 2.400.—, úhrnem K 1,336.421.47. Passiva: Vklady K 1,166.068 58, podíly 90.360.—, vlastní výpůjčky 12.788.50, reservní fond 34.381.82, úroky přeplacené 12.659..37, daň do- chodová nedoplacená 377.56, kance 2.400.—, zisk čistý 17.385.64, úhrnem K 1,336.421.47. Prvni česká diskontní společnost v Praze přesídlila ve středu dne 30. 4. m. z dosavadních míst- ností Na příkopě čís. 1 do značně zvětšených míst- ností na Václavském nám. č. 28 (u Stýblů).
#17 alto_textblock #17
Trhy peněžni
#18 alto_textblock #18
Bursa. V Praze, 30. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«) P klidném trhu uskutečněna závérka akcií České banky Union za K 259.—. Dále podáváno za akcie:
#19 alto_textblock #19
peníze zboži korun Živnostenské banky . . . . 265.— —.— České společnosti pro průmysl cukerní . . . 213.— —.— Strojovny Daňkovy . . . . 465.— —.— České eskomptní banky. . . 1365.— —.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy jsou:
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 30. ledna. (Telefonogram » Nár. Listů«.) (Denní burse.) Smýšlení bylo dnes rozhodně pevné. Příznivě působily zprávy z trhů zahraničních a pevnost bursy berlínské, kdež
#21 alto_textblock #21
31
#22 alto_textblock #22
49-
#23 alto_textblock #23
pentke
#24 alto_textblock #24
96.—
#25 alto_textblock #25
91.50
#26 alto_textblock #26
93.—
#27 alto_textblock #27
91.75 102.25 96 25 90.— 94.— 94.— 94. 25 99.—
#28 alto_textblock #28
98.—
#29 alto_textblock #29
100.—
#30 alto_textblock #30
101.20 101 20 101.35 ——
#31 alto_textblock #31
90.— 108.— 107.50 127.— 1365-,
#32 alto_textblock #32
259.—
#33 alto_textblock #33
—.—
#34 alto_textblock #34
350.—
#35 alto_textblock #35
—.—
#36 alto_textblock #36
—.—
#37 alto_textblock #37
265.—
#38 alto_textblock #38
3060 416.— 3050 1080
#39 alto_textblock #39
6205 456.— 466.— 177.— —.—
#40 alto_textblock #40
—.—
#41 alto_textblock #41
140.—
#42 alto_textblock #42
213.—
#43 alto_textblock #43
—.—
#44 alto_textblock #44
—.—
#45 alto_textblock #45
465.—
#46 alto_textblock #46
159e .— —.— —.—
#47 alto_textblock #47
zbol
#48 alto_textblock #48
97.—
#49 alto_textblock #49
91.—
#50 alto_textblock #50
92.50
#51 alto_textblock #51
94.
#52 alto_textblock #52
92.75 03.25 97.—
#53 alto_textblock #53
92.
#54 alto_textblock #54
99.—
#55 alto_textblock #55
950— 99.50
#56 alto_textblock #56
95.—
#57 alto_textblock #57
92 — —
#58 alto_textblock #58
102. 20
#59 alto_textblock #59
102. 20
#60 alto_textblock #60
102.35
#61 alto_textblock #61
96.5
#62 alto_textblock #62
—.—
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
—.—
#65 alto_textblock #65
91.—
#66 alto_textblock #66
108 g 108.50 128.— —.— 260.— —.— 360.— —.— —.—
#67 alto_textblock #67
266 50 3070 420.— 3065 1085
#68 alto_textblock #68
6225 457.— 467.— 179.—
#69 alto_textblock #69
—
#70 alto_textblock #70
—.—
#71 alto_textblock #71
—.—
#72 alto_textblock #72
170.—
#73 alto_textblock #73
214.—
#74 alto_textblock #74
—
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
470.— 1600 —.—
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
pevně.
#80 alto_textblock #80
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 t. » delší lhůty Německo šek a kr. Ih. za 100 m » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st » delší lhůty . Nový York za 10 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší ihůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rubla .. » delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. » delší lhůty . Curych a Basilej šek a kr. lh. »» delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . , delší lhůty . . . .
#81 alto_textblock #81
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut . . . Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly . Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum .. Severoněmecký Lloyd . .. Hamb. amer. dopravní spol. . Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
#82 alto_textblock #82
387. 75 105.25
#83 alto_textblock #83
268.50
#84 alto_textblock #84
.
#85 alto_textblock #85
zlepšily se hodnoty dopravní a báňské. Obchod nenabyl však velkého rozsahu. Transakce děly se jedině téměř s kreditkami, státními a alpin- kami. Ve šraňcích rovněž proniklo příznivé smý- šlení. Zlepšily se papíry uhelné, zvláště mostecké pak české železářské, jakož i uherské elektrické. Velmi pevný byl opětně trh ukládací. Z rent dávána přednost rakouské investiční. I po ostat- ních zůročitelných papírech, zvláště železničních, byla větší poptávka. Na trhu bankovním na- posledy oboje kreditky, bodenkreditky a uherská hypoteční stouply. Lacinější byly rakousko- uherská banka a uherská průmyslová. Z do- pravních státní, jižní, oboje severozápadnía duchcavská stouply. Lacinější byly vídeňská městské, Ferdinandova severní a Adria. Na trhu průmyslovém Alpinky, pražské železářské, česká báňské, rýmavsko-muráňské, mostecké uhelné, salgó tarjánské, třebovljské a uherské elektrické zdražily. Lacinější byly západočeské báňskéa Schodnica. Devise a valuty nezměněny, Na eskomptním trhu peníze poněkud nesnadnější. První bankovní akcept 4 —41/1s . Z Vídně, 30. ledna. (Závěrečné ú žad ní bursy.) —.— Únorová renta . 98.25 ducheov, podmok. 528.50 Ivovskočernovická společná » květ. 98.35 —.— » » stříb. 98.25 rakouský Lloyd . —.— rakouská » zlatá 117 55 rak. severozáp. dr. 466.— 98.35 polabská dráha » » kor. 177.— pražsko duchcov. uherská » zlatá 117.15 „ „ kor. 93.— spol. st. dr. rak. - uh. 666.50 109.— státní losy 1854 182.— jižní dráha .. » » 1860 256.— silniční dr. lit. A. 253.— 137. — »»» B. po 500 zl. . . 429.50 po 100 zl. 167.25 alpská montan. sp. —. stální losy 1864 198.— severočeská uhlář. 1596.— 140.— pražská želez. sp. losy tisské . . . 461.— » úvěrního úst. rým. muráň. spol. vídeň. I. komun. 390.— turecká tabák. rež. 292 50 rak. zbrojovka 268.— turecké losy . západočeská ubl. 258.— b. anglo-rakouská 456.50 vídeň. slavební sp. —.— vídeň. b. jednota 878.— peštská vagonka- —.— r. úst. pro úv poz. rak. úvěrní ústav 665 — mostecká uhl. sp. 809.— uh. úvěrní banka 668.— Schodnica . . . 1420 — b. pro země rak. 405.50 devisa německá . 117 60. vídeňská unionka 534.— » londýnská 240.75. 258.50 » pařížská . 95.80 česká b. Union. » curyšská . 95.30 Živnost. banka . 264.50 dvacetifrank . . 19.15 buštéhradská A . ——.— B . 1080.— marka papírová . 117.60 rubl » . 254.— dunaj. paroplaveb. 739.— Při klidném obchodě bylo smýšleni na Berlín pevné. Eskontní sazby 4, 41 procent. x. Z Vídně, 30. ledna. (Telef. »N. L. «) (Večerní burs a.) Kreditky 665.25 (po —.—), uherské kreditky 669.—, anglobanka 268.50, bankovní jednota 457.—, unionka 534.—, länderbanba 406.—, státní dráha 667.——, jižní dráha 109.—, polabská dráha 466.—, severo- západní dráha 456.—, turecké tabákové 293.50, rýmavsko-muráňské 461.—, alpinky 430.— (po —.—), květnová renta 98.35, uherská ko- runová 93.—, turecké losy 105.—, marky za hotové 117.63, na ultimo 117.67. Smýšlení
#86 alto_textblock #86
Devisy.
#87 alto_textblock #87
Berlínská bursa, 30. ledna. (Zvláštní telefonogram »Nár. Listů«.) Na začátku dnušní bursy podnikány byly ještě prodeje a to jak dobrovolné tak nuceně, ale v míře nejmenší. Naproti tomu přikročila spekulace ke koupím úhradním a proto byly počáteční kursy zpiše o něco lepší než včerejší konečné. V průběhu. byl obchod klidný, smýšlení částečně vyčkávací. Když pak na kasovním trhu bylo znáti rozkodně lepší náladu než včera a předevčírem, dostavilo se pevnější smýšlení též pro hodnoty ve volném obchodě; bursa skončila dosti pevně. Velice čilý obchod byl v hodnotách bankovních, takže ztráty z dřivějších dnů dnes úplně dohonily. Vůdčí hodnoty železářské a uhlářské zotavily se vesměs o 2 proc., pouze Consolidace končí kursem o 4.25 proc. lepším. Na trhu dopravním sluší na prvém místě uvésti velice pevné smý- šlení pro dráhy švýcarské, jež vesměs stouply a znamenají gotfhardská 159.70, Union 100.30, severovýchodní 112.25, Jura 100..60, centrální 159.75, nejvíce stoupla severovýchodní (++- 2.3 9p). Také americké hodnoty valně se zlepšily, paro- plavební vyšší. Z mezinárodních hodnot státní dráha a rak. kreditky pevné a vyšší na vídeňské zprávy o situaci parlamentní. Na kasovním trhu se situace zlepšila a mnoho hodnot postoupilo o 1—5 proc. Ukládací hodnoty dále pevné. Soukromý diskont nezměněn: 3.129. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
#88 alto_textblock #88
. . .
#89 alto_textblock #89
Z kasovních papírů: Concordia 242. 75 Eschweiler 192.50, Geisweider 180.25, Hoch dahl 139.—, Katovické 185.60, Wilhelm 160.25. Phönix 147.50, Rh. Stahl 155.—, Schalker Gr 322.—, Westfalia 178.—, Orenstein 16 1 25
#90 alto_textblock #90
Peníz
#91 alto_textblock #91
199.30
#92 alto_textblock #92
—.—
#93 alto_textblock #93
117.571 117.75 240 .671 240. 80
#94 alto_textblock #94
90.20
#95 alto_textblock #95
253. 25
#96 alto_textblock #96
95 774
#97 alto_textblock #97
95.25
#98 alto_textblock #98
9525
#99 alto_textblock #99
Začátek
#100 alto_textblock #100
208.60 177. 70 200- 147.50 144.75 72.— 174.— 192.25 165.70 168.- 175 25 305.25 o.- 118.— —.— 85.70 168.50 11025
#101 alto_textblock #101
Zboz
#102 alto_textblock #102
199.50
#103 alto_textblock #103
—.—
#104 alto_textblock #104
117 g
#105 alto_textblock #105
118.20
#106 alto_textblock #106
24087 241 15
#107 alto_textblock #107
90.40
#108 alto_textblock #108
254.25
#109 alto_textblock #109
9587
#110 alto_textblock #110
95.45
#111 alto_textblock #111
95.45
#112 alto_textblock #112
Konee
#113 alto_textblock #113
209.50
#114 alto_textblock #114
178.40 200.75 148.75 145.25 72. 12 174.50 192.50 75.50 166.25 166.62 176.50 305.75
#115 alto_textblock #115
118.25 130.25 86.69 168.75 110 50