ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c1f24810-66ef-11dc-b76b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v 3obotu dne 2l. září.
#3 alto_textblock #3
K číslu 26l.
#4 alto_textblock #4
Nz »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlídka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton; na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDN
#6 alto_textblock #6
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#7 alto_textblock #7
LSII
#8 alto_textblock #8
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
#10 alto_textblock #10
Konservativní velkostatek pod ochranou »N. Fr. Presse«. Z Vídně, 21. září. To jest nejnovější událostí, která věru není žádným překvape- ním. Před několika dny ještě konservativní velkostatek byl německým tiskem terroriso- ván a vyhrožováno mu, že bude smeten, nepovolí-li Němcům mandáty. Nyní, když je povolil na komando Němců, jest bránv ochranu žurnály německé levice — proti Čechům. »Neue Freie Presse« uveřejňuje celý plaidover na prospěch »české« šlechty, kte- rou brání zvláště proti výtkám, činěným v »Nár. Listech«, Historická šlechta prý do- konce nepoškodila český zájem, naopak mu prospěla a také Čechové se stanoviska pro- stého strannické sobeckosti nemohou si na kompromis velkostatkářský stěžovati. Jestliže změna ta v kurii velkostatkářské bude pro- vedena, potom prý většina česko-feudální bude sice menší, ale zajištěna na dobu ne- dozírnou; konservativní majorita ve velko- statkářské kurii bude zákonem stanovena. Tím samým velkostatek německý vzdá se možnosti, dokonce nikoliv pravděnepodobné, nabýti zase většiny v této kurii. Také to má pro Čechy cenu. Kompromis jest velikou službou, kterou jim prokázali. »Neue Freie Presse« musí dovoliti, abychom o tom, co je nám na prospěch anebo na škodu. sami soudili.
#11 alto_textblock #11
Kdo stane se prvním mistopřed sedou poslanecké sněmovny ? Z Vídně, 21. září. Známý poslanec prof. Pommer na schůzi voličů vykládal o tom, jak by se mělo obsaditi po poslanci Pradovi uprázdněné místo prvního místo- předsedy. Němečtí nacionálové by sami této funkce již nepřevzali; pročež doporučuje ko- nečně posl. Pommer pro místo to bud člena německého velkostatku aneb antisemitu.
#12 alto_textblock #12
Kolej jeronymská. Z Vídně, 21. září. Profesor dr. Randa uveřejňuje v »N. Fr. Presse« přípis, dany
#13 alto_textblock #13
v Bolzanu, o sporu ve příčině ú stavu sv. Jeronyma. K listu tomu přimělo jej fak- tum, že ve své známé knize o držbě za- bývá se spornými otázkami, které se zále- žitosti jmenované dotýkají. Prof. Randa uznává, že praetor dbal největší nestrannosti při této příležitosti, že však rozhodnutí spo- čívá na bludných předpokladech a vésti mu- silo k nesprávnému výsledku.
#14 alto_textblock #14
Jaworski ve Vídni. Z Vídně, 21. září. Ze Lvova se ozna- muje, že předseda kola polského Jaw or ski nejspíše na pozvání minist. předsedy odebral se do Vídně.
#15 alto_textblock #15
Jmenování. Z Vídně, 21. září. Professor státního německého gymnasia v Olomouci dr. Jakub Ueberegger jmenován ředitelem státního německého gymnasia v Moravské Třebové.
#16 alto_textblock #16
Telegrafické zprávy.
#17 alto_textblock #17
Z Terstu, 20. září. (C.-B.) Vrchní ko- misař Kréty princ Jiří řecký přibyl sem večer na palubě lloydového parníku »Úrano« a odcestoval rychlíkem jižní dráhy do Vídně. Z Paříže, 20. září. (C.-B.) Ačkoliv bylo poloúřadně sděleno, že car ruský dnes do Paříže nepřijede, bylo náměstí před se- verním nádražím a Rue Lafayette od deseti hodin ráno přeplněno zvědavci, kteří se te- prve po několikahodinném čekání vzdálili. Z Cařihradu, 20. září. (C.-B.) Su- tán přijal dnes ruského velevyslanca Zino- věva a anglického velevyslance O' Connora ve slyšení.
#18 alto_textblock #18
Čím se udržuje německá nadvláda v Čes. Budějovicích.
#19 alto_textblock #19
V Českých Budějovicích po zápisu do škol. Srdce každého člověka, jenž má cit rozum, muselo se sevřiti bolestí, když v pon- dělí potkával veliké řady žáků a žakyň zdejších německých škol, ubírající se do kostela k vzý- vání ducha svatého: kdyby nebylo ně- meckého hovoru učitelů a učite- lek, vedle žactva kráčejících, mo-
#20 alto_textblock #20
hlo by se míti za to, že jsou to děti z českých škol, neboť děti ty až na pranepatrné výminkyhovořily me- zi sebou česky. Používaly totiž jazykové svobody, jaká se jim poskytuje, ale jen při za- čátku školního roku, kdy totiž hrozí ještě mož- nost, že by je rodiče vzali ze školy německéa dali do české, kam patří, neboť jsou to děti české. Později učitelé za ká ží dětem, pokud jdou v řadě pod jejich dozorem, hovor český a tu pak české děti, poněvadž ně- mecky neumějí, buď mlčí, neb mluví mezi sebou jen v okamžicích nestřežených. Nejlépe lze tedy pozorovati, jak české děti plní německé školy, v Čes. Budějovicích, ve dnech po zápisu, dokud ještě nebyly zastrašeny, dokud nebyl jim český hovor za- kázán. Je to žalostný, přežalostný úkaz, dotvrzující, že kdyby nebylo zrádných, hloupých, neuvědomělých a bez- citných českých rodičů, nemohla by v Č. Budějovicích existovati ani polovice dnešních německých škol. České školy obecné i měšťanské (čítaje v to též soukromé) mají tu sice ke 3000 žáků a žakyň, letošní zápis vykazuje opět přírů- stek v celku asi 150 dětí, ale stav ten mohl by býti ještě mnohem lepší, kdyby všecky české děti do českých škol chodily a kdyby nebylo smutného fakta, že téměř 1000 če- ských dětí navštěvuje tu školy ně- mecké. Snad v žádném městě není tak rozšířen nešvar, mrzačiti české děti v německých ško- lách v tak ohromném množství, jako děje se dosud v Českých Budějovicích. Čí jest to hanbou? Především naší, ne- boť výmluva na nátlak a ohledy -různé nemá býti přípustna tam, kde se jedná o tak těžké poškození věci národní a o ničení budoucnosti vlastních dětí. Jenom tímto způsobem udržuje se také v Č. Budějovicích tak neuvěřitelně dlouho nadvláda německá, jen tím způsobem jsme tu udržováni my Češi v hmotnéi národní a politické porobě. Jak dlouho budeme k těm zrádcům a du- ševním mrzákům, kteři tuto naši porobu pro- dlužují, shovívavými? Častokráte hrozilo se jim praný řem, ale nikdy k tomu nedošlo.
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
Excelsior!
#23 alto_textblock #23
Sport vzduchoplavecký jest nyní velmi v modě. Smělé pokusy Santos-Dumontovy se řiditelným balonem vzrušují celý vzdělaný svět. Sníme o cestování ve vzduchu. Zeměkoule je nám již malá a nepohodlná. zvláště od té doby, co na všech její cestách počínají se hemžiti rychlokolé, splašené auto- mobily. Emile Gautier, známý vědecký feuilletonista a kronikář »Figara« a »Le Journalu«, věnoval zajímavou studii tomuto novému rozruchu vzduchoplavectví. Hlavní zásluhu o obnovení zájmu veřejnosti pro vzduchoplavbu a zejmena o dávný a zneklidňující problém balonů řidi- telných má smělý, energický mladý muž pan Santos-Dumont, který v několika měsících učinil pro populárnost svého sportu více, nežli za dlouhá leta všichni aeronauti professionální.A za příkladem mladého odvážlivce pozvedá se touha naše do výše, do vzduchu, do nadoblačné volnosti a opakujeme krásné heslo Longfellowovy básně: »Excelsior !« Pokusy Santos-Dumontovy pobouří zajisté mnoho hlav oněch nešťastných vynálezců, kteří sní o problému řiditelných balonů, jako dříve různí chimeričtí vynálezci snili o záhadě per- petua mobile nebo o alchymistické výrobě zlata. Věda stěží něco získá touto horečkou blouz-
#24 alto_textblock #24
nivců, spíše vrstvy choromyslných, jež mají mnoho zneuznaných geniů a zklamaných vyná- lezců ve svých smutných zdech. Santos-Dumont poletuje se svým řiditelným balonem nad mnohými rozpálenými lebkami, jež blouzní o podobných experimentech, od jichž zdaru závisí, zda si konečně člověk dovede po- drobiti i volnou prostoru nad sebou. Bohužel. uskutečnění tohoto snu je stále ještě velmi da leké i po panu Santos-Dumontovi. Jeho krkolomně pokusy, jež mohou též skončit tragicky, nedokazují, že se uchopil správné cesty k rozluštění problému. Balon, který nedovede vzdorovati mírnému větruo rychlosti 12 metrů za vteřinu, vanoucímu skoro stále nad Paříží, nelze zváti »řiditelným«. Proto též uznati dlužno neobyčejnou odvahu Santos- Dumontovu, který svěruje svůj mladý život do- pravnímu prostředku tak nebezpečnému, závrat nému a kapriciosnímu. Ani to, že mladý vynálezce a vzducho- plavec obeplul za 15 minut Eiffelovu věž vrátil se na místo vyplutí, neznamená, že pro- blém řiditelného balonu je rozluštěn. Též to není závadou, že balon nevydrží v podélné po- loze, ale hlavní příčinou nezdaru je, že balon je lehči a tudíž slabší nežli vítr, proti němuž chce plouti a s nímž chce zápoliti. Zatím co tisk a reklama se starají o roz- hlášení jmena Santos-Dumontova do všech úblů světa, bylo skoro zapomenuto, že dva větro- plavci němečtí dokázali velký čin, který by plným právem měl též vzbuditi jakousi sensaci.
#25 alto_textblock #25
Pánové Berson a Suring, z metereologické kanceláře berlínské, při poslední své plavbě ba- lonem dosáhli výše 10.000 metrů! To je re- kord, který zasluhuje nemenší obdiv nežli re- kord nějakého cyklisty či automobilisty. Dosud žádný větroplavec nevystoupil tak vysoko jako Berson a Suring. Poslední podobný pokus, dosáhnouti co možná největší výše, skončil tragicky. Balon s krásným, symbolickým jmenem »Zenith«, vy- stoupl r. 1875 do výše 8000 metrů, ale větro- plavci Sivel a Crucé zaplatili svou prometheov- skou smělost smrtí. Nikdo dosud nepřekročil výši 9000 metrů, je tudíž rekord Bersona Suring něčím mimořádným a bude zaznamenán slavně do análů aeronautiky. Jest to skoro zá- zračné, že němečtí větroplavci vrátíli se zdrávi z těch vražedných výšek, kde vládne smrtící prázdno ledového prostoru. Kyslik je sice jakýmsi prostředkem proti smrtícím následkům atmosférické depresse. Paul Bert dokázal, že stálé a pravidelné vdechování kyslíku omezuje nebezpečí na minimum. Proto též vzduchoplavci zásobují se dostatečně kyslí- kem komprimovaným, který se přechovává ve zvláštních ocelových rourách. Emile Gautier vypravuje, že vykonal plavbu balonem se Spelteriním přes Alpy, ale poně- vadž nikde nepřekročili výši 4100 m., nemusili sáhnouti ke své zásobě kysliku. V té výši ne- pocítili nijakých obtiží, žádných bolestí, žádný znepokojující příznak, teprye ve výši 5000 m. stává se dýchání obtížným a musí se vdecho- vati kvslík.