#1
alto_textblock
#1
1908
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#2
alto_textblock
#2
NARODN
#3
alto_textblock
#3
V Praze, v pátek dne 8. května.
#5
alto_textblock
#5
K číslu 127.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#6
alto_textblock
#6
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Parlament.
#10
alto_textblock
#10
Z Vídně, 8, května. Polovina květnová na-
dešla v tomto roce, však párlament ne-
udělal ještě nic, pranic. Jest to
chudoba, jaké ještě nebylo a ja ké
se nevyrovnala ani jalovost, se
kterou pracovala koalice r. 1895
Snad nyní stojaté vody parlamentu se hnou.
Jest svrchovaný čas, aby se konec učinil bídě,
kterou pociťují a které litují všichni upřímn
přátelé parlamentu vůbec a všeobecného práva
hlasovacího zvláště.
#11
alto_textblock
#11
K návštěvě německých panovníků ve Vídni.
Z Vídně, 8. května. Kdo by se domníval,
že včera mysli vídeňské zabaveny byly návště-
vou německýchpanovníkův Schön-
brunně, byl by na velikém omylu.
Vídeňské obecenstvo včera počínalo si docela
tak, jakoby byl den nejvšednějšl
Krome několika lidí úřadních nikdo si událoste
v Schönbrunně hrubě nevšímal. Některé noviny
zdejší, ve kterých sedí lidé, již se domnívaji
že spolu vybojovali Sedan, dostaly se ve vše-
německém paroxismu do tyrád opravdu směš-
ných. Tak na přiklad včera »N. Fr. Pr.« psala,
že byl den, kdy opět císař rakouský mohl říci
známá slova Napoleonova: »Také já j's em
německý panovník!« S nejhlubším po-
hrdáním hledíme na takové projevy sběsilosti,
které nikoho nezaleknou.
Ke včerejšku sděluje »Arbeiterzeitung«
tuto zajímavou zprávu: »Ve Vídni roz-
děleny celé vagony německých
řádů. Císař Vilém II. udělil jich 150, druzt
němečtí panovníci 250. Největší sbírku
německých řádů má bar. Aehren
thal. Každý z přítomných německých knížat
pověsil mu na hruď nebo na krk nějaký velko-
kříž. Druhého největšího rekordu dosáhl nej-
vyšší hofmistr hr. Montenuovo. Dr. Lueger
nezvítězil tentokráte. Poněvadž většinu řádů již
má, přinesl mu král saský místo nějakého orla
service z míšeňského porculánu. Uherské mu
ministerskému předsedovi donesli
saský řád do hotelu, právě když se pře-
vlékal. Sám vyslanec podal mu
jej skulinou ve dveřích, ale tento
nemohl si ho ihned připjati, poněvadž neměl
oblečeny ještě ani spodky. Při nesmírné
záplavě řádů ti, kdož nejvíce byli vyzdo-
#12
alto_textblock
#12
beni, nemohli zajisté všech řádových dekorací
ihned ani použiti a umístiti je na svých svchnich
šatech. Budiž ještě podotčeno, že k jediné
včerejší episodě, totiž serenádě v Sch ön-
brunně, bylo všeho všudy vpuštěno » lidu«
12 tisíc, z toho sedm tisíc členů pěveckých
spolků, které serenádu pořádaly, takže na Vídeň
se dvěma miliony obyvatelstva připadalo celkem
5000 lidí milostivě obdařených — a ti ještě
nic neviděli a ještě méně slyšeli.«
Z Vídně, 7. května. (K. k.) Král saský odjel
o 3/410, hod. večer na hon do Trbiže. Král virtem-
berský, velkovévoda sasko-výmarský, velkovévoda
meklenbursko-zvěřínský, vévoda anhaltský a kníže
z Lippe nastoupili večer cestu domů.
Z Vídně, 7. května: (K. k.) J. V. císař daroval
německé císařovně akvarely od Penella
představující pohled z okna schönbrunnského zámku
na zloriettu.
Z Vídně, 7. května. (K. k.) J. V. císař František
Josef propůjčil velkovévodovi bádenské mu
50. pěší pluk, velkovévodovi sasko-výmarskému 80
pěší pluk, velkovévodovi meklembursko-zvěřínskému
6. dragcunský pluk.
Z Vídně, 7. května. (K. k.) Císař propůjčil prin
Augustu Vilémovi, velkovévodovi oldenbur-
burskému, vévodovi anhaltskému a knížeti z
Lippe velkokříž řádu svatoštěpánského a daroval
princezně Viktorii Louise svou podobiznu
s vlastnoručním podpisem, starostovi hamburskému
rovněž svůj obraz.
#13
alto_textblock
#13
Výjev z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 8. května. (»N. Fr. Pr.«)
Ve včerejší schůzi dumy, které byl přítomen
také král švédský, stala se tato přihoda: Při
rozpravě o rozpočtu státních drah
socialista Predkalu žádal, aby se dosadila
parlamentní vyšetřovací komise a tu zvolal mi-
nistr financí Kokovcev: »Chvála bohu, že
nemáme žádného parlamentu!« Patrně se pře-
řekl pan mínistr a chtěl řici: žádného parla-
mentarismu, ale přes to se neopravil. Potom
povstal kadět Miljukov a pravil: »Zástupce
vlády užil zde věty, jež vyzněla jako negace
konstituce. Já však mohu říci, že máme
konstituci.« Levice a čásť okťabristů pro-
vázela tento projev hlučnou pochvalou. Kadět
Maklakov podnikl cestu do Cařihradua
když se vrátil, pravil, že nabyl dojmu, že Tu-
recko nestrojí válku a prohlásíl toto: »Tu-
recko není nám nebezpečno, ale
Německo. Všude lze v Cařihradě pozoro-
#14
alto_textblock
#14
vati stopy německých rukou. Němci jsou
všude a všude viděti jejich vli v.
Patrně císar Vilém II. očaroval
sultána. Mohu vypravovati dále, že jsem
s ruským atlachém prohlížel turecké lodi pan-
céřové a žasl jsem druhý den slyše, že něme-
cký zahraniční agent už o tom zvěděl.«
#15
alto_textblock
#15
Telegraflcké zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Na jubilejní výstavu pražskou.
Z Oseku, 7. května. (K. k.) Obchodní komor
se usnesla vyslati na návštěvu jubilejní výstavy
v Praze počátkem září větší deputaci
#17
alto_textblock
#17
Uherský vládní hlas o návštěvě německých pa-
novníků.
Z Požti, 7. května. (K. k.) „Pest. Ll.“ píše, po-
jednávaje o blahopřání německých spolkových kní-
žat v Schönbrunně: Teprve v pozdních dnech bude
možno úplně oceniti neobvyklost a význam dnešní
události. Avšak též současníci, kteří nechávají zcela
přímo bezprostředně na sebe působiti se stanoviska
lidského i politického této historické scény, stojí pod
mocným dojmem této události. Možno o ní směle
tvrditi, že je v dějinách ojedinělou, a že nic podob-
ného s ní nemůže býti přirovnáno. Článek končí:
Tak skutečně vane touto scénou dech dějin. Obsahuje
dlouhou epochu míru v minulosti, jistotu v přítom-
nosti u radostný pohled v budoucnost. My Uhři má-
me plnou příčinu pohlížeti na ni nejen bez závisti;
nýbrž s povděkem a radostí. Neboť Maďar byl jed-
ním z budovatelů tohoto spolku a jeho účastenství
dalo tomuto instrumentu míru právě vlastní záruky
trvalosti. Iniciativou hr. Andrasse byla spolková
smlouva zbavena svého příležitostného rázu pro
určité účely a vytvářena tak, že císař a král František
Josef právem mohl tvrditi, že tato smlouva bude
úkol svůj zcela plniti až do nejdelší budoucnosti.
#18
alto_textblock
#18
Sociální ruch v Uhrách.
Z Pešti, 7. května. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.“
sděluje: Naproti zprávám listů o pronikavém
sociálním hnutí v komitátě tordském,
baraňském a szomogském a o domnělých
přípravách pro všeobecnou stávku o žních
můžeme na základě přesných informací sděliti, že
šířené zprávy jsou naprosto tendenční. Zejména není
pravda, že na 17. května je svolána schůze lidu, kte-
ré se mají zůčastniti obyvatelé 65 obcí.
#19
alto_textblock
#19
Švédský král do Berlína.
Ze Štokholmu, 7. května. (K. k.) Král švéd-
ský s královnou přibudou dne 31. května k oficiální
návštěvě německého dvora do Berlína.
Odjedou dne 2. června. Po berlínské cestě bude ná-
sledovati návštěva u dánského královského dvora,
která potrvá od 3. do 5. června.
#20
alto_textblock
#20
Chorvatští studenti také do Srbska.
Z Bělehradu, 7. května. (Zvl. telegr. „Nár. L.“
Asi 50 záhřebských studentů zapsáno dnes na zdejší
universitě. Očekává se, že se tu dá zapsati ještě
120 studentů ze Záhřeba.
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON
#22
alto_textblock
#22
Caesarové na moři.
#23
alto_textblock
#23
Skoro všechny korunované hlavy větších států
mají přepychově zařízené yachty, na nichž tráv
volný čas příjemnou projížďkou po moři. Presiden
francouzské repupliky není korunovanou hlavou, ne-
má vlastní lodi a je-li nucen jako representant Fran-
cie učiniti oficiální návštěvu cizímu suverénovi, bud
carovi nebo králi Eduardu, musí býti pokaždé k cestě
upravena některá válečná loď, což pohltí často znač
né obnosy. Těžké a pro vážné úkoly válečné určené
bitevní lodi a velké obrněné křižáky nejsou totiž
zařízeny na přijímání hostů a námořní úřady mají
velké potíže, aby hlavě státu poskytli na palub
válečné lodi přiměřený a pohodlný pobyt.
Když Felix Faure měl býti roku 1897 ubytová
na nové válečné lodi „Pothnau“, vyžadovaly přípravy
ku přijetí presidenta více než 100.000 franků. V úzké
kabině velitele byl postaven malý psací stolek, dvě
křesla a pohovka doplnily zařízení této improviso-
vané pracovny. Jídelna s okrouhlým stolem pro deset
osob a malý kabinet, sloužící za ložnici, tvořily
nejvyšší pohodlí a komfort, jaké válečná loď mohla
poskytnouti.
„Lectures pour Tous“ vypravují zábavné inter-
mezzo z této plavby. Ze zvláštní pozornosti byla
předepsaná prostá polní postel nahražena pohodlným
lůžkem, ale při tom se nevzpomnělo, že Felix Faure
vynikal zvláště vysokou postavou a byl právěo
15 centimetrů delší než lůžko, které mu připravili.
Teprve v posledním okamžiku před odplutím byla
závada zpozorována a rychle zjednána náprava.
#24
alto_textblock
#24
Námořní úřady však si z toho vzaly naučení a jak-
mile se oznámí plavba presidenta po moři, informují
se v Paříži předem o výšce hlavy státu. Když r. 1902
cestoval Loubet do Ruska, byla kabina presidentova
potažena pěknými tkanými čalouny, zařízeno zvlášt-
ní elektrické osvětlení a jen výlohy na přijetí presi-
denta na palubu „Montalmu“ činily 280.000 franků..
Car má k disposici tři lodi« „Standart“, „Polární
Hvězdu“ a „Alexandru“, pravé to plovoucí paláce,
jež jsou zařízeny s největším přepychem a nádherou
a mohou uspokojiti i nejvyšší požadavky na nejra-
finovanější pohodlí. V Kronštatu jest vždy jedna
z těchto carských yacht pohotově s vytopenými kolly
a torpedová flotila, která yachty provází, je stále
připravena k odplutí. Při tom se zachovávají úzkost-
livá bezpečnostní opatření. U ostrova Gotlandu, kolem
něhož měla kdysi plouti carova yachta, byl téhož dne
spatřen malý rybářský člun, jenž se nezdál nijak
podezřelým, když však jej přes to důkladně prohle-
dali, nalezli pod hromadou ulovených ryb dvanáct
soudků dynamitu. Tyto ohromné plovoucí pumy měly
býti yachtě vehnány do cesty. Od té doby se bezpeč-
nostní opatření zdvojnásobila a každá briketa, která
se přinese na palubu yachty, je v přítomnosti tajného
policisty kladivem oklepána, aby se předešlo kata-
strofě.
President Roosevelt není sice také korunovanou
hlavou, ale má rozhodně v každém směru větší p-
novnické aspirace, než jeho kolegové francouzští.
Má pro své plavby malou útulnou vachtu „May Flo-
wer“. Kdežto však císař Vilém na své yachtě „Hohen-
zollern“ jen s nejvyšší opatrností dovoluje prakticky
paužívati telegrafie bez drátu, má president Roosevelt
pro bezdrátové depeše zvláštní zálibu. Když na své
poslední plavbě dal z paluby telegrafovati do Bílého
domu: „Vrátím se k obědu“, došla zvláštní odpověd-
„Zůstaň kde jsi, Teddy, nemáme tolik jídla“. Presi-
dent byl poněkud zaražen, zahájeno vyšetřování a
konečně se zjistilo, že dva mladí elektrotechnikově
#25
alto_textblock
#25
zachytili soukromým přístrojem presidentovo sdělení
a odpověděli na ně dle nejlepšího vědomní a svědomí.
#27
alto_textblock
#27
= Pokuta na vdavky. Chef slátního školství
na Filipinách, mr. Frank White, nalézá se ve velké
tísni. Odebral se do Spojených států, aby sehnal
250 učitelů a učitelek pro elementární školy. Dává
přednost mužskému pohlaví, poněvadž má s učitel-
kami smutné zkušenosti. Sotva přijdou na ostrovy,
zamilují se do mladých amerických důstojníků a
úřadníků a vdají se školnímu úřadu přímo před no-
sem. Mr. White může tudíž potřebovati jen takové
učitelky, které své srdce obrní ocelí a poněvadž srdci
důvěřuje méně než praktickému smyslu Američanek,
chce mladé dámy zavázati smlouvou, že se do tří
let od příchodu na ostrovy nevdají. Služné činí 900
až 1500 dolarů a konvencionální pokuta na před-
časné provdání 1000 dolarů.
=Román velkoknížete. Ruský velkokníže Mi-
chail, jenž byl svého času pro sňatek s hraběnkou
Torbyovou z Ruska vypovězen, vydal právě v Lon-
dýně román, v němž líčí dějiny své lásky a své zku-
šenosti ve vyhnanství. Kniha má název „Never Say
Die“ a velkokníže vystupuje v ní jako německý princ,
jenž uzavřel sňatek pod svým stavem a musí pak
zápasiti s nepřízni všech příbuzných. Tendenci díla,
jež autor věnoval své choti, vysvětluje předmluva,v
níž se praví: „Jako příslušník císařského domu rád
bych světu dokázal, jak nesprávný jest všeobecný ná-
zor, že jsme nejšťastnějšími tvory na zemi. Nemáme
ovšem žádného nedostatku, pokud se týče vnějších
statků, ale je bohatství jediným štěstím na světě?
Sluší uvážiti, jaké veřejné povinnosti jsou s naším
postavením spojeny a jak jsme mnohem více vydáni
veřejnému mínění, než jiní smrtelníci. Co jest nej-
větším štěstím na tomto světě? Zajisté láska k ženě
—volha naší budeucí manželky. A ani v tom nes
máme volnosti jako soukromé osohy..
nan e