V Y ->v^ |£ VAchiXi кя'/.iiy dt-n ■timo po ooHfli » -votkn FfoěOláof m v otfoMmolrooi ««Ile« Ыш, irv<»»i-ii. V Prm*r « :

ftrrtlřtné

, - ti.eofcr. . » . 70 . . io . ю .

i tl SO kr 3 . 70 , lb . - .

Jednotlivá disia po 4 kr. I» donAèenl do doma meilèaé 10 kr.

Cisio 963.

r.í*>c*»A

г>отнл fi.tikovaur a podoptanr pHjiai« red. a, lece

т Ostrovní ulici t. 1ÖO8-IL ftukspisüv nt-vr^time a iiepodfpiaoýck nedbám«. ’Г KEKLÄln АСЕ uetape^etěué potylány budtet u e (raa- ; kovány. iBMrftty potí timt co nájlrvn^t

Raènik XIII.

K »pi*Mnl hmotných pomèri ducilo-, Zmi£ì™à tóľ&íľpÄ K s,écenl “edèle vnii'.n správcu. iv phčiné upravení kongruy a jejíž jest po- (Z Polabin.) Zmínili jsme se již o tom, jak mnoho vinností, aby radila se o zlepáení hmotných S velkou toužebností očekává každý kře rrae< a důležitých návrhů čeká na avé výří* pemérů správců duchovních i >v tom smáni, sťan, aby iiž konečné vynesen byl zákon o :ení ve vídeňském parlamentu. Mnohé z těchto kde na to u vládu! předloze bylo „zapome* svěceni atsděl a svátků, protož radostné byl traci a návrhů jsou přímo životními otázsami nuto*; v komisi této nalézá se také jeden vítán rázný článek .Čecha" před týdnem celých zemi a celých vrstev obyvatelstva. Aby ehom nežli daleko, uvedeme jen návrh Lieu

...... . ■plné vyřízení v panské sněmovně příliš ns i prohlédnutí bude třeba delší doby. — Tož žeué. Těšíme se tomu, že dotčená jednota léháno ! ! Tak a podobné má se to snad i tedy vše, co až dosud odpovédíti jaíae mohli se usnesla na sdělání petice к říšské radè jinými návrhy a pracemi ; — — pravice, na četné otázky čtenářů, jimž ostatné jest v tomto ohledu, jen že tam pohřešujeme je- ráznorodých živlů sklená, musí prý dbáti známo že dotyčná vládní předloha není ještě ště, aby zapověděno bylo odbývání honeb nnohých a mnohých ohledů aby neocitovalu dle toho, abychom bezvýminedné její ve daéch zasvěcených. Divíme se »e stále ve sporech. Uznáváme ovsem, že přijetí /.váti mohli slušným upravením věru. jak za časů nynějších mohla neřest »ostavení mynější majority na radě říšské ; platů nižšího duchovenstva. příčící sě každému poctivému člověku, tak iení to nejlepsí a zejména že poslanci smý-

z předních našich poslanců. O postupu prací uveřejněný, v kterém přimlouváno se za reso v komisi sdéleno jen, že pilné se zabývala luci, o Které by se měla usnést! „Jednota iiaoherův. o němž aeýnovéji dochází zpráva, sbíráním dokludův a potřebného materiálu, katolicko-politická v Praze“ na valné schůzi vůli dobré shodě" nebude na jeho jehož prý je takové množství, že jen к jeho své, ke dni 13. listopadu tohoto roku polo

Hení ryze konservativ ní ho často se nusejí zapírat! a ve mnohém že musejí snad iž příliš povolovat!. Uznáváme také. že ze rzdáli jest nám lehko posuzovat! a odsuzo* rati mnohé, co z blízka jsouc pozorováno jctíla jinak vypadá a zcela jiný vynucuje poem­ úsudek. O dobré vůli a poctivé suaze ronservativuích zástupců národů rakouských ia vídeňském parlamentu nepochybuje nikdo ozývají-li přece tu a onde hlasové nespo kojení i z tábora konservativního, nejsou to ešté projevy nedůvěry, ale spíše jsou to upřímné pobídky ku větší rozhodnosti, ku izaějšímu vystupování proti směru opáčnému, »roti smèru nepřátelskému, kterýž přes to e ocitnul se v menšině, přece jen za po néri dosavádních příliš muobo má volnosti i drzému se roztahování u veškerém veřej- lém životě. Již přes dvě leta zaujímají konservative! akouští v předním sboru zákonodárném po itavení rozhodující a proto mimoděk nám i&padá, abychom porovnávali, co vše vyko ali druhdy liberálové ve prospěch vůj za prvních let své vlády a co vyko- áao nyní na straně druhé ve prospěch écikonservativní. A výshdek po ovnání tohoto není pro nás příliš příznivý, .liberálové vším úsilím vrhli se hned z postini­ na vše, čím*by zřejmě ozn a- iti mohli před celou veřejností mér své vlády a vůbec šli poněkud chleji ku předu, než pozorujeme to nyní u ašich konsenativců. Je-t ovšem pravda, že loměry, za jakých ujala se vesla nynější vět- ina, jsou ponékud jiné. než byly před dva- eti lety ; avšak zdá se nám, že jest již na ase, aby i tyto výmluvy pozbyly již jédnou ré platnosti. Stálý, věcný přechod přestává ýti konéiWT přechodem 1 Jak mnoho pobídek a přímých vyzvání jlo již jen učiněna v příčině žádou- ího upravení platu duchovních p r á v c ů ! Mnoho tiskařské černé bylo již bětováno na pobídky ve směru tomto a i římá vyzvání ve formě petic odevzdána z Iech, Moravy, Slezska a z jiných zemí této olovice říše. Nejednou byli jsme již tázáni trými čtenáři, jak daleko asi dospěla zále- itost tato a jaký asi výsledek možno očeká- ati? Vše, co jsme dot-ud odpovédíti mohli a otázky tyto, jest následující : Na říšské

přišli zedníci z Prahy (z Bráníka ?). trhlo to mezi dělnictvem. Aby pánové příchozí dokázali,­ že se člověk vázat nemusí na předsudky svéta a že mu není třeba ve tmách ustavičné bloudit, ale že může též oné novomodní vše oblažující pokročilosti použit, pracovali v neděli, ve svátek veřejné na lešeních. Jakmile­ ráno věřící scházeli se do kostela, přitáhli­ zedníci ve svém špinavém obleku pohromadě­ к si&veuišti a hodně hřraotné sobě počínali, tak že v kostele jejich tlučení a hovor i Mních by’o slyšeti, odpůldne za to v hospodách při džbánku a kartech sobě hověli­ Byl to stav pro duchovního a pro virici­ nesnesitelný. Jedné neděle volal duchovní.­ když do chrámu Páně šel, aby od práce ustáli, sic že bude nucen, je pro rušení­ pobožno>ti u úřadu žalovat. Co mezi

FEUILLETON, ISTa-dplar^čí. Nánotaký román od W. Clark» Baisela. Hlava třicátá. JCuá a iena. (Pokračováni.) Malý, mrzuW mužík zvěstoval pravdu, práva o úmrtí Čonwayově roznesla se brzo celém diéstè a byla ve všech ústech. Jedna ani ze sousedstva navštívila paní Parroto- ou, aby 8 ní tu novinku sdělila, nevědouc, vdova neštastného utopence v její dumě i zdržuje. Manžel její mluvil s Wiliiamso &ra. nálezcem mrtvoly, a od ného dostalo se n jasné, zevrubné zprávy o všech podrob- uštech té události. Vèc se mèla takto : Williamson byl tesa- in a nacházel se v dobé, o níž je řeč, na «tè doThorold Marshe, kdež mél na jednom >mé malou správku vykonati. Chystal se ávě vstoupili na most, vedoucí ze Squire- «wellského náměstí na protější břeh, anta Úkon ruka z řeky čouhající uzřel. Podíval taa bystřeji a objevil mužského, jenž spo- raje na sádech, půl stopy pod vodou ležel, jehof bezduchá postava tak zřetelně se »čila, jakoby v skleněné skříni na odiv vypěna­ byla. Bez odkladn odhodil W.lliam 1 kabát, tybrnnl si rnkávy od košile, chose­ vyčnívající ruky a hned vzplynula UoU jako kousek korku. ■ Jakmile se mn podařilo, vytáhnouti tělo

u Kdo doprosuje se nčjakého do hro d i uí, jako hVza se rozšířili ku pohoršení všech'sebou na to zedníci mluvili, to se neví, ale tonu nepřichází za těžko, opětovali svoji žá- věřících. vždyC snad zákon o svěcení neděl to se ví, že když duchovní po skončených dost několikráte a podnikali to a ono, aby a svátků nebyl zrušen? Ardf dává se špatný j službách Božích z kostela vysel, již jejouino- věc došla konečné к vyřízení; avšak v pří- příklad s hůry, když velcí páni honby i do-1 zedníci očekávali (hromada lidí je zvědavě pádu tomto nejedná se o žádné tak zvané poledne mezi službami Božími podnikají obklopovala) a hrubě mu domlouvali, prod „dobrodiní"! Zde jedná se o spravedlivé když celá smečka honební blízko kostelu se jim práci zapovídá, že byli ve Vídni a ve a oprávněné požadavky duchovních žene a střílí, když i na velkostatcích našich hradu že pracovali i o velkých svátcích a správců, kteří — nehledě к ničemu jinému bohatýrů těžké polní práce se konají bez velcí a největší páni chodili okolo nich — prokazují státní správě platnějších služeb, potřeby, když i hospodářští, měštští a jiní a žádný jim nic neřekl ; my jsme z Prahy, než celá legie skvěle placenýrh radů. A právě úřadníci jen dvakrát v roce ex offo pro pa- tam se jakové práce veřejně konají a proto, že jde tu o spravedlivé uznaní, rádu v kostele se okáží, tu věru není divu, ...jede okolo a ani si toho žádný nevšimne, přichází tak za těžko, opětovali stáže a stále že lid prostý, jak říkáme, rád tento příklad Nyní jsou jiné časy, již nejsou ty doby, když staré ty žaloby a žádosti! „vyšších" následuje, protože si myslí, „mo- jste nám krunipolce na krk věšeli, te<f je Rozhodujícím činitelem na říšské radě hou-H ti a oni, proč ne mudine?" — Jak svoboda, osvěta pokročilost a my můžeme jest nyní živel kouservativnf : v popředí si- daleko zpustlost v tomto ohledu se rozšířila, dělat, co chceme, my pracujeme v akordu a tu асе nalézají se te doby mužové, jimž dobře vidíme na venku, že bez rozdílu dní ženci co si vyděláme, to je naše. Máme děti, mu- jest známo, jak důležitý, velevýznamný úřad na policí žnou, dělníci řepu dobývají, těžké símě na né pracovat, a kdyby к vám některé svěřen jest t. z v nižšímu duchovnímu správci, náklady rotí, ba í mezi službami Božími ne přišlo, nedáte mu ani krejcaru, a kdybych já jakož i dobře jim známo, že při 3—400 zl. daleko kostela s hulákáním se nakládá, ho- přišel к vám na oběd. ani byste mi sousta ročního platu přinášejí duchovní tito státu a spody a krámy celé dopoledne otevřeny jsou chleba nepodal, a když duchovní odpověděl, že společnosti obeí, které za poměrů nynějších a veřejné trhy se odbývají. Jdi do kance nikoho bez almužny nepropouští a že i jemu by na nich žádat! nikdo ani nemá práva ! Jen lářů, uvidíš všudy úřadující, jdi do krámů a podpory poskytl, kdyby byl práce neschopen, s v zemích, kde revoluce dere se v popředí, hospod, všudy jak by nabil, jdi po ulicích, hulákáním a snad i к potěšení okolostojíctch kde soustavné potlačována jest mravnost a spatříš dlaždiče v plné práci a zedníky na odešli zedníci, aby zlost v blízké hospodé zbožnost lidu, kde úklady strojí se trů lešeních s nezbytnou „fajfkou" v hubě a spláchli. Duchovní byl rád, že ještě něco na nòni a hlavám korunovaným jen s kladivem v hrsti, jen v kostelích jest chrám páně neutržil. Pracovalo se dal a když v těchto zemích odjímají se duchovním prázdno. Ze takovému jednání jen znemravně-, i na venku všechno bylo hotovo, pracovalo se správcům násilně všeliké prostředky к sluš- lost následovat! musí a jen nejhorší ovoce uvnitř a právě když lid v neděli do kostela němu živobytí, neboť násilníci vědí. že jediné přináší, vidíme již nyní a příští leta nás nebo z kostela šel. muselo se alespoň ve kněžstvo ve službách Církve jest nejspolehli- ještě víc o tom poučí. К objasnění toho je- ; dveřích a oknech pracovat, aby každý viděl, vějším štítem společenského řádu ! Kde ale řád den obrázek. V jistém městě stavěli dům. že neuí dělníkům třeba, v neděli a ve svátek tento má býti upevněn a pojištěn před živly raz- zrovna proti kostelu klášternímu, kam velké od práce odpočívat a pobožné skutky konat kladnými tam třeba pamatovat! na bojovníky, množství věřících přichází. Aby zedníci oká-j Že takové sobě počínání není obecen- stojící v šiku nejpřednějším, třeba jim vše- žali, že jsou vzdělaní, pokročilí, osvícení, štvu lhostejné, bylo vidět několik dní po vý- možné usnadnit! každodenníjejich zápas pro věc pracovali vždy okázale a se hřmotem v ne- stupu výše podotknutém. S večerem přišel dobrou a svátou. Vědomí vznešené a svaté děli ku pohoršení chrám Páně navštěvujících, jistý sešedivélý dělník od oné stavby ke ka- povinnosti bylo a jest těmto bojovníkům nej- Představený kláštera je dal prositi, aby od šně, aby sobě vody nabral, tu spustily se do mocnější pobídkou к vytrvalosti a jest jim práce ustáli ; nic naplat, pracovalo se dál. ného ženské, proč v neděli těm pohanům, v dobách svízelů skoro i jedinou vezdejší Někdo napsal křídou na dvéře kostelní, aby těm neznabohům při práci pomáhá, a tn se odměnou. Jenom nepřítel společnosti lidské, to dělníci vidět a číst mohli: „Pomni, abys omlouval: „Matičko, matičko, vždyt se chce anebo zaslepený zbloudilec mohl by zůstali den sváteční světil." Ale tu nastal křik . v neděli také jíst, a kdybych к vám v neděli lhostejným ku spravedlivým jejich žádostem, v obecenstvu, jedni soudili tak, jiní jinak přišel, dala byste mi oběd?" — Jak vidět, v nichž nedomáhají se ničeho jiného, než i jisté noviny vzaly do prádla ubohého pi byl to vtipný žák oněch pokročilých zedníků, aby úřad jejich příkrou bezohled- satele a notné mu vycinkaly, soudíce, kdyby’ Do třetice všeho dobrého, praví staré n o s t í nebyl jim v ohledu hmotném zne- prý práce nedělní, veřejná, hřmotná. byla přísloví, tedy ještě jiný obrázek, jakých snadňován něco zlého, že by jistě zákonem zapovězena by se na tucty mohlo podat. V jednom mé- Očekáváme, že v době nejbli/ší dozvíme byla. A tak to šlo dál, až se práce dokon j stečku aneb snad docela městě opravovala se se konečné o žádoucím postupu prací v do- čila. Mnoho-li asi set lidí vzalo z toho sobě v neděli silnice, rovnala a šutrovala se. Okolo tčené komisi, radící se o zlepšení hmotných pohoršeni ? Jiný obrázek: V jednom jdoucí duchovní vytykal dělníkům i přítomným poměrů nižšího duchovenstva, jakož že i brzy městě staví se velký dům; prostora mezi ko-, divákům hříšnost takového jednání. Na omluva přivedena bude záležitost tato ku konečnému stelem a domem obnáší asi 5 kroků. Zedníci pravil kdosi, že byla obec požádána, silnici vyřízení. Jest již vérn čas nejvyšší I a nádenníci stavby z počátku šetřili dne svá- hned dát upravit, protože povezou těžkou a tečního, bylit to dělníci domácí, když však velkou mašinu do jistého závodu a tu že se

na zem, věděl hned, komu patřilo. Nechav „tři hvězdy", ale „jedlová šiška" o tom vě- choré; nevýslovná strast překonala ji Vé- řemeslnické nástroje na břehu leželi, utíkal, děla, něhot tam vrazil za soumraku vedral domí, že nalezla přítele, ochotného zevnější co mu nohy stačily, do města, by učinil po- se za nálevný stůl ; milkoval se s nalévačkou, bídu její zmírnili, nepostačovalo jí. Bylot jí plach. Dozorce, dva policajti a více mužův, vyprázdnil několik sklenic rumu a pustil se ještě jiného třeba : společnosti s Bohem, spo- kteří nesli máry, v městském domě přichy posléz do nehodné hádky s podomkem a vy . lečnosti s manželem, jenž dle domnění její stáné, opustili hned hlavní třídu a byli WH- brožoval mu, že mu natluče oči, až mu zrno- s hůry uebes na ni patřil. Hamsonem vedeni к mrtvole. Množství lidstva drají a zčernají, opováží li se mu odmlouvali. Holdsworth odešel do pokoje, jenž byl nahrnulo se k tomu a doplnilo průvod. Po té jej z domu vyhodili. naproti jeho pokoji. Byla to světnice paní Mrtvola byla vložena na máry, přikryta a do Totě byly příhody jeho posledního dne, Parrotové Zde stálo piano, zde zračilo se více městského domu donešena. načež četné shro- pokud vešly v známost jeho spoluobčanův. | krásných vycpaných ptáků pod skleněným máždění. které při přenášce pozemských po- Vše ostatní dalo se snadno uhádnouti, н ban- příklopcem a zde třávívaly paní Parrotové a zůstatků pověstného muže přítomno bylo, ne- wišské obyvatelstvo neopominulo s obvyklým její matka nedělní odpolední hodiny, němě- vědělo nic lepšího učinit, než v největší rych- bystrozrakém dodali, co scházelo. V tom opi- ly-li nějakého nájemníka, losti se rozejiti a zajímavou novinu za deset lém stavu dostal se patrné až blíže к mostu Snažil se nabyti vnitřního pokoje, aby minut po celém obvodu barwišském rozšíří ti. a spadl do řeky Poněvadž smyslové jeho byli | byl v stavu, přehlednout! celý objem posta- Doktor Conway byl tedy mrtev, abylo-li nadobro napařeni, nebyl v stavu, aby si ven vení, do něhož jej náhlá smrt Conwayova kdy co pravdivo, bylo to úmrtí jeho. Schá- pomohl, ačkoliv voda na tom místě byla to- přivedla. Ale mysl jeho nacházela se v divém, zelo jenom ještě, aby ohledač mrtvol vykonal liko půl třetí stopy hluboká. vášnivém rozechvění; každá žilka hrála v něm povinnost svou a spôsob smrti soudné posta- Také se nikdo ani špetky o smrt jeho při návalu bouřlivých pocitů. Před jeho do­

vil na jisto. Výrok jeho nemohl ovšem konečné platný býti. Vždyt tu nebylo svědkův, kteří by byli Přece však známe dvé lidí, na jejichž Conwaye do vody padajícího viděli. Bylo osud úmrtí toho muže takový podivný, mi- však povédomo, že ten lehkomyslný člověk lostiplný a blahodárný vliv jevilo, jako by odpoledne před tím v hostinci an tří hvězd* byl nebýval opilcem, alébrž andělem světla, byl a si tam dobrý oběd s šampaňským vínem poslem Božím, jenž se s radostnou zvěstí a jinými jemnými víny objednal, a aby ho- dolů snesl, aby těžce zkoušenému, ale v nej- stinský o opravdivosti jťho zakázky nepochy- kratším navštívení ta věrného uznanému boval, vytáhl hrst stříbrňáků z kapsy a — muži přinesl přehojnou míra vezdejšího blaha, cink, cink, cink — pouštěl je zase po jednom Düolly pronesla přání by ji s dítětem sado­ ní mon nechali. Považujíc Holdswortha za cizíbo. Po jídle opustil hostinec v stavu nepři cítila v přítomnosti jebo jakýsi nátlak, jenž četném Co napotom činil, když se byl těž- jf přísnou zdrželivost ukládal, ačkoliv ji do- kým krokem odtnd potácel, o tom nevěděly brota jebo hluboce pohnala. Srdce její bylo

nestaral Pouze překupníky zásobila smrt jeho, ševnfm okem stála jebo žena. Viděl ji s kratochvilnou zábavnou látkou. ! úzkostmi, útroby její drásajícími, zápasit!, aniž by nějaké oko. kromě oka její dítěte,

s soustrastí na ní spočívalo ; věděl, že se cítí býti osamělou a opuštěnou, a že zničující bes- nadéjnost jako olověné závaží na srdci její tíží, a napotom vzpomínal především aa trap- livé, pokořující hryzoty svědomí, které ji trápili­ musily, kdykoli přemýšlela o smrti svého drahého manžela, o bídném, žalostném živobytí,­ které po boku jebo trávila, a o tě věd, že jediná příčina, za kteronž se chotí tobe lehkomyslného muže stala, se co mamon e plamnou býti osvědčila. (Pokračován.)