ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0931e00-71f7-11dc-b048-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 23. listopadu 1904
#3 alto_textblock #3
Číslo 324.
#4 alto_textblock #4
ra věsíe
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze v sdminlstraei . na čivyt leta . . . . 6 K —h s dvejí donáškou aa neěnte na l leta . . . . 7 Ko0h ve slalkáchi a K a0 na něsíe . . . . Teštou: na mesie. :: ki na čtriti leis s dvojí zásilkon n čiort leta . . . . 11 K s0h
#6 alto_textblock #6
l
#7 alto_textblock #7
n
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 8 edpoledni . . . . za 2h Ve alialkách na venkovs 10 zanní číslo. . . . . . odpolodní . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotové napřea. Předplacení a insezty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí sa též rodakee tiskárna n ezpedice „Náárodních Listá“. Rukopisy so novracejí.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
L. Z Petrohradu, 22. listop. (Původn telegram zvláštního zpravodaje »Národ. Listů«. Dopisevatelé moskevských listů sdě- lují, že nepřátelský oddíl o tisíci mu- žích přiblížil se k průsmyku Dalln- skému. Náš oddíl dobrovolníků na to nstoupil. Dle pověsti Japonci směřují k Sinminlinu. Dopisovatel »Birž. Vědomosti« sdě- luje z Hukdena z 8. listopadu, že na levém křídle byla napadena ruská hlídka. Kozáci vrátili se pak k hlavní moci ruské. Dva byli usmrceni V Muk- denu zatčen byl vyzvědač japonský oblečený v čínský kroj a opatřený listem průvodním. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
#11 alto_textblock #11
Pře Tiszova s opposicí uherskou
#12 alto_textblock #12
Bouře, která v noci z 18. na 19. listopad rozvířena byla v poslanecké snémovně uherské náhlým výpadem ministerského absolutismu Tiszova, mocnými vlnami šíří se po všech kra- jinách uherských, a zachvacuje i nejodlehlejší kouty jejich. Stát uherský opět oetl se v zimnič- ném rozechvění, v jakémž naposledy byl, když s ministerským křeslem v parlamentě peštském se loučil hr. Khuen-Héderváry. Dle po- měru jednotlivých stran a osobností k hraběti Tiszovi projevy veřejného mínění, v němž účastní jsou voličové i nevoličové poslancův, ohlasy bouří peštských znějí buď pro minister- ského předsedu nebo proti němu. Dle toho hr. Štěpán Tisza už dnes může příbližně odhado- vati, s jakým výsledkem by se potkala jeho ode- zva k nejširším vrstvám národa uherského, kdyby, jak už bylo napověděno z nejbližšino okolí jeho, pomýšlel co nejdříve posavadní sně- movnu rozpustit a poříditi si nové volby. Sou- hlas s jeho skutkem ze dne 19. listopadu t. r. nebyl by zajisté jednomyslný, ba podle hlaso- vání, už jaksi na zkoušku provedeného, není proň zajištěna ani většina voličův, k volbě po slancův oprávněných. Dost možná, že vzhledem k veliké ne- jistotě očekávaného zdaru ministerský předseda ještě si dobře rozmyslí, než s generálním dolaz níkem svým k veškerému voličstvu uherskému se obrátí. Tím časem musí se spokojiti útěchou iz mu dali minulé nedele „liberální měšťané“ peštští v redutním sále. Vládní listy uherské s nemalým potěšením konstatují, že schůze těchto občanův peštských byla svolána na neděli už před minulým pátkem tedy dříve, nežli vysoce dramatická scéna noční ve sněmovně uherské byla se odehrála. Průběh a výsledek řečené schůze byl tedy již pod do- jmem sensačních událostí sněmovních a může prý tedy zcela bezpečně býti pokládán a pro- hlášen za neklamné měřítko bezvýminečných sympatií, jichž ministerskému předsedovi ode všech přítomných „liberálních měšťanův“ bylo se dostalo. Dlužno dle pravdy pověděti, že ne- dělní shromáždění těchto „přátel“ Tiszových v peštském sále redutním konalo se v náladě velice povýšené. Referáty ve vládních listech ovšem zapomněly podotknout, jakého nábo- ženského vyznání tito „političtí přátelé“ hr. Štěpána Tiszy byli, a dostačí-lí hlučný jejich souhlas s neobyčejnou jeho odhodlaností, pro- vedenou za nočního sezení poslanecké sně- movny z pátku na sobotu, aby zvážil projevy rozhořčenosti a nevole, ozývající se k vůli tomu v kruzích národně ryze maďarských. Hrabě Tisza byl ovšem opojen slávou, s ja- kouž v redutním sále v pravé poledne minulé neděle byl uvítán. Vstoupil-li do tohoto čarov- ného kruhu ještě s nějakou chmurou na usta- raném čele, jásot velebitelův jeho rychle ji za- plašil a ministerský předseda rozhovořil se mezi „svými“ tak bezstarostně, že city jeho překypěly při tvrzení, že „veliká bitva slavně byla vybojována.“ Tím hr. Tisza naznačil svou srážku s opposicí uherskou, překvapenou jeho zvoláním: „Teď hlasujme!“ čímž v pozdní chvíli noční byl překvapil své odpůrce a porušil ústavně zaručenou svobodu slova v zastupitel- stvu zemském. Bylť si oné osudné chvíle zajisté dokonale vědom, co podniká a jaký dosah nenadálý sku- tek jeno má v ústavním zřízení a v parlament- ním životě národa uherského. Bylť si vědom, že se odvážil nejhrubšího porušení zákonů z roku 1848 a že toto porušení v podstatě své jest rovno státnímu převratu. Však po dvou dnech počal zapírati, že by jeho skutek měl tuto po- vahu, a nechce o nějakém státním převratu an slyšet. Shromáždění v redutním sále uvěřilo mu na slovo, když vztýčiv hlavu k majestátní po- sici, vzdal si sám chválu a přiřkl si zásluhu spasitele vlasti a ochránce uherské ústavy. V ovzduší, v němž hr. Tisza minulé neděle polednách byl se octl, nenarazil ani na nejmenš odpor i když takto vlasteneckými barvami vylíči skutek, jejž tisíce a tisíce čistokrevných Ma- darův stihají obžalobou ze zrady, spáchané na právech parlamentu a na ústavních zákoneel státu uherského. Můžeme snadno se domysliti, že v témž světle vyličoval svůj čin i panovníkovi, když od ného přijat byl ve zvláštním slyšení na krátce po skončené schůzi v redutním sále peštském Jen že jeho snaha, zaskvíti se v záři spasitele uherské ústavy, na těcnto místech potkala se s nemalou překážkou, o níž v čísle včerejším těchto listův už byli jsme se zmínili. Adresa, kterouž spojená opposice uhersk odhlasovala, aby ze znění jejího panovník nabyl správného názoru i o stanovisku opačném, vy- pisuje jednání hraběte Tiszy z památného noč ního zasedání uherské sněmovny poslanecké
#13 alto_textblock #13
v barvách zcela jiných a končí žádostí, aby král hraběte Tiszu z úřadu ministerského bez prodlení propustil. Tímto krokem opposice uher ská vznesla svůj epor s ministerským předsedou přímo na panovníka, na jehožto rozhodnutí tedy závisí další osud vlády Tiszovy. Adresa oppo- sice sahá tody mnohem výše, než kam minister ský předseda skutkem svého absolutismu byl na mířil. Obsahujeť nejvážnější obvinění jeho po litiky a odevzdává úslavní svobody a práva uherská pod ochranu korunovaného krále. V takové situaci velmi málo prospějí hr Tiszovi sebe okázalejší sympatické projevy jeho peštských přátel, neznámých jmen a nepovědo- mýcn hodností. Na místech, až ke kterým oppo- sice dovedla svůj spor s ním, nepomůže mu an předseda poslanecké sněmovny uherské pan De- sidér Perezel. Tento pán patrně také byl za- svěcen do spiknutí, jež za nočního sezení sně- movny, jím ovládané, ministerský předseda zosnoval proti nenáviděné opposici. Dle před chozí přesné úmluvy honem spočítal za nej většího hluku a zmatku hlasy, vyslovivší se pro návrh Danielův a prohlásil, že jest to většina. V listě, jejž dodatečně o té afféře po dvou dnech vydal ke svým voličům, pan Perezel skroušeně se přiznává, že porušil jednací řád, že učini násilí ústavním zákonům uherským, že jednal tak „se smutným srdcem“, ale že si to dříve „dobře rozvážil“, poněvadž prý byl přesvědčen že jen timto způsobem může zachrániti ústavu uherskou. Divná ovšem logika, že ústavu uher- skou nebylo lze zachrániti jinak, leda nejhrub- ším porušením jejím! Pan Desidér Perezel naivně se přiznává, že tak učinil k vůli hraběti Štěp. Tiszovi, jehož prý v úřadě jeho chtěl za- chovat a jemuž i nadále slibuje všechnu svou věrnost. Pokud tento slib svůj bude moci na- plniti, jakožto předseda sněmovny poslanecké, bude silně záviset na opposici, která už před třemi dny závazně prohlásila, že ho v čele par- lamentu už nikdy neztrpí. Pan Perczel obětoval se tedy za hr. Tiszu, ale patrně nezachránil ho. Rovněž málo podařilo se mu nejnovější, poně- kud opozděné tvrzení, že v noční schůzi sně- movní, kterouž on tak násilně byl skončil, byly perušeny jen některé „formality“ jednacího řádu, ale ústava uherská sama že trvá ve své neporušenosti dále. K vůli pouným formalitám v jednacím řádě sněmovním opposice asi sotva byla by se odhodlala k vedení své pře k tak říznému, jakož byla naznačila ve své adrese k panovníkovi.
#14 alto_textblock #14
Říšská rada.
#15 alto_textblock #15
Posreká sněmovna- (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«. Z Vídně, 22. listopadu. Jest skutečně záhadou, co táhne a váb velké publikum do sněmovny poslanecké, které také dnes příšlo počtem tak valným, že dávno před počátkem vydány byly obvyklé plakáty s nápisem: „Všechna místa rozebrána“. Po- dobá se skutečně, že veřejnost čeká nějaký — nepravíme obrat — nýbrž alespoň skutek, ně- jaké náhlé vyjasnění situace, zkrátka, něco. Ale neděje se v zasedací sini nic. Politická debata jak se jí říká, trvá již čtyři dny, veškerá situnee vniterně-politická však jest nejen mlhavá jak dosud, nýbrž ještě temnější, nežli byla pře kampaní nynějši. Kdo ví pak, zdali ve dnech nejblíže přištích svitne do tmy nějaký paprsek. Čtyři hodiny trvala dnešní schůze. Polo- vinu času vyplnil svým výkladem dr. Hartel sám. Měl hojné a vytrvalé posluchače, jakkoliv podával jen komentář ku posledním opatřením vyučovací správy. Zdali se to podařilo ministru osvěty, nevíme. Co vypravoval a pověděl, bylo vyslechnuto s klidem, s onou reservou, která jest signaturou stavu věcí ve sněmovně vůbec. Prof. Romančuk jest bez odporu svě- domitý, zájmů ruského lidu haličského pečlivě dbalý poslanec. Ale praedikátu radikála neza- sluhuje. Nerozviřuje, nebouří, ba neburcuje. Řeči jeho jsou spíše obranné, nežli útočné Dnešní měla tentýž ráz. Z německého tábora promluvili dva po- slanci: německý lidovec dr. Erler, po druhé již v této debatě, a Všeněmec Berger. Než, kdo je slyšeli, kdo byli svědkem nejostřejší to- niny, s jakou spustili, nejprudčích osobních útoků na dra. Körbra, projevů krajní nesnáše- livosti k národům neněmeckým, nemohou uhodnouti a rozeznati, proč nejsou v jednom sdružení. Žádného rozdílu není mezi nimi. Jest krajní nesnášelivosl, která ozývé se z jejich deklamaci. Pan dr. Erler jest členem německé strany lidové a německá strana lidová měla býti hlavním sloupem a pilířem posice dra. Körbra. Tento zakončil dnešní několikařádkovou odpověď proti oběma slovy, že na osobní ná- jezdy neodpoví. Toto stanovisko, tak zvané svrenované pohrdavosti, jest také stanoviskem. Ale zúmyslnou zamlklostí se světa nezprovod a nesmaže celému světu viditelné faktum, že dr Körber svým systémem na levo Němce nezískal že český lid byl znásilněn, ponížen, pokořen zahnán v krajní zoufalost, že však na druhé straně Němci nebyli přiměni k žádné smířli- vosti, že prošlých pět let bylo nejen ztrátou č- sovou, nýbrž ztrátou mnohem větší, ztrátou mrav- ní, ztrátou přesvědčení národů neněmeckých, že v tomto státě nepožívají rovnosti a rovno- cennosti, která jim dle přírody náleží a dle zá- kona přísluší. Třeba tedy diskusse o prohlá- šení dra. Körbra nalezá se teprve v polovině. tento negativní její výsledek možno konstato- vati již dnes.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 22. lislopadu. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 1115 min. dop. V došlých spisech nalézají se předloh o automobilech, zápisech do společenstevního rej stříku a další platnosti zákona o podporováníol chodního námořniciva.
#17 alto_textblock #17
Posl. Aug. Sehnal a sp. podali pilný návr na vyšelření událostí o dělnických demonstracích v Přívoze, žádajíce, by události byly vyšetřeny původci krveprolití přísně potrestáni. Dotazy, jež k Chocově žádosti čteny doslova podali poslanci Reichstädter a sp. po chován se policie k účastníkům protestní schůze přívozské — Fresla a sp. po nesprávné exekuci, po stav poštovních zřízenců v Plzni; — Kubra a sp. po příhodě ve V. Čakovicích při ubytování vojska, vra- cejícího se z odřeknutých manevrů; — Choce sp. po propuštění policejních strážníků Vlasáka. Panka a Nahlovského v Praze a jiný dolaz k před sedovi ministerstva, nepřeruší-li také vyjednávání s uherským ministerským předsedou, dokud neodvolá porušení ústavy, jehož dopu til se v poslanecké sněmovně uherské: — Biankina a sp. po kon fiskacích zaderského »Nár. Listu« pro dva články proti místodržiteli Handlovi. Posl. bar. Skrbenský vzdal se zapisova telství a posl. hr. Dzieduszycki členství v ti skovém výboru. Sněmovna rokuje dál
#18 alto_textblock #18
o vládním prohlášení.
#19 alto_textblock #19
Posl. Romanczuk soudí, že událostí poslední doby jsou důkazem, že »vášně prostou vytrvalostí« n dále nelze vládnouti. Poukazuje k smutným udá lostem v parlamentě v některých sněmích a k ná rodnostním bojům všude zuřícím. Výnos o záhřeb ských studentech schvaluje se stanoviska státníc zájmů úplně. Vůbec by se mělo tohoto prostředk užívati pro národy, jež svá kulturní střediska maj mimo říšl. Rusům nezbytně třeba zříditi universitu. Zií zení university chorvatské a úplně vlašské jest po nikem nemastným. Bylo-li se rozhodnouti pro fa- kultu vlašskou, měla se zříditi v městě italském nebo pro Vlachy vhodném. Slovanských parallelek ve Slezsku je potřeba. Bylo by však lépe umístit je jinde než v Opavě a Těšíně. Ruskou vymoženosti jest stanislavovské gymnasium. Vyslovuje se proti rentovým statkům, jež mají podporovati polskou kolo nisaci mezi Rusy. Polský klub jest nepřítelem Rusů a vláda i sněm snaží se jich kulturní i hospodářský vývoj zničiti. Pokud předseda ministerstva stojí na nespráv ném stanovisku, že uárodní požadavky jednoho ná roda mohou býti uskutečněny jen za souhilasu národa druhého, nemohou Rusové nadáti se spravedlnosti Žádaji ve svém i v zájmu říše; Změnu ústavy na základě národnostní autonomie, volební reformu na základě obecného, rovného a přímého práva hlaso- vacího, přisnou ochranu ústavních práv, splnění kulturních a hospodářských požadavků svých i ostat- ních rakouských národů. (Pochvala mezi Rusy.) Posl. Erler vytýká vládnímu líčení událost inšpruckých nesprávnost. Čte telegram inšpruckého purkmistra na důkaz, že tento politickými úřady o ozbrojení vlašských studentů zpraven nebyl. Vlašští professoři popuzovali studenty. Místodržitel věděl o všech krocích policie a schvaloval je. Pokoj ne- nastal po zakročení vojska, nýbrž na intervenci jeho (Erlerovu) a purkmistrovu. Dovolává se, přerušován stale Vlachy, policejního raportu, dle něhož italst studenti užili zbraně bez provokace se strany ně mecké. Ohražuje se proti zprávě, že byli postřelen i 4 Vlachové. Posl. Berger prohlašuje, že národní university nejsou středisky národní kultury, nýbrž národn agitace. Vlaší pro skrovnou poplatnost nemají práva na universitu. Ministerského předsedu bude považo- vati za lháře, dokud nedokáže, že se strany německé bylo agilováno a vlašští studenti tak přinuceni sáh- nouti ke zbrani. Iušpruckými událostmi je vinen jen místodržitel a ministerský předseda Körber. Vojsko nezakročilo za souhlasu arcikolžet Eugena, sborového velitele, naopak proti jeho vůli Kritisuje ostře obecnou politiku vládní a ptá se sně- movny, pokud bude trpět vládní omezování ústav ních práv. Poukazuje k někdejším obětem Tyrolanů, pravil že Habsburgové nebyli nikdy vděční, pročež ho m.předseda Kaiser napomínal k mírnosti. Posl. Stein: Mluví pravdu! Je historickou pravdou, že Habsburgovci prodali, zradili a opustili Tyrolsko. M předseda Kaiser volal proto Stcina k po- řádku. (Poslanec Hofer volá: Kramářská dy nastiel) Posl. Berger dorážel prudce na ministerského předsedu a byl volán k pořádku pro výrok o ko- ruptním ministerstvo, on však to odmiti, načež místopředseda dr. Kaiser volal ho k pořádku po- druhé, poznamenávaje: Připustím všelikou kritiku. ale taková slova musím odmitnouti. Posl. Berger vyčílá německým stranám faleš- nou hru a konečně ptá se, obraceje Körbrovu otázku (v jeho minulé řeči), kdo troufá si omlouvati před sedu ministerstva. Minisír vyučování dr. Hartel. prohlašuje, ž přijímá zodpovědnost za všecka vládní opatření. Troufá, že sněmovna vyslechne klidně akty zjištěná fakta. Líčí vznik právnické fakulty vlašské v In- špruku, připomínaje, že kursy byly zavedeny již v roce 1864. Po právnických přednáškách měly se zavésti lékařské, avšak nebylo to možné a proto v náhradu za to zavedeny vlašské přednášky také v II. studijním oddílu. Vlaští professoři nechovalise vždy tak, aby to bylo prospělo svornosti a pokoj nému spolupůsobení. Obyvatelstvo si z počátku těchto rozmíšek málo všímalo, ale později, zvlášt když on (Hartel) nastoupil, vydáno beslo, že jedná se tu o zachránění němectví v Inšpruku. Tu poznal, že třeba postarati se, aby se konflikty odvrátily. O samého počátku byl přesvědčen, že k přeměně vlaš- ských kursů v samostatný ústav třeba legislativy tento náhled hájil nejednou. Také zákonodárný sbor dovolával se v té věci dvakrát svého práva. Tyto okolnosti působily na pozdější vládní opatření. Po- ukazuje na nesnáze s řešením této otazky. Vnější hnutí vyžadovalo největší opatrnost. Vnější agitace a jejich následky jsou něco specificky rakouského Na vysokých školách v Německu toho není. Skoro při každé příležitosti vyhrožovalo se stávkou stu- dentů, nestane-li se to ono po jejich přání. Studenti arci takové hrozby nerozšiřovali, ty přicházely od- jinud, ale působily zhoubně. Odmitá výčitku, že po- hrozil zavřením inšprucké nnive rsity Ministr zmiňuje se obšírně o přípise rektora vídeňské university dru. Erlerovi v této záležitosti Teprve na příslušný dotaz požádal rektora za obja- snění. Čte rektorův list, v němž praví se, že dle pedelovy zprávy dr. Erler přijel do auly na čistě stu- dentský smuteční projev. Dále poukazuje se v přípise že nelze dopustit, aby politikové různých stran nebo národnosti agitovali v universitních místnostech pre své politické přesvědčení. Arci, bývali poslanci v uni- versitě, ale vždy na pozvání rektora nebo děkana Ministr schvaluje rektorovo jednání, neboť drší na universitní autonomii. (Hlučna pochvala.) Agitace ne- byly jednostranné, také Vlaši agitovali. Podněcovale se v zahraničných i domácích novinách a tak pone náhlu připravována půda pro politování hodné udá losti. Která strana agitovala s větším prospěchem, ne musí říkati. Připominá vládní předlohu o Roveredu a odmitá tvrzení, že nedodrženo slovo, že vláda pře- loží fakulty ve třech semestrech. V květnovém výnose r. 1903 pravilo se, že jest vyhlédnuto místo mimo Tyrolsko a přípravná opatření sotva budou trvati dva až tři semestry. Touto předlohou nepředbíhalos otázce místa a poslanecká sněmovna bude zde miti také slovo. Ministr poukazuje na zhoršené poměry různým událostmi minulého léta, takže dle úsudků něme- ckých professorů nebvlo možná, aby vlašské kursy
#20 alto_textblock #20
v Inšpruku zůstaly, pročež sáblo se k projektu jenž v podstaté vyšel z lůna zěmecké university inšprucké. Vlašská fakulla měla býti zatímnou potud pokud toho bylo nevyhnutelně potřeba. Nemohl se předvídati, že štvaní dojde tak daleko, že Vlaši vystoupí se smrtící zbraní a že Inšpruk bude tak rozjitřen. Žádá, by se nedělaly překážky, aby tatc záležitost byla co možná záhy ústavně vyřízena. Přecházeje k slovanským parallelkám v Opavě a Těšíně, pravil ministr, že vládě vy čítá se, že byla zbytečna zvláštní péče o výchov slovanských kandidátů, že opatření to vyšlo z pou hého neplátelství proti Němicům a vymyšleno proto aby se Slované naklonili — nevím jakým — plá- nům. Druhá výčitka byla ta, že ona opatření byla nad pomyšlení špatná. Poměry, s nimiž vláda ve Stezsku počítati musí jsou tyto: Němci ve Slezsku jsou částí — třeba větší — tamějšího obyvatelstva. Je tam asi 296.000 Němců. 220.000 Poláků a 146.000 Čechů. Dle vyučovací řeči je tam 260 německých, 149 polských a 116 českých. 33 německo českých a 17 německo polských škol Na národních školách českých a česko německých polských a německo polských je asi 300 tříd. O vzdě- lání učitelské je postaráno státními učitel. ústavy Opavě a Těšíně, ústavem učitelek v Opavé a soukro- mými ústavy v Bislku a Těšíně. Za poslední léta slezské školství vzkvétlo, zvlášť kdy náklad na zřizován nových škol převzala země. Avšak s rozmoženými školami dostavil se nedostatek učitelů. Posl. Demel to sice popíral, odvolávaje se na přislušnou dotazní odpověď zemského presidenta slezského, v niž vy- slovena naděje, že nedostatek učitelstva odstraní se přílivem z Čech a Moravy, avšak naděje ta nesplnila se, protože zatím platy učitelstva v obou těchto ze- mích byly zlepšeny. Ty poměry nelze změniti ; je skutečné velký nedostatek kvalifikovaných učitelů. Nepopřel jej ani nejlepší znalec školských poměrů slezských, zemský posl. dr. Pohl ve své prý valdov- ské řeči — tuším letos 30. srpna — (Poslanec Mi- chejda: Ani slezský sněm!) ani slezský sněm v své resoluci. Druhá věc, již nelze popříti, je nedostatečná vý- chova kandidalův učitelství pro české a polské školy (Souhlas.), neboť záležela v jazykovém kursu. (v I. ročníku 6, v II. 4 hodin — v češtíně jaště méně) V Těšině bylo polské také zemědělské vyučo vání. Cvičné školy a zkušebních lekci nebylo. (Slyšte! Slyšte!) Sám zemský výbor slezský — ne s povděkem, ale přece — přijímal spíše kandidály z Čech a Moravy pro české a z Haliče pro polské školy, protože byli lépe vychovatelsky vzdělaní mocni vyučovacího jazyka. Možná, že zkušenosti s nimi nebyly vždy nejlepší — mají-li se na zřeteli zvláštní poměry slezského školství. Připustíte, pá- nové, ať jste jakéhokoli politického smýšlení, že Slovanům není vhod, zakrňují-li v takých poměrech a hledají odpomoc (Souhlas.) Aby se odpomohlo, podali asi před dvěma léty Poláci žádost za zřízení soukromého učitelského ústavu polského v Těšíně. Tato žádost projednána důkladně a zevrubně v zemské školní radě slezsk a teprv loni, po odstranění námitek, předložena mi- nisterskému schválení, jež nemohlo je odepříti, pro lože bylo vyhověno zákonným podmínkám. (Hlučný souhlas). Je to nutný nástedek zákonných ustano- veni, jež jsme my nepořídili, nýbrž byla vydána před 50 léty (Tak jest!) a dosud platí. Já osobně nehorují pro tento zákon a podmínky, za jakých lze říditi soukromý ústav učitelský, ale jednou již platí a každé ministerstvo, vyhovuje-li se podmínkám. musí dovoliti takou školu otevříti. Posl. Wolf: Falešný výklad správního soudu a osobení si nenáležitého práva. (Odpor.) Svádíte k porušení zákona. Výklad udělal ze starého zákon zcela nový. To je překročení pravomoci Ministr dr. Hartel: Byl bych posl. Wolfov velice povděčen, kdyby mi ony nálezy správního soudu jednou ukázal. Žádosti musilo se volky — nevolky vyhověti. Češi podali podobnou žádost za učitelský ústav soukromým nákladem v Opavě za stejných podmínek. Tak se měly věci počátkem letoška. Jednalo se rozřešit otázku: Prospívá škol ství — myslím, že by to stranám bývalo více vho — zřizovati národní učitelské ústavy, ve Slezsku Se svého stanoviska bych tuto otázku popřel (Posl. Seitz: Klerikálové jsou chytří !) — Také ne bývají. — Stát má na správu takých úslavů skrovný vliv. Inspekční právo vykonává se jednou v roce příležitostně. Stát nemá vlivu na ustanovování uči- telských sil. Soukromé spolky najdou si své učitele. Zřízení soukromých ústavů národních zdálo se m velice povážlivým. Po úvahách dospělo se k tomu organisovat oba učitelské ústavy v Opavě a Těšíně tak, aby aspoň poněkud vyhověly požadavku obou národů, pokud týků se výchovy jejich učitelů. Když mi byl tento projekt poprve předložen, myslil jsem, že Poláci a Čechové jej zavrhnou. Na zamítnutí s strany Němců jsem nepomyslil. (Souhlas v pravo.) Mýlil jsem se, ale mýlku tu lze prominouti, nebot v Pohlově řeči čtu návrh na zřízení učitelských ústavů, jejž smluvil před několika lely s msgr. Swie- žym a jenž dle tehdejšího stavu věci měl Polákya Čechy uspokojiti, aby přednášely se na učilelských ústavech v Opavě a Těšíně některé předměty, aspoň dva hlavní a jeden vedlejší, polsky resp. česky oběma ústavům přidělily se také příslušné cvičné školy národní. Tento návrh dobrého Němce, smluvený s Polákem, byl dle mého náhledu — nebezpečnější. než návrh konečně vládou schválený, neboť doposud slyšel jsem proti vládnímu opatření jedinou námitku. že by se německé ústavy mohly během času poslo vaniti, kdyby se jmenoval ředitel, jenž zná obě řeči To se může státi také ted. Avšak kdy bude ustanoven ředitel české neb polské národnosti na německém ústavě? Jinak m se věc při naší organisaci. Nezřizuje-li se úplný uči telský ústav, budou vždy dvě třídy: I. a III. a II. IV. O vyučování němčině je postaráno dostatečnými kursy a tím, že dějepisu, jenž je hlavním předmě- lem — což dotýká se přimo také zemských zájmů — vyučuje se německy. Ostatní předměly budou přednášeti česky resp. polsky a přidruží se cvičná škola česká resp. polská. Tim jest umožněna autonomní správa těchto slovanských paralielek a v platné již organisaci je postaráno, aby na ně jako v Opavě dohližel učitel slovanské národnosti a paedagogicky je řídil, V tom záleží tuším větší ochrana před slaviso váním, z něhož je strach. Z tohoto výkladu patrno, že jsme uvážili svědo mitě zájmy a byli daleci jednati nepřátelsky prot jedné nebo druhé národnosti. Avšak možná že jsme se mýlili a proto netrváme tvrdošijně při organisaci jež nelibí se oběma národům. Zde je přiležitos k smíru a vyrovnáni. Troufám, že obě strany uváž věc a podaří se řešení, jež upokojí malé Slezsko potom i dále! Učiňte, co na vás jest, aby se cíle dosáhlo. (Hluěná pochvala a potlesk.) M. p. dr. Körber konstatuje naproti tvrzení, že tyrolský místodržitel nezpravil inšpruckého purkmi- stra o možném ozbrojení vlašských studentů, že míslodržitel oznámil mu to v úřadní zprávě ze dne 27. m. m., tedy před výtržnostmi. (Slyšte! Slyšte! Toto faktum potvrdil místodržitel také v pozdějšín telegramu. Na Erierovy útoky na svou osobu nemt co odpověděti, Rokování přerušuje se. Posl. Herzmansky v dotazu k předsedov nouzového výboru nalehá na svolání jeho schůze předsedův náměstek posl. König poukazuje k tomu že by nebylo účelno svolávati výbor, dokud nou zová předloha vládní není mu příkázána. Až se tk stane, bude výbor hned svolán. Konec schůze ve 3..05 hod. odpol.; příští bude zejtra dopoledne o 11. hod. s dnešním jednacín pořadem.
#21 alto_textblock #21
Mezi došlými spisy je také pilný návrh posl. Breitera a sp. na vydání zákona o in- kompatibilitě členů poslanecké sněmovny. V důvo- dech praví se, že prospěšnost parlamentní činnosti poslance vyžaduje jeho všestrannou nezávislost.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy domácí.
#23 alto_textblock #23
V Praze, 22. listopadu. (K situsc vnitřní.) Ve Vídni konaji se že kulissami par- lamentu skutečně jakési kroky, jichž účelem má býti pracovní sněmovní většina asi toho rázu, jak si ji myslí dr. Ebenhoch. (Viz včerejší od- poledník.) Němci dle vídeňské zprávy „Slowa Polsk.“ činí pokus o sestavení většiny bez Čechů. „Takové vyjednávání Němců s Poláky a katolickým centrem — píše „Slowo Polsk.“ — nemá však naděje na úspěch, ježto ani Po- láci, ani katolický střed nemají pilných návrhů, jež by zahrazovaly cestu k jednacímu pořadu. Za to Čechové mají pohotově přes 60 takových návrhů, jež znemožňují volnost jednání. Má-li parlament pracovati pravidelně, nutno se tedy obrátiti především k Čecnům. Dovídám se — sděluje dále pisatel — že polští politikové, s ni- míž Němci vyjednávali, obrátili pozornost Němeů ku potřebě dorozumění s Čeeny a doroz- umění takové může nastati jen za určité ústupky, za kteréž by Čechové byli ochotni zastaviti ob- strukci. Těžko nyní říci, bude-li tato polská rada míti jaký účinek na Němec. Celé chování Němců působí dojem, že jim běži pouze . ja- kousi planou demonstraci, aby se Čechové do- mnívali, že Němci s Poláky a katolickým stre- dem utvoří většinu proti Čechům. Němci — končí pisatel — musejí věděti již předem, že Polácí v tuto dobu nedají se nijakými důvody získati pro politiku protičeskou a že většina. která by měla zápasiti s Čechy pomocí Poláků, jest rozhodně vyloučena.“ V Praze, 22. listopadu. (Zprávy z Uh er.) V poměru mezi válčíeími stranami nenastala v posledních dnech nijská změna, pomlčíme-li o vystoupení patnácti aristokratických členů frakco Andrássyovy z vládní strany, poněvadž tato secesse byla předem ohlášena a liberální stranu tedy překvapiti nemohla. Zdá se, že na dobu vynucenýca parlamentních prázdnin tě- žisko politických událostí přesune se z Pešti na venkov. Jak opposice, tal i vládní strana hodlá vstoupiti již v nejbližších dnech ve styk s volič- stvem, aby si zabezpečily jich souhlas. Na tuto agitační cestu vypraví se prý i celý Tiszův ka- binet a sám hr. Tisza bude prý mluviti asi ve dvaceti volebních okresích, aby ospravedlnil násilí, jež provedl na jednacím řádu sněmovním. Pověsti o nesouhlase v kabi- netě vyvrací co nejrozhodněji „N. P. Journ.“ Ani ministr spravedinosti Plos z, ani ministi financí Lukacs nehodlají činiti obtiží Tiszovi, neboť k jeho jednání dali již předem své svo- lení. Zejmena ministr Plosz proto prý nepo- mýšli na vystoupení, ježto chce ve sněmovně. jakmile se opět stane dělnou, nájiti své dílo, nový civilní soudní řád. Pravděpodobnější jest jiná pověst, že má býti učiněn pokus o jakýsi kompromis mezi vládou a opposicí. Podnět ku po- věsti té zavdal včerejší rozhovor hr. Tiszy s bý- valým ministrem drem. Weckerlem. Zostřený jednací řád dle návrhu Danielova má býti za každou cenu uveden v život, ale opposici má se dáti na srozuměnou, že za spolupůsobení všech sněmovních stran bude možno vypraco- vati v brzku nový, definitivný jednací řád, prostý krutostí řádu Danielova. Jestliže tedy opposice nebude překážeti rychlému ustavení sněmovny v novém zasedání (praví se, že bude zahájeno asi 9. prosince), a vyřízení některých státních nezbytností (zatímního rozpočtu), zejmena pak nedonutí-li předsednictvo, aby musilo použiti ustanovení o vylučování poslanců ze sněmovny bude možno přistoupiti ihned k vypracování no- vého jednacího řádu, který zabezpečí sněmovně klidné jednání. Úkol, toto vše opposici vyložiti, svěřen prý Weckerlovi, jenž se těší dostatečné vážnosti ve všech parlamentních stranách. O adresním sávrhu Apponyově se praví, že ovšem cestou sněmovního předsed- nictva panovníku adělen nebude, že však již nalezena cesta, aby panovník seznal jeho obsah. Z Lublaně, 20. listopadu. (Manifestace terstských Sloviců.) Nedělní schůze terstských Slovinců a Chorvatů, svolaná spol- kem „Edinost“ (stručná zpráva o ní podána již telegraficky. Pozn. red.), stala se velkolepou manifestací Slovanů v Terstě, jejž panujíeí lam Vlachové prohlašují za ryze vlašský. Přes 6000 Slovinců a Chorvatů v Sokolovně Národního domu a na prostranství před domem poslouchalo s jednomyslným souhlasem řeči poslanců Man- diče, Rybáře a mluvčíno slovinských sociálních demokratů Kopače, dovozujících právo Slovinců ke slovinské národní škole v Torstě. Nejvýznam- nějšího bodu dosáhla tato manifestace, když na 10.000 Slovanů táhlo za zpěvu písní „Naprej zastava slave“, a „Liepa naša domovina“ ve vzorném pořádku před budovu mistodržitelskou a tam, zatím co deputace odevzdávala místo- držitelí přijatou resoluci, zaburácela z tisíce- rých hrdel se nesoucí hymna „Hej Slované!“ Francouzský konsul, bydlící naproti mistodrži- telství, vyšel na balkon a s odkrytou hlavou vy- slechl hymnu slovanskou. V témž vzorném po- řádku vrátil se zástup k Národnímu domu, kdež se na vyzvání dra. Rybáře v klidu rozešel. Slo- vince sledovali též četní zvědaví Vlachové; mohli se při té příležitosti přesvědčiti, kolik jest v Terstě Slovinců, kteří se po celá desetileti marně domáhají jediné slovinské národní školy pro své děti. Mají nyní tím více příčiny zamyslili se o požadavku slovinském, když sami v Inš- pruku zakusili, jak jest hořko trpěti bezpráví ve věcech, týkajících se školství. Z Turč. sv. Martina, 20. listopadu. (Proti novým školním zákonům.) „Nár. Nov. sdělují, že v neděli dne 27. t. m. bude se v Pe- trovci konati společná schůze Srbů a Slováků proti nové předloze školního zákona.