ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c07dc140-71f7-11dc-acd2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
22. listopadu 1904.
#4 alto_textblock #4
Číslo 323.
#5 alto_textblock #5
dobný soud o událostech 18. listopadu mají or gány ostatních opposičných stran. Ze Záhřeba, 19. listopadu. (Nové obee ní volby.) Od 17. do 19. listopadu konaly se v Záhřebě nové obecní volby, připravované kolikanedělní agilací panujíci dosud na radnici strany maďaronské, neodvislého občanstva, je- muž slouží za orgán „Obzor“ a čisté strany práva. Tato poslední měla na radnici celý třel sbor a uhájila své kandidátní listiny také při volbách sobotních, zvítězivši všemi 9 kandidáty malou většinou proti kandidátům neodvislého občanstva. Za to maďaronská strana propadla jak v prvém, tak ve druhém sboru a na její místo vstupuje 16 zástupců neodvislého občan- stva. Pouze dva přátelé Mošmského byli opět zvoleni v prvém sboru, ale i ti se již zřekli svého bývalého maďaronského vůdce. Dosa- vadní maďaronská většina na radnici záhřebské byla ještě dílo bývalého bána hr. Khuena-Hé- dervára. Jako mnoho jiných jeho stvůr, padla nyní za nového bána i tato stará bašta khue- novštiny. Doufáme, že nyní zavane zdravější vzduch na radnici záhřebské, která po dlouhou dobu na všechny poctivě chorvatské snahy tužby obyvatelstva hlavního města odpovídala urážlivým posměchem.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 21. listopadu.
#7 alto_textblock #7
Demonstrace ve Varšavě. Na včerejšek chystány byly ve Varšavě nové demonstrace, o nichž ale dosud nepřišla žádná zpráva. Možná, že s nich sešlo následkem toho, že přípravy k nim dány byly napřed na buben. „Dzennik Poznaňski“ se o nich dověděl z Varšavy: Demonstrace byly chystány už na čtvrtek. Toho dne byl pohřeb sludenta, který byl raněn o demonstracích minulé neděle a na rány ze- mřel. Pohřeb tohoto mladíka, jenž ostatně sta se jako jiní docela nevinnou obětí výtržností, byl vzat za záminku k demonstraci nové. Ale pohřeb odbyl se v úplném pokoji a pořádku. Agitátoři nad hrobem neřečnili. Demonstrace odloženy na neděli a měly současně začíti před katolickými kostely sv. Kříže na Kranovském předměstí, sv. Alexandra na náměstí Trojkřížo- vém, sv. Karla Boromejského na ulici Elekto- ralné, Všech Svatých na Gřibově atd. Demon- stranti měli se shromážditi před kostely mezi službami božími, a až by po službách božíeh lid vycházel z kostela, měly začíti demonstrace. Policie a vojsko by zakročily proti demonstran- tům, kteří by s sebou strhli lid. Aby mohl býu branné moci dán odpor, byl do celé ži- dovské čtvrti přivezen z Ruska značný počet revolverů, kromě toho rozděleny mezi manifestanty ruční pumy, na- plněné dynamitem. Na pomoc vyzváni dělníci ze Sosnovce, Doubravy a z celého Záhlubí Uhlo- vého. Z těch míst mělo se dostaviti na tisíce dělníků. Přípravy k demonstracím netajeny, věděla tedy o nich také policie, jež dala na rohy ulic nalepiti ruské a polské vyzvání k obecenstvu, aby se zachovalo pokojně. Jmenovaný list polský zazlívá varšavské policii, že nedovede demonstracím, tak veřejně ohlašovaným, předejíti, a praví: Opakuje se hi- storie z posledního povstání r. 1863. Myšlenka povstání zrodila se tehdy v hlavách několika ší- lenců, jací se najdou v každé společnosti. Ale povstání ono, ať bylo jakékoli, bylo aspoň ná- rední, kdežto od času, kdy pořádání de- monstrací v Rusku vzali do rukou židovští socialisté, přišlí do Pol- ska z Ruska, a tedy nemající s polskou spo- lečností ničeho společného, celá ta akee stala se nám Polákům nejůplněji cizi. Do nedávna socialism v naší zemi zaclá- něl se jménem socialismu polského. So- cialisté byli aspoň značnou částí Poláky. Ny ní ale polská firma jest lží a usur- pací. Polská společnosť nejen s nimi nesympatisuje, nýbrž se jich štítí. Celá země naše, zvláště Varšava, zaplaveny jsou Židy z Ruska. Po Kišiněvě zá- tepa Polsky ruskými Židy je dvojnásob silná. Živel ten obdařil nás nejprve krachem staveb- ním, dnes pak obdařuje nás revolucí socialisti- ckou. Jednou z nejbližších příležitostí k demon- stracím — oznamuje jmenovaný list — má být dne 29. listopadu jako ročnice povstání listo- padového. „Židé tedy,“ praví, „nejen polských socialistů, nýbrž i našich národních památek zneužívají ke svým účelům. Jakým právemí Všecko to jsou věci hnusné, odporné, které pra- vým citem polským otřásají v pobouření, tím spíše, pomyslí-li se, že zneužití podobných hesel může znova státi mnoho nevinných polských lidi život a zdravk.“
#8 alto_textblock #8
Angličané v zálivu perském. Expanse anglická ve střední Asii pokra- čuje usilovně. Emir Habib Ullah prohlásil, že chce Afganistan postaviti pod ochranu vlády indické a sir Artur Hardinge učinil již kroky, aby zavedl tam nové proudy obchodu anglo- indického. V kraji taurisském a urmiahském byly zařízeny dva nové konsuláty anglické. Od dávna zabývá se Anglie projektem usa- diti zástupce svého v Kueitu, avšak starý šejk Mubarad se vzpíral všem snahám lorda Curzona, vicekrále indického, ktorý si položil za úkol ovládnouti záliv perský. Nyní povolil šejk, jak dovídáme se z anglických žurnálů, zejmena do- pomohl jeho syn Djaber k vítězství anglické vládě, neboť je horlivým přívržencem vlivu anglo-indického. Jsou to značné výsledky, za něž musí býti Anglie vděčna rozvážné a energické politiee svých místokrálů indických, kteří po léta slede- vali dobře promyšlený plán, aby Anglie nabyla převahy ve střední Asii. Tak se stane, že ještě dříve, nežli bude dokončena dráha bagdadská, říše britská zaujme ve svou moc a vliv nejen záliv perský, ale i okolní kraje. Chytří Angličaně zajišťují si nej- větší výhody z dráhy, kterou vystavěl výbojný kapitál německý. Němečtí politikové, kteří touto dráhou chtěli držeti v šachu průplav suezský, tváři se velmi kysele. Dráha bagdadská zklame mnohé naděje německé a neuškodí anglickému obchodu, naopak bude mu sloužit jako suezský průplav. Znovu dokazuje Anglie, že dovede ve svůj prospěch využitkovati zbraní, jimiž jes ohrožena.
#9 alto_textblock #9
Zajímavá německá demisse ministerská. Státní ministr vévodství koburg-gotského dr. Hentig, o němž jsme minule sdělili, že jes vyhlédnut za nástupce přednosty eivilní kance- láře Viléma II. Luconusa, odstupuje. Bezpro- střední příčina jest tato: Hentig smluvil po úmrti vévody a vymření dosavadní linie, že panství vévodské rodiny připadnou z polovice státu, druhé polovice a jeho civilní listiny 300.000 marek že použije se ke krytí nákladu dvora. S tím souhlasil i vladař země, dědičný prine Hohenlohe-Langenburgský. Nyní ale vladal odvolal souhlas ten z důvodu, že úmluvě te vzpírá se příští panovník, vévoda Karel Eduard, jenž slouží dnes ještě u gardového pluku v Postupimi, ale záhy vlády v zemi se ujme. Zrušení úmluvy zminěné způsobilo ale v zemí ve sněmu veliké rozčilení a bylo i dru. Hentigovi podnětem, by z ministerského úřadu odstoupil. Dr. Hentig, bývalý advokát v Berlíně a pak i generální ředitel statkův knížete Fürstenberga, pokládá se ale při své veliké oblíbenosti u Vi- léma II. za »muže budoucnosti«, ať již jako nástupce Luconusa, což se ale dosud v Berlíně zapírá, či jako čekatel pro některé ministerstvo
#10 alto_textblock #10
pruské.
#11 alto_textblock #11
Demisse Rouviérova? Z Paříže docházejí slechy, že ministr finane Rouviér záhy odstoupí. S vládní strany praví se sice, že prach paláce bourbonskéh jest jeho zdraví na škodu a že proto se rozhodl za demissi požádati, jinak ale nepochybuje nikdo o tom, že stane se tak, protože Rouviér ne- souhlasí s odlukou státu od církve, jakouž Combes navrhuje. Nástupcem Rouviérovým stane prý se dřívější ministr obchodu Delome se jenž nyní střídavě hlasuje pro vládu i proti nl. Tím by Combes nepochybně získal hlouček jeho přátel trvale, ale jest otázkou, vyvážila-li byse tím ztráta skupiny rouviérovské, která by pak nabyla ve sněmovně volné ruky.
#12 alto_textblock #12
Úprava zemského pojišťování.
#13 alto_textblock #13
Anketa, svolaná zemským výborem král. českého v záležitosti rozřešení otázky úpravy pojišťování skončila dnešním dnem svoji práci. Účelu, k jakému anketa byla svolána, dosaženo zúplna; neboť experti probrali všechny otázky, týkající se veřejnosti poji- šťování, zřízení zemského ústavu s centrální správou nebo na základě aulonomních organisací, otázku nu- cenosti nebo svobodného pojišťování, olázku příspěvků zemských atd. s uznání hodným porozuměním a dů- kladností, takže zemský výbor má po ruce hojně pod- nětů, na jakých základech veřejné pojišťování v krá- lovství českém má býti upraveno. Ačkoliv otázka nu- cenosti z ohledu sociálních i národohospodářských nalezla mezi členy ankety značně přívrženců, tedy přece jenom ukázalo se býti nesporným, že zaveden nuceného pojištění musí býti dožadováno se samo- statným postupem veřejných činitelů, a musí rozli- šováno býti od zřízení veřejného ústavu zemského který na ten čas na základě dobrovolného přístupu ku pojištění musí býli založen. Také názory o de- centralisaci správy na základech okresních organisaci nabývaji vrchu, an přesvědčivými důvody bylo vy- loženo, že jedině na tomto základě dosáhne se zlev- nění správy a režie Na pokračovací anketě vyslovil se posl. p. dr Viškovský, tajemník českého odboru rady země dělské, v obšírném písemném dobrozdání, že premie a náhrada vyměřuje se za nynějšího systému pojišťo- vacího začasté podle kabátu, a že zavedeny jsou různě sazby pro různé obce. Stinná stránka nynějšího po jišťování jest velmi často instituce pojišťovacích agen- tů. Veřejný ústav by přinesl prospěch veřejnosti, kdyby se zřídil bez nároků na zisk. Pojišťovací regulativ z r. 1896 nemohl vykonávat vliv na sazby, kterýžto tlak může vykonávati jen veřejný ústav. Za dnešního stavu věcí vykonávaj pojišťovny zákonodárství pojišťovací samy. Při poj- šťování požárovém má býti nahražována také škodn hašením způsobená. Nucené pojišťování nezpůsob valných změn, an největší díl hodnot je již pojištěn Vyslovuje se pro zavedení nuceného pojišťování pro ohni nemovitostí, nedoporučuje však zavedení nu- ceného pojišťování krupobitního. Okresní po- jišťovny nejsou ideálem; vedle normálního pojištění krupobitního má býti zavedeno pojišťování katastro- fální. Pojišťováni dobytka je velmi naléhavé, ana cena dobytka 400 mil. K vydána jest v šanc ztrátám. Přímé pojišťování jako na Moravě se nedoporučuje, leč po- jišťování dobytka má býti založeno na organisaci míst ní, tak aby zemský svaz byl pouze zajišťovnou. Z otáz- ky národnostní nalezne se východisko Dvorní rada p. dr. Ulbrich vykládá theorii pojišťování a míní, že zařízení zemského ústavu s nu- ceností přístupu by bylo policejním opatřením. Poslanec svob. pán Berger uznává, že služba pojišťovací potřebuje nahéhavě veřejnoprávní organi- sace a přimlouvá se za nucené pojišťování. Poslanec a zpravodaj sněmovní komise p. Jindi Maštálka rekapituluje ve svém doslovu z prvu výsledek celého jednání ankety, která přinesla velm mnoho cenného materiálu a poskytla zemskému vý- boru obraz mínění v příčině způsobu řešení otázky úpravy pojišťování. V anketě samé bylo lze pozorovati dva proudyá první, žádající sobě úpravy na základě nucenosti poji- štění, druhý, vyslovující se pro svobodný přístup Všichni účastníci vyslovili se však pr naléhavost zřízení zemské pojišťovny veřejné pro pojišťování proti ohni, kru- pobití a proti pádu dobytka; v příčině způsobu organisace tohoto zemského ústavu minění se rozcházejí: někteří čle- nové horlí pro zemský ústav jednotný s přímým poji- šťováním v celé zemi, druzí žádají decentralisacia organisování pojišťování po okresích se zemskou za- jišťovnou. Řečník sám rozeznává co do nucenosti pojišťován theorii a praxi; z ohledů národohospodářských i soci- álních bylo by sobě vřele přáti, aby trvala zákonná opatření, jimiž by byl pro všechny majitele nemo- vitostí, pro všechny majitele pozemků a dobytka vy- sloven závazek nulnosti pojištění. V praxi však u po- žárního pojištění nemovitostí v král. českém toho zapotřebí není, poněvadž de facto téměř všechny jsou pojištěny; otázka zákonodárného projed- nání vyslovení principu nucenosti za nynějšího stavu sterilního parlamen tarismu jest téměř nemyslitelna pro dohlednou dobu. Vždyť návrhy pojišťovací ko- mise rady říšské z roku 1893, kterýmiž vyslovovala se zásada nucenosti při pojištění požárním a kterýmiž pojišťováni proti ohni přikazovalo se zemím v říšské radě, nebyly přijaty. Trvati při provedeni zásady nucenosti pro všechny tři za- mýšlené druhy pojišťování znamená na ten čas naprosto úplně odložiti zří- zení veřejného zemského ústavu poji- šťovacího ad calendas graecas. Naproti tomu vždy možno domáhati se zavedení nuceného pojišťování, když zemský ústav veřejný je v činnosti, ano právě naopak, na základě výsledků jeho činnosti jest možno opříti požadavek tento s tím většim dů- razem. Komplikování těchlo otázek je dle mínění řečníkova pro další vývoj nadmíru nebezpečné,a v zájmu věci musí trvati na tom, abychom na ten čas domáhali se zřízení pojišťovacího ústavu zemského proti ohni, krupobití a pádu dobytka, jakožto veřejného ústavu zem- ského bez projevu pro zásady nucenost protyto druhy pojištění (a tím méně pr nucenost pojištění při takém zemském ústavu.) Ač uznati se musí výborně úspěchy a solidní po- činár“ mnohých našich domácích ústavů, zejmen vzájemně pojišťujících, přece ve svém celku trpí ony drahou a vysokou správou (správní náklady okresních pojišťoven v Čechách činí 14% proti 252% společnost
#14 alto_textblock #14
velkých), následkem toho vyššími premiemi, stupňují- cími se následkem ztrát úmyslným zakládáním ohňů, nesprávným vyšetřováním škod a u akciových společ- ností čistě fiskálním stanoviskem a z toho resultu- jícím zanedbáním úkolů sociálních (žádná podpora měně majetným), i zanedbáváním mnohých odvětví méně výnosných, jako pojišťování krupobitníhoa proti pádu dobytka. Snížení premií jest možné ve značné míře; vždyť v král. českém vybírá se požární premie v poměru k pojištěným nodnotám 2.69° %e. kdežto průměrná premie v této polovici říše obnáší 2.49%e, v Dolních Rakousích na př. 1.27/%0. Snížení premie musilo by v král. českém míti ovšem z načne finanční důsledky, anť premie požár- ního pojištění v král. českém placena byla r. 1901 částkou 17,569.486 K. Premie dá se stlačiti velmi značně, když se místním činitelům, majícím zájem na pojišťovacím ústavě, umožní kon- trola vzniku požárů. Toho jest ovšem možno docílit jedině veřejným pojišťováním, které jest osvědčeným pokusem k řešení důležitých otázek sociálních a ho- spodářských při současném zlevnění náhrady pojistné se strany pojištěnce. Řečník jest přesvědčen, že poji- šťování všeobecné dostaví se samo mechanicky, když odstraní se nedůvěra pojištěnců a když pojištění po- mocí spoluúčasti na správě pronikne do nejširších vrstev obyvatelstva. Vyslovuje se pro postupné zavedení jednotlivých druhů pojištění a ukazuje na výsledcích okresních pojišťoven v Mnichově Hradišti, Lomnici, Jilemnici a Nové Pace praktický význam laciné správy a zí skání pojištěných hodnot. Na zařízem budiž pro každé odvětví z prostředků zemských poskytnut obnos1 mill. korun a kromě toho záloha pro první začátky ústavu; oddělení krupobitnímu i oddělení proti pádu dobylka buďtež poskytovány pravidelné zemské státní příspěvky. Obce nebuďte vázány ke spolupů sobení, any jsou přelíženy beztak jinými úkoly veřejné správy. Posl. Maštálka vyslovuje se dále proti vol án po rozdělení zemského ústavu na sekc německou a českou a ukazuje na risik nebezpečí, které by z rozdělení působnosti tohoto zemského ústavu mohlo vzniknouti a na rozpor spo- čívajíc. v tom, že se strany německé bylo tvrzeno, že obvod král. českého pro pojišťování krupo bitní jeví se býti nedostatečným, ale požadavkem po rozdělení na polovic by měl býti dále seslaben. Přenesením hlav- ního těžiska správy do okresních organisací padaj samy důvody, proti jednotné správě uváděné. Řečníl končí přesvědčivým appellem na přísedícího zem. výboru dra. Werunského a radu zem. výboru dra Krejčího, od nichž očekává, že zemský výbor král českého předloží již v nejblíže příštím zasedání sně movním osnovu zákona pojišťovacího, k němuž anketa podala značný materiál a podklad. Přísedicí zem. výboru dr. Werunský, vysloviv díky účastníkům ankety, ukončil jednání její ujištěním že zemský výbor sledovati bude otázku pojišťování s největší pečlivostí tak, aby v brzku se mohlo přijít ku positivním výsledkům.
#15 alto_textblock #15
Shor obecních starších král. hlav města Prahy
#16 alto_textblock #16
konal včera odpoledne mimořádnou schůzi, za účelen projednání řady záležitostí, jež byly se nahromadily od minulé řádné schůze sboru. Předsedající starosta p. dr. Srb po zahajovacích slovech věnoval vřelou posmrtní vzpomínku zesnu- lému dlouholetému členu sboru, p. stavebnímu radov Rud. Terebovi a ocenil horlivou činnost jeho i zá- sluhy, prohlásil, že soustrastný projev, jejž přítomn byli učinili povstáním, zaznamenati dá do protokolu. Valnou čásť programu zabralo vyřizování podruž- nějších záležitosti stavebních a schváleny byly bez debaty návrhy městské rady, resp. příslušné komise. Živější debata rozpředla se při návrhu na z mě nu instrukce pro dozorčí komisi nad Staroměstskou tržnici. Městská rada, resp. ref. p. ob. st. Vaníček. navrhla, by dosavadní dozorčí komise pro příště zvala se „dozorčí radou pro tržnice (vůbec)“ a aby vzhledem k návadu agendy rozšířen byl počet členů jejich z dosavadních sedmi na osm (nový člen vésti m dozor nad tržištěm v třídě Sokolské). Ob. st. p. Náhlovský má za to, že není příčin by dosavadní statut byl změněn a namítá kromě toho že vyhlédnutý k funkci oné p. ob. st. Košťál má v obec- ním domě krám, že by tudíž stal se inspektorem jaksi sám nad sebou. Ob. st. p. Lada míní, že dosavadní počet členů dostačí, budou-li jen páni pilně do schůzí choditi Nemůže-li, nebo nechce-li ten či onen pán konati řádně své povinnosti, nechť uprázlní místo jinému a bude věc odbyta. Rečník také z dávodů, uvedených p. Náhlovským, je proti návrhu městské rady. Po přání pp. ob. st. dra. Vlčka a Baštýre referent p. Vaniček vysvětluje návrh stálým vzrů- stem působnosti komisi vykázané a podotýká, že pan Košťál nabídl se k dozoru nad tržnicí v Sokolské třídě sám, ježto má tam blízko. Na tržnici staroměstskou, kde jest inspektorem ob. st. p. Weiss, nebude tedy mí nový tento člen pražádné ingerence. Prospěch věc samé tedy káže, by návrh městské rady byl schválen Ob. st. p. Kasalický za městskou radu při- pojuje se k těmto vývodům a dovozuje, že jen věcn důvody byly podkladem návrhu. Ob. st. p. Březnovský káraje liknavou ná- vštěvu komisí, je rovněž proti ponechání dosavadního počtu, začež přimlouvají se také ob. st. pp. Lad a Weiss, načež po polemických poznámkách p Voitla a referenta p. Vaníčka návrh městské rady 33 proti 27 hlasům se schvaluje. Sympaticky přijat byl další návrh městské rady aby u pražské městské pojišťovny zří- zen byl zvláštní odbor pro pojišfování proti krádeži věcí uzavřených a aby ústavu tomulo jako záklaď pro záložní fond bylo poskytnuto 40.000 K a dalších 300.000 K jako případný úvěr. Po přímluvě p. ob. st. dra. Friče, jenž odůvodňoval návrh onen poukazem na prosperitu deseti podobných pojišťoven v Cislaj- tánii a na nulnost vyhověli přáním obecenstva pot stránce projevovaným, a žádal, by rada městská byla zmocněna k brzkému provedení prací přípravných, schválen za hlučného souhlasu návrh v plněm znění i s dodatkem p. ob. st. Zimka, jenž sobě přál, aby pojištění navržené přístupno bylo Pražanům tak i pro eventuální majetek jejich na venkově. Při návrhu na povolení odměn za prodej popela a smetí řediteli p. Dom. Císařovi a adjunktu p. L. No- votnému doporučeno po přímluvě pp. ob. st. Sou- kupa a Kasalického by odměny po 5 korunách dostalo se také sedmdesáli kočím a zvoníkům u po- vozů zaměstnaným. Na to přikročeno k volbám do komisí, při čemž zamítnut byl odročovaci návrh ob. sl. p. Bro ž ohledně volby do komise zdravotní. Zvoleni do ko- mise stavební pro sbor pp.: dr. Alfréd B- štýř, dr. Břet. Bouček, dr. Karel Černohorský, dr. v Frič, Č. Gregor, dr. Cyril Horáček, Rich. Jahn, dr L. Jeřábek, E. Neubert, dr. J. S. Novák, J. V. Novák. A. Novotný, V. Pasovský, dr. St. Prachenský, dr. Jan Růžička, dr. Alf. Slavík, dr. Jos. Šupich, dr. Jan Vlček a F. Zvěřina; do městské zdravotní komis ze členů sboru pp.: dr. Alf. Baštýř, Č. Gregor, Václav Kasalický, dr. Jan Podlipný, řed. Jos. Rašín, Ferd Schiller, dr. Alf. Slavík a dr. Ant. Štych, mimo sbo pp.: dr. Boh. Brauner, dr. Vilém Gintl, dr. K. Chudoba dr. G. Kabrhel, Vlad. Kubert, dr. Boh. Raýman, d Jos. Reinsberg a dr. Václav Vyšín; do komise ku prozkoumání účtů městské spořitelny pp. Václav V. Bubeníček, Alois Pinz a Václav Prášek Připomenouti dlužno, že p. dr. Břet. Bouček, by do komise zdravotní zvolen, nepříjal mandátu, aby — jak prohlásil — zabránil domněnce, jakoby sna volba jeho byla výsledkem jakéhokoli přemlouvání že p. řed. Rašín po nové volbě funkci přijal s vý- hradou, že o zajímavé — jak pravil — volbě do zdra- votní komise podá zvláštní prohlášení. Bez debaty schváleny: návrh aby od pí. Žofie Načeradcové a soudr. byl zakoupen dům č. 829— na Františku za 22.500 K; návrh, aby za 21.500 koupen byl dům č. 41—V. v Josefovské třídě: návrh. aby schváleno bylo vydražení dílcův a + 6 v domě č. 249—V. v Hampejzské ulici za nejvyšší podán 20.100 K; návrh, aby učitelům pp. Fr. Finkovi, Ant Hladíkovi, Fr. Hlouškovi a Rich Taubeneckovi byl udělen osobní přídavek 100 K ročně od 1. prosince t.r. a návrh za podání petice za státní a zemskou subvenci na vydržování městské vyšší dívčí školy v Praze, jakož i na vydržování městské průmyslové školy pokračo- vací pro dívky v Praze na rok 1905 Tím schůze skončena.
#17 alto_textblock #17
Denní zprávy. — Úbytek Němeciva ve Švýcarech. Vedl nejjásavějších a nejšťastnějších nálad a průhledů do budouenosti, na jejímž dohledném konci stojí světovsevláda německá a germanisace zeměkoule přepadává naše Všeněmce někdy mrazení hrůzy z — domnělého ubývání Němectva počtem i půdou. Posl. Hofer ve svých »Eg. Nachr.e pod titulem »Couvající němectví« uveřejňuje ta- kový záchvat zlých předtuch špatně srovnávají cích se s nejodvážnějšími sny velkoněmeckými Zatím co prý se Němci sluní ve slávě velikost německé říše, docházejí z jazykových hranie zprávy, těžké starosti budíci. V Rakousku po- stupují vítězně Češi a zabírají vítězně jednu německou posici po druhé. Toť prý s důstatek známo. V Sedmihradech hynou Sasi, o něme- ctví v baltických provinciích nikdo se neodva- žuje už ani mluviti. Německá říšská vláda nemá patrně prostředků a cest, aby na cizích vládách vymáhala nejnutnější vážnost a šetrnost k něme- ckým soukmenoveům za hranicemi. Ani v ně- mecké říši není prý to ostatně lepší vzdor sto millionovým fondům na vnitroosadnické vyvlast ňování Poláků poznaňských, kteří v Poznan samé Němce zallačují, tak že není téměř v ob- chodech ani německy slyšeti. Z horního Slezsk docházejí podobné zprávy. Avšak i ve Švýca- rech Němectvo ztráci půdy a sice neustále Kantony ženevský a waadský jsou už čist francouzské, Freiburg a Neuenburg ze tří čtvrtin, Wallio z dvou třetin. Na celé čáře couvá ně mecká řeč zvolna, ale neustále před francouz- skou. Bývalá německá místní jména stále ví se pofranšťují. Z Ursitz na Ursanne, z Delsberg— Delemont, z Münstern—Montieo, z Freiburgu— Frybourg atd. Ve Fryburce, městě druhdy o jádra německém, mají nároží a vozy městské dráhy nápisy francouzské, rovněž obchody, ba i v Curychu, Lucernu i Bernu jsou nápisy na mnoze dvoujazyčné aneb vůbec francouzské dřive či později jsou tato města pro němectvi navždy ztracena. Úkaz tento vykládají Vše- němci, kteří ostatně do skonání světa nedokáží, že Ženeva anebo Lausanne kdy byly něme- ckými, svůdnou libezností frančiny, jejímž kou- zlem Němci jsou očarováni. Také škola jes mnoho vinna svým vyučováním jazykům, něme- cký žák snadno nabývá dojmu, že frančina. angličina, vlaština jest něčím ušlechtilejším než němčina. Toť výklad pro Švýcary, kde panuje naprosto národnostní volnost, svoboda a kde po nějakém násilí odnárodňujícím není ani stopy. Ale jak vyloží páni domnělé ubývání něměiný v Rakousku, kde všechny světské a nebeské mocnosti jsou spojeny k ubíjení práv neněme ckých národnosti a kde německá mládež z hrudi mateřských již ssaje nenávist proti všemu če- skému a slovanskému vůbec? — Přednáška p. Ernesta Gaye v Alliane frangaise. Dnes bude mít pražské obecenstvo příležitost poslechnouti konferenci jednoho z nej- sympatičtějších městských radů pařížských, p. Ernesta Gaye, známého publicisty a eléva ústředního komitétu Alliance frangaise. Před- náška pana Gaye koná se dnes v restaurantu Čížkově v Ječné ul. o 8 hod. več. Doufáme, že nejen členové pražské Alliance frangaise, kteří by měli být vděčnými p. Gayovi za pod- poru snah jejich spolku a fedrování jeho zájmu v Paříži, ale i též širší obecenstvo pražské do- staví se co nejhojněji k dnešní přednášce. Pan Gay dlí již po několikáte v Praze, tentokráte dobu několika neděl a jeho upřímnou snahou je pracovati pro reelnost a užitečnost styků česko-francouzských, v čemž by měl být pod- porován dobrou vůlí a horlivosti s naší strany zejmena těmi, kteří chtějí dokázati, že jejich sympatie pro Francii nejsou jen parádním heslem Přednášce p. Gaye bude předsedati zdejší nový konsul francouzský. — Z Michálkovic ve Slezsku, 21. listo- padu. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Při dnešn volbě ve II. sboru zvoleni byli do obecního za- stupitelstva kromě jednoho kompromisního kan- didáta vesměs kandidáti čeští. Michálk - vice mají dnes již přes 6000 obyvatelů. — Řočnická sláva dra. Herolda trvala právě až do včerejšího dne, kdy oprávci sou časných politiekých dějin při pondělku za do- bré uznali zkoncovati dosti všeobecně rozšířené a také nesporné mínění o vynikajících vlastno- stech dra. Herolda jakožto velkého řečníka mínění, kteréž stalo se dokonce majetkem hi- storie, přijato byvši současným francouzským dé jepiscem vývoje českého národa Ar. Denisemd slavné jeho knihy. O vyvrácení Denisovy skvěle pasáže o dru. Heroldovi jakožto řečníku jednom z nejpřednějších nejen ve vídeňském parlamentě ale v současném světě politickém (»orateur le plus célěbre«), jedná se »slovutným pánům z pon- dělního poledníku a na její potření vyspali se včera jak náleží. Umínili-li si již jednou nene- chati na dru. Heroldovi ani vlásku dobrého, pak zajisté nesmí dopustiti, aby zůstal mu přívlastek nejznamenitěji jej zdobící. U Denisa samotného asi špatně pochodili, protož spokojiti se musil vlastním pondělním letopisem a obvyklou anti- heroldovskou lokálkou, která »pouští«, jak se říká. Při tom svezli se také po straně mlado- české, jejíž rozklad pokračuje prý s úpadkem řečnické slávy Heroldovy. Mají li pánové tak ostrý nos pro zápachy rozkladu, nevoní jim snad něco podezřele v nejbližší blízkosti?! Jieh pondělník má už dnes vzhled podezřele hippo kratický ... ! Druhdy »slovo bylo na počátku« dnes už je v poledne a jednou skončí o půlnoe jako novinářské strašidlo. Však může zmlknou docela, když Herolda zničilo. — Fromoce. Pan PhC. Václav Severa, suppl. professor II. českého státního gymnasiav Brně, rodem z Husovic na Moravě, bude dnes v úterý o 12. hodině polední na české universitě Karlo-Ferdinandově za doktora filosofie veřejně pro- hlášen. — Rodinné zprávy. Pan Jan Špaček, velko- statkář na Kokoříně, se svojí chotí Jarmilou ro- zenou Stoupovou z Čáslavi oznamují, že sňatku jejich dne 21. listopadu 1904 požehnáno bylo. — Slečna Helenka Ronzova, dcera po řediteli pivovarů a sládka a pan Loui s Ram bous ek. c. k. berní adjunkt v Karlíně, slaví sňatek svůj chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě dne 23. li- stopadu o 4. hodině odpolední. — Slečna Mařenka Dítětova a inženýr chemie pan Arnošt Bu- beník, technický adjunkt, slaví sňatek dne 26. t. m. v chrámu sv. Jakuba v Přelouči. — Jubileum. Pan Matěj Loos, adjunkt spol. rak. uh. státní dráhy, slavil dne 17. listopadu v rodinném kruhu 40leté výročí svého nastoupení do služby jme- nované dráhy. Posledních 20 let vykonával nepřetr žitě exekutivní službu ve stanici pražské.
#18 alto_textblock #18
— Úmrtí. V Brně zemřel dne 19. t. m. ve věku 64 let pan P. Edvard Nejtek, kněz řádu l jari stů a professor na ústavu ke vzdělání učitel Mrtvola jeho bude v úterý dne 22. listopadu o 9.h dopol. z farního chrámu na Starém Brně převezen do Prahy a ve středu dne 23. listopadu o 3. hodině odpol. pohřbena na hřbitově na Kr. Vinohradech. — V Praze zemřela paní Růžena Wolfová, cho finančního účetního assistenta, v 23. roce věku svého. Pochována bude ve středu o 3. hodině odpol. z če- ského pathol.-anatomického ústavu na hřbitov ol- šanský. — Pohřeb. Z kaple českého pathologického ústa- vu konal se včera odpoledne prostinký pohřeb. Hrstk přátel sešla se před ústavem, aby vzdala poctu ze- snulému, jehož jméno kdysi proniklo v literárnin světě českém a který nyní byl zapomenut lak, že kro- mě nějtlůvěrnějších přátel a kollegů nikdo víc nepiiš doprovodit zesnulého na poslední jeho pozemské c- stě. Byl to Karel Škába, magistrátní úřadník, kter v pátek na cestě z úřadu do své domácnosti náhl zemřel. Tělesné jeho ostatky byly vloženy do černi rakve, kterou po církevních obladech snesli zřízent pohřebního ústavu do pohřebního vozu. Několik věn- ců, jež věnovali přátelé a druhové zesnulého, ozdo bovalo prostinký katafalk. A pak se hnul průvod k vi nohradům. Za rakví ubírala se zarmoucená vdova příbuzní zesnulého, deputace magistrátní výpravny kanceláří manipulačních a několik úřadníků... Karel Škába narodil se v Praze r. 1858, vystudoval nižl gymnasium a vstoupil pak do semináře. V té době s pronikavým úspěchem učinil pokusy literární; na- psal historickou povídku „Na cestě křížové“, která byla uveřejněna v „Matici Lidu“. Vzbudila zájem čtenářstva, ale nezalíbila se v gemináři, z něhož byl spisovatel Škába vyloučen. Potom uveřejnil v „Matici Lidu“ povídku „Na počátku velké doby“ a pod pseudo- nymem P. Sázavský v létech osmdesátých uveřejnil řadu historických povídek. Zejmena upoutal na seb pozornost povidkou „Masopust v Soběslavi“, illustro- vanou od V. Olívy a uveřejněnou ve „Zlaté Praze“ Po řadu let pracoval u pražské obce, kde v kruzích svých kollegů byl upřímně ctěn. Zachovají ho v milé upomínce — Volby do obecního zastupitelstva ve Vršovicích Byly včera vykonány ve třetím sboru. Ve volební ko- misi zasedali pp. starosta V. Drobný, R. Novák, M. Zimerman, Fr. Zadák a V. Klečka. Z 1053 oprávněných voličů dostavilo se k volebnímu osudí 488 a zvoleni byli 420 hlasy za členy výboru pp. Drobný Václav, maj. domu a obchodník, Havlík Jos., maj. domu a mistr zednický, Herold Bedřich, maj. domu a ředitel, Holeček Aug., majitel domu a mistr zednický, MUDr. Karel Josef, praktický lékař, Klečka Karel, maj. domua obchodník, Lukeš Em., poštovní úřadník, Malý Josef, mistr truhlářský, Šimandl Frant., mistr kominnický. Šenk Fr., mistr obuvnický, Šídlo Václav, maj. domu a hostinský, a Zimerman Matěj, maj. domu a obcho- ník; za náhradníky pp. Kylka M., podúřadník stát dráh, Plaček Tomáš, obchodník, Prušák Jan, dílo- vedoucí, Vála Bedřích, majitel domu a hostinský, Vl- límek Václav, obchodník, a Wirth Jan, obchodník. — Kandidáti sociálních demokratů vzdor veliké agitaci obdrželi pouze 68 hlasů. — Dnes budou se konati vol- by v ostatních dvou sborech — Z Brna, 21. listopadu. »Tagesbote« sděluje z Prahy, že finančním prokuratorem moravským bude jmenován vrchní finanční rada dr: Král. Prot jmenování tomu vyslovuje se »Tagesbote« rozbodně, tvrdě, že dr. Král jest radikálním Čechem. — Z obcí předměstských. Schůze městskéh zastupitelstva v Žižkově koná se ve čtvr- tek dne 24. listopadu o 3. hodině odpolední v zase- dací síni městské radnice v Žižkově. — Deputace auskultantů. V neděli dne 20. t. m. přijal ministr dr. Randa deputaci ústřední komise auskultantův a právních praktikantů z král. českého. Deputace, vyslovivši ministrovi upřímnou gratulaci českého soudcovského dorostu, prosila, aby při svém postavení v radě koruny spolupůsobil k brzkému uzákonění normy, jež by zjednala konečnou nápravu neutěšených nynějších poměrů ve službě justiční jichž vyličení v stručném a jasném memorandu ko- míse v nejbližších dnech by předložila a v něm zá- roveň své požadavky s odůvodněním formulovala. Odpovědí ku prosbě této ujistil ministr dr. Randa deputaci svojí blahovůli, poukazuje k tomu, že sám vyšel ze soudcovského sťavu; neblahé poměry aus- kultantův a právn. praktikantův a deputací mu Ulumo- čené požadavky zná, vždyť sám přípravných prací k rozřešení otázky této se spoluúčastnil. Ohlášené memorandum prohlásil se za ochotna přijati a po- zornost svoji mu věnovati. Upozornění deputace, že jednou z hlavních příčin špatných postupových vy- hlídek zvláště mladších soudcovských úřadníků jest také příliš dlouhé olálení s obsazováním uprázdně- ných míst, vzal na vědomí a prohlásiv k dotazu, že zprávy o hrozícím povolání německých auskultantů z obvodů jiných vrchních zemských soudů na místa adjunktská v král. českém nejsou pravdivé, propustii deputaci, která odnášela si nejlepší dojem a naději do budoucna. — Jednola českoslovanských žurnalistů koná svoji řádnou valnou hromadu v neděli dne 27. listo- padu o 9. hod. dopol. v Praze »U Choděrů«, — Ke zdražení cukru. Z Ústředního spolku če- ských kupců se nám oznamuje: Následkem stálého a neobyčejného stoupání cen jak surového cukru, tak i bílého hotového zboží prodává se zde nyní v detailním prodeji 1 kilo homolového cukru za 8 bal., kostkového za 82 hal. — Hromadné proponštění českých úřadníků met- ternichovskou správou statků. K naší zprávě, čerpané z »P. O.« a uveřejněné dne 17. listopadu v odpo- ledním čísle, sděluje nám ústřední ředitel statků metternichovských v Plasích, že o hromadném pro- puštění úřadníků nemůže býti vůbec mluveno. Z příčinou znovuzavedení dřivějších poměrů ve správě panství, které až na dvě poslední leta, na panstvích již po desítiletí byly, byli propuštěni celkem 3 pod- úřadníci a 1 řídící úřadník, kteří byli vesměs teprv před 2 lety do služby přijati. Pan ředitel zvlášť podo- týká, že při tomto propuštění o národnost nikterak se nejednalo a že byli propuštění úřadníci národ- nosti české, vysvětluje tím, poněvadž prý úřadníci panství plasského jsou vesměs české národnosti. — Přednášky. Elektrotechnický spo- lek pořádá dne 22. t. m. o 8. hodině »U Čhoděrů« členskou schůzi, na které pan inž. V. List promluví »O elektr. pohonu komorových plavidel.« — Z ústředního spolku čezkých žen. Třetí před- náška cyklu přírodovědeckého konati se bude dnes v úterý 22. listopadu o 5. hod. v místnostech žen- ského klubu v Jungmannově tř. č. 7. Přednáší pan prof. Bohumil Bauše: »Společenské pudy živočišstva s demonstracemi. Vstup každému volný — Na vzdělání českých dítek Ústřední Matio školské dne 19. listopadu přispěli: Při svatbě Anežky Kilingrové s p. Václavem Bečvářem v Třebechovicích K 2.50, professorský sbor c. k. české reálky na No- vém městě v Praze K 108.—, odbor Ú. M. šk. v Hy- skově—Nové Huti K 12.—, odbor Ú. M. šk. v Če Brodě K 115.—, obecní úřad v Praskolesích K 21.80 odbor Ú. M. šk. v Třebechovicích K 86.70, učitelský sbor obecné školy v Třebechovicích K 12.—, obecní zastupitelstvo v Třebechovicích K 20.—, učitelský sbor měšťanské školy v Třebechovicích K 9.—, pi Pávová, vdova po obchodníku v Třebechovicích 2k hosté na svatbě tajemníka p. Rud. Součka v Třebe- chovicích 20 K, z pokl. č. 544 v Loukově 10k. obec Hvizdalec K 2.80, damský odbor Ú. M. školsk v Terezíně 97 K, obec Citov K 21.80, obec Křinee 63 K, odbor Ú. M. šk. v Písku 1000 K, týž 200k obec Hora 6 K, představenstvo obce Vavřince K 2 43. obec Miňuvky 3 K, obec Topolany. 6 K, odbor ÚJ. k. šk. ve Val. Měziříčí 50 K, odbor Ú. M. šk. ve Zlině K 259.05, Josef Obrtel v Pravčicích K 8. 34, odbor Ú. M. šk. v Troji-Podhoří K 16.44. — Osobní daň z příjmů na rok 1905. Finanč správa v Praze vydala vyhlášku, dle které dlutno přihlášku k osobní dani z příjmů podati nejdéledo 15. ledna 1905 u vyměřovacích úřadů I. instanc (berních správ, okresních hejtmanství), u nichž možno obdržeti potřebný k tomu počet vzorců. — Radhošťská slavnost v Kroměříži. Finanční výsledek slavnosti ve dnech 17. a 18. září pořádnané jest tento: Příjmu měla koncertní akademie 393 68 h, slavnost na nadsklepí 895 K 72 h, subskripce v místě 761 K 60 h, subskripce v okolí 393 K 40h Úhrnem 2444 K 40 h. Vydání 723 K 27 h. Čistého výtěžku zbývá 1721 K 13 h. — Povoznictví na nádraží císaře Františka Jossli v Praze. Na nádraží Františkově v Praze jest záznam velkého počtu stran, které sobě nepřejí dováženl zboží pro ně určeného povoznictvím, na něm zalí-