#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 28. července 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 205.
#4
alto_textblock
#4
iaranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v admainistracki
na měsle
sk-e
na čtvrů leta
s dvojí donáškout
na měste-
na čtvrt leta . . . . 7 K 6z
ve filiálkácha
na měste .
K80o
Poštone
na mésle.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
a měsín.
na dvrtiota. .
#5
alto_textblock
#5
lani
#6
alto_textblock
#6
kota bea se
#7
alto_textblock
#7
svoně sn
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejie
ranni čislo a sobě . . za 8h
večerní
sa š k
Ve fliálkách na venkově
ranní číslo . . . . . 10n
večerní
. .
. . 5
e
Inseráty
plat se hotové napřed-
Předplacení a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., k
Tam nacházejí se tel
redakcn, tiskárna a expedin
„Národních Listů“
Eukoplav se nevraceit
#10
alto_textblock
#10
Nastoupení zemské správní komise v úřa-
dování. — Rozdělení referátu v zemské
správní komisi.
#11
alto_textblock
#11
President zemské správní komise hr. Vojt
Schönborn navštívil včera dopoledne mí-
stodržitele kn. Fr. Thuna, s nímž měl dlou-
hou konferenci, po které nastoupil svů
nový úřa d.
Jako prvním úředním činem hr. Schön-
borna byl dopis, který níže otiskujeme, zasla-
ný všem členům zemského výboru. Druhým či-
nem bylo rozdělení referátů mez
členy zemské správní komise, jež
stalo se takto:
Departement I. (dosud probošt Burian
místodržitelský rada Dostrašil;
departement II. (přís. zem. výb. dr. We
runský) místodržitelský rada Lendecke;
departement III. (přís. zem. výb. Němee)
místodržitelský rada Püchl;
departement IV. (přís. zem. výb. A dá
mek) místodržitelský rada Widimsky:
departement V. (př. z. výb. hr. Schön-
born) místodržitelský rada Spora;
departement VI. (přís. z. výb. Pinkas
místodržitelský rada Přecechtěl;
departement VII. (přís. zem. výb. Žďár-
ský) dvorní rada Stitzenberger;
departement VIII. (přís. zem. výb. dr. Ur-
ban) vrch. fin. rada Kvěch, jemuž přidělen
byl referát finanční.
Dnes dopoledne budou vzati do slibu zem-
ští úřadníci.
#12
alto_textblock
#12
První čin presidenta zemské správní komise
hr. Vojt. Schönborna.
#13
alto_textblock
#13
(Dík členům zemského výboru.)
President správní komise hrabě Vojtěch
Schönborn zaslal včera presidentu V.
Němcovi přípis, jehož podrobný obsah vložen
byl do přípisů jiným dosavadním přísedícím
výboru zemského. Přípisy sdělány byly včera
bez ohledu na den nedělní a ještě během od-
poledne zvláštními posly doručeny adresátům.
Přípisy zní:
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. čer-
vence 1913 dosazena byla na místo zemského
výboru král. Českého zemská správní komise,
jejíž presidentem ráčilo J. V. jmenovati pode-
psaného. Čině o tom Vašemu Vysokoblahorodi
sdělení, loučím se, hluboce dojat, s vysoce-
váženými druhy společné práce, která všech-
ny členy odstupujícího výboru zemského bez
ohledu na různost přesvědčení národního
politického pojila, a nemohu jinak, než za vle-
škeru obětavou a nadšemou snahu,
zájmům společné vlasti naší vě-
novanou, vysloviti Vašemu Vy-
sokoblahorodí vřelý dík. Přejímám
úkol Jeho Veličenstva na mne vložený v plném
vědomí zodpovědnosti s ním spojené s vrou-
cím přáním, abych tím přispěl k urovnání
cesty, jež vedla by k brzkému ná-
vratu k normálním ústavním po-
měrům naší drahé vlasti.
sd
S projevem úcty atd.
hrabě Schönborn.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 27. července 1913.
#15
alto_textblock
#15
Zemská správní komise v Čechách.
#16
alto_textblock
#16
Vzali nám mandáty — pokračoval před-
seda — vzali tribunu, se které bychom mohl
protestovat proti dnešnímu vládnímu činu,
ale nevzali nám právo, abychom mohli tak
činíti jako občané. My nechceme hájiti
ústavu Schmerlingovu, chceme však jíti dále
ale hájíme ústavnost a princip konstituční,
jsme přesvědčeni, že jedině na půdě ústavní
jsme s to, vytvořiti lepší budoucnost svému
národu. Jestliže jsme se scházeli ku práci za
smír v Čechách, činili jsme tak jenom proto,
že byli jsme vedení láskou ke sněmu české-
mu a snahou učiniti jej dělným. Těžce jsme
nesli, že pozornost lidu odvrací se od neděl-
ného sněmu a že počíná se hledat pomoc jin-
de. To byla také příčina, proč celá snaha naše
směřovala k docilení sněmu dělného. o
I se stanoviska státoprávního lpíme třeba
i jen na zbytku býv. slavného sněmu proto
poněvadž máme za to, a jsme přesvědčeni, že
na těchto zbytcích chceme vybudovati sněm
mocný. Scházeli jsme se nyní každý denk
poradám a z těchto porad vyplynula myšlenk
na pořádání dnešní schůze, ze které mělo vy
jíti kategorické volání po svolání českého sně
mu. Zatím scházíme se, když sněm již byl roz
puštěn.
Dále žádal o schiválení činnosti Svazu
aby veškeré práce svěřeny byly členům býv
parlamentární komise, která bude představo-
vat parlamentní výbor českých stran. Na
konec navrhl ke schválení následující:
#17
alto_textblock
#17
projev:
#18
alto_textblock
#18
„Pět roků nebylo nám bývalým poslancům
českým na sněmu král. Českého popřáno ko-
nati poslanecké povinnosti, jež jsme od svých
voličů převzali. Neboť po celou tuto dobu vo-
lebního období přihlížela vláda lhostejně k
bezdůvodné obstrukci německé menšiny na
sněmu našem. Mezi tím, co většina českého
poselstva na radě říšské přinášela největší
oběti státní politice vnitřní i zahraniční, pod-
rývala obstrukce německé menšiny na sněmu
hospodářský i kulturní život země, vytknuvši
si to přímo jako cíl. České poselstvo ustavičně
bylo ochotno ke smírovému jednání, jsouc pře-
svědčeno, že spravedlivé narovnání polož
pevný základ ke klidné lepší budoucnosti če-
ského království a jeho obou národů.
Proto oddávalo se naději, že vláda po ne-
konečných obětech Čechů, říši přinášených
sama uzná, že ničením zemského hospodářství
ničí se i hospodářská, finanční i zahraničně-
politická moc státuv Avšak vláda napořád
přece zůstávala k českému sněmu lhostejna
ač musila věděti, že obstrukce naprosto pod-
vracuje a ničí kulturní i hospodářské insti-
tuce, oběma národům země sloužící, jasně do-
kazujíc, že jí nejde o narovnání a smnír, nýbrž
o vynucení věcí, které se příčí existenčním
potřebám země. Ba posléze vláda obstrukci
německou v Čechách podepřela i tím, že svým
stanoviskem v otázce užívání jazyků u země-
panských úřadů sama také přispěla ke zmaření
smírové akce a tím i práce a jednání komise
o volebním právu do sněmu a znemožněnoi
vyřízení četných důležitých hospodářskýcha
kulturních úkolů,
lnl
pr
Zemský výbor království Českého při-
činil se v rámci ústavních prostředků, aby
zabránil finanční katastrofě země, ale ani po
té stránce nedostalo se mu podpory se strany
vlády, bez níž při právomoci finanční centra-
lismem stále oslabováné nemohl dostáti po-
třebám zemským.
#19
alto_textblock
#19
Vláda využivši vzdání se nejvyššího mar-
šálka království Českého, přikročila k zave-
dení správní komise, přes to, že zemský vý-
bor ve svých funkcích nadále trvá. Všecky
strany české prohlásily se proti podobnému
zařízení, jehož zemské zřízení nezná, a jež
s ústavními principy srovnati nelze, a to tím
spíše, že komise vládou složená ze státních
úřadníků jest zodpovědna jen ústřední vládě,
nikoli sněmu království Českého.
Po neodvolatelném státním základním
zákoně ze dne 20. října 1860, čís. 226 ř. z., dle
něhož panovník zavázal se měniti a zrušovati
zákony jen za spolupůsobení zákonitě shro-
mážděných sněmů, což dle odstavce III. a VI.
císařského patentu ze dne 26. února 1861 číslo
20 ř. z. znova bylo stvrzeno a znamená tedy
vládní opatření neoprávněné porušení zásad
zemským zřízením stanovených.
Musíme proto prohlásiti, že pokládáme
toto vládní opatření za čin, namířený proti
království Českému a národu našemu, aby
vyhověno bylo německé obstrukci.
K celé řadě ústrků vídeňských vlád prot
našemu politickému snažení v době od zave-
dení ústavnosti přistupuje tento nový nepřá-
telský čin.
Nezalekne nás a nepřivede nás ze sebe-
vědomé rovnováhy, poněvadž jsme si vědomi
toho, že čím stal se a mnoho-li znamená ná-
rod náš v této říši, vlastní silou si vydobyl pro-
ti všem.
long lnbni
Apelujeme na lid český, aby jsa si vědom
své vnitřní síly, zápasil mužně, vážně a svorně
za odstranění tohoto nezákonného stavu.
Za Svazbývalýchčeských poslan-
ců na sněmu království Českého
Ant. švehla, předseda.
Projev, jakož i ostatní návrhy schváleny
ednomyslně.
V doslovu vyzval předseda švehla ku
další práci ve prospěch národa a věci české
Česká politická veřejnost proti suspen-
dování zemské ústavnosti v Čechách.
Vydáním císařských patentů v neděli byly
potvrzeny zprávy „Nár. Listů“ ze sobotního
večerníku. Rychlé rozhodnutí vlády všeobec-
ně překvapilo, zejména když si vzpomeneme,
že projekt dosazení původně zamyšlené správ-
ní komise, složené ze členů zemskéhos výboru.
byl vržen do veřejnosti celých 14 dní dříve
než uzrál. Není vyloučena možnost, že vláda
si tentokráte proto pospíšila, že druhá,
nyní již dosazená, zemská správní komise je
myšlení, smýšlení a cítění vlád-
nímu bližší než byla ona původní a že vláda
chtěla postaviti poslanecké kluby,
české i německé, před hotovoa
e kbni
wdálost.anovl
Bezprostředními důsledky vydání císař-
ských patentů o zrušení zemské ústavnosti
Čechách bylo včera usnesení zemských
poslanců rozpuštěného sněmu
král. Českého, jež uveřejňujeme na jiném
místě, dále v neděli publikované projevy stran:
národně svobodomyslné, agrár n
a pokrokové, nedělní protest če-
skoslovanské soclální demokra-
cie proti absolutismu, spojený s manifestací
pro volební opravu do sněmu českého a pro-
jevy českého tisku. Není bez významné pří-
chuti konstatování faktu, že strany, které ne-
hlučněji si počínaly před zrušením ústav-
nosti zemské v Čechách — národně so-
ciální a státoprávně pokrokov
— k vážným a tempo projevům se nedostaly
žrovna tak jako politické strany německé.
#20
alto_textblock
#20
Projev české strany agrárni, který
nemohli jsme v neděli pro pozdní jeho dodán
naší redakci obšírněji zaznamenati, obsahuje
jadrný protest proti dosazení správní komise
a velmi správné ocenění účasti českých po-
slanců na práci vyrovnávacích porad ve pro-
spěch nedilnosti království a ve prospěch vy-
rovnání na podkladě rovnoprávnosti a rovno-
cennosti národní. 1 strana agrární učinila ve
svém manifestu významný projev ve prospěch
spravedlivé volební opravy do
sněmu českého, Provolání vyčítá, že
zmarem česko-německého vyrovnání bylo zno-
vu oddáleno náležité zastoupení ve sněmu pro
ony vrstvy, jež přímo nebo nepřímo přispíva
zemi na její výdaje.
„Právo Lidu“ vytýká stranám na české
sněmu po 50 let rozhodovavším, že svou poli
tikou prý umožnily jedné z nejslabších vlád
rakouských zničení ústavních základů a samo-
správy v Čechách, nedovedše opřiti je o nej-
širší vrstvy lidové poskytnutím jim volebníh
práva. Ve smyslu známého už svého stano-
víska rekimuje sociální demokracie volebn
opravu pro sněm český a slibuje všemi silam
pro ni pracovati a jí dosáhnouti.
„Národní Politika“ praví, že zemská ústa-
va je suspendována a království České ma
správce v ryze úřadnické komisi, jak sij
přáli Němci a dokládá: „A nebude-li shad
ní stejný počet úřadníků německých jako če-
ských, tolik zůstává nesporno, že v zásadě
splněn požadavek německý, aby zemské zále-
žitosti obstarávala zvláštní komise státní a tak
zemská samospráva smazána byla s povrchu
vídeňským centralistickým opatřením.
K tomu pouze podotýkáme, že „Nár. Po-
litika“ byla v první řadě mezi těmi, kteří vedl
boi proti navrhované první zem. komisi, která
měla být složena ze členů zemského vý-
boru.
„Union“ pochybuje, že by zemská správ-
ní komise zlepšila nějak poměry v zemi.
Evropskému skandálu, že by země zastavila
platy, bude sice zabráněno, jinak však všechno
zůstane při starém. Toto tvrzení opírá
„Union“ o zvěsti, dle nichž Němci v novém
sněmě budou pokračovati v obstrukci.
Orgány výhradně radikálních stran, „Sa-
mostatnost“ a „České Slovo“, mají na vyhlá-
šení císařských patentů jedinou odpověď: bojí
„Samostatnost“ zůstala při tom, že vyslovila
pouze slovo, orgán národně sociální soudí, že
tento boj musí být organisován a veden po-
slanci a žádá si zřízení „výboru, který by
vedl a také iniciativně celý národní odpo
du
proti absolutismu.
Národnostní složení zemské správní komise
vhazv a Němci.
Nedělní Bohemia“ konstatuje, že mezi členy
zemské správní komise jsou tito úřadníci po va
žováni za Němc es vicepresident komised dvor-
ní rada Adolí Stitzenberger, mistodržitel
ský rada Rudolí Widimský a místodržitelsky
rada Karel Lendecke, z náhradníků vrchnífi
nanční rada Joseí Haw le na.
A „Bohemia k tomu dokládá: „Národnosln
poměr v komisi je tedy pro Němee velmi ne-
přízni vý. Mezi jejími členy je poměr Něm-
ců k Čechům 35. President hrabě Sehön-
born, který jako člen konservativního velko-
statku stojí na české straně, zhoršuje tento
poměr na 3:6 nebo, poněvadž hlas presidentův se
počítá dvakrát, dolonce na 347. Na konec vy-
týká, že mezi náhradníky je dokonce pouze j edi-
9onovnrno
nlý Němec.
Svůj úsudek o nepříznivém složení komise pr
Němce shrnuje týž list takto: „Složení komise pře-
konává nejhoršísjočekávání na německéh straně
#21
alto_textblock
#21
Nelze neočekávati, že v olázkách národně-politi-
ckých uplatní se při hlasování národnostní
seskupení a tu mluví čísla zcela zřetelně pro
to, že Němci v této komisi budou vydáni na po-
spas českému votu. Vzhledem na tento poměr
hlasový nemůže vládní ujišťování, že členové ko-
mise byli voleni s ohladem na jejich národní ne-
předpojatost, Němce nspokojiti. Němci v tomto o-
hledu mají špatné zkušenosti. Zemský výbor, v
němž byli Němci proti Čechům v menšině jednoho
hlasu, byl nahrazen komisí, ve které tři na
vládě odvislí úřadníci budou vystupovati
jako správcpvé němectví. Němci, kteří už
dovedli být s českou většinou sněmovní hotovi
neschovají ani proti této komisi meč do pochvy.“
.Prager Tagblatt“i vytýká, že vláda pří slo-
ženi komise měla na zřetelí použe Čechy a pravíi
„Komise není abstraktum, přes svůjvlúřadnický
charakter je z masa a krve a praví, přeložena de
národnostního pojmu, žepoměr ntezí Čechýa
Němci je 7.3.“lov oq ujizagiom
#22
alto_textblock
#22
Němci a dosazení správní zemské komise.
Německý tisk, vídeňský i pražský, odsuzuje
suspendování ústavnosti zemské a samosprávyv
Čechách z důvodů ústavních i nacionálních, tu
zejména pro Němce prý urážející a poškozující ná-
rodnostní složení zemské správní komise, v niž
čeští úřadníci mají většinu proti německým. Nářky
německých listů, hlavně ovšem včerejší „Neue
Fr. Presse“, nad pádem ústavnosti v Čechách jsou
buď doznáním těžkých chyb německé
politiky v Čechách i ve Vídai, anebo
nestoudným Iieoměrnletvím
„Neue Freie Presse“ měla v neděli úvodník
suspendování ústavností a samosprávy v Čechách,
kterým připisuje výhradnou vinu za a bso-
lutismus v Čechách — mistodržiteli král.
Českého kn. Thunovi. Ne Němcům, kteří hnali
zemské finance do katastrofy, v Praze obstruo-
vali, kdežto ve Vídní seděli teple ve avládě, ve
vládě Stürgkhově-Hochenburgrově, nýbrž kn. Thu-
novi. Proč — vědí sami.
„Neue Freie Presse“ zahájila svůi nedělní -
vodní článek těmito větami: „Km. Thun dnes
zabil ústlavnost v Čechách. JJen on, žád-
ný jiný“. A dále píše: „Slovní bohatství statutu
pro zemskou komisi, která nastupuje na místo
zemského výboru, má za účel zakrýti to, že tento
kníže František Thun, který dosud vládl zemi ve
věcech státních, je nyní také nejvyš5ím
pánem v ončeh záležitostech, které byly dříve
zemskou ústavou vzaty. Neboť úřadníci místodrži-
telští, jež on posílá do zemského výboru, jsou je-
ho úřadníky, a rozdíl spočívá puze v tom, že
oni zamění pouze psací stůl, na němž budou psáti
to, co místodržitel poruči. President komise ne-
smi se ani jednou obrátiti na korunu s referátem
nebo podáním, které by neprošly jeho rukama . ..
Pravda je, že Čechy, Němel ičechové.
mají diktátora a že místo ústavnosti zaujímá je-
diná osobnost. Diktátor, chef místodržitelstvía
zemské komise imenuje se — kníže František
Thun. Z diktatury v Čechách nevzejde nic dob-
rěho; ona podrývá v zákládech nejen zemské zří-
zení, nýbrž laké uslavnost rakouskoua
mohla by národní zášť vyhnati až k nesmiřitelnosti.
Kn. Thuná jeho přátelé mchli by dnes s vešelým
přemýšlením o spustošení v Čechách a o hněvu
mezi Čechy a Němci vzpomenouti slov Tacitových:
„Zenou se do otroctvil Ruere in servitiuv:“ Chá-
peme, že „Neue Fr. Presse roní slzy nad pohro-
mou ústavy Schmerlingovyp její ústavy v Čechách,
ale v pravdě a v duchu její slzy nejsou kon-
stituční. Jako není pravda, že hrobařem ústav-
nosti je kníže Thun — hrobařem zemské u-
stavnosti a samosprávy v Čechách je německá
o bstrukce, kterou „Nene Fr. Presše“ provo-
zovala s sebou
Pražské německé listy. „Bohemia“ a „Tag-
blattř netruchli ani tak nad bankrotem zemské ú-
#23
alto_textblock
#23
Schůze zemských poslanců nár. strany
svobodomyslné. d
Poslanci národní strany svobodomyslné
rozpuštěného sněmu království Českého měl
včera dopoledne schůzi o 10. hodině za před-
sednictví presidenta V. Němce. Předseda
podal zprávu o průběhu krise zemské v po-
slední době a o rozpuštění sněmu a sdělil
usnesení, která učiněna byla parlamentní ko-
misí Svazu. Projevenavrhovaný pro plenární
schůzí byl jednomyslně schválen. Dán souhlas
k tomu, aby parlamentní komise svazová zů-
stala parlamentním výborem, do ní z klubu
delegováni dosavadní členové parlamentárky
a další členové: dr. Zimmer, dr. Ulrich
a dr. Mandl, a do parlamentního výkonné-
ho výboru svazového dr. Koerner a jeho
zástupcem dr. Šubrt.
Jednáno o poměru právním a ústavním
zemského výboru vzhledem k vyhlášení správ-
ní komise, a konstatováno, že následkem re-
signace nejvyššího maršálka zemský výbor
stal se neschopným usnášení se a k vyřizován
zemské agendy, současně však konstatováno.
že vyhlášení správní komise nedotýká se funk-
cí jednotlivých přísedících zemského výboru
jich náhradníků. Jednomyslně usne-
seno, aby přisedící zemského vý-
boru ve smyslu usnesení klubov-
níchzedne 18. května a 2. července
nepodávali resígnací a aaby protestoval
proti nastolení komise správn
na místě zemského výboru.
#24
alto_textblock
#24
Projev bývalých zemských poslanců
českých.
#25
alto_textblock
#25
Schůze svazu českých poslanců konala
se, jak ustanoveno, včera v Obecním domě po
schůzi jednotlivých klubů a zahájil ji předse-
da Ant. Švehla. Za místopředsedu zvolen
pres. Němec, za zapisovatele dr. Šubr t.
Předseda Švehla sdělil, že byl splnomoe-
něn svolati dnešní plenární schůzi bývalých
českých poslanců zemských, konstatoval pří-
tomnost všech, i do svazu se znovu vrátivších
poslanců státoprávně-pokrokových, uvital ty
bývalé poslance, kteří poprve se schůze svazu
zúčastňují, zejména pí. Vikovou-Kunč-
tickou, jejíž volba prospěla věci pokrokua
cti politické českého národa.
#27
alto_textblock
#27
sn e
dož eb
s
iz iom5Mí a lnian
Dosud největší, zároveň nejelegantnější a
nejdražší hotel jest v Nov. Yorku, Waldorf-
Astaria, stál celkem asi 12 mil. dollarů. Pouze
vnitřní nádherná úprava stála přes jeden mi-
lion dollarů. Má 16 poschodí a 1300 pokojů
pro 3000 obyvatelů. Jest to podobně malé
město jako ony transatlantické parníky, jenže
jest to město výhradně nejelegantnějších tříd.
které zde nalezají přepych a komfort, který
u nás v nojpřednějších hotelích nenalezneme.
Uvedu několik čísel, aby čtenář mohl si uči-
niti představu o ohromnosti jeho a pohodlí
jakož i celého zařízení.
Jako ve větších hotelích, nalezne zde ce-
stující všechno, takže nemusí vyjíti z hotelu
a může se zásobiti vžemi potřebami životními.
Nalezne zde vše, nač při svém způsobu živ ota
jest zvyklý, zde vyhověno jest těm největším
požadavkům, jaké se mohou klásti. V hotel
jest zaměstnáno celkem 1636 úřadníků a zří-
zenců, mezi nimi 560 sklepníků, kteří nikde
nezevlují, nikde nepřekážejí, aniž se vnucují.
nýbrž jsou stále zaměstnáni, svoji službu
vykonávají přesně, tiše a rychle.l e
Vedle nich jest 165 služek, 96 kuchařů
18 pekařů. V kuchyni se připravuje denně na
6000 porcí pokrmů. Ovšem prádlem se ne-
šetření, 60.000 kusů prádla pere se denně ve
velké prádelně, která má větší rozměry než
prádelny, pro celé velké město pracující. Je-
nom mýdla spotřebuje se 200.000 kusů ročně.
neboť každý host dostane mýdlo. V ohrom-
ných čistých sklepích je za 250.000 dolarů vína
a ve zvláštním skladu doutníků za 300.000 dol.
Denně se spotřebuje za 37.000 K potravin
ovšem některé dny utrží se až 100.000 korun
Jiný velký hotel s podobnou nádherou vy-
pravený jest Kníkobocker Hotel. Má 14 paten
#28
alto_textblock
#28
Hotely a restaurace.
#29
alto_textblock
#29
II.
#30
alto_textblock
#30
a stál 14 mil. dol. Však největší a nejzajíma-
vější bude zajisté dostavený Mc. Alpin Hotel
(na 34. ulici 6. Av.) Jest o 25 poschodích a má
1600 pokojů, 1100 lázní a může poskytnouti 2500
cestujícím přístřeší, vedle rozsáhlých jídelen
(hlavní jídelna je pro 800 osob, v grell-roomu
pro 1000 osob), divadla, zahrady na sfřeše a
všech zařízení, všeho komfortu, jimiž se ho-
nosí americké hotely. V hotelu nalézá se
úplně zařízená nemocnice. Jedno patro jest
vyhraženo damám, jež cestují samy, jiné patro
opět pánům. Vnitřní zařízení jest skvostné, b
přepychové, nešetřeno mramorem, gobeliny a
obrazy vynikajících mistrů.
Americké hotely mají mezí sebou svaz,
který vydává seznam všech svých členů, mezi
nimiž jsou jen dobré hotely s udáním cen po-
kojů a bližších podrobností. Také možno na-
před objednati pokoj, neb koupití si poukázky
na pokoje v různých městech s jistotou, že bu-
dete dobře ubytování a obslouženi.
Zvláštní, co přispívá též na zvýšení poža-
davků, jež se kladou na hotel v Americe, jest
že mnozí bohatci, nejen svobodní, ale i mladí
manželé bydlí v hotelu. Patří to jaksi k dobré-
mů tonu ztráviti první roky manželství v ho-
telu, neb to si nemůže každý dovoliti. Je t
zajisté velmi pohodlné, když mladá paní ne-
musí se starati o domácnost a žije přec v nej-
větším komfortu, pohodlí a luxusuj k úičelu
temu jsou v hotelích celé (apartementy) byty
z nichž mnohé stojí denně 500 K i více, tolik
co u nás za celý rok. Mnozí však právem horl
proti tomuto zvláštnímu zvyku.
Zajímavé jsou velkolepě zařízené činžovnt
domy, tvořící jakýsi přechod od hotelu ku
privátním činžovním domům. Takovým jest
ohromný palác „Ansonia“ zvaný, který stál
jen 25 milionů korun, ve kterém je asi 300
bytů různé velikosti a druhu, jsou zde bohaté
(apartementy) obydlí o několika pokojích
vždy se dvěma koupelnami, jedné pro pánya
druhé pro služebné; vedle toho však jsou v
téže budově i menší byty, i jednotlivé pokoje,
#31
alto_textblock
#31
ovšem vždy s koupelnou, bez té lepší Ame-
ričan se ani neobejde, a ceny nejsou ani tak
přílišné, ku poměru s tamější cenou peněz.
Jednotlivé pokoje stojí 3000 K, celé byty až
i 25.000 korun ročně. V domě jsou všecka
ona zařízení, jako jsme popsali při hotelích.
Velká restaurace Grill-room, kavárna, různé
obchody a živnosti, ve kterých denní potřeby
možno si zakoupiti, aniž by bylo třeba z do-
mu vyjíti. Jest zde i velký basin ku plováni.
Ovšem že dům jest centrálně, vytápěn, má
elektrické i plynové vedení; osvětlení, po-
sluha i otop jest čítáno k činži.
V Nov. Yorku a v jiných městech nalé-
zají se restaurace našim podobné, jsou velmi
elegantní a s vysokými cenami, vedle těch
však jsou tak zv. „Lunch room“, kde většinou
se snídá a obědvá a kde jsou i ceny mírnější,
dále velmi dobře vedené restaurace podobné
asi pařížským „Etablissement bouillon“, které
se nazývají „Child“. Zde se jí velmi dobře
poměrně lacino, jednotlivé porce 5—10—60
ct., takže Ize dobře snídati za 40—50 ct.
ovšem porce jsou malé, ale všude čistá úpra-
va a dobrá obsluha (bez zpropitného). Ještě
jednodušší jsou některé druhy hostinců již ba-
rům se blížící, kde se jí na neprostřených stol-
cích, nebo na židli, jejíž jedno opěradlo jes!
rozšířeno ve stolek.
Jest to zařízení, jež jsem nikde jinde ne-
poznal, každý si sám poslouží, vezme vidli-
čku, nůž, ubrousek a vyhledá dle velké ta-
bule, na níž jsou udána jídla s cenami, jídlo,
na něž si u bufetu počká a odnese ke svému
stolku. Vodu si též sám natočí. Takové ho-
stince jsou ve středu města, kam odskočísi
obchodnici i úřadníci, aby na rychlo se na-
jedli. Vbarech může každý, kdo si dal malou
nebo větší sklenici piva, kdo chce ukázat, že
se nepřišel zadarmo najíst, vzíti nějaký zá-
kusek, jež jsou zde na stole ve více nebo
méně bohatém výběru, dle elegance baru.
Bary jsou zde nejvíce oblíbeny, neb je
zde možno rychle vypiti sklenici piva, v sedě
#32
alto_textblock
#32
nebo stoje. Jsou to jakési naše výčepy, jenže
elegantnější. Mimo to jest zde zvykem jísti
a píti u pekařů (bakery) a cukrářů, konečněi
u drogistů. U cukrářů naleznete řady vyso-
kých stoliček, na nichž podle dlouhého stolu
s cukrovinkami sedí dámy, někdy i páni,s
pijí různé ovocné šťávy, sorbety a ovšem též
kávu a čokoládu, limonádu s ledem nebo se
zmrzlinou. Zmrzlina zdejší, jíž se konsumuje
ohromné množství, je výborná, a vyrábí se ve
zvláštních továrnách na 1000 kg. Všude Jze
dostati velmi dobré koláče a cukroví. Je
známo, že se v drogueriích a lékárnách pro-
dává všecko.
Každý větší národ totiž, mající zde mnoho
příslušníků, má své hostince; tak jsou zde an-
glické,francouzské kavárny, německé piv-
nice, těch jest hojněz italské a české. V čínské
čtvrti jsou zajímavé činské restaurace, kde
možno poznati bizarní čínská jídla. V někte-
rých hostincích upravují před hosty, takže
z ulice je vidět, jak pekou omelety, jak po-
kou na rožni, což dělá velmi pěkný dojem,a
je vidět, že nemusí se za kuchyň a úpravu
styděti. Všecko se připravuje na plynu. V ho-
stincích lacinějších an jednodušších, i v těch
lepších, je vzorná ventilace, někdy až přílišná
a tudíž čistý vzduch, Proč musíme u nás se-
děti v zakouřených místnostech? Snad že
muži u nás bojí se průvanu a otravují se ra-
dějí kouřem. Naše šaty čpí kouřem a zápa-
chem hostinským i několik dní. Zvláštní způ-
sob hostinců jsou ambulantní vozy Gako u nás
komediantské), zvané „Lunch wagon“, kde
vedle kuchyně jest jednoduchá jídelna. Z va-
gonu vychází takový zápach, směsíce špat-
ného arachidového a bavlníkového oleje, že
ani jsem netoužil do vnitř vstoupiti a spoko-
jil se pohledem dveřmi. U přístavu jsou stán-
ky, kde se podávají ústřice s omáčkou, kterou
pak ústřice obyčejně se polévají
B. šetlík.