Strana2

NÁRODNÍ LISTY-

25. dubna 1909. Číslo 114.

příslušníků stštních bylo náhodou zasaženo poraněno projektily. Prohlidaa domů, jskož zatýkání uprchlých vojinů trvá dál, rovněž za- týkání občanských osob.

Politické zprávy domácí.

V Praze, 24. dubna. (Dvojí progr am dra. Wekerla.) Vláda Wekerlova podá v pon- dělí demisi, protože rakouská vláda zamítla na vrh zkartelovaných bank, ačkoli v Pešti bylo už dávno známo, že kartelový návrh je pro Rakou- sko nepřijatelný. Vystoupila-li uherská vláda s nepřijatelným návrhem přec, dokazuje to, že rakouské zamítnutí není příčinou, nýbrž jen záminkou demisse. Domněnku takovou po- tvrzují i některé polské listy. „Sl, pol.“ píše dnes, že dr. Wekerle měl dva progra.ny, jeden veřejný, druhý tajný. Veřejný program ob- sahoval známých 9 punktů, smluvených s ko- runou a uveřejněných dne 8. dubna 1906. Taj- ný program zavazoval dra. Wekerla na dvě stra- ny. Koruně se musil zavázati, že bude drželi v šachu separatistické snahy košutovců, kteř již tehda měli v kealici dominující postavení. Koalovaným stranám, představujícím Madarstvo. slíbil, že volební opravu, na níž koruna trvá bez- podmínečně, bude odkládati tak dlouho, doku to vůbec bude možno. Ukáže-li se pak další od- klad nemožným, postará se, aby volební oprava se neprovodla na základě všeobecného a rov- ného volebního práva, které by rázem učínilo konec šleehlické oligarchii v Uhrách. Dr. Wekerle skrtečně držel košutovce v ša- chu; tím splnil slíb, daný koruně. Slib, daný koalici, mohl splniti jen částečně; odkládal v- lební opravu, co mohl. Nyní, když další odklad není možný, učinil si z bankovní otázky vhod- nou záminku, aby mohl placení směnky, kterou vydal koalici, převěsti na svého nástupce. Krakovský „Czas“ vidi vlastní příčinu de- mise uherského kabinetu také ve velební opravé. Hr. Andrássy předložil koruně několik návrhů volební reformy, vesměs křiklavě porušujících práva nemaďarských národností, ale všechny ty návrby byly korunou zamitnuty. Toprve posledná s plurálným hlasováním byl schválen, ale neby) ani celý podán sněmovně, poněvadž hlavní jeho část, rozdělení volebních okrosů, uveřejněna ne- byla. Koalice je si však vědoma, že ani množné hlasování nezachrání na vždy převahu aristo- kracie ve sněmovně a proto reformu nechce pro- vésti vůbec. Proto vystoupeno s požadavkem sa- mostatně cedulové banky, a nyní když Maďař budou nuceni od tohoto nově smyšleného po- žadavku vstoupiti, budou žádati, aby se odro- čilo také projednání volební reformy. V Praze, 24. dubna. (Dalmatské ja- zykově vyrovnání.) Biankinův „Nar. List“ sděluje některé další podrobnosti o vyrov- nání, jehož dosaženo na konfereneích u bar. Bienertha. Dohody mezi Chorvaty a Srby na jedně a Vlachy na druhé straně dosaženo po tři- denním vyjednávání jedině úsilovným prostřed- nictvím dalmatského místodržitele, Mikul. Nar- čelli. Smluvené nařízení stanovi zásadu, že úřadním jazykem všech státních úřadů v Dalma- cii jak ve službě vnitřní tak i vesluž- bě manipulačni a ve vzájemných stycích bude jazyk chorvatský nebo) srbský. Na vlašská podání bude se jen odpo- vídati vlašsky. Úřadníkům, kteří neznaji doko- nale jazyka chorvatského, dovolí se při důleži- tých otázkách právních neb technických podávat dobrozdání vlašsky. Výjimka tato platí však pouze pro vnitřní službu. Také všcehny pečeti a nápisy budou příště jen srbsko-chorvatské Z pravidla tohoto jsou vyňaty vyhlášký centrál- ních úřadů, určené pre celou zemi, pak vy- hlášky, pečeti a nápisy v pobřežních městech, v nichž se nachází okrosní soud, pro kterážte města platí i nadále dvoujazyčnost. V úřadech politických, soudních, poštov- ních a školských jazyková nařízení nabudou ihned platnosti. V ostatních úřadech musí býti provedena nejpozději do 1. ledna 1912, ale úřa- dy budou povinny zavésti je dle možnosti dříve. Nová nařízení budou uveřejněna nejdéle do 10 dní v říšském zákonníku.

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 24. dubna.

Odhalení Janrésovo. Jaurés, jenž v článku vzbudivším všeobee nou pozornost, odhalil domnělé spiknuti ruské policie proti presid. republiky Fallié rovi ministerskému předsedovi Clémeneeauo vi

prohlašuje teď, že o případu nebude se dále šiřiti, opusti-li spiklenci Francii. V ruské kolo- nii bylo odhalení Jaurésovo přijato s vel kou nedůvěrou. Rusové soudi, že jde jen trochu živější operaei pařížské ru- ské policie, jež jak známo, má na ruském vy- slanectví zvláštní kancelář a několik agentů za městnává na policejní prefektuře. V žádném případě se nevěří, že by sevochrana dala svěsti k nerozvážné machinaci proti presi- dentovi, která by způsobila hromadné vypově- zení Rusů z Franeie.

Tlalie a trojspolek »Giornale d' Italia« zaznamenává hlasy německých listů, kleré se obávají, že Ilalie chce se připojiti k čtyřspolku a následkem toho se odtrhne od trojspolku. Italský list vysmívá se německým, že opět vzaly vážně nápady an- glického sensačního tisku. »Giornali d' Italiae odpovídá londýnskému »Morning Postu«, který prý přehnaně vylčil výměnu francouzsko-ital- ských zdvořilostí v Nizze a poukazoval na ne populárnost Němců v Italii, že veřejné mínění italské není sice zvlášť nadšeno pro trojspolek, což je zaviněno přehmaty, učiněnými všemi spo- lečnými říšemi a národy. Trojspolek musí proto být upevněn vzájemností zájmů. Vedouci strany ilalské nechtějí změníti »stalus quo«. Podobně píše i »Mattino«, který původně byl pro př- družení se západních států k Rusku, ale po ví tězství středoevropských velmoci v krisi erbské obrátil a prohlašuje teď, že Anglie pronáší jen vebiká slova a neví sama, co chce. Rusko je slabé a Francie nemá zvlástního zájmu na Bal- káně. Itahe musí vyčkávati a voliti ceslu, která bude nejprospěšnější jejím zájmům. Na severu přehánějí též význam nastávajíci schůzky krále Eduarda s králem Vik torem Emanuelem. »Mattino« připominá, že po- sledně zamitl jtalský král jisté Eduardovy ná- vrhy na osamocení. Toťo chování královo zavi- nilo chlad Anglie, který se projevíl též v od- poru Sira Eduarda Greve ke známému spro- středkovacímu návrhu Tittoniho.

Castro v Pařížl. Jak oznámeno v telegrafiekých zprávách přibyl bludný expresident Castro do Francie Původně se myslilo, že přistane ve Španěiska, ale z nenadání se objevil 23. t. m. večer v Pa- tíži. Byl interviewován několika žurnaliste. Jeho odpovědi zněly velmi energieky. Castro přijal návštěvníky na posteli a ukázal jim jizvu po berllnské operaci, která prý mu působí velké bolesti, ale podle náhledu žurnalistů je velmi dobře zahojena. Castro váš- nivě si stěžoval, že Franeie mu nedovohla vystou- piti ve Fort de France. Pokládá se za váleč ného zajatce Franeie, poněvadž proli své vůli musil jeli zpět do Evropy, ačkoliv se nedopustil nijakého zločinu proti všeobecnému právu, ani nemá na svědomi nějaký pohitický přehmat Ujišťoval, že nechce viee b ýo presidentem Venezuely. Nemá prý vůbec nijaké politické cližádosti a chce žil v ústraní. Ziratil všechny illuse, když zažil takový nevděk u svého národa. Vene zuela je ovšem nešťastná země rozrušená nepořádkem. Co lze od Venezuely očekávat? Ani netušil, že civilisovaní národové budou tak s nim jednati. Castro hájil pak svou pohtiku. Je obětí Spojených států které vynutly zakročení evropských mocí prat němu. A přece on vždy háji jen práva slab- ších proti přemoci Spojených stálů. Castro chce odeslsti protest presidentu Failiérovi a zá stupci Venezuefy dru. Paulovi.

XXVI. mezinárodní sjezd pro vnitřn lékařství ve Wiesbadenu. Reteruje MUDr. O ta Ha n ěl.

Wieshaden, 22. dubna. Až na malé výjimky stál celý první den sjezdu ve znamení chorob ledvinových a znovu a znovu se všech možných stran osvětloványa protřásány osudy a vliv ehloridu sodnatého (ku chyňské soli) v organismu. Vanden Velden opakeval pokus, dřive za nebezpečný považo- vaný: koncentrované -oztoky soli ku- chyňské vstřikoval přímo do cév; — jediným effektem pokusu bylo, že zvětšila se schopnost krve srážeti se. Při hesle „uraemie“ (otrava krve hromaděním se součástí močových v ni) poukázal Soetbeer (Giiessen) k tomu, že

hlavním fnktorem je tu močovina: vylučován její z organismu děje se buničkami ledvinnými, a kde funkce těchto je porušena, zůstává močn- vina v krvi, hromadí se v ní, a stav ten na venek jeví se celou řadou příznaků, jejichž vrcholnýn bodem je záchvat urnemický. Podnikl řadu po- kusů, aby dokázal, dovedou-li kůže, střovo, játra nahraditi svují sekreci tuto porušenou funkci ledvin, a výsledkem pokusů byl poznatek. že náhrada se strany těchto orgánů je nepatrná, nedostatečná. —

Druhý den zasedání! Program vykazuje hned na prvém místě přednášku Lenhartzo- vu (Hamburk) „o léčení vředu žaludeč- ního“. Těm, kdož poněkud jen sledovali otáz- ku tute za poslední pětiletí a mezi posluchač- stvem zablédli zde markantní šedou hlavu Leubeho (Würzburg), bylo jasno už předem, že debata o tomto předmětu bude obsáhlá, že ve slevním a věcném boji utkají se dva kory- faeové, jiehž zkušenosti vztahují se ne nu sla ale tistee pozorování. Leube byl první, který už dávne, před desetiletími, udal rationální léčenl krvácejícího vředu žaluďečního a za kar- dinální podmínku prvního týdne klade absolutn šetření žaludku; kdy toho třeba vyživuje kly- matem. Jinak Lenbartz: už před 5 léty signali- soval své odchylky od léčby Leubem vymezené, teď přicházi názor svůj odůvodniti ciframi. Za- ludek neustává nikdy ve svém vyměšovánía nedá se v něm přerušiti ani morfiem: prot sama sebou vtirá se myšlenka vyloučenou kyse- linu solnou, která vřed dráždí, vázati podáváním bílkovin, jimž ke strávení je nezbytna. Lenhartz podává už prvý den po krvácení 100 cm2 mléka druhý den 300, šestého dne 35 gr. škrabaného masa, osmého dne suchar, devátým dnem začiná krmiti nemocného šunkou —; dvojího cíle chce tim dosíci: 1. aby bílkovinou vázal a neškod- non učinil vyloučenou kys. solnou, 2. aby hla dověním nemocněmu zbytečně sil neubýval Krvácení opakovalo se mu jen v neobyčejně říd- kých případech, za to zotavování se nemocněho po přestálě chorohě bylo rychlejši, nežli při le- čení dle Leubeho. Pro diagnosu i prognosu ža- ludečního vředu má za kardinální požadavek rigorosní vyšetřování stolice na přítomnostči nepřítomnost krovních součástí; nelze přesná stanoviti, kdy vřed je zúplna zaeelen: krve prosté stolice jsou jediným kriteriem, z něhož, vyskytuje-li se dolší dobu, máme právo souditi, že procev žaludku je ukončen. — Po Len- hartzovi hůjí brbe své stanovisko: hájí je statiatikami. Názor L.ssčartzův vílá jako pokrok v léčení vředu žaludečního, poněvadž jím pro- kázáno, že i chorý žaludek snese více, než Leube ve své opatrnosti mu ukládal. A teď se- zení utváři se jako purlament: celá řada řeč- níků pro i proti je příhlášena, z kardinálnícn bodů přecházi debata na detaily — — a koner koneů: sečtením po ruce jsoucíeb statistik vy- klubává se z ebaesu přesvědčení, že výsledky obou cest léčebných jsou stejné. Gordieký uzel roztíná Krehl radou: dvě dobré cesty jsou zná- my, je tedy na lékaři, aby individualisoval! Ne schomatieky léčit, jiti ve vyšlapaných kolejích, ale modifikovati si léčení dle sil nemocnéhoa on váhy ohoroby. Po takověm symposiu, jakým byla před- chozi debata, přišly další přednášky trocnn zkrátka. Ostatně nepodal Goldscheider svými výklady o „stiumeném peklepu“ mnoho nového a taky Deneke (Hlamburk) svoji modi- dikaci přístroje Riva-Rociova ke měření tlaku krevního, nepřinesl nic podstatného. Z exaktnich pokosů Schlossmannovýeh „o vlivu vý- živy na respiratorní výměnu látek“, provede- ných na různých zvířatech a konečně i na ko- jencích vysvitá, že tuto výměna je úměrná čtve- rečnému povrehu těla. — Dopolední zasedání ukončil Pleseh (Berlín) zajímavými exper- mentálně-pathologickými daty. — Dle jeho ná- lezů proběhne tělem za 1 minutu až 4.5 litru krve, jeden tep srdeční vytlačuje do cév prů- měrně 60 cm krve, ta obíhá rychlosti 50 cm za sekundu a průměrně v 55 sekundách po 65 tepech srdečních táž krev vrncí se do srdce. Srdce je 8krát lépe zásobováno krví, nežli ostat ní organismus. A k exemplárnímu ocenění obrov- ské práce svalu srdečního vypočitává Plosch ke konci, že u člověka 60letého vpumpovalo srdee do cěv za těch 60 roků 2800 milionů litrů kove do cév! Úctyhodná číslice.

První přednáška odpolední věnována, srdei, a sico jeho schopnosti přizpůsobiti se funkcio-

nálním požadavkům. Schopnost tato je čistě in- dividuálně různá: jsou lidé, jichž srdce i sebe těžší námahu, tedy požadavky silně zvýšené, do- vede vyrovnati tím, že sesilí své jednotiivé stahy (kontrakce), aniž by zvýšilo počet svých tepů. A jsou jiní, u nichž tytéž požadavky vyvo- lají zvýšení počtu tepů buď samo o sobě aneb se součnsným jich sesílením. Zvyšování počtu tepů je už do jisté mícy výpomoeným prostřed- kem, a Bergmann, jehož názory reprodukuji mání, že sportu a zvláště trainingu k zá- vodu věnovati by se měli jen ti, jichž srdce silou svých kontrakci zvýšené trainingem požadavky dovede zdolaki. Přednášky další ani ve výtahu nepodávám: pro širší kruhy postrádují zajímavosti i přes to, že při některých z nich — u platí to zejména o thematu Müllerově (Tubinky) „o účinku digitulis na srdce a cévy“ — přinesly mnoho nových poznatků a vyvolaly diskusi až nad oby- čej živou.

IV

Každý den sjezdu má svůj určitý selkový ráz: thema Magnus-Levyovo přivedlo na obšírný přetřes choroby ledvin, k nimž později už jen Curschmann přidal svá pozorování reflexů šlachových a kožních při urnemii; našel je totiž už značnou dobu před vypuknutím zá- chvatu samotna zřetelně zvýšeny. — Druhý den stál ve znamení chorob žaludku, a dni třetím ráz dala vzáená a nad obyčej poutav přednáška Head-ova (Londýn) „o oitli- vosti a jeji zkoušerí“. Třetí den patři nervům. Byl-li kdo povelaným „sdělovati své názory a výzkumy o citlivosti, byl to zajisté Hend, který, aby úplných a spolehlivých názorů se dopracoval, dal si přeřiznouti citlivé (sensi- tivní) nervy svého předramene, a pozoroval krok za krokem jich hojení se, stopoval, jak jedna část funkce jejich za druhou se vrací a v jaké míře, a všecka ta svá detailní pozorování přišel podati před forum sjezdu.

(Pokračování.)

Rekurs Nár. jedaoty severočeské u nejvyšsího soudu. Před časem zmlnili jsme se o zamítavém usne sení c. k. okresního soudu ve Faiknově, jimž byla žádost Národní jednoty severočeské za vkiad práva vlastnického na dům č. 63, knihovní vložka č. 245 ve Zvodavě, a výmaz práv zástavních na domě lom váznoucích, německy výřízena a vtělena, kterěžto usnusení c. k. krajský soud v Chebu potvrdil. Proti tomuto usnesení podala Národní jednota severočeská rekurs k nejvyššímu soudu, jenž tyto dny byl vyřízen, jejž niže celý uvádíme. »Nejvyšší soud učinil v knihovní záležitosti Národní jednoly severočeské v Praze, zastoupené drem. Václavem Bendlem v Mostě, za vklad práva vlastnického na dům č. 63, knihovní vlužka č. 245 ve Zvodavěa výmaz práv zástavních na domě tom váznoucich k rekursu kuihovní žadatelky proli usnesení c. k. krajského soudu v Chebu jako soudu rekursního ze dne 5. ledna 1909 č. j. IX. 3 9, pokud bylo ve vy- Hzení tomto o rekursu žadatelky proli usnesení c. k. okresního soudu ve Falknové že dne 19. prosine 1938 č. j. 1941 8 vysloveno, že má toto vyřízení vy- holoveno a vydáno býti toliko v jazyku německém pokud byl rávrh na př souzení útrat rekursních proti soudcí prvé stolice zamítnut a vysloveno, že jev okresu falknovstém jazykem v zemi obvyklým toliko jazyk německý, následující ustanovení: A. Rtekursu se čáslečně vyhovuje s zrušuje s výrok, obsažený v nadříkaném rozhodnutí rekursním. že se má vyřízení loto vyhotoviti a vydati toliko v jazyku německém. B. Pokud rekurs směřuje proti odstavci II. roz hodnutí soudu rekursního, zamitá se jako nemístný C. Pokud rekurs směřuje proti odstavci IIII. ron- hodnotí soudu rekursního, nedává se mu místo laktěž se nevyhovuje návrhu, činěnému v rekursu. na přisouzení útrat proti krajskému soudu v Chebu D. Pokud čelí rekurs proti výroku, že je v okresu falknovském jazykem v zemí obvyklým toliko jazyk německý, odpadá rozhodnutí o tom.

Důvody: V nadříkaném rozhodnutí rekursním obsaže jest výrok, že rozhodnuti toto má se vyhotoviti vydati jen v jazyku německém, Zmíněný výrok neodpovídá zákonným před- plsům a provádějícím nařizením o ně se opírajícím. Neboť čl. 19. odst. 2. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867, ř. z. č. 142, uznává v sou- hlasu se zásadou, jež vyslovena jest pro soudy v § 13. všeob. soudního řádu, rovnoprávnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole, v úřadě a ve- tejném životě. Toto zákonné ustanovení má, jak vyslovil říšský soud již rozhodnuťím ze dne 15. dubna 1905 č 115 ř. z. pro krá- lovství české význam ten, že každý z jazyko v této zemi obvyklých stejně oprávněn netoliko ve svém obvedu, nýbrž v celé zemi. Tato norma, která především váže úřady této země, totiž přijímati vyříditi podání, sepsaná v jednom z obou zemských jazyků, bez rozdílu, je li dotyčný jazyk v části země, ve které ma úřad své sídlo, obvyklým číli nie, obdržela pro zeměpanské úřady v Č chách ze dne 19. dubna 1880 zemský zákon pro Črchy č. 59.

které, jak to opět a opět vyslovil ne- vyšší soudní dvůr a laké říšaký soud ve zmíněném rozhodnulí, pokládati diužno za jeden z možných způsobů provedení uvedrného státního základního zákona pro Čechy, bližší usta- novení, že jsou podle vytknuté zásady o jazykové rovnoprávnosti všichni političtí, soudní úřadovéa státní zastupitelstva v zemi povinni, vyhotoviti vy- řízení, jež se stranám k jich ústní žádosti aneb ústnímu podání vydati mají v tom z obou zemských jazyků, v kterémž ústní žádost se přednesla, aneb v němž podání sepsáno jest (§ 1. nařízení ze dne 19. dubna 1880, zemský zákon pro Čechy č. 14). Z řešení vysvílá, že krajský soud, poněvadž re- kurs vymáhajíci věřitelky sepsán byl v jazyku če- ském, byl povinen vyhotoviti také vyřízení o něm v jazyku českém. V tomto směru slušelo tudiž rekursu vybověti dotyčný výrok zrušili. Pokud stížnost dále toho d - máhá, by usnesení soudu rekursního ještě jednou bylo vybotoveno, jest bezprostředná a nebylo třeba ve směru tom dále čeho naříditi, hledíc k tomu, že opatření c. k. krajského soudu v Chebu se již stalo a v odpor vzalo byle. Odstavcem II. usnesení soudu rekursního potvr- zeno bylo usnesení prvého soudu, pokud se lýče vy- hotovení v jazyku německém. Dle § 130. knib. zak. nemá proti tomu další rekurs místa a proto se v tomto směru rekurs zamítá. K odůvodnění bodu C tohoto rozhodnutí stačí poukázati na to, že se v tomto případě jedná o zá- ležitost knihovní, že ve věcech knihovních ustano- vení civilního řádu soudního o útratách procesních neplatí a že tudíž vůbec netřeba se pouštěti do věc- ného rozebírání vzneseného nároku na náhradu útrat. Soud rekursní vyslovuje ovšem v důvodech svého rozhodnutí, že u okresního soudu ve Falknově jest obvyklým toliko jazyk německý. To však není žádné usnesení, de obdoby § 514. c. ř. s. lze rekur- sem bráti v odpor toleko usnesení, nikoliv však dů- vody aneb dokonce jednotlivé véty v nich v nich ohsažené V tomto směru schází předmět rekursu a proto odpadá v ohledu tom rozhodnutí jako bezpřed- mětně... C. k. nejvyšší soud ve Vídni, dne 28. února 1909..«

Baar

Zenského výrobního spolku českého.

Po celý den včerejší bylo v bazaru jako na trhu; živo, hlučno, ruch, shon, nával v ulicích i u stánků, kde prodávající dámy nestačily obsluhovati kupce Zvláštní pozornost budí zajímavá dekorace sálu, jejímž hlavním motivem jsou už včera zmíněné figu- rinky, v pichž technika výr. vyžaduje umění kreslit- ského, malířského a vyšivačského. Výzdobe sálu jest invencí neůnavné starostky spolku, sl. Elišky Krásno- horské. Dekorační figuriny jsou vesměs prací sesti slečen, z nichž některé prováděly kresbu a malbu, ji- né zase kostymování a opět jiné obojí. Některé z nich jsou původní invencí těchto slečen, tak figuriny du- dáka a divky z Domažlicka a Mařenky ve skupině „Prodané nevěsty“. „Dudák“ a „Mařenka“ jsou zvěčnění bazarovými pohlednicemi. Stejně původní invenci jest skupina „Čert a Káča“ a ženich z Horá- cka a žena z Poještělí, kterýžte námět zvolen z piety k zakladatelce spolku Kar. Světlé a vypracován dle informaci, kleré o tamním kroji poskytly neleře zvěč- nělě spisovatelky. Neméně zajímavé jsou figuriny, „dlokomponované“ z obrazů; tak na př. k obrazu po- prsí „Slovenské děvče od Oravy“ (illustrace Věši- neva) dokomponována šťastně postava; podobně „Divka od Mladé Boleslavě“ a nevěsta z Horácka (dle malých poprsí v „Českém Lidu“). Dle Mlešových kreseb provedeny „Česká stařena“ a „Sedlák“, Tan- čící děli. Ostatní skupiny a figury dle různých vyobra- zení našich illustr. listů, kostymních obrázků a foto- grafil. Výzdobu upravil dekoratér p. Novotný a za- hradník p. Bürgermeister Doplňujíce včerejší svou zprávu o zahajovacím obřadu, jenz měl miloučký ráz rodinné slavnosti, uvá- díme hosty slavnosti: Za Ústřední Matici školskou pí. Anna Podlipná a pí. Marie Benešová, za Filan- tropickou družinu pí. Hloušková, sl. Beutelschmiedova a sl. Matějovcova, za „Domácnost“ pí. Málkovská, za Ženský kluh pí. Kuklová-Bezděková, za Damský kruh sl. Dora Hanušova, za Zádruhu pl. Nelfová. Mezi hosty spatřili jsme mimo jiné zejména: pí. Renatu Tyršovou, pl. Pavlínu Klenkovou z Vlasti- milů, pi. Jelínkovou-Doubkovou, rektora čes. techniky prof. Berila, rektora Brofta, dv. r. Lambla, vrch. inž. Kressla, vrch. r. Klazara, radu Fr. Cardu, cestovatele P. Svojsíka a m.j Hosty uvitaly dámy výboru: Jana Patočková, Bl. Jahnová, Julie Kretšlová a Jirousková. Když pominul hlavní nával, bylo možno zpra- vodaji učinti obhlídku, která znesnadněna byla tím, že slánky tohoto trhu nemají „firem“. Přelaskava průvodkyně P. T. žurnalistíky pí. Jindř. Flajšhan- sová však nám sestavila úplný adresář, který futo ku prospěchu dnešních četných návštěvníků a ná- vštěvnic uvádíme: V čele sálu u stolu dam z výboru prodávaly: pí. Anna Bayerová, sl. El. Lamblova, pl. Anna Rieglová a pí. Kam. Domažlická. Skoro půl sálu vroubily stoly školní, počfem 10, které bohalstvím dárků zvláště vynikaly. Z nich první místo zaujímaly tři stoly slečen Kuffnerovýcha slečen Šalomounových, u kterých se střídaly v pro- dávání mimo jmenované dámy sl. Kam. Kučerova, sl. Klára Červenkova a sl. Iréna Pavlíkova. U ostat- ních školních stolů prodávaly zvláště sl. Božena Pal- lova, sl. Vlasta Skaličkova, paní a sl. Marie Půss- nerovy, sl. Bohdana Pechova, sl. R. Čermákova. Na stolech školních prodávány zejména ruční práce, jež učilelky a žákyně vlastnoručně vyrobily, různé ga- lanterní zboží a loutky. Dále měly vlastní stoly s předměty vlastnoručně zhotovenými nebo sebranými tylo dámy: pí. Jana

Dopis Pařížanky.

Jaro, opravdové jaro konečně přišlo, obje- vilo se dlouho želané slunce na modré obloze a v celé přírodě nastal nový život. I v ulicíeh objevily se světlé úbory a klobouky, zdobené květinami, ale v letošní modě nejeví se velká různost; »taillevrs« této saisony, jež se těš největší oblibě, jsou skoro všechny slejného tvaru, různí se jen barvou, ale střih je týž. takže celku dodává se individuslity jen malým detaily. Jest velmi elegantní dávati na žaket reversy ze satinu jiné barvy, hodici se k barvě žaketu a stejně možno kombinovati také kapsy. Sdělila jsem vám již, milé čtenářky, že kapsy jsou velmi hluboko. Velmi se reptalo proti mošničkám z doby renaissance, když je velký modní závod na podzim zaváděl; prohlašovaly se za vý- střední a skoro směšné, nyní však se najednou přijaly a sice ne na lehkých oděvech, jak se zamýšlelo, nýbrž na žakelech tajllenra. Ženy, velmi učelivé, pokud jde o modu, přizpůsobují se velmi snadno všem změnám. Letos v zimě jsme měly tašile skoro hned pod rameny a nyni je máme skoro u kolenou. Princessové roby nosí se v principu posud, ale s velkými změnami. V bocleh roba ještě přiléhá stejně jako na poprsi, ale pás není vyznačen, takže roba tvoří jaksi jediný celek až pod boky kde se k ní připojuje jako sukné cele skládaný volant. Takovéto úbory nosi velmi elegantnl dámy a nepochybuji, že budou miti velký úspěch. Na zkoušku zavádějí se také roby s drape- riemi. Tyto draperie se arranžují různým způ- sobem, nejčastěji však spadají po obou stranách, jsou zachyceny v pasu a vzadu shrnuty do záhybů, jež splývají uprostřed zad. Draperie tyto dělají se z jemných a lebkých látek někdy se roby holoví ze dvou látek různých,

jako z voilu a tussoru, jež se k sobě velm hodí. Je víděti také sukně dole stažené jakous kulisou, do níž se vkládá stuha, což jest za- jímavou novinkou. Zdá se ostatně, že letoe uvidíme také sukně dole vykrojovaně a je možno, že tato moda, která již před dávnou dobou panovala, dojde u lehkých látek obliby Foulard, jenž se na letošek ohlašoval, ne objevuje se ještě na úborech, za to se ho po uživá hojně na klobouky. Nejnovější a velm zvláštní garnilurou klobouků jest bílý nebo černý kohout s červeným hřeblnkem. Celá veřejnost pařižská je totiž rozrušena již dlouho ohlašo- vaným divadelním kusem Edmonda Rostanda »Chantecler«, v němž se všechna zvířata při- vádějí pod panství kohouta, jenž je ostatně také symbolem Francie, »Chantecler« vyskytuje se ve všech illustrovsných i humoristických listech, mluví se o něm všude ve společnosti a dal také podnět k této nové garnituře klobouků, která však právě pro svůj místní smysl sotva se ujme mimu Francii. Kohout dává se na levou stranu bez jakékoli jině ozdoby. Vršek nechává se úplně holý, ba ani stuhou se neovijí. Ke světlým krátkým sukaím nosl se také klobouk s péry stejné barvy. Rovněž zlato stává se velmi oblibenou garniturou klobouků, jež se zdobí zlatými růžicemi, pozlacenými obilnými klasy a velkými trsy do zlatova přecházejíeí trávy, což tvoři velmi pěkné aigretty. Tato nej- poslednější novinka vyjímá se velmi nádherně, ale pauze na velkých černých kloboucích, poně- vadž žádná jiná barva neuplatní náležitě lesk Přihlédneme-li k večerním úborům, nalez- neme také skoro stejný tvar, jaký nosí všechny elegantní dámy. Jsou to roby z jednoho kusu s rovnou taili, sotva znatelně zůžené v pasua tvoříci napřed i vzadu ornát, jenž jest ozdoben vyšiváním, flitrem nebo sutaškami a podložen mousselinem a jsmnými zábyby. Zvláště obl-

zlata.

beny jsou hedvábné výšivky a sice velmi reliefní Pláště pro večer dělají se ze salinu vzadu stažené. Oblibená barva v této saisoně jest šedozelená. Denní pláště, jež se nosi v po- vozech, jsou s velkou kapuci a ze světlého sukna. Zdobí se co nejméně a eleganci jejich tvoři jedině jednoduchost a pěkný střih. Zminím se na konec ještě o slunečnfefch. Plochě japonské slunečníky, které se objevily v minulém létě jako poslední novinka, badou se nosili také letos a možno je poněkud osvěžit třásněmi na okraji stejné barvy. Pro letní sai- sonu však se již chystá zase novinka a sice slunečníky činské, jež se poněkud podobají obrácenému květu svlačce. Mtuvíme li již o stunečnících, tu musíme říci, že jich naše dámy namnoze vlastné zne- uživají, bráníce se úzkostlivě každěmu paprsku slunce z přehnané obavy o svou pleť. Proti přilišnému úpalu jest ovšem nutno se chrániti, ale jinak není slunce naším nepřítelem. Ideálu krásy spíše odpovídá žena se zdravou pletía tuhými svaly než žena bledá, anemická a unylá, kteráž často příliš tlonstne a mívá tělo houbo- vité a bez života. Mívá přímo zázračný účinek podrobiti se v krásné saisoně blahodárnému vlivu slunce, které posíluje organismus, pro- bouzí silu a rozvijí život v celé platnosti. I na povahu má slunce blahodáraý vliv. Stačí jen poukázati na Italky, jež mají sice pleť při- snědlou, ale jsou živé a ohnivé, kdežto Angli- čanky, zrozené v zemi bez slunce, jsou flegma- tické a těžkopádné, Proto, milé čtenářky, ne- bojte se slunce, koupejte se za letní saisony v jeho paprscích bez obavy o svou krásu slunečník otevřte, jen když bude přílišně páliti Magdelaine Chaumo nt.

njo

Hudba. + Smetazfovo číslo „Věstníku pěveckéh a hudebního“ právě vydáno. Obsah je bohatý a

podává výhledy do velkého díla mistrova způsobem jasným a všestranným. Dr. Joseí Theurer za- stoupen třemi články. V prvém uvažuje, „JJ ak oslaviti památku Bedř. Smetany“ a do- spívá k závěru, že třeba pořádati zvláště přednášky o díle Smetanově, aby pronikly idey jeho a duch Smetanův nevanul nad námi jen jeden večer, nýbrž aby veškero našekonání a snažení bylo jím prodehnuto pro vždy. Druhý článel jedná „O klavírních skladbách Smetano- vých“, maje za účel býti jakýmsi průvodcem na- sich planisů klavirní tvorbou mistrovou. Článel třetí jest objevem. Dru. Theurerovi podařilo se v rukopisech pazůstalosti nalězli náčrtek k nezvěst- nému dolud mužskému sboru „M odlitba“ a po- pisuje bo. Tuké již jej dal v Přibrami „Lumírem prověsti. Facsimile přidáno jest k číslu, a tvoří cen- nou jeho ozdobu. Dr. Jaromir Borecký podává „Glossu k zpěvohrám Smetanovým“ kdek skizzuje vývojovou jejich linli a podává přehled desavadních cyšlů Smelanových. Dr. Jan Bran- berger probírá „Komorní hudbu Bedřicha Smetany“, dr. F. Brodský pojednává „O muž ských sborech Smetanových“, ukazuje na jejich textech, jaké oblíže bylo tu skladateli přemá- hati, jak mohl toho dokázati, dávaje se unášeti hlavní ideou básní, a slanoví „Rolnickou“ a „Na moři“ z klassická díla naší literalury sborově. Redaktor sbor- níku, MUDr. Z. Janke uveřejňuje „Z neznám dosud korrespondence Smetanovy“ lis mistrův k dceři Zdeňce, vyjadlujíci nelíčenou rados z první armanžující zkoušky k „Libuší“ na jevišta při klaviru. — Také přiští 5. čisle „Věstniku“ bude věnováno ještě Smelanovi a doplní obraz jeho čin- nosti i jako umělce výkonného a krilika. Pěveckou besedu Smelanovu poládá výbor Ústrédní jednoty zpěváckých spolků čoskoslovan ských dnes v neděli v 8 hod. večer ve dvoraně „Hlahelského domu“. Přednáši redaktor Věstníku pě- veckého a hudebního p. MUDr. Zik. Janke „O mi- stru Bedřichu Smelanovi, načež zpěvácké spolky „Tovačevský“, „Fibich“ z Nuelí, „Slavoj“a „Křišiovský“ z Karlína a j. zapějí některé sbory Smelanovy. Při besedě k destání bude Smelanov číslo „Věstniu“ po 20 hal. a dosud nevyduný sbo Smelanův „Modlitla“ s faksimilem rukopisu skladby za 40 hal. Vslop pěveclvu úplně velný + XXIII. bozplatný lidový konzest, pořádaný Ústředním spolkem českých žen na p- mě! 35. výročí úmrli skladalele Viléma Blodka koná se dnes v neděli o 3. hod. v Plodlnově burse 1a Huylekově nám. O Blodkovi pronnuví skladatei p. Adoli Piskáček, dále účikuji: členově Národníh

divadle sl. Marie Kubátova a sl. Olga Valouškova. Paní Erna Scheichlová, koncertní pěvec pan Otto Kretschmer, prcfesoři konservatoře pp.: Rudolí Čer- ný. Karel Hoffmeister a kroužek pražského „Hla- holu“. Členům Ústř. spolku čes, žen zachovány bu- dou přední řady sedadel. Žádá se, aby každý opatřil si program před vstupem do sálu. + Hudobní odbor Umělecké besedy koná člen- skou schůzi v nedělí dne 25. t. m. o 10. hod. v be- sední sberovně. Na prozramu je zpráva výboruo přípraváth k uctční památky Smetanovy a jednání o tomte předmětě. + „Vílkov“ v Žižkově pořádá dnes v místno- slech „Bezovky“ koncert ze skladeb mistra Be- dřicha Smelany na pamět pětadvacátého výročí jeho úmrti. Účinkují: sl. Linda Schmiltova, p. Ad. Piská- ček a p. Karel Pospíšil, skladatel. Začátek o 8. hod. večer. + Z České jednoly pro orchestrální hudbu. Na došlě dolazy oznamuje výbor, že ve smyslu usnesení mimořádné valně hromady poskytnula budou člen- stvu následující práva: Členové zakládajíci (platí jednou pro vždy 50 K, jež možno složiti v 5 ročních lhůlách po 10 K, mimo to roční příspěvek 10 K) mají přístup do symfonických koncertů spol- kových a bude jim vyhraženo slálé sedadlo, které si určí, pokud již starším členům zakládajícím není vyhraženo. Členové přispívající (roční příspě- vek 10 K) mají rovněž příslup do koncertů a budou jim dle možnosti pokytnuta určitá sedadla pro všecky koncerty v II. parketu a na tribuně (mimo první řadu), pokud nejsou vyhražena členům za- kládajícím, při čemž ku projoveným přáním bude hleděno dle pořadu přihlášek. Je tudíž ve vlaslním zájmu členů, aby přihlášky a přání svá oznamovali již nyní kanceláři České Filharmonie (Václavské nám. č. 53. telefon č. 2995). Jak již ozná- meno, bude koncerty příšti snisony dirigovati opělně p. Karel Kovařovie. +Smolanevo číslo „Hudební Revne“ v yjde 7. kvělna, prv, pátek v měsíci, a bude nejen skvělou svojí úpravou, ale i jmény přispívatelů, zejména však obsahem důstojným oslavným pamální- kem Bedřicha Smetany. Obsahovati bude vesměs nové věci o Smelanovi: Články jednali bu- dou jak o dílech Smelanových, tak o jeho životě. Uveřejněna bude zde poprvé celá řada dosud uezná- mých dopisů Smetanových, paměti jeho současníků a spolupracovníků, slati o Smelanovi doma i v cizině a množství zajímavých podrobností. Přílohy přine- sou obrazy neznámě související s jeho živolém v ni- moládné umělecké opzvě, ato nádherná publikac bule mimo přilchy čilali 68 stran a bude přediplatite.