ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bfb2bc60-65ff-11dc-b373-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXxl.
#2 alto_textblock #2
V Prazě, v pátek dne 18. ledna 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 18.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. lisey předpláeí s v Praze v sdssfnislraei na měsí sk čtvrtileta . . . . 6 K — s drojí čonáškon na měsle . na čtvit lel ve mialkich a K 9o na něske . . Poštout . . na měsle k oi ns čtvrti lela s drojí zisílkoa .. na vřel, . . . . . R s0 na čtrrti leka-
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejie raaní čtslo o sobě . . . za sh odpolední . . . za 2 h Ve šlialkách na rezkově ranní čnalo. 10 odpolední . . . . . . . sh
#6 alto_textblock #6
Inserát platí se hotově sepřee. Předplaceni n insrzty pžlšjmá s dminí strace v Mariatslé zlkkri č. a. Tam pach izejí se ték rodlakne. tĚskárna n expodice „Nárednich Listů- Rukopisy se novracrpi
#7 alto_textblock #7
Oslava království pruského.
#8 alto_textblock #8
Dnes slaví s neobyčejnou okázalost dynastie hohenzollerská za přítomnosti p arciknížete rakouského Františka Ferdinanda d'Este, jakož i celého vyslanectva rakousko- uherské říše, paměť dvoustoletého trvání království pruského. Byloť dne 18. ledna 1701, kdy tehdejší markrabí a kurfiřt braní- borský Bedřich III., vystihnuv bystře při- znivé zahraničné konstellace politické, po výšil svou nevelikou, 2000 čtv. mil a půl druhého millionu obyvatel čítající zemi, plnou dávných hrobů slovanských, na králov- ství pruské a vsadil sobě i své chot Charlottě v Kralovci korunu království tohc na hlavu. Jaký význam mělo toto zvelebení důsto- jenství a moci rodiny Hohenzollerů, jež událo se 80 let po bělohorském rozkotání a zpusto- šení království českého, pro okolní státya národy, zejmena pro Polsko a země koruny české, pro Dánsko, Rakousko a Francii o tom ne článek, ale knihy bylo by psáti Dotkněme jen, jak záhy po tom násle doval první pruský nájezd do Čech, zasta vený jedině šťastnou bitvou u Kolína, však obravší přece jen národ náš o část Slezska. a kterak po tom přišla brzy řada na králov- ství polské, jehož rozdělení mezi Prusko Sasko a Rusko hned první král pruský Bedřich I. r. 1709, tedy pouhých osm le po své korunovaci, navrhoval. Však zajímavo poslyšeti dnes samy no viny pruské, jak ony historický význam té první královské korunovace pruské opěvují á vykládají. Tak píše na př. nejrozšiřenější berlínský denník »Berliner Tageblatt« ve své slavnostně illustrované příloze dnes do slovně »První ta korunovace králů pruských byla událostí velké trvalé důležitosti dějinné Zde bylo totiž proti katolickému císařskému domu Habsburgův zahájeno závodění prote- stantské dynastie, zvedajícf proti tuhému konservatismu vídeňského dvora bojovnou zásadu novotářství, pokroku a moderního života národního. Kdežto Rakousko dávno obmezilo zo svého interessu na svou slovansko-německo maďarskou smíšenou državu, vznikalo v Kra lovci a v Berlíně ryze německé království s protestantskými cíli jakéž mu byly vytčeny jeho rozkvětem na dě druhdy sloxanské a jedva poněmčené Dále událo se povýšení Pruska na království přímo na úkor Francie, jejíž potírání ve válce o dědictví španělské označil císař ně- mecký (habsburský) jako cenu, za kterou svoli ku povýšení pruského kurfiřta na krále Pruska. Od těch dob zůstalo on protivenství proti Francii zá kladním principem politiky pruské. Však nedosti na tom: to mladé a ještě tak slaboučké království pruské znamenalo již také nebezpečný program pro bu- doucnost, jejž již veliký vnuk prvního krále Bedřich II. ve svých »Pamětech domu braniborského« jasně narýsoval. To malé. opuštěné Prusko musilo si vydobýti přede- vším sousední, tehda ještě polské »Zá- padní Prusy«, musilo vzrůsti annexí Slezska a částí z těla království polského, načež mu- silo hledati přírostků v zemích říše německe
#9 alto_textblock #9
annexí Šlesvicko-Holštýnska, Hanoverska atd. musilo porážkou u Hradce Králové vyloučiti Rakousko ze spoluporučnictví nad Něme ckem a posléz na Francii vydobýti Elsasko- Lotrinska. »A tak lze korunovaci Bedřicha I. na prvního krále pruského pokládati za počátel oné politiky pruské, jež o 170 let pozděj vyspěla slavně v provolání krále pruského Viléma I. za císaře německého ve Ver saillu.« Rakouští státníci mají dnes příčinu ku přemýšlení a srovnávání: kam to za pro- šlých těch dvou set let od rozkotání státu českého a polského přivedlo Prusko tehda malé a chudé, a kam Rakousko, tak velké a přírodou tak bohaté. Ono svou národní a federační, toto svou protinárodní a centrali stickou politikou. Tam jest pruský král císařem mohutné federativní říše něme- cké, zde však straší a děsí zavilí němečtí centralisté kruhy dynastické, že prý by se Rakousko rozpadlo, kdyby císař rakouský dal se korunovati na krále českého, halič- ského a dalmatského a to slovansko-německo- maďarské Rakousko vrátilo se zřízením fede- račním ke své základní myšlence a podstatě. ze které na základě smluv a přísah legitimně povstalo. Od polovice minulého století, ode dne probuzení národův k dějinnému sebevědomí dechem jara r. 1848 všem myslícím státní- kům Rakouska mohl zdravý rozum dáti, že tato ze dvou třetin neněmecká říše nemá a nesmí se pachtiti za zpozdilou snahou, aby své slovanské a neněmecké národy týrala a hnětla politi- kou německou, nepřející jejich svobodnému rozvoji národnímu, nepřející historickým je jich právům na samostatnost a svézákonnost jejich království a zemí, poněvadž t ako vou politikou zplodí jen přiroze ně roztrpčený odpor a odboj těch ná- rodův proti sobě, na druhé straně však jen živí, sílí a podněcuje ve zdejším živlu ně- meckém toliko velkoněmecké choutky. které budou této říši čím dále tím nebez- pečnějšími potud a tou měrou, jakou v sou- sedním Německu rozmähati se bude onen výbojný pruský duch, zjevný dvoustoletou historii vzrůstu království pruského a vy- jadřený lapidárně pověstným listem dějepisce německého Theodora Mommsena poslaným vídeňské »Neue Freie Presse«. Co pravil německý ten učenec Němcům rakouským? Skřipaje zlostnou bolestí zuby. že nemohou pro tu dobu Němci z říše ještě vyslati své bataillony do Rakouska na nás Slovany a zejmena na nás Čechy, volalk Němcům zdejším, aby se jen drželi, aby byli svorni a bušili chrabrými ranami do českých lebek u vědomí, že Němci v říší jsou srd- cem i duchem s nimi, poněvadž i navzdor Hradci Králové vědí, že Němci rakouští patř všemu národu německému. A vlády vídeňské? Neodvážily s co živy i jen slovem čeliti tomuto příboji myšlenky velkoněmecké v břehy Rakouska, nýbrž ustupovaly a couvaly před ním, hotovy přinášeti mu oběť za obětí, jednou z integrity královstv českého, podruhé z přirozeného práva ná- roda českého
#10 alto_textblock #10
vých.
#11 alto_textblock #11
Vděk této moudré německo centralistické politice vídeňských vlád, dospěly dnes věci tam, že prušácká frakce Schönererova mez Němci zdejšími za voleb letošních dobyla poměrně nejvíce půdy. že vzrostla ze 7 na 20 poslancův a (roufa si dnes již Rakousku diktovat, aby u přáhlo se s německou říší v takový spol- kový poměr, který by zabezpečoval trvale zachování německé národnosti v Rakousku a hrozí potírati každou vládu, která by tomuto sloučení nesloužila. Však není to jen zřejmý prusofil Schö- nerer sám, jenž sleduje zde tento ponurý cíl, vskutku a v podslatě jest to konečná touha, snaha a poslední cíl celého toho slavného německého souručenství německé levice, jakož tomu svědčí svatodušn program německých obstrukčníků, v němž důrazně voláno po těsnějším ještě spo- jení a po pěstování všelíké duchovní sou- víslosti s Německem ve všech obo- rech kulturního a hospodář ského pokroku, zejmena pokud jde o školy vysoké. To jest přece po česku: rakouské uni versity německé mají pěstovati takovou sou- vislost s universitami v říši hohenzollerské, aby se vypěstovala úplná du- ševní a kulturní souvislost ně- mecké intelligence rakouské ve všech obo- rech kulturního a hospodářského pokroku s intelligencí v německé říši. Tak má být dovršena alliance prusko-rakouská ve svazek nejvroucnější a nejtrvalejší. — A tento svatodušní program německé levice velebil vládní »Fremdenblatt« jako program vzorně rakouský a vlastenecký podnes trvá na něm, domlouvaje nám Če- chům, abychom upustili od své tvrdošíjnosti a s ním se smířili. Když nic jiného, dnešní historická slav nost vzrůstu moci a slávy Pruska na útraty jeho sousedův mohla by věru mudreům ví- deňským otevřít konečně oči dokořán a zje- viti jim, co pášou na Rakousku, když po- pírají německo centralistickou svou politikou dobré právo tohoto našeho království a pou- tají sílu 6millionového národa českého na prospěch plánů Wolfových a Schönerero-
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. ledna. (Uhři o příst řišské radě) »Paster Lloyd« pojednává v úvodní stati o výsledcích nynějších voleb do říšské radě a zastavuje se přirozeně nad znač- nými úspěchy německého radikalismu, jenž mu bije nápadné do oči ze strakatiny více než dvaceti politických stran, jež budou v nověm parlamentě zastoupeny. Německé radikály klade peštský list hned vedle německých klerikálůa praví o nich, že jsou to dva druhy rakouského »boxerství«, z nichž jedno se snaži zničiti Ra- kousko »římsky«, druhé »prusky«. Nepříznivý výsledek voleb klade »P. L. « za vinu dru, Kör- brovi. Jakékoli parlamentní ministerstvo, na po koaliční, v němž by byly zastoupeny hlavní ná- rodní a politické skupiny, bylo by se prý do- mohlo nepoměrně výhodnějších voleb, než úřad- nický kabinet Körbrův svým volebním provolá ním. »Úřadnický kabinet — piše dále » P. L. « — nemá voličům co povědét a proto nemůže také od voličů ničeho očekávali. Koaliční kabine
#13 alto_textblock #13
mohl by voličům pověděti ledacos a mnoho vážného, a dle toho byla by také jejich odpo- věď. To však se promeškato a následek: ještě větší rakouská bída. Dle všeho půjde to s no- vým parlamentem právě tak málo, jako s předeš- lým. A co potom? Nemá-li ústava býti zasta- vena a nemá-li se vláda dále »protloukati« po- mocí § 14., bude přece nutno zkusiti to s ko- aličním ministerstvem. Po tolika nezdařených pokusech nesejde na tom, nezdaříli se i další pokus.« Ovšem »P. L.« se domnívá, že by t s tímto novým pokusem přece snad šlo. V Praze, 17. ledna. (Příští ji ho- slovanský klub.) Orgán Jihoslovanů »Der Süden« přimlouvá se, aby ke klubu jihoslovan- skému přistoupili netoliko všichni Slovinci Chorvaté bez rozdilu politického přesvědčení, které prý má význam doma na zemských sně- mích, ale musí umlknouti na řišské radě, kde jde především o zájmy celého národa: nýbrž i oba dalmatští Srbové, Vujatovič a Kvěkič, kteří jako přívrženci strany umírněné byli zvo- leni beztoho za pomoci umírněných Chorvatů. Přecházeje k otázce, o kterou parlamentní stranu mají se Jihoslované na říšské radě opírati, »Der Süden« shledává samozřejmým, že to mohou býti jedině strany slovanské, zejmena Čechové, jež jsou Jihoslované povinni podporovati v jieh národních i stáťoprávních požadavcích, před- pokládaje, že též česká delegace bude všemožně podporovati zájmy jižních Slovanů. Při té příle- žitosti vyslovuje se »D. S.«, jako již mnoho- kráte, proti taktice obstrukční, která Jihoslova- nům nemůže prý býti na prospěch. V Praze, 17. ledna. (D r. Ebenho c h.) Vídeňská »Inform.« popírá zprávu, jakoby v Velsu propadlý dr. Ebenhoch byl odhodlán ni- jakého mandátu nepřijímati. Naopak dr. Eben- hoch bude prý při nejbližší příležitosti opě kandidován a mandát přijme. Jeho věc jest prý jiná, než Dipaulova. Dr. Ebenhoch přenechal svůj jistý okres jinému přívrženci strany, aby svou kandidaturou ve Velsu zachránil okres ohrožený. Po nezdaru, jenž jej stihl v tomt okresu, není prý příčiny, aby se neucházel o štěstí jinde. Linecký »Tagespost« sděluje zaté přiležitosti, že posl. P. Schachinger, zvolený v venkovské skupině rohrbašské v H. Rakousích, jest hotov mandát svůj mu postoupiti. Dojde-li však na složení mandátu Schachingrova hned, aneb až později, není ještě známo. Z Vídně, 17. ledna. (Schönererov vyhláška.) »Ostd. Rundsch.« uveřejňuje pod jmenem »Základní program Schönererovy sku- piny« následujicí vyhlášku: Poslancům, kteřís chtěji připojiti ke skupině Schönererově, bud podepsati následující prohlášení: »Snažíme se o spojenecko-právní poměr německo-rakouských zemí (bývalých části německého buntu) k říš německé v ten způsob, aby zachování naší ná- rodnosti bylo trvale zabezpečeno. Proto potíráme každou vládu, která působí proti tomuto našemu cili a nemůžeme se účastniti projevů loyality do té doby, dokud trvá taková vládní politika. Očistiti naši národnost od všeho cizího a tedy také od židovského vlivu a zříci se Říma, po- kládáme za svou samozřejmou povinnost.« Na jiném místě píše orgán Schönererův, že radi kálové budou i na dále tvořiti jen »volnou skupinu« a nikoli klub. Poslanci, kteří »ještě nevyhověli heslu »Pryč od Říma!« mohou prý býti jen hosty onoho volného sdružení. V Praze, 17. ledna. (Volby v dolno- rakouských městech) zakončeny vče-
#14 alto_textblock #14
Volébní okres
#15 alto_textblock #15
1. Vídeň I.
#16 alto_textblock #16
5. Vídeň Il. 6. Vídeň III 7. Víd. IV., 8. Vídeň V. 9. Vídeň VI. 10. Vídeň VIl 11. Vídeň VII 12. Vídeň Ix. 13. Sv. Hipolyí 14. Křemže 15. Korneuburg 16. Baden 17. Nové Město u Vídně 18. Vídeň Xl až Xv 19. Vídeů XVI až XIx.
#17 alto_textblock #17
rejší užší volbou ve Vídeňském Novém městě Výsledek jejich jest následující:
#18 alto_textblock #18
Zvolen
#19 alto_textblock #19
Dr. Jos. Kopp, advoká Dr. Julius Offner, adv. Konst. Noske, tajemní Karel Wrahetz, úřadníl Dr. Ludv. Vogler, adv. Leop. Steiner, m. rada Dr. Rud. Mayreder Jos. Strobach, nám star Dr. Rob. Paltai, adv. Dr. Albert Gessmann, kustos knihovny Jos. Schlesinger, prof. Dr. Rich. Weiskirchnei mag, sekretář Vil. Völkl, starosta E. Kleewein, lěkárník Karel Seitz, učitel Gust. Marchet, proí.
#20 alto_textblock #20
Emer. Kienmann, prof Arn. Schneider, mechan
#21 alto_textblock #21
Princ Al. Liechtenstein
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. ledna. Rusko-čínské záležitosti. Nápadno je, že Rusko počítá si nepoměrno malou náhradu za výpravu do Číny, pouhýck 25 mili. rub. Požadavek německý je sedmkrá větší. Výprava německého vojska do vzdálen země byla dražší, než výprava vojska ruského, přes to však je patrno, že Rusko počílás pouze hotové výlohy, kdežto Némecko dělá výprsvy kšeft. Anglické listy velmi mrzí, že Rusko Mand žurii nesnektovalo, nýbrž pouze na čas obsadil a s čínskou vládou uzavřelo takovou smlouve o okupaci, že nezůstavuje pochybnosti, že Ru- sové obsazené území nehodlají si podržet, nýbrz mají v úmyslu pouze čínskou provincii uklidnio a pořádek v ní zavésti k největšímu prospěchu samé Číny. Z toho ovšem, až Číňané nabudou přesvědčení o upřímnosti a nezištnosti Ruska vyplyne prospěch i Rusku, neboť bude tím zlo mena nedůvěra Číny a stane se z ni dobrý soused Ruska. A dobrým sousedem vlastn dům stojí. Nespokojenosti, že Rusko Mandžurii nez bralo, Angličané potvrzují, že jim šlo o rozdé lení Číny, což ostatně nikdy nezapírali. Rusko jednolu Číny zachránilo. Že by dělení Činy bylo dovedlo k nesváru mezi všemi velmocemi, jenž by sotva byl skončii jinak, nežli všeobecnou válkou, vidno ze žárli- vosti k vůli Číně, která panuje mezi Angliía Německem. Rusko se může usmívati, neboť oba jeho bývalí spojenci v Číně, zapominajíce své společné úmluvy o postupu v Číně, vyslovují mu důvěru a vyznávaji přátelství, kdežto k sobě navzájem jsou plni nedůvěry. Podle posledních zpráv v Šanchaji a Nan- kině rozšiřila se zpráva, že Waldersee hodlá co nejdříve podniknouti velkou výpravu do doliny Jangce za tím účelem, aby se pevně utábořil na středním toku této řeky. I zamýšli přivésti sem vojska svá se strany moře i souše a zde je sou- střediti. Tato pověsť pronikla do všech čínských sídel této oblasti a přiměla generála Čičuntuana spolu s vojenským guvernerem Vuďasiuňanem, aby spěšně pokračovali, opevňujíce říčné při-
#23 alto_textblock #23
Strana
#24 alto_textblock #24
Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. nacion Ném. nacion Socialist. Něm. pokrok Něm. naciou
#25 alto_textblock #25
Něm. antis.
#26 alto_textblock #26
Něm. antis.
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON,
#28 alto_textblock #28
Nové městské divadlo v Plzni. Královská Plzeň, první české město po matičce Praze, dobuduje v nejbližší době nový důstojný stánek dramatickému umění. Až do te chvíle musila se báječně vzrůstající metropole českého západu spokojovati s divadlem starým, neúhledným, jež moderním požadavkům nikterak nevyhovovalo a už v roce 1832 vystavěno bylo O pohodli obecenstva nebylo tu nikterak po- staráno, diváci i umělci mrzli v divadle v zimě a v letě nemohlo se vůbec hráti. Požitek obe censtva i výkony herců stejně trpěly. Mohutně vzrůstající město rozhodlo se ko- nečně skoncovati s těmito nesnesitelnými už po- měry. Pro stavbu nového divadla vykázáno nej- krásnější místo v městském parku, vypsár konkurs na plány a přijat pěkný projekt českého architekta pana Balšánka. Českému staviteli panu Němci svěřena stavba, českým uměleům uloženo vyzdobiti vnějšek i vnitřek budovy. Maliři če skému panu Němejcovi svěřeno provedení hlavní opony a čeští živnostníci a řemeslníci dílem již obstarali, dilem ještě obstarávají zbývající práce. Obec plzeňská nemohla a nesměla šetřiti nákladem a také nešetřila. Po přikladu jiných veleobcí pořídila důstojný stánek uměnám a jisté ještě se postará, aby také otevření chrámu bylo důstojné a hry v novém domě zahájeny pů- vodní prací dramatickou, schválně pro Plzeň pro slavnostní účel napsanou. Není-li práce již vůbec objednána, je pravděpodobno, že jiste v nejbližších dnech pozvání k veřejné soutěži prací, vhodných prací literárních učiněno bude. Proziravý muž, o rozkvět města velice za- sloužilý, jemuž pro jeho literárně umělecké vě- domosti přidělen městskou radou referát o novém divadle zvéstoval v posledním sezení obecního zastupitelstva m. r. na všeobecnou radost, že nová budova již v srpnu nebo září tohoto roku najisto bude hotova a účeli odevzdána, ne- vyskytnou-li se překážky nepředvídané. Ne celých 9 měsíců dělí nás tedy ještě od významné udá- losti. Všecka uměnímilovná Plzeň téší se na ten nadcházející národní svátek, jenž bude zároveř přece svátkem tak osobitě plzeňskýml
#29 alto_textblock #29
Důležitou otázku bude ovšem dříve ješte řešiti starostlivým města, a to otázku uměle- ckého vedení a udržování nového divadla Otázka to nalehavá, nesnadno rozluštitelná za- jímá ovšem nejen samu Plzeň, ale i všecku ostatní českou umění milovnou veřejnost. Oče- kává se právem, že se podaří důmyslu městské rady i tuto palčivou otázku neměně uspokojivě rozřešiti, nežli se jí to při samé stavbě budovy podařilo ! — Již před dvěma lety zdála se otázka ve- dení a udržování divadla nového v Plzni být akutní. Místní list zdejší, »Plzeňský Obzor« uspořádal tenkráte jakousi anketu, vyzvav řadu odborníků a znalců divadelního života, drama- tických spisovatelů, divadelních ředitelů i výkon- ných umělců, aby projevili své názory stran ve dení příštího divadla. Netřeba dokládati, že ná- hledy těchto mužů povolaných velice se rozchá- zely u věci. Většině, jak sami přiznávali, nedo- stávalo se bližší znalosti vlastních poměrů plzen- ských a řešíti úkol bez znalosti daných po- měrů, bývá vždy choulostivo. Obmezila se tudíž také většina na sdělování nězorů a poký nů leda povšechných. V jednom bodu ovšem všecky projevy nápadně se shodovaly a sice v tom, že dosavadní způsob zadávati městské dívadlo sou kromému podnikateli na rok, nebude lze udržeti Bude třeba pomýšleti na modus jiný. Sumou vysvitalo z názorů ankety: jsou toliko tři způsoby, s nimiž dalo by se po čitati. I. Obec zadá divadlo soukromé m podnikateli s dostatečným kapitálem n určitou řadu let za určitých podmínek. II. Obec přenechá divadlo družstvu s obmezeným či neobmezeným ručením za pod- mínek stanovených obci jako při podnikateli sou kromém. III. Obec povede divadlo ve vlastn režii a odevzdá artistickou správu odborníku který bude vykonávatelem její záměrů. V prvních obou případech byla by obec nucena poskytovati divadlu značnou subvenci zavázati se, že po odstoupení podnikatelstva převezme pořízený jím fundus instruktus za určitou, předem stanovenou sumu. V případě třetím nastala by obci zase po- vinnost poříditi fundus instruktus hned a místo
#30 alto_textblock #30
subvence zavázati se k úhradě případného
#31 alto_textblock #31
deficitu. Který z těchto tří jedině možných způsobů za daných dnes poměrů byl by pro obec plzeň- skou nejvýhodnější a nejspíše by vyhovoval zájmům uměleckým, jest ona akutní otázka. kterou třeba se vší pečlivostí a svědomilostí rozřešit ještě v čas, aby v poslední chvíli nebyl v zále žitosti tak vážné proveden snad krok ukvapený. Způsob a). Obec zadá divadlo soukromému podnikateli s dostatečným kapitálem z určitých podmínek, poskytne přiměřenou subvenci a zavazuje se převziti fundus in- struktus za stanovenou sumu po odstou- peni podnikatele. Způsob na oko dosti výhodný. Zbavuje obec zdánlivě všech starostí, ukládá nejmens povinnosti. I jinak byl by nejšťasinějším rozřešením otázky, kdyby u nás byl vskutku nějaký výběr soukromých podnikatelů s potřebným kapitálem Kapitál nejméně 50 tisíc korun v rukou inteli gentního odborníka, počtáře, znalého věci i po- měrů mohl by jistě dostačiti. V rukou zámož ného neodborníka, amateura, který by teprve odkázán byl na rady odborníků z druhé ruky ukázal by se arci záhy velmi nedostačitelným. Za jediný rok mohl by věci neznalý býti se svým grošem snadno hotov Sebe vyšší možná subvence by tu nic ne- pomáhala, neboť výše subvence bude vždy zá- viseti od požadavků obce na kvantitu a kva litu uměleckého ensemblu. Pokud povšechný přehled stačí, je však odborniků vládnoucích takým kapitálem mezi českými řediteli hrozně málo, ne-li dokonce žádný, jinak byl by takový chlapik jistě dávno již oblažil Prahu vytouže- ným dávno podnikem druhého většího divadla Zámožných neodborníků nalezá se sice všude a také v Plzni dost a dost, ale ti mají v zvyku ukládati svoje přebytky jiným, bezpeč nějším způsobem, než jaký poskytuje spekulace s podnikem divadla sebe slibnějším. A tak nedostatkem zámožných odbo níků padá vlastně první ten způsob sám sebou. Neboť že by se nalezl nějaký mecenáš. který by chtěl sebe obralnějšímu řediteli z pouhé lásky k věci svěřiti potřebný obnos, nelze před pokládati.
#32 alto_textblock #32
II. způsob. Obeč zadá divadlo družstvu za stejných podmínek, téže subvence i zá- vazku převzíti fundus instruktus. Způsob pro obec na oko ještě výhodnější zbavujeť ji úplně starosti o finanční zdar di- vadla, neboť řada zámožných občanů poskytuje dokonalejší záruku než odvážný jednotlivee, kterému v nejhorším případě, aby zamezila po- horšení, by obec vždy na konec pomocí při- spěti musilal Leč i tento způsob, i kdyby se našlo Plzni oněch 100 obětavých přátel divadla, z nichž každému připadlo by složiti po 500 korunách a za druhých 500 korun se doda- tečně zaručiti, i tento zdánlivé výhodný způsob má své slabiny. Přes větší svoji finančníji stotu — ostatně také jen zdánlivou, neboť 50 tisíc korun věci znalého odborníka je zrovna tolik, ne-li víc, jako 100 tisíc v rukou druž- stva, které má své choutky a bude odkázáno ve všem na pomoe přibraných vždycky drahých odborných sil a to nejen při pořizování diva- delních potřeb, ale i při vedení divadla! Přes větší svoji finanění jistotu se vedení družstevné málo kde osvědčuje. Ideálného družstva tako- vého, které by se chtělo starati jen o hmolne prostředky divadla a do otázek řízení nezasaho- valo, bude sotva lze nalézti. Každé jiné však nese znak příšti záhuby téměř jistý na svém čele. Pokud sám poměry plzeňské znám, soudi bych, že se zde bezpochyby nesestoupí ani ideálné aniž jaké jiné družstvo, nýbrž mohu klidně přejiti ke III. způsobu, jejž dle svého skromného náhledu, aspoň pro první zkušebni rok, za nejrozumější a nejprakličtější po- kládám. III. způsob. Obec povede divadlo nové v vlastní režii, zvoli si ředitele odbor- nika, který bude vykonavatelem jeji intencí. Fundus instruktus pořidi sama a přihotov se krýti vzniklý po případě deficit. Modus, jenž v prvním seznání zdá se uklá dati obci největší starosti a nejkrutější oběti. Leč bude radno přihlédnouti k němu blíže. Jen na obci závisí, aby se starostí dotýčných zba- vila šťastnou volbou muže, který by byl hoden její důvěry. Jemu připadne všecka starost neboť mimo pokladnu a kontrolu nad ní bude všecka výkonná moc a všecka zodpovědnost sou středěna v jeho rukou
#33 alto_textblock #33
Vyličovati blíže okolnosti poměru mezi pod- nikatelem obcí a její výkonným ředitelem není účelem těchto našich řádků. Co se týče fundu instruktu, není pochyby, že ve všech pří- padech bude úkolem obce, jej taký či onaký jednou převziti, ať prakticky od azkušeného praktika nebo neprakticky od nezkušeného druž- stva seřízený. Žádný soukromý podnikatel ani žádné družstvo bez tohoto závazku v řízení no- vého divadla se neodhodlá. Neboť fundus vel- kého divadla — a nové divadlo plzeňské bude už velké divadlo ! — znamená značnou výlohu, rok za rokem se rozmnožuje, pohlcuje značný kapitál a co s ním na konec, zemře-li na pří- klad podnikatel anebo rozejde-li se družstvo? Zbývala by tedy otázka krytí deficitu. Nu deficitu prvního léta — a o ten pro tu chvíli běží — se Plzeň lekati nemusí. Není po- chyby, že jako každé nové i plzeňské nové di- vadlo bude první dobu výtečně navštěvováno, nežli se obecenstvo novoty divadla nasytía zvědavost svoji náležitě ukojí. Leč i kdyby této příznivé pravdépodobnosti nebylo, jest skoro povinností obce plzeňské, aby v prvním roce městské divadlo vedla ve vlastní režii. Už k vůli tomu, aby na základě nabytých vlastních zkušeností mohla s čistým svědomím a plným právem diktovati příštímu podnikateli soukromému neb družstvu svoje po- žadavky na umělecký ensembl, jakož f stanoviti míru potřebné subvence. Ani té výčitky zlo- myslníků nebude třeba se jí lekati, kteří by chtěli snad jí vyčitati, že sebrala ředitelům smetanku. Při známé munificenci obce plzeňské k divadlu není pochyby, že možný výtěžek bude jistě zase jen na prospěchí divadla neb jiných národních účelů obrácen. Majíe zkušenosti prvního roku za sebou zbývala by obci vždycky volnost, rozhodnouti se, který z daných způsobů vedení sliboval b býti nejvýhodnějším. O uchazeče nebude bezpochyby žádné nouze. Ale čas kvapí, a na tom té chvíle nej více záleží, aby s rozhodnutím nebylo otáleno S jistým napjetím obrací dnes všecka umění milovná veřejnost česká své zraky k Plzni Kéž rozhodnutí, které se stane, přinese vše stranně očekávané šťastné rozřešeníl Severus.