ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf5c45c0-8f1a-11dd-a422-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 31. října 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 299
#4 alto_textblock #4
Ha ranni a večerní listy předpláci sn. v Praze v administracii na měsle K — na čtvrt leta 6k — a dvojí donáškou na měsie. 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K dlzh nz měsie e HHialkách 2 K oo na mást. Poštou. na čtvrieta . . . k o a dvojí zásilkou na měsln aa evrtiota : . . k soh
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
ecerní
#7 alto_textblock #7
Ni
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
dání.
#10 alto_textblock #10
X
#11 alto_textblock #11
V drobném prodeji ranní číslo o sob za s večerí za d Ve nilialkách na rankov ranní čislo vačernl S
#12 alto_textblock #12
lnserášv plati se hotove napřed Předplacení a inserty příjlaa sdmnístrace v Mtarinnské al.r a Tam nacházejí se tá rodakce, tiskárna a axpediae „Národnieb Llstě“ Eukopisv se nevrnani
#13 alto_textblock #13
V Praze, 31. října. V dnešní chvili zachovati si neochvějnou víru ve slovanskou myšlenku jest velmi ne- snadno. Rozladění a zklamání, způsobené sráž- kou nad Bregalnicí a její následky, šíří se na- kažlivě po slovanských krajích, podporované jsouce jednak naší slovanskou sentimentálni plačtivostí, jednak chytráckou taktikou ne- přátel slovanské vzájemnosti, kterých je dosti i ve slovanském tisku, nejen v tisku něme- ckém, který v tomto otravování zřídel vědom slovanské solidárnosti zaslouží si ovšem prve místo. Nemluvíme ani o tisku ruském; tam příliš rychle vyvodili důsledky z některých gest bal- kánských států a na sloupcích progressivního i zpátečnického tisku vidíme teď jeremiády nad naivností ruských lidí, kteří ještě neztra- tili sympatií ke Slovanům. Ruský tisk zpáteč- nický čeká s příliš velkou důvěrou pomoe svým absolutistickým snahám z Berlína a pro- to ve svém germanofilství využívá každé při- ležitosti, aby slovanskou myšlenku zostudil Kníže Meščerskij se svými články v „N Fr. Presse“ a v „Graždanině“ je toho odstra- šujícím příkladem. Ruský progressivní tisk nikdy příliš nelnul k velkým národním a ple- menným úkolům ruského národa, protože by hypnotisován bojem za osvobození individua. potlačeného ruskou byrokracií. Jest třeba si všímati takových zjevů, pro- tože s nimi se musí počítati, ale není třeba jimi se říditi. Naše slovanské cítění nesmí se lekati ani nesvárů ve slovanské rodině a ne- smí hned z každého jednotlivého případu dělat všeobecné úsudky. Trochu trpělivosti musíme míti při zakořenělé slovanské nesvornosti Staré a nové spory nedají se jedním rázem odstraniti se světa. I v našich českých listech objevují se ob- čas podobné nářky na slovanskou nevděčnost. mluví se o zklamání milými bratry balkánský- mi, o tom, jak na nás zanevřeli Bulhaři, jal se rozbíjí jihoslovanská vzájemnost atd. atd Tyto dni psaly v tom smyslu „Selské Listy a jich článek byl ochotně reprodukován ví deňským tiskem, který o nás nic dobrého ne- uveřejní. Takové případy mají být upozorně- ním v novinářské práci, že se má opatrně mluvit o našich veřejných bolestech, že třeba sice říci pravdu a nezakrývat si stavu věci ale neodůvodněně sebe obviňovat a oslabo- vat že je chybou. Naříkavý článek „Selských Listů“ je toho rázu. Je sice přavda, že bulharští umělci roze- šli se s ostatními jihoslovanskými umělci, že i bulharští novináři a junáci hrozí podobnou secessí, že vedle rusko-polského sporu roze- žírá slovanské tělo nyní spor bulharsko- srbský. Možná dokonce, že Bulhaři při potře- bě technických sil obrátí se ne k Čechům, že ani v Srbsku se slovanskou vzájemností to není vše v pořádku, a jednaly konečně „Sel- ské Listy“ správně, když varovaly před vy- stěhovalectvím našeho lidu na Balkán, kde také nikomu nelítají pečení holubi do úst a kde na stromech nerostou klobásy, ale z toho nelze ještě vyvozovat, že mráz, který přišel na květy slovanské vzájemnosti, zhubí všech- no ovoce. Nesmíme se ve slovanské vzájemnosti stavěti jen na utilitární stanovisko. Ano, ne- chceme, aby nám slovanská myšlenka škodila. čekáme naopak od ní posilnění, ale nesmíme se též příliš rozčilovati, když někde nepřijmou našeho člověka do služeb. Rozčilujeme se ji- stě právem, když nám vrhnou do tváře uráž- ku „slovanští židé“, dokažme tedy, že nejsme jen obchodnicky vypočítaví, že dovedeme vy- trvat i tam, kde z toho hmotný zisk nekyne. A slovanská myšlenka musí být u nás řešena také, ba především se stanoviska sesílení kul- turní neodvislosti, proto nějaké hmot- né úhony nesmějí nás hned zarážet. Slovanská vzájemnost zraje pomalu, ale přece jen zraje. I na Balkáně. Nesplnily se ovšem sny Illyrců z prvé polovice minulého století o kulturním a politickém sjednocení všech Jihoslovanů, Slovinců, Chorvatů, Srb a Bulharů. Ale za to postupuje sbližování jed- notlivých kmenů. Mizí starý antagonismu mezi Srby a Chorvaty, myšlenka jednoty ná- roda se dvěma jmény nabývá stále více stou- penců, sbližují se Chorvaté a Slovinci, jejich Matice vydávají vzájemně díla srbských, chor- vatských a slovinských autorů, mezi bělehrad- ským a záhřebským divadlem jest těsná smlou- va, sjednocují se jihoslovanští umělci, spisova- telé, profesoři, právníci, lékaři, učitelé, při- pravuje se Jihoslovanská encyklopedie, právě nyní se zakládá v Bělehradě ústřední organi- sace jihoslovanských umělců, Akademic umě- ní jihoslovanského, jejíž snaha — jistě až pří- liš výbojně — směřuje k nadvládě jihoslovan- ské kultury na Balkáně. Lze tu mluvit tal „rozčarovaně“?
#14 alto_textblock #14
Události na poloostrově balkánském.
#15 alto_textblock #15
Řecko-turecké jednání o mír. M. Z Kolína nad R., 31. října. (Zvl. telegr „N. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela tuto infor- maci z Berlína: Dobře zpravené diploma- tické kruhy zdejší ujišťují oproti zvěstem zcela prý už brzkém podepsání řecko-turecké smlouvy o míru, že se Turecko nikte- raknezřeklo požadavku, aby otáz- ka ostrovů v jeho prospěch byla upravena a že tedy shoda s Řeckem nikte- rak ještě není hotova. Turecko vytas se naopak ještě s různými novými požadavky, na které Řecko nebu- desto přistoupiti. Proto chovají se vel- moci dosud ještě velmi zdrželivě a s jakoui
#16 alto_textblock #16
nedůvěrou k průběhu řecko-tureckého vyjed-
#17 alto_textblock #17
návání. Z Cařihradu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Pr- tah, způsobený ve vyjednávání o mír v Athe- nách, vzbudil ve zdejších obchod- ních kruzích zděšení, které je ještě stupňováno okolností, že také turecko-bulhar- ská obchodní smlouva a uzavření finanční do- hody s Francií a Ruskem jsou následkem toho ohroženy.
#18 alto_textblock #18
Diplomatické styky mezí Srbskem a Bulharskem. Ze Sofije, 30. října. [K. k)) Jak se na kompe- tentním místě proslýchá, podnikla vláda ruská Sofiji a v Bělehradě kroky k obnovení diplo- matických styků mezi Srbskem a Bul- harskem. Srbsko vyslovilo ihned k tomu ochotu Odpověd Bulharska se asi zpozdí, protože je úmysl učiniti obnovení styků diplomatických závislým na jistých zárukách, že s živlem bulharským bude Makedonii dobře nakládáno Bulharské vojsko v Dedeagačí. Ze Solije, 30. října. (K. k.) Vojsko bulharske přibylo včera do Dedesgače. Bylo přijato poboč- níkem tureckého velitele, sborem konsulárním obyvatelstvem. V celém území, bulharským vol- skem opět obsazeném, je úplný pokoj a pořádek.
#19 alto_textblock #19
Amnestie v Thrakii. Ze Solije, 30. října. (K. k.) Poněvadž jes znovuobsazení Thrakie skončeno, vydala vláda všeobecnou amnestii pro všechny, kdož se záčast- nili nepřátelství, anebo se provinili před uzavřenín míru politickými delikty. Nesnáze ohraničovací komise v Albansku Z Říma, 31. října. Dle došlých sem zpráv setkává se jihoalbanská ohraničovací komise velkými překážkami, ba i s ozbro je- ným odporem se strany tak zv. svatých řeckých legií. Činnost komise je tudíž velice stížena. Z Říma, 31. října. (K. k.) Vzhledem na odpo- rující si zprávy zahraničních listů o otázce hranic albansko-řeckých poukazuje „Tribuna“ na to, že londýnská konference velevyslanců dne 8. srpna a v následujících schůzích se usnesla, aby čásí po- břeží při úžině u ostrova Korfu od severního zá- řezu k Thelii, ostrov Sassen, Korica a několik ji- ných výslovně uvedených osad bylo definitivně přiřknuto Albanii, a že proto příslušné usnesení Evropy jest delinitivní a neodvolatelné. Nejen, že by trojspolek nikdy nedal souhlas ke změně usne- sení, také mocnosti trojdohody projevily loyálně rozhodně stejný názor, což jest přirozeno, protože všecka usnesení v Londýně učiněná jsou nama- havě mezí protivnými názory a zájmy velmoci u- skufečněným vyrovnánsm a nemůža býti některé z těchto usnesení uváděno v pochybnost, ne- mělo-li by se riskovati, že bude zničena všechna práce, vykonaná v zájmu evropského míru. List vytýká naprosto nepopíratelný albanský ráz zmí- něného území a pokračuje: Ve příčině druhých území, mezi nimi Argyrokastra, konference vele- vyslanců se jednomyslně usnesla, že mezinárodní komise má udati, které body mají býti přikázány Albansku a které Řecku, při čemž se má opírati o úvahy rázu ethnografického a geografického. nevyhovujíc projevům politickým. Konference vel- vyslanců usnesla se, že práce komise mají začít! dne 1. září a býti ukončeny 30. záři, a že řecké vojsko má dne 31. prosince území albanské vy- kliditi. Řecko, nebo aspoň hnutí, orga- nisované se strany řecké, které ne- jedná bez souhlasu vlády, činí vše možné, aby překáželo práci meziná- rodní komise, doufajíc, že bude moci albanské území na neurčitou dobu obsaditi a přivoditi zmar jednomy- slných usnesení konference velevy- slanecké. Jest jasno, že obě nejvíce intereso- vané mocnosti, Italie a Rakousko-Uher- sko, nemohou jíti do této léčky, a také ostatní velmoci se nepropůjčí k této hře. Je proto logické a přirozené, že skutečnost, že Ře- kové brání komisi, aby přišla do stv- ku s obyvatelstvem, považuje se za důkaz že toto obyvatelstvo jest albanské. Stejně logické a přirozené jest, že když Řecko nedovolí mezi- národní komisi, aby skončila své práce ve lhůtě. v Londýně stanovené, není to žádným dů- vodem, aby vyklizení Albanska ře- ckým vojskem bylo odloženo přes 31. prosinec. Poslouží se mírové potřeb všech mocností, když se jim sdělí sta- novisko obou adriatických velmocí. neboť komise bude míti dosti času, aby skončil své práce před 31. prosincem, upustí-li Řecko o své obstrukce.
#20 alto_textblock #20
Černohorské vojsko zůstalo na alban- ských hranicích. Z Cetyně, 31. října. (N. Wr. Tagbl.“) Násle kem stále trvajících nepokojů na albanském po- hraničním území nebylo černohorské vojsko z služby propuštěno a táboří podél albanských
#21 alto_textblock #21
hranie.
#22 alto_textblock #22
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
#23 alto_textblock #23
Vláda vyjednává s Poláky a Ukrajinci. Z Vídně, 31. října. Hr. Stürgkh věnuje dne- šek ku přímému vyjednávání s Poláky a Rusí- ny. Dopoledne přijal předsednictvo Kola pol- ského a na 4. hod. odpolední povolal k sobě předsedu ukrajinského klubu dra. Konstantina Levického, jenž večer odjede do Lvova. Zejtra přijat bude dopoledne císařem v audi- enci haličský místodržitel ryt. Koryto w- ski. Situace mezi Poláky a Rusiny jestpořáde ještě nevyjasněna, my- slí se však, že žádná strana nepožene věci do krajnosti. Halíčský místodržitel k císaří. Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Polnische Ko respondenz“ se dovídá, že místodržitel ryt. Kory- towski dostaví se v sobotu ke slyšení u J. Vel. císaře, aby Mu podal zprávu o vyjednávání o vo- lební reformu. Volby do rakouské delegace. Z Vídně, 31. října. Volby 40 delegátů a 20 náhradníků, které vysílá poslanecká sněmov-
#24 alto_textblock #24
na do delegací, vykonají se ve večerní schůzi úterní 11. listopadu. Stran postupu českých delegátů v delegacích nestalo se dosud žádné dohody, žádné stran politické taktiky, žádné stran formálnosti.
#25 alto_textblock #25
Předsednictví rakouské delegace. Z Vídně, 31. října. Bylo námi již oznáme- no, že jest vyhlédnut za předsedu rakouské delegace předseda klubu polského dr. Leo. Dle turnu připadá předseda tohoto sboru letos sněmovně poslanecké a podle dohody, uza- vřené po prvních volbách na základě všeobec- ného práva hlasovacího, připadá tentokráte Slovanům. Předsedou může býti člen strany, která schvaluje nejen hlasováním, ale také řečmi zahraniční politiku, vojenskou politiku a celý společný rozpočet. Možno považovati za věc jistou, že čeští delegáti budou nuceni postaviti se proti politice, kterou provozoval zahraniční úřad za prošlých válek balkán- ských. Proto způsobilo podiv, že jedna česká strana (agrární) dnes uveřejňuje zprávu, dle které aspiruje na předsednictvo v delegacích, jež by se nesnášelo se stanoviskem českých delegátů.
#26 alto_textblock #26
O hrabětí Stürgkhovi.
#27 alto_textblock #27
Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Neues Wiener Tag- blatt“ věnuje předsedovi minisferstva hr. Stürgkho- vi k ukončení druhého roku jeho činnosti jako předsedy ministerstva úvodní článek, ve kteréms m. j. praví „Úcta, které si hrabě Stürgkh získal, nesporná sutorita jeho charakteru, jeho loyalita, jeho blaho- volná horlivost pro všecky otázky, které jsou v zá- jmu obyvatelstva, (kvějí v přesvědčení: Hr. Stürgk vi, co chce, ví. co musí, aby svůj trnitý úřad pře soudem dějin důstojně spravoval. že musí vy- konati až mnoho drobně práce, jak to žádají mnoh z naších malicherných poměrů, tíží jej asi tím více. že za své celé politické činnosti dokázal, že chce. aby velké politické a hospodářské cíle byly na par- lamentní půdě uskutečněny. Nejkrásnější a nejpo- ctivější poklona, kterou smí hraběti Stürgkhov vyslovití přítel ústavy, je: JJeho nejvřelejším přá- ním bylo a jest, s lidovou sněmovnou sloužiticí saři, říši a obyvatelstr.
#28 alto_textblock #28
Stávka na akademii výtvarných umění ve Vídni.
#29 alto_textblock #29
Z Vídně, 30. října. (K. k.) Na dnešní schůz delegátů studujících speciálních škol akademie vý- tvarných umění bylo véneseno jednomyslně, o d- mítnoutř profesuva Leopolda Baue ra a trvati na obsazení učitelské stoli- ce Wagnerovy prof. Plečníkem z Pra- hy a vzhledem k ohrožení autonomie vysokých škol zahájiti zítra stávku na akademii. Současně byli žáci akademií v Praze a v Krakově vyzváni. aby se připojili ke stávce.
#30 alto_textblock #30
Z rakouské diplomacie. Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval člene panské sněmovny rady říšské Otokara hr. Czer- nina mimořádným vyslancem a splno- mocněným ministrem u královskéh rumunského dyora a propůjčil mu s promi- nutím poplatků hodnost tajného rady. Inaugurace rektora vysoké školy zvěro- lékařské ve Vídní. Z Vídně, 31. řijna. Dnes konala se ve vysoké škole zvěrolékařské slavnostní inaugurace dra Panzera, zvoleného na rok 1913-14 rektorem Spor o staroslovanskou liturgii v Dalmacii. Ze Splitu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Zdejší kato lické duchovenstvo sešlo se na schůzi, na které pojednalo o obranných prostředcích proti odstra- nění staroslovanské bohoslužby. Bylo usneseno přerušiti všecky styky s biskupem splitským, odstraniti z kostelů všechny latinské missály a zastaviti předepsané modlitby za papeže které se v kostele při každé bohoslužbě konají.
#31 alto_textblock #31
Patriarcha Bogdanovič. Z Peští, 31. října. (K. k. uh.) Mrtvola patriarchy Bogdanoviče byla sem včera večer o 9. hod. do- pravena a o 11. hod. byla odvezena do Karloveů. Místo university — koloniální ústav v Hamburku. Z Hamburku, 31. října. (Arbt.-Ztg.“) Zdejší senát se usnesl, aby v Hamburku byla zřízena universita. ale sbor měšťanů, jak nazývá se sněm hamburský. zamítl předlohu ve sněmovně 80 proti 73 hlasům usnesl se zříditi osadní ústav. Proti předloze hlaso- vali také sociální demokraté, protože žádají, aby na universítu, kdyby byla zřízena, připuštěni byli za posluchače také učitelé obecných škol a aby od- stranilo se stíhání universitních učitelů pro jic politické smýšlení. Výsledek sněmovních voleb v Badensku. Z Karlsruhe, 30. října. (K. k.) Volby do baden ského zemského sněmu jsou ukončeny. Majerita velkého bloku levice, která v posledním sněm měla ještě 15 hlasů, klesla nyní na 1 hlas. Sněmovní volby v Italii. Z Říma, 30. října. (K. k.) Nyní jest znám po- slední výsledek volby. Ve volebním okrese Galli- polli byl zvolen socialista.
#32 alto_textblock #32
Anglické dementi. Z Londýna, 31. října. (Zeit.) Soukromný králů tajemník označuje zprávu, že angličtí královští man- želé navštiví o velikonocích carskou rodinu a že za ní dojde k zasnoubení prince Walesského s velko- vévodkyní Taťanou, jako holý výmysl.
#33 alto_textblock #33
Otázka prachu ve Francii rozřešena. Z Paříže, 31. října. (K. k.) Jak sděluje „Ex- celslor“ bylo všecko francouzské válečné loďstvo opatřeno úplně novými zásobami prachu. Zdá se. že otázka prachu, která působila francouzskému námořnictvu následkem opětných katastrof zvláště výbuchu na „Jeně“ a „Liberté“ veliké starosti, jest nyní rozřešena,
#34 alto_textblock #34
Srbská půjčka a Francie. Z Paříže, 30. října. (K. k.) Ve příčině zprávy „Figara“ o srbské půjčce prohlašuje „Líberté“, že rozhodnutí vlády francouzské jest nezměnitelno, jak vůči Srbsku, tak i vůči ostatním státům balkán- ským. „Intranssigent“ soudí, že podivná hrozb Srbska německou soutěží nezastraší vládu francouz- skou. Nechť jest potřeba Srbska sebe naléhavější ministr Pichon bude přece především chrániti práví francouzských věřitelů v Turecku.
#35 alto_textblock #35
Z říšské dumy ruské.
#36 alto_textblock #36
Z Petrohradu, 30. října. (P. t. a.] Ministr ná- mořnictva podal v hosudarstvenné dumě osnovu zákona, ve které se žádá za 77,752.549 rublů až do r. 1919 na stavbu válečných lodí, jakož i na vybudování továren resortu námořního. Mi- nistr spravedlnosti podal v hosudarstvenné dumě osnovu zákona o trestnosti neposkytnutí pomoci lodím a lidem. octnuvším se na moři v nebezpečí
#37 alto_textblock #37
Spojené státy severoamerické obsadí Mexiko.
#38 alto_textblock #38
Z Londýna, 31. října. („N. W. J.“) „Daily Mail“ oznamuje, že v londýnských diplomati- ckých kruzích jsou přesvědčeni, že Spoje- né státy svůj záměr, dosaditi v Me- xiku spořádanou vládu, provedou tím způsobem, že obsadína nějaký čas mexické území. Spojené státy chtě- jí tím způsobiti nátlak, aby docílena byla vol- ba nestranného presidenta a doufají, že jim v tom Evropa nebude nijak překážeti. Ná- rodní gardy v Novém Yorku a ji- nýchměstech obdržely již rozkaz, by byly připraveny na cestu do Mexika a čtyřem válečným lodím naří- zeno, aby se v největší rychlosti zásobily střelivem a potravin a mi našestměsíců.
#39 alto_textblock #39
Politická hlídka.
#40 alto_textblock #40
Odbory agrárního klubu.
#41 alto_textblock #41
Klub říšských poslanců české strany agrární měl, jak jsme dnes ráno telefonicky sdělili, včera ve Vídni schůzi, ve které schvá- lil postup svého předsedy posl. Staňka, načež zřídil pět svých komisí pro průpravu svých prací parlamentárních: personální, národo- hospodářskou, zemědělskou, školskou a živ- nostenskou. Z těchto odborů ustavila se již komise personální, jejímž předsedou zvolen posl. Rychtera. Že se tato komise — je to od- bor pro otázky úřadnické — ustavila, bude sděleno ostatním českým klubům na říšské radě, aby se dospělo k jednotnému postupu při řešení jednotlivých úřadnických otázek. Referenti německo-nacionálního svazu o sporu česko-německém.
#42 alto_textblock #42
Bylo již sděleno, že členové německo-nacionál- ního svazu chtějí býti zevrubně poučení o obsahu a dosahu česko-německého sporu a zejména o ně- meckých požadavcích v oboru česko-německé do- rozumívací akce. Proto němečtí poslanci z Čech utvořili komitét, jehož úkolem jest, písemně i ústně ostatním členům německo-nacionálního svazu vy- ložiti požadavky Němců v Čechách a jich význam Komitét ten tvoří posl. Pacher, dr. Roller, dr. sl Lodgmann, dr. Urban, dr. Schreiner, Hartla Knirsch. Dle „Bohemie“ má posl. Pacher referát o povšechných otázkách Němců v Čechách, dr. Roller o jazykové otázce, dr. 5l. Lodgman o kraj- ském zřízení a zemském volebním řádu, dr. Schrei- ner o národnostním rozhraničení a posl. Hartl Knirsch o menšinovém školství. Pro každý z těchte oborů ustaví se odbor. do něhož každá země, v ně- mecko-nacionálním svazu zastoupená svými poslan- ci, vyšle své zvláštní zástupce. Tyto odbory budou míti schůze v listopadu, takže o německou ob- strukci proti nové dorozumívací akci je dobře
#43 alto_textblock #43
postaráno.
#44 alto_textblock #44
Boj o německou školu v Praze—Libní.
#45 alto_textblock #45
Komíse pro zřízení veřejné německé školy Libni, jejímž úkolem jest zjistiti, které školní děti patří do žádané německé školy libeňské, zahájila 19. června t. r. své práce a včera měla čtvrtou schůzi. Dle referátů německých listů pražských jednala komise ta od 9 hod. do půl 11. hod. dopol o protokolárním zjištění, že předseda komise sta- novil, že ředitelé německých škol pražských, n komisi pozvaní, mohou býti dočasně sproštění své účasti v této komisi, a že ostatní členové komise k tomu svolili. Dále bylo protokolárně zjištěno, že zástupce německých rodičů dr. Krieg se nemohl na tuto komisí dostaviti, a že zvláštní plaou moe ustanovil tu za svého zástupce dra. Ecksteina, ad- vokáta v Praze, jakož i že dalším zástupcem ně- meckých rodičů je komisař Schulvereinu Karel Pochlatko. Zástupci obce pražské vyslovili se proti připu štění dra. Eeksteina ke komisi Zástupce obce pražské, školní rada dr. Me- telka, provedl pak rozpravu o způsobu, jakým m býli protokolováno, co se zjistí. Tím vším se dr. Eekstein rozčilil tak, že pro- hlásil, že zastupování rodíčů při této komisí jes opatřeno jich přípisem ze dne 9. ledna r. 1912 který byl zemskou školní radou vyřízen dne 2. úno- ra r. 1912, dr. Eckstein však že se jednání komise téte nezúčastní, poněvadž se nechce zúčastniti tako- vého úřadního řízení, jaké se v tomto případě pro vádí. Toto prohlášení si dr. Eckstein dal do proto kolu a odešel. Potom předseda komise prohlásil, že dra. Eek- steina ke komisi připouští. Pak se jednalo o proto- kolování tohoto projevu a o odpovědí na jednotlive dotazy z minulé schůze komise i o jich protokol - vání, což se mimo jiné týkalo též prohlášení, jez byl učinil ob. starší dr. Scharf jako zástupce okr školní rady. Zatím čas pokročil tak, že bylo půl 2 hod. odpol., pročež jednání komise bylo odročen na dnešel.
#46 alto_textblock #46
Denní zprávy.
#47 alto_textblock #47
— Dr. Bouček teprve hledá „zloděje na radnici.“ Na nedělní schůzi národně-sociálního publika pravil prof. dr. Masaryk: „Mluvím-li o systému, neříkám že všichni pánové na rad- nici jsou zloději. Ne, zlodějů je asi de- set, a ti terorisují veškeré občanstvo i nás. A dr. Bouček opakoval: „Ano, na radnici jsou zloději, aspoň deset je jich tam...“ Tímto určitým tvrzením, že zlodějů na radnici je „a si deset“ nebo „aspoň deset“ roz- uměli účastníci schůze a celá veřejnost tak, že pp. prof. dr. Masaryk a dr. Bouček znají oněch „asi deset“ nebo „aspoň deset“ obecních starších, kteří kradou a jsou proto zloději. Proto jsme v „Nár. Listech“ vyzvali prof. Masaryka, aby jmenoval těch „así deset zlodějů“, předně proto, poněvadž jek tomu povinen veřejné morálce, a za druhé proto, aby bylo umožněno a zkráceno pátrání po těch nehodných lidech, kteří nezasluhují zasedat na pražské radnici, jestliže jejich ruce nejsou čisté. K velikému překvapení celé ve- řejnosti prof. Masaryk nejmenoval oněch „asi deset zlodějů“, a rovněž dr. Bou- ček tak neučinil. A pánové toho neučiní, pro- tože — nemohou! Pánové neznají vůbee těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ a te- prve je hledají. V dnešním „Čase“ se o tom dovídáme: čtemeť tam doslovně-
#48 alto_textblock #48
„Dr. Bouček, chtěje bezpečně a vše- stranně připraviti materiál pro důkaz pravdy, který jménem prof. Masarykai svým bude prováděti, učinil toto podání n finanční zemské ředitelství a berní inspek- torát v Karlíně: Dle zpráv, zaslaných presidiem městské rady časopisům — která v jednom kuse arci byla vědomě nepravdivá — podána bude na prof. Masaryka a na mě žaloba pro urážku na cti, která nám uloží povin- nost, abychom provedli důkaz pravdy o tom, že se v Praze krade, a že na pražské radnici je více obecních starších, kteří nás poplatníky okrádají tím, že berou úplatky a následkem toho přičiňují se o to, aby obec pražská kupovala pozemky, stroje atd. za nesmyslné přímo ceny. Jedním z dů- kazů bude úplatek 345.000 K. vyhražený p. drem. Vejvarem pro něho sama a po- mocné síly, jimiž nemohou býti nežli čle- nové sboru obecních starších. Z té pří- činy žádám zdvořile, aby mi oznámeno bylo, přiznal-li p. dr. Vejvar obnos 345.000 K k dani z příjmů, což by byl musil uči- niti, kdyby si býval obnos ten ponechal sám, po případě, aby zavedeno bylo řízení o tom, ko- mu byl úplatek tento dále vy- placen, a byl-li dotčenými oso- bami přiznán k dani z příjmů.“ Co praví tato žádost dra. Boučka na zemské finanční ředitelství a berní inspekto- rát v Karlíně? Nic jiného, než že ani dr. Bouček ani prof. Masaryk nevědí, zdali si dr. Vejvar ponechal obnos 345.000 K sám, či dal-li a komu úplatek, a zemské finanční ředitelství a berní in- spektorát v Karlíně jim tomají po- vědět! V tomto osvětlení jeví se obviňování prof. Masaryka a dra. Boučka „asi“ nebo „aspoň deseti“ obecních starších pražských ze zlodějství v podstatě přímo příšerné. Podání dra. Boučka k finančním úřadům do- kumentuje úžas vzbuzující lehkomy sl- nost, s jakou prof. Masaryk a dr. Bouček předstoupili před nedělní veřejnou schůzi lidu a na ní vyřkli svoje obvinění formou tak konkretní, že mohla vzbudit odůvodněné pře- svědčení, že realističtí řečníci znají těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ na pražské rad- nici! To se stalo v neděli dne 26. října; v pá- tek dne 31. října — ovšem už až po vol- bách — dovídáme se z „Času“, že prof. M a- saryk i dr. Bouček neznají ani je- diného zloděje, jako je neznali neděli jejich ubozí posluchači. A c. k. státní úřady mají dru. Boučkovi teprve ty zloděje — najít. To bude těžké dokazo- vání . . — Předčasné úmrtí nadějného českého učence. Z Tišnova došel dne 30. října brněnských če- ských redakcí telegram, oznamující, že tam zemřel dr. J. V. Procházka, docent české techniky Brně a kustod zemského musea, náhlým srdečním záchvatem. „Mor. Orlice“ oceňuje vědeckou čin- nost zesnulého obšírným článkem, z něhož vyjí- máme: „V Procházkovi ztrácí česká věda borce zylášť nadšeného. Byl Procházka pracovník tichý. ale nadšený a neúnavný. Z jeho života budiž tu uvedeno, že se narodil roku 1862 v Tišnově. Stu- doval na reálce v Brně, pak i na technice brněn- ské, z níž však brzy přešel do Prahy, kde byl nadšeným studentem geologie. Tak nadšeným, že se rozhodl věnovati se této vědě cele. Složil do- plňovací zkoušku gymnasiální, aby mohl se státi řádným posluchačem university, studoval tu geo- logli a palaeontologii u prof. Nováka a Krejčího,a dosáhl tu později také hodnosti doktora. Byl čin- ným v říšském geologickém ústavě, později v při- rodovědeckém oddělení musea král. českého. Od- tud přešel na pražskou techniku, kdež se stal asi- stentem prof. Slavika pro geologii a mineralogii. Touha vedla ho však blíže jeho rodišti. Podařilo se brzy, byl jmenován kustodem zemského musea a brzy také docentem na české technice v Brně. Jeho badatelská práce je obrovská. V moravském Krasu konal veliká studia geologická, největší po- zornost však věnoval Českomoravské vysočině, na jejíž prvních výběžcích leží jeho rodiště. V Tišnově samém konal geologická studia na Květnici a na Dřínové. Výsledky svých studií ukládal ve vědecká dfla a pojednání, jichž vyšla oelá řada.““ Pohřeb