#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 31. října 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 299
#4
alto_textblock
#4
Ha ranni a večerní listy
předpláci sn.
v Praze v administracii
na měsle
K —
na čtvrt leta
6k —
a dvojí donáškou
na měsie.
2 K 54
na čtvrt leta . . . . 7 K dlzh
nz měsie e HHialkách
2 K oo
na mást. Poštou.
na čtvrieta . . . k o
a dvojí zásilkou
na měsln
aa evrtiota : . . k soh
#6
alto_textblock
#6
ecerní
#9
alto_textblock
#9
dání.
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodeji
ranní číslo o sob
za s
večerí
za d
Ve nilialkách na rankov
ranní čislo
vačernl
S
#12
alto_textblock
#12
lnserášv
plati se hotove napřed
Předplacení a inserty příjlaa
sdmnístrace v Mtarinnské al.r a
Tam nacházejí se tá
rodakce, tiskárna a axpediae
„Národnieb Llstě“
Eukopisv se nevrnani
#13
alto_textblock
#13
V Praze, 31. října.
V dnešní chvili zachovati si neochvějnou
víru ve slovanskou myšlenku jest velmi ne-
snadno. Rozladění a zklamání, způsobené sráž-
kou nad Bregalnicí a její následky, šíří se na-
kažlivě po slovanských krajích, podporované
jsouce jednak naší slovanskou sentimentálni
plačtivostí, jednak chytráckou taktikou ne-
přátel slovanské vzájemnosti, kterých je dosti
i ve slovanském tisku, nejen v tisku něme-
ckém, který v tomto otravování zřídel vědom
slovanské solidárnosti zaslouží si ovšem prve
místo.
Nemluvíme ani o tisku ruském; tam příliš
rychle vyvodili důsledky z některých gest bal-
kánských států a na sloupcích progressivního
i zpátečnického tisku vidíme teď jeremiády
nad naivností ruských lidí, kteří ještě neztra-
tili sympatií ke Slovanům. Ruský tisk zpáteč-
nický čeká s příliš velkou důvěrou pomoe
svým absolutistickým snahám z Berlína a pro-
to ve svém germanofilství využívá každé při-
ležitosti, aby slovanskou myšlenku zostudil
Kníže Meščerskij se svými články v „N
Fr. Presse“ a v „Graždanině“ je toho odstra-
šujícím příkladem. Ruský progressivní tisk
nikdy příliš nelnul k velkým národním a ple-
menným úkolům ruského národa, protože by
hypnotisován bojem za osvobození individua.
potlačeného ruskou byrokracií.
Jest třeba si všímati takových zjevů, pro-
tože s nimi se musí počítati, ale není třeba
jimi se říditi. Naše slovanské cítění nesmí se
lekati ani nesvárů ve slovanské rodině a ne-
smí hned z každého jednotlivého případu dělat
všeobecné úsudky. Trochu trpělivosti musíme
míti při zakořenělé slovanské nesvornosti
Staré a nové spory nedají se jedním rázem
odstraniti se světa.
I v našich českých listech objevují se ob-
čas podobné nářky na slovanskou nevděčnost.
mluví se o zklamání milými bratry balkánský-
mi, o tom, jak na nás zanevřeli Bulhaři, jal
se rozbíjí jihoslovanská vzájemnost atd. atd
Tyto dni psaly v tom smyslu „Selské Listy
a jich článek byl ochotně reprodukován ví
deňským tiskem, který o nás nic dobrého ne-
uveřejní. Takové případy mají být upozorně-
ním v novinářské práci, že se má opatrně
mluvit o našich veřejných bolestech, že třeba
sice říci pravdu a nezakrývat si stavu věci
ale neodůvodněně sebe obviňovat a oslabo-
vat že je chybou. Naříkavý článek „Selských
Listů“ je toho rázu.
Je sice přavda, že bulharští umělci roze-
šli se s ostatními jihoslovanskými umělci, že
i bulharští novináři a junáci hrozí podobnou
secessí, že vedle rusko-polského sporu roze-
žírá slovanské tělo nyní spor bulharsko-
srbský. Možná dokonce, že Bulhaři při potře-
bě technických sil obrátí se ne k Čechům, že
ani v Srbsku se slovanskou vzájemností to
není vše v pořádku, a jednaly konečně „Sel-
ské Listy“ správně, když varovaly před vy-
stěhovalectvím našeho lidu na Balkán, kde
také nikomu nelítají pečení holubi do úst a
kde na stromech nerostou klobásy, ale z toho
nelze ještě vyvozovat, že mráz, který přišel
na květy slovanské vzájemnosti, zhubí všech-
no ovoce.
Nesmíme se ve slovanské vzájemnosti
stavěti jen na utilitární stanovisko. Ano, ne-
chceme, aby nám slovanská myšlenka škodila.
čekáme naopak od ní posilnění, ale nesmíme
se též příliš rozčilovati, když někde nepřijmou
našeho člověka do služeb. Rozčilujeme se ji-
stě právem, když nám vrhnou do tváře uráž-
ku „slovanští židé“, dokažme tedy, že nejsme
jen obchodnicky vypočítaví, že dovedeme vy-
trvat i tam, kde z toho hmotný zisk nekyne.
A slovanská myšlenka musí být u nás řešena
také, ba především se stanoviska sesílení kul-
turní neodvislosti, proto nějaké hmot-
né úhony nesmějí nás hned zarážet.
Slovanská vzájemnost zraje pomalu, ale
přece jen zraje. I na Balkáně. Nesplnily se
ovšem sny Illyrců z prvé polovice minulého
století o kulturním a politickém sjednocení
všech Jihoslovanů, Slovinců, Chorvatů, Srb
a Bulharů. Ale za to postupuje sbližování jed-
notlivých kmenů. Mizí starý antagonismu
mezi Srby a Chorvaty, myšlenka jednoty ná-
roda se dvěma jmény nabývá stále více stou-
penců, sbližují se Chorvaté a Slovinci, jejich
Matice vydávají vzájemně díla srbských, chor-
vatských a slovinských autorů, mezi bělehrad-
ským a záhřebským divadlem jest těsná smlou-
va, sjednocují se jihoslovanští umělci, spisova-
telé, profesoři, právníci, lékaři, učitelé, při-
pravuje se Jihoslovanská encyklopedie, právě
nyní se zakládá v Bělehradě ústřední organi-
sace jihoslovanských umělců, Akademic umě-
ní jihoslovanského, jejíž snaha — jistě až pří-
liš výbojně — směřuje k nadvládě jihoslovan-
ské kultury na Balkáně. Lze tu mluvit tal
„rozčarovaně“?
#14
alto_textblock
#14
Události na poloostrově
balkánském.
#15
alto_textblock
#15
Řecko-turecké jednání o mír.
M. Z Kolína nad R., 31. října. (Zvl. telegr
„N. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela tuto infor-
maci z Berlína: Dobře zpravené diploma-
tické kruhy zdejší ujišťují oproti zvěstem
zcela prý už brzkém podepsání řecko-turecké
smlouvy o míru, že se Turecko nikte-
raknezřeklo požadavku, aby otáz-
ka ostrovů v jeho prospěch byla
upravena a že tedy shoda s Řeckem nikte-
rak ještě není hotova. Turecko vytas
se naopak ještě s různými novými
požadavky, na které Řecko nebu-
desto přistoupiti. Proto chovají se vel-
moci dosud ještě velmi zdrželivě a s jakoui
#16
alto_textblock
#16
nedůvěrou k průběhu řecko-tureckého vyjed-
#17
alto_textblock
#17
návání.
Z Cařihradu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Pr-
tah, způsobený ve vyjednávání o mír v Athe-
nách, vzbudil ve zdejších obchod-
ních kruzích zděšení, které je ještě
stupňováno okolností, že také turecko-bulhar-
ská obchodní smlouva a uzavření finanční do-
hody s Francií a Ruskem jsou následkem toho
ohroženy.
#18
alto_textblock
#18
Diplomatické styky mezí Srbskem
a Bulharskem.
Ze Sofije, 30. října. [K. k)) Jak se na kompe-
tentním místě proslýchá, podnikla vláda ruská
Sofiji a v Bělehradě kroky k obnovení diplo-
matických styků mezi Srbskem a Bul-
harskem. Srbsko vyslovilo ihned k tomu ochotu
Odpověd Bulharska se asi zpozdí, protože je úmysl
učiniti obnovení styků diplomatických závislým na
jistých zárukách, že s živlem bulharským bude
Makedonii dobře nakládáno
Bulharské vojsko v Dedeagačí.
Ze Solije, 30. října. (K. k.) Vojsko bulharske
přibylo včera do Dedesgače. Bylo přijato poboč-
níkem tureckého velitele, sborem konsulárním
obyvatelstvem. V celém území, bulharským vol-
skem opět obsazeném, je úplný pokoj a pořádek.
#19
alto_textblock
#19
Amnestie v Thrakii.
Ze Solije, 30. října. (K. k.) Poněvadž jes
znovuobsazení Thrakie skončeno, vydala vláda
všeobecnou amnestii pro všechny, kdož se záčast-
nili nepřátelství, anebo se provinili před uzavřenín
míru politickými delikty.
Nesnáze ohraničovací komise v Albansku
Z Říma, 31. října. Dle došlých sem zpráv
setkává se jihoalbanská ohraničovací komise
velkými překážkami, ba i s ozbro je-
ným odporem se strany tak zv. svatých řeckých
legií. Činnost komise je tudíž velice stížena.
Z Říma, 31. října. (K. k.) Vzhledem na odpo-
rující si zprávy zahraničních listů o otázce hranic
albansko-řeckých poukazuje „Tribuna“ na to, že
londýnská konference velevyslanců dne 8. srpna
a v následujících schůzích se usnesla, aby čásí po-
břeží při úžině u ostrova Korfu od severního zá-
řezu k Thelii, ostrov Sassen, Korica a několik ji-
ných výslovně uvedených osad bylo definitivně
přiřknuto Albanii, a že proto příslušné usnesení
Evropy jest delinitivní a neodvolatelné. Nejen, že
by trojspolek nikdy nedal souhlas ke změně usne-
sení, také mocnosti trojdohody projevily loyálně
rozhodně stejný názor, což jest přirozeno, protože
všecka usnesení v Londýně učiněná jsou nama-
havě mezí protivnými názory a zájmy velmoci u-
skufečněným vyrovnánsm a nemůža býti některé
z těchto usnesení uváděno v pochybnost, ne-
mělo-li by se riskovati, že bude zničena všechna
práce, vykonaná v zájmu evropského míru. List
vytýká naprosto nepopíratelný albanský ráz zmí-
něného území a pokračuje: Ve příčině druhých
území, mezi nimi Argyrokastra, konference vele-
vyslanců se jednomyslně usnesla, že mezinárodní
komise má udati, které body mají býti přikázány
Albansku a které Řecku, při čemž se má opírati
o úvahy rázu ethnografického a geografického.
nevyhovujíc projevům politickým. Konference vel-
vyslanců usnesla se, že práce komise mají začít!
dne 1. září a býti ukončeny 30. záři, a že řecké
vojsko má dne 31. prosince území albanské vy-
kliditi. Řecko, nebo aspoň hnutí, orga-
nisované se strany řecké, které ne-
jedná bez souhlasu vlády, činí vše
možné, aby překáželo práci meziná-
rodní komise, doufajíc, že bude moci
albanské území na neurčitou dobu
obsaditi a přivoditi zmar jednomy-
slných usnesení konference velevy-
slanecké. Jest jasno, že obě nejvíce intereso-
vané mocnosti, Italie a Rakousko-Uher-
sko, nemohou jíti do této léčky, a také
ostatní velmoci se nepropůjčí k této hře. Je proto
logické a přirozené, že skutečnost, že Ře-
kové brání komisi, aby přišla do stv-
ku s obyvatelstvem, považuje se za důkaz
že toto obyvatelstvo jest albanské. Stejně logické
a přirozené jest, že když Řecko nedovolí mezi-
národní komisi, aby skončila své práce ve lhůtě.
v Londýně stanovené, není to žádným dů-
vodem, aby vyklizení Albanska ře-
ckým vojskem bylo odloženo přes 31.
prosinec. Poslouží se mírové potřeb
všech mocností, když se jim sdělí sta-
novisko obou adriatických velmocí.
neboť komise bude míti dosti času, aby skončil
své práce před 31. prosincem, upustí-li Řecko o
své obstrukce.
#20
alto_textblock
#20
Černohorské vojsko zůstalo na alban-
ských hranicích.
Z Cetyně, 31. října. (N. Wr. Tagbl.“) Násle
kem stále trvajících nepokojů na albanském po-
hraničním území nebylo černohorské vojsko z
služby propuštěno a táboří podél albanských
#21
alto_textblock
#21
hranie.
#22
alto_textblock
#22
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#23
alto_textblock
#23
Vláda vyjednává s Poláky a Ukrajinci.
Z Vídně, 31. října. Hr. Stürgkh věnuje dne-
šek ku přímému vyjednávání s Poláky a Rusí-
ny. Dopoledne přijal předsednictvo Kola pol-
ského a na 4. hod. odpolední povolal k sobě
předsedu ukrajinského klubu dra. Konstantina
Levického, jenž večer odjede do Lvova.
Zejtra přijat bude dopoledne císařem v audi-
enci haličský místodržitel ryt. Koryto w-
ski. Situace mezi Poláky a Rusiny
jestpořáde ještě nevyjasněna, my-
slí se však, že žádná strana nepožene věci do
krajnosti.
Halíčský místodržitel k císaří.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Polnische Ko
respondenz“ se dovídá, že místodržitel ryt. Kory-
towski dostaví se v sobotu ke slyšení u J. Vel.
císaře, aby Mu podal zprávu o vyjednávání o vo-
lební reformu.
Volby do rakouské delegace.
Z Vídně, 31. října. Volby 40 delegátů a 20
náhradníků, které vysílá poslanecká sněmov-
#24
alto_textblock
#24
na do delegací, vykonají se ve večerní schůzi
úterní 11. listopadu. Stran postupu českých
delegátů v delegacích nestalo se dosud žádné
dohody, žádné stran politické taktiky, žádné
stran formálnosti.
#25
alto_textblock
#25
Předsednictví rakouské delegace.
Z Vídně, 31. října. Bylo námi již oznáme-
no, že jest vyhlédnut za předsedu rakouské
delegace předseda klubu polského dr. Leo.
Dle turnu připadá předseda tohoto sboru letos
sněmovně poslanecké a podle dohody, uza-
vřené po prvních volbách na základě všeobec-
ného práva hlasovacího, připadá tentokráte
Slovanům. Předsedou může býti člen strany,
která schvaluje nejen hlasováním, ale také
řečmi zahraniční politiku, vojenskou politiku
a celý společný rozpočet. Možno považovati
za věc jistou, že čeští delegáti budou nuceni
postaviti se proti politice, kterou provozoval
zahraniční úřad za prošlých válek balkán-
ských. Proto způsobilo podiv, že jedna česká
strana (agrární) dnes uveřejňuje zprávu, dle
které aspiruje na předsednictvo v delegacích,
jež by se nesnášelo se stanoviskem českých
delegátů.
#26
alto_textblock
#26
O hrabětí Stürgkhovi.
#27
alto_textblock
#27
Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Neues Wiener Tag-
blatt“ věnuje předsedovi minisferstva hr. Stürgkho-
vi k ukončení druhého roku jeho činnosti jako
předsedy ministerstva úvodní článek, ve kteréms
m. j. praví
„Úcta, které si hrabě Stürgkh získal, nesporná
sutorita jeho charakteru, jeho loyalita, jeho blaho-
volná horlivost pro všecky otázky, které jsou v zá-
jmu obyvatelstva, (kvějí v přesvědčení: Hr. Stürgk
vi, co chce, ví. co musí, aby svůj trnitý úřad pře
soudem dějin důstojně spravoval. že musí vy-
konati až mnoho drobně práce, jak to žádají mnoh
z naších malicherných poměrů, tíží jej asi tím více.
že za své celé politické činnosti dokázal, že chce.
aby velké politické a hospodářské cíle byly na par-
lamentní půdě uskutečněny. Nejkrásnější a nejpo-
ctivější poklona, kterou smí hraběti Stürgkhov
vyslovití přítel ústavy, je: JJeho nejvřelejším přá-
ním bylo a jest, s lidovou sněmovnou sloužiticí
saři, říši a obyvatelstr.
#28
alto_textblock
#28
Stávka na akademii výtvarných umění
ve Vídni.
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně, 30. října. (K. k.) Na dnešní schůz
delegátů studujících speciálních škol akademie vý-
tvarných umění bylo véneseno jednomyslně, o d-
mítnoutř profesuva Leopolda Baue ra
a trvati na obsazení učitelské stoli-
ce Wagnerovy prof. Plečníkem z Pra-
hy a vzhledem k ohrožení autonomie vysokých
škol zahájiti zítra stávku na akademii. Současně
byli žáci akademií v Praze a v Krakově vyzváni.
aby se připojili ke stávce.
#30
alto_textblock
#30
Z rakouské diplomacie.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval člene
panské sněmovny rady říšské Otokara hr. Czer-
nina mimořádným vyslancem a splno-
mocněným ministrem u královskéh
rumunského dyora a propůjčil mu s promi-
nutím poplatků hodnost tajného rady.
Inaugurace rektora vysoké školy zvěro-
lékařské ve Vídní.
Z Vídně, 31. řijna. Dnes konala se ve vysoké
škole zvěrolékařské slavnostní inaugurace dra
Panzera, zvoleného na rok 1913-14 rektorem
Spor o staroslovanskou liturgii v Dalmacii.
Ze Splitu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Zdejší kato
lické duchovenstvo sešlo se na schůzi, na které
pojednalo o obranných prostředcích proti odstra-
nění staroslovanské bohoslužby. Bylo usneseno
přerušiti všecky styky s biskupem
splitským, odstraniti z kostelů všechny latinské
missály a zastaviti předepsané modlitby za papeže
které se v kostele při každé bohoslužbě konají.
#31
alto_textblock
#31
Patriarcha Bogdanovič.
Z Peští, 31. října. (K. k. uh.) Mrtvola patriarchy
Bogdanoviče byla sem včera večer o 9. hod. do-
pravena a o 11. hod. byla odvezena do Karloveů.
Místo university — koloniální ústav
v Hamburku.
Z Hamburku, 31. října. (Arbt.-Ztg.“) Zdejší senát
se usnesl, aby v Hamburku byla zřízena universita.
ale sbor měšťanů, jak nazývá se sněm hamburský.
zamítl předlohu ve sněmovně 80 proti 73 hlasům
usnesl se zříditi osadní ústav. Proti předloze hlaso-
vali také sociální demokraté, protože žádají, aby
na universítu, kdyby byla zřízena, připuštěni byli
za posluchače také učitelé obecných škol a aby od-
stranilo se stíhání universitních učitelů pro jic
politické smýšlení.
Výsledek sněmovních voleb v Badensku.
Z Karlsruhe, 30. října. (K. k.) Volby do baden
ského zemského sněmu jsou ukončeny. Majerita
velkého bloku levice, která v posledním sněm
měla ještě 15 hlasů, klesla nyní na 1 hlas.
Sněmovní volby v Italii.
Z Říma, 30. října. (K. k.) Nyní jest znám po-
slední výsledek volby. Ve volebním okrese Galli-
polli byl zvolen socialista.
#32
alto_textblock
#32
Anglické dementi.
Z Londýna, 31. října. (Zeit.) Soukromný králů
tajemník označuje zprávu, že angličtí královští man-
želé navštiví o velikonocích carskou rodinu a že za
ní dojde k zasnoubení prince Walesského s velko-
vévodkyní Taťanou, jako holý výmysl.
#33
alto_textblock
#33
Otázka prachu ve Francii rozřešena.
Z Paříže, 31. října. (K. k.) Jak sděluje „Ex-
celslor“ bylo všecko francouzské válečné loďstvo
opatřeno úplně novými zásobami prachu. Zdá se.
že otázka prachu, která působila francouzskému
námořnictvu následkem opětných katastrof zvláště
výbuchu na „Jeně“ a „Liberté“ veliké starosti, jest
nyní rozřešena,
#34
alto_textblock
#34
Srbská půjčka a Francie.
Z Paříže, 30. října. (K. k.) Ve příčině zprávy
„Figara“ o srbské půjčce prohlašuje „Líberté“, že
rozhodnutí vlády francouzské jest nezměnitelno, jak
vůči Srbsku, tak i vůči ostatním státům balkán-
ským. „Intranssigent“ soudí, že podivná hrozb
Srbska německou soutěží nezastraší vládu francouz-
skou. Nechť jest potřeba Srbska sebe naléhavější
ministr Pichon bude přece především chrániti práví
francouzských věřitelů v Turecku.
#35
alto_textblock
#35
Z říšské dumy ruské.
#36
alto_textblock
#36
Z Petrohradu, 30. října. (P. t. a.] Ministr ná-
mořnictva podal v hosudarstvenné dumě osnovu
zákona, ve které se žádá za 77,752.549 rublů až do
r. 1919 na stavbu válečných lodí, jakož
i na vybudování továren resortu námořního. Mi-
nistr spravedlnosti podal v hosudarstvenné dumě
osnovu zákona o trestnosti neposkytnutí pomoci
lodím a lidem. octnuvším se na moři v nebezpečí
#37
alto_textblock
#37
Spojené státy severoamerické obsadí
Mexiko.
#38
alto_textblock
#38
Z Londýna, 31. října. („N. W. J.“) „Daily
Mail“ oznamuje, že v londýnských diplomati-
ckých kruzích jsou přesvědčeni, že Spoje-
né státy svůj záměr, dosaditi v Me-
xiku spořádanou vládu, provedou
tím způsobem, že obsadína nějaký
čas mexické území. Spojené státy chtě-
jí tím způsobiti nátlak, aby docílena byla vol-
ba nestranného presidenta a doufají, že jim
v tom Evropa nebude nijak překážeti. Ná-
rodní gardy v Novém Yorku a ji-
nýchměstech obdržely již rozkaz,
by byly připraveny na cestu do
Mexika a čtyřem válečným lodím naří-
zeno, aby se v největší rychlosti
zásobily střelivem a potravin a mi
našestměsíců.
#39
alto_textblock
#39
Politická hlídka.
#40
alto_textblock
#40
Odbory agrárního klubu.
#41
alto_textblock
#41
Klub říšských poslanců české strany
agrární měl, jak jsme dnes ráno telefonicky
sdělili, včera ve Vídni schůzi, ve které schvá-
lil postup svého předsedy posl. Staňka, načež
zřídil pět svých komisí pro průpravu svých
prací parlamentárních: personální, národo-
hospodářskou, zemědělskou, školskou a živ-
nostenskou. Z těchto odborů ustavila se již
komise personální, jejímž předsedou zvolen
posl. Rychtera. Že se tato komise — je to od-
bor pro otázky úřadnické — ustavila, bude
sděleno ostatním českým klubům na říšské
radě, aby se dospělo k jednotnému postupu
při řešení jednotlivých úřadnických otázek.
Referenti německo-nacionálního svazu o sporu
česko-německém.
#42
alto_textblock
#42
Bylo již sděleno, že členové německo-nacionál-
ního svazu chtějí býti zevrubně poučení o obsahu
a dosahu česko-německého sporu a zejména o ně-
meckých požadavcích v oboru česko-německé do-
rozumívací akce. Proto němečtí poslanci z Čech
utvořili komitét, jehož úkolem jest, písemně i ústně
ostatním členům německo-nacionálního svazu vy-
ložiti požadavky Němců v Čechách a jich význam
Komitét ten tvoří posl. Pacher, dr. Roller, dr. sl
Lodgmann, dr. Urban, dr. Schreiner, Hartla
Knirsch. Dle „Bohemie“ má posl. Pacher referát
o povšechných otázkách Němců v Čechách, dr.
Roller o jazykové otázce, dr. 5l. Lodgman o kraj-
ském zřízení a zemském volebním řádu, dr. Schrei-
ner o národnostním rozhraničení a posl. Hartl
Knirsch o menšinovém školství. Pro každý z těchte
oborů ustaví se odbor. do něhož každá země, v ně-
mecko-nacionálním svazu zastoupená svými poslan-
ci, vyšle své zvláštní zástupce. Tyto odbory budou
míti schůze v listopadu, takže o německou ob-
strukci proti nové dorozumívací akci je dobře
#43
alto_textblock
#43
postaráno.
#44
alto_textblock
#44
Boj o německou školu v Praze—Libní.
#45
alto_textblock
#45
Komíse pro zřízení veřejné německé školy
Libni, jejímž úkolem jest zjistiti, které školní děti
patří do žádané německé školy libeňské, zahájila
19. června t. r. své práce a včera měla čtvrtou
schůzi. Dle referátů německých listů pražských
jednala komise ta od 9 hod. do půl 11. hod. dopol
o protokolárním zjištění, že předseda komise sta-
novil, že ředitelé německých škol pražských, n
komisi pozvaní, mohou býti dočasně sproštění své
účasti v této komisi, a že ostatní členové komise
k tomu svolili. Dále bylo protokolárně zjištěno, že
zástupce německých rodičů dr. Krieg se nemohl
na tuto komisí dostaviti, a že zvláštní plaou moe
ustanovil tu za svého zástupce dra. Ecksteina, ad-
vokáta v Praze, jakož i že dalším zástupcem ně-
meckých rodičů je komisař Schulvereinu Karel
Pochlatko.
Zástupci obce pražské vyslovili se proti připu
štění dra. Eeksteina ke komisi
Zástupce obce pražské, školní rada dr. Me-
telka, provedl pak rozpravu o způsobu, jakým m
býli protokolováno, co se zjistí.
Tím vším se dr. Eekstein rozčilil tak, že pro-
hlásil, že zastupování rodíčů při této komisí jes
opatřeno jich přípisem ze dne 9. ledna r. 1912
který byl zemskou školní radou vyřízen dne 2. úno-
ra r. 1912, dr. Eckstein však že se jednání komise téte
nezúčastní, poněvadž se nechce zúčastniti tako-
vého úřadního řízení, jaké se v tomto případě pro
vádí. Toto prohlášení si dr. Eckstein dal do proto
kolu a odešel.
Potom předseda komise prohlásil, že dra. Eek-
steina ke komisi připouští. Pak se jednalo o proto-
kolování tohoto projevu a o odpovědí na jednotlive
dotazy z minulé schůze komise i o jich protokol -
vání, což se mimo jiné týkalo též prohlášení, jez
byl učinil ob. starší dr. Scharf jako zástupce okr
školní rady. Zatím čas pokročil tak, že bylo půl 2
hod. odpol., pročež jednání komise bylo odročen
na dnešel.
#46
alto_textblock
#46
Denní zprávy.
#47
alto_textblock
#47
— Dr. Bouček teprve hledá „zloděje na
radnici.“ Na nedělní schůzi národně-sociálního
publika pravil prof. dr. Masaryk: „Mluvím-li
o systému, neříkám že všichni pánové na rad-
nici jsou zloději. Ne, zlodějů je asi de-
set, a ti terorisují veškeré občanstvo i nás.
A dr. Bouček opakoval: „Ano, na radnici jsou
zloději, aspoň deset je jich tam...“ Tímto
určitým tvrzením, že zlodějů na radnici
je „a si deset“ nebo „aspoň deset“ roz-
uměli účastníci schůze a celá veřejnost tak,
že pp. prof. dr. Masaryk a dr. Bouček
znají oněch „asi deset“ nebo „aspoň deset“
obecních starších, kteří kradou a jsou proto
zloději. Proto jsme v „Nár. Listech“ vyzvali
prof. Masaryka, aby jmenoval těch „así
deset zlodějů“, předně proto, poněvadž jek
tomu povinen veřejné morálce, a za druhé
proto, aby bylo umožněno a zkráceno pátrání
po těch nehodných lidech, kteří nezasluhují
zasedat na pražské radnici, jestliže jejich ruce
nejsou čisté. K velikému překvapení celé ve-
řejnosti prof. Masaryk nejmenoval
oněch „asi deset zlodějů“, a rovněž dr. Bou-
ček tak neučinil. A pánové toho neučiní, pro-
tože — nemohou! Pánové neznají vůbee
těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ a te-
prve je hledají. V dnešním „Čase“ se o tom
dovídáme: čtemeť tam doslovně-
#48
alto_textblock
#48
„Dr. Bouček, chtěje bezpečně a vše-
stranně připraviti materiál pro důkaz
pravdy, který jménem prof. Masarykai
svým bude prováděti, učinil toto podání n
finanční zemské ředitelství a berní inspek-
torát v Karlíně:
Dle zpráv, zaslaných presidiem městské
rady časopisům — která v jednom kuse
arci byla vědomě nepravdivá — podána
bude na prof. Masaryka a na mě žaloba
pro urážku na cti, která nám uloží povin-
nost, abychom provedli důkaz pravdy o
tom, že se v Praze krade, a že na pražské
radnici je více obecních starších, kteří nás
poplatníky okrádají tím, že berou úplatky
a následkem toho přičiňují se o to, aby
obec pražská kupovala pozemky, stroje
atd. za nesmyslné přímo ceny. Jedním z dů-
kazů bude úplatek 345.000 K. vyhražený
p. drem. Vejvarem pro něho sama a po-
mocné síly, jimiž nemohou býti nežli čle-
nové sboru obecních starších. Z té pří-
činy žádám zdvořile, aby mi
oznámeno bylo, přiznal-li p. dr.
Vejvar obnos 345.000 K k dani
z příjmů, což by byl musil uči-
niti, kdyby si býval obnos ten
ponechal sám, po případě, aby
zavedeno bylo řízení o tom, ko-
mu byl úplatek tento dále vy-
placen, a byl-li dotčenými oso-
bami přiznán k dani z příjmů.“
Co praví tato žádost dra. Boučka na
zemské finanční ředitelství a berní inspekto-
rát v Karlíně? Nic jiného, než že ani dr.
Bouček ani prof. Masaryk nevědí, zdali
si dr. Vejvar ponechal obnos 345.000 K sám,
či dal-li a komu úplatek, a zemské
finanční ředitelství a berní in-
spektorát v Karlíně jim tomají po-
vědět! V tomto osvětlení jeví se obviňování
prof. Masaryka a dra. Boučka „asi“ nebo
„aspoň deseti“ obecních starších pražských
ze zlodějství v podstatě přímo příšerné.
Podání dra. Boučka k finančním úřadům do-
kumentuje úžas vzbuzující lehkomy sl-
nost, s jakou prof. Masaryk a dr. Bouček
předstoupili před nedělní veřejnou schůzi lidu
a na ní vyřkli svoje obvinění formou tak
konkretní, že mohla vzbudit odůvodněné pře-
svědčení, že realističtí řečníci znají těch „asi“
nebo „aspoň deset zlodějů“ na pražské rad-
nici! To se stalo v neděli dne 26. října; v pá-
tek dne 31. října — ovšem už až po vol-
bách — dovídáme se z „Času“, že prof. M a-
saryk i dr. Bouček neznají ani je-
diného zloděje, jako je neznali
neděli jejich ubozí posluchači.
A c. k. státní úřady mají dru. Boučkovi teprve
ty zloděje — najít. To bude těžké dokazo-
vání . .
— Předčasné úmrtí nadějného českého učence.
Z Tišnova došel dne 30. října brněnských če-
ských redakcí telegram, oznamující, že tam zemřel
dr. J. V. Procházka, docent české techniky
Brně a kustod zemského musea, náhlým srdečním
záchvatem. „Mor. Orlice“ oceňuje vědeckou čin-
nost zesnulého obšírným článkem, z něhož vyjí-
máme: „V Procházkovi ztrácí česká věda borce
zylášť nadšeného. Byl Procházka pracovník tichý.
ale nadšený a neúnavný. Z jeho života budiž tu
uvedeno, že se narodil roku 1862 v Tišnově. Stu-
doval na reálce v Brně, pak i na technice brněn-
ské, z níž však brzy přešel do Prahy, kde byl
nadšeným studentem geologie. Tak nadšeným, že
se rozhodl věnovati se této vědě cele. Složil do-
plňovací zkoušku gymnasiální, aby mohl se státi
řádným posluchačem university, studoval tu geo-
logli a palaeontologii u prof. Nováka a Krejčího,a
dosáhl tu později také hodnosti doktora. Byl čin-
ným v říšském geologickém ústavě, později v při-
rodovědeckém oddělení musea král. českého. Od-
tud přešel na pražskou techniku, kdež se stal asi-
stentem prof. Slavika pro geologii a mineralogii.
Touha vedla ho však blíže jeho rodišti. Podařilo
se brzy, byl jmenován kustodem zemského musea
a brzy také docentem na české technice v Brně.
Jeho badatelská práce je obrovská. V moravském
Krasu konal veliká studia geologická, největší po-
zornost však věnoval Českomoravské vysočině, na
jejíž prvních výběžcích leží jeho rodiště. V Tišnově
samém konal geologická studia na Květnici a na
Dřínové. Výsledky svých studií ukládal ve vědecká
dfla a pojednání, jichž vyšla oelá řada.““ Pohřeb