ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bee9b300-7b27-11dc-b362-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
Slyšení u sultána. Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Princ J a Jiří Saský, kníže František Tecka rakousko-uherský velevyslanec v Londýně hrabě Mensdorff-Pouilly - Dietrichstei byli dnes představeni po selamliku sultánovia to první německým velevyslancem svob. pánem Marschallem a oba druzí anglickým vele- vyslancem O'Connerem a rakousko-uher- ským velevyslancem svob. pánem z Calice. Představení byli vyznamenáni sultánem řády. Hrabě Mensdorff-Pouilly-Dietrich- stein obdržel velkokordon řádu osmanského.
#2 alto_textblock #2
Domnělý úmysl císaře Františka Josefa — odstoupiti. Pod tímto záhlavím uveřejňují mnichovské »Neueste Nachrichten« dopis z Vídně, ve kte- rémž se praví: »Pověsti o císařově odstoupení roznášejí se z Pešti přese všechna vyvracení s neústupnou tvrdošijností. Jest v tom arci systém a úmysl. V Uhrách vědí zcela dobře, že císař nikterak nepomýšlí koruny se vzdáti a jest nevýslovnou pošetilostí, tvrdí-li se, že panovník »následkem politických potíží v Uhrách« unaveným se cítí a s trůnu sestoupiti chce. Neboť, nechť jsou tyto potíže jakkoli veliké, císař překonal za dosavad- ních 57 let svého panování už horší svízelea nebezpečí než jaké mu nyní hrozí z adressy pánů Apponya a Eötvösa a podceňoval by pa- novníkův vojenský cit a smysl pro povinnost, kdož by se domníval, že císař nyní vyhnouti se chce zodpovědnosti za rozhodnutí, jež v Uhrách se bude musit učinit. To vědí, jak už praveno, pánové v Pešti zcela dobře. Avšak oni, šíříce a oživujíce stále pověsti o císařově odstoupení, chtějí tím jenom politickou svoji agitaci novou vzpruhou roznítit. Tato štvanice nebyla by srozumitelna, kdy- by se nebral ohled na poměr mezi Ma- ďarstvem a následníkem trůnu. Ná- sledník trůnu není v Uhrách příliš oblíben a tam soudí se, že arcivévoda František Ferdinand Maďarů také hrubě nemiluje. V Pešti pak vyvinulo se domnění — zdali právem či neprávem nechci rozhodovat — že následník trůnu, až na trůn zasedne, pokus učiní, aby neobme- zené panství Maďarstva v Uhrách zlomil. Proti tomu chtějí se Ma- ďaři předem již zařídit, chtějí si svůj »národní státe vybudovat, s vo- ji vlastní, samostatnou armádu pod maďarským vedením si poří- dit a tak dále, aby pro pozdější dobu na všechny případy byli vyzbrojeni. Z tohoto přání a úmyslu plynou všechny jejich politické boje nynější. Avšak uherská krise trvá již dva měsíce, čásť voličů stává se netrpělivou
#3 alto_textblock #3
mohou slepci všem požadavkům dobré massáže Hostáti. Proto nelze uvésti podstatných výtel proti massáži slepců. Dr. Moldenhawer, který celý svůj život obě toval péči o blaho slepců, praví: „Kde se práce vidomého zcela bez kritiky za dobrou přijímá a malé nedostatky za bez významné se pokládají nebo se ani nevidí, zpy tuje se práce slepého očima Argusovýma a vy- skytne-li se nějaká závada, přičte se ihned na vrub slepoty. Tak docela nespravedlivě škodí se slepcům i když práce jejich s prací vidomých jest úplně rovnocenná.“ Skoro ve všech hlavních městech dály se již pokusy s výcvikem slepců k massáži. Ale je- dině Rusko, o jehož středověkém zpátečnictví závistivě šířené klevety též některým našincům líbiti se začínají, má v Petrohradě vzorně zři- zený první ústav pro výcvik slepců v massáži. Slepí masseuři ruští a japonští mají tedy nyní — neblahou náhodou — asi stejně hojně práce, uváděti zhojené údy svých, ve válce zra- něných rodáků k opětné životnosti a činnosti. Naproti tomu vídeňský operateur dr. Ger suny otázku o massáži slepců ve svém směro- datném referátu zkrátka odbyl malichernou na- mítkou: „Poněvadž nemocní již svou vlastn chorobou jsou rozrušeni, zajisté by neliběa těžce snášeli pohled na slepého masseura.“ Tímto bezpodstatným výrokem byl zájem o massáž slepců ve Vídni rázem utlumen a ná- sledkem toho též u nás. Avšak poměry ty jistě se zlepší, až důleži- tost fysikální léčby lázeňské vůbec bude u nás mezi lékaři a mezi obecenstvem lépe pochopena a oceněna. Jake vždycky, dopomůže i v tomto případě přirozený vývoj životních a zdravotních potřeb a pomůcek Hobré věci k náležité platnosti.
#4 alto_textblock #4
a druhá čásť jich hledí s obavami vstříc bu- doucnosti, tušíc, že z tohoto sporu parlamentní většiny s korunou Uhersku veliké hospodářské škody vzejíti mohou. Bojovnosti ubývá a ná- klonnost ke kompromisu vzrůstá. Vůdcové ostrého hnutí vědouce o tom po- třebují silnějšího dráždidla a takovýmto popudem má býti pověsť, že císař hodlá odsoupit. Ve vo- ličstvu má býti vzbuzen dojem, že je nebezpečí v průtahu, že se musí železo kouti, dokud jest žhavé a že musí být národní požadavky madar ské vynuceny, dokud je k tomu ještě čas .. Avšak úspěchu tyto štvanice míti nebudou.« Dopisovatel jmenovaného mnichovského o- gánu může míti ve hlavní věci pravdu, jeho vý- klad o vnitřní »ženoucí myšlence« a o významu kolující pověsti je snad správný, avšak on mýlí se jistě, domnívaje se, že bojovnosti v Uhrách ubývá a že touž měrou ochoty ke kompromisu přibývá. Události ukáží mu asi brzo, že se o povaze, smýšlení a vytrvalosti maďarského volič- stva klamal. Jeho věštba pak, že nynější zápa spolčených stran uherských nebude míti úspěchu, vzbuzuje u zkušených lidí jenom — úsměv.
#5 alto_textblock #5
Četnictvo. Instituce četnická, jež vznikla v době ba- chovského absolutismu, je nejpodařenějším vý- květem policejního státu. Jest pravda, že prů- během let akomodovalo se toto zařízení pomě- rům doby a že pozbylo valně svého původního odporného rázu, však zamlčeti nelze, že ze strany politické správy i dnes ještě všemožně se činí, aby obyvatelstvo nezapomnělo, čím bylo četnictvo původně a jaké bylo jeho povolání. I dnes ještě zneužívá se četnictva se strany po- litických a zejmena policejních úřadů ke špic- lovství a že přenášejí se na četníky úkolya funkce, jimž naprosto nemůže dostáti a které činí je na úkor služby, zřízenci nenáviděnými. Četník je dnes na venkově velikým pánem a činitelem nemalého vlivu. Četníku uloženo ne pouze bdíti nad bezpečnosti osobní a majetkem obyvatelstva, četnické relace jsou dosud nejdů- ležitějším pramenem z něhož čerpají okresní hejtmani poučení a smýšlení lidu o proudech, jimiž se dává unášeti veřejné mínění. U čet- níka vyptává se okresní hejtman na osobní vlastnosti vynikajících v okresu lidí a četníkovi zůstaveno, aby ve své zpravidla originální zprávě fotografoval duševní habitus člověka, o něhož se chef politického úřadu z toho či onoho dů- vodu interesuje. Nejintimnější záležitosti, k jejichž vyšetření a posouzení zapotřebí zvláštního taktu, pone- chává pan okresní hejtman četníka a jde-li oto má-li být ten či onen občan vyznamenán něja- kým titulem a řádém, má ve věci té důležité, ne-li rozhodující slovo — četnický strážmistr. Ba i o tom podává četník zprávu, hoden-li bás- ník, vědec, umělec státního stipendia, eventuálně mu přisouzeného. Pokládáme za svou povinnost připojiti k tomu, že četníky samé funkce tyto nijak ne- těší, naopak, že by si přáli, aby zbaveni byli povinností, jež správně ani plniti nemohou jež jsou na úkor dobré shody orgánů těch s občanstvem. Jestli poměr ten dosud je ob- stojný, nesluší přičísti zásluhu o to ani dost málo dozorčím úřadům — ani politickým ani vojenským — nýbrž tomu, že většinou jsou četníci slušní a rozumní lidé, kteří sami o to pečují, aby přátelské soužití s obyvatelstvem zbytečně nerozrušili. Dozorčí úřadové — jak jsme se již zmínili — naproti tomu jakoby jim poměr ten byl nevhod, všemožně o to usilují, aby četníci a instituce četnická vůbec stala s u obecenstva co možná neoblíbenou. V rozpočtovém výboru poslanci čeští Dvo- řák, Ryba a Stránský, k nimž připojil se též polský poslanec Grek, poukázali na to, co děje se najmě se strany četnického zemského velitel- ství a to zajisté za souhlasu ministerstva zem- ské obrany, aby četnictvo stalo se co možná hodně nepopulární a jak četníkům nakazují se věci, jež novým jsou toho dokladem, že pořád ještě centrálním úřadům jde mnohem více než o účelnost a obecný prospěch o panstv němčiny. Němčině a její povýšenosti že obětují všechno, takže mnohem většího hříchu dopusti by se četník, jenž by napsal české oznámení než ten, jenž by nechal uklouznouti loupež- nému vrahu. Dobře pravil posl. Grek, že nejeden četník, než by napsal německé oznámení plné chyba zjevných nesmyslů, raději nenapíše oznámení vůbec a právem tázal se posl. Ryba nového ministra zemské obrany, chce-li plniti sliby, uči-
#6 alto_textblock #6
něné stran četnictva jeho předchůdcem. Může-liž býti většího nesmyslu a větší nezákonitosti, než nutiti české, němčiny neznalé starosty obecní, aby potvrzovali v německých četnických knížkách věci, jimž ani za mák nerozumějí. A co si oso- buje zejmena pražské četnické komando, o tom drastický příklad uvedl dr. Dvořák. U okresního soudu v M. byl vyslechnut v jisté trestní věci četník. Toť se ví, že česky. Byv vyzván, aby podepsal protokol, odepřel to, dokazuje, že má to zakázáno, i žádal intervenujícího soudce za překlad do němčiny. Týž, jak přirozeno, to od- mítl, ponechav četníku na vůli, aby podepsal či ne. Četník konečně podepsal, ale ze strachu, aby neměl z toho potahování — byl již jednou disciplinován k vůli téže věci — učinil o tom oznámení. A co se stalo? Zemské četnické velitelstvo mělo odvahu »vyzvati« zemský soud, jako představený úřad, aby se postaral, by četníci nebyli nu- ceni k českým výpověděm. Četnický oficír opovážil se soudu diktovati, jak si má v úřadě počínati. Pan ministr zemské obrany vyslechl všechno to, co ale odpověděl na vyzvání, jak se chce za- chovati a chce-li dostáti slibům, jež byl učinil poslancům českým hr. Welsersheimb, když šlo o to, aby povoleni byli rekruti? Neodpověděl nic. Řekl pouze, že také on si přeje, aby četník s obyvatelstvem dorozuměti se mohl! Děkujeme pěkně, za milostivý tento projev. To by tak ještě scházelo, aby s každým četníkem vláčel se tlumočník. Co jedině omlouvá pana polního zbrojmistra Schönaicha, že nalezá se teprve několik dnů v úřadě a že snad o věci není náležitě zpraven, aspoň ne do té míry, aby ji mohl samostatně posouditi. Kdyby se ale do- mníval, že dáme se odbýti v těchto věcech tak, jak se mu zlíbilo a to definitivně, byl by na omylu. Jistí páni ve Vídni mají za to, jako by již byla ruka v rukávě a kabinet bar. Gautsche měl již vyhráno. Připomínáme, že Filipi, u něhož s panem ministrem zemské obrany se sejdeme, není daleko a že nejmenší nemáme chuti, dáti se týrat ar- mádní němčinou tam, kde armády žádné ani není, tím méně dáme si to líbiti v době, kdy Vídeň na Maďarech vyprosila si dvouletou lhůtu, po kteréž bude vůbec učiněn konec jednotné ně- mecké řeči velící a služebné.
#7 alto_textblock #7
Otázka válečného kontrabandu v anglické sněmovně lordů.
#8 alto_textblock #8
Z Loňdýna, 14. dubna. (C.-B.) Lord Resy obráti pozornost panské sněmovny k otázce válečného kon- trabandu, za kteroužto příčinou vyměněno s Ruskem několik úřadních dopisů; táže se dále, zdali vláda přijala pozvání presidenta Roosevelta ke druhé haagské konferenci míru a zdali na konferenci té jednáno bude též o válečném kontrabandu a postavení neutrálních velmocí. Ministr zahraničních záležitostí, markýz of Lansdowne, odpovídá, že pokud jeho ressortu se týká, nemůže s obzvláštním nějakým uspo- kojením vysloviti se o výměně listů s Ruskem, nebot právě tato korrespondence jest svrchovaně neutě- šenou illustrací neblahých poměrů, ve kterých, pokud se týče důležitých otázek mezinárodního práva, za- hraniční politika právě se ocitá. Prohlášení anglické vlády o nárocích, jaké má oproti Rusku, nezůstalo však zcela bez výsledku. Ruská vláda přiznala angli- cký výklad že potraviny a některé jiné předměty jen podmínečně a nikoliv paušálně dlužno považovati za válečný kontraband. V příčině otázky uhlí, kterou Anglie hájila, že také jen za jistých podmínek smí býti považováno za kontraband, bohužel setrvala ruská vláda na svém původním stanovisku a to přese všech- ny anglické důkazy i zjištěnou okolnost, že plnomoc- něnci Ruska na berlínské konferenci v roce 1884 právě zcela opačné stanovisko zaujali v příčině otázky uhlí. Ačkoliv Anglie v záležitosti této se strany Ruska ne- obdržela tedy uspokojivé odpovědi, přece dlužno se zadostiučiněním poukázati na výsledek, jaký jeví se v celé akci v tom, že ruský ministr zahraničních zá- ležitostí, hrabě Lamzdorf, vydal dodatečná na- řízení, věci té se týkající. Řečník konstatuje, že žádná anglická loď, vezoucí válečný kontraband, od léta minulého roku nebyla ruskými křižáky zadržena. Po- kud týče se pozvání ke druhé konferenci míru v Haa- gu, jež došlo od státního sekretáře Haye, praví řeč- ník, že má na programu četné zajímavé body k pro- jednání a to zejmena otázky práva a povinností neu- trálních velmocí, zvláště pak záležitost válečného kontrabandu. Pozvání americké bylo anglickou vládou bez průtahu přijato arci s tou výhradou, že anglická vláda v příhodné době uváží, které otázky mají kon- ferenci býti předloženy. Americká vláda s návrhem druhé haagské konference míru bez výjimky došla souhlasu, ale téměř všechny státy vyžádaly si výhrady v příčině programu jednání a projednávaných otázek. V jediném jen případě dala jistá velmoc na jevo, že nehodlá se zúčastniti konference míru potud, pokud trvá válka rusko-japonská. Pokud se týče otázek, jež na konferenci mají býti projednávány — praví řeč- ník — bylo by si přáti, aby všechny velmoci se pře- dem na programu usnesly. Anglická vláda, jež pova- žuje za nezbytně nutné, aby ohraničilo se všemi mož- nými prostředky území, na němž se válčí, a aby vzniklá tím utrpení a škody na nejmenší míru byla zredukována, vítá návrh Unie americké srdečněa v příhodný čas připojí se s radostí po bok Spojených