Strana 2.

NARODNÍ LISTY

26. května 1909. Číslo 144.

rámcem habsburského mocnářství. Idea státníhu federalismu, jež nevyhledává žádné hegemonie. nýbrž chce rovné právo všech národů i občanů, je pravou a skutečnou slovanskou myšlenkou v Rakousku, ale ona je nyní slovanskými poli- tiky Rakouska úplně opuštěna. A právě federac rakouskou měl na mysli Palacký, když pravil kdyby nebylo Rakouska, že bychom si je musili utvořiti. Přiměňuje-li se výrok tento ke každé státní formě Rakouska, děje se to neprávem. Jestliže za našich dní sami rakouští Slované a jich politikové nemyslí na zfederalisování Ra- kouska, není nikoho, kdo by na to myslil. Jen federativné zřizení dalo by Slovanům rakouským tu platnost, která jim podle práva hisorického i přirozeného přisluší. Ve federaci rakouské Němci i Maďaři byli. by rovnoprávnými členy spolku národů, ale Slované by tím nedostali m- terialnou převahu nad Němci, Maďary a jiným národy neslovanskými. Nebylo by tedy austro- slavismu ani potom. Austroslavism není žádnou ideou, ale je strašákem, kterým němečtí a maďaršti politikové své národy straší, aby je popouzeli ukazováním na fingované nebezpečí. Nazval jsem austro- slavism fikcí. Nyní dodávám, že se mi spíše jev. fikeí německou, než slovanskou. Tím ovšem odpadají všecky kombinace, zalo- žené na austroslavismu. V austroslavism nen možno ani doufati, ani se ho báti. Důvody a vývody Jos. Holečka pře- svědčily všecky přítomné kromě gen. Vo lo di- mirova, jenž na konci schůze prohlásil je z pessimistické, a on že se přidržuje svých přáte optimistů, kteří jej austroslavismu učili. Jurij N Miljutin se rozhovořil o poměru staroslovan- ství a povoslovanství, ukázal, že „pravoslaví eamodržaví a národnost“ se podstatně různ v učení slavjanofilů a v praxi vlády, a vyvedl že žádné zásadné různosti mez staroslavisty a novosluvisty není Vyslovil podiveni nad tím, že s ideou anstrosla- vismu někteří rakouští Slované cestují k Slova- nům mimorakouským, A. A. Bašmak ov v uhlazené řeči mluvil o tom, že Slované p politických snahách mají vždycky cíle ideálné čímž se liší od jiných národů. Na př. sympatický Chéradame nemůže slovanské myšlence roz- uměti jinak, než jako obchodní výměně a vzá- jemnosti mezi slovanskými státy. N. N. L v o s nadšením mluvil o českém lidu, jejž vidě loni, o jeho vzdělanosti, organisaci a o domokra tismu českého života. V Čechách je co vidět. čemu se učit a co milovat. A možno to bez austroslavismu. M. V. Krasovský nakresli austroslavism jako antithesu slovanské myšlen- ky. P. A. Kulakovský vítal novoslo- vanství jménem starého slavjano- filství a prohlásil, že Rusko nerozchvacuje Polsku a že království polské jedva se Alex- andru I. podařilo vyrvati Němcům, pod nímž by nyní mělo osud Poznaňska. V. A. Maklakov prohlásil se za přesvědčena, že není „Austro- slavie“, ale za to je „Austrogermanie“, jež ne- může býti novoslovanům milá. Mluvili ještě pp. Nikanorov, Rovinský a Vergun, na- čež polemikou hr. VI. A. Bobrinskéh s gen. Volodimirovem zakončena památní schůze, která je silnou korekturou omylů, které rusko-slovanskou veřejnosti obshaly od lonského „slovanského týdnu“ v Petrohradě a byly stup- ňovány zájezdý prof. Grabovského a Štěpána Ra- diče do Ruska.

Pojednávaje o poměrech policie v Praze žád za zřízení II. policejního komisařství na Král. Vino- hradech, komisařství ve Vršovicích a rozmnožen úladníků v Žižkově. Pojednal o postupových pomě- roch úřadníků i mužstva u polic. ředitelství v Praz a žádal za zlepšení poměrů sluhů, strojníků a topičů ve všeobecné nemocnici v Praze. Posl. Marckhl poukazoval na nepříznivé stavov- ské poměry úřadních lékařů. Posl. Šillinger naléhal na potvrzení nového mo- ravského zákona zdravotního a brojil proti tomu, ž při komisích se leckdy používá úřadni- ků, neumějících česky. V odpolední schůzi posl. Ploj pojednal o naléhavé reformě politické správy. Posl. dr. Adler kritisoval nejprve výnos, aby se úřadníci nedali vésti poslanci. Přicházejí jako děl- nici státu, aby se svým zaměstnavatelem vyjednávali V tom není polilický vliv tak povážlivý jako tam, ko jde o individuální úřadníky, jako politický vliv jednollivých poslanců na individutl- ní udílení míst a tu nám není ničeho známo že by se byly poměry změnily. Řečník poukazuje na dolaz po vídeňských vol bách a žádal, by správa sanilní organisace byla vy maněna z odvislého poslávení. Posl. V. Kollář prohlásil nejprye, že desavouová ní jeho včerejší řeči posl. Srámkem, jakoby b nemluvil jménem celého českého národa, byto úplně zbytečné, poněvadž přirozeně mohl tlumočiti pouze slapovisko české strany agrární, neboť usnesení slo- vanské jednoty tu nebylo. Posl. Šrámek nebyl však ani oprávněn podati protest jménem českého národa nýbrž nanejvýše jměnem vlistní strany. Čeští agrár- níci nemehou míti k nynějšímu ministru vnitra dů věru a nemohou naň nijak spoléhati. Všechny česk strany, také radikálové a sociální demokraté jsou z jedno v tom, že ministr vnitra cítí proti- česky a zavádí do správy pravého stře- dověkého policejního ducha. Jeho roz- sáhlá opatření proti domnělému protivojenské- mu hnutí v Čechách, která měla vtisknouti české- nu lidu znamení velezrádců, dokazují to nejlépe Měla býti diskredílována dobrá pověst českého lidu aby byl také politicky oslaben. Čeští agrárníci ne- budou moci chváliti správu min. vnitra dříve, doku nebudou při politických úřadech dosazeny také or- gány zemědělské. Existuje mnoho zeměděl- ských zákonů, které jsou jen na ppíře, poněvad právníci politických úřadů nepřikládají jim žádné ce- ny. Za celého řepařského hnutí v Čechách s ukázalo, že politické úřady vynaložily všechno na ochranu dvou, tří cukrovarů, kdežio schůze řepařo snažily se překaziti. Řečník zmiňuje se o odstrkování českých úřadníků v minislersivu a o nedostatečném zaří- zení zemských a okr. úřadů politických. Při tom po znamenává, že kompetence mezi místodržitelstvím ministerstvem měla by býti přesně vymezena. Místo- držitelství zná místní poměry lépe a měla by se mu poskytnouti větší volnost pohybu. Dále žádá, by byla postátněna policie v Brně, Opavě a Liberci, byly zlepšeny poměry lékařů a okr. tajemníků. Třeba zvý- šiti subvenci pražskému dobrovolnému sboru zá- chrannému a bráti zřelel na požadavky soukromých úřadníků v příčině pojišťování. Konečně přimlouval se řečník, aby příští sčítání lidu dělo se na základě mateřského jazyka Ministr vnitra šl. Haerdil promluvil především

o zdravotnictví.

Bude brzy 39 let, co nabyl platnosti zdravotní zákon. Pokrok v těchto létech je dálem součinnosti všech či- nitelů. Ovšem nejsme u konce. Je veliká práce, jíž třeha ještě vykonati. Připouští, že třeba reorganisan ústředny státního zdravolictví a líčí, v jakém roz sahu ji hodlá provésti Přikázal zdravotnímu odboru vše, co souvisí s zdravotnictvím v rámci ministerstva vnitra, přede- vším zákonodárství, potom všechny sptávní zdravoln záležitosti. Hodlá však též svěřiti všechny osobní zá- ležitosti do rukou zdravotního referenta. Chce, aby měl veškeru autoritu a mohl navrhovati a provádět reformy, potřebné pro zdravolnictví.

ministr na mysli a jakou považuje za nutnou, aby mohly býti největší úkoly vykonány. K úkolům těm náleží především uskutečnění zákona o epide miich. Až se tak stane, poskytne značnou pomoe aby se mohlo za větších epidemií zakročiti. Dosu- vadní činnost v tomto oboru nebyla zcela bezvýsled- na; správě zdravotnictví poduřilo se v mnoha přípa- dech epidemie omezit a odvrátiti. Při potlačování li- dových nemocí je tuberkulosa, ktorá staví zdna- votní správu před jeden z nejdůležitějších a nejobtíž- nějších úkolů. Sotva která jiná nemoc tak zhoubně zuří mezi lidem, jako ona. Zatím založen fond pro tuberkulosní, jemuž z přebytků rozpočtových byly přikázány dva miliony a lze doufati, že butle lze tute dotaci zvýšiti. Mimo dotace na epidemie poskylo- valy se ještě značné subvence. Při stavbě veřej- ných nemocnic bylo usilováno, aby osoby tuberku- losní byly odděleny od ostatních nemocí ve zvlášt ních pavilonech. Bude jednou z hlavních úloh zdra votní správy, aby v tomto oboru byla zcela vážn prováděna další opatření. Na pollačení malarie učinila vláda, velmi váž ná opatření. V r. 1908 byl na to věnován značný ob nos a v rozpočtu na rok 1909 je 100,000 K. Nový re ferent zdravotních záležitostí odebere se sám do Dal- macie studovati poměry. Další důležilou činností vlády je

podporování assanace

Zde jsme ovšem už předení tlačení do druhé řady Provádění assanace je věcí autonomních správ. Obce vykonaly mncho, země je podporovaly a také státní správa snaží se o pomoc ze státních prostředků. Le tos navrhuje se, aby dřívější úvěr pro všeobecné zdra- votní záležilosti byl zvýšen o 180.000 K, avšak jes už nyní úplně vyčerpán poskylováním subvenci n různě vodovody. Přičiní se po případě o úvěr do- datečný. Vláda obírá se nyní velice důležitým záko nem, jehož předmětem jsou slavovské poměry zdra votního personálu: Řádem lékařským a zákonem o lékárnických kom orách. Co se týče vystčhovalectví nelze přiznati, že posledních letech tak tuze vzrostlc. V roce 1908 po- kleslo zvláště následkem hospodářské depresse Americe. Počet vystěhovalců letos opět stoupl, ale ne v míře, která by přesabovala vzrůst vystěhova- lectví v lélech minulých. Poměry vystěhovalců, ze jména ve Spojených státech, jsou ovšem velmi špat né a úřady činí vše možné, aby obyvalelstvo varo- valy před ukvapeným stěhováním se do Ameriky Agendy podníků vystěhovaleckých se co možno kon Irolují, ale zlořády pollačí ze teprv, až bude záko- o vystéhovalectví. Přecházeje na vlastní pole

politické správy,

sděluje ministr, že dolaz po vídeňských vol bách byl zaslán dolnorakouskému mistodržiteli, aby podal zevrubnou zprávu, která však dosud nedošla Ke stižnostem do policejní správ odpovídá ministr, že tato je vždycky ve volmi vážn siluaci. Dostává se, majíc pečovati o zachování po řádku, snadno do konfliktu se všemi stranami, ktere snaží se uplatniti své politické aspirace s jistou roz hodností. V Čechách bylo vážnou povin ností úřadu učiniti nutná opatřen proti velice povážlivým a velice peli tování hodným zlořádů m. Reforma správy jest obtížná ssma. o sob a zejména se zřetelem na poměry v Rakousku. Po- mocí vynikajících odborníků podaří se snad rozřešit také tuto otázku, neboť byrokraté sami nebudou n- kdy a to tak učiniti. Avšak třeba míti na paměti, že taková reform stojí peníze. Dále třeba pokdy a ko- nečně klidnějších poměrů, než jsou nynější. Co se týče

měry, Vláda — jak se podolá — nemá dobr vůle k nápravě těchto poměrů. Proná- sledování protimilitaristického hnu- tí v Čechách je nesmysl. Nepodaří se žádné vládě v Rakousku předpisovat národům názory a politické přesvěd- čení. Politická správa v Čechách otřás la každou zákonitou autoritou a práv- ní bezpečností a to škodí státu více než zemi nebo dělníkům. Konfiskačn praxe v Čechách rozhořčuje obyvatelstvo. Vláda vzdor boykotovému výnosu se zdráhá chrániti bov- kotované české dělníky v uzavřeném území ja- zykovém, proto, že prý dělníci nespadají pod zákaz boy kotový. Řečník navrhuje, aby vláda usilovala o to, ab v Praze konečně byla zavedena pitná voda a na- vrhuje, aby postátněny byly léčivé prameny a stud- ny se zdravou vodou, příští sčítání lidu bylo pro- vedeno na základě národnosti a bylo zabráněno ka- ždému teroru při tomfo sčílání. Posl. Maštálka lituje, že pomdy výboru vedlou se tak, že politické rozpravy nejso vlastně možny. Řečník omezí se na politickou správu v zrálovství českém, na personální poměr u místedržitelství a okresních hejtnutanství. Vytýki že z Čech jest povoláváno málo politických úfadníko do ústředních úřadů. Navrhuje resoluci, aby upraveny byly poměry okr. lékařů. Dále zmiňuje se o postavení okr. sekretářů u politických úřadů, kri- tisuje poměry u pražské policie, žádá, aby upraveny byly postupové poměry pol. úřadníků a přimlouv se za zřízení dvou nových okr. hejtmanství v Hum polci a v Hořicích. Konečně chec revisí nadací a zřízení n dační komise u místodržilelství, přímlouvá se z přiměřenou podporu pražské záchranné stanice, jakol i za podporu spolku „Manes“ z fondu pro propůjčo- vání titulu dvorních dodavatelů. Posl. Staněk mluvil o poměrech u místodr žitelství v Brně a u politické správy vůbec Dokazoval číslicemi, jak jsou Čechy a. Morava zkra- covány. Žádá procentní zastoupení českého národ při obsazcvání úřadnických míst v ministerstvech veškaré politické službě, dále větší podpary pro za- kládání vodovodů, zvláště ve venkovských obcíc a rychlejší vyřizování příslušných žádostí. Posl. Malik brojil proti připuštění české spol kové řeči ve Vídni a doporučoval pohřbíváná ohněm Posl. Šrámek si stěžoval, že na valkou škodu sociální hygieny byla přikázána bytová pěče mini- sterstvu práce a tak byla odňata bezprostřednímu vlivu zdravotní služby. Požaduje pozemštění poji- šťování proti ohni se státním záručovacím fondem dále navrhuje postátnění soukromého pojišťováni životního. Naproti dru. Bachmannovi poukazoval na Brne a Opavu a dovozuje, že na př. v celé Mforavě jest pouze 11 správců okr, hejtmanství Čechy. Dále žádá aby sčítání lidu se provádělo dle národnosti a nikol dle obcovací řeči Po doslovu sví p. Morseye rozpočet m nisterstva vnitra byl přijatt a resolučn návrhy postoupeny vládě k úvaze. Přiští schůze bude zejtra a na řadě Fudou rozpočty ministerstev spravedlno sti vyučování.

Sensační obvinění proti belgickému ministru financí. Socialistický poslanec za Ostende Dnyle obviňuje veřejně finančního ministra L ie- beerta, že k vůli nezákonitému zakryti schodku sáhl — a již od 3 let — na fondy, jež měly býti nedotknutelny. Vzal na př. deset milionů franků z příspěvků do starobní pokladny, aniž použiti jich veřejně bylo zaúčtováno i ačkoliv dle zákona z r. 1900 nesmí se tak státi bez vědomí a svolení parlamentu. Dnyle žádá, aby parlament pohnal ministra tohoto pro bídné jeho hospodářství před soud

Italská lodní předloha. Jak se oznamuje z Říma, předložil ministn námořnictví požadavek na 440 milionů lir, který se má rozděliti na 6 let. Úvěr ten se žádá zejména pro stavbu čtyr obrovských lodí typu Dreadnought a devíti menších lodí: Těchto dnů vyšla brožura bývalého mlini stra námořnictví, který též vedí ministerstvo zahraniční. Hlásá nutnost velkolepélh zbrojen! námořiního a působl sensačně. Má významný titul »1912«, letopočet, kdy vy- prší trojspolek.

Denní zprávy.

V neděli svatodušní vyjde veliké číslo »Národních Listů« se zvláště bohatým obsahem. Za tou příčlnou, jakož i z toho důvodu, že Ústřední hospodářská společnost v týdnu svato- dušním pořádá v Král. Oboře obvy- klou jarní hospodářskou vý- stavu ve velkých rezměrech a že »Národní Listy« po celý týden trvání této výstavy zvláštní, pro odborníka i laika zajímavou i poučnou vý- stavní přílohu přinášeti budou, žádáme své pp. inserenty, aby j i nyní, ve vlastním zájmu, dodali nám Insertní rukopisy pro toto veliké ne- dělní číslo určené, aby pozduím do- dáním úprava inserátů a technické výkany netrpěly, Dodatky a opravy insevátů již dříve objednaných mohou býti v sobotu dne 29. t. m. poune do 12. bod. pol. vyřizovány. — Nové in- seráty přijímati se budou pouze do 6. hodiny večerní. Po svátcích vyjdou »Národní Listy« teprve v úterý dne 1. června v obvyklou hodinu po- lední, tak že budou 24 dne vy- loženy. Na to pp. interesenti zvlášt se upozorňují.

Z parlamentních výborů. z Vidně, 25. května. (K. k) V dopolední schůzi rozpočtového vý bor za rokování

o

o rozpočtu min. vnitra posl. Choc kritisoval správu a vytýkal ministru Haerdilovi, že v Čechách zrušil svobodu tisku a prá- vo shromažďovací, spolčovací zákon učinil ilusornín a zavedl policejní dohlídku na úřadníky, ba i soudce Chtěl také zničti jeho stranu, co ale nepovedlo se Politická správa v Čechách musí se nyní starat jen o špiclovství, admini- strace sama zůsťává stranou. Čechy maj málo politických úřadníkův. Většinou nejsou definí- tivní Větší díl vyšeiřováni obstarávají četníci. Pro státní správu je nutný zákon v příčině řízení. Auto- nomii třeba exekulivy Berní referáty u okr. hejt- manství mají být organisovány samoslatně. Pokuo jde o veřejnou bezpečnost, nadržuje se Vídni

Hudba.

+ Z pražské konservateře. Na 31. května při padne sté výročí smrti Josefa Haydna. Haydn právem bývá nazýván otcem moderní hudby instru mentální. Dalť jí základ svými symfoniemi a svou dosud svěží hudbou komorní. Nebyl sice v oběm bez předchůdců, nieméně teprve jeho výtvory vztyčují jak duchem, tak formou mezník, od něhož začíná nová doba hodebního vývoje. Rodák německo-brodský Jan Karel Stamitz a škola mannheimská, učitel Gluckův Giambattista Sammartini, Francouzové Gosseca Grétry již před ním pěstovali symfonii a kvartet, ale Havdnovou zásluhou jest vnitřní pr pracování sona- tové formy, její rozvinutí a obsahové prohloubení. ustálení vět na přincipu uměleckého kontrastu zidealisování tanečních forem, jmenovitě menustiu Také v bohalé rozmanitosti, a svěžesti myšlenek nikdo z předchůdců nemohl se mu vyrovnati, Teprve Mozart a Beelhoven postoupili dále i výše, ale ani oni nezatemnili ho úplně. Je to především humor Haydnův, který žije dále a stále. Co se týče jeho předehůdců, dlužno pak dodati, že sotva Haydn o stejných jejich pokusech věděl, aspoň jistě ne o všech, když roku 1759 složil prvou svoji symfonii. Neboť časové rozdlly, vyjímaje Samartiního, jsou vět- šinou tak nepatrné, že na tehdejší volné tempo sdě- lování myšlenek stěží se mohl s nimi seznámiti. Splše lze předpokládati, že věc vznášela se jaksi v vzduchu. Duch hudby tihl k vytvoření nových forem a na nejrůznějších místech dochází tento vnitřní tlak, tato zralost zroditi cosi nového k nutnému svému projevu Haydnem uskutečnilo se to na své době nejdokonaleji. Jim zrodila se moderní symfonie, a nás Čechy může těšiti, že stalo se tak na české půdě, v pošumavském zátiší lukaveckého zámku. Z českých institucí vzpomněly Haydnova mémo- rialu zpěvácký spolek »Lumír« za zdatného přispění kladenské filharmonie a nyní konservatoř, jejímuž pedagogickému poslání oslava klassika velice přiléha. Pořad, výborně řízený ředitelem konservatoře, panem Jindřichem z Kanů, hleděl co nejvšestranněji osvětlit význam oslavencův. Za operní, nejdříve za- padlou jeho činnost zvolena předebra k opeře »Ne- obydlený ostrov« (Llisola disabitata) v instrumen- tální úpravě Jos. Liebeskinda. Koncertní tvorba za- chycena jaksí jen ze strany — violoncellovým koncertem, jejž z rukopisné črty doplnil David Popper. Znamenitý, bobužel všsk příliš po zevním eflekt honící se tento virtuos, nedovedl vždy stejnoměs ně dodržeti prostý ráz a nenucenost mistrovu a vnutii dílu mnoho cizorodých tretek bravury. Prof. J an Burian sehrál dílo technicky i přednesem doko- nale. Kantáta zastoupena byla zvukomalebnou škladbou »Buuří«, jež jeví příbuznost s větším dílem mistrovým, »Čtvero ročních počnsů«. Sbor zpívai velice zdarile, svědče o píli, kterou jmenovitě správné intonaci prof. Spilka věnuje, a vyzvedl deskriplivní slránku día. Koncert zakončen symfonií londýnskou (B, z r. 1791), z níž nejen věty rychilého pobybu,

Vrchní zdravotní rada je také přetížena neobvykle velkýmí počtem agend. Reorganisace, na níž ministr pomýšlí, čelí k tomu. aby počet jejích členů byl značně rozmnožen a byly zřízeny odborné sekce, jež vyřizovaly by záležitosti nepatřící bezpodmínečně do plena vrchní zdravotní rady, takže plenum, jež bude velkou a následkem toho přece poněkud těžkopádnou korporací, bude s scházeti jen, bude-li mu jednal o neobvykle důleži- tých otázkách, týkajících se všech sekcí, anebo bude-l některá odborná sekce soudkti, že některá záležitos měla by se předložiti celé zdravotní radě k do- brozdání. Toto zařízení poskytuje též příležitost, aby vedl znamenitých odborníků ve Vídni byli povoláni též odborníci z různých zemí, protože znaj prakticky skutečné poměry jednotlivých zemí. Pokud jdeo

organisaci státních lékařů, byl zákon z roku 1896 dobrý, avšak již nepostačuje. Poměry stál. lékařského personálu jsou smutné, po- stup neodpovidá jeho vzdělání ani zodpovědnosti Ministr učiní co bude v jeho moci, aby poměry ty byly zlepšeny To by byly obrysy zovnější organisace, jakou m

nýbrž i adagio zachovalo si dodnes ranně čerstvou působivost. Dirigent i výkonnost mladistvého orch- stru stáli tu nejvýše z celého večera, takže pořud jevil se dobře vystupňován. V několika dnech na to následovavší 4. večet solový poskyti celé řadě žáků tužiti se před veřej- ností a ukázati, jakými cestami bere se výchov ústavu a jakých dociluje výsledků. Velmi efektně působilo provedení Sittových »Lístků do památníkue unisono celým violovým oddělením prol. Lachnera. Dumavý nástroj měl v tom množství zvláštní barvité kouzlo a hoši, většinou nejmladší hráčí, ponořili se v úkol se zápalem. Dále byly zastoupeny třídy prol Königa, Jiránka, Trnečka, J. Buriana, Mařáka, Fr Černého. Posléze jmenovaný uveden byl zaroven i jako skladatel ušlechtilou »Koncertní balladou« pro kontrabas. Nemožno mi tu všech chovanců vypoči távati, kteří se toho večera jaksí z kukly žákovské na veřejnost klovali a tu nesměle, tu směleji a od vážněji k prvému letu chystali. Výkony všech značily se tu píli více, tu více nadáním. Ovládnutím ne- obyčejně k memorování nesnadného a nevděčného houslového koncertu Regerova upozornil na sebe Flor. Krebs, pěkným tonem sl. Hedvika Kalova v Saint-Sačnsova »Rondo capriccioso«, z klavíristek sl. Karla Humhalova v Moszkowského »Caprice espagnole«. Slibnou kantilénu i techniku o talentu svědčící, ještě však více píle vyžadující, rozvinul Václav Kefurt v Moliquově D-dur koncertu pro violon- cello. Deklamační oddělení pl. Ot. Sk lenářové- Malé vyslalo tentokrát dva velmi dobré přednašeče, Jaro- slava Tyla a Viktora Lišku. Poslednímu dotvrdila úspěch výrazného přednesu krásná báseň Vrchlického »Valkyra«, jež přímo volati se zdá po melodrama tickém provédení.

—.

Různé zprávy. = III. hudebně-vědecký sjezd mezinárodní hu dební společnosti, spojený s oslavami Haydnovými ustavil se včera ve Vidní a zvolii Mackenzie (Lon- dýn) předsedou, don Amellia (Montecasstno), Aubrya (Paříž), tajného radu Kretzschmara (Beriin), maestrn Perose (Řim), ředitele Somaka (Wasbington) a prof Wagnera (Švýcarsko) místopředsedy. Sjezdu zůčastn se zástopei skoro všech statů. = Výprodej u krále Leopolda. Z Paříže, 25 května. Dvanáct obrazů, jež zdejsí obchodník s umě- leckými předměty koupil z galerie belgičkého krále Leopolda, jsou díla Rubensova, Hobbemasova, Te- niersova a Halsova. Dva obrazy Rubensovy byly opět prodány do Frankfurtu. O juden obraz Ruben sův, jejž král Leopold cení na jeden milion franků se posud vyjednává. Obrazy moderních belgickýcl mistrů dostanou domácí musen a rodinné obrazy ná stupce krále Loopolda.

reorganisace úřadů ministr dovozuje, že teď při každé reformě správy muší sáhnouti se k decentralisaci. Nic nen trapnějšího, než když se ústředna topí v drobných otázkách dne, poněvadž tím odvrací se od velikých úkolů organisace a připravování zákonů. Decentrali- sace zdů se za poměrů v Rakousku spočívati v roz- množení polilických úřadů. Úkoly politických úřalo steuply nesmírně za posledních třiceti let Politické úřady stávají se pomalu strojí na vy- řizování akt. Okr. hejtman, jak si jej představuje ministr — jsou takoví, zejména ti, kteří spravuj poměrně malé okresy — má jíti mezi obyvatelstv má poznávati poměry ve svém okresu, seznamovat se s lidmi a věděti, která přání v okrese rozhodují. Měl hy poskytnouti pomoci tam, kde jí třeba. Jsou dvě cesty, aby dosaženo bylo tohoto cíle. Cestu, aby pro různá odvětví správy byly zřízeny zvláštní úřa- dy, považuje ministr za špatnou. Tím stává se sprá- va ještě komplikovanější. Druhým prostředkemje zmenšení teritoriálních okresů správních. K tomu však třeba opět peněz a času, peněz proto, že každe rozmnožení znamená zvýšení vydání, a času proto že pěrsonálu je poskrovnu. Ministr hodlá vyšetřiti poměry v jednotlivých zemích za pomoci zemských politických úřadů a potom ustanoviti plán pro roz- množení čkr. hejtmanství. Jako ideál si předsta- vuje, aby vždy ze dvou soudních okresů byl zřízen jeden okres politický. Nejnepříznivější poměry jsou u zemských politických úřadů velikých zemí. Jsou tal zahrnuty prací, že ji zdolati nemohou. Vláda proto učinila návrh na zřízení

krajských úřadů.

Jimi dosáhlo by se, co musí bezpodmínečně být označeno za největší výhodu každé správy. Správn úřady dostaly by se do bližšíha styku s obyvatel- stvem. Jest nejdůležitějším požadavkem, který lze klásti na správu, aby přispívala ku povznesení bla- hobytu lidu a to je pro ni možno jen, jeli informo vána o lokálních poměrech. Ministr zabývá se pak otázkou

řízeni.

Za rozpravy navržená resoluce stanoví theoreti cky uznané zásady. Avšak v případu bezvýjimeč ného jich provádění vznikly by veliké nesrovnalosti Úkoly politické správy jsou tak různé, že by bylo velikou chybou, kdyby se všude zaváděly jednotné normy. Co se týče trestního řízení byl by minist ovšem pro to, aby toto řízení bylo veřejné a bez- prostřední. Řizením mandátním, jehož b příští zákonodárství mohlo ve větší míře použíti mohlo by za jistých kautel nastati podstatné zlep- šení. V oboru řízení aktového a kancelár ské práce byla inaugurována reforma a má vuž nyní výsledek. Záležitosti vyřizují se rychleji a prote hodlá ministr nový kancelářský řád za- vésti všeobecně. Peměry u pražského pol. ředitelstv jsou politováníhodné. Hodlá je dle možnosti zlepšit přiměřeným rozmnožením policejních úřadníků. S zřetelem na útoky na jmenované policejní ředitel- ství konstatoval ministr, že vývody jednotlivých řečníků „spočívají prý nepochybně na nesprávných informacích.- Ministr pomýšlí na opatření, aby zlepšily se sluzební poměry okr. tajemníků. Připouští, že některé úřady mají skrovný úřadnický personál. Ji- nak je však notorickým faktem, že naše správa jes oproti správám ostatních států nesmírně marno- tratná v tom směru, že používá právníků ku pracím k nimž taková pracovní síla není žádoucí. Ministr hodlá zavésti novou kategorii úřadníků s kvalifikaci absolvované střední školy, kterých po- užívalo by se jako konceptní síly II. třídy avšak ni- kterak nezatlačovali nynější úřadníky. Účiní parla- mentu přiměřený návrh ve formě zákona. Posl. dr. Bachmana naléhal na reformu politi- cké správy. Mluvě o sčítání lidu, tvrdil, že třeba trvati na kriteriu obcovací řeči. Dále si stěžoval na domnělé pokusy pražského magistrátu vnucovati v přeneseném oberu působnosti německému obyva- telstvu českou úřadní řeč a ochranu německe- ho kasina v Praze prohlásil za jeden z nejtěžších úkolů pražského pol. ředitelstva. Posl. sv. p. Battaglia vytkl nutnost nejrychlej šího provedení technické správní reformy při poli tických úřadech a vyzývá jmenem polského klubu vládu, aby co nejdříve podala předlohu o úpravě vy- stěhovalectví. Posl. Němec pravil, že sociální demokratě žádaj na vlédě a na jejích úřadnícých pestranné prováděn zákonů. U pražské policie pamují neudi zitelné po-

Politické zprávy domácí. V Praze, 25. května. (Sněmovn volby v alpských zemích.) Včera roz- hodovalo se ve Štyrsku o 34 sněmovní man dáty za města a obchodní komory. Kurie tyto byly dosud v držení liberálů a také včerejs volby vypadly v jich prospěch. Ve městech, jež mají dle nového volebního řádu 28 poslanců zvoleno 25 liberálních Němců, jeden liberáln Slovinec (dr. Kukovec) a ve dvou okresíc přijdou do užší volby liberálové s německým radikálem v jednom a křesťanským sociálem v druhém okrese. V obchodních komorách zvo- leno šest liberálů. Poněvadž šlyrská velkostat kářská kurie je ústavověrná a zvoli tedy 12 německých liberálů, jest tím už dán obraz nového štyrského sněmu. Ve sněmovně, majíeí 87 členů, z nichž jsou tři virilisté (dva bisku- pové a rektor univarsity), bude německých fibe- rálů všech odstínů 48, něn.ockých klerikálů i s biskupy 21, socialistů 5, slovinských kleri kálů 12 a slovinský liberál jeden. Sněm štyrský bude tedy valnou vělšinou liberálný. V Praze, 25. května. (Diskuse polská.) Uvádíme ješté několik polských časopiseckých hlasů o rozmíškách v polském kole. » Nová Ref « má za nemožné, aby polské kolo pro oka- mžitý zisk se vzdalo svých dávných tradie sloužilo Němcům proti ostatním rakouským Slo- vanům. Nechce-li si polské kolo zasloužiti výtku že svou politikou dopomohlo k obnovení a se- sílení německé hegemonie v Rakousku, musí s vynasnažiti, aby do většiny byly přivábeny aspon některé strany jiných národů. Polské kolo může nadále udržovati přátelský poměr ke stranám německým, ale podporováním Němců nesmí jim dodávati odvahy k odmítání všelikého doroz- umění s Čechy a vůbec slušných požadavků ji- ných národů. Návrh posl. Stapiňského jest prý výstrahou pro Němce, aby se durozuměli s Čechy a zanechali zejmena obstrukce na českém sněmě poněvadž jinak nesměli by se naditi pomo polské. Dle »Dzien. Pol.« úmyslem posl. Stapin- ského jest utvořiti na říšské radě většinu z Po- láků, »umirněných« skupin slovanských »vážných« skupin německých. Radikálové mají býti z této většiny vůbec vyloučeni Ve vídeňském dopise »Dzien. Poznaňského« ličí se porážka Batlagliova návrhu v rozpočtovém výboru a poplach, z ní vzniklý v polském kole. Nastalo veliké rozhořčení a na všech stranách hledají vinniky. Na úplně klamné cestě — píše »Dz. Pozn.« — jsou však ti, kdo je hledají ve slovanské jednotě. Jak je možno žádati na Če- ších, Chorvatech a Slovineích, aby podporoval polské požadavky, když Poláci pomáhají vždy důsledně Němcům k majorisování ostatních Slo- vanů? Soudíme spíše, že vinu nesou ti, kdos dali zatlačiti na tak nebezpečnou kolej a tíms prohřešili na základní myšlenee polské politiky

ve Vídni.

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 25. května. Vnitřní krise v Německu dusud nerozhodnuta Situace v Německu zamotává se vlc a více Ač finanční výbor zamítl minule daň z dědictví chce kaneléř Bülow po letnicích podati před- lohu opravenou. Praví se, že vyjednává potajmu s konservativci, aby za slib, že nepodá opravy volební v Prusku, přijali aspoň mírnou daň z dědictví — a s nár. liberály, aby za to odloučilí se od frakcí svobodomyslných a aby vstoupili do příštího klerikálně-konservativníh bloku. Pochybuje se ale, že kaneléři se toto vyjednávání — zdaří. Jiného východište ale neviděti. Protože Bülow ohla- šuje zároveň, že po letnicích způ- sobí rozhodnuti v dlouhé krisi za každou cenu, může míti rozhodnutí to formu jen dvojí: buďchce rozpustit sněm aneb podati vládní demisi a

— Posl. dr. Väclav Skarda o vyrovnání s Němci. V sobotu m. t. měl předsenla výkon- ného výboru národní strany svobodomyslnép. dr. V. Škarda v místní organisaci klatovské řeč, v níž přeďevším pojednal o nynějším boji mezí stranami, proti němuž postavil formuhi, že jest nutno, abychom si nejprve uvědomili, co jest zájmem všenárodním a pak teprve pomý- šleli na zápasy stranické. Na základě obšírného přehledu poltických dějin od vstoupení strany do vídeňského parlamentu odmítal útoky pod- nikané na vedení české politiky, i probínaul jeho chyby, při čemž dostoupiv éry Gsunschovy v od- povědi na nedávnou řeč posl. dra. Stránského připomínal, »že by se nebyly na Mocavé pro nás věci vy vinuly tak příznivě bez tak zv. paktu moravského«. Z toho vychází na jevo, že dr. Škarda přisuzuje mo- ravskému paktu vliv příznivý na vývoj českých věci, ačkoli již se stanoviska zásadního dlužno separátní vyrovnání moravských Čechů s Němci zavrhnouti, i kdyby nebylo známých následků moravských smiřovaček, pro jaké od- suzují je všichni svoboďomyslní a pokrokovl našinci na Moravě. Slesk řečníkův, že vše, co se kde přihodilo za ministrů z naší strany se jim vytýkalo, kdežto dnes ministrům staro- českým nikdo výtek nečiní, nabude správného osvětlení poukazem, že ministři z naší a agrární strany byli parlamentními zástupci svých vlád- ních stran v koalici, kdežto strany české nyní stojí v oposici. Vládní předloby vyrovnací pro- hlásil dr. Škarda opětně za naprosto nepřija- telné a jich provedení přes vůli ná- roda za zločin. (Bouřlivý souhlas.) Něme navazujíce na slova dra. Pacáka volají dnes p konferencích, aby vládu dostali z neblahé pro ni situace. »Bylo by s naší strany chybou, odmítati jednání s nimi,e pravil dr. Škarda, »ale musíme zacbovati klul a naprosto nevykoupíme dělnost českého sněmu žádnými ústupky na úkor našich práv .. . My- šlenku sblížení ovšem odmítaťi ne- smíme a je to kalení čisté vody, mluví-li ra- dikálové o nových punktacích. Doho d česko-německé je skutečně zapo- třebík ozdravění Rakouska v zá- jmu obau národů, státu i dynastie. Přes svou ochotu k dohodě můžame však po- čkati a nebudeme za Němci běhati, až poznají. zže v Rakousku nedá se vládnouti jen pro Němce. Němci myslí při každém jednání jen na naše oslabení, ale my nemáme dnes věru žádné příčiny před nimi kapitulovati. (Výborně!) Nikdy nesvolíme k tomu, aby při ředitelství se- státnéných drah, jež se dostane ná h - dou (?!) do německého města, čest úřadníci byli odstrčeni. Národní aufonomie, hlá- saná s německé strany, je frázl. Rozdědl o n zemského rozpočtu dle náredno- stí nemůžeme dopustit. Co do krajského zřízení,« prohlásil řečník doslovu, »rozezná- vám otázku věcnou a politickou. Uznávám věcně důvody pro krajské zřízení. ale na druhé straně by musila kompetence sněmu a místodržiťele býti sesílena přikázáním nových sgend; jinak nemohli bychom k ní přistoupiti, vždy však jen v souvislosti s úpravou zemského zří- zení.« Opravu zemského zřízení představuje si řečník v těch směrech: zastoupení dělnictva n sněmu, ne-li všeoheeným hlasovacím právem. tedy aspoň případnou spravedlivější reformou. vždycky však na zásadách celiatvost země, jednoty zákonodárné