#1
alto_textblock
#1
3. února 1900. Číslo 33.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana3
#4
alto_textblock
#4
university české« a porovnejte je s paláci ně-
meckými, s jejich dokonalou účelnosti, s jejich
sály, sbírkami, pracovnami atd. Fakultě české
dostalo se obrovských kasáren vystavených
přímo po telegrafu a tak, aby co nejméně stály.
Libo-li, jděte se přesvědčit a uvidíte, jak vypadá
oční klinika česká a jak německá.
— Pan dr. Prachenský pořadatelem
demonstrací proti dru. Podlipnému. Věci
na pražské radnici dospěly již tak daleko, že
z lůna sboru obecních starších arranžují se de-
monstrativní projevy proti bývalému starostovi
měst pražských dru. Podlipnému. Pánům Staro-
čechům jsou velmi nepříjemnými osvědčení
jimiž nejen občanstvo našeho král. města, nýbr
i český venkov zasáhl do volby starostenské,
žádaje, aby z důvodů politických volen
byl opětně dr. Podlipný. Ba ještě více rozčileni
byli pánové ze staročeského tábora projevy.
jimiž minule provázena byla volba starosty obe-
censtvem, shromážděným na gallerii i na chodbách
staroměstské radnice. Tisk této strany neostýchal
se tvrditi, že českému venkovu do volby praž-
ského primátora ničeho není, ba obecenstvo n
galleriích označeno bylo výrazy, jež stydno opa-
kovati. Páni Staročeši ve své předvčerejší po
radě velmi trpce si stěžovali, že občanstvo ne-
respektuje jejich stanovisko, že nechce pocho-
piti motivy, jež přiměly je k houževnatému,
v celých Čechách podiv vzbuzujícímu odpor
proti zvolení dra. Podlipného, jehož činnost
starostenské ani jeho největší nepřátelé ničeh
výtknouti nemohou. Že stáročeská strana nemá
žádného práva, plynoucího z kompromisního
ujednání, na zvolení starosty ze svého středu,
bylo v posledních dnech nade všechnu pochyb-
nost dokázáno a pánové nemohli také a k opěl-
němu vyzvání nevykázali se ani jediným do-
kladem, kterým by takovýto nárok byl ospra-
vedlněn, naopak, jejich vlastní stoupenci opak
toho dosvědčili. Nieméně sdružení staročeské
odmíllo i nabídnuti mladočeské strany, abý pře
dnešní volbou došlo za určitých podmínek k do-
hodnutí. Staročeši s drem. Mildem přeji si, aby
staroměstská radnice byla dnes jevistém démon-
strativních projevů. Dr. Prachenský a dr. Lubos
Jerábek jsou hlavními arranžéry. Jak se nám
spolehlivě oznamuje, učinil paně dr. Jeřábek
návrhi, aby všichni členové staročeského sdružení
odevzdali vstupenky, jež jim praesidiem při-
kázány byly panu dru. Prachenskému, který je
dodá »spolehlivým lidem«. Tento návrh nebyl
sice schválen, ale upraven v ten rozum, aby
staročeští obecní starší, kteří si přejí, aby dnes
bylo demonstrováno, odevzdali své vstupenky
dru. Prachenskému dobrovolně. Můžeme tedy
dnes uchystáni býti i na »spontanní« projevy
lidu proti dru. Podlipnému. Pánové dr. Pra-
chenský a dr. Luboš Jeřábek, kteří při minulých
volbách kompromis mezi staročeskou a mlado
českou stranou schválili, zároveň však prot
kompromisu agitovali, budou míti dnes příleži-
tost podati nový doklad své důslednosti a sluš-
— České nápisy na pařížské výstavě-
Ve včerejším čísle zminili jsme se, že gene-
rální komisař cislajtanský při pařížské výstavě
světové, dvorní rada Exner, nutiti chce každého
vystavovatele léto poloviny řiše, aby svou expo-
sici označil německým nápisem a německou
firmou a že za tou příčinou vydal jakýsi ferman
Připomenuli jsme hned, že dvorní rada Exner
postrádá právního titulu k takovémuto opatření
A skutečně oznamuje se nám z pramene kom-
petentního, že nápisy v rakouských odděleních
pařížské výstavy musejí býti sepsány v ja-
zyku francouzském, jakožto o značen
hlavní, francouzským ředitelstvím výstavním
předepsané. Avšak vedle tohoto hlavního ozna
čení mohou nápisy býti—také ještě v kterém-
koliv ze zemských jazyků v této polovici říše
obvyklých. Jest tedy úplně přípustno, míti nápia
francouzský a vedle toho nápis český; právě
tak jako je přípustno míti nápis francouzskýa
německý, franeouzský a polský, francouzský
a česko-polsko-německý atd. Není tedy naprosto
žádného obmezení ve příčině té a všechny
stížnosti, že by kdo vázán byl, míti nápis jen
francouzský a německý, jsou bezpodstatny. Toto
ustanovení, na kterém dvorní rada Exner ni-
čeho měniti nemůže a nesmí, stalo se hlavně na
intervenci presidenta pražské obchodní a živnost.
komory pana Jos. Vohanky a jest generálním
komissariátem všeobecně a záv azně pro-
hlášeno v »návodu pro pořádání kollektiv-
ních výstav.«
#5
alto_textblock
#5
nostil
#6
alto_textblock
#6
— Osobní. Pan Josef Pavlišta, rodilý na Smí-
chově, podrobiv se dne 25. ledna na c. k. české
vaiversitě Karlo-Ferdinandově v Praze rigorosu, byo
se všeobecným vyznamenáním za magistra farmacie
prohlášen.
— Promoce. Pan JUC. Frant. Introvič
č. k. finanční konc, praktikant, byl dne 1. února t.r.
na české universitě Karlo-Ferdinandově promován.
— Rodinné zprávy. Sl. Andulka Sussov
z Nových Jiren a p. Čeněk Pazderník, uzenái
na Král. Vinohradech, slaviti budou sňatek v sobotu
dne 3. února t. r. o 11. hod. dopol. v chrámu ve
Velkých Jirnách.
— Pohřeb ředitele p. Martina Pokorného,
člena městské rady a zasloužilého pracovníka na
roli národa, konal se včera odpoledne z kostela
P. Matie Vítězné za přehojného účastenství. K rakví
zesnulého položeno bylo množství drahocenných
věnců, které věnovaly: král. hlav. město Praha,
vzáj. pojišť. banka »Slavla«, profassorský sbor če-
ského gymnasia a reálky na Malé strané, kolonie
Pražanů ve Všenorech, Spolek českých žuřnalistů.
Jednota mathematiků a j. Církevní obřady vykona
farář dp. dr. Heinrich, který zesnulému věnoval po-
hrobní vzpomínku, v níž vyličoval jeho činnosťa
jeho snahy. Po obřadech byla rakev snesena do
šestispřežního zlatého pohřebního vozu. Průvod po-
břební zahájili žácí reálky a gymnasia, jehož ze-
snulý byl ředitelem, spolu s professory, dále cho-
vanci libeňské vychovatelny, v jejíž ředitelství ze-
snulý zasedal. Za pohřebním vozem ubíral se brain
zesnulého s příbuznými z Král. Hradce, nejv. zemský
maršálek kníže Jiří Lobkovic, říšský poslanec prol.
Blažek, baron Rieger, četní členové sboru obecních
stárších a rady městské, členové ředitelství banky
»Slavie« a úřadníci této banky, děkan české uni
versily prof. dr. Kadeřávek a proděkan prof. dr
Stupecký, professoři Kvíčala, Durdík, Bráf. Kraus,
Weyr, prorektor české vysoké školy technické prof.
Slavík, prof. Domalíp, prof. Pánek, zem, školní in-
spektoři pp. Rosický, Kastner, Šafránek, Hrys a So-
bička, ředitel Jarolimek, lajemník úrazové pojišťovny
E. Lederer, ředitel Národního divadla p. Šubert,
vrchni ředitel Zemské banky Mattuš, magistrátní ra-
dově, ředitelé gymnasií Nečásek, Starý a Doucha.
ředitelé reálek pp. Hoffmann a Hoza, starosta města
Král. Vinohradů p. Víšek, arch. Materna, dr. Čuřín,
prof. Pelíšek, prof. Jeřábek, dr. Houdek, školní rada
Jahn, řed. Kořenský, dr. Tomáš Černý, četní pro-
fessoři středních škol a j. v. Průvod ubíral se po
pilotovém mostě, Ferdinandskou třídou a Václavským
náměstím, kde všude byly plynové svílilny rozžžaty.
#7
alto_textblock
#7
na hřbitov olšanský, kde tělesné ostatky zesnulého
ku věčnému odpočinku byly pochovány.
— Jací jsme. Právě vydané číslo 9. »Samo-
správného Obzoru« přináší následující zprávu, jak
jest o samosprávného úřadníka u nás postaráno, kte-
rou neváháme na soud české veřejnosti dáti: »Po-
čátkem měsíce dubna 1892 nasloupil místo »měst-
ského tajemnika« v Milčíně u Tábora tamní přísluš-
ník p. Kristian Bareš za roční služné 500 zl. Úřad
svůj zastával svědomitě a poctivě a dostalo se mu
také za to i pochvalného uznání. V blahé naději na
zlepšení pracoval neúmorně až do 11. prosince 1897
kdy při celodenním dražebním prodej
dříví vobecním lese stížen byl násled-
kem nastuzení mrtvicí, která měla za násle-
dek, že vzdor vší pomoci lékařské zůstal blbým, na
jedno oko slepým, ztralil řeč, paměť a vládu v těle
Nemoc ta jest nezhojitelná, následkem čehož musi
úřad svůj opustiti — a co ted? Ze skromného služ-
ného nedalo se nic ušetřiti a jestli přece nějaký ten
groš zbyl, pohltila ho nemoc a přivedla do domu
dluhy. Slavná obec Milčín mu koncem měsíce března
1898 služné zastavila a tak octl se i se svojí man
želkou v bídě a o hladu. Na podané žádosti a prosby
dostalo se mu sice od obce milčínské malé podpory.
ales podolknutím, že jest to »jednou pro vždyl-
a když opětovaná žádost jeho zamítnuta byla, stěžo
val si u okresního výboru v Mladé Vožici, který mu
přisoudil podporu ročních 60 zl. ve čtvriletních lhů-
tách splatnou. Když pak si zaslal kvilanci za dvě
čtvrtletí k vyplacení, dostalo se mu nesrozumitelného
dopisu, z něhož mohl toliko zvěděti, že ničeh
nedostane. To vše jest ryzí pravda. Tak jed-
nala městská obec, jejímž příslušníkem jest vyho-
zený tajemník a jehož otectam býval řídícím učite-
lem. Již jest téměř o každého dělníka postaráno.
jak pro případ nemoci, tak i úrazu, ale pro samo
správného »úřadníka« nemůže se dosíci ničeho. Tomu
nasvědčuje tento případ, který, bohužel, není oje-
dinělý — a jest jich velké množství, jenom že s
nedostanou z pochopitelných příčin do veřejnosti.
Jednola zemská samosprávných úřadníků v král. če-
ském ujala se tohoto nešťastného svého býv. kollegy
a zaslala již několikráte jemu větš
pehěžitou podporu z peněz spolkových a mimo
to podala odůvodněnou slušnou žádost k obecnímu
zastupitelství v Milčíně za vyměření stálé podpory
na výživu jejich těžce nemocnému bývalému tajem-
níkovi. Na dopisy zaslané v této záležitosti nedošl
ani odpověd. Nyni nachází se záležitost tato ve vy-
šetřování u zemského výboru král, českého a jsme
právem zvědavi, zdali ubohá tato rodina dovolá se
od nejvyššího samosprávného orgánu nějaké ochrany.
tím spíše, ana obec Milčín vládne slušným obecním
jměním. Případ ten zajistě neslouží ku cti samo-
správy a jest již nejvyšší čas, aby naše obce vlastní
důstojností podobné úkazy učinily nemožnými.
— Sbor obecních starších král. hl. měst
Prahy. Ku dnešní schůzi sboru obecních starších
budou na základě usnesení rady městské ze dne 1.
února do loggie a na galerii zasedací síně jako po-
sluchači připuštěny pouze osoby, které vykáží se
řádnou vstupenkou. Bez vstupenky nebude míti nikdo
přístupu, ani ten, kdo by přiveden byl některým
z pp. členů sboru obeeních starších. Vstupenky byly
zaslány jednollivým pánům obecním starším a kan
celář praesidiální žádných nevydává.
— Z obci předměstských. Schůze obecního
výboru města Košíř koná se v pondělí 5. t. m
o 3. hod. odpol. v zasedací síni městského úřadu.
— Ke sporu Občanské záložny v Pardu
bicích. V záležitosti podmínečného poskytnutí míst
ností pro odvod Občanskou záložnou v Poděbradech
kteráž afléra charakteristická byla již v listu našeu
vyiíčena, obdržela záložna nyní tento přípis: » Panu
Janu Hellichovi, předsedovi Občanské záložny v Po-
děbradech. Dle přípisu ze dne 13. ledna 1900 ozná
mila sem Občanská záložna v Poděbradech, že dá
hostinskému svolení ku propůjčení místností k? letoš
nímu odvodu na dobu tří dnů pod tou podmínkou,
když se okresní hejtmanství založně zaručí, že se p
čas výkonu odvodu na budově čís. pop. 10—I. v
všech místnostech a na zařízeních žádná škoda ne
stane, že se stav budovy k event. vyšelření ško
před i po upotřebení zjistí a když se na eventuáln
škody, jakýmkoli způsobem povstalé, záruka v ob-
nose 500 korun buď na hotovosti nebo v cenných
papírech složí. Podmínce této nelze mi vyhověti.
ponevadz tato se stanoviskem ve zdejším trestním
nálezu ze dne 11. ledna 1890 čís. 1079 a v rozhod
nutí c. k. místodržitelství v Praze dne 26. ledna 1900
čís. 14.040 (zdejší výměr ze dne 27. ledna 1900 čís.
2809) blíže vyloženém úplně neodůvodněnou se jeví,
jakož i požadavek, aby škoda následkem odvodu
způsobená od eráru nahražena byla. Vzhledem k tomu
že veřejný charakter živnosti hostinské majiteli po-
vinnost ukládá, aby místnosti k veřejným účelům
zapůjčil, když při tom přiležitost má jídla a nápoje
odbýti, nemá majitel koncesse hostinské pražádného
práva, aby za to podmínky kladl a již proto ne, poně-
vadž by podmínky tak vysoké klásti mohl, že by tyto
i nesplnitelnými býti mohly a tudíž nepřímé zamit-
nuti propůjčení místností těch obsahovaly. Přijeu
podmínek výše uvedených bylo by v přímém odporu
s právoplatným zdejším nálezem ze dne 12. ledna
1900 čís. 1079, poněvadž by tím uznáno bylo, že
politický úřad v zastoupení veřejných zájmů s ma-
jitelem koncesse dohodnutí učiniti musí, na místě
aby mu rozkazy uděloval. Z důvodů těchto žádám.
aby Občanská zálužna do 11. hodiny dopolední dne
5. února 1900 sem předložila bezvýminečné prohlá-
šení, že proti propůjčení sálu zmíněného pro odvo
branců na dobu 3 dnů ničeho nenamítá a podmínky
v podání ze dne 13. ledna 1900 uvedené bezvými-
nečně nazpět bere. Z tohoto výměru možno běhen
14 dnů odvolati se cestou c. k. okresního hejtmanstv
v Poděbradech k c. k. místodržitelství v Praze, o-
volání toto nemá však žádného odkládacího účink
a pakli uvedené prohlášení do 11. hodiny dopoledn
dne 5. února 190 sem podáno nebude, bude další
opatření ve smyslu zdejšího nálezu ze dne 12. ledna
1900 čís. 1079, poslední odstavec, ihned učiněno
C. k. okresní hejtman: Ziegler v. r. — K přípisu
tomu poznámky zajisté netřeba. Ústav neopomene
zajisté učiniti příslušných dalších kroků.
Pohnuté dny v účtárně zemského
finaněního ředitelství. Úřadnický sbor finanční
účtárny, čitající na dvě stě osob, jest od týdne v trv-
lém, plamenném vzrušení. Příčinou jest neslýchan
bezohledný čin přednosty účtárny, jímž jest účelní
ředitel Franlišek Schmutzer. Pán tento, o němž
před nedávnem jsme zaznamenali, že komandovaí
všecek personál v neděli na Štědrý den a v neděli
před Novým rokem jen proto do úřadu, že nazejtří
připadl opět volný den, z čista jasna dekretoval na
místě dosavádní, již od roku 1830 císařským rozhod-
nutím pro nesmírně namáhavou účetnickou službu
stanovené jednoduché frekvence od osmi do dvou
— frekvenci dvojitou a k tomu o celé dvě
hodiny prodlouženou: od osmi do dvanácli a od tř
do sedmi (l) — každý den, ani soboty nevyjímaje.
Ferman svůj motivoval nakupením nedodělávek, které
však povstaly nikoli snad líností úřadnictva, nýbrž
náhlým a prudkým rozvojem některých odvětví finan-
čni správy, zejmena v oboru přímých daní. Bezcilný
skutek, jímž taková massa intelligentních lidí má býti
odsouzena k nejvyššímu vyčerpání duševních i těles-
ných sil a kterým zároveň vyloučena jest takořk
z lidské společnosti (většina úřadnictva bydlí až na
půl, na tři čtvrti hodiny od úřadu a z práce smí nyní
až o sedmé večer), roztrpčila a do dna srdcí rozčilila
účetnický personál i jeho rodiny. Vzrušení jest tím
mocnější, poněvadž všecek ten personál v bezmezne
obětavosti dobrovolně nasazoval síly své pro úlad
nad předepsanou jednoduchou frekvenci a nezavdal
nejmenšího důvodu, aby se sním tak nelidsky za-
cházelo. Nezasvěcenci nelze si představili, co znamená
taková úmorná dřina v místnostech lidmi přecpaných.
v ovzduší plném otravného prachu, jenž zvedá se
v kotoučích, jakmile se kdo dotkne kteréhokoli akta
— a k tomu v noci, v čmoudu petrolejových
lamp. Místnosti »čistí« sluhové, vlastně čis til
jednou do týdne — ale jaké to je čistění! Takový
sluha, placený zlatkou denně, má na starosti palnáci
a více místností a veškeren efekt jeho čistící práce
jest jen rozvíření prachu, jenž zvedl se zde a usadí
se vedle. V poměrech nových, od pondělka trvají-
cích, čistiti místnosti vůbec je znemožněno. Ne-
boť ředitel Schmutzer pozměnil praktikantům a aspi-
rantům, navštěvujícím na večer přednášky o státním
účetnictví, frekvenci v ten způsob, že ubožáci o hladu
musí pracovat od osmi do tří a nesmí se z kanceláře
hnout, dokud nepřijde přednosta oddělení (účetní rada)
na druhou »šichtu«. Pro čistění tudíž nezbylo ani
#8
alto_textblock
#8
minuty za celý týden! Úřadníci, postiženi bezohled-
ným fermanem, jenž byl totálním zneuznáním jejich
mimořádných námah, vzchopili se jako jeden muž.
Uviděli před sebou evídentní pozvolné ničení život
a zkázu svých rodin. (Před krátkem jeden člen úřad-
nického sboru, assistent pan Burda, uhmožděn
mimořádnou robotou, na ulici podlehl své chorobě
v níž až do posleda poctivě sloužil.) Že čin
páně Schmutzrův šlehl důkladně, zříti z toho, že
ihned sešlo se všech patnáet účetních radů a vypra-
vili se požádat šéfa, aby nařízení odvolal. Nepořídili
však. Ředitel Schmutzer kategoricky prohlásil, že na
svém fermanu ani písmenky nezmění. To když ozná-
meno bylo personálu subalternímu, každé oddělen
vyslalo po dvou delegátech k úradě, co počít proti
nezaslouženému útisku. Výsledkem byla volba tří-
členné deputace, která odebrala se k vicepresidentu
zemského finančního ředitelství panu Danzerov
a vylíčivší těžkou pohromu, která úřadnictvu způso-
bena, odevzdala mu písemné vylíčení stavu věcí
Deputace zvěděla, že k drakonickému fermanu svolil
pouze k popudu ředitele Schmutzra, jenž označil vý-
kony svého úřadnictva jakožto nedokonalé . . .
Vzrušení dovršeno bylo ve čtvrtek. Ředitel Schmutzer
pracoval den před tím intensivně o přípravách. Do-
stalť petici, aby se o ní vyslovil. Ve čtvrtek obeslnl
si z každého oddělení po dvou a více úřadnících
vedle nich komandoval k veřejnému shromáždění do
své úřadovny oba vrchní účetní rady a patnáct účet-
ních radů. Že subalterního personálu povolal nej-
osvědčenější, nejpilnější pracovníky, tak zvané dříče
a »štrébry«. Snad na padesát hlav čílalo shromáždění
Potrvalo dvě hodiny (s přestávkou deseti minut, kdy
pro dusnou — fysicky i mravně! — atmosféru otevřena
okna, načež se pokračovalo). Redilel Schmutzer
v dlouhé řeči odůvodňoval své opatření — a to zná-
mým úřadnictvu způsobem. A pak čekal, zalichotiv
ještě okatě svolaným úřadníkům, nazvav je nejodda-
nějšími svými pomocníky, že dostans pro svůj fer-
man placet. Ale nedostal. Prodchnuti dokonalou
solidaritou, polírali jednotlivci neohroženě nelidský
ferman. »Vy jste do nás, pane řediteli, uhodil bičem
jako do stáda!« — »Pane řediteli, vy z nás chceie
mít nádenníky a ne intelligentní úřadníky!« —
»Pane řediteli, my se šlapat nedáme! Jsme umořeni,
jsme zbaveni všeho života. Do divadla nemůžeme.
povinnostem společenským jsme urvání.« — »Pan
řediteli, chcete z nás nadělat idiotů!« . . . Rokování
zcela neobvyklé v úřadnickém životě. Jakmile od-
vážil se řed. Schmutzer napadnouti mluvícího jedno-
tlivce, shromáždění hlučně provolalo svoji solidaritu.
Ostatně pan Schmulzer podaval časem zbraň sám
proti sobě. Zmaten a nadobro opušlěn známou svojí
břitkosti, dovolával se nedávného výroku bývalého
vicepresidenta barona Chertka, jenž prý se vůči němu
vyjádřil, že český úřadník vydá za dva dolnorakouské.
A proto tito čeští úřadníci mají být ubiti! —
Pan ředitel Schmutzer ovšem nařízení neodvolal. Ale
na čtvrteční »schůzis nezapomene. Účetní úřadnici
jsou odhodlání v instanční cestě dál se domáhal
ochrany a jsou hotovi dojíl na nejvyšší místa. Ne-
mohou přece přípustit, aby se slali materiálem k na-
bývání byrokratické slávy. Pan Schmutzer je půl léta
přednostou účtárny. Je mužem zcela mladým. Nálež
k těm, kteří umějí »skákate.
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní. Dnes v sobolu přednáší prof. dr. J. N
Woldřich »O vlivu tepla, vody a vzduchu na povrch
zemský« v posluchárně přírodovědeckých ústavů n
Karlově náměstí čís. 21 (4. přednáška celého šesti-
hodinného cyklu). Začátek o 1/28. hod. večer. —
významu a důležitosti museí« přednášeti bude, jak
jsme již oznámili, v neděli dne 4. února pan prof
Jos. Čipera v Sokolovně plzeňské. Přednáška ta je
pátou v cyklu veřejných rozprav, jež pořádá odbo
Národní jednoty pošumavské v Plzni. Přednášk
počne ve 3 bod. odpol. a je každému zdarma pří
stupna.
— Z Ústřodního spolku českých žen.
S velkou energií ujal se odbor myšlenky utvořen
stavu soukromých ošelfovatelek nemocných, která
vedla již také k positivním výsledkom, Městská
rada povolila hospitování ošetřovatelek v chorobine
na Karlově a o theoretické vzdělání jejich je rovně
do jisté míry postaráno. Odbor doufa, že se akce
jeho v tomto směru podniknutá setká se zájmem
obecenstva, které nalehavou potřebu odborně vzdě-
laných ošetřovatelak jistě již citelně poznalo. Posu
přihlášené kandidátky jsou vesměs z lepšlch obcan
ských kruhů. Další přiblášky přijímá pí. Roberta
Schnirchová na Král. Vinohradech čís. 5 a pí. Anna
Kuklová ve Smetanově ulici č. 3. — Přednáška, po-
řádaná odborem ve prospěch sanatoria pro tuberku-
losní, měla slušný finanční úspěch. Vynesla 40K
při malém vstupném 20 hal. Přednášel p. dr. Vyšín.
Poslední přednáška ve prospěch sanatoria koná se
ve čtvrtek dne 1. února o 5. hodině odpol. v sále
Typografické besedy ve Smečkách. Přednášeti bud
městský okresní lékař pan dr. Vlastimil Klíma o the-
matu: »Jak docilíme zdravého a silného těla.
Agenda kanceláře Ústřední Matice
školské v r. 1890. Do kancoláře Ú. M. Š. došlo
roku 1899 celkem 10.328 spisů v podacím protokole.
kromě toho 824 spisy sběracími archy. Archů svato-
václavských bylo vráceno 1237, úhrnem tedy došlo
do kanceláře matiční 12.389 kusů. Z kanceláře ma-
tiční bylo vypraveno uzavřených listů 6361, listu
rekomandovaných a zásilek nákladních 727, po
křížovou páskou a »Věstníku« 12.38.), sběracích listin
svatováclavských 10.694, listů otevřoných (zprávy do
novin, pozvánky na schůze, pokladniční stvrzenky)
8431, upomínek daru svatováclavského 4558, úhrnom
tedy 43.151 kusů. Průměrně bylo tedy denně expe-
dováno a vyřízeno asi 115 kusů. Pokladní knlha
vykazuje v příjmech 6738 položek, ve vydáních 2750
položek. Z knih těchto teprve se rozepisují položky
na jednotlivé účty školského odboru, účty osobní
t. p. do hlavních knih. — Schůze školského
odboru konati se bude zejtra ve středu dne 31.
t. m. o 6. hod. večer v místnostech kancelářských.
— Změny držebnosti. Majitel realit p. Klem.
Adamec koupil od p. JUDra. F. Neurenttra z Rechts-
feldu domy čís. 50—III. »u červeného beránka«, čís
51—III. »u zlatého konička« v Mostecké ulici zn
65.000 korun. Sládek měšťanského pivovaru na Král.
Vínohrádech p. Fr. Suda koupil se svojí chotí Marií
od p. Jana Havlíka dům č. 116 s hostincem »u Ha-
vlíků« na nároží Komenského ul. a Purkyňova nám.
na Král. Vinohradech za 140.000 kor. Vyrábitel kan-
čukových razítek p. Josef Kubias a p. Jan Matějíček
koupili společně od archit. p. Fr. Buldry dům č. 361
za »Šchönhofem« v Karlíně za 88.000 kor., kdežtop
Buldra převzal od nich pozemky č. kat. 532/39
532/40 a 532/41 su Feslové« na Král. Vinohradech
za 56.000 korun. Velkoobchodník p. Jaroslav Sey-
kora v Praze koupil od p. Bohuslava Friedländra.
majitele realit, dům č. p. 1006 v Kolárově ulici na
Král. Vínohradech za 98.000 K
— V ulicích pražských, zejmena na Václnv-
ském náměstí, shromáždilo se včera v podvečen
značné množství policejní stráže. Mimořádná tato
opatření bezpečnostní měla v zápěti nemalé shro-
máždění zvědavců, dychtivě se dotazujících, co s
přihodilo. K opatřením těm zavdaly příčinu dvě
schůze a sice konané odpoledne v Konviktě a ve
Vršovicích. V Konviktě zúčastnilo se schůze přes
1100 osob. O půl 6. hod. večerní schůze byla ukon-
čena a účastníci její klidně se rozešli. U Konviktu
k udržení pořádku byli shromáždění: vréhní ko-
misař, komisař, revírní inspektor, 2 inspektoři stráže.
2 velitelé stráže, 35 policistů pěších a 8 jízdních.
Větší část účastníků schůze ubírala se Spálenoua
Lazarskou ulicí k novoměstské trestnici, kdo provo
láno několikráte »Sláva« a »Na zdar«. Volání svěd-
čilo soudr. Austovi, který před několika dny na
Kladně byl zatěen a předevčírém dopraven do vyše-
třovací vazby. Na Václavském náměstí veliké množ-
ství policistů očekávalo příchod účastníků schůze
vršovické. Pokoj nebyl však vážně porušen.
— Týdenní přehledo nakažlivých nemocech
v Praze. Ve čtvrtém týdnu t. r. bylo městské fysi-
kátní kanceláři oznámeno 29 případů nakažlivých
onemocnění; cizích případů bylo 7. Na hoř. Novém
městě vyskytl se 1 případ neštovic. Planých neštovic
oznámeny 3 případy a to na Starém a hoř. Novém
městě a v Josefově: 2 případy cizí. Spály vyskytlo
se 7 případů a sice 3 na Starém městě, 2 v Hole-
šovicích a po 1 na Malé straně a na Hradčanech.
Záškrtu objevily se 4 připady, z nichž 3 na dol.
Novém městě a 1 na Malé straně: 5 případů cizích.
Spalniček vyskytly se 2 případy a sice na Starém
hoř. Novém městě. Kašle dusivého bylo 8 případů,
z nichž 3 v Holešovicích, po 2 na hoř. Novém
městě a na Hradčanech, 1 na Král. Vyšehradě. Tyía
#9
alto_textblock
#9
střevního oznámeny 4 případy a sice na Starém
a hoř. Novém městě, na Malé straně a v Hole
šovicích.
— Drobné místní zprávý. Předevčírem bylo
v pražském policejním obvodu zatčeno 56 osob.
Mezi těmi 11 pro krádež, 11 pro polulku a nedo-
volený návrat. 9 pro opilství a výtržnost, 4 pro ne
oprávněné podomní obchodování, 11 pro žebrotu. —
Pro nečistění chodníků podáno 15 oznámeni. —
U povozníka p. Jana Hronka na Žižkově v čís. 232
zaměstnaný kočí Frant. Pospíšil předvčírem v Pře-
myslově ulici na Žižkově nemilosrdně trýznil koně
kteří nemohli do příkré ulice vytábnouti povor
s nákladem uhlí. Na kočího podáno bylo trestní
oznámení.
— Hluchoněmý bratrovrahem. Před něko-
lika týdny vrátil se Pavel Surovčák s manželkou
svou a hluchoněmým bratrem svým Ant. Surovčá-
kem z Pešti do své rodné obce Halenkova u Vse
tína. Bydleli u provdaně sestry. Již v prvních dnech
chtělí se zase odebrati za výdělkem. V sobotu 20
m. m. vypravili se oba bratří, jak sděluje »Hlas«,
se svým švakrem Černotou na Černov, vesnice již
na uherské straně a po jedné hodině v noci vraceli
se domů. První klepal Pavel Surovčák a když mu
jeho sestra otevřela, vrazil do světnice a pravil man-
želce své: »Oni mne chtějí zabíti.« V lémže okamžiku
objevili se již ve světnici hluchoněmý bratr Antonin
a švakr. Louč, jež ve svělnici hořela, vydávala pouze
matné světlo. Hluchoněmý bratr přistoupil hnedk
bratru svému Pavlovi a vrazil mu dlouhý nůž z
pravé strany až do ardce, takže napadený kles
mrtev k zemi. Manželka zavražděného, nevidouc krve,
která slékala pod šalem, netušila hrozného neštěstí
a myslila, že muž její pouze omdlel. Chtěla jei
vzkřísili, omývajíc mu čelo. Černola však ji vyhna
v nočním úboru do chladné noci a pronásledoval ji,
Drubého dne odveden byl bratrovrah četníky. S tváří
nejevíci žádného vzrušení, ani lilosti, dal si spoutal
ruce. Příčiny bratrovraždy jsou neznámy a nejisty.
Po výslechu manželky zavražděného zůstal i Čer-
nota ve vyšelřovací vazbě. Surovčák oženil se
Uhrách. Se svým hluchoněmým bratrem nakládal
zle a šidil ho, kde mohl. Hluchoněmý Antonín zašíval
si konečně peníze do spodních kalhot, aby Pavel ho
zase o ně nepřipravil. Oba dva i švakr Černota byli
oddání pití kořalky. V osudný den byli opilí a celou
cestu z Čertova až domů se rvali, tak že všichni tři
byli ranami poseli.
— Raněn mrtvicí. Pan Ligor Sodlák, nájeme
pivovaru ve Kbelích u Vinoře, dlel v Praze návště-
vou. Jda včera po Václavském náměstí, byl pan
Sedlák, muž 57letý, poblíže lékárny p. Adama ne
dolejší části Václavského náměstí raněn mrtvie
mozku, jíž mu ochrnula pravá strana těla. Těžc
nemocnému poskytnuta byla první pomoc záchrannou
stanicí, načež odvezen byl do sanatoria pana dra
Skrbka.
— Náhlé úmrtí. Na Václavském náměstí před
včírem večer klesl na chodníku 24lelý rukavičkařský
pomocník Jaroslav Hodáček z Hradiště. Kolemjdou
odnesli ho do průjezdu domu čp. 53, kde ustrnul s
nad ním domovník a převzal chorého do svého pří-
bytku. Později byl mladík naložen do drožky a pře-
vezen do nemocnice, na cestě však zemřel. Mrtvol
odnesena do pathologického ústavu.
— Nohody a úrazy. V Dolních Kšelích u Čes
Brodu u statkáře p. Kalenského zaměstnaný 16letý
dělník Alois Kudláček včera na cestě klouzl a upad
pod těžký nákladní vůz, který mu pravou nohu roz
drtil. Zraněný byl přivezen k léčení do pražské vše
obecné nemocnice. — Podobným způsobem byo
zraněn kočí Josel Doubravský, zaměstnaný u povoz-
níka p. Kunze na Vyšehradě. Doubravský vezí ná-
ktad dříví z Prahy do Bohnic. Na cesté utahova
brzdu, náhodou však při tom sklouzl a upadl pod
vůz. Přední kolo rozdrtilo mu pravou nohu. — D
nemocnice byl dále dopraven 48letý lamač Antonín
Novák, jemuž v lomech u Malých Čakovic (okre
Brandýs n. L..) spadl balvan na hlavu a způsobil mu
vážné zranění.
— Příšerná smrt Čecha v cizině. Píše s
nám: V Brunšvíku, v Německu, dne 25. ledna o 6. hod
ranní v tarnovické železné huti v Nádražní ulie
obsluhoval krajan J. Procházka s dělníkem Au
Dergeltem nádržku na tavení kovu (která v příštím
týdnu měla býti opravena), při které neznámým
způsobem vzňaly se hořlavé plyny a následkem toho
sti se vybuch. Pracházka, ktorý u samé nádržky
se nacházel, obklopen plameny a okamžitě šaty na
něm se vzňaly a byl tak strašně popálen, že z něho
kusy masa opadaly. Dělník Dergelt utrpěl pouze
lehiké popálení na prsou. Oba byli ihned zdejším
ochranným sborem do věvodské nemocnice k léčen
dodáni. Procházka ještě týž den za hrozných bolestí
zemřel. Zanechal zde vdovu s pěti nezaopatřenými
dítkami (nejmladší 2 roky, nejstarší 17letá dcera
která jest úplně slepá). Naskytuje se zde lidumilům
příležitost, by chudobně vdově a dítkám, kter
ztratily živitele, podporou přispěli. Sebe menší pod-
poru přijímá českoslovanská beseda »Svatopluk-
v Brunšviku pod adr. Frant. Bureš, místopředseda.
Rebenstr. 2p.
— Vystěhovalci. Ve čtvrtek ubíralo se Prahou
12 vystěhovalců z Uher do Ameriky
Ztráty a nálezy. Při plesu »Bratrstva vzáj
se podpor. řemeslaíků a živnostníků v Praze«, po
řádaném dne 27. ledna na Žofíně, nalezeny byly dva
náramky. Kdo je ztratil, nechť přihlási se o ne
v hostinci su bažanta« na Malém náměstí dnes neb
každý příští pondělek o 7. hod. več-
Z Vyeočan. Obci zaslán byl od místo
držitele obnos 100 zl. k opatření paliva pro nejvíc
potřebné občanstvo. K rozdělení paliva zvolení
obecním výborem pp. Ant. Straka, Ant. Jelen
Ant. Polák. Obyvatelstvu a hlavně průmyslovým zá
vodům vydáno upozornění, aby říčnou vodoni co nej
více bylo šetřeno, poněvadž ve vodárně na Bulovce
jest již jen malá zásoba uhlí
— Z Peček na dr. (Koleda.) Také o vánocíe
roku 1899 podělena byla na obou zdejších školách
obecných chudá mládež školní obého pohlaví látkou
na šaty a oděv. Rozdáno bylo: látky na celé dívě
šaty 8i kusů, na sukně 46 kusů a 4 šátky na hlavy
látky na celé obleky chlapecké 56 kusů, na kabáty
9 a na kalhoty 103 kusy: — poděleno bylo celkem
131 děvčat a 168 chlapců. — Na dar tento přispěli
Pečecká rafinerie cukru 100 zl., p. Karel Kříž, sta-
rosta obce, 50 zl., obec Pečky 39 zl. 87 kr., firma
»Bratří Jouzové« 30 zl., firmy: cukrovar na suro-
vinu, lučební továrna a Josef Suchý, slévárna, p
25 zl., velkostatek pečecký 15 zl., pp. Ant. Brož
vrchní, správce rafinerie, 10 zl., Frant. Stěrba, vrchn
chemik a Frant. Nigrin, správce rafinerie, Em. Ho-
blík, obchodník, Jos. Kozák, rolník a obchodník, po
5 zl., Václ. Kostk 3 zl., Ferd. Napravil, vrchní kon-
trolor, Frant. Müller, rolník, Jan Kubíček, poštmistr
Ant. Vlasák, lékárník, Karel Čáp, cukrmistr, Čen
Dlask, vrchní kontrolor, dr. Jos, Palla, obvod. a tov
lékař, Ig. Bondy, obchodník, Ant. Beneš, hostinský
dr. Bohd. Čáp, městský a tovární lékař, Fr. Štrympl
přednosta stanice, po 2 zl., Josef Kubeš, strojmistr,
Václ. Kreml, rolník, Jan Funda, správce dvora, Jos.
Malý, obchodník, Karel Renelt, Boh. Nevyjel, první
správce, druhý úřadník lučební továrny, M. Reiner
obchodník, po 1 zl. Celkem sebráno bylo 371 zl
87 kr. čili 743 K. 74 hal.
— Z Horažďovic. (Za Sokolem br. Ce
Šimrem, zesnulým okresním tajem-
níkem.) Zemřel milý bratr. zemřel otec náš a jed-
nola osiřela. Stihla nás ztráta bolestná. Věděli jsme
že nemoc jeho (brightická) je nevyléčitelna, předvidal
jsme, že dnově jeho jsou sečlěni — ale růžová na-
děje nás přece sílila. On sám vzpíral se a namáhal
do poslední chvile. Praci chtěl překonati nemoc, praci
ohlušoval muka a útrapy. Umlkl na vždy. Čím nám
byl, pocítíme co nejdříve a postrádati ho budeme
dlouho. Nentrpěli jsme bolestné ztráty pouze my
Utrpěl okres, utrpěla záložna, všechen život národní
a hlavně život politický. Sokolská jednota ztralila
svého prvého zasloužilého slarostu, strana svobodo-
myslná věrného stoupence, výtečného organisatora,
prozíravého politika a okres želí v něm nezištného,
svědomitého úřadníka, záložna nenahraditelného
ředitele, národ zdalného, vzorného syna. — Celestin
Šimr narodil se 17. února 1833 v Rakovníce. Sludo-
val gymnasium v Žatci, práva a techniku v Praze.
Po té věnoval se bernímu úřadu a konal praksi ve
Křivoklátě, kam se zatím jeho rodiče z Rakovníka
přeslěhovali. Později jmenován berním assistentem
do Horažďovic. Službu tuto sice nastoupil, ale nikolí
na dlouho. Jakmile zřízeno okresní zastupitelstvo
jmenován tajemníkem a úřad ten se vzornou pěčí za-
stával do své smrti. Cel. Šimr byl věestranně vzdělán
#10
alto_textblock
#10
Jsa bystrým všeho pozorovatelem, měl jasný rozhled
a v úsudku svém se zřídka mýlil. Duší všeho národ-
ního i politického živola ve městě i okresu byl ode
dávna. Liberál duší i tělem, ale snášenlivým ku kaž-
dému přesvědčení. Se stranou svobodomyslnou srostl,
věrně, poctivě, oddaně i nezišlně do posledního dechu
jí sloužil. Byl přítelem učitelstva i školství. Řadu let
byl místním školním dozorcem a za horlivou činnost
svou byl úřady školními vyznamenán. Imposantní
pohřeb jasně dokázal, kdo Cel. Šimr byl. V den
pohřbu vlály na místnostech okresního zastupitelstva
a Sokola smuteční prapory. Členové Sokola s tase-
nými rapíry konali u mrtvoly čestnou stráž. Na ra-
kev položeno 25 věnců. Darovali je: rodina, synově,
Klub národní strany svobodomyslné. Karel Šimr,
Frant. Šimr, Celestin Šimr. Ladislav Šimr, dr. Otak.
Šimr, rodina Jos. V. Hory, Emanuel Tonner, filiálka
živnost. banky v Plzni, úřadnictvo její, rodina Bez-
děkova, Preinhälterova, Haecklova, okresní zastupi-
telstvo, obec, učitelstvo, místní školní rada, Sokol,
sbor dobr. hasičů, vysloužilci, Občanská záložna, zpěv.
spolek »Prácheňe atd. Členové Sokola svého prvého
starostu ke hrobu donesli a vlůno matky země ulo-
žili. K rozkazu starosty města p. Ed. P. Skály bylo
před pohřbem upraveno náměstí i ulice. Na kvap
odklizen led i sníh. Občanstvo případnými oznáme-
ními na rozích nabádáno ku pořádku při pohřbua
o zachování smluvenéhe pořádku pečoval účetní zá-
ložny pan M. Mayer. Průvod pohřební zahájily školní
dítky obecných a měšťanských škol s uěitélstvem
Za nimi šel sbor dobrovolných hasičů s hudbou
prapbrem, spolek vojenských vysloužileů s praporen
a hudbou, nyní následovaly jednoty sokolské a sicer
deputace župy Jeronýmovy. Sokol ze Sušice, dámský
odbor Sokola ze Sušice, deputace Sokola z Blatné,
Sokol domácí s praporem, zpěvácký spolek »Pra-
cheň« s praporem, rakev, duchovenstvo, rodina, při-
buzní, hostě, oltresní výbor a zastupitelstvo, deputace
okresního výboru ze Strakonic s okresním starostou
Jos. Varausem a Petrem Kartou, starostové venkov-
ských obcí, obecní zastupitelstvo a městská rada ho-
ražďovická se starostou p. Edv. P. Skálou, deputace
klubu národní strany svobodomyslné pp. Max Hájek
a dr. Vilém Kurz, říšští poslanci, místní školní
rada, náboženská obec israelitská, úřadnictvo
různé korporace atd. atd. — U hrobu pro-
neseny tři pohrobní řeči, Městský rada, člen okres-
ního výboru, místní školní rady, výboru Občanské
záložny, Sokola atd., důvěrný přítel zvěčnělého, pan
dr. Jan Melan, pronesl delší vřelou vzpomínku, ve
které věcně a dojemně promluvíl o zásluhách zesnu-
lého, kterých získal si o okres, obec, školství, zá-
ložnu, Sokola atd. Jmenem sboru dobrovolných ha-
sičů rozloučil se se zesnulým dlouholetým členema
býv. prvním jednatelem sboru pan Stan. Mayer. Na
konec jmenem klubu národní strany svobodomyslné,
jakož i klubu poslanců promluvil o zesnutém před-
sedovi důvěrníků strany pan posl. dr. Vilém Kurz,
který vzpomenul jeho obětavé činnosti politické. —
Dozněly řeči, umlkly zpěvy. Poslední hrouda zadu-
něla na rakev. Ty milý druhu náš, zmizel jsi s po-
vrchu zemského. Odešel's — abys se nevrátil. Ale
ze srdcí a myslí našich jsi neodešel. Tam budeš žíti
dále. Život Tvůj bude nám vzorem. Tvé tužby sta-
nou se nnšimi ideály, Tvé zásady naším dědictvím.
Nuže, spi klidně
— Z Liberce. (Pův. zpráva.) Česká beseda
v Liberci pořádá na oslavu stříbrné svathy svého
dlouholetého předsedy p. MUDra. Václava Samánk
dne 5. t. m. slavnostní večer v besední dvoraně. Za-
čátek o 8. hod. Salonní úbor.
#11
alto_textblock
#11
Různé zprávy.
#12
alto_textblock
#12
= Pohřeb dy. rady prof Knolla konal s
včera ve Vídni za přítomnosti ministra vyučování
dra, rytíře Hartela, mnohých professorů vídeňské.
pražské a inšprucké university, poslanců Pergelta
Russa prof. Fourniera v zastoupení klubu semských
poslanců německých v Čechách, deputací pražské
německé university a společnosti ku podporováni
vědy, umění a literatury v Čechách a mnoha stu-
dentstva.
= Poštovní loupež. Z Cařihradu, 2. ledna.
(C.-B) Vak adresovaný francouzské poště, jenž do-
praven sem včera dopoledne poštovním vlakem
obsnhoval rekomandované listy, nalezen byl otevřený.
Některé dopisy zdejším bankovním domům byly
utevreny vtupeny v vůj vbonh Neví se, mnohol
peněz bylo odcizeno, ani kde loupež byla spachána.
#13
alto_textblock
#13
Hudba.
#14
alto_textblock
#14
+ Koncert v Prostéjově. Ženská pě-
vecko-vzdělávací jednota »Vlastimila
v Prostějově uspořádá za spoluúčinkování muž.
pěv. spolku »Orlice« a hudebních sil domácích kon-
cert dnes v sobotu 3. února v sále p. Dostála. Za-
čátek v 8 hodin večer.
#15
alto_textblock
#15
Dramatické umění.
#16
alto_textblock
#16
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
se dává Smetanova opera »Čertova stěna« (3.
čtvrt. předpl.) se sl. Kubátovou (Hedvika), sl. Dvorá-
kovou (Katuška), poprvé se sl. Kettnerovou (Závia)
a pp. Ptákem (Jarek), Viktorinem (Vok Vítkovic), Kli-
mentem (Rarach). Vevorkou (Beneš) a Kroessingem
(Michálek). — Zejtra odpoledne jest po 366. Smeta-
nova opera »Prodaná nevěsta«, večer poprvě
Štechova nová veselohra »Třetí zvonění«. Ve
veselohře zeměstnáni jsou: pí. Kvapilová (Kváčková),
sl. Grégrova (Růžena), pí. Pštrossová (Emma). p.
Hübnerová (Babi), pí. Kolárová (služka) a pp. Seifer
(Hudec), Vojan (Hvězdinský). Pštross (Kaštyl), Se-
dláček (Pilz), Mošna (Sadilek), Kafka (Kejla) a Steins-
berk (posel). Režii má vrchní režisér p. Seifert.
+ Divadélko »v Alžírue v Čes. Budějo-
vicích nebylo dlouho opuštěno. V neděli dne 14
t. m. hrála v něm naposledy společnost Brázdova a
ve čtvrtek dne 18. zahájila v něm řadu představení
společnost p. A. J. Frýdy. V jejím repertoiru jsou
z původních tyto hry: »Ohnivá země«, »Na letním
bytě«, »Třetí zvonění«, »Neznámá pevnina«, »Bratři«
»Radůz a Mahulena«, »Velkostatkář«, »Heralt«, »Sa-
lomena« a mnohé hry cizí.
+ Spolek dramatických spisovatelů a hudebních
skladatelů francouzských uveřejňuje zajímavé výkazy
o loňských příjmech pařížských divadel. Většinou
měla divadla menší příjmy než před loni. »Théátre
Francais« přijalo roku 1898 1,992.079 fr., roku 189u
1,861.276 fr.; »Odéon« 618.679—650.056; »Gymnase«
748.919—459.992; »Porte St. Marlin« 2.286.777 r. 1899
892.656. Přímo ohromný úbytek přijmů vykazuje
poslední divadlo, difference činí — 1.394. 121 fr. Kdo
ji zavinil? Pan Edmond Rostand, poněvadž nedodal
divadlu druhého »Cyrana z Bergeracu«, který před-
loni způsobil tak závratný příjem.
V Berlíně se odehrála u generálního inten
danta dvorních divadel hraběte Hochberga dne 16
t. m. historická událost. Byla čtena zkouška na
drama »Eisenzahn« od Josefa Lauffa a zkoušce
byl přítomen také O n — císař Vilém.
#17
alto_textblock
#17
Ze soudní síně.
#18
alto_textblock
#18
Nevlastní bratr.
(Před senátem čtyřčlenný m.)
#19
alto_textblock
#19
Hromolluk, jenž by v prstech mohl drobit silniční
štěrk, byl jedním z těch, kteří předevčírem dopoledne
čekali v předsíní prvého senátu na ortel ze sumár-
ních líčení. Silné, vypasené chlapisko se zarostlým
obličejem, zmodralýma, od kořalky zpuchlýma tvá-
řema a drzým, pronikavým zrakem. Rozbitý, pošpi-
něný šat a díry, zející z prošlapaných, plísní sežra-
ných bot doplůují zpustlý ten zevnějšek, ač proma-
štěný, v tenoučké špičky vybíhající podnosník, jakož
i vlasy, ústící slepenou ofinou do sraženého čelaa
rozhraněné v samém středu lebky přímočárnou pěšt-
nou, jsou ostatního celku zjevným kontrastem.
Volali ho, aby vešel do sálu. Hromotluk mrzut
vstává a líným krokem šourá se k vykázané židli
před soudním stolem. Konstatuje se, že je to 36letý
darmošlap Franta Kroužek z Tabora. Nemá by-
dliště, je bez práce a jen se ožírá, pere a krade. Pro
všechny tyto pěkné vlastnosti projevena mu již ne-
zřídka pozornost se strany úřadů. Okresní sou
z Král. Vinohradů a ze Štětí, jakož i krajský soud
z Tábora, vydaly o tom celý spis o několika arálch-