ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 bd6ce3b0-6602-11dc-bd7c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
10. března 1901.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národhich Listu
#3 alto_textblock #3
k číslu 69.
#4 alto_textblock #4
Strana 13
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Konkurence na úpravu Malé Strany =Strávil jsem dvě dopoledne ve výstav projektů v malostranské Sokolovně, nepozorova jsem však, že by se těšila zvláštnímu zájmu Setkal jsem se tam jen s jedním domácím pá nem, který si v plánech procházel nejbližší oko svých dvou domů, a byl spokojen, že se tan ničeho nemění. Pravda, prohlížet půdorysn plány není žádným požítkem pro ty, kteřís žádají obrazových dojmů, nemohu také tvrdit že by konkurenční projekty, většinou, vynikaly zvlášť úhledným podáním, spíše ve snaze bý odborníkům co nejzevrubnější a nejinstruktiv- nější, pomljejí zúmyslně vzhlednosti a přehled nosti. Snad by byl zájem kruhů laických, avšal interessovaných, větší, kdyby byl býval uveřej něn protokol poroty, jak bylo v podmínkách konkurenčních slibeno, neboť předpokládám, že v něm jest vyloženo nejen zásadní stanovisko jury vůči všem konkurujícím, ale také přislůšná karakteristika hodnotných projektů, a že jsou v něm zvláště vyzvednuty vynikající přednosti, pro které byly tři návrhy cenami poctěny. Konkurenční podmínky vyžadovaly, aby bylo pamatováno na vhodná místa pro veřejné budovy a dbáno pohledů a průhledů na stavby vynikající. Na vlastní Malé Straně, za Kampou a Lužickou ulicí, jedná se jen o nějaké vyrov náni ulic a zlepšení některých komunikačních tratí. V tom se shodují všechny přední návrhy. nejen v zásadě, ale také zhusta i v provedení Obhájci Staré Prahy, i nejorthodoxnější, trvám, nemohou soutěžníkům nikde vytýkati nevážnost a barbarství, neboť staré Malé Strany se nikdo téměř ani nedotýká, a boří-li kde, činí to do- jista s rozvahou i řádným důvodem. V této části práce objevil se souhlasný a jednomysln protest proti ukvapenému sboření domu »u Klíčůe na náměsti; všichni vypouštějí uličku Břetisla vovu, všichni stejným způsobem, a sice správ ným, odkrývají Dienzenhoferovo průčelí Tomáš ského kostela, ale všichni se zastavují (jak toho, bohužel, i program vyžadova!) hned za kasárnami u Brusky, ačkoliv právě tam, někde při konci úvozu bude jednou třeba raziti a roz větviti spojení Malé Strany s novými čtvrtěmi na pláních mimohradčanských a letenských. Jeden pouze projekt (tři kruhy) vede novou cestu Jelením příkopem vzhůru a jeden (J Sakař a K. L. Klusáček, II. cena) měl odvahu za- brati část zahrady angliekých panen v parcelaci Oslatní se télo ohromné, ale nikterak v badoue- nosti nedělitelné ploše vyhýbají jako horké kaši. Požadavkem míst pro veřejné budovy — a my tím hned rozumíme monumentálně — kaje se jaksi správa města za poklesek, jehož se dopustila při nábřeží obvodu assanačního To, bohužel, vyplýtvá svá nejkrásněji položená místa na pražské činžáky. Na svoji omluvu může arci dnes přivésti k platnosti moment, že levý břeh vltavský, na Kampě i malostranský proti Křižovníkům, jest pohledově vhodnější nežli pravý a při našem městském partikula- rismu věru že by si mohli malostranští gratu- lovati a ostatní jim záviděti, kdyby v jejieh domácím obvodu vzniklo tolik velkých, účelem vysoce významných a provedením bohda umělecky vynikajících budov, co jich A. Balšánek projek tuje. Jeho návrh, jemuž se dostalo první ceny dojista v tom i v mnohých jiných momentech ostatní předstihuje (I. cena). Porota konkurenční vyslovila se pro za chování Čertovky. Snad je tím toto Eridino ja blko navždy odstraněno. Podmínky ještě žádaly projekty pro oba případy, s Čertovkou a be ni. V druhém případu se mnoho v půdorysech neměnilo: zasypanou Čertovku přeměnili v ulic nebo třídu a hlavní bloky na Kampě pošinul o něco od vltavského břehu ke druhému. Inže- nýrské autority musí rozhodnout, která úprava úrovně ostrova je proti povodňové záplavě nej- výhodnější; projektující architekti nejsou tu za jedno. Za to všichni snaží se hlavní, vltavské nábřeží a zhusta ve spojení s podbřežím, vy praviti hojnou zelení stromořadí a parkových pruhů, podobně jako na druhé straně mezi Ka- menným mostem a Strakovskou akademií. Ji- nak, zase ku podivu shodně, řeší plán Kampy trojdilně. Vidím v tom zeela pěknou pietu ke stavu nynějšímu, avšak v uměleckém ohledu jakousi úzkostlivost. Zamezují si dobrovolně volnost a široký rozlet koncepce, když respektují celý severní cíp ostrova, pro planý titul »praž- ských Benátek«, a nynější náměstí na Kampě, jehož celé boky musí nejdříve zmizeti, a teprve jižní půli Kampy považují za vhodnou plochu pro několik veřejných budov, zelení parků ob- klopených a k novým náměstím přilehajících. Po mém zdání bylo by logičtější viděti v Kampě, čím vskutku jest, jednotný celek ostrovní. který má dnes mnoho vlastností, ne-li všechny. státi se územím pro nová musea, galerie, vý- stavní domy umělecké, Českou akademii a co ještě podobného v Praze a v zemi potřebujeme a jednou přece míti musíme. Tak by Kampa se přeměnila na ostrov musejní nebo umělecký, na krásnou osadu monumentální, jejíž budovy v ze- leni parků a squarů s mostu Karlova i s pra- vého břehu Vltavy by skýtaly pohledy, na něž by Praha i naše umění archilektonické mohly býti pyšny. Jako mlýn Odkolkův tak i budova německé reálky odtud jednou zmizí a povreh ostrova stane se za našich poměrů nevyrovna- telnou plochou pro velké architektonické tvoření. Na újezdské části Malé strany stojí budova. na jejíž význam před několika léty, nemýlím se, nejprvé ukázal K. Chytil a již od té doby přálelé umění a Staré Prahy nespustili s očí: ny nější zbrojnice, druhdy palác Michnův. A už bylo pozdě. Nové domy přirazily tak těsně k jejímu boku, že ji, jak u nás bývá, přímo na exi stenci ohrožují. Už se dokonce vyskytl návrh, s tak zvané strany kompetentní, aby se kus paláce jednou odbouralo k vůli ledabylým čin- žákům a neprozíravosti některého magistrátu. Projektanti s ní zacházejí milosrdněji. Kdo uznává nutnost rozšíření ulice Všehrdovy, pro- lamuje kus jejího přízemku podjezdem a A. Bal- šánek pěkně uvádí osu jejího středního risalitu ve spojení se svým monumentálním náměstím na Kampě. Nepochybujeme, že dojde ke stavbě nového mostu na místě železné lávky, poněkud jižněj pošinutého. Všichni projektanti s tím počítaji Pak ale odlehčí tato nová trať komunikaci Kar
#7 alto_textblock #7
lova mostu asi do té míry, že odpadne leckterá obava nynější, že by malostranské věže mo- stecké byly tak tísnivou překážkou volnému proudění, jako jsou nyní, tak že se A. Balšánek rozhoduje prorazit přízemek jižní věže. S domem Steinicovým zacházejí projektanti správně jako s prázdnou plochou stavební, ale ku podivu, že ne všichni anebo ne vždy, neuvolňují věže kolem a kolem. Brána jest sice otevřením průchodu z uzavřeného prostranství ven, ale mostní věže a brány měly jiný význam a účel, nežli v bradbách. Ty stály a mohou státi isolovaně. jedině jako branné závory cesty, nad níž se zvedají a kterou měly hájit. Projekt R. Kříženockého (III. cena), potom B. Hübschmanna (»Praha«) vedou osu nového mostu na čelo bloku nebo monumentální bu- dovy, kdežto jiní nechávají ji vběhnouti v osu uliční, zahýbající se do ulice Letenské. To je motiv umělecký dávno a ovšem jinde osvěd- čený, u nás v Praze zanedbávaný, o jehož krásném effektu možno se kdykoli přesvědčiti pohledem po Příkopě ku frontě býv. hybern- ského kostela nebo v některých ulicích, jež z vírají čela palácová nebo architektonicky vý znamná. Soutěž o úpravu Malé strany ve svém grafickém výsledku obsahuje mnohém více mo mentů příznivých nebo odchylně názory a před stavy budící, nežli zde mohu vytknouti a roz- vésti Nepochybuju, že se tak stane ještě, při zvýšeném nyni zájmu v otázkách technickýeh a architektonických, na jiných místech. Hlavně proto, že mnohé body v programu i problému bude dlužno i po soutěži znova od počátku vzíti na přetřes, jako na př. úpravu v čele Chotkovy ulice nebo ulice Letenské. Takové debaty a veřejné projevy přinesly již svůj uži- tek. Nemíním na příklad otázku podloubí, která se bobužel dostala do oblasti dilettantského horo- vání, nýbrž ony rozhovory, které přivodilyv soutěži konsekventně dodržovaný princip: ne- zakrýt novým pruhem stavebním při břehu panorama malostranské. Ovšem by bylo třeba koncisnějších, konkretnějších a detailnějších pro- jektů, aby bylo patrno, v jakém malebném po- měru k novým budovám budou v budoucnosti staré partie malostranské za nimi a hradčanské nad nimi. Karel B. Mádl.
#8 alto_textblock #8
Školská hlídka.
#9 alto_textblock #9
Studie o našem školství obecném VI. Prostředkové vzdělávání technického (Dokončení.) Měřictví především pro svou prak tiekou cenu těšilo se ode dávna přízni di daktikův. Komenský klade je již do školy ma teřské a velmi mnohému učí žáky od osmi neh deseti let, ježto »všecko jasně lze dokázat bodý, liniemi, obrazci a jistými nástrojí, kte- rými můžeme přesně vyšetřiti velikost věcí, by nás v ničem neklamaly« (1654); v Bráně ja- zyků a ve Světu v obrazech měření a jeho prostředkům věnuje stati zvláštní. Methodní kniha Felbigrova klade k počtům »umění mě- řické« (1777). Na přechodu škol našich z doby staré do doby nové objevují se Jana Lodl Počátkové kreslení i měřictví s bohatým atlan- tem (1857—1864) a nově zřízené škole obecné dostává se již v letech sedmdesátých šester k měřictví návodů. Bohužel, ve všech úřadníeh osnovách měřictví zastoupeno velmi nedostatečně klade se teprve do pátého roku školního, jakoby pojmy měřické, také pro potřebu kreslení — neměly již od prvého roku školního postupně se vy víjeti ! Pokus takové osnovy měřické, která na zíráním krychle počala již ve třídě prvé místo pátě, podniknutý okresní poradou učitelskou v Praze r. 1880, nebyl od úřadu školního schválen a připuštěn! I došlo se až k takovému babylonu, že naši žáci kreslí o d ruky čtveree. pravidelný osmiúhelník, kružníci a podobné mě- řické obrazce dříve, než měřické vlastnost těchto obrazců poznali; že teprve po nakre- slení kružnice od ruky tuto kružitkem přesně rýsují a podobně; správných, narýsovaných kružnie ani neviděli, ani jim očima nezvykli a přece o ni volnou rukou se pokoušejí ! Pra- vítko a kružítko připouštějí se i na vyšší stupeň školy obecné jenom jako výjimkou a mimořádně, jakkoli dnes nedá se proti nim uvésti anit námitka, že by opatřování těchto pomůcek rozmnožovalo náklad rodičů na prostředky učebné — mámeť rýsovací kolinka k obyčejným tužkám již za několik halířů! Většina žactva školy obecné počíná rýsovati teprve na školách měšťanských, jimž značně a zbytečně se ztě žuje úkol v prvé třídě, poprve navádět žáky k ovládání nástrojů rýsovacích, s něž jejich prsty jsou již dávnol Vyučování měřictví na chlapeckých školách měšťanských trpí starodávným osnováním učiva i v nejnovějších vydáních nejrozšířenějších učebnic, které ovládaji všecko běžné vyučování. Po celé dva roky ani nezavadí o tělesa, žáky naprosto zabavujíc obrazci rovinnými, s těle přece sňatými; teprve v třetím, posledním roce zaměstnává je nazíráním těles a to i nejjedno- dušších (na př. krychle) a rýsováním sítí promitáním jich, výpočty povrchu a obsahu, tedy úkoly, k nimž z větší části žáci již prvé třídy jsou způsobili. Po starém zlozvyku zmí- něná »trojdílná« učebnice Měřictví a rýsování nemá žádného zřetele k potřebě čtvercové a tě- lesné míry v počítání, ani k potřebě kreslen perspektivního, které žákům ukládá ve třídě dru- hé: ve zkratkách dle názoru kresliti tělesa, s nimiž dle této učebnice měřictví seznámí se teprve v třídě třetí! (Starší osnova učebná z r. 1874 se stejnou nedomyslností již do třídy prvé kladla kreslení prostorových tvarů, které mě- řictví uložila teprve třídě třetí). Zmíněná, velice rozšířená učebnice pěstuje měřictví bezživotně nejen svou euklidovsky odtažitou povahou, svým zakrytě logickým po- stupem v »důkazech« — ve kterých novodobé učení měřické již dávno přestalo spatřovati já- dro methody vyučování měřického — ona za- viňuje také slabé pěstování skutečného vy mě- řování ploch a těles, ani slovem nevzpomí- najíc pomůcek praktického měření, které žáci znají z učení silozpytného, ani jediným obráz- kem nepoučujíc o hmatadlech, ač na př. učeb- nice Studničkova věnovala těmto již r. 1883
#10 alto_textblock #10
zvláštní stať a 10 vyobrazení! Dnes pravidlem přestávají naše školy na vyměření dělky a šířky školní světnice — a to nikoli k účelu měřictví. ale k účelu zeměpisného učení, aby mohl se podati její náčrt, »plán«; tu a tam vyměřís chodby, a jejich rozměry vytknou se na tabulce. na chodbě visící, jistě jednání chvalitebné Avšak již výška světnice a chodeb jen výjimkou se vyměřuje a krychlový obsah její jen výjimkou vyšetřuje — odtud ta nejistota žactva v odhadování výšek a krychlového obsahu. Jenom na venkov ských školách vyvádějí se žáci ven, aby změřili a vypočítali obsah nějakého pozemku — v mě stech nevídáno a neslýcháno, aby aspoň dvů nějaký či ulici žáci vyměřili, ač by na příklad i v Praze v jistou dobu shledaly se klidnějš plochy, kde by vyměřující žáci chůdcům ne překáželi. I v nejvyšší třídě školy měšťanské uživají žáci jen měřítka linežrního a to pra- vidlem pouze k rovinným obrazcům; řidčej vyměřují jím hrany těles; k vyměření průměru oblin a dutin se snad vůbec nikde nenavádějí — v tom ohledě je předčí žákyně škol měšťan ských, jimž osnovy učebné dopřávají napořád pozorovali a poznávati tělesa měřická a které aspoň při ručních pracích naučí se páskového metru všestranně užívati! Bezživotnost nejrozšířenějších učebnic mě řických jeví se i v tom, že nepodávají an dosti dokladův užití měřických prvků v kres lení ornamentálním, jak přece učinila učebnice Lodlova již v r. 1857, Ryšavého v r. 1863 Kuchynkova v r. 1874 a na novo Hessova z r. 1881. Také míjí všeho poučení o stino- vání těles, které na př. podává Studničkovo bohužel neschválené Měřictví z r. 1883. Ani v rýsování nejsou rozšířenějš učebnice měřictví na pravé cestě. Ovšem nedaly se uchvátiti sportem, který zavedli na školy měšťanské někteří učitelé z pokračovacích kursů při státních školách průmyslových, kde se na- mnoze mohli do ochromení prstů surýsovati« — a jenž vedl k tomu, že mnoho velkých, výkresy přeplněných »rysů«, žáci tak říkajíc, po továr nicku kopfrovali; také již počátkové rýsování stavitelského a strojnického na školách měšťan- ských mijí obrazů nevhodných a složitých před- mětů, jako na př. káry, kovadliny, záklopek pumpy, žlabu, kleští ve zdech, kanálů, soklů, průchodů, dveří, spojení rour, jichž modelly k ruce žáci nemají, rýsování věcí, jichž po případě žáci ani ve skutečnosti neviděli, neb které v podrobnostech jsou pro ně skryty a ne- přístupny a obrací se k předmětům jednodušším, které ve skutečnosti mohou si opatřiti žákům uka zovati a do rukou dáti. Po- krok učiněn i v tom, že rýsují se orna- menty měřické, ač ne ještě měrou dostateč- nou a ne vždy struktivní a vkusné; i ve schválených předlohách a učebnicích shledají se málo spojitá mřížoví, bednářské mříže, po- čínštilé laťoví, nerovnovážné parkety, zdřevěnělé dlažby, nepružné kružby, hrubé růžice a dříky. bachoraté vázy, těžké pomníky a podstavee a římsy; ani podminek konstruktivních, ani eurythmie, ani zlatého seku nebývá dháno. Pochvaly zasluhuje, že již neprovádí se všechno rýsování tuší a barvami na zvláštní »rysy«, které tolik drahocenného času potře- buje, nýbrž přestává se na tom, že základní konstrukce provedou se jen tvrdou tužkou v sešitech, a jen zvláštní, vybrané, složitější jistý, vkusný celek podávající »rysy« prováději se tuší a barvami na zvláštních listech. Tak uspoří se času a žákům pro ony zvláštnější a vzácnější rysy neubírá se zájmu a trpělivosti. Vrcholem měřického rýsování zajisté jest, aby žák jednoduchý předmět uměl vyměřiti a v určitém měřítku znázorniti v průmětech průřezu, podati jeho siť a ovšem vypočítati jeh povrch a obsah. A tohoto vrcholu některé školy měšťanské dospívají a všechny dospět mohoul Rýsování průmětné jest vůbec tak dů ležité, že by mělo počíti dříve, než až ve třetí třídě školy měšťanské, které jen asi polo- vina všech žáků dochází, a ovšem mělo by se rozhodně zavésti také pro žákyně. V tom bylo by znova připomínati starých slov Komen- ského: »Nemůže se také příčiny žádné ukázati, proč by ženské pohlaví od umění jazykův moudrosti odměšováno býti mělo. Nebo rovně lidé jsou boží obraz, jako i my, rovně mysl k chápání moudrosti způsobilou obdařené, nébrž vtipu jemností často nad nás poctěné. Proč tedý je abecedou odbývati? Bojíme se všetečnosti? Čím více je do prací mysli zavedeme, tím méně všetečnost, kteráž z prázd nosti mysli plyne, místa při nich nalezne.« Souhlasíme s nuším proslulým hlasatelem deskriptivní geometrie proslulého Monge, s pro- fessorem F. Tilšrem, že sluší obrazo- znanství, ikonognosii položiti již v prvo- počátečné učení měřické, do školy obecné, jsme přesvědčeni, že ani Tilšrovo znakoslovi nezpůsobí žákům našim obtíží větších, než na př. rozeznávání hlásky (zvuku) a písmena je- jího (značky), nebo čísla a číslice jeho, nebo tónu a noty jeho: Od okamžiku, kdy malé ro- bátko ze své kolébky počíná pozorovati věc vůkol sebe, zůstane dále přerůznými předměty přírody i výroby obklopeno v přehojném jich množství; v každém, i v nejnuznějším obydle- ném pokojíčku nalezne se nějaký předmět k účelu naznačenému (na listě papíru, jenž má jen rozměry dva, zobraziti tělesa, mající roz- měry tři) dosti vhodný, pochopení základů na- uky Mongeovy usnadňující a onen směr zřejmě naznačující, kterým se nastoupiti může na dráhu , Mongem tak vysoce cenénou, a pomoei prostředků velmi jednoduchých, jemu ikono- gnosií poskytnutých, dosáhnouti bez namahán cíle, Mongem co nejvřeleji doporučeného«. Pravilt již r. 1795: »Geometrie deskriptivní je pravou řečí inženýra, jíž vyjádřuje myšlenky. když sestrojuje plán, jíž mluví k těm, kdož mají jeho provedení říditi, i ke všem umělcům a řemeslníkům, kteří sami jednotlivé díly jeho mají prováděti. Je nevyhnutelna vsem dělní- kům, jichž úkolem jest, udělovati hmotě určité formy těles, napřed ustanovené; upotřebení jej spolu s poznanými jednoduchými zákony přírod- ními povede k usnadnění práce hmotnéa bezpečnému provádění výrobků dokonalých. k ocenění pravé hodnoty jejich těmi, kdožje potřebují, čímž ponenáhlu budou vyrovnávány protivy v lidské společnosti.« Vypěstováním je- jím došel Monge přesvědčení, že může být Prostředkem obecně vzdělávacím
#11 alto_textblock #11
vedoucím k dosažení jednoho z nejvyšších cílo lidského ducha — k obecnému poznání pravdy a tím ku všeobecnému zdokona- lení lidského plemene; neboť ona poskytuje stále příklady přecházení od známého k nezná- mému, a jest nejvýš způsobilou, vycvičiti rozumové schopnosti velikého národa.« Ti- šer 1900.) Nic nevadí, by již v počátky rýsován lineárního v měřických učebnicích škol našich se zavedlo znakoslovi Tilsrovo, by míst dosavadní libovůle v označování ploch hran, vrcholů nastala účelnost a důsled nost. Již na škole obecné žáci nevědom ky vídí a kreslí půdorysy v přerozmanitých ma pách, nárysy, po připadě i průřezy těles v tak zv. kreslení »věcném«, proč by nemohli tak činiti s vědomím a proč by jistých, jedno- duchých předmětů: školní tabuli, rámun obrazy, kathedry, stolu, kamen — rovnoběžno- stěnu, koule a j. nemohli kresliti, od ru ky načrtávati i nárysy i půdorysy a po případe i průřezy? Vždyť v šem tělesům měřiekým lze dáli tvar i barvu oněch domků, vížek, branek. klenutí, kterými ode dávných dob děti tak rády se zabavují a jichž nárysy bez omrzení sev svých kresbách opakují! Tím spíše by pak žác v prvé třídě měšťanské mohli rýsovati také pravoúhlé průměty nejjednodušších těles a po- kračovati v takovém cvičení ve třídě. druhé, čímž by se ulevilo třídě třetí, která by pak mohla věnovati pozornost průmětům a průřezům pěkných jednoduchých těles točných, nás všude v nábytku a nástrojích obklopujících a naším rýsováním dnes úplně téměř pomíjených ! Jak jsme již podotkli, položením učení a zobrazo- vání nejjednodušších těles již do třídy prvé by znamenitě získalo také jich perspektivní zobra- zování ve třídě druhé, jež by odtud nabyla i zajímavého cvičiva pro obsah ploch: vypočí- távati povrchy těles. Oč zajímavější by bylo toto rýsování dle skutečných těles než rýsování abstraktních obrazců, zbytečně dvakrát rýsovaných: jednou bez měřítka tvrdšt tužkou do sešitů, podruhé tuší dle měřítka na zvláštní listy. Vždyť je zbytečno, prováděti na těchto i jednoduché úkoly konstruktivní: kol- mic, rovnoběžek, dělení, přenášení a podobn o sobě, když přece při každém rýsování dalším jako nezbytné průpravy se vy- A znovu opakujeme, že onen výhled do světa, nás obklopujícího, který otevírá se obra- zoznanstvím, nemá ani našim dívkám být zastírán. Stále mluví se o stejném oprávnění žen s muži ke všemu, co naše společnost svým členům poskytuje — avšak, aby k těmto jednostejným právům bylo oboji pohlaví jedno- stejně vzděláváno, o to se nejedná; i základním vzdělání měřickém hájí se různos u vyučování chlapcův a dívek, která ani jejich učilivostí ani jejich životní potřebou není odů- vodněna. A právě u vyučování měřictví a rý- sování jsou dívky naše v rýsování proti chlap- cům rozhodně zkracoványl Shrneme-li dosavadní vý vody své, shledáme. že ani výkony skutečného měření, ani výborem rýsování nehoví běžné vyučování měřické časovým požadavkům. Jeť toto vyučován převahou počtářské, vlivem pestalozzovské a horbartovské didaktiky, z které v jiných ze- mích již se vybavují, v jejíž jednostrannostech naše školy však ještě napořád si libují. Proto se meškají vzorci pro počet uhlopříčen obrazců. počet hran a vrcholů, těles, rýsováním hyper- bol, proměňováním a dělením obrazců, pro něž ze života nemohou uvésti žádného »užití«. proto nadouvají větu Pythagorovu a proste prvky tělesoměrství a podobně, čím vším s ubíjí mnoho času, jenž by přece vyměřování rýsování skutečných předmětů slušel. Že takové abstraktní, mathematické pojímání mě- Fictví není správné, ano, přímo zpátečnické. vykládá již proslulý zakladatel francouzského positivismu August Comte: »Měřictví jes pojímati jako čistou vědu přírodní; jes jednodušší a proto mnohem dokonalejší než všechny ostatní přírodovědy. Tato dokonalost klame tak velice, že mnozí učenci kladli ji za čistou vědu rozumovou, která jest neodvisla o pozorování. Zatím patrně vztahy ke každému tělesu, jež se má vyšetřiti, vždycky obsahují více původních údajů, které neplynou ze žád- ného pouhého myšlení, nýbrž jenom z pozo- rování a tvoří základ všech vývodů. Onen rozšířený blud je ještě přežitek vlivu duch metafysického, jenž měřické vyšetřování samo tak dlouho ovládal. Tento falešný názor působ obtíže v užívání, poněvadž nedává pochopit přechod z konkretního ku abstraktnímu .. Poněvadž výpočet může býti jen prostředkem důkazu, tož je falešnou představa, že výpočtu můžeme užíti k položení základů jakékol vědy; spíše takovým podnikáním vracíme se zpět ke stavu metafysickému, poskytujíce vědo- mosti reálné jako prosté, jednoduché, logick abstrakce.« (Z Littréova výtahu Positivní filo sofie 1880.) Je již nutně potřebí, by předně měřictv na školách našich stalo se skutečnou techni kou, vyměřováním a rýsováním jevů sku tečných, by již vybředlo z forem ab straktních a podruhé, by ujalo se měři ckého ornamentu i v theorii i v praxi tal vydatně, by tento nemusil pěstovati se teprve kreslením od ruky, jež dnes nemá být- jen technikou, ale spolu školou vkusu, kterou však může se státi jen v heslo kreslení sku- tečně volného, sítěmi teček, přímek a os nepoutaného!
#12 alto_textblock #12
skytují.
#13 alto_textblock #13
Ze spolku českých učitelek v Praz Včera ve čtvrtek doprovodily jsme k poslednímu od počinku paní Barboru Lebedovou, industriáln učitelku a vdovu po řídicím učiteli v Praze. Zesnulá paní byla před lety nejen horlivým členem spolk českých učitelek, ale i dlouholetou, svědomitou, obě tavou a příkladnou jeho pokladní. — Na míst věnce na rakev její věnoval spolek 10 K Ústředn Matici školské, jednaje takto v ušlechtilých, dobro činných intencích všem členkám spolku mílé zesnulé již zachová spolek vždy v čestné, věrné a vdečn
#14 alto_textblock #14
paměti.
#15 alto_textblock #15
Schválená cvičebnice. Pražákova »Těs nopisná čítanka« 5. vydání, vydaná nákladem »Prv ního pražského spolku stenografů Gabelsbergerských« byla výnosem ministerstva kultu a vyučování ze dne 26. ledna 1901 č. 2011 schválena za pomůcku na školách středních s vyučovacím jazykem českým
#16 alto_textblock #16
Sportovní věstník
#17 alto_textblock #17
Šerm. ** Jak se sděluje, rozhodl se »Český šer- miřský klub«, že uspořádá letošní šermíř- skou akademii dne 20. dubna ve velkém sále žolinském. Zprávu uvítají přátelé šermu s upřímným potěšením. Znamenají akademie nejstar šího Českého šermířského klubu zdařilý večer spor tovní a těšívají se proto pozornosti a přízni nejvy. branějšího kruhu naší společnosti, jak o tom svědčí neobyčejná návštěva dosavadních akademií každo- ročních repraesentačních večerů v klubu. Akademi ty nejsou pořádány za vstupné, nýbrž jenom pr zvané hosty klubu, již ochotně navštěvují zajímavý večer, příjemně vystřídávající řádu běžných za zimní sesonu zábav. Setkají se tu opětně s renomovanými šermíři pohybujícími se již od počátku tohoto sportu v Praze na šermířském podiu, a poznají zároveň nový dorost šermířů českých. Program akademie vykazuje řadu assautů starších i mladších, jakož i školy elevů. Klub žádá zdvořil pány a dámy, jež se o sport. šermířský zajímají večerní akademie tohoto klubu zúčastniti by se chtěli. avšak dosavad zváni nebyli, by o pozvání požádati si neobtěžovali buď předsedu Českého šermířskéh klubu JUDra. J. Eltla šlechtice z Hvozdomilu na Král. Vinohradech v Palackého třídě č. 8, nebo direktně Č. Š. K. v Praze I. v Jilské ulici č. 16 ** Šermířská akademie v Plzni konati se bude dne 23. března t. r. a sice za spolupůsobení taměj- šího »Sokola« uspořádá ji šermířský klub »Mi- kuláš Dačický z Heslova«. Akademie slibuje metropoli našeho západu skvělý večer a značný po- žitek sportovní. Zajem pro toto velké šermířské vystoupení — první v Plzni — jak z četných do- tazů lze poznati, jest veliký a lze souditi, že výsledek předstihne ještě očekávání. Informace udílí se v úterý. ve čtvrtek a v sobotu od 8—9 hodin večer v zemské šermírně (palác colloredo mansfeldský)
#18 alto_textblock #18
Jizda koňmo ** Měšťanská škadrona v Praze uspořádá, jak se nám právě sděluje, podobně jako minulá leta koňské dostihy a sice na velké louce u invali- dovny v Karlíně. Dostihy konati se budou o svát- cích velikonočních ve dnech 8. a 14. dubna. Před- běžné práce jsou již v plném proudu.
#19 alto_textblock #19
Z cyklistakého ruch u
#20 alto_textblock #20
** Mimořádný valný sjezd České ústředn jednoty velocipedistů koná se 24. t. m. o 8. hod. ranní v divadelním sále u »Štajgrů« v Praze. Na programu sjezdu jest: Návrh na změnu stanov a řádů Č. Ú. J. V., jenž bude-li přijat, postaví Č. Ú. J. v. na základ ryze klubový. Dalším bodem jednán sjezdového budou doplňovací volby výboru a sic voleni budou 2 náhradníci a 1 člen výboru. Návrhy ke sjezdu podány budlež do 16. t. m. kanceláři Č. Ú. J. V. v Praze, Vodičkova ul. č. 709. ** Pražský klub cyklistů »Ruch«, převzav v těchto dnech jižní část ostrova Střeleckého, při- kročil k úpravě jízdní dráhy, kolovny i šaten, kte- réžto práce během několika dnů dokončí; rovněž tennisový odbor započal s úpravou hříště tenniso- vého, tak že za příznivé pohody jízda na kole, vy- učování v jízdě a hra tennisu co nejdříve bude za- hájena. Správní výbor zve tudiž všechny členy, jakož i ty, kdož se jimi státi chtějí, k návštěvě klubových místností, kdež v odpoledních hodinách vždy některý člen výboru potřebné informace sděluje. Přístí úterý dne 12. t. m. koná se první členská schůze v klubových místnostech. V poslední valné hromadě zvolen byl předsedou pan Zd. Vávra, místopředsedou p. F. V. Klenka, kterýž mimo to valnou hromadou byl zvolen prvním čestným členem, pokladníkem p. J. Jindřich, náčeln. p. K. Stra katý, podnáčelníkem p. O t. Katzer, jednatelem p. J. B. Novotný, dalšími funkcionáři, členy vý- boru zvoleni pánové F. Víšek, J. Berchto! d,r Bernard, E. Ender, MUDr. A. Riegel, J Vielwerth, A. Rychlík, E. Richter a Ot Strakatý. — Valná hromada schválila veškera zařízení, jež bývalý výbor za účelem úpravy nových místností podnikl a projevila přání, aby také nový výbor v nových místnostech pracoval pilně ke zdaru a povznesení klubu. ** I. klub českých cyklistů-turistu »Praha« koná ve středu dne 13. t. m. o 8. hod. več. v místnostech restaurantu p. K. Teissiga ve Spálené ulici č. 85 II. řádnou valnou hromadu. Athletika a sportovní hry. ** Dnes má se ve Vídni hráti poslední match o »Challenge Cup« před konečným zápasem mezi kluby »Criquet« a »Athletic Sport«. Vítěz podstoupí pak zápas s naší »Stavií«. Zajímavo, že oba ví- deňské kluby prou se o právo, na kterém bříšti match býti má sehrán. Možná, že se předposlední tento zápas vůbec neodbude, nastoupí-li každý klub na svém hříšti k zápasu. S vítězem setká se pak »Slavie« 21. dubna. ** S bohatým věru programem přihlašuje se sportovní klub»Slavie«. Vykazuje celou řadu matchí s vynikajícími odpůrci a sice: A team dne 17. března: Magyar Uzsó Egüesylet (zá- pas v Praze), 24. března: Budapesti Torna Club (zápas v Pešti). 7. dubna: Represen- tační mužstvo švýcarské (složené z Angli- čanů, Francouzů a Němců, zápas v Praze), 8. dubna Surrey Wanderers (nejlepší mužstvo anglické II. třídy, zápas v Praze), 21. dubna: Challenge Cup (zápas ve Vídni). 28. dubna: Müegye- temi F. C. (zápas v Praze), 5. května: Flrst Vienna F. C. (zápas ve Vídni), 12. května: Vienna Cricket and F. C. (zápas v Praze), 25. května: Kjöbenhavus Boldklub (zápas v Kodani) a 27. května: Akademisk Bold- klub (zápas v Kodani). Mimo to se ještě o několik matchů vyjednává. Madaři, Švýcaři, Němci, Angličani a Dánové budou měřiti síly své s čilým studentským naším klubem. Lze se nadíti, že »Slavisté« obhájí české barvy i proti konkurenci tak znamenité. Také B-team nebude zaháleti: vedle mistrovství II. tř. hráti bude několik mezinárodních zápasů. Dosud vyjednán match v Praze s vídeňskými kluby F. C. »Vorwärts« a A. C. »Victoria«. — 5. května hraje s B-teamem S. K. Plzeň v Pra ze. (Příště sdě- líme více. Do footballové komise S. K. Slavie zvoleni pp. M. Horáček, St. Kindl a Ant. Press ler. Zápasy mužstev II. třídy těší se rok od roku větší oblibě. S potěšením lze znamenati, že přibývá vždy více mužstev studentských. Letos hlášeno jest celkem 8 mužstev: Slavia B a C. F. K. Union, A. F. K. Karlín, S. K. S. Smíchov, F. K. Nusle, F. K Merkur (vesměs prvá mužstva) a Č. A. F. K. Král Vinohrady II. mužstvo. Dohromady hráno bude Xlv kol (28 zápasův). Výhra počítá se 2 body, neroz hodný zápas jedním bodem, prohra Ú. Pořad zápasů ustanoven takto, 17. března: (I. kolo) Nusle—Merkur. Union- Vinohrady. 24. března: (II. kolo) Slavia C—Merkur, Smíchov—Nusle. 25. března: (III. kolo) Vinohrady— Merkur, Karlín—Union. 31. března: (IV. kolo) Slavia B —Nusle, Smníchov—Merkur. 7. dubna: (V. kolo) Slavia C—Union. Nusle—Karlín. 8. dubna: (VI. kolo) Merkur—Slavia B. Vinohrady—Karlín. 14. dubna (VII. kolo) Slavie B—Vinohrady, Slavia C—Smíchov. 21. dubna: (VIII. kolo) Smíchov—Union. Merkur— Karlin. 28. dubna: (IX. kolo) Nusle—Union, Karlin— Smíchov. 5. května: (X. kolo) Union—Merkur, Slavia C—Karlín. 12. května: (XI. kolo) Slavia B—Karlín. Slavia C— Vinohrady. 19. května: (XII. kolo) Slavia C—Nusle, Slavia B—Union. 26. května: (XIII. kolo) Vinohrady—Smíchov, Slavia B—Slavia C. 26. května (XIV. kolo) Vinohrady—Nusle, Smíchov—Slavia ** Za maďarské kluby I. třídy uznány footbal- lovou unií uherskou Budapesti Torna Club, Magyar Uszo Egyesylet, Müegyetemi F. C., Budapesti Sport Club a Ferenczvarosi Torna Club. ** Sportovní kroužek »Horymír« na Male straně konal těchto dnů ustavující valnou schůzi. Zvoleni funkcionaří a stanoveno, že schůze výborov konají se každého úterý o 1/29, hod. večer v krouž místnosti p. Janouška v Nerudově ulici. Training za- počne 24. t. m. na hřišti, jež se později oznámí Dopisy jednateli p. V. Janouškovi v Praze—11l. čis 242 a vyzvání na matche laskavě odložena budtez na dobu pozdější. ** Atletic-club »Heraklese v Karlíně (místnost klubová Královská tř., restaurace »u zla