Císlo 24.

„Nový Jihočeský Dělník“.

Strana 5.

Upozornění! Čtenáře našich časopisů a bro- žur upozorňujeme, že právě obdržel soudr. Vilém Schütz povolení ku prodeji našich časopisů. Každý sobě obstarej a objednej předem co žá- dáš a budeš řádně obsloužen. Výk. výbor. Jarošov, po založení politické naší organi- sace tamže, stal se oblíbeným střediskem okol- níčh soudruhů. Volných nedělních chvil využí- vají soudruzi z Hradce, Etinku i jiných míst k vycházkám, jichž středem je naše obec a kde v hostinci p. Kubeně, kde má politická orga- nisace místnost, dostane se jim vzorného obslou- žení. K utužení organisace a soudružských sty- ků uspořádána bude v brzku okrsková slavnost. k níž se zavčas vrátíme

Trhové Sviny - Kaplice.

Trhové Sviny. Dne 27. m. m. konala se na radnici schůze, na které referoval spasitel živ- nostníků posl. Kratochvíl. Jak jméno toho pána „táhne“ vidno z toho, že přítomno bylo dle slov předsedy jistého společenstva, straníka „do- hodového“, celých 25 osob. Byla to podívaná na „zástupy“ hrnoucí se ze schůze, posíleni slo- vem „jednoho z nejlepších mužů národa“. Jeli- kož jsme nevěděli, pořádají-li páni schůzi pro sebe, neb schůzi veřejnou, odepřeli jsme sobě to potěšení plniti místnost a proto také taková účast. A referát? Nu, jako když mluví poslanec Kratochvíl, tím řečeno vše. Z Velešína. (Pokračov.) Kdo viděl a pozo- roval šílenou agitaci agrární o volbách, maně tázati se musel, proč taková šílená agitace?A věru, mají agrární machři proč agitovat, aby se stali opět neobmezenými pány v obci. Zakryjít takto nejsnáze úplné fiasko, kterého se za tři roky vlády v obci dodělali a zamezí tak mno- hou nepříjemnou kritiku jejich činnosti, když nenechají žádného blíže do karet nahlédnouti. Každému ještě v paměti budou sliby, agrárníky při předešlých volbách činěné. A hle, co udě- lali! Nebýt některých těch rýpalů v obci, nebyli by se rozkývali zhola k ničemu. Až když ně- který ten rýpal poukázal jim v časopise cestu, co a jak mají dělati, teprve něco dělali. Ovšem, že toto něco nestálo většinou za nic (a proč vlastně vyrušovali by se z klidu, jest přece na tom dosti, když plné tři roky pilně kývají), ale poplatníky stálo toto něco 40proc. obecní přirážku. Mohli bychom vypočítávati do neko- nečna, a le poukážeme jenom na některé. Z e pla- tíme starostenskou remuneraci, to víme, ale by- la-li nějaká pře mezi sousedy ku vyrovnání, tu p. purkmistr velemoudře zůstal doma. A pro sobě dělat mrzutosti, když mám po sobě myslí as. Ti berou menší remuneraci, ať tudíž více dělají a neudělají-li to dobře, zahrají sobě tro- chu na censora, skonfiskuji nějaký ten proto- kol, udělám a nařídím dle svého a řádně jim zatopím, však oni budou tančit, jak já budu chtít. Zkrátka, žádnou oposici nestrpím. Proč by velešínská radnice nemohla být jako uherský parlament? žádá-li některý ten rýpal za úpravu obecního pozemku a zřízení výhybu u veřejné cesty ve prospěch občanů, myslí sobě p. měšťa- nosta, nač se tím zabývat, náš volič není, tak co do toho. Tak nezbývá poplatníkům, nežli do- máhati se práva u vyšších úřadů. Požádá-li ale jich stoupenec-volič o něco, pro toho se úřa- duje i hned a běhá se semotam, pohádají-li se dvě sousedky skrze slepice, hned je komise ven- ku, ovšem že bez hlavy obce, má-li se však há- jiti obecní majetek, zjednati náprava z ohledů zdravotních a bezpečnostních, upraviti nutné vý- hyby ve veřejné cestě — to se jí nedovoláš. Na vodovod pamatováno při rozpočtu slušným obnosem, ale jen na papíře, skutek utek. Ne- dělalo se zhola nic a každý obyvatel místní po- ciťuje tuto hříšnou lehkomyslnost, nestarání se o dostatek vody, neb kalamita vodní doléhá na každého. Vypuknout oheň, musí se nechat ho- řet, neb vody není. Jen když zaprší, máme tro- chu kalné vody v kašnách a tu ještě vybéřou agrárnici sami a malý, ti aby nevařili, ani se nemyli. — Dlažbu žulovou máme již v místě skoro rok — ale na hromadách naházenou, tak jako se před rokem navezla. Přijde-li do místa nějaký cizinec a podívá se na ty hromady, po-

růstající travou a pak na vzornou dlažbuu „mastných krámů“ v v ulici Latroně, myslí so- bě, že jest někde v Kocourkově, jenom ne ve Velešíně, městysi to s pokročilou agrárnicko- obecní správou v čele. Písek, ku dlažbě již navezený, musí být deštěm a přívaly roznesen, a pak se bude voziti jiný, nebl teň první by byl „laciný“ a dlažba, aby byla dobrá, ta musí přece něco státi, obec to už zaplatí. Ptá-li se někdo, má-li sečkati s prodloužením domovního kanálku, tu dostane se od probudilé hlavy od- pověď: To vás už hlava boleti nebude, až se bude v Latráně dláždit (a tázající osoba byla ještě poměrně mladá). Pěkná naděje pro dom- káře. A což to naše obecní hospodářství! .. (Pokračování.)

Není to jedno

žádáte-li u svého kupce prostě „polévkové kost- ky“ a obdržite jakouko- liv známku, nebo

trváte-li na tom, aby se Vám dostalo MAGGIHO kostek po 5 h (hotová hovězí polévka), nebot MAGGIHO kostky jsou 389 nejlepší.

Samospráva — hnutí domkářů.

Panu Markovi, tajemníku okresu v Hlu- boké a p. Staňkovi!v Pištíně: Obecní radní Pavlíček, rolník z Tupes, posílal v nedávných dnech po povoznících, pra- cujících na dovozu kamene na silnici Tupesy Němčice, následující oběžník;

Oběžník:

Oznamuje se, že z dodatečných hromá- dek kamene strhne se z každé jedna koru- na za vymožení panu tajemníkovi a panu Staňkovi. Komu by to nebylo vhod, nemusí více vozit, pročež na to předem upozorňuji Tupesy, 6. června 1912.

M. Pavlíček

Obecní radní z Tupes, jemuž svěřen do- zor na jmenované práci, sděluje zde, že z hu- beného výdělku za dovážení kamene na silnici, má se Vám, pane okresní tajemníku a Vám, p. Staňku, za Vaši vymoženost dáti odměna jedné koruny z hromádky kamene. Celá „vymoženost“ dělá dvacet hromádek, máte tedy dostat pánové dvacet korun! Je-li pravda to, že víte o tom, co dělá radní Pavlíček a ucházíte se tímto způ- sobem o dvacet korun na účet povozníku, byl by to jen doklad neslýchané korupce, jakáv samosprávě existuje. Žádáme proto cestou veřej- nosti o odpověď. Víte o tomto kroku, kterýs použitím vašich jmen podniká tupesský radní Pavlíček? Nevíte-li, pak je vaší povinností vo- lati p. Pavlíčka k zadostiučinění a vyšetřiti, komu vlastně záleželo na tom, abych oněch dva- cet korun dostal. My a celá veřejnost je na vy- šetření tohoto případu nemálo zvědava. Povozníci silnice Tupesy-Němčice.

Schůze. Dne 29. t. m. koná „Svaz jihočeských domkářů a malorolníků“ v Č. Budějovicích v Děl- nickém domě širší výborovou schůzi svazu o 9.h. dopol. Přítomnost členů výboru nutna.

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku.

Kapitoly o nás pro nás.

II.

Lidová škola. O zřízení Lidové školy v Bu- dějovicích proběhlo před časem několik zpráv, „Literární kroužek“ zdejší dokonce o věci jed- nal i ve svých schůzích, ale v poslední době, zdá se, že celý projekt někde uváznul a ne- dospělo se ani tak daleko, aby svolána byla schůze zástupců stran a korporací, které na zří- zení Lidové školy jevily zájem. A přece jen by bylo škoda, kdyby jednou šťastně zrozená my- šlenka měla bez ohlasu zapadnouti. Systém Li- dových škol, pokud v Čechách se ujal, výbor- ně se osvědčil. Hlavní úkol činnosti vyměřenje ovšem inteligenci a tak, jak známe budějovi- cké poměry, těžko hledati zde obětavé pracov- níky, kteří podjali by se zde té kulturní a po- krokové práce, které v jihočeském životě je tolik potřebí. Kdyby zde ovšem bylo alespoňu jednotlivců sdostatek dobré vůle, nechaly by se překážky odstraniti. A konečný cíl Lidových škol přece jen toho zasluhuje, aby se k němu šlo i přes překážky. Budějovice potřebují plá- novité, vzdělavací práce pokrokové, kde v Li- dové škole sešli by se ti, kdož touží po vzdě- lání. Zde ovšem nutno zdůrazniti, že klerikál- ní elementy by zde místa neměly a míti nemohly, nemá-li zásada Lidových škol býti obrácena v rub. A v tom právě vězí gor- dický uzel řešení celého projektu. Ji- hočeský klerikalism, olepený pozlátkem češství, prolézá jako morovina všechny české korporace a instituce jak hospodářské, tak kulturní a vzdor tomu, že na jedné straně výtváří si své vlastní posice, touží po nabytí rozhodujícího vlivu i tam, kde by měl býti k tomu nejméně povo- laným! A ne bez úspěchu. A tenhle žalostný stav našeho veřejného života roste dnes do hlou- bi i šíře. Má-li Lidová škola se ho uchrániti, musí jíti mimo něho a proti němu. Jen tak jsou zde základy pro její existenci. O tom měli by uvažovati ti, kteří otázku Lidové školy chtí ře- šiti a pevně a jistě přes všechny překážky kráčeti k cíli tak, aby se skutkem stal co nej- dříve. Bude k tomu dosti síly? .

Mládež a strany. Politické strany bez roz- dílu hledí, aby do svého organisačního svazku dostaly občanský dorost. Důvody, proč se tak děje, jsou známy. V mládeži je budoucnost po- litického života, budoucnost každé strany,v mládeži obrozuje se agitační a organisační e- nergie celého veřejného života. U nás, v městech i na venkově, činí pokusy o získání mládeže klerikálové a agrárníci. Sociální demokracie ne- smí přirozeně také na mládež, jako budoucnost své strany, zapomínati a volati dělnickou mládež do dělnických organisací! K tomu jsou naše Dělnické Tělocvičné Jednoty a sekce sociálně demokratických organisací mlá- deže. Tam musí býti spolkový a organisační ži- vot upraven tak, aby mládeži nebyl jen nudnou školou a disciplinou, ale aby tam náš dorost vedle poučení a přípravy pro život našel ušle- chtilou zábavu. Na organisování mládeže nesmí býti u nás za žádných okolností zapomínáno. V tom směru leží značný kus zodpovědnostiv místních politických organisacích strany. V příz- nivé době svolána bude konference dělnické mlá- deže jihočeské, na níž budou postaveny zákla- dy k plánovité práci organisační. Do té doby nechť soudruzi v jednotlivých místech se připra- vují k tomu, aby dělnická mládež rostla pro organisace českoslovanské sociální demokracie.

Různé zprávy.

„Ženský List“ dovrší dvacetiletí svého vy- cházení. V Brně vyšlo dne 1. července r. 1892 z tiskařského stroje prvé číslo „Ženského Li- stu“. Dvacet let! Za tu dobu stal se tento časo- pis nezbytnou součástkou naší strany, a vý- sledky práce redaktorů a redaktorek jsou všude patrny. Nelze si představiti dnešní vzrůst soci- álně demokratického hnutí ženského bez budi- telského působení „Ženského Listu“. Redakce chystá před 1. červencem t. r. slavnostní jubilejní číslo, jež bude radostnou udá-

Ryzí pravda jest, že nejlepší uhlí hnědé, smolné a kan

enné má

Matěi

ěnka