ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bcbb96d0-668b-11dc-9d62-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
čník XXXX
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 30. ledna 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 29.
#4 alto_textblock #4
t.
#5 alto_textblock #5
ranní a odpol. list, psedpláel ee Praze v sdninl r dvejíi donáško a. ve slnslk Prertou sroji sinntie a
#6 alto_textblock #6
3k -
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
2 K o
#9 alto_textblock #9
e
#10 alto_textblock #10
kv
#11 alto_textblock #11
I.
#12 alto_textblock #12
V drobném prodejíi sl.: : . 2 ve niaktch ss vozkovo nr enl cápeledn.
#13 alto_textblock #13
—
#14 alto_textblock #14
Inseráty lati se kotově vepře Plednlneaní a ihrarty plijíná zdninl- kcass v Mlarisnské ulicí 5. a.
#15 alto_textblock #15
Tam ssehásejí se tež redso tiskárna a szpeáice „Národnica Listů Eakorlsy a sovrae
#16 alto_textblock #16
. . . . s
#17 alto_textblock #17
čemu nás vlastně zvou?
#18 alto_textblock #18
Divná nálada na všech stranách k n- ícím těm »konferencím míru« ve Vídni v ně nevěří, každý jim hledí vstříc obnou skepsí jako před rokem světov nferenci v Haagu, která měla učinit dalšímu zbrojení a zabezpečit lidstvu mír. Ale jako se nicméně dostavil ionference haagské všechny mocnost, pradž žádná z nich nechtěla na se uva- e zdání, jako by nenáviděla mír a práh álce: rovněž tak přes všechnu vzájem- nedůvěru a přes všechnu trpkost v du- dostaví se též na svolané ty konferen áské asi všickni pozvaní sokové, poně- nikdo nechce slouti kazimírem. Nepřátelé naši: němečtí pokrokáři jako pečtí nacionálové z Čech iz vy již se rozhodli pro obeslání. Toliko tálové němečtí se Schönererem a Wolfem e neštítí se příhany kazimírství a dali pem vládě Körbrově košem, řkouce, že jstaví se na žádné konference smíru mi, dokud nebude němčina prohlášen átní řeč celého Rakousk Oč bychom teprv my Čechové měli lepší d a spravedlivější příčinu odmítnou rání na tyto problematické »konl- ce z nouze«1— Potřebovali bychom ukazati na tu jitřící, nezhojenou svou ze dne 17. října 1899 a odtušiti: »do- toto těžké příkoří a bezpráví vládo povou nám učiněné nebude vládou Körbr odčiněno, dotud nás na žádné konf- ře nedostanete! Avšak většina výkonného výboru česk dní strany svobodomyslné, držíc v ruko ořile bezvýznamné, bezprogra m ov pání vlády Körbrovy, aby zvolila na ko- nce dorozumívací sedm až devět poslův h: uvažovala bedlivě, nebylo-li by v n- osudně krisi chybou a poškozením v- věci národa našeho, kdyby naproslým jítnutím pozvání toho zavdala nepřátelům m vítanou příležitost, aby se vůči dy- ii tvářili jako vtělená cnost a smířlivos. ale celým chorem své prolhané zurnalistik peili jako zaryté rušitele všeho poctivéh pzumění a míru, jako zlovolné škůdce po- jtého blaha národů, jako nesmiřitelné ejníky a nepřátely říše. Ba více ještě- by, kterakss byli tentokráte ku největš slnosti a ku nejkrajnějším obětem hoto k nám chtěli dáti nebe i zemi, ale my alilci vším zpupně jsme pohrdli a proto více žádných ohledů, žádného
#19 alto_textblock #19
Tak by svou žurnalistikou na zejtří po- ili nás na soud ciziny jako hamižné ditele a panství lačné útočníky, sebe ale nevinné, bránící se beránky. Aby jim kazil tůto hru, neodmítl výkonný výbo po dvoudenních pilných poradách po í vlády a limine, nýbrž dal k němu tuto jticky trefnou odpověd »Mají-li zamýšlené konference opravdu kutečně (jak vláda praví) vésti »ku s po- dání poměrů v Rakousku« — nestačí na nich vyříditi pouze jazykovou ku státních úřadů v Čechách a na Mo- 6 nýbrž pak musejí se na nich říditi též otázky, týkající s ezska i jiných zemí Rakouska. te než jednou národností oby jných (tedy také Dolních Rakous ní, v nichž naši jihoslovanš atři trpí útiskem německým neb vl- Proto neshledává výkonný výbo nastávajících konferencích, svola- h toliko pro Čechy a Moravu, ničeh ce než pouhou průpravu k další jeobecné vyrovnávací akci. V sslu tomto hodlá výkonný výbor s bor šech poslanců českých, svola- nu ke dni 3. února do Prahy, navrhnouti, se usnesl na jich obeslání a dal even- ně zvoleným delegátům svým přesnou ektivu. Zvolena ihned také komise (z po- sců Čelakovského, Fořta, Kaizla, Pacák tardy složená), která má definitivně formu- ati naše požadavky jazykové a národní. — Vůči podivuhodné povrch n o sti ledabylosti celého zaona č- ní tak vážné akce se strany vlády, kter ce ve svých orgánech dává rozhlašovati, od zdaru či nezdaru těchto konferen irisí budoucnost Rakouska«, vůči ne- statku všeho programu pro po- iv tak obtížné a kritické: nemohl výkonný tor strany naší učiniti opatrnějšího kroku učinil. Před desíti lety staročeští vůd- ré vládou Taaffovou na konference punk- ní pozvaní nikomu ani nemukli, ale je mou do Vídně pospíšili. Tam při zamče- h dveřích zápasili až podlehli, na to depsali punktace a dne 26. ledna 1890 ij klub i nás hotovými úmluvami pře- apili, žádajíce, abychom splnili jejich dané ro a milé punktace na sněmu schvál ješlo to a jakživo také již v Čechách tout nástkářskou cestou to nepůjde. Celém boru poslanců národa českéh edloží výkonný výbor naší strany vládn zvání ku rozhodnutí; každý poslanec lidu de míti příležitost, aby tu volně projevil tájil mínění své, každý bude povolán, aby sem svým rozhodl, zda obeslat, či ne eslat, koho vyslat a jakou direktivu vysl- Enu dáti. Výkonný výbor sice učiní sboru poslanců joh na obeslání konferencí, avšak s vý- dou velice důležitou: že nemají se nai gáti do žádného záva zné h snání spouštěti, dokud nebu-
#20 alto_textblock #20
dou na konference pozván všichni ostatní, práva zbaveni bratři naši slovanští této říše od severu po jih, od Slezska po Přímoří. Chce-li se uzdravení a míru této, z většiny Slovany obydlené říše, musí se dostati rovnoprávnosti poctivé všem. Jako Němci zdejší nochtějí uzavírati žádného separátního příměří bez ohledu na Němce v ostatních zemích, což teprve my utlačení Platí-li u Němců souručenství; všichni za jednoho, jakž bychom teprve my mohli ve psí dáti své bratry slezské a slo- vinské. Pouhé konference pro uspořádání jazykové otázky při c. k. úřadech v Če- chách a na Moravě nepovedou ještě dlouho k žádoucímu míru ani mezi oběma národy českým a německým, nadtož mezi všemi Slovany a jich protivníky v Rakouskujo i Má-li dojíti ku smíru v Če- chách, musí zdejší Němci odložiti svou nechuť proti svobodě a samostat- nosti našich trojjediných vla- stí; teprv až budou s námi, českým náro- dem, za jedno v lásce k této. naš společné vlasti, v níž jim vyhražu- jeme plnou rovnost a volnost národní, tepry až budou s námi pro její samostatnost státní pro její svobodu, moc a slávu — pak bude mezi námi mír upřímný, šťastný a věčný dříve ne. — O tom však nechtějí, bohužel, naši Něm podnes ani slyšet, nýbrž nabízeji nám pouhe dočasné příměří. Ale z a j a ko u cenu Za oběť našich národních menšin v krajích zněmčených, za oběť tisícileté jednoty kra- lovství českého a rovného domovského práva naší národnosti a našeho jazvka v třetině Čech, za obětování Slezska a částečně i Mo ravy jejich nadyládě Za takové »příměří« — dík! Dokázali prý nám svou poctivos a smířlivost německou zřetelně pod- mínkami svého — svatodušníh programu, vykládá nám dnes jeden vídeňských orgánů levice (» Oesterr. Volks- zeitung. 28. ledna) a těší prý se na- dějí, ze haše objevení se na konfe- rencích znamená, že jsme se obrátili na tu svatodušní německou víru, že jsme ochotn na základě tohoto svatodušního programu Němcův s nimi vyjednávati a v příměr vejíti ! — Nuže z této zpupné naděje budou pá- nové co nevidět důkladně vyhojeni. Hned prvním krokem svým na konference stonp- neme jim na to jejich velkoněmecké kuří oko svatodušního programu prohlášení
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné. v Praze, 29. ledna. K varšavskému zatýkání. Od Poláka. (Psáno pro »N. / La. «).- Mám dobré informace o tom, co se děje v království polském i na Litvě a mohu vá ubezpečiti, že nemůže být ani řeči o nějaké lajné vládě a organisaci na širším základě. Všichini rozumní vlastenci polšti se radují, že v Petrohradě s carem Mikulášem II. nadešln pro Poláký nová éra a bojí se, aby se nestalo nic, co by mělo za následek návrat do starých kolejí,což by znamenalo neštěstí pro polsk národ. Kdyby přišel kdokoli, v ruském Polsku by nyní neprovedl žádné organisace protio ruské vládě. Tajná práce objevuje se čas odo času jen mezi mládeží, o tajné organisaci mezi so- cialistý nemluvě, neboť o tom vědí všichni ta věc s polskou národnosti nemá nic společ- ného. K tajné práci socialisticko-politické, ně- kdy trochu národně přibarvené, výcházejí hesla z Paříže a ze Švýcar. Šedivý, 75letý spiso- vatelis revolucionář Z. Milkovský (Jež) napsal před 12 dlety a v Paříži vydali malou knížečku, napsanou s velkým ohněm a silon, v níž hlásá, že Polácí opět musejí se ehopiti činu a jině spásy že pro ně není. Ta brožura, skonfisko- vaná takév v Rakousku, mnoho neštěstí natro- pila ve všech zemích polských. Ježi radil, aby se předovšíin sutvořil volký poklad národní z něhož by se podporovala »politika činu«. Na tene »poklad«, uložený v. Ženevě, sešlose 200.000 fr. S tou sumou nedá se Polska ob- noviti, ale možno udržovati slabou agitaci v smyslu Ježově. D Brožurui Ježovu neniapravitelní zapálenci rozšiřují nyní tajným způsobem po Haliči, Poznaňsku, v polském království a kde je slabý nebo nezdravý mozek, čsnadno se dá tou jiskrou vznítiti, Ale do čiršícha kruhů mlš- deže a společnosti polské tatol agitace nemá pří- stupu. Celá působnost oněch »apoštolů činu omezuje se na šíření pobuřujících brožur a le- táků. Mly, kdož známe důkladně stav věci jsme přesvědčeni, že nynější varšavské zatýkání nebude míti žádného vlivu na změnu vládního systému a tím méně na změnu zahraníčné poli- tiky Ruska. Kníže Imeretinský jest věrným služebníkem svého císaře, s druhé pak strany je člověkom spravedlivým, džentlemenem v ce- lém slova smyslu; dokud on je polským gene- rál-gubernátorem, polský národ má plnou naději, že osud jeho se nezhorší a že pro politické hračky děti a hrstky lidí nesvědomitých vláda nebude trestati celou loralnou společnost pol
#22 alto_textblock #22
skou.
#23 alto_textblock #23
. ..
#24 alto_textblock #24
nv
#25 alto_textblock #25
že-
#26 alto_textblock #26
Hlas pro federalistické zřízení Německa. Říšský sněm německý oslavil, jak. známo narozeniny Viléma II. hostinou, při níž pře seda sněmu, člen katolické strany německé Ballestrem, pronesl přípitek. Tresťi jeho jsme již uveřejnili. Pokládáme však za vhodno jeden ještě odstavec řeči té otisknouti tuto doslovně, odstavec, v němž se klade důraz na federativní zřízení Německa. Ballestrem pravil tu doslovně: »Pánové, Německo jest zcela zvláštní, podivu- hodný útvar. Rozeznává se ode všech jiných státoprávních útvarů. Zbudována na širokém tederativním podkladu, jenž sestává ze svobodných knížat, svobodných státův a jich zemských zastupitelstev, zvedá se pyšná budova tato, omlazujíc se stále směrem vzhůru. až k nejvyššímu vrcholi, kdež jednota stavhy vystupuje na oči, a vrcholkem tím jest císař- ství. Císařství kotví ve stavbě federa- listické, jež tvoří základ celku.« Šilhají-li — pardon ! hledí-li z příma, jak nyní sami tvri — naši odpůrcové národní za hranice, mohli by si také povšimnouti i toho, jaká cena a váha přičítá se tam zřízení federalistickému.
#27 alto_textblock #27
na tom základě s nimi vůbec nevyjedná- váme. Především tedy půjde přesné vytčení programu pří- štích porad dohodčích, k tomu jen k tomu lze nám obeslati tyto předbězné a nezávazné konference, jež trefně nazval výkonný výbor náš pouhou »průpravou«. Politické zprávy domácí. V Praze, 29. ledna. V Praze, 29. ledna. (Před smiřo v ae konferencí.) Za týden sejdou se ve Vídni důvěrníci českého a německého národa z Čech a z Moravy, aby se znova pokusili, ne-li o smí, tedy o příměří. Vyjednávání, týkající se zatím. pouze Čech a Moravy, prohlášeno s naší strany za průpravu, od jejíhož výsledku má závisei další upravení národnostních otázek nejen v Slezsku, nýbrž také v zemích jihoslovanských. Zatím však se málo věří vel šťastný výsledek konferenci: pochybujeme o něm my, znajíce nadutou panovačnost nedávným vítězstvím opo- jených stran německých, pochybují o něm četné listy polské a slovinské. Naproti tomu kra- kovský »Czas« nepozbyl dosud naděje, že na konferenci dojde přece k jakési dohodě. V na- ději té utvrzuje jej patrná prý únava v obou bojovných táborech. Dobrým znamením zdá se mu i to, že mezi důvěrníky německé pojati též zástupcové starší generace, lidé opatrnějšía střízlivější, jako jsou z Čech Russ a Nitsche, z Moravy Fux.- »Konference se tedy sejde — píše dál »Czas« — jde jen o to, aby měla výsledek. Mohla by jej míti snadno, ale jen pod jednou podminkou: budou-li její členové, vstupujíce cestu vyjednávání, patřiti před sebe a ne za sebe. To znamená, aby nevynášeli žalob z mi- nulosti a dále, aby se nechlíželi na resoluc různých místních veličin, schvalovaných časem na prospěch radikálů a jejich programu. Bude- se toho dbáti na obou stranách, netřeba pochy- bovati o konečném výsledku. Ve skutečnost nikdo rozumný války si už nepřeje a vlastně mezi válčícími stranami není už vážných růz- ností.« Pisatel má tu patrně na mysli Kaizlovu »papírovou stěnu«. Konference v brzku ukážou, jak je ta papírová stěna silna. Ze Lvova, 28. ledna. (Státní něm- čina za nové vlády.) »Ruchu katoli- ckému« sděluje se z Varšavy o nařízení, vyda- ném prý již nynější novou vládou. Na zakročení ústřední správy rakouských pošt a telegrafů ne- přijímají se nyní ve Varšavě, aniž kde jinde v ruském Polsku telegramy, adresované jinak, než po německu. Telegram s adresou »Lvov«, »Žyviec« atd. se odmítá; musí se psáti »Lem- berg«, »Saybusch« a pod. Také všechny jiné poznámky o zaplacené odpovědi, o tom, má- se depeše dopraviti poštou nebo poslem, musejí býti výlučně německé. »Sdělujeme to — píše »Ruch katolickýe — doufajíce, že se ve Vídn najde někdo, kdo by nám vysvětlil důvody. z nichž vydáno ono nařízení a postaral se o ob- novení statu quo ante, jenž se vžil a úplně vy- hovoval poměrům i praktické potřebě, aniž choval v sobě nebezpečí pro jednotně úřadování našich pošt a telegrafů.
#28 alto_textblock #28
Posl. dr. Stránský o nastávajícíeh smiřovacích konferencích. (Pův. zpráva.) V Plzni, dne 27. ledna. Poslanee dr. A. Stránský, vůdce svobodomyslné fidové strany na Moravě, byl pozván plzeňským Občanským klubem, aby ve veřejné schůzi promluvil k občanstvu z Plzně a okoli o svýznamu českéh národa v soustátí rakouském a o politické situaci. Schůze byla velice skvělá. Shromáždilo se přes 2000 osob z Pizně i z venkova. Byly tu represen- továny veškeré vrstvy obyvatelstva. Přišli také posl. pp. Schwarz, dr. Dyk, König a Leminger. Poslane Karlik se omluvil. Representace obce byla tu za- stoupena purkmistrem p. drem. Petákem, veškerými členy městské rady a četnými členy obecního výbora. S presidentem obchodní komory p. Houdkem přišli také četní členové její. Po krátké a vřelé uvítací řeči starosty Občanskéh klubu, p. J. Kesslera, který také jednání obezřetně pevně vedl, vystoupil na řečniště pan dr. Stránský. který již při svém příchodu byl bouřlivou aklamaci uvítán. Pan dr. Stránský promluvil velkou a formou obsahem mocně působící řeč, z kteréž dlužno repro- dukovati zvláště stať o nastávajících dohodčíc konferencích. Klamou se ti, pravil řečník, kdož myslí,ž půjdeme vyrovnávati práva — svých odpůrců. Pij- deme si tam pro svá práva. V klubu poslanců če- ských není ještě rozhodnuto, půjdeme-li do narovná- vacích konferencí vůbec. Naše veřejnost je násled- kem neustálých obav, aby se tam nic neprospěšného nezjednalo, trochu nervosní. Proto míní řečník, ž bude dobře, když se této otázce nevyhne. Je toho náhledu, aby se do konferencí šlo. My musíme vy- hledávati příležitost, abychom mohli našemu odpůrci pověděti, co nás tlačí. Konference ty budon miti velký význam. Bude se na ně dívati nejen celá ve- řejnost této říše, nýbrž i celé střední Evropy. A té musíme pověděti, jaká se nám děje křivda. Tam pak, v těch poradách musíme naši věc co nejmužněji a nejstatečněji hájiti, Jsme přesvědčeni, že míru je zapotřebí nejen pro naše země, ale i pro hospodáský rozvoj celého Ra- kouska. A my jsme ochotni mír t en uzavříti, ale nesmí se toto vykoupení státi zadáním na- šich práv, nýbrž musí mír ten býti uzavřen j en na základě úplné státoprávní samo- statnosti naší
#29 alto_textblock #29
Ortáto věci však se tyto konference nemoho usnášeti. O tom musí státi se dohodnutí mezi náro- dem českým a dynastií, kleřížto dva činitelé jsou jedině stranami smlouvajícími. Na konferencích bude se pouze jednati o upravení jazy ko- vých poměrů v Čechách, na Moravě a v Slezsku, a o ostatních podobných otázkách, které řečník zejmena vypočítal. Jde o to, jaký náhled panuje o těchto konfe. rencích. Ustálen jest jeden názor: Náš lid má zdravý instinkt a ví dobře, co je dobré a co nepro- spěšné. Proto nečeká zdara výsledek z těch konferencí. Dojde jen tehda ke smlouvě a dohodě, když obě strany stejně poclivě a upřímně budou chlíli. Mv máme poctivou vůli. Chceme rovnoprávnost, chceme jen to, co už náš protivník má. Není čist- šího práva nad rovnoprávnost. Němcům a le nejedná se o mír. Měli k němu už příležitosti dávno. Byli nenstále protežování a hejčkáni, kdežto Slované a zejmena Čechové byli neustále ullačo- váni. Tak dostali se Němci k nadvládě a nedivte se, že se v nich utvrdila domněnka, že drží nady ládu právem. Dokud národ český nebyl tak vyspělým, šlo to, ale dnes můžeme se jim v každém směru postaviti po bok. Když ne teď — nevěřím sám, že se tentokráte podaří způsobiti mír — ale věřím, že česká olázka si zjedná platno- sti svojí vlastní vnitřní silou, kterou má každá pravda, každé právo. Právě jako v lidské společ- nosti v ohledu sociálním se vyrovnávají protivy. v kulturním ohledu še vyrovnávají odstíny a různo- sli mezi národy, tak i národnost naše zjedná si svoji platnost a vyrovná sama také naši věc. Tím zlem. které je největší závadou ku docilení smíru, je ono zrusení ja z y ko- vých nařizení. Němci ted mýslí, že oni sedí v sedle, kdežto my jdeme vedle, pěšky. To col se nám vzalo, co nám vždy právem náleželo, chtějí nám nyní ve vyrovnání částečně dáti ja ko ú stupek. Stát osvědčil se vůči nim slabým oni mnyslí, že nemá proti nim dosti sily i autörity, proto také v konferenci nepovolí a tak zmaří jed- Němcům jedná se oto, aby vypudil z tak zv. sněmeckého« území češtinu za to byli by volní dáti nám konces sí české úřadní řeči pro »české« území. Na to my nemůžeme přistoupiti, poněvadž se to ne- srovnává s našimi státoprávními pojmy. Také to není mravné. My nemůžeme vydati na po- spas Němců naše české mienšinv. Ale těžiště celé otázky spočívá na Mo rav ě ve Slezsku. Napřed musíme vybaviti tamní český živel z podruží něme- ckého, spojiti ho s českým živlem v Čechách jeden mohutný celek a pak teprvé budeme bezpečně žíti. Němci to vědí tak dobře jako my a proto ne- chtějí dvojjazyčnost na Moravě a ve Slezsku. Řečník uvádí, že by na Moravě bylo jen 10 německýchi, 21 smíšených a 41 českých okresů. A tím, že Něme pro Moravu a Slezsko nechtějí při- pustiti tytéž zásady jako pro Čechy snadno jest nám dokázati, že oni to jsou, již kazi mír a nikoliv my. My jim nabídneme smír pouze na základě rovnoprávnosti na to oni nepřistoupí. Kdyby to ministr Körber myslil s tím smírem upřímně, musil by s Němci jinak mluviti. Ale kdo se tak omlouvá, jako to vůči Němcům áčinil ministr Körber, který nedovede jim ukázati pěsť, fen pro- hrál bitvu dříve, než se do ní pustil a můze býti nezdaru celé akce již předem jist. Není divu, že z té konference nevykvete nie dobrého. Z něčeho, co je zlé, co je bezprávím, ne- může vykvésti dobro. A počátkem té akce bylo bez- práví. My tu křivdu ze dne 17. října nezapomeneme, a ačkoli národ zachoval klid, více než očekávali ti, co nám tu ránu zasadili, přece ta rána příliš pálí budí v nás nedůvěru Národu našemu nezbývá, než npustiti od té naší dosavadní koncilantnosti a vždy a opět kl a st důraz na státoprávní program. Když jsme přišli do parlamentu a tam utvořili většinu, povstala německá obstrukce a ti, kteří nás měli chrániti proti té karrikatuře parlamentní revo- luce, dali obstrukci za pravdu. Hrozí nám absolutismem. Může ale býti pro ná absolutismus horším, než tento parlamentarismusr Ten náš centralistický parlament je strojem germa- nisačním a španělskou stěnou, za kterou se skrývá absolutismus. Tento u nás znamená vládu byrokracie a ta je německá. Němci tedy myslí, že by jim pak bylo lépe Máme konstituci jen na oko. Kdo vládne, má také zodpovědnost. Ale ve vládnoucích kruzíeh nebývalo kuráže vzíti tu zodpovědnost na sebe, proto tedy udržován ten zdánlivý konstitucionalismus, aby bylo lze svaliti zodpovědnost na poslance. Jen ať si tu zodpovědnost nechají, uvidíme, jak to dlouho vy- drží. Proto je ta výhrůžka s absolutismém planou. — Politika už není výhradou několika lidí, dnes už nejširší vrstvy si všímají politiky a ten lid už si zase vymůže konstilucionalismus. Bude žádali samo- správu, aby Rakousko bylo opět takým, jaké po- Pak nepomůže žádné záplatování, nýbrž jen pro- nikavé obnovení veškerého veřejného zřízení. Mohl by se někdo tázati, zdali má český národ takový význam v této říši, aby mohl žádati změnu ústavy i proti Němcům? Nebylo by Rakouska, kdyby nebylo zemí koruny české. Než byly tyto přivtělený bylo Rakousko malé a nemělo valného významu. Národ náš všemožně dokázal, jaký má význam v té říši a že má také právo hlásiti se o to, co mu patří. Nehledíme-li jen k dějinnému významu našeho národa, nýbrž i k jeho dnešní osvětové síle, shledá- váme, že i po této stránce jsme v právu. Rečník o věci té promlouvá obšírněji, ohražuje se proti výtce chauvinismu. I poplatnost naše je největší ve státě a není tedy žádně příčiny, abychom ustupovali do pozadí. My se dožijeme svéprávnosti i samostatnosti naši, ovšem v rámci Rakouska. Abychom toho do- cílili, k tomu však musí každý z nás konati svoji povinnost na svém místě. Pak zvítězíme, a pak toho co je dnes naším nejkrásnějším snem, se snad dožijeme: že ta naše skvělá koruna svatováclavská dobude si opět starého lesku a zaskví se na po- svátné hlavě našeho králel Významnější místa řeči té byla provázena bouř- livou pochvalou, a když řečník skončil, zaburácelo hromové: »Sláva Stránskému ! Sláva Moravě. !e
#30 alto_textblock #30
vstalo.
#31 alto_textblock #31
Stávky horníků a nedostatek uhlí v král. českém.
#32 alto_textblock #32
Situace v Praze a v před- městích. Drobotina školní má od včerojška mimo- řádné prázdniny. V. době plískanic, krutých mrazů a sněhových závějí, kdy chůze v ulicích i pro odrostlé byla velmi obtížnou, školákům úlevy se nedostalo. Až najednou nedostatek uhli má v zápětí zavření škol. Školákům ozná- meno, aby ve čtvrtek opět do třid přišli atu jim bude sděleno, jak o uhlí mezitím bylo po- staráno. Buď vyučování opět bude zahájeno anebo prázdniny potrvají déle. Není vyloučeno, že uskuteční se poslednější eventualita. Veškeré naděje zklamaly, uhli je stále citelnější nedo- statek. Na denní pořádek dostaly se nyní bri-
#33 alto_textblock #33
kety, uhelné cihly. Bylo jich do Prahy přive- zeno značné množství. A v předměstích jsou nabízeny všeobecně místo uhlí. Také jakost jejich jest vychvalována a dle zpráv, nám za- slaných, těší se brikety dobrému odbytu. V četných ústavech státních a zemských, kam se nouze o uhlí rovněž dostala, nemůže apparát být prostě zavřen a proto místo uhlí. přikládá se do kamen dříví, ovšem mnohiem- dražší topivo. Ve dvou továrnách libeňských byla již práce zastavena pro nedostatek uhlí. Tam se dřívím topit nemůže. Celá řada prů- myslových závodů nalezá se před podobným rozhodnutím. Ku konci tohoto týdne zastavena bude práce v četných jiných továrnách. V minulých dnech bylo nabídnuto v Praze značné množství uhli zahraničného ke koupi. Valnému odbytu se netěšilo, poněvadž jakost jeho byla velmi bídná. Vypravuje se, že majitelé některých dolů rádi by prodali haldy uhlí, ka- mením promiseného, které dříve nikdo nechtě koupiti. Ve včerejší schůzi správní rady plýnáren pražských bylo sděleno, že zásoba uhlí v ply- nárnách vystačí na 14 dnů. Proto přece usne- seno, aby se stalo opatření, ve příčině o b me- zení používání plynu soukromými odběrateli. Novou vyhláškou mají být kon- sumenti požádáni, aby obmezili světlo plynové v průjezdech a na schodistích. Včera bylo praesidiu rady městské ozná- meno, že žádosti obce ve příčině snížení tarifu. na státních dráhách pro dopravu uhlí bylo v ý- hověno. Firma Nebeský a spol. v Praze sděluje s námi, že z práce propustila 20 dělníků, nikoli však stálých, nýbrž těch, kteří jsou při- jímáni dle množství práce. Stálě dělníky firma nepropustila ani při nastalém nedostatku práce. Z Král. Vinoh adů. Ti, kdož v neděli dne 28. ledna přihlástli se o brikety, nechť dnes v úterý o 9. hodině dopoledne vyzvednou si poukázky na množství přihlášené za složení příslušného obnosu. Cena za 1 metr. cent obnáší 1 zl. 50 kr. Na Žižkově předevčírem a včera marně oče- kávali uhlí, kterého bylo obeí denně sedm vegonů slíbeno. Většina obchodníků uhlím zavřela své krámy a obléhají radnici, nalehajíce, aby jím bylo uhlí za- opatřeno. Místo uhlí bylo včera přivezeno pět vagonů briket, které starosta pan Žďárký dal složiti v obee- ním dvoře u Olšan, kde budou dnes prodávány a sice 1 metr. cent za 1 zl. 60 kr. (na nádraží 1 zl. 50 kr.) Z purkmistrovského úřadu se sděluje, že brikely dobře hoří, že hodí se nejen k ohřívání místností, ale také ku vaření. Objednávky přijímají se na obecním úřadě. Z Karlína. Požínajíc dnešním dnem budou se v nádraží Praha-Florenc prodávati brikety 1 metr. cent za 1.zl. 60 kr. s dovozem při nejmenší zakázce deset metr. centů. V drobném prodeji pak v obecním dvoře od 8—10 hodin dopoledne a odpoledne od 2—4 hodin taktéž po 1 zl. 60 kr. za metr. cent. Na Florenci pro- dávají se po celý den. V dozorčí komisi zasedají pan Ad. Lokay, starosta, městští radové pp. Dmíšek, De- martini, Rudle a Engelmann; dále přibrání pp. Na- vrátil, Pelíšek, Nedvěď, Görtler, Válek, Fučík, Homolka, Vítek a Kotting, kteří střídavě povedou dozor při pro- deji za pomocí městských úřadníků. Místodržitel daroval pro nuselské chudé 150 zl. na zakoupení paliva. Z Korneuburku u Vídně jelo včera Prahou 50 vo jáků železničního a zákopnického pluku do oněch míst v severních Čechách, kde panuje stávka horníků. V hostinci paní Prch a lové v Havlíčkově ulici v Praze vybráno pro stávkující horníky při hudbě pana Alf. Tichého 14 korun.
#34 alto_textblock #34
Z pánve kladenské. Z Kladna. Čeho schopní jsou páni ředitelé dolů v zápase dělnictva s kapitálem, svědčí nej- lépe zákaz daný horním lékářům, nadále léčiti horniky a jich rodiny. Tak daleko sahají správy hor ve svých prostředcích proti — dělnému lidu. Pomoc lékařská byla tedy zakázána bez ohledu na stanovisko lídskosti, bez ohledu na to, že vlastně si dělnictvo na lékaře přispívá. V nynější zimní době, kdy nejsplše jest pomoci lékařské potřebí, nemůže se hornik obrátiti více k lékařům závodním. Zákaz lékařům těm daný zavírá dvéře před dělníky — otcí rodin. Takové radikální prostředky otevrou aspoň oči každému, i vzdálenějšímu pozorovateli nynějšího zápasu. Jest z toho viděti, že ta intelligence ve správě hor jest s to šlapati i po nejsvětějších zásadách humanismu. To je prostě řečeno surovost. I ve válce lékaři jest volno, ba povinností poskytnouti pomoci nepříteli, ale ve stávce řídí se pánové Scherks, Reiter, Schiedek, Smolík, Wunderlich atd. atd. jen ohledy na svůj blahobyt a na di- videndy pánů akeionářů a chápou se prostředků, jdoucích až k odepření pomoci lékařské. Dle zpráv časopisů horní úřady v té věci samy za- kročily proti zákazu tomu. Událost taková za- sluhuje bedlivého povšimnutí státních orgánů. Z Kladna, 29. ledna. (Zvl. telef. zpráva »N. L.«) Ve zprávě ve dnešních poledních »Národních Listech« uveřejněné, že důlní správy rozesilají starostům pracovní knížky horníků, žádajíce, by je stávkujícím dělníkům doručili, dodáváme: Také městské radě kla- denské byly zaslány správou několika doln státní železniční společnosti pracovní knížky horníků, následkem stávky propuštěných — tak stálo v příslušných podáních — za tím účelem, aby je obecní úřad převzal v uscho- vání a vydával je těm, kteří se o ně přihlást. Obecní úřad kladenský však ony pracovní knížky vrátil s připo- menutím, že předně městskému úřadu o nějakém zákonitém pro- puštění dotýčných dělníků ni- čeho známo neni, a že dále — ne- hledě ani k tomu — není obecní úřad vázán k ničemu takovému, co ve příčině vrácení pracovních knížek bylo od něho zádáno. Z Kladna, 28. ledna. (C.-B.) Klid nebyl nikde porušen. V Rapicích bylo 39 stávkujících horníků vypovězeno z bytů. Schůze dělníko minuly klidně. Z pánve severočeské. Z Mostu, 29. ledna. (C. B.) Na včerejš schůzi mluvil zde anarchista Körber, který