#1
alto_textblock
#1
čník XXXX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 30. ledna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 29.
#5
alto_textblock
#5
ranní a odpol. list,
psedpláel ee
Praze v sdninl
r
dvejíi donáško
a.
ve slnslk
Prertou
sroji sinntie
a
#6
alto_textblock
#6
3k -
#8
alto_textblock
#8
2 K o
#10
alto_textblock
#10
kv
#11
alto_textblock
#11
I.
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejíi
sl.: : . 2
ve niaktch ss vozkovo
nr enl
cápeledn.
#14
alto_textblock
#14
Inseráty
lati se kotově vepře
Plednlneaní a ihrarty plijíná zdninl-
kcass v Mlarisnské ulicí 5. a.
#15
alto_textblock
#15
Tam ssehásejí se tež redso
tiskárna a szpeáice „Národnica Listů
Eakorlsy a sovrae
#16
alto_textblock
#16
. . . . s
#17
alto_textblock
#17
čemu nás vlastně zvou?
#18
alto_textblock
#18
Divná nálada na všech stranách k n-
ícím těm »konferencím míru« ve Vídni
v ně nevěří, každý jim hledí vstříc
obnou skepsí jako před rokem světov
nferenci v Haagu, která měla učinit
dalšímu zbrojení a zabezpečit lidstvu
mír. Ale jako se nicméně dostavil
ionference haagské všechny mocnost,
pradž žádná z nich nechtěla na se uva-
e zdání, jako by nenáviděla mír a práh
álce: rovněž tak přes všechnu vzájem-
nedůvěru a přes všechnu trpkost v du-
dostaví se též na svolané ty konferen
áské asi všickni pozvaní sokové, poně-
nikdo nechce slouti kazimírem.
Nepřátelé naši: němečtí pokrokáři jako
pečtí nacionálové z Čech iz
vy již se rozhodli pro obeslání. Toliko
tálové němečtí se Schönererem a Wolfem
e neštítí se příhany kazimírství a dali
pem vládě Körbrově košem, řkouce, že
jstaví se na žádné konference smíru
mi, dokud nebude němčina prohlášen
átní řeč celého Rakousk
Oč bychom teprv my Čechové měli lepší
d a spravedlivější příčinu odmítnou
rání na tyto problematické »konl-
ce z nouze«1— Potřebovali bychom
ukazati na tu jitřící, nezhojenou svou
ze dne 17. října 1899 a odtušiti: »do-
toto těžké příkoří a bezpráví vládo
povou nám učiněné nebude vládou Körbr
odčiněno, dotud nás na žádné konf-
ře nedostanete!
Avšak většina výkonného výboru česk
dní strany svobodomyslné, držíc v ruko
ořile bezvýznamné, bezprogra m ov
pání vlády Körbrovy, aby zvolila na ko-
nce dorozumívací sedm až devět poslův
h: uvažovala bedlivě, nebylo-li by v n-
osudně krisi chybou a poškozením v-
věci národa našeho, kdyby naproslým
jítnutím pozvání toho zavdala nepřátelům
m vítanou příležitost, aby se vůči dy-
ii tvářili jako vtělená cnost a smířlivos.
ale celým chorem své prolhané zurnalistik
peili jako zaryté rušitele všeho poctivéh
pzumění a míru, jako zlovolné škůdce po-
jtého blaha národů, jako nesmiřitelné
ejníky a nepřátely říše. Ba více ještě-
by, kterakss byli tentokráte ku největš
slnosti a ku nejkrajnějším obětem hoto
k nám chtěli dáti nebe i zemi, ale my
alilci vším zpupně jsme pohrdli a proto
více žádných ohledů, žádného
#19
alto_textblock
#19
Tak by svou žurnalistikou na zejtří po-
ili nás na soud ciziny jako hamižné
ditele a panství lačné útočníky, sebe ale
nevinné, bránící se beránky. Aby jim
kazil tůto hru, neodmítl výkonný výbo
po dvoudenních pilných poradách po
í vlády a limine, nýbrž dal k němu tuto
jticky trefnou odpověd
»Mají-li zamýšlené konference opravdu
kutečně (jak vláda praví) vésti »ku s po-
dání poměrů v Rakousku« —
nestačí na nich vyříditi pouze jazykovou
ku státních úřadů v Čechách a na Mo-
6 nýbrž pak musejí se na nich
říditi též otázky, týkající s
ezska i jiných zemí Rakouska.
te než jednou národností oby
jných (tedy také Dolních Rakous
ní, v nichž naši jihoslovanš
atři trpí útiskem německým neb vl-
Proto neshledává výkonný výbo
nastávajících konferencích, svola-
h toliko pro Čechy a Moravu, ničeh
ce než pouhou průpravu k další
jeobecné vyrovnávací akci. V
sslu tomto hodlá výkonný výbor s bor
šech poslanců českých, svola-
nu ke dni 3. února do Prahy, navrhnouti,
se usnesl na jich obeslání a dal even-
ně zvoleným delegátům svým přesnou
ektivu. Zvolena ihned také komise (z po-
sců Čelakovského, Fořta, Kaizla, Pacák
tardy složená), která má definitivně formu-
ati naše požadavky jazykové a národní. —
Vůči podivuhodné povrch n o sti
ledabylosti celého zaona č-
ní tak vážné akce se strany vlády, kter
ce ve svých orgánech dává rozhlašovati,
od zdaru či nezdaru těchto konferen
irisí budoucnost Rakouska«, vůči ne-
statku všeho programu pro po-
iv tak obtížné a kritické: nemohl výkonný
tor strany naší učiniti opatrnějšího kroku
učinil. Před desíti lety staročeští vůd-
ré vládou Taaffovou na konference punk-
ní pozvaní nikomu ani nemukli, ale je
mou do Vídně pospíšili. Tam při zamče-
h dveřích zápasili až podlehli, na to
depsali punktace a dne 26. ledna 1890
ij klub i nás hotovými úmluvami pře-
apili, žádajíce, abychom splnili jejich dané
ro a milé punktace na sněmu schvál
ješlo to a jakživo také již v Čechách tout
nástkářskou cestou to nepůjde. Celém
boru poslanců národa českéh
edloží výkonný výbor naší strany vládn
zvání ku rozhodnutí; každý poslanec lidu
de míti příležitost, aby tu volně projevil
tájil mínění své, každý bude povolán, aby
sem svým rozhodl, zda obeslat, či ne
eslat, koho vyslat a jakou direktivu vysl-
Enu dáti.
Výkonný výbor sice učiní sboru poslanců
joh na obeslání konferencí, avšak s vý-
dou velice důležitou: že nemají se nai
gáti do žádného záva zné h
snání spouštěti, dokud nebu-
#20
alto_textblock
#20
dou na konference pozván
všichni ostatní, práva zbaveni
bratři naši slovanští této říše
od severu po jih, od Slezska po
Přímoří. Chce-li se uzdravení a míru
této, z většiny Slovany obydlené říše, musí
se dostati rovnoprávnosti poctivé všem.
Jako Němci zdejší nochtějí uzavírati
žádného separátního příměří bez ohledu na
Němce v ostatních zemích, což teprve my
utlačení Platí-li u Němců souručenství;
všichni za jednoho, jakž bychom teprve my
mohli ve psí dáti své bratry slezské a slo-
vinské. Pouhé konference pro uspořádání
jazykové otázky při c. k. úřadech v Če-
chách a na Moravě nepovedou ještě dlouho
k žádoucímu míru ani mezi oběma národy
českým a německým, nadtož mezi všemi
Slovany a jich protivníky v Rakouskujo i
Má-li dojíti ku smíru v Če-
chách, musí zdejší Němci odložiti svou
nechuť proti svobodě a samostat-
nosti našich trojjediných vla-
stí; teprv až budou s námi, českým náro-
dem, za jedno v lásce k této. naš
společné vlasti, v níž jim vyhražu-
jeme plnou rovnost a volnost národní, tepry
až budou s námi pro její samostatnost státní
pro její svobodu, moc a slávu — pak bude
mezi námi mír upřímný, šťastný a věčný
dříve ne. —
O tom však nechtějí, bohužel, naši Něm
podnes ani slyšet, nýbrž nabízeji nám pouhe
dočasné příměří. Ale z a j a ko u cenu
Za oběť našich národních menšin v krajích
zněmčených, za oběť tisícileté jednoty kra-
lovství českého a rovného domovského práva
naší národnosti a našeho jazvka v třetině
Čech, za obětování Slezska a částečně i Mo
ravy jejich nadyládě
Za takové »příměří« — dík!
Dokázali prý nám svou poctivos
a smířlivost německou zřetelně pod-
mínkami svého — svatodušníh
programu, vykládá nám dnes jeden
vídeňských orgánů levice (» Oesterr. Volks-
zeitung. 28. ledna) a těší prý se na-
dějí, ze haše objevení se na konfe-
rencích znamená, že jsme se obrátili na tu
svatodušní německou víru, že jsme ochotn
na základě tohoto svatodušního programu
Němcův s nimi vyjednávati a v příměr
vejíti ! —
Nuže z této zpupné naděje budou pá-
nové co nevidět důkladně vyhojeni. Hned
prvním krokem svým na konference stonp-
neme jim na to jejich velkoněmecké kuří
oko svatodušního programu prohlášení
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničné.
v Praze, 29. ledna.
K varšavskému zatýkání.
Od Poláka. (Psáno pro »N. / La. «).-
Mám dobré informace o tom, co se děje
v království polském i na Litvě a mohu vá
ubezpečiti, že nemůže být ani řeči o nějaké
lajné vládě a organisaci na širším základě.
Všichini rozumní vlastenci polšti se radují, že
v Petrohradě s carem Mikulášem II. nadešln
pro Poláký nová éra a bojí se, aby se nestalo
nic, co by mělo za následek návrat do starých
kolejí,což by znamenalo neštěstí pro polsk
národ. Kdyby přišel kdokoli, v ruském Polsku
by nyní neprovedl žádné organisace protio ruské
vládě. Tajná práce objevuje se čas odo času
jen mezi mládeží, o tajné organisaci mezi so-
cialistý nemluvě, neboť o tom vědí všichni
ta věc s polskou národnosti nemá nic společ-
ného. K tajné práci socialisticko-politické, ně-
kdy trochu národně přibarvené, výcházejí hesla
z Paříže a ze Švýcar. Šedivý, 75letý spiso-
vatelis revolucionář Z. Milkovský (Jež) napsal
před 12 dlety a v Paříži vydali malou knížečku,
napsanou s velkým ohněm a silon, v níž hlásá,
že Polácí opět musejí se ehopiti činu a jině
spásy že pro ně není. Ta brožura, skonfisko-
vaná takév v Rakousku, mnoho neštěstí natro-
pila ve všech zemích polských. Ježi radil, aby
se předovšíin sutvořil volký poklad národní
z něhož by se podporovala »politika činu«. Na
tene »poklad«, uložený v. Ženevě, sešlose
200.000 fr. S tou sumou nedá se Polska ob-
noviti, ale možno udržovati slabou agitaci v
smyslu Ježově. D Brožurui Ježovu neniapravitelní
zapálenci rozšiřují nyní tajným způsobem po
Haliči, Poznaňsku, v polském království a kde
je slabý nebo nezdravý mozek, čsnadno se dá
tou jiskrou vznítiti, Ale do čiršícha kruhů mlš-
deže a společnosti polské tatol agitace nemá pří-
stupu. Celá působnost oněch »apoštolů činu
omezuje se na šíření pobuřujících brožur a le-
táků. Mly, kdož známe důkladně stav věci
jsme přesvědčeni, že nynější varšavské zatýkání
nebude míti žádného vlivu na změnu vládního
systému a tím méně na změnu zahraníčné poli-
tiky Ruska. Kníže Imeretinský jest věrným
služebníkem svého císaře, s druhé pak strany
je člověkom spravedlivým, džentlemenem v ce-
lém slova smyslu; dokud on je polským gene-
rál-gubernátorem, polský národ má plnou naději,
že osud jeho se nezhorší a že pro politické
hračky děti a hrstky lidí nesvědomitých vláda
nebude trestati celou loralnou společnost pol
#22
alto_textblock
#22
skou.
#23
alto_textblock
#23
. ..
#24
alto_textblock
#24
nv
#25
alto_textblock
#25
že-
#26
alto_textblock
#26
Hlas pro federalistické zřízení
Německa.
Říšský sněm německý oslavil, jak. známo
narozeniny Viléma II. hostinou, při níž pře
seda sněmu, člen katolické strany německé
Ballestrem, pronesl přípitek. Tresťi jeho jsme
již uveřejnili. Pokládáme však za vhodno jeden
ještě odstavec řeči té otisknouti tuto doslovně,
odstavec, v němž se klade důraz na federativní
zřízení Německa. Ballestrem pravil tu doslovně:
»Pánové, Německo jest zcela zvláštní, podivu-
hodný útvar. Rozeznává se ode všech jiných
státoprávních útvarů. Zbudována na širokém
tederativním podkladu, jenž sestává ze
svobodných knížat, svobodných státův
a jich zemských zastupitelstev, zvedá se pyšná
budova tato, omlazujíc se stále směrem vzhůru.
až k nejvyššímu vrcholi, kdež jednota stavhy
vystupuje na oči, a vrcholkem tím jest císař-
ství. Císařství kotví ve stavbě federa-
listické, jež tvoří základ celku.« Šilhají-li
— pardon ! hledí-li z příma, jak nyní sami tvri
— naši odpůrcové národní za hranice, mohli
by si také povšimnouti i toho, jaká cena a
váha přičítá se tam zřízení federalistickému.
#27
alto_textblock
#27
na tom základě s nimi vůbec nevyjedná-
váme. Především tedy půjde
přesné vytčení programu pří-
štích porad dohodčích, k tomu
jen k tomu lze nám obeslati tyto předbězné
a nezávazné konference, jež trefně nazval
výkonný výbor náš pouhou »průpravou«.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. ledna.
V Praze, 29. ledna. (Před smiřo v ae
konferencí.) Za týden sejdou se ve Vídni
důvěrníci českého a německého národa z Čech
a z Moravy, aby se znova pokusili, ne-li o smí,
tedy o příměří. Vyjednávání, týkající se zatím.
pouze Čech a Moravy, prohlášeno s naší strany
za průpravu, od jejíhož výsledku má závisei
další upravení národnostních otázek nejen v
Slezsku, nýbrž také v zemích jihoslovanských.
Zatím však se málo věří vel šťastný výsledek
konferenci: pochybujeme o něm my, znajíce
nadutou panovačnost nedávným vítězstvím opo-
jených stran německých, pochybují o něm
četné listy polské a slovinské. Naproti tomu kra-
kovský »Czas« nepozbyl dosud naděje, že na
konferenci dojde přece k jakési dohodě. V na-
ději té utvrzuje jej patrná prý únava v obou
bojovných táborech. Dobrým znamením zdá se
mu i to, že mezi důvěrníky německé pojati též
zástupcové starší generace, lidé opatrnějšía
střízlivější, jako jsou z Čech Russ a Nitsche,
z Moravy Fux.-
»Konference se tedy sejde — píše dál
»Czas« — jde jen o to, aby měla výsledek.
Mohla by jej míti snadno, ale jen pod jednou
podminkou: budou-li její členové, vstupujíce
cestu vyjednávání, patřiti před sebe a ne za
sebe. To znamená, aby nevynášeli žalob z mi-
nulosti a dále, aby se nechlíželi na resoluc
různých místních veličin, schvalovaných časem
na prospěch radikálů a jejich programu. Bude-
se toho dbáti na obou stranách, netřeba pochy-
bovati o konečném výsledku. Ve skutečnost
nikdo rozumný války si už nepřeje a vlastně
mezi válčícími stranami není už vážných růz-
ností.« Pisatel má tu patrně na mysli Kaizlovu
»papírovou stěnu«. Konference v brzku ukážou,
jak je ta papírová stěna silna.
Ze Lvova, 28. ledna. (Státní něm-
čina za nové vlády.) »Ruchu katoli-
ckému« sděluje se z Varšavy o nařízení, vyda-
ném prý již nynější novou vládou. Na zakročení
ústřední správy rakouských pošt a telegrafů ne-
přijímají se nyní ve Varšavě, aniž kde jinde
v ruském Polsku telegramy, adresované jinak,
než po německu. Telegram s adresou »Lvov«,
»Žyviec« atd. se odmítá; musí se psáti »Lem-
berg«, »Saybusch« a pod. Také všechny jiné
poznámky o zaplacené odpovědi, o tom, má-
se depeše dopraviti poštou nebo poslem, musejí
býti výlučně německé. »Sdělujeme to — píše
»Ruch katolickýe — doufajíce, že se ve Vídn
najde někdo, kdo by nám vysvětlil důvody.
z nichž vydáno ono nařízení a postaral se o ob-
novení statu quo ante, jenž se vžil a úplně vy-
hovoval poměrům i praktické potřebě, aniž
choval v sobě nebezpečí pro jednotně úřadování
našich pošt a telegrafů.
#28
alto_textblock
#28
Posl. dr. Stránský o nastávajícíeh
smiřovacích konferencích.
(Pův. zpráva.)
V Plzni, dne 27. ledna.
Poslanee dr. A. Stránský, vůdce svobodomyslné
fidové strany na Moravě, byl pozván plzeňským
Občanským klubem, aby ve veřejné schůzi promluvil
k občanstvu z Plzně a okoli o svýznamu českéh
národa v soustátí rakouském a o politické situaci.
Schůze byla velice skvělá. Shromáždilo se přes
2000 osob z Pizně i z venkova. Byly tu represen-
továny veškeré vrstvy obyvatelstva. Přišli také posl.
pp. Schwarz, dr. Dyk, König a Leminger. Poslane
Karlik se omluvil. Representace obce byla tu za-
stoupena purkmistrem p. drem. Petákem, veškerými
členy městské rady a četnými členy obecního výbora.
S presidentem obchodní komory p. Houdkem přišli
také četní členové její.
Po krátké a vřelé uvítací řeči starosty Občanskéh
klubu, p. J. Kesslera, který také jednání obezřetně
pevně vedl, vystoupil na řečniště pan dr. Stránský.
který již při svém příchodu byl bouřlivou aklamaci
uvítán.
Pan dr. Stránský promluvil velkou a formou
obsahem mocně působící řeč, z kteréž dlužno repro-
dukovati zvláště stať o nastávajících dohodčíc
konferencích.
Klamou se ti, pravil řečník, kdož myslí,ž
půjdeme vyrovnávati práva — svých odpůrců. Pij-
deme si tam pro svá práva. V klubu poslanců če-
ských není ještě rozhodnuto, půjdeme-li do narovná-
vacích konferencí vůbec. Naše veřejnost je násled-
kem neustálých obav, aby se tam nic neprospěšného
nezjednalo, trochu nervosní. Proto míní řečník, ž
bude dobře, když se této otázce nevyhne. Je toho
náhledu, aby se do konferencí šlo. My musíme vy-
hledávati příležitost, abychom mohli našemu odpůrci
pověděti, co nás tlačí. Konference ty budon miti
velký význam. Bude se na ně dívati nejen celá ve-
řejnost této říše, nýbrž i celé střední Evropy. A té
musíme pověděti, jaká se nám děje
křivda. Tam pak, v těch poradách musíme naši
věc co nejmužněji a nejstatečněji hájiti,
Jsme přesvědčeni, že míru je zapotřebí nejen pro
naše země, ale i pro hospodáský rozvoj celého Ra-
kouska. A my jsme ochotni mír t en uzavříti, ale
nesmí se toto vykoupení státi zadáním na-
šich práv, nýbrž musí mír ten býti uzavřen j en
na základě úplné státoprávní samo-
statnosti naší
#29
alto_textblock
#29
Ortáto věci však se tyto konference nemoho
usnášeti. O tom musí státi se dohodnutí mezi náro-
dem českým a dynastií, kleřížto dva činitelé jsou
jedině stranami smlouvajícími. Na konferencích bude
se pouze jednati o upravení jazy ko-
vých poměrů v Čechách, na Moravě a v
Slezsku, a o ostatních podobných otázkách, které
řečník zejmena vypočítal.
Jde o to, jaký náhled panuje o těchto konfe.
rencích. Ustálen jest jeden názor: Náš lid má
zdravý instinkt a ví dobře, co je dobré a co nepro-
spěšné. Proto nečeká zdara výsledek z těch
konferencí.
Dojde jen tehda ke smlouvě a dohodě, když
obě strany stejně poclivě a upřímně budou chlíli.
Mv máme poctivou vůli. Chceme rovnoprávnost,
chceme jen to, co už náš protivník má. Není čist-
šího práva nad rovnoprávnost. Němcům a le
nejedná se o mír. Měli k němu už příležitosti
dávno. Byli nenstále protežování a hejčkáni, kdežto
Slované a zejmena Čechové byli neustále ullačo-
váni. Tak dostali se Němci k nadvládě a nedivte
se, že se v nich utvrdila domněnka, že drží
nady ládu právem. Dokud národ český nebyl
tak vyspělým, šlo to, ale dnes můžeme se jim
v každém směru postaviti po bok. Když ne teď —
nevěřím sám, že se tentokráte podaří způsobiti
mír — ale věřím, že česká olázka si zjedná platno-
sti svojí vlastní vnitřní silou, kterou má každá
pravda, každé právo. Právě jako v lidské společ-
nosti v ohledu sociálním se vyrovnávají protivy.
v kulturním ohledu še vyrovnávají odstíny a různo-
sli mezi národy, tak i národnost naše zjedná si
svoji platnost a vyrovná sama také naši věc.
Tím zlem. které je největší závadou
ku docilení smíru, je ono zrusení ja z y ko-
vých nařizení. Němci ted mýslí, že oni sedí
v sedle, kdežto my jdeme vedle, pěšky. To col se
nám vzalo, co nám vždy právem náleželo, chtějí
nám nyní ve vyrovnání částečně dáti ja ko
ú stupek. Stát osvědčil se vůči nim slabým
oni mnyslí, že nemá proti nim dosti sily i autörity,
proto také v konferenci nepovolí a tak zmaří jed-
Němcům jedná se oto, aby vypudil
z tak zv. sněmeckého« území češtinu
za to byli by volní dáti nám konces sí české
úřadní řeči pro »české« území. Na to my
nemůžeme přistoupiti, poněvadž se to ne-
srovnává s našimi státoprávními pojmy. Také to
není mravné. My nemůžeme vydati na po-
spas Němců naše české mienšinv.
Ale těžiště celé otázky spočívá na Mo rav ě
ve Slezsku. Napřed musíme vybaviti
tamní český živel z podruží něme-
ckého, spojiti ho s českým živlem v Čechách
jeden mohutný celek a pak teprvé budeme bezpečně
žíti. Němci to vědí tak dobře jako my a proto ne-
chtějí dvojjazyčnost na Moravě a ve Slezsku. Řečník
uvádí, že by na Moravě bylo jen 10 německýchi, 21
smíšených a 41 českých okresů. A tím, že Něme
pro Moravu a Slezsko nechtějí při-
pustiti tytéž zásady jako pro Čechy
snadno jest nám dokázati, že oni to
jsou, již kazi mír a nikoliv my. My jim
nabídneme smír pouze na základě rovnoprávnosti
na to oni nepřistoupí.
Kdyby to ministr Körber myslil s tím smírem
upřímně, musil by s Němci jinak mluviti. Ale kdo
se tak omlouvá, jako to vůči Němcům áčinil ministr
Körber, který nedovede jim ukázati pěsť, fen pro-
hrál bitvu dříve, než se do ní pustil a můze
býti nezdaru celé akce již předem jist.
Není divu, že z té konference nevykvete nie
dobrého. Z něčeho, co je zlé, co je bezprávím, ne-
může vykvésti dobro. A počátkem té akce bylo bez-
práví. My tu křivdu ze dne 17. října nezapomeneme,
a ačkoli národ zachoval klid, více než očekávali ti,
co nám tu ránu zasadili, přece ta rána příliš pálí
budí v nás nedůvěru
Národu našemu nezbývá, než npustiti od té naší
dosavadní koncilantnosti a vždy a opět kl a st
důraz na státoprávní program.
Když jsme přišli do parlamentu a tam utvořili
většinu, povstala německá obstrukce a ti, kteří nás
měli chrániti proti té karrikatuře parlamentní revo-
luce, dali obstrukci za pravdu.
Hrozí nám absolutismem. Může ale býti pro ná
absolutismus horším, než tento parlamentarismusr
Ten náš centralistický parlament je strojem germa-
nisačním a španělskou stěnou, za kterou se skrývá
absolutismus. Tento u nás znamená vládu byrokracie
a ta je německá. Němci tedy myslí, že by jim pak
bylo lépe Máme konstituci jen na oko. Kdo vládne,
má také zodpovědnost. Ale ve vládnoucích kruzíeh
nebývalo kuráže vzíti tu zodpovědnost na sebe, proto
tedy udržován ten zdánlivý konstitucionalismus, aby
bylo lze svaliti zodpovědnost na poslance. Jen ať si
tu zodpovědnost nechají, uvidíme, jak to dlouho vy-
drží. Proto je ta výhrůžka s absolutismém planou.
— Politika už není výhradou několika lidí, dnes už
nejširší vrstvy si všímají politiky a ten lid už si
zase vymůže konstilucionalismus. Bude žádali samo-
správu, aby Rakousko bylo opět takým, jaké po-
Pak nepomůže žádné záplatování, nýbrž jen pro-
nikavé obnovení veškerého veřejného zřízení.
Mohl by se někdo tázati, zdali má český národ
takový význam v této říši, aby mohl žádati změnu
ústavy i proti Němcům? Nebylo by Rakouska, kdyby
nebylo zemí koruny české. Než byly tyto přivtělený
bylo Rakousko malé a nemělo valného významu.
Národ náš všemožně dokázal, jaký má význam v té
říši a že má také právo hlásiti se o to, co mu patří.
Nehledíme-li jen k dějinnému významu našeho
národa, nýbrž i k jeho dnešní osvětové síle, shledá-
váme, že i po této stránce jsme v právu. Rečník
o věci té promlouvá obšírněji, ohražuje se proti výtce
chauvinismu. I poplatnost naše je největší ve státě
a není tedy žádně příčiny, abychom ustupovali do
pozadí.
My se dožijeme svéprávnosti i samostatnosti
naši, ovšem v rámci Rakouska. Abychom toho do-
cílili, k tomu však musí každý z nás konati svoji
povinnost na svém místě. Pak zvítězíme, a pak
toho co je dnes naším nejkrásnějším snem, se snad
dožijeme: že ta naše skvělá koruna svatováclavská
dobude si opět starého lesku a zaskví se na po-
svátné hlavě našeho králel
Významnější místa řeči té byla provázena bouř-
livou pochvalou, a když řečník skončil, zaburácelo
hromové: »Sláva Stránskému ! Sláva Moravě. !e
#30
alto_textblock
#30
vstalo.
#31
alto_textblock
#31
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
#32
alto_textblock
#32
Situace v Praze a v před-
městích.
Drobotina školní má od včerojška mimo-
řádné prázdniny. V. době plískanic, krutých
mrazů a sněhových závějí, kdy chůze v ulicích
i pro odrostlé byla velmi obtížnou, školákům
úlevy se nedostalo. Až najednou nedostatek
uhli má v zápětí zavření škol. Školákům ozná-
meno, aby ve čtvrtek opět do třid přišli atu
jim bude sděleno, jak o uhlí mezitím bylo po-
staráno. Buď vyučování opět bude zahájeno
anebo prázdniny potrvají déle. Není vyloučeno,
že uskuteční se poslednější eventualita. Veškeré
naděje zklamaly, uhli je stále citelnější nedo-
statek. Na denní pořádek dostaly se nyní bri-
#33
alto_textblock
#33
kety, uhelné cihly. Bylo jich do Prahy přive-
zeno značné množství. A v předměstích jsou
nabízeny všeobecně místo uhlí. Také jakost
jejich jest vychvalována a dle zpráv, nám za-
slaných, těší se brikety dobrému odbytu.
V četných ústavech státních a zemských,
kam se nouze o uhlí rovněž dostala, nemůže
apparát být prostě zavřen a proto místo uhlí.
přikládá se do kamen dříví, ovšem mnohiem-
dražší topivo. Ve dvou továrnách libeňských
byla již práce zastavena pro nedostatek uhlí.
Tam se dřívím topit nemůže. Celá řada prů-
myslových závodů nalezá se před podobným
rozhodnutím. Ku konci tohoto týdne zastavena
bude práce v četných jiných továrnách.
V minulých dnech bylo nabídnuto v Praze
značné množství uhli zahraničného ke koupi.
Valnému odbytu se netěšilo, poněvadž jakost
jeho byla velmi bídná. Vypravuje se, že majitelé
některých dolů rádi by prodali haldy uhlí, ka-
mením promiseného, které dříve nikdo nechtě
koupiti.
Ve včerejší schůzi správní rady plýnáren
pražských bylo sděleno, že zásoba uhlí v ply-
nárnách vystačí na 14 dnů. Proto přece usne-
seno, aby se stalo opatření, ve příčině o b me-
zení používání plynu soukromými
odběrateli. Novou vyhláškou mají být kon-
sumenti požádáni, aby obmezili světlo plynové
v průjezdech a na schodistích.
Včera bylo praesidiu rady městské ozná-
meno, že žádosti obce ve příčině snížení tarifu.
na státních dráhách pro dopravu uhlí bylo v ý-
hověno.
Firma Nebeský a spol. v Praze sděluje
s námi, že z práce propustila 20 dělníků,
nikoli však stálých, nýbrž těch, kteří jsou při-
jímáni dle množství práce. Stálě dělníky firma
nepropustila ani při nastalém nedostatku práce.
Z Král. Vinoh adů. Ti, kdož v neděli dne
28. ledna přihlástli se o brikety, nechť dnes v úterý
o 9. hodině dopoledne vyzvednou si poukázky na
množství přihlášené za složení příslušného obnosu.
Cena za 1 metr. cent obnáší 1 zl. 50 kr.
Na Žižkově předevčírem a včera marně oče-
kávali uhlí, kterého bylo obeí denně sedm vegonů
slíbeno. Většina obchodníků uhlím zavřela své krámy
a obléhají radnici, nalehajíce, aby jím bylo uhlí za-
opatřeno. Místo uhlí bylo včera přivezeno pět vagonů
briket, které starosta pan Žďárký dal složiti v obee-
ním dvoře u Olšan, kde budou dnes prodávány a sice
1 metr. cent za 1 zl. 60 kr. (na nádraží 1 zl. 50 kr.)
Z purkmistrovského úřadu se sděluje, že brikely dobře
hoří, že hodí se nejen k ohřívání místností, ale také
ku vaření. Objednávky přijímají se na obecním úřadě.
Z Karlína. Požínajíc dnešním dnem budou se
v nádraží Praha-Florenc prodávati brikety 1 metr. cent
za 1.zl. 60 kr. s dovozem při nejmenší zakázce deset
metr. centů. V drobném prodeji pak v obecním dvoře
od 8—10 hodin dopoledne a odpoledne od 2—4 hodin
taktéž po 1 zl. 60 kr. za metr. cent. Na Florenci pro-
dávají se po celý den. V dozorčí komisi zasedají pan
Ad. Lokay, starosta, městští radové pp. Dmíšek, De-
martini, Rudle a Engelmann; dále přibrání pp. Na-
vrátil, Pelíšek, Nedvěď, Görtler, Válek, Fučík, Homolka,
Vítek a Kotting, kteří střídavě povedou dozor při pro-
deji za pomocí městských úřadníků.
Místodržitel daroval pro nuselské chudé 150 zl.
na zakoupení paliva.
Z Korneuburku u Vídně jelo včera Prahou 50 vo
jáků železničního a zákopnického pluku do oněch míst
v severních Čechách, kde panuje stávka horníků.
V hostinci paní Prch a lové v Havlíčkově ulici
v Praze vybráno pro stávkující horníky při hudbě
pana Alf. Tichého 14 korun.
#34
alto_textblock
#34
Z pánve kladenské.
Z Kladna. Čeho schopní jsou páni ředitelé
dolů v zápase dělnictva s kapitálem, svědčí nej-
lépe zákaz daný horním lékářům, nadále léčiti
horniky a jich rodiny. Tak daleko sahají správy
hor ve svých prostředcích proti — dělnému
lidu. Pomoc lékařská byla tedy zakázána bez
ohledu na stanovisko lídskosti, bez ohledu na
to, že vlastně si dělnictvo na lékaře přispívá.
V nynější zimní době, kdy nejsplše jest pomoci
lékařské potřebí, nemůže se hornik obrátiti více
k lékařům závodním. Zákaz lékařům těm daný
zavírá dvéře před dělníky — otcí rodin. Takové
radikální prostředky otevrou aspoň oči každému,
i vzdálenějšímu pozorovateli nynějšího zápasu.
Jest z toho viděti, že ta intelligence ve správě
hor jest s to šlapati i po nejsvětějších zásadách
humanismu. To je prostě řečeno surovost. I ve
válce lékaři jest volno, ba povinností poskytnouti
pomoci nepříteli, ale ve stávce řídí se pánové
Scherks, Reiter, Schiedek, Smolík, Wunderlich
atd. atd. jen ohledy na svůj blahobyt a na di-
videndy pánů akeionářů a chápou se prostředků,
jdoucích až k odepření pomoci lékařské. Dle
zpráv časopisů horní úřady v té věci samy za-
kročily proti zákazu tomu. Událost taková za-
sluhuje bedlivého povšimnutí státních orgánů.
Z Kladna, 29. ledna. (Zvl. telef. zpráva
»N. L.«) Ve zprávě ve dnešních poledních
»Národních Listech« uveřejněné, že důlní
správy rozesilají starostům pracovní knížky
horníků, žádajíce, by je stávkujícím dělníkům
doručili, dodáváme: Také městské radě kla-
denské byly zaslány správou několika doln
státní železniční společnosti pracovní knížky
horníků, následkem stávky propuštěných
— tak stálo v příslušných podáních — za tím
účelem, aby je obecní úřad převzal v uscho-
vání a vydával je těm, kteří se o ně přihlást.
Obecní úřad kladenský však ony
pracovní knížky vrátil s připo-
menutím, že předně městskému
úřadu o nějakém zákonitém pro-
puštění dotýčných dělníků ni-
čeho známo neni, a že dále — ne-
hledě ani k tomu — není obecní
úřad vázán k ničemu takovému,
co ve příčině vrácení pracovních
knížek bylo od něho zádáno.
Z Kladna, 28. ledna. (C.-B.) Klid nebyl
nikde porušen. V Rapicích bylo 39 stávkujících
horníků vypovězeno z bytů. Schůze dělníko
minuly klidně.
Z pánve severočeské.
Z Mostu, 29. ledna. (C. B.) Na včerejš
schůzi mluvil zde anarchista Körber, který