ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bcb8d940-fd97-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 84.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 27. března 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Bedakce, administraceu expedíce: Praha, Pátrossova ulice, číslo 200—II. fefrankované dopisy s nepříjímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně ošesté hodině ranní pondělí a po svátku vždy po dvanácté h dině polední Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
UICKt LIS
#7 alto_textblock #7
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . . . 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně.... K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně .. . K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně... . K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 K 52.80 eloročně Teleron redakce č. 1126.
#8 alto_textblock #8
Slunce vycházív 5 hodin 50 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 22 minuty večer.
#9 alto_textblock #9
Úterý:
#10 alto_textblock #10
Sv. Rupert, biskup. — Sv. Lydia, žena.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Jindřicha na Nov. městě od 27.—31. t. m.
#12 alto_textblock #12
Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 3)
#13 alto_textblock #13
V Praze, dne 26. března. Sněm staroslavného našeho království poznovu sestoupil se dnes, ale za úplné netečnosti a nevší- mavosti široké veřejnosti. Kdyby městští granátníci nestáli na stráži před budovou sněmovní, nebylo by o začátku sněmování, loni obmezeného jenom na dva dny (28. a 29. prosince), takřka ani po- tuchy. Na sněmovním náměstí nebylo téměř ani človíčka. Také na galerii sněmovní dostavilo se jen pramálo zvědavců. Přišli poslouchat, ale neza- zaslechli ničeho. Dostavili se sice skoro všichni po- slanci, ale slova neujal se z nich ani jediný. Po celou schůzi bylo ve sněmovně jako v úle. Po- slanci mezi sebou hlasitě se bavili a jen málo kteří z nich seskupovali se v užší kroužky, ve kterých dály se podle zdání důležitější porady. Nejagil- nějšími byli pomladočeštění bývalí realisté, po- slanci dr. Kramář a ministr m. sl. dr. Kaizl. Dle doslechu vzmáhá se proti nim v klubu mladoče- ském následkem posledních vyrovnávacích konfe- rencí ve Vídni vždy větší upjatost a nedůvěra. — Bude-li v oněch konferencích pokračováno také za nynějšího sněmování, jest nejisto. Za to však bylo lze pozorovati, že čeští poslanci stýkali se dnes s poslanci německými více a důvěrněji, nežli na příklad loni. Jednací pořad dnešní schůze byl hubenýa nezajímavý. Obsahoval jen zprávy o volbách a volbu výboru verifikačního. První podával příse- dící zemského výboru poslanec Vojtěch hrabě Schönborn. Potom skládala většina poslanců, jejichž volba byla schválena, v ruce nejv. zemského marsálka, J. J. Jiřího knížete Lobkowicze předepsaný slib. Posl. Wolf měl z nich velikou radost, neboť byl jimi značně rozmnožen kruh jeho poslanců. Nejv. maršálek věnoval před tím ještě vřelou vzpomínku zesnulému poslanci Ant. svob. pánu Dobrzen- skému, pánu na Potštýně. Poslanci uctili jeho památku povstáním ze sedadel. Jako na počátku každého sněmovního období spadla také letos celá sprcha návrhů a dotazů na stůl předsednický. Uvádíme je níže. Posl. I ro ulevil svému prušáckému smýšlení tím, že odevzdal jmémem poslanců svých a jménem Chebska jakési státoprávní ohražení proti připojování Chebska k obvodu českého království. Posl. Irovi jest právě historie zemí neznámou. Petic došlo do 26. t. m. celkem 261. Žádají většinou za upravení, vztažně zvýšení učitelských platů. Některé také za uvalení cla na uhlí, z krá-
#14 alto_textblock #14
lovství českého vyváženého. — Posl. Vojtěch hr. Schönborn podal petici správy útulny ka- tolických učenníků »Johanneum« v Praze za zvý- šení subvence. Daleko více než všecko toto jednání zajímal poslance předložený zemský rozpočet na r. 1900. Zemský výbor předložil jej s krátkou zprávou, ze kteréž vyjímáme, že úhrnná potřeba činí K 45,563.378, vlastní úhrada pak obnáší jen K 3,559.760. Jeví se tedy schodek K 42,003.616. Zemský výbor navrhuje, aby na úhradu tohoto schodku, vztažně po srážce zemského údělu K 1,480 566, jejž očekávati lze z osobní daně pří- jmové, na úhradu zbytku K 40,523.050 vybírána byla zemská přirážka 55 haléřů ke každé koruně přímých daní zeměpanských v krá- lovství českém r. 1900 vypsaných částkou 65 mil. 841 814 K vyjímaje osobní daň z příjmů s výnosem K 36,211.998 a na úhradu vybývajícího takto zbytku v částce K 4,310.052, aby uzavřena byla zemská zápůjčka, a to ve výši K 4,500.000 vzhledem k výlohám, spojeným s realisováním zá- půjčky, jakož i za příčinou sesílení pokladničních zbytků. Zápůjčka ta budiž i se závazky vedlejšími obvyklým způsobem pojištěna zástavním právem na král. českém ústavě pro choromyslné v Do- břanech, náležejícím zemskému fondu království českého. Zemský výbor připomíná však ve své zprávě, že po případě snad nebude ani potřebí realisovati celým navrženým obnosem tuto zápůjčku, která sama v sobě nedosahuje již výše úvěrních, v letech předchozích schválených operací. Dále budiž ještě uvedeno, že zemský výbor použil celé řady usnesení, kteráž. učinil sněm v posléz minulém zasedání svém za účelem upra- vení zemských financí, k obnovení jednání, vede- ného v této záležitosti již po léta s c. k. vládou. Sdělil totiž bezodkladně toto usnesení c. kr. vládě a vyloživ obšírně stav věci, žádal důtklivě, aby c. kr. ministerstvo financí ohledně všech sdě- lených projektů finančních objasnilo stanovisko c. k. vlády a především pak opravdově uvažovalo o uskutečnění zemské dávky z piva a ko- řalky, připojující se ke státní dani. C. k. finanční ministerstvo předložilo následkem toho předsedům samosprávných zemských zastupitelstev, svolaných do Vídně ku poradě na den 28. listopadu 1899, úplně vypracovanou osnovu zákona, dle něhož cestou zákonodárství zemského má býti ve prospěch zemských fondů království a zemí na říšské radě zastoupených zavedena přirážka ku státní dani kořaleční, po případě přirážkový ekvivalent v obnosu 20 h. z každého
#15 alto_textblock #15
stupně hektolitrového (litru) alkoholu. Z očekáva- ného ročního čistého výtěžku této přirážky (9 mil. 600000 zl) připadá dle výpočtů ministerských na království české podíl 3,866.200 kor., jenž, i když ne v celém, přece jen ve značnějším obnosu již letos r. 1900 mohl by zemskému fondu připad- nouti. Záleží to arciť pouze na tom, aby všechna zemská zastupitelstva brzy a příznivě vyřídila vzpomenutou vládní předlohu. Protože to není vy- loučeno, mohl by zemský schodek o zvýšený pří- jem z výnosu obmýšlené přirážky k dani kořa- leční, jehož výši předem určiti nelze, se zmenšiti, následkem toho pak mohla by arciť přiměřeně snížena býti i navržená zápůjčka 4,500.000 korun. Vykonal tedy zemský výbor za účelem zlep- šení zemských financí vše, co mu sněmem bylo uloženo a vše také, co vykonati mohl vůbec. Bo- hužel nebyla jeho snaha korunována příliš potěšu- jícím výsledkem. Nejen že nemůže navrhovati sní- žení dosavadní přirážky, nýbrž nucen jest rozmno- žiti dosavadní zemské výpůjčky výpůjčkou novou. Hlavním, ba snad jediným činitelem, na kterého padá v tomto ohledu všecka vina, je stát. Uvaluje totiž na jednotlivé korunní země daně vždy větší a větší, ale jakkoliv jejich osvětové, lidumilnéa zemědělské potřeby užasně rostou, nevrací jim z vybíraných berní na ně takořka ničeho, neb jen velmi málo. Jeví se proto zbědovanost zemských financí při nejvzornějším šetření zemského výboru vždy ve světlee smutnějším. Abychom to doležili čí- slicemi, uvedeny zde buďtež aspoň následující. R. 1861, tedy v době, kdy sněm království českého sestoupil se poprvé dle únorovky, obnášely všecky potřeby zemské jen 1,768.800 zl., vybírána byla pak 7procentní přirážka. Dnes obnáší spotřeba zemská 45,563 378 korun a vybírati se musí 55- procentní přirážka. Přes to nestačí, jak již bylo řečeno, ani ta, a schodek musí býti opatřen no- vým zemským dluhem. První učiněn byl r. 1887, a sice ve výši 1 mil. zl. Ale od té doby až do r. 1899, tedy za poměrně krátkou dobu 12 let, vy- rostl ten dluh na 25 mil. zl. Vzrostl hlavně vět- ším nákladem na školství, jenž od r. 1872, kdy činil pouze 1,190.000 zl., obnášel loni již 10,950.000 zlatých. Vlády vídeňské si poroučely a korunním zemím nezbylo, nežli platit, ale tím zároveň také finančně se zakrváceti.
#16 alto_textblock #16
Nejv. zemský maršálek zahájiv o 11. hod 25 min. schůzi sdělil, že v době, ve které sněm ne- zasedal, byl na věčnost povolán poslanec svob. pán Antonín Dobrzenský. Byl členem sněmu odr. 1885 a jak ve své rodině, tak mezi všemi, kdož měli
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Naše mládež. (Z kruhů katechetských.) V posledních dnech rozepsali se mnozí »praví přátelé« v různých zaslánech »Nár. Pol.«, jimiž tou- žili po nápravě spustlosti jednotlivců. Jim opět odpo- vídá, byť jen ve formě feuilletonu, pan pisatel v ne- děli. Článek jeho nutí mne k těmto řádkům, ježto v mnohém mládeže bez příčiny chrání. Že nezná školní mládeže všeobecně, to jisto, a zná-li ji, zná ji jen z dětství svého nebo z počínání si jejího na ulici, jejíž výstřelky po škole v povaze dětské kotví. Každý zajisté ví, že mládí má své právo a že nemístné bylo by požadovati, aby mládež společensky se chovala jako dospělí. Tak jako nepřirozené jest, sedí-li dítě ve škole po celou dobu vyučovací příliš upjatě, neživě a chová-li se beze všeho dětského nazírání na svět, lidé chválí také dítě pro jeho chytrost, tak také nepřirozené jest, vyskytnou-li se u něj činy, které za výstřelky mládí považovati nemožno a jichž by mnohý u něho nehledal. Rádo vidí se ve škole pozorné, učelivé dítě, jež sedí tiše, takže učitel se může na ně spolehnouti, že od- povědi nezůstane k dané otázce dlužno; a věru žesi učitel přeje, by celou třídu takých dětí měl. Než představme si třídu dětí neživě se chovajících, upíra- jících oči na učitele, slova z úst jeho téměř sajících,
#19 alto_textblock #19
přece zdáti se nám po čase bude, že mládeži té něco chybí, co dítě dítetem činí, totiž jeho naivní nazírání a jeho dětské počínání. Takých dětí v té třídě je tolik, v oné tolik, v té škole více a v oné méně. Záleží na třídě lidí, jež kolem školy bydlí. Škola sv.- jindřišská zajisté jinou mládež má než škola ku př. v Bubnech a Holešovicích nebo na Maninách, kde většinou bydlí ze 70 proc. třída dělnická. Zdaž po- suzovatel mládeže školy novoměstské stejně posuzovati může mládež ze školy u sv. Kříže? Zajisté že ni- koli, zvláště tehdy není-li s místními poměry obe- známen. Škola, jejíž »materiál« skládá se ze tříd středních, bude jiná, než škola, jejíž »materiál« skládá se z dětí, jichž otec celý den je mimo dům, matka jinak muži pomáhá, takže dítě většinou samo sobě poukázáno, aneb přímo rodiči k neřestem vedeno. Že mládež prvější podobna není mládeži druhé, kdož by nepřisvědčil. Mluvím ze skutečnosti a dovodím, byt bych jména nejmenoval, že řekne-li se mládež spustlá, nemíní se snad kousky, které provádějí se dovádivosti neb bujností, nýbrž kousky, které vytryskují již z úpadku mravů. Z bujnosti dětské každý něco v mládí vyvedl, čeho nyní neschvaluje a nad čímž snad se horší, neboť nenarodili jsme se jako andělé, ale aby přímo klesl pod úroveň dětství, toho přece strpěti nelze. Jestliže žák jedenáctiletý prohřešuje se proti šestému přikázání a jiné ještě k »orgiím« přímo svádí, to
#20 alto_textblock #20
přece nesvědčí o rozpustilosti, nýbrž přímo o spustlosti Nemožno mi blíže o tom se zmíniti, ale když žáku ve »třetí« třídě Onan jest neznám, když mládež or- ganisuje se v určitou tlupu zlodějskou, s určitou vy- chytralostí činy své provádí, to přece nesvědčí o roz- pustilosti. Uvedu příklad: H. a E. ukradnou láhev vína s vozu a utíkají s kořistí, mezi tím ce kočí za nimi se žene, jiní z domu vylézají a lahve berou. Sotva, že byli pokáráni, opakují totéž třetí den s pekařem. To že není mládež horší časů Eliseových? A ne- choďme tak daleko, to že jsme kdy slýchávali v do- bách svých? Což když hoch kachnám uráží zobák a jich zobák v mezidveří tříští? Nad tím, když se kdo pozastaví již je morous s kapucínskou vážností, jak nedělní »Nár. Pol.« uvádí? O, špatně zná pan pisatel mládež. Co když v B. mládež prolomí lepem sklo, vyloupí, a když po potrestání policejním se vrátí do krámu a majitelce vynadá a hrozí. To je rozpustilost? Když žák zavřen jest na 12 hodin, jiný na8 hodin a jiný na 6 hodin, to že je bujarost dětská? A co když jiní (stalo se to minulou sobotu) po poli- cejním trestu ihned v zápětí ukradnou 3 kg. másla? Tak že počínala si mládež za času Eliseových, na takové počínání že třeba dětskými brýlemi pohlížeti? Ovšem, bohudík, není jich mnoho, ale kolik jich jest, dosti jich jest! Jen by měla policie protokoly uve-