Strana 6.

ZENSKÝ LIS

Číslo 46.

A je-li zasycen, pak jste spoluúčastny na zločinu, který se provádí ve velkém i malém. Člověk utlouká člověka, někde na duši, jinde na těle. Ale pak se, prosím, nevypínejte nad ta ubohá stvoření, máte k lidství velmi daleko a každý, kdo je mu blíže, cení vás dle skutků. Poněvadž stačí-li člověku to prosté »najíst se a vyspat«, musí v něm být něco utlučeno nebo zanedbáno. A vy děláte obé. Přijde k vám mladé děvče. Je zdravé na těle, ale duše v něm ještě spí a názory jsou nejasné, potřebují vedení, rad a světla. Vy z něho za rok uděláte automat, který se ráno natáhne a hraje až do noci. Vy z celého člověka potřebujete ruce, někde i více, než obyčejná žena z lidu dát může, a celý ostatní vnitřní život člověka je vám lhostejný. Následky? Duch nepříliš silný podlehmne tlaku okolí, zba- nální zhnusen ničivou jednotvárností takového života. A od- tud se rekrutují ty legiony »služek«, těch ubohých, v pravém slova smyslu ubohých služek, které přijdou naivní a čisté do města a vracejí se s pláčem a plačícím děckem domů, nebo jdou do jiné služby bez děcka, ale s drzým zevnějškem, jak vy říkáte. Ty, co jdou do služby se správným již pojetím sociali- stické propagandy, cítí tu neudržitelnost jich poměru k společ- nosti, ale nepodléhají. Ony bojují a zvítězí. Přežije se čelední řád, služka se stane děl- nicí s určitými pracovními hodinami, paragrafy změknou a policejní komisaři budou galantními i k služkám. Je ale potřebí všech k práci organisační. yr.

Zádejte všude Kapesní kalen- dáře dělnictva sociálně demo kratického na rok 1912! Cena výtisku v tuhých plátěných deskách 80 haléřů, poštou 90 hal.

Sociální hlídka.

Místo opatření proti drahotě — nové daně. V minister- stvu financí vypracovali pět zákonitých osnov o daních ne- přímých, které budou předloženy parlamentu ihned, jakmile vláda zakoupí si potřebný počet hlasů k jejich schválení. Tři z osnov dotýkají se v největší míře chudších vrstev obyvatel- stva, kdežto dvě vztahují se více na vrstvy zámožnější. A jak už v Rakousku ani jinak býti nemůže, jest zatížení, jímž ob- mýšlí vláda obdařiti chudý lid, několikeronásobně větší než nésti mají vrstvy zámožné. Prvá osnova týká se zvýšení daně z kořalky. Dosavadní daň z kořalky obnáší 90 korun na hektolitru a má se zvý- šiti na 140 korun, tedy o 50 korun. Výnos daně má se roz- dělovati mezi stát a země, a sice tím způsobem, že stát obdr- žeti má 80 korun z hektolitru a země 60 korun. Druhá osnova týká se zvýšení daně pivní. Předloha tato neliší se mnoho od oné, již podal v minulém parlamentě bý- valý ministr ii ancí Biliňski, kterou zvýšovala se daň z piva o 70 hal. z každého hektolitrového stupně. Další osnovou má se zavésti daň z lahvového vína. Pů- vodně chtěla vláda zvýšiti též daň ze sudového vína, ale pro odpor agrárníků od toho upustila a omezuje se nyní jen na zavedení daně vína lahvového. Čtvrtá předloha týká se daně dědické a daně z darů. Předloha nynější neliší prý se od předlohy, jež byla podána před časem v minulém parlamentě. Daň z dědictví má býti daní progresivní a stoupá na 18 proc. u dědiců, kteří v žád- ném příbuzenství s odkazovatelem nejsou. Daň z darů má ob- nášeti 11/3 až 12 proc., u darů ve prospěch dobročinných na- dací 5 proc. Konečně poslední z předloh, jež mají býti parlamentu předloženy po zajištění vládní většiny, týká se daně na auto- mobily. Osnova o zavedení sirkového monopolu není prý dosud úplně hotova a bude podána později. Vláda chce těmito daněmi dosáhnouti zvýšení státních příjmů, aby měla čím platit úroky ze státních dluhů. Mezinárodní boykot prohlásil mezinárodní sekretariát so- cialistický na firmu Singerovu (továrny na šicí stroje). Známá tato společnost na výrobu šicích strojů v Glasgově propustila

26

27

Jdouce z kostela, setkaly jsme se ve dveřích s panem farářem. Vítal paní Hlouškovou, ptal se na pána a dcerku, a jak již bývají ty krátké otázky, jimiž se zapřádají dlouhé řeči. Paní, cítíc se po- ctěnou, že s ní pan farář rozpráví, velmi přívětivě mu odpovídala. Při té příležitosti mne představila co novou spolusousedku »protifarskou«, jako ona sebe jmenovala. Nemnoho jsme spolu rozprávěli; ale z toho poznala jsem, že je pan farář muž ne- všedního vzdělání a velmi ušlechtilého chování. I postava jeho byla důstojná. Vysoký a štíhlý, měl tvář snědou a ostrých tahů. Na vysokém, širokém čele spočívala síla a myslivý duch. Černé vlasy, černé, bystré, pronikavé oko jiskřilo se pod čer- ným obočím. Člověk, stižený zlým svědomím, sotva by pohledu jeho byl snesl. Avšak okolo ústa v usmání jeho jevilo se tolik dobrotivosti, že kdo- koli se ho jaksi bál, dokud nemluvě se na něho dí- val, s úplnou důvěrou se k němu obracel, jakmile promluvil. A hlas jeho byl zvučný jako nástroj,z něhož tak libé zvuky večer vyluzoval. Tak jsem pana faráře posuzovala hned poprvé. Seznavši později jeho neunavnou péči o svěřené jemu duše, jeho opravdivou křesťanskou lásku, prázdnou všeho sobectví, s hlubokou úctou hledě- la jsem na kněze, jenž se stal dobrodincem celého tamějšího okolí. Když jsme se panu faráři poroučely, zval nás. abychom ho co nejdříve v zahradě navštívily. Jak- mile jsme domů přišly, paní Františka hned vypra-

vovala svému starému s velikou radostí, co jsme s panem farářem mluvily, a neodložila ani dříve knížky, dokud mu doslova vše nevypověděla. Sta- rý předl a usmíval se pokojně. Povídali si lidé po městě o Hlouškových, mých domácích, že jsou hrozní podivínové; ona že jest blázen, že se celý den směje, on že ji musí poslou- chat, a oba že jsou skoupí, sobě ale že přejou. »Ja- kým kdo jest, to v jeho moci, a jak o něm se myslí a mluví, to v cizí,« je přísloví. A kdeže by nebylo pomluvy a klevet, které jestli nespálí, alespoň ušpiní! Podivínství mých domácích záleželo v tom, že u nich panovala neobyčejná čistota a pořádnost, která se vztahovala až i na ty nejmenší maličkosti, tak že mohli vším právem v městě povídat: U Hloušků se může i v podlaze shlížet.« To byla pravda. K tomu přispěla mnoho i stará Mařenka, kterou si domácí do domu vzala zároveň s Fran- clou. Ta když si pospravila chlév a trávy donesla, bylo ji vidět celý den chodit z kuchyně do světnice, ze světnice na půdu, do komory a na dvorek. Jestli nenesla chvoště nebo smeták, nesla zajisté věchet neb hadr, aby kde jaká skvrna, očistila, a kde jaká pavučina, smetla. Sukně měla vždy vykasané, ale vše měla na sobě čisté. Jen v neděli a ve sváteksi dala pokoj. V zimě byly síň a podlahy rohožemi pokladené, aby se nemusilo často mýt. Kdyby Hloušek byl méně pořádný býval, byla by se mu čistotymilovnost ženina zdála přílišnou a mohlo to zavdati příčinu ke všelikým mrzutostem; nebot