ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bc105560-660c-11dc-9a1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 21. května 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 139.
#4 alto_textblock #4
3.
#5 alto_textblock #5
lu
#6 alto_textblock #6
Na ranní a odpel. listy sča před, lácž aen v Praze v sdminislrae na měsln na čtrrt leta . . . s dvejí denáške na měsíc . . 1so se ne narčsnrt lete . . . vo Hilialkáchn na měske . . . . . . Poštou? na měsíe . . . .. na čtvrt leis . . .. s drojí zásilkou ra přet na ivrt ita . . . nK son
#7 alto_textblock #7
SK —n
#8 alto_textblock #8
K b0n
#9 alto_textblock #9
2 K 30 n
#10 alto_textblock #10
kei
#11 alto_textblock #11
vo
#12 alto_textblock #12
žon zn nl
#13 alto_textblock #13
e
#14 alto_textblock #14
sa lvoi dalatv
#15 alto_textblock #15
ovottov atimd n
#16 alto_textblock #16
n
#17 alto_textblock #17
V drobnéní prodejis ranní číilo osolé . . . za S h cdpole dní . za 2 k Ve dlialkách na venikově ranní číslb. . . . . . odpoledul .. . . . . . b Inseráty plati se hotově napřež. Předplaeoní a insrty přijímá zdmlil- strace v Marlassté ulici č.3. Tam nacházsjí se též rrdakce, tiskárnn a sapedice „Národnich Listá“ Rakopiey se novracnjl.
#18 alto_textblock #18
10h
#19 alto_textblock #19
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranáci.
#20 alto_textblock #20
Mraky nedůvěry visi nad obzorem.
#21 alto_textblock #21
Již dávno nebyli jsme zahrnuti v jediný den takovou štědrotou, takovým shlukem dů ležitých politických dějův a zpráv, jako dnes zákon o vodních stavbách, pozměněný úsilím našich poslanců ve prospěch našich vlasti — ve výboru sněmovny poslanecké šťastně dojednán; — na Moravě valný sjezd našeho lidu rolnického vyslovuje plnou svou spokojenost s tímto činem, od něhož oče- kává zdár a požehnání pro svou vlast, ve sněmovně poslanecké zahájeno rokování o zákoně investičním, jejž vítaj opět Němei alpští s našimi bratry jihoslo- vanskými stejně jako ministr financí pan Böhm-Bawerk, jenž při tom utrhne si ky- tičku 80 millionů korun na refundace svých pokladen státních a krom toho snad ještě pampelišku 10procentního zdražení jízdních lístků, konečně zahájení delegací obou polovin říše, aby rozvrhly tu maličkost 247,273. 667 K. potřebných na armádu a diplomacii dle pověstného klíče na bedra trans“ a cislajtán- ských poplatníků: není-liž to takořka pře- bohatá, pestrá, vůní omamující kytice jar- ního šeříku, jejíž stopky jedva sevříti možno v dlaň? Jen že ta vůně její není naskrze tak libá a nevinná, jako vůně našeho květu še říkového Si duo faciunt idem, non est idem Když v roce 1878 vláda republiky francouzské předstoupila před sně- movnu s velikým svým plánem na zvelebení komunikačních prostředků zemských v roz- měrech přímo obrovských, totiž rozhojněním dosavadní sítě železniční o dalších 18.00 kilometrů a rekonstrukcí všech starých prů- plavů, jichž se již 5030 kilometrů čítalo, n jednotný profil v příčině hloubky vodní rozměrů splavů, jakož i na zlepšení splav- ných řek v délce 7300 km. takovým způso bem, aby na nich lodi o 300 tunách. ná- kladu bezpečně pojížděti mohly: když vy- světlila vláda Francie smysl tohoto plánu svého, že jde ji o to, aby věškerá říční údolí byla mezi sebou spojena a komuni- kace vodní mezi severem a jihem jakož i mezi západem a jihem umožněna, avšak spolu doložila: tyto podniky pohití sumu šesti tisíc millionů franků — přijat byl tento pracovní program vlády fran- couzské ode všech vrstev národa jako o sborů zákonodárných s hlasitým nadšením Národ, který byl nedávno teprv zaplati hroznou pokutu válečnou 5 milliard Němcům. bez rozpaků, troufale, ba nadšeně ukláda sobě nyní oběť dalších šesti milliard, pře svědčen, že nebudou ty peníze vyhozeny, alébrž vráti se mu desateronásobným užit kem a úrokem, zvelebeným blahobytem. v době jednoho neb dvou pokolení. V Rakousku jináče! Když tu po dlouho- letém zdráhání a zpečování se vlád konečně nadejde chvíle, kde odhodlá se kabinet pro zažehnání zmatků politických vyhověti dáv- ným národohospodářským tužbám a potřebám zemí a národův, jednak rozhojněním sít železničních, jednak konečným přikročením k regulaci, splavnění a kanalisování od věků zanedbávaných řek v nejvýnosnějších zemích říše: — tu nepozdravuje a nevítá veřejné mínění veliký ten program státní správy se Mšeobecnou radostnou důvěrou a s myslí k obětem nadšenou, alebrž pozastavuje se. potřásá nedůvěřivě hlavou, plnou pochyb- ností a obav a hledí teskně budoucnosti vstříc, zdaž toho nákladu 1000 millionů k bedra lidu snesou, zda pod tíhou zvýšených daní nepodlehnem bankrotně vysílení dřive
#22 alto_textblock #22
než se všechny ty budoucí podniky počnou vyplácet ? — Takový jest rozdíl obromný mezi námi a Francil: tak nesmírně jsme totiž staletými hříchy špatných, protinárodních cizovlád proti ní ochuzeni a hospodářsky vyssáti, že po- jímá nás ůzkost a strach smrtelný vůči té jediné milliardě korunové půjčky, kterou bude nám a dětem našim v tomto stoleti úročit a splácet. Ano, tak se mstí v následcích svých od- věké zlé finanění hospodářství státníkůva kabinetův Rakouska, kteréž podkopalo všechnu víru v lidu tolikráte a tak krutě zklamaném. On pochybuje a on nevěří, že by konečně nadcházel v tom hospodářství pronikavý, rozhodný a poetivý obrat k lep šímu, že by posléze svítal y Rakousku den nové, lidu přející a národům svědčící politiky finanční a národohospodářské, nýbrž obává a stráchůje se, že za tím vším vězí jen opět stará fiskální spekulace na jeho kapsy, že nemyslí se to ani s těmi investi- cemi ani s těmi vodními stavbami tak do- cela upřímně a nezištně, nýbrž jedná se opět jen, jako již tolikráte, v první řaděo sehnání nových mimořádných set millionů zlatých na účely neplodné, na pořízení nových děl a všelikých jiných potřeb válečných atp. . . . Tato starost a tato nedůvěra hněte v hlubinách duše lidu na- šeho a s ním, tušíme, všeholobyvatelstva ra- kouského, A proto měla se vláda Körbrova, šlo-li jí o vzbuzení důvěry veřejné, rozumně a za každou cenu vystříhati všeho, cokoliv by budilo podezření proti její zámyslům a plánům národohospodářským. na jichž plti hledá ona své záchrany v pe- řejích nerozřešených otázek národních, ústav- ních a státoprávních. Než jak si ona zatím počíná? Její ministr financí Böhm-Bawerk neváh přijíti před parlament s požadavkem zcela neústavním, aby mu v in vesti ční m zá- koně železničním byl povolen graciál 80 millionův, poněvadž prý z přebytků po- kladen státních vydal loni přes 100 millionů K na subvencích různým železnicím. Jaký to nárok! Odkud pak byly ty přebytky v pokladnách státních? Přece odnikud jinud než z daní poplatníkův, než z mozolů ná- rodův. Co dělají jinde vlády s takýmito pře- bytky v důchodech státních? Co udělal vláda Francie, když od r. 1876 do r. 1880 nastřádal se ve státních pokladnách přebytek daní sumou 586 millionů franků Slevila, snížila o tolik daně po platníkův, Ten zázrak se v Rakousku ovšem jakživ nestal a nestane. Nýbrž zde se přebytků z daní užilo — dle tvrzení ministra financí — na hojení dýchavičných železnic. Nuže, pak má ministr financí toliko povinnost zástupcům národův dokázat, že bylo té pomoci železnicím v zájmu veřejném skutečně zapotřebí, i žádat za jich absoluci, ale nemá naprosto nárokův žádat, aby mu poplatníci ten výdaj z aplatili znova. Však hle, on toho nicměně směle na parlamentu žádá, řka: »Nepovolíte-li mi této 80millionové refundace, nedoporučím celý zákon investiční koruně k sankci.« — To nemá budit nedůvěru a pochybnost nejtrpčí? A dále. Zájem veřejný žádá, aby přestal konečně ta zastaralá mýtní daň u nás, lid- skost žádá, aby byly zlepšeny nádennické platy ubohých diurnistův, jakož i nuzně pense vdov a sirotků po úřadnících státních před novým pensijním zákonem zemřevších. Na to vše stačí ročně nějakých 5 až 6 mill. zl. Není liž to pravá lapálie pro finan- ční hospodářství velmocného Rakouska, jehož národové rok co rok přeplatí na da- ních nepřímých o 30 až 40 mill. více, než bylo preliminováno? Tak i v minulém
#23 alto_textblock #23
roce (1900) výnos daní přímých a nepřímých jest o 30 mill. větší, než sám ministr financí očekával. Potřebí tu, ptáme se, pro zlepšení platů diurnistů nebo pensí vdovám a sirotkům úřadnickým uvalovati na přetížený lid novou daň ve způsobě zdražení jízdních cen železničních o 10 procent? A hle nieméně neváhá ministr financí rakouských překvapit a zarmoutit parlament předlohou zákona o nové té krušné dani zrovna ve chvíli, kdy tento má povolit 250 millionů na stavby nových železnic a 80 millionů na zbytečné refundace pokladen státních. Jaký mrazivě nevlídný to vitr čiší z této fiskáln politiky páně Böhm-Bawerkovy ve tvář na- rodů rakouských Divuli, že mysl jich nejihne, ale jen tím opatrněji zahaluje se v plášť nedůvěry daleka, velmi daleka jest biblického »Sladší dávati než bráti!«? — Totéž smýšlení opanuje také parlament rakouský, jak trefně předpověděl dne 17. t. m. jmenem poselstva českého dr. Stránskýa jak v souhlase s ním obává se dr. Eben hoch: »Jsme svorni v braní, ale pochy buji, že budeme také svorni v dá- vání, až bude třeba postarati se o úhradu.«
#24 alto_textblock #24
Agrárni glossy. Sobotní kritiky zemědělského sjezdu věno- vána byla panu dru. Horáčkovi jen část, jen potud, pokud čelila přímo proti jeho výrokům. Svou odpovědí na tuto kritiku hájí pan dr. Ho- ráček i resoluci valné hromady Sdružení českých zemědělců a polemisuje s celým sobotním člán- kem. Podjal se obrany celého současného na- šeho hnutí agrárního. Nemohu popříti, že jsem neočekával, že pan dr. Horáček tak daleko půjde ve svých agrárnických sympatiích — ale nemohu také smlčeti, že mně tím pan dr. Ho- ráček dává vítanou zbraň proti sobě. A proto také tuto jeho pomoc s díky kvituji. Napsal jsem, že naše současné agrárni hnutí (ne agrární hnutí vůbec, nýbrž spe- ciálně naše nejnovější agrárn hnutí) nepovstalo z vnitřní potřeby, nýbrž z osobních nevraživostí a různie, a tvrzení toto klidně opakuji. Pan dr. Horáček sám dobře ví, že by toto hnutí nebylo vystou- pilo jako samostatná politická a třídní strana, nýbrž že by si bylo ochotně nalezlo místa ve straně svobodomyslné, kdyby ne- bylo souboje KubrKrumbholzov a karlínského mandátu. Pan dr. Ho- ráček velmi dobře ví, že prosincový sjezd sdru- žení měl ráz schůze eminentně poli- tické a to radikálně-politické a že předmětem výtek straně svobodomyslné nebyly snad věci agrární, nýbrž otázka poli- tické taktiky. A také vstup naší agrární strany do parlamentu a její postup v něm jsou rázu čistě radikálně-politického. Toto hnutí nelze srovnávati s náboženskými proudy středověku věru — když již se veliké s malým srovnává — má pan dr. Horáček pravdu, že by fran- couzská revoluce byla propukla i bez Rousseaua a encyklopedistů, ale nepopře, že by dnešní naše hnulí agrární, speciálně v té podobě a for- maci, jak se představilo »u bílé labutě«, bez pp. Hrubého, Práška a soudruhů nebylo po vstalo. A to jest právě to, nač jsem ve svém článku s důrazem poukazoval. V našem rol- nictvu byl zdravý prvek odborné organisace, byla ona dobrá vůle vrátiti se k sobě samému, ale právě těchto zdravých proudů bylo zneužito agi tací politickou, která byla dosti obratnou, aby se kryla heslem agrárním. A tak nepovstala zdravá, svéporfocná orga nisace odborná, nýbrž vyrostla nová pol
#25 alto_textblock #25
tická strana agrární, která své politické cíle a radikální taktiku při poslédníe volbách tak ostentstivně zdůrázňovala. A po něvadž pak se naše současné agrární hnuti vy tvořilo jako samostatná strana politieká, možno a nutno na ní žádati i politický program Že ho nemá, netřeba dokládati. V dobách svěho nejútlejšího mládí hledala ho u strany radikálně státoprávní, pak navazovala jednání se stranou svobodomyslnou, v parlamentě přijímala hesla národně-sociální a dnes s ochofou poslouchá výklady, že program agrární strany jest pod- statou svou vlastně i po své politické stránce programem konservativním. To jsou nejširší rysy politického rozvoje strany agrární. Úsudku při čiňovati netřeba. Ale jak pravím: naše agrární hnutí přijalo formu politické strany. A z toho důvodu jsem považoval za svou povinnost říci, že t a to bezprogramnost a neuj a sněnos strany o základních zásadách české otázky a politiky chová v sobě veliké nebezpeči. a proto jsem kladl důraz na to, že naše země- dělstvo není části národa samostatného a svo- bodného, nýbrž že právě z nesamost at- nosti a nesvobody našeho ná- roda mu plynou zvláštní úkoly jako českému zemědělstvu Nepravil jsem tedy, že naše agrární hnutí po- třebuje »národnostně českého agrárního pro- gramu«, jak pan dr. Horáček mi podkládá, nýbrž kladl jsem zvláštní váhu na národně- politické poslání rolnictv v našem národě, které třídní výlučností bude posunuto v pozadí. Vzhledem k těmto vyšším cílům české politi ky lekal jsem se a lekám se vý- lučně třídních hesel, a to nadto hesel, za nimiž není ani hospo- dářského jednotného programu, ba za nimiž není ani jasného uvě- domění si vlastních cílů. Tento fakt doložil jsem voláním po ochran- ných clech proti zahraniční soutěži. Dokázal jsem čísly našeho mezinárodního obchodu a na šeho obilního obchodu s Uhry, že jsme my v Čechách dnes co do chlebovin passivními že jsme, vyjímaje ječmen a ove s' (jež pun dr. Horáček v replice vynechal), své vý- vozné schopnosti pozbyli. Ceny chlebovin že speciálně nestlačujen soutěž zahraniční, nýbrž uherská. Pan dr. Horáček poslední vývod po- kládá za ukvapený. Jakým důvodem, patrno z prostého výpočtu: v r. 1900 jsme vyvezli 81.000 q pšenice a dovezli 67.000 q, byla tedy aktivnost celé říše 14.000 q. Naproti tomu dovezeno do této poloviny říšské z Uher přes 5 millionů q pšenice. Že by z těchto 5 mill. a k nám do Čech ničeho nepřišlo a že horni aktivum jest naším aktivem, to přece nebude tvrdití nikdo, kdo jen trochu poměry zná. A u žita? Toho jsme dovezli do celé říše přes 48.000 q a vyvezli 3000 q. tedy jsme co do celé říše passivními 45.000 q. Naproti tomu do- vezli jsme z druhé říšské poloviny k nám do Cislajtanie přes 3 milliony q. Kde jest, proslm, sebe menší ukvapenost v úsudku, že jsme co do žila a pšenice své vývozní schopnosti pozbyl — kde? Loyalně p. dru. Horáčkovi přiznávám, že zemědělstvo tvoří podstatnou čásť, ba většinu českého národa v Čechách, ale rozhodně a vším důrazem musím se ohraditi proti větě, že každý prospěch zemědělství jes tudíž i prospěchem národa. To byl ona nebezpečná konsekvence, které jsem se bál po stránce politické, a kterou p. dr. Horáček nelekal se přenésti na půdu čistě hospodářskou. A přece není omylu většího! To, oč resoluce valné hromady nej- více se přimlouvá, zvýšení obilních cel za účelem zvýšení cen obilních, může sice prospěti země- dělstvu, ale rozhodně ublíží na př. dělnictvu živnostnictvu (zdražením potravin, recipročními
#26 alto_textblock #26
ely na vyváženě tovary průmyslové atd.). Aji ných příkladů dala by se řada uvésti. Maje na zřeteli zájmy rakouského vývozu ječmenného a cukerního, hledal jsem těžisko zájmů zemědělských při úpravě nových smluv obchodních spíše ve snaze o zachování obilních celních sazeb ciziny (v přední řadě Německa) vyslóvil se co do žita a pšenice proti nerozmy- slně přijímanému heslu celní ochrany chlebovin. Ale právě proto, poněvadž (následkem uherské soutéže) nevýnosné pěstění chleboví bude nutno zaj této formule vystřídati novými, pevněji (než ha celní ochraně chvilkově půso- bící) založenými zdroji přijmovými, vyslovíl jsem nepokryté tento důsledek. Zcela vše- obecně. Prostě proto, že jsem ani chvili nebyl v pochybnostech, že mi bude rozuměno. Ne- bylo však tomu tak. Neváhám tedy konkretně říci, že tím myslím účinnější a racionálnější chov dobytka, lukařstvi, pěstění zelenin, zaklá- dání nových zemědělských průmyslů a výroh atd. dle různých podmínek krajů a poměr odbytových. Do detailů co do jednotlivých krajů se ovšem pouštěti nemohu. A nyní jen několik slov o oněch věcech, jež byly vlastnlm důvodem této diskusse. Pan dr. Horáček ve své replice sám svůj výrok o tom, že českým národem jest če- ské rolnictyo, posunuje v pozadí (a také tak řečen byl, jak jsem ho cítoval 1); činí tak všeobecným výkladem, co jest národ, klade zbytečný důraz, že částí národní jest i sociálně-demokratické dělnictvo, což jsem ani v nejmenším nepopřel. Ale o to vše spor nebyl a není. Vytkl jsem panu dru. Horáčkovi, že oné věty jako sociální politik říci nemél a když ji vyslovil, připamatoval jsem mu moment zodpovědnosti za vý- rok tento a vychovatelskou chybu, jím spáchanou. Fakt, že chyba se stala a sice chyba sociálnímu politiku neo- pustitelná, neodčiní ani sebe delší vý klady, tím méně vývody, že určitý stav, domá- haje se splnění svých speciálních interessů, ne- křižuje zájmů národa. Věta tato porážíse sama sebou a nemusím se ani dovolávati toho, co jsem nahoře řekl. Tím, co pan dr. Horáček praví o poměru politické strany a třídní organisace, široce tuto zabývati se nebudu. Jednak nemluvil jsem vše- obecně, jak p. dr. Horáček čini, nýbrž snažil jsem se zodpověděli si otázku o poměru če- ského hnutí agrárního k české politice národní. a důrazně vytkl problém malébo národa nesa- mostatného, jemuž se p. dr. Horáček ve své replice tak opatrně vyhnul, jednak vymyká se všeobecná úvaha tato z rámce novinářského článku. Jen jedno bych podotkl. Mluví-li již pan dr. Horáček o »dosavadní neplodné činnosti tak značného počtu poslanců v lůně strany svobo- domyslné« a vykládá-li ji »neslučitelnými proti- vami a odpory mezi ideovým podkladem strany a požadavky agrárními«, tu dovolil bych si prostě říci, že hlavní vina asi by spíše byla na těchto zástupcích samotných, kteří v lůně strany vytvořili svou stavovskou organisaci a jichž ze- mědělský odbor vešel v čilé styky s rolniky ostatních zemí rakouských. Nepopíratelným fak- tem ale také jest, že cesta každé nápravy jest dlouhou a namáhavou a že doporučovaný panem drem. všelék výlučné organisace stavovsko-poli- tické může spíše oddáliti řešení otázek země- dělských. Neboť vnese do lůna na- šeho národa bojtam, kde dosud se cesta upravovala dohodou a kde také úspěch byl zajištěnější pod- porou ostatních vrstev národních. A boj proti intelligenci? I jemu dal p. dr. Horáček potravy dost a dost. Směsováním pojm intelligence jako stavu a intelligence jako vzdé- lání výroku svého neodčiní. Nebo že výroky, »že jen lidé z jeho středu mu (zemědělstvu) pomohou« atd., nejsou ničím jiým, než sta- rým heslem proti spolupůsobení intelligence
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
Nalad
#29 alto_textblock #29
Několik receptů z praklické duševědy. Známe dobře všichni to slovo! Jednoho dne vstaneme spokojeni se životem, důvěřiví. ducha jasného a plni veselých myšlének : jsme dobrě nálady. Jindy máme hlavu plnou trpkých myšlének, jsme nespokojeni, kousaví, misanthro- pičií, pohřížení ve své nitro a přemilajíce tvrdo šijně nějakou nemilou vzpomínku: jsme špatn nálady. Dobrá nálada přináší štěstí. Vše se na nás směje; nejspletitější afféry se rozuzlují jakohy zázrakem; lidé, jež potkáváme, řikají nám samé příjemné věci; listy, jež dávno čekáme, do zházejí. Ve špatné náladě děláme špatně vše, co do rukou vezmeme — vše nám »padá z ruky« Mluvíme s někým, rozumíme špatně, vykládám falešně slova, rozčilujeme se pro maličkost pro nic; rozumíme opáčně. Nic neni méně váb ného, méně harmonického, než špatná nálada naproti tomu dobrá nálada — toť gracie, har monie, takt. Dobrá nálada dělá nás lepšími. Ve zlé ná- ladě jsme neschopni sympathie, útrpnosti ; jsme zlí a vidime ve všem zlomyslnost, prcháme před společností, jsme neschopni dobrého hnutí, vlidného slova. Tím vším ale dobrodiní dobré nálady není vyčerpáno. Ona jest nakažliv a — jednoz největších dobrodiní. Naše dobrá nálada vyza- řuje, jako teplo, od nás na všecky, kdožse přibliží. Nejzřetelněji to pozorovati v rodině. Zasmuší-li se otec, hned velká tíha padne všem na prsa; mluvi se málo, tiše, nesměle, i malé děti nechaji žertů a mají se na pozoru, atmo-
#30 alto_textblock #30
sféra je dusivá. A tak i jinde. Máte-li komu říci něco méně příjemného, nějakou trpči pravdu. počkejte, až budete v dobré náladě, řeknete t lépe a bude to lépe přijato. Ideálem by bylo, býti stále dobré ná- lady, aspoň míti možnost, zaopatřiti si ji dle libosti, na stisknuti knofliku. Vynálezce takového návodu sice posud se hledá — než přece jsou recepty na výrobu dobré nálady, ne sice ne- omylné, ale aspoň ne zavržitelné. Přidržujeme se tu pěkné statě z oboru prakticky užité psy- chologie Camilla Mélinauda v Revue de Revues.“) Abychom byli dobré nálady, buďme pře- devším zdrávi. Ve dnech plného zdraví, kdy každý sval, každá žilka jen v nás hrají, jsme vždy dobré nálady. Hygiena jest původ dobré nálady; a hygiena, toť v krátkosti střídmost čistota. Jiná příčina nálady bývá stav naší sebe lásky. Stačí pochvala, aby nám zpříjemnila exi- stenci; stačí úspěch, abychom přáli vše dobre všemu stvoření. Nejmoudřejší v tom podléhají. Chyba, jež se nám vyčítá, překážka, jež se nám v cestu stavl, směšnosť, jež na nás byla obje vena, zkali naši náladu. Nie nás tak nepodráždí. jako staví-li se nám před oči naše slabosti. Pohružujeme se ve své nitro, vzpomínáme jiných porážek — všecky veselé upomínky ja- koby se byly ztratily; přemítáme o nepřízn osudu a jsme ve strašlivé náladě — až snad nějaká dobrá duše nám hodí nějaké pochle- benství nebo chválu, kterou se opět vylé- A recept? Existuje hygiena sebelásky, jako hygiena těla, a můžeme ji resumovati v jedno pravidlo: konati vše, co konáme, pečlivě přesně, věnujíce se svému úkolu docela. Pak
#31 alto_textblock #31
číme.
#32 alto_textblock #32
*) R. 1900.
#33 alto_textblock #33
nejspíše vyhneme se neúspěchu; a nevyhneme-l se, budeme trpěti méně, majíce svědomí na své straně. Mocný vliv na náladu má sympathie neb antipathie, jež tušime ve svém okoli. Jsme-li ve společnosti, kde cítíme že nás mají rádi. jistě se nám tam libí a jsme dobré nálady Oznámí se nám, že někdo k nám chová zvláštní sympathii: hned se nás zmocní vůči naznačené osobě nekonečná přízeň, nálada stoupne o celý stupeň. V neznámé společnosti, kde se setkáme jen s chladnou nevšímavosti, brzy se nám lidé zdají nadutými, podeeňují nás — jsme brzo špatné nálady. Dobrá nálada není často než vědomí, že jsme milováni. Čtvrtá příčina: pořádek neb nepořádek na- šeho života a myšlének. Pořádek dává dobrou náladu, nepořádek špatnou. A slovo »pořádek« v nejširším smyslu, i pořádek, jejž dělá hospo dyně v zásuvkách, i pořádek, jejž dělá učenec v přírodě. Jsme »celí šťastni«, když jsme si v do mácnosti něco uspořádali, knihovnu, nábýtek prádlo atd. Žena sebe rozmarnější je roztomilá když si dobře uklidila svou skříň, zaranžoval vkusně salon. Naopak pocit nepořádku je z nej horších ostnů. Každý zná zoufalou náladu pr stěhování. Právě tak důležit je pořádek v konání Dostanete list, jejž dlužno zodpověděti. Jste trochu nedbali — odložite odpověď na zejtřek zejtra máte ještě měně chuti; ltaké dojem listu není již čerstvý; přijdou jiné listy, pak zase jiné a jiné. Balík roste a stále hlodá na vás pocit neurčité povinnosti, jež volá; nejasná úzkost mísí se do vašeho konání, až jednoho rána sednete kurážně, píšete až do večera, vy- řídite všecky dopisy a ulehnete zemdleni, ale spokojeni. Konečně i pořádek myšlenek má velký vliv na náladu. Kdo neví, kam se přiklo niti, kývá se nerozhodně brzy sem, brzo tam
#34 alto_textblock #34
neb chtěje mysliti najednou na mnoho i věcí nemyslí vlastně na nic — bývá zřídka dobre nálady. Posledni recept: »dobrou náladu dělá vě- domí dobře vykonané povinnosti«. Máme-li tedy vyléčiti zlou náladu, tedy předně vykonáme povinnost, 4řebas nemilou. dlouho již odkládanou; za druhé, vyjasníme myšlenky, porozprávíme si, povíme, co nám lež na srdci a chce ven; konečně podnikneme ně- jakou intensivní čmnost, jež nedá na nic jiného mysliti: zaplováme si, zatělocvičíme, projíždíme se na kole, zabavíme se turisticky. Nepomáhá-l vše, pak nutno léčiti uraženou sebelásku. Při- pomeneme dotýčnému rozmrzelci jeho zásluhy dáme má cítiti, že je dobře oceňován, ba obdi- vován, uvedeme na důkaz pochvalu nějak osobnosti, již on si váží: toť onen zázračný knoflík, jejž třeba stisknouti — ale stisknouti opatrně a delikátně, neboť jakmile se cítí účel — vše je ztraceno. V nejhorším případě necháme zlý rozmar vybouřiti, až sám doklepe. Člověk ve špatném rozmaru podobá se hracímu stroji Na otočení klíčem hraje docela novou písničku přikrou, trhavou; hude ji nějaký čas — ne může jinak; třeba neodvratně vyposlouchati předvídané pískoty a protivné refrény; jest to automatické, mechanické — ale ne věčné; péro dojde, ještě několik násilně vyražených not — pak svatý pokoj. A to je moment, kdy třeb chladnokrevnosti a taktu: jediné otočení ne- šťastné — a protivná písnička začne znova. Fysiologové tvrdí, že změny nálad vzni kaji změnami organickými. Jsou aspoň vždy spojeny s jistými změnami stavu tělesného — špatná nálada se změnami oběhu krevního v mozku, anaemií, zemdleností buněk mozko vých, snížením tlaku krevního. Přímo nápadné je přetvořování nálady al- koholem, vínem, coffeinem, morfinem. Hypno- tisovaným možno suggerovati jakoukoliv náladu.
#35 alto_textblock #35
Než jsou případy, kde vlivy čistě duševní a morálné mění náladu. Zkuste nějakému i člověku zdravému a v dobré náladě se nacházejícímu chváliti talent někoho, na koho má zlosť, nebo doneste mu nepříznivý úsudek, jejž jste o něm zaslechli, aneb mu řekněte, že žena, o které myslí, že se ji libí, jej nemůže ani vidět: jistě jej uvr- hnete ve špatnou náladu. Proč urážka naší sebelásky nás tolik za- chmuřuje? Působí v nás konfusi ideí, konflikt snah a tužeb s novým dojmem, jakýsi stav zmatečný.1 Podobně při pořádku neb nepořádku my- šlenek mechunism je ještě zjevnější. Myslite již několik dní na úkol, jejž máte rozluštiti. Na- padly vám již různé odpovědi, slyseli jste mí- nění jiných, ale nejste ještě ustálen, kolisáte mezi jedním rozluštěním a druhým, různé the- orie ve vás zápasí. Po celou tu dobu jste za- ujati, podrážděni, jste špatné nálady. Až jed- noho dne se vyjasní, našli jate dobré rozluštění — jistota nastoupila místo změtení — jste spo- kojeni, dobrá nálada se dostavila. Snílkové skoro vždy jsou melancholici : ko- lisají mezi svými chimérami a reálnou skuteč- ností. Lidé nerozhodní bývají mrzouti. Proto některá tělesná cvičení mají opravdovou lé- čebnou cenu, na př. jizda na velocipedu je vý- borný prostředek k soustředění tělesnému i du- ševnímu, tedy i k získávání dobré nálady. Rady se sice dávají, aby nebyly uposlech- nuty, recepty se píší, aby se jich neužilo ; ale některý čtenář snad přece dostane chuť zkusiti něco prakticky, co tu uvedeno — ať si pak v dobré náladě vzpomene těchto řádků a trochu nás pochválí zase — pro naši dobrou náladu.
#36 alto_textblock #36
o =