#1
alto_textblock
#1
18. května 1901. Číslo 136.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
průplav dunajskobudějovický nebude moci poskyto
vati levnějších sazeb než jsou sazby na státníc
dráhách dnes, netřeba se báti konkurence ruského
Z uvedených důvodů shrnuje řečník, že vodnl
cesty, o které jde, nemohou býti pokládány za pro-
středky komunikace mezinárodní. Nikdo nemůže
chtíti, aby jimi byly a nikdo to také nemůže způso-
bit. Řečník spatřuje dosah vodních cest v tom, že
poskytnou nyní výhodnější národní prostředek komu-
nikace. Celá severní polovina Čech kanalisací Labe
a dolní Vltavy získá. Kanalisace Vltavy pak otevře
jižni čásť království českého s jejími levnými pracov-
ními silami a bohatými silami vodními. Halič bude
přiblížena vývoji průmyslu svého a Vídeň a blízká
území alpská ziskají velmi podstatně zlevněním do-
vozu uhlí. V mezich těchto jest prostoru k nadšení
pro průplavy dosti. K tomu přistoupiti musí však
též regulace řek. Průplavy stavěti a nechati řekyv
desolutním stavu, ve kterém jsou nyní, bylo by
tolik, jako kdyby si nabý divoch oblékl Irak:
Námitky agrárníků zdají se mi býti nepocho-
pitelné. Národní vodní cesty prospějí agrárním
zájmům nanejméně tolik, jako zájmům průmyslovým
a obchodním. Jest ostatně veliká nejapnost v příčině
pojmu »agrárník«,
Výrobce cukrovky a ječmene na severu a východě
českém, vyrobce chmele a cukrovky na západě po-
suzují průplavy jinak než výrobce bramborů, žita
ovsa a mezi těmi zase jinak je posuzuje velkostatek
a jinak majitel malého pozemku. Dřevorubec na
Šumavě, který žije z vlastního zrna a z vlastních
zemáků a dostává jen hotové peníze za len, je přece
také agrárník. Nejméně pochopitelným zdá se mi, že
zástupcové zemí českých mohou se rozpakovati jen
okamžik, předlohu přijati. Když byly obětovány sta
a sta millionů za poslední dvacetiletí na stavby
v příslavu terstském, na trať Perpelje-Terst, na dráhu
přes Arlberg, na regulace Dunaje, na vídeňské komu-
nikace, na velké dráhy haličské, podává se nám před-
loha, která konečně věnuje zájmům severních zemí
hojně státních prostředků a tu vyslovují se pojednou
proti předloze té četně námitky, přes to, že zemské
sněmy nepronesly ještě rozhodujíeího slova a přes
to, že pro druhou periodu zůstaveno jest rozhodnut
říšské radě. Jednou musí se udělat počátek a musí
se skočiti do vody.
Tento názor umožnil mně ve středu klubu če-
ského, ve kterém jsou stejně zastupování agrárníci.
jako průmyslníci, zaujati střední postavení, které vy-
hovuje jaksi nynější formě předlohy. Jsem přesvědčen,
že kdyby se předloha nevyřídila a neschválila hned
současně s investicemi, nedojde nikdy k akci, za
kterou se předloha nese. Pro mne existuje stále a
ustavičně praktické junctím mezi investicemi a vod-
ními cestami
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk uvažoval
nejprvé, stačí-li vládní prostředky na různé státní
úkoly. Nynější stav finanční vylíčil ve svém finančním
výkladu a o příštích požadavcích (zrušení mýt, zlepšen
stavu diurnistů a pensistů a vdov ze starší doby)
bude jednati sněmovna v nedaleké době.
Pojednává o výlohách na inveslice a vodní dráhy
a na příslušné prostředky. Třeba vysloviti se o dvou
věcech: 1. má-li někdo jiný mime stát přispívati na
výlohy a kdo a v jaké míře, 2. jak stát najde úhradu
na výdaje, jež budou na jeho vrubu.
Jedná se o otázku, pokud stačí státní prostředky
na různé státní úkoly. Rozpočet je spořádaný, avšak
není tak pružný, jak býval, co do dalších požadavků
jedná se o důležitá a pilná přání hospodářská (zrušení
mýt) neb osobní a humaritární (diurnisté, pensisté,
vdovy), konečně o investice železniční a investice dle
této předlohy. Z onoho vzniknou břemena postupně
investice obtíží rozpočet menším dílem až r. 1904
větším v r. 1905.
Dále bude třeba 75 mill., jež jsou obsaženy
v 250 mill., potom následují sumy na pravidelně
dotace vodní, meliorační fond. Zatím nelze říci, jaký
bude postup potřeby na investice, na úpravu řek
Ministr rozebírá podobně postup výloh a prohlašuje
že nemůže stanoviti finanční program na léta, proto
že nemá dostatečného přehledu, aby mohl ustanovil
účet bezpečný a solidný. Rovnováha v státním ho-
spodářství musí se zachovati a bude-li třeba, parla-
ment musí povoliti potřebné prostředky nebo zřídla
přijmů, na něž naráží se v § 10. Přimlouvá se za
rozvržení výdajů, tak aby z nich nepovstaly nesnáze
finanční, a přiměřený postup pračí. Soudí, že mimo
stát mají zúčastniti se nákladu interessovaní činitelé.
Vodní stavby přinášejí hned nemalý místní prospěch
a proto sluší se, aby kdo má praecipuum prospěchu,
měl také praecipuum výloh.
Některé země nabídly se s podíly, ale nabídka
nesmí býti jen jmenovitá, nýbrž skutečná. 71/2 až
10proc. příspěvek by nebyl dostatečný. Omlouvá, pro
na železniční stavby nežádá se žádný příspěvek,
konstatuje, že Čechy nabídly na dunajsko-vltavsko-
labský průplav více (10 proc.), než odbor navrhoval
Domnívá se, že příspěvky nemohou býti menší než
20 proc. a nemá co namítati, aby země odváděly
svůj příspěvek ve formě úroků nebo úmoru a výdaje
ty odpadly, kdyby výsledky dopravy to dovolovaly.
Příspěvky musí držetí stejný krok se státem.
Schůze byla potom přerušena od 1—3 hod. odp.
Po jejím obnovení posl. Chiari dovozoval, že
zemský příspěvek musí býti v zákoně ustanoven,
aby celý zákon nestal se illusorním. Moravští zá-
stupci setrvají při provedení dunajsko-oderského
průplavu.
Rokování bylo potom uzavřeno.
Posl. Jaroš děkuje J. E. p. dru. Kaizlovi, že
svou výbornou řečí poněkud objasnil některé stinné
stránky předlohy. Prohlašuji, praví dále, že nemohu
soublasiti s tím, co pravil p. dr. Menger, že země-
dělství bude míti z průplavů výhody největší. Na-
opak domnívám se, že průplavy na jedné straně
značně poškodí zemědělství, protože zejmena krá-
lovství české bude potom ještě více zaplaveno cizím
obilim, následkem čehož obilní ceny u nás značně
klesnou. Projevuji obavu, že také lnářství utrpí ve
likou pohromu, jelikož z krajin haličských doprava
Inu ruského bude usnadněna. Chovám dále obavu.
že stoupnou dělnické mzdy a nastane tím větší nouze
o lid precovní v krajinách průmyslových. Prohlašuji
dále, že bych pro předlohu jako zástupce obcí ven-
kovských hlasovati nemohl, kdyby tato na druhe
straně neposkytovala zase zemědělství velký prospěch
tím, že provedcna bude kanalisace hlavních zemských
toků, Labe od Mělníka po Jaroměř a Vltavy po Budě
jovice, dále tím, že v předloze zaručena jest opra v
menších řeka meliorace pozemk ů.
Řečník dovozuje, jaké škody každý rok celé Po-
labí postihují, kde bývá záplavami úroda požehnaných
druhdy krajin někdy zničena na dobro. Líčí následky
poslední povodně z r. 1897, kteréž ušetřeny nebyly
ani města na středním Labi a navrhuje resoluci, by
kanalisace Labe od Jaroměře do Mělníka postavena
byla do řady prvé.
Rečník posuzuje prohlášení ministra financí a
praví, že, bude-li vláda trvati na 20% příspěvku
zemí, bude stavba průplavů oddálena do nedozírna.
protože země, zvláště království české, nalezají s
v tak zbědovaném stavu finančním, že tak vysokým
obnosy přispívati by nijak nemohly. Pojednav ob-
šírně o hospodářství zemském, vznesl na vládu žá-
dost, aby příspěvky zemské snížila na 100%.
Posl. Menger dovozoval, že předloha bude
míti za následek značné zvýšení daní.
Posl. Stwiertnia odporoval tvrzení o zbyteč-
nosti lvovsko-tarnovskéko průplavu.
Posl. Primavesi, Lindner a Wolt na
vrhli různé resoluce.
Posl. Romanovič líčil výnosnost haličských
průplavů a přimlouval se za podporu Haliče, načež
rokování bylo přerušeno a přišti schůze ustanovena
na zejtřek.
Za přostávky odbor rokoval za přítomnosti mi
nistrů Körbra a Böhm Bawerka o výši zem
ského příspěvku.
#5
alto_textblock
#5
obili.
#6
alto_textblock
#6
Vinařský výbor usnesl se v dnešní schůzi
ve srozumění s vládou, aby poskytovaly se státní
půjčky a úlevy při splácení dosavadních půjček.
zvláště tam, kde nezdařila se obnova zkažených
vinic.
#7
alto_textblock
#7
Válka jihoafrická.
#8
alto_textblock
#8
Z Pretorie, 16. května. (C.-B.) Prokla-
mací dnes uveřejněnou zřizuje se prozatimní
obecní správa v Johannesburku a sice um, z
#9
alto_textblock
#9
guverněrem byla jmenována městská rada, jež
zahájí ihned činnost svou.
Z Londýna, 17. dubna. (C.-B.) Ze s
znamu ztrát dnes uveřejněného vysvítá, že
Australci, operující v okrsku klekadorpském,
ztratili v boji dne 10. t. m. pět mrtvých, mezi
nimi jednoho důstojníka, a šest raněných.
Z Londýna, 16. května. (Zvl. telegr
»N. L.«) Campbell-Bonnerman prohlásil na brad-
fordském sjezdu liberálních spolkův anglických
že liberální strana přeje si, aby dostalo se
oběma burským státům co nejdříve takové samo-
správy, jakéž mají osady britské a dále aby se
dostalo amnestio i odbojníkům kapským.
#10
alto_textblock
#10
Válčení s Čínou.
Telegramy.
Z Petrohradu, 17. května. (C.-B.) Dle
zprávy generála Grodkova ministru vojenství.
dne 10. t. m. podané, byl válečný stav v okre
sich Akše, Čítě a Nerčinsku v území zabajkal
ském zrušen, vyjímaje některá místa na samýeh
hranicích čínských.
Z Molína n. R., 17. května. (C.-B.) Jk
»Köln. Zlg.« z Pekina ze včerejška oznamuje-
vypukly jižně od Paotina a v Čintinu nepokoje
Dotyčné území bylo podřízeno až dosu
francouzskému dozoru, ale po odchodu Fran-
couzův opět Číňanům odevzdáno. První prapor
I. východo-asijského pěšího pluku je pro všechen
případ pohotově.
Z Londýna, 17. května. Pekinský dopi
sovatel »Timesů« sděluje z 15. května: Ně me
nejeví úmyslu, provincii pečil
skou vykliditi aneb aspoň své pro-
vokační politiky zanech ati. Dnes
oznámil hlavní stan velitelům ostatních vojsk, že
boxerové shromažďují se na jihu provincie za
Čintinem a dodal, že pomýšli na výpravu proti
nim, jíž by se zúčastniti mohli také ostatní spo-
jenci. »Lze doufati — praví dopisovatel —ze
britská vláda odmílne účastenství na výpravě,
kteráž má jedině za účel poskyt
nouti Německu záminku pro po-
kračování neslavné jich vojens ké
akce v Pečilsku«. »Nepokoje« ony jsou
jen výron neblahé německé politiky, jež by Angl
čané dále podporovati neměli. Dokud čínské
soudy nebudou opět obnoveny a dokud Němeům
nebudou zakázány další výpravy, nebude pořádek
obnoven.
Generál Voyron dostal od své vlády (fran
couzské) rozkaz, aby zatím odchod dalšího voj
ska francouzského odložil. Dopisovatel » Timesůe
vyzývá vládu britskou, aby proti nové výprav
Německa v poradách vyslanců přímo protesto
vala, při čemž bude jistě podporována i státy
jinými.
Z Berlína, 17. května. (C.-B.) Hrabě
Waldersee nastoupí již příštím měsícem
zpáteční cestu do Berlína.
#11
alto_textblock
#11
Klepy o srbské královně.
#12
alto_textblock
#12
Královna Draga je předmětem nejdrzejších
klepů jisté části vídeňského tisku od toho oka
mžiku, co se proslechlo, že král Alexandr ji po
jme za choť. Skandalisují srbské královské man-
žely z pomsty za Milana, a královnu Dragu
zvláště proto, že je Srbka a nikoli Němkyně
Známoť, že Němkyně mají privilej na slovanské
trůny. Co slušný novinář nenapíše do novin o nej-
poslednější ženštině, to vše a mnohem více na-
vymyslili neslušní novináři vídeňští o královně
Draze. Žádati od nich, aby se zastyděli, nen
možno, nevědít, co je to.
Všecky vídeňské listy předstihl včerejs
»Wiener Tagblatt«, jenž vypravoval o neslýcha-
ném skandále na dvoře srbském, jehož prý se
královna Draga dopustila, předstírajíc choti své
těhotenství. Nelze to opakovati. Orgán vídeňských
»strycí« zapleti do věci i cara. Car prý, jat tuše-
ním, že všechno není v pořádku, poslal do Běle-
hradu knížete P., jenž se tam vydával za heree
a také vystoupil pohostinu na jevišti bělehrad-
ského Národního divadla. Knížecí carův detektiv
vyšetřil, že skandál je neodvratný, načež prý ca
ihned nařídil svěmu bělehradskému vyslanci, aby
okamžitě odejel, což on učinil.
Nestydatý výmysl je tu na prvý pohle
patrný. Na bělehradském divadle pohostinu hrál
kníže Sumbatov, pseud. Južik, člen carského
divadla moskevského. Sumbatov není detektiv
nýbrž vynikající ruský herec a dramatický spiso-
vatel. Kdo vědomě selhal v jedné polovině sv
zprávy, jistě selhal zúmyslně v celé zprávě.
»Pesther Lloyd« obdržel z Belehradu vy-
vrácení všech těch klepů, jejichž pařeništěm
byly Vídeň a Pešť. »Všecky ty zprávy jsou
falešny. Lékaři zmýlili se pouze ve výpočtu lhůty
do porodu, jinak jde královnino těhotenství nor-
málně před se.«
Za záminku k vymyšlení klepu peštští a ví-
deňšti šmokové vzali si, že ku královně Draze
povoláno bylo několik proslulých akušérů z Vídne
a odjinud. Nestalo se nic víc, než opatření, které
činívají i nekorunovaní manželé, dovolují-lí jim
to prostředky.
Zdá se, že vídeňšti a pešíští klepaři jsou
ve spojení s osiřelými stvůrami Milanovými aže
s nimi ruka v ruce pracnjí, aby krále Alexandra
a královnu Dragu snížili v očích srbského nároua
a otrávíli jim život. Je dokázáno, že Milan to
byl, kdo o svém synu rozšiřoval po Evropě nej-
mizernější výmysly. Milan umřel, ale zlý dueh
jeho v Srbsku žije, jako v Bulharsku zlý duc
Stambulova.
#13
alto_textblock
#13
Telegramy.
Ze Zemuně, 17. kvělna. (C.-B.) N
bělehradském dvoře se proslýchá, že dle mínění
povolaných tam ruských lékařů nelze očekávat
slehnutí královny Dragy. Universitní professor
dr. Stegre z Moskvy měl včera delší rozhovor
s ruským zástupcem Carikovem.
Z Vídně, 17. května. (Tel.) »Fremďenbl.«
praví: Zprávy, jež docházeji od bělehiradského
dvora, budou všude přijaty s upřímnou sdíl-
ností pro mladého srbského krále, pro něje
i pro srbský národ jest trpkým zklamáním, že
se nenaplní naděje, kteréž až do nedávna měli.
Jest lékařům dobře známo, že často tak zv.
fausse grossesse okoli i ženu samu klame.
i není prozatím žádné příčiny, aby
se věřilo zprávám v posledních
dnech rozšiřovaným,jimiž krá-
lovna Draga byla obviňována, ze
svého manžela oklamala
#14
alto_textblock
#14
Z Bělehradu, 17. května. (C.-B.) S kom
petentní srbské strany se sděluje: Při včerej
ším opětném ohledání královny bylo protoko-
lárně zjištěno, že nelze očekávati, že slehne
že jedná se o zvláštní případ, takže není vy-
loučeno, že královna jest teprve ve čtvrtém
měsíci těhotenství. Ruský a franeouzský lékař
již podepsali protokol dnes. Naproti tomu byli
povoláni dva noví lékařové prof. dr. Wertheim
z Vídně a dr. Kantakuzen z Bukurešti, aby po
dali dobrozdání. Zpráva zahraničních listů, že
ruský vyslanec odjel, není pravdivá.
Ze Zemuně, 17. května. (Zvl. tel.) Nej
novější zprávy z Bělehradu, že se nedá očeká-
vati, že královna Draga slehne, vyvolaly tam
největší sensaci. Král Alexandr již ve své trůnní
řeči ohlašoval svému národu, že jeho manželk
slehne, a pro událost tuto byly vykonány také
všecky přípravy. Jak známo, dal král i zákon
o posloupnosti změniti tak, aby také ženští po-
tomci byli oprávněni k následnictví. Diplomatičt
zástupci v Bělehradě již před delší dobou vy-
rozuměli své vlády o možnosti, jež nyní sku-
tečně nastala a upozornili je na zklamání, jež
kyne králi i zemi. Zatím se nedá ještě zjistiti.
zdali královna Draga krále klamala, anebo zdal
jednala bona fide. — V královském paláci jest
prý nyní špatná nálada a došlo prý k pohnutým
výjevům, nežli vystoupilo se offieiálně se zprávou,
že není naděje, že se králi dostane dědice.
Z Bélehradu, 17. května. (»N. Fr. Pr.«)
Ruský universitní prořessor dr. Stegirev z Moskvy
odplul dnes ráno s asistentem svým po dunaj-
ském parníku, když byl králi a minist. předse-
dovi prohlásil, že nevěřil a nevěří v možnos
pravidelného porodu královny. Prohlášení t
učinil i k ruskému vyslanci Čaríkovu. Fran-
couzský aceoucheur Caulet, jejž znala královna
Draga již z dřívějška, trval ještě tyto dny tvrdo-
šíjně, že lze slehnutí co nevidět očekávati
kdežto professor porodnictví Stegirev, všeobecně
uznávaná autorita, hájil mínění opačně. Krá-
lovna klonila se k názoru francouzského lékaře
což Stegireva, jenž dlel v Bělehradě na vyzván
a na útraty cara, tak urazilo, že s Cauletem
ač oba v novém královském paláci blízko sebe
bydleli, styky přerušil a dobrozdání svá od te
doby jen písemně podával. Caulet, když před
devíti měsíci byl povolán ke královně, konsta-
toval stav její způsobem takým, že jeho úsudek
pokládán byl v lékařských kruzích všeobecně
za pravdě nepodobný.
Z Bělehradu, 17. května. (»Neue Fr
Presse«.) Potvrzuje se, že Stegirev, sotva že
pronikly do Petrohradu autentické zprávy, že
to s těhotenstvím královny Dragy divně dopadá
carem byl vyhlédnut, aby v Bělchradě byl pří-
tomen poradě. Stegirev sdělil ihned po příjezdu
svém s králem pravý stav, alo nedocházel víry
zvláště když prý dle pověsti nezaručené při
znaky nastávajícího slehnutí uměle byly vyvo-
lávány (?). Jen na naléhání krále prodlel Ste
girev až po neděli v Bělehradě, vycházeje zde
s assistentem svým bezstarostně na dlouhé pro
cházky.
Diplomatický sbor byl uvědoměn včerae
pravém stavu věci, poněvadž mee-p. Vujič př
obvyklém čtvrtečním přijímání diplomatů nemohl
toho již zatajovati. Důsledky závisí od toho
zdali královna Draga skutečně manžela klamala,
aneb zdali jednalo se jen o tak zv. hysterick
těhotenství. V prvním případě došlo prý by na
rozvod a vypovězení královny Dragy, ano snad
i na dobrovolné zřeknutí se trůnu králem
Alexandrem.
Ze Zemuně, 17. května. (»N. Wr. Tgbltt.«)
Vypravuje se nyní, že ješté před sňatkem krále
Alexandra první lékařské autority srbské s po
ukazém na operaci, kteréž se tehdejší paní Ma
šínová podříditi musila, vylučovaly mateřství jejt
i pro budouenost, ale král Alexandr věřil více
Draze nežli lékařům.
Ze Zemuně, 17. května. (»Extrablatte.
Zde vypravuje se, že královna Draga nikdy ne-
měla naděje na mateřské radosti, ale že měla
prý v úmyslu podstrčiti (?) cizí dítě — dle
některých dítě sestry svejí — kteréž mělo tak
státi se dědicem trůnu. Když ale ruský professon
Stegirev zjistil pravý stav věci a když odepře
k zámyslům projeveným se propůjčiti, přiznala(
prý královna pravdu.
Z Bělchradu, 17. května. Z konak
se sděluje, že královna Draga jes
nemocna a že její těžká nemo
vyžadovati bude dlouhého léčení
Dnes konalo se konsilium nově povolanýeh
čelných odborníků lékařských, mezi nimiž je
též prof. Wertheimer z Vídně. Ujišťuje se,že
král Alexandr nepozbyl mysli. Chová se ke
královně velice něžně.
Různé zprávy, jako by královna byl
chtěla podvrhnouti dítě své sestry, jsou vy-
lhané. Sestra královnina byla sice téhotnou,
ale před pěti měsíci nastal abortus.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#16
alto_textblock
#16
Příspěvek zemí.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 17. května. Následkem pro
hlášení, které učinil v dnešní schůzi výboru
pro vodní stavby ministr financí dr. Böhm-
Bawerk v ten rozum, že vláda žádá na
stavby průplavní a na regulace řek, pokud
s nimi souvisí, příplatek zemský v sumě 20
nákladu na průplav a regulaci řek, pokud
jest průplav nebo řeka v určité zemi, bylo
jednání plena výboru toho o 31 hod. pře-
rušeno a svolán ad hoc odbor tohoto výboru
k poradě a k usnesení ve příčině kvoty na
království a země připadající. Rokování bylo
velice pohnuté a skončilo bezvýsledně. Že-
jmena čeští členové dr. Kaizl, Kaftan, Maštálka
a dr. Šílený opírali se co nejrozhodněji po-
žadavku ministra financí, trvajíce na tom, že
nabízený příspěvek zemí jest vzhledem
na jejich finanční stav veliký dosti. Ministr
financí však dělal těžkosti a pravil, že ne-
můze sleviti. Poláci se prohlásili s Čechy
solidárními. Jenom spojenému tlaku českých
a polských poslanců, jejich neústupnosti a
setrvažnosti dlužno děkovat, že ministr financí
sešel také s 20 a konečně vyslovil ochotu
slevíti. Jemu na pomoc přispěl vídeňský sta-
rosta dr. Lueger, který navrhl, aby příspěvek
zemský se stanovil na 15%, míně, že jest
tato cesta zlatým středem mezi tím, co dávají
zástupcové čeští a polští a mezi tím, co žádá
ministr financí. Avšak také proti tomuto
#18
alto_textblock
#18
návrhu kompromisnímu Čechové se postavili
s celou rázností a prohlásili, že by se celá
předloha ohrozila, celá situace stížila, kdyby
se na tento návrh přistoupilo. Je zásluhou
českých poslanců a s nimi svorně postupu-
jících poslanců polských, že návrh ten nebyl
přijat. Výbor se rozešel, neučiniv rozhodnut
žádného. Později stalo se dohodnutí mez
výborem a ministrem financí v ten rozum.
že příspěvek zemský stanoven definitivně na
1243. Všechny nabídky činěné Čechůma
Polákům, napřed 14, potom 134%, tito za-
mítli. Kvota 12 jest tudíž výsledkem houžev-
natosti českých poslanců, kteří na ni při
stoupili jedině vzhledem k tomu, že král.
hlav. město Praha bylo zproštěno veškerého
příspěvku a vzhledem k tomu, že těchto
121% platí také pro ony části Vltavy a Labe
na které by země za jiných poměrů platit
musily procenta mnohem větší. Po docílení
této úmluvy, které dal ministr financí také
sankci, byly překonány poslední obtíže osnovy
o vodních stavbách.
#19
alto_textblock
#19
Vodní stavby a zatímní rozpočet.
Z Vídně, 17. května. Po celý dens
ve sněmovně pracovalo. Dopoledne a po po
ledni zasedal výbor pro stavby vodní, od
poledne výbor rozpočtový. Nedodělala se před
loha o průplavech a regulacích řek, jak ně
kteří optimisté doufali, ve středu, ba nevy
řízen ani její § 1. od 10. hod. ranní do 6.
hod. večerní. Zbylo ještě na zejtřek 8 řeč-
níků. Rozprava dnešní nabyla rázu rozmno-
žené debaty generální. Řečnili v ní zvláště
dr. Bärnreither, dr. Kaizl a bar. Morsey
kteří vyslechnuti a sledováni s veškerou po
zorností a s velkým napjetím.
Arciť jest § 1. podstatou celé osnovy
Třeba se nepodařilo jej skoncovati for-
málně, možno jej pokládati již vyřízeným
meritorně. Neboť kompromis o nejsvízel
nější části celé vodní akce: o příspěvku
každé země na stavby průplavní, na regu
lace řek, které budou částmi průplavů, tudíž
v království českém na regulaci a kanalisac
Labe a Vltavy, jest hotov a má souhlas vlády
Sdělujeme jej na jiném místě.
Posl. Jaroš tlumočil obavy rolnickéh
stavu. Loyálně uvedl ale též, co jest v před-
loze pro něj výhodné a prospěšné.
Je málo naděje, že předloha zejtras
dodělá.
V rozpočtovém výboru došlo při pro
visoriu k veliké politické debatě, ke které
dalo podnět stručné, rozhodným opposičním
duchem proniklé vyjádření, učiněné za české
poslance drem. Stránský m. Konstatoval
jen faktum, že vším tím, co se nyní děje,
se kardinální problemy státu neřeší a pro
hlásil důrazně, že tyto musí býti dříve roz
řešeny, má-li nastati konsolidace státu. Na
předsedu ministerstva vznesl dotaz, zdali
ehce po hospodářské nynější periodě při
stoupiti k otázkám těm.
Dr. Körber vydal veřejně svědectví české
delegaci, že nynější taktiku svou nezahájila
k vůli vládě, nýbrž v zájmu a prospěchu
českého národa. Vyslovil však naději, že
se styky českých poslanců ke kabinetu zlepšt
a dal v odpověď, že nynější situace jest pry
toliko průpravou ke »spravedlivé úpravěe
národních a politických zájmů.
Nejen Čechové, také slovinští a rusko
haličtí posl. Robič a Romaněuk vy
slovili vládě nedůvěru.
Němečtí řečníci Kaiser, dr. Pergel
a Schalk stěžovali si, že se neprovádi
zrušení jazykových výnosů (!) Zástupce Vše-
němců deklamoval o zločinech, na Němcích
páchaných.
Sňatek bulharského knížete.
I. Ze Sofie, 17. května. Veřejné mí
nění zaměstnává se opět zprávami o novém
sňatku knížete bůlharského. Jako nevěsta
jmenuje se černohorská princezna Xenie.
Zejmena poslání jistého důvěrníka knížete.
jenž náhle odcestoval do Italie, vykládá se
v ten smysl, že se jedná o sňatek s nej-
mladší sestrou italské královny. Zatím však
nelze zprávy ty zaručiti.
Bonřlivá sehůze belgické sněmovny.
s. Z Brusselu, 17. května. V dnesní
schůzi sněmovny došlo k bouřlivým scénám.
Klerikální většina navrhla resoluci ve pro-
spěch obnovy světského panstv
papeze, načež levice spustíla obrovský
povyk. Z řad radikálů a sociálních demo-
kratů volány výroky proti Římu a »Pryčo
Říma«. Zatím co liberálové vyšli ze síně
zpívalo všech 33 sociálních demokratů v
sboru marseillaisu. Schůze skončena za vel-
kého rozrušení.
#20
alto_textblock
#20
Harden.
n. Z Berlína, 17. května. Známý vy
davatel »Zukunftu« Maxmilian Harden od
bývá si právě na pevnosti trest šestiměsíč
ního vězení, přisouzeného mu pro urážku
císaře. Obhájcí jeho chtěli podati na svůj
vrub žádost za milost, podporovanou 200
čelnými muži Německa. Harden zvěděvo
tom ale náhodou, zakázal si podání takové
žádosti. Přes to soudí se, že u příležitosti
odhaleníl pomníku Bismarkova v Berlíně, po-
čátkem června, Vilém II. tomuto někdejšímu
oblíbenci Bismarkovu dá milost.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy korresp. kanceláře
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 17. května. (C.-B.) L. schůze
rakouské delegace koná se 20. t. m.o
11. hodině dopoledne.
#23
alto_textblock
#23
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 17. května. (C.-B.) V poslane-
cké sněmovně předložena zpráva finančního
výboru o kvotové předloze a potom rokovalo
se dále zevrubně o inkompatibilitním
zákoně.
Zbylé odstavce § 5. byly schváleny s ně-
kterými méně podstatnými změnami.
Při 3. odst. § 5. přijat návrh poslanc
Štěpána Tiszy, že průmyslové a zeměděl
ské firmy jsou kompatibilní, s čímž také
ministr-president Szel1 souhlasil.
Ministr president sdělil potom, že zejtra
navrhne, aby sněmovna odročila se pokud
budou trvati delegační porady a zodpov
#24
alto_textblock
#24
Košutův dotaz po rakousko-uherské osadě
#25
alto_textblock
#25
v Číně.
#26
alto_textblock
#26
K Picklerově afféře.
Z Pešti, 17. května. (C.-B.) Vyšetřo-
vání demonstrací proti prof. Picklerovi jest
ukončeno. Universitní senát usnesl se vylou-
čiti na vždy ze zdejší vysoké školy právníka
Köpösdě, vůdce demonstrace. Na zejtřek je
pozváno osm posluchačů, již budou prý také
přísně potrestáni.
#27
alto_textblock
#27
Opatijská schůzka.
Z Opatije, 17. května. (C.-B.) Král
řecký a rumunský konali dopoledne obvyklou
procházku bez průvodu. Královští manželé
rumunští snídali na lodi »Psaře«.
Na cestě do Říma.
Z Cetyně, 17. května. (C.-B.) Kníže
s chotí odjeli do Říma.
Zatčený biskup.
*Z Cařihradu, 16. května. (C.-B.)
Prevezský guvernér Petef Efendi dal zatknouti
řeckého biskupa tamního msgra. Kosmu, je-
likož jest obviněn z panhellenské propagandy,
a dopraviti do Janiny do vězení. Řecký vy-
slanec Mavrokordato a ruský vyslanec zakro-
čili u sultána a ekumenický patriarchau
Porty, aby biskup byl propuštěn na svobodu,
poněvadž dle zpráv došlých jest obviňováni
jeho bezdůvodné.
#28
alto_textblock
#28
Italská sněmovna.
Z Říma, 17. května. (C.-B.) Ve sně-
movně za rokování o rozpočtu mini-
sterstva orby prohlásil st. podtajemník
Bacelli, že hospodářská produkce italská
v nových obchodních smluvách bude chrá-
něna. (Pochvala.)
M.-p. Zanardelli jako správce mi-
nisterstva orby, vysvětloval vládní před-
lohu sociání, zvlášť předlohu o ústřed
ním pracovním úřadě a pracovní radě. Troufá,
že bude moci podati také předlohu stra
organisace dělnických zastupitelstev a řeme-
slnických syndikátů na venkově. Podá tak
předlohu o rozhodčím soudu v zemědě-
lských záležitostech. (Hlučná pochvala.)
Francouzský parlament.
Z Paříže, 17. května. (C.-B.) v
sněmovně bonapartovec Cuneo d'Ornana
dotazoval se po novinovém článku prot
ministru spravedlnosti.
Na ministrovu žádost zahájena byla
o dotazu debata.
Posl. Cuneo d'Ornano vyčítal mini-
strovi, že použil svého postavení ve prospěch
jakéhos obchodu s koňakem a tázal se, kdo
dal do úřadních novin falešnou zprávu, že
německá firma Buchholzova dostane zlatou
medailli. Žádá, by se věc vyšetřila.
Ministr Monis vymlouvá se, že s fir-
mou Buchholzovou zmýlil se tajemník po-
roty, ale věc byla prý později opravena
(Pochvala.), což ministr obchodu Milleran
potvrdil. Monis prohlásil, že žádného Buch-
holze ani nezná. (Pochvala.) Líčí poměry
svého obchodního domu, jejž spravuje ted
jeho společník. Četl vysvědčení režie, že jeho
dům neměl nikdy s cizími firmami styky,
jaké se mu vyčítají. (Pochvala.)
Posl. Cuneo d'Ornano odvolal svou žá-
dost za vyšetřování, čímž byla věc odbyta.
Návrat odsouzencův.
Z Paříže, 17. května. (C.-B.) Po-
licejní prefekt vyslal dnes dopoledne ke hr.
de Lur-Salucesovi policejního úřadníka, jenž
s ním sepsal protokol, v němž zjištěna to-
tožnost jeho a v němž konstatuje se návrat
jeho do Francie za účelem zákonitého od-
souzení. Protokol odevzdán bude presidentu
senátu Faliresovi, jenž svolá výbor státníh
soudu (senátu). Státní soud, jenž vynesl své
doby rozsudek proti ostatním odsouzencům,
žalovaným pro velezrádu, zůstane tak dlouho
ustaven, dokud dvě třetiny členův, z nich
se skládal, zůstanou senátory.
#29
alto_textblock
#29
Osobní z Německa.
Z Berlína, 17. května. (C.-B.) Dosa-
vadní ředitel říšského finančního úřadu Fi-
scher jmenován státním podtajemníkem
téhož úřadu.
#30
alto_textblock
#30
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 16. května. (C.-B.) Dolní
sněmovna odmítla 327 hlasy proti 211
návrh Campbella-Bannermana,
ve kterém se prohlašuje, že sněmovna přeje
si podporovati opatření ke zvýšení pohoto-
vosti vojska, že má však za to, že návrhy
vlády nejsou přiměřeny v mnohém ohledu
potřebám říše a silně vzrostším břemenům,
která na národ byla uvalena, kdežto vojenské
síly země podstatně nezvyšují. Sněmovna vy-
slovila pak 305 hlasy proti 163 souhlas
vojenskými návrhy vlády.
#31
alto_textblock
#31
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 17. května. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. cto.
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
79 kg K 7.871, 78 kg K 7.80, 77 kg K 7.70
peštská 78.5 K 7.65, 76.8 kg K 7.50, bačská
74 kg K 7.421, makovská 77.4 kg K 7.75.
srémská 75.5 kg K 7.50, banátská 74.3 ke
K 725 na čtvrt leta; žito K 7.35—7.40;
ječmen K 6.50—6.65; oves K 7.— až
7 10; kukuřice K 5.45.
Termínový obehod byl pevný n
vyšší záznamy berlínské. K večeru znamenala:
pšenice obch. na květen K 7.43, na říjen K 7.61,
pšenice uherská obchodní na říjen K 7.66, ž ito
na květen K 7.35, žito na říjen K 6.72, oves
na květen K 6.87, oves na říjen K 5.69, ku-
kuřice na květen K 5.35, kukuřice na čer-
venec K 5.37, řepka na srpen K 13.40.
Sádlo K 50.—; slanina 3dílná
po K 42.50. Jiné zboží beze změny a odbytu.
Počasí pěkné.
a. Z Říma, 17. května. (Zvl. tel. »N. L. )
Ve vládních kruzích ujišťuje se, že předběžné
vyjednávání o otázce obnovy obchodních smluv
dobře se daří. O všeobecných zásadách
dosaženo již dohody. Největší potiže skytá otázka
vývozu vin do Rakouska; ale také potíže ty
budou prý uklízeny, poněvadž jinak by se
smlouva neuskutečnila, což ale prý oba státy
z politických důvodů zameziti hledi.