#1
alto_textblock
#1
Ročník XXX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 17. května 190.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 135.
#4
alto_textblock
#4
na měsl
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. Histy
předplácí se
v Prare v adninistra
na měsle, .. . . R =
na čtvrt leta
s drojí čenáškou
na
na čtvt lela . . . . 7 K 0o
ve alelkách: 2 K 30
Ba město a
Toštont
za měslo. . . . . .
ke
..
za čivrti leka
s dvejí zlallkoe
. .
. . . .
na čivrt leta-
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodeji:
zní číslo o sobě . . . za 8h
vdpoladní . . . . . . . za 2 h
Ve Blialkách na vankov
rasní česlo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
plati to hotově sspřed.
Přečplacení a inserty přijímá »dmini-
strace v Marianské ulisi č.z
Tan zachársjí se těž ročske.
Hlskárna a skpedics „ Nirodnich Listáv
Rukoniy ve něvrnerji.
#10
alto_textblock
#10
10h
#11
alto_textblock
#11
Dobré věci naší se daří!
Konečně zdvihla se opona a na jevišti
politiky rakouské objevuje se vzácný obraz
zástupcové všech národů ba
i vláda vídeňská přijímají po
žadavky našeho poselstva v pří
čině regulace a splavnění na-
šich řek českomoravsko-slezských
a ratifikují docílenou shodu ve způsobě
změněněho zákona »o stavbách
vodních cest a provedení regu-
lace řek«, jímž konečně zemím našim
skýtá se bezpečná záruka, že nejdéle
do tří let musí být zahájeny ná-
kladem státním soustavné, trvalé
a úsilovné práce regulačnív
celé síti našich řek. Nejedná se tu
již o pouhé panské sliby, z nichž bývají
zvykle »chyby« — nýbrž o pevně sjednaný,
do formy zákona vtělený pakt, z něhož ne-
může se Rakousko vůči zemím koruny české
již vytáhnout a vyvětit, přijdiž si vláda
jakákoliv. To jest událostí dne: rozhodný,
dokonalý a bezpečný úspěch poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné pro věko-
platný zdar a prospěch naši ch
vlastí a našeho národa. Neboť po
včerejším jednomyslném usnese ní
se parlamentního výboru vodního, po svor-
ném tom schválení pozměny předlohy vládní
o průplavech na předlohu též o regulaci řek.
po výslovném ujištění vlády, že s touto
změnou odpovídající našim potřebám, tuž
bám a požadavkům plně souhlasí, není, tu-
šíme, již se co báti, že by v plném parla-
mentu tato veliká vymoženost naše mohla
býti zkomolena nebo sněmovnou panskou
zhacena.
Co bylo třeba práce a trpělivosti, než
se podařilo vymoci změny prospěšné králov
stvi českému, jakých bezpočetných jednán
a kroků podnikati bylo našim poslancům
než došlo vůbec ku vládní předloze o vod
ních stavbách v zemích našich a jaké teprv
práce a úsilí bylo jim podniknouti, než vy
mohli na vládě i ostatních stranách parla
mentních souhlas k žádoucí pronikavé
opravě nedostatků a vad prvotní předlohy
vládní: o tom nemá širší veřejnost ani po-
tuchy a nenabude jí také naprosto z řeč
předsedy ministerstva Körbra, který ani slo
vem neprozradil, jak a kým se stal z »prů
plavního« Šavla »regulačním« Pavlem«
nýbrž tak se včera tvářil a stavěl, jako by
byl pro regulaci našich řek od jákživa jen
hořel.
»Vláda« — ujišťuje nyní — »byla od
samého počátku toho náhledu, že dlužno po-
číti především s regulováním, po případě
splavněním určitých řek. Naklad
na to potřebný věru nebude vyhozen, nýbrž
k velikému užilku těm kterým zemím. Po
podání vládní předlohy ozvali se hlasové,
požadující většího zřetele na regulaci
řek. Vláda měla za to, že radno nevzpí-
rati se tomuto přání již proto,
poněvadž vskutku regulace řek
jest nejlepší průpravnou prací
ku stavbě kanálů. Proto neváhala
vláda učiniti sama v tom ohledu návrh.
I doufám v uznání vaše a souhlas váš, že
příslušný doplněk vládní před
lohy obsahuje výslovné a daleko-
sáhlé vyhovění tužbám, nesou-
cím se ku regulaci řek.
Troufám si se vší určitostí prohlásiti,
že od nynějška budou se regu-
lace řek prováděti rychlejším
tempem než dosud.« — Než nad
všechna tato slibná slova obráceného Pavla
Körbra platí nám s kutek těch to d ůle-
#12
alto_textblock
#12
žitých, vládou povolených z měn
navrženého zákona vodního.
Do vládní předlohy má býti zařaděn
tento § 6.: »Za účelem regulace
splavnění oněch řek v Čech ách, na Mo-
ravě, ve Slezsku, v Haliči, Dolních a Hor-
ních Rakousích, kteréž s průpl a vy v
článku I. zákona vyjmenovanými tvoř
jednotnou vodní síť a pro průplavy
ty význam zvláštní mají, budiž s pří-
slušnými královstvími a zeměmi zahá-
jeno ihned vyjednávání, při čemž prof-
nanční úkony království a zemí platiti mají
posavadní obvyklá hlediska. Regulacea
splavnění těchto řek má se zapo-
číti nejpozději současně se stav
bou průplavů. Regulace ostat-
nlích řek v královstvích a zemliích.
pokudshledá se nutnou, má se připra-
viti a provésti co možná nejry ch leji.
Potřebné k regulačním těmto pracím zvý-
šení ročního příspěvku státního k fondu
melioračnímu stanoveno budiž zvláštním zá-
konem. Zařaďování dotací na stavby vodní
v dočasné státní rozpočty zůstává tím ne-
s n j
dotknuto.«
Tímto důležitým paragrafem zajištěno
nám tudíž, že nejdéle do tří let zahájena
bude ve velkém slohu regulace našich hlav-
ních řek česko-moravských a celé té sítě
jejich přítokův, bez jichž úpravy by stavba
průplavův byla zpozdilou a marnou. Další
záruku, že dojde konečně k regulaci našich
hříšně zanedbaných řek česko-moravských,
obsahuje nově vládou přijatý článek 7.
jenž zní:
»Náklady na zřízení vodních dráh (prů-
plavů) a na provedení regulac
řek mají býti v případě potřeby — pokud
nebudou hrazeny příspěvky z melioračního
fondu nebo zemi, obcí a interessentů, o pa-
třeny státní půjěkou zůčitelnou 44
a splatnou v devadesáti létech. Vláda se
zmocňuje vydati z této půjčky pro stavební
období od r. 1904 do konce r. 1912 nejvýše
250 millionů K, kterýžto obnos musí být
věnován pouze na jmenované sta v b
průplavů a regulace řek, a sice n
regulace řek nejvýše obnos 75 mil
lionů K.«
Potud ústupky vlády. Ale s těmi se
poslanci naši ještě nespokojili, nýbrž pilným
vyjednáváním s ostatnímli strana m
dovedli toho, že užší vodní vý-
bor sněmovny sjednotil se ješt
na těchto důležitých doplňcích
vládní předlohy: První paragra
budiž změnen a určitěji formulován takto:
§ 1. Budiž provedena stavba vodních
cest a to: průplavu dunajsko-oderského, prů-
plavu dunajsko-vltavského poblíže Budějovi
a kanalisování Vltavy z Budě-
jovic do Prahy, průplavu dunajského
ke střednímu Labi a kanalisace L a be
od Mělníka po Jaroměř, splavného
spojení od průplavu dunajsko-labského k po-
vodí řeky Visly a splavnému toku Dněstru
za tou podmínkou, že země, kterou jde
průplav nebo jeho část a která
jest oprávněna přiměti ku příspěvkům také
ostatní interessenty, zajistí roční pří-
platek, který dostačí k zůro-
čení a umoření nákladu stavebního na
průplav nebo jeho část, která se v ur čité
zemi provádí.
S placením počne se, jakmile se prů
plav nebo jeho část odevzdá veřejné dopravě-
Placení přestává, jakmile průplav nebo jeho
část (nehledě k nákladu na provozování
vozby a na vydržování) uhradila sumu po-
třebnou k zúročení a k amortisaci nákladu
ve dvou letech po sobě jdoucích. « Vláda hod
#13
alto_textblock
#13
lala zemím uložiti, že mají na vodní stavby
přispěti 25 avšak užší výbor ustanovil se pevně
a nezvratně na tom, že nepovolí leda kvotu 10
a že ani Vídeň, ani Praha nemaj
přispěti na vodní stavby. — Dále
žádal, aby meliorace zemědělské, ze-
jmena zavodňování a odvodňování byly pro-
váděny současně se stavbou vodních
dráh; aby vláda každoročně byla povinna
podati sněmovně výkaz o sumě vydaných
obligaci, o vynaložení jich na stavby vodní
a o pokroku těchto; aby při všech těch
vodních stavbách byla dána dle možnosti
přednost domácímu průmyslua
domácím dělníkům té které zeme
a posléze aby na vedení celé stavby mě
při vládě dozor poradní sbor odborníků,
jehož polovina byla by jmenována zemskými
výbory zúčastněných království a zemí.
Takto opravený vodní zákon došel jed
nomyslného schválení v celém vodním vy
boru sněmovny poslanecké, toliko zástupee
Všeněmců Wolf mu činil opposici, na-
strčiv si pojednou masku velikého — a uto-
nomisty, který chce slyšeti dříve hlas
příslušných sněmů zemských, až co prý ty
tomu řeknou . . . Pouze průplav dunajsko-
oderský chtěl by povolit šmahem přes hlavy
sněmu moravského jako českého, poněvadž
prý tento průplav poslouží jeho nadějim
velkoněmeckým.
Než zůstal se svou opposicí osamocen
Ani ostatní Němci, ani konservativní velko-
statkáři, ani agrárníci, ani Poláci nerozrušil
ve výboru harmonie, nýbrž schválíli v zá
sadě opravenou předlohu, příjavše ji jedno
hlasně za základ podrobného rokování
»Vzáený to případ v rakouském párla
mentě!« žasne hlavní orgán těchže našich
protivníků, kteří na počátku tohoto měsíce
požadavky našeho klubu zlostně odmítali
jako prý nemožné monstrum.
Tak se časy mění a — úsudky lidsk
s nimi. Den 15. května 1901 zřel dokonale
a utěšené vítězství dobré české věci
hájené zmužile, bystrým důmyslem a vlaste
neckou horlivostí neodvislých poslancův na
šeho národa, kteří nehledajíce zisku ni slávy
a nedbajíce pomluv a osočování, pracoval
poctivě a neomrzele pro blaho vlasti a pro-
spěch svého drahého národa.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. kvěina. (Konservativn
šlechta a průplavy.) »Reichswehr« oti
skuje dopis z českých kruhů velkostatkářských,
v němž se dle slov pisatelových na pravou míru
uvádějí pověsti o rozmíškách jednak mezi klu-
bem velkostatkářským a klubem lidových po-
slanců českých, jednak v lůně velkostatkářského
klubu samého. Pisatel doznává, že mezi kon-
servativními velkostatkáři nastal proti předloze
o vodních stavbách odpor hned, jakmile byla
podána. Nebyli však proti vládní předloze jen
velkostatkáři, nýbrž i všichni agrárníci, jak
čeští, tak němečtí, důležité korporace v Čechách
a také část českých poslanců lidových. Tento
odpor způsobil, že se vláda odhodlala svou
předlohu změniti. Ale i po změnách, provede-
ných vládou v předloze, nezamlouvá se tato
mnohým členům parlamentu. Poukazuje se na
nerozřešené spojení průplavních projektů s úpra-
vou řek, na vážné následky, jež nynější akce
bude míti pro státní i zemské finance, na neji-
stotu stran výše příspěvků zemských na chy-
stané podniky. To všechno budi odpor i proli
nynějšímu textu předlohy. Proto prý vzniklo na
různých místech, mimo jiné i mezi velkostat-
káři přání, aby se předloha o vodních stavbách
neprojednávala ukvapeně, nýbrž vyloučila z jar
ního zasedání, beztoho až přilis obtíženéh
#15
alto_textblock
#15
investicemi, místními dráhami a zatímným roz
počtem, a odložila se až do podzima. Ale když
klub velkostatkářský zvěděl, že průplavní před
loha má pro české lidové poslance přeď nastá-
vajícími sněmovními volbami také význam poli-
tický, upustil od svého odporu proti jejímu
projednání až za jarního zasedání, vyhradiv
pouze volnost jednání vzhledem k obsahu před
lohy. To jest prý věrné vylíčení rozmíšky mezi
velkostatkáři a českými poslanci lidovými;
uvnitř klubu velkostatkářského nebylo prý vůbec
nijakých růzností, leda jaké se vyskytují v kaž-
dém klubu za debaty
Z Vídně, 16. května. (O byvatel stv
dle jazyka a vyznání.) Dle »W. Abend-
postu« shledáno ve Vídni při posledním sčítání
lidu 1,648.335 obyvatel proti 1,341.897 zr.
1890. Vídeňských příslušníků bylo 632.000
do jiných míst v Cislajtanii přislušných bylo
658.991 osob. Dle vyznání bylo katolíků
1,441.640, židů 146.136, evangeliků augsb.
vyzn. 47.226, helv. vyzn. 5192, pravoslavných
2148. Dle obcovacího jazyka přihlásilo se za
Němce 1,372.506, za Čechy 100.712, za
Poláky 3798, za Slovince 1181 osob. R. 1890
přihlásilo se ve Vídni k obeovací řečí české
62.038 osob; vžmohl se tedy počet úřadně
přiznaných Čechů ve Vídni více než o 50
procle n t.
Z Lublaně, 13. května. (Volba sta-
rosty.) Obecní zastupitelstvo lublaňské, do-
plněné nedávnými volbami, svoláno bylo na den
11. t. m. k volbě předsednictva. Ze 30 členů
obeeního zastupitelstva dostavilo se 29 členů
jeden se omluvil chorobou. Nejprvé byly schvá-
leny doplňovací volby, při čemž zamitnut pro-
test německé strany, domáhající se zrüšení voleb
proto, že starosta Hribar předsedal schůzi za-
stupitelstva, v níž se volily volební komise, a
i jeho volba prol'ášena správním soudem za
neplatnou. Polom stanoveno služné starosto
na 6000 K a 1200 K příbytečného, načež při
kročeno k volbě. Starostou zvolen opět jedno
hlasně Ivan Hribar, jeho náměstkem dr
Bleiweiss. Taktěž jednomyslně zvoleny všechny
městské komise. A tak skončila akce lublan
ských klerikálů proti straně pokrokové opě
úplnou porážkou klerikálů.
Z Rěky, 13. května. (Chorvatská
škola.) Otázka zřízení chorvatské národní
školy v Rěce pokročila značně ku předu. Mi-
nulý pátek konala se schůze důvěrníků strany
chorvatské, v níž dr. Erasm Barčič přednes
memorandum, jež má býti podáno na příslušném
místě. Memorandum schváleno a zvolen osmi-
členný výbor, jenž má memorandum odevzdati
učiniti mimo to další kroky k brzkému ote
vření školy, pro rěcké Chorvaty nevyhnutelné
nemají-li v krátké době utonouti v moři maďar
ském a vlaském.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. května.
Školské reformy v Rusku.
V Rusku nyní všechno zabývá se návrhy
na zlepšení skolství. Listy se v tom před
stihují.
V »Pycg BĚMT« čteme pozoru
hodný návrh na zdokonalení ženských gym-
nasií. Ačkoli ženská gymnasia v Rusku již
nyní maji širší program, než podobné ústavy
v západní Evropě, je třeba pomýšleti na dals
zdokonalení. Tak je zapotřebí, aby ve starších
třídách přednášena byla hygiena, anatomie a
fysiologie třeba populárně, avšak s demonstra-
cemi preparátův a modelů. Je to podivno.
když abiturientky gymnasií znaji na př. mnohé.
leckdy pochybné letopočty, znají mnoho theorií
které do měsíce zapomínají, znají minerálya
byliny, ale nemají ponětí o svém vlastním těle
#17
alto_textblock
#17
a jeho pěstování. A přece aspoň elementárné
ponětí o anatomii, fysiologii a hygieně je důležito
pro dívku a příští matku. Aby vrozená stydli-
vost gymnasistky nebyla dotčena při přednášení
anatomie, fýsiologie a hygieny, je zapotřebí,
aby tyto předměty přednášely diplomované lé-
kařky, jež by kromě toho byly důležitými členy
v pedagogické radě. Prospěšno bylo by také,
kdyby v 8. tř. ženských gymnasií lékařka obe-
znamovala studentky s upotřebením rozličných
antiseptických prostředků, s přikládáním obva-
zův. atd., slovem se všemi témi vědomostmi,
kterými se zásobuje milosrdná sestra. Jeť žena
svou přírodou milosrdnou sestrou. Ošetřování
nemocných v rodině bývá jejím úkolem. Právě
tak i učitelka má znáti vše, co znamená prvou
pomoc v rozličných nešťastných případech.
Vůbec každá vzdělaná žena má býti opatřena
těmito vědomostmi.
#18
alto_textblock
#18
Politika pruská a ruská naproti
Polákům.
Generál Čortkov, nový generál- gubernáton
varšavský, tyto dni zaujal své místo. »Kurýr
Poznaňský« při tom porovnává politiku Pruska
a Ruska naproti Polákům.
Pronásledování Poláků v Prusku a odraz
jeho v Rakousku má tu příčinu, že Prusko
chce udržeti národní zápal Němců za každou
cenu. Jím porazilo Rakousko u Králové Hradce.
Francii u Sedanu, jím Prusko doufá dobyti
ještě jiných a větších úspěchů. Státníciu prušti
ne že by nenáviděli Poláků, ani Wolí a Schö-
nerer nenenávidí Čechů, oni však potřebují pro
svůj bodrý lid pokusných králiků, potřebuji
nervy jeho utužovat, přivykat boji, vyháněti
zněho sentimentálnost a nahrazovati ji brutál-
nostI. Všecko druhé v Němeeku u bupuje do
pozadí: i separatism jižních státův, i sociálná
otázka, i »los von Rom«. Napoleon III., tísněn
vnitřní opposicí, zvolal: »Ach, kéž bych měl
ve Francii Irsko!« Kdyby byl měl ve Francii
Irsko, Napoleon byl by na ně uspořádal takovou
štvanici, jako Bismark a jeho následovníci na
Poláky, a nebyl by potřeboval války zahra-
ničné, aby dal národní bojovnosti nějaký cíl.
Poznaňsko jest Irskem Německa. Němci
zatím, co v sousedních zemích dávají svými
sgenty brojit proti národnímu nadšení a je
v posměch uvádět, udržují u sobe národní
nadšení v plněm plápolu, ano ještě víc je roz-
dmychují. Politika tď je v dalších důsledelch
nebezpečná, ale, pro tu chvili zdá se Němcům
býti výhodnou. Z toho, že Němci pangermán-
ského štěkouna pustili se řetězu a dali mu
úplnou volnost, je vidno, že se připravují na
akci v blízké a snad v nejbližší budoucnosti.
Věcí Ruska jest, aby pilně pozorovalo po-
měry prusko polské a těžilo z nich. Tak roz-
umějí tomu tak zvaní ruští autonomisté. Část
druhá, menší, ale vlivná, stále stojí na stano-
visku Katkova a Pobědonosceva, že se Polákům
nemá povolovati. V této straně silně působí
vlivy jak zahraničné, tak židovské, a vlivy nejen
morálné. Čásť ta poukazuje stále na nepolitické
enunciace halického tisku polského. Jedenz
těchto listů přivítal gen. Čortkova, přijíždějícího
do Varšavy, tak, že zhanobil jeho soukromý
život a jeho rodinu. Jest očividno, že skutek
takový je vypočten na poškození polské věci
v království polském. Hlavní úlohu při pěsto-
vání antagonismu polsko-ruského hrají Žiá
polští, němečtí a ruštl.
#20
alto_textblock
#20
Německý konsul pašerákem.
K. War. — Minulý pátek přibyl do celnic
varšavské z Berlina nábytkový vůz, přivážejíeí
nábytek a jiné věci novému gen. konsulu ně
meckému. V sobotu ráno dostavil se německý
gen. konsul osobně na celnici a prosil, aby
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
ch
#23
alto_textblock
#23
Na českém severu.
Nad Bílinou, městečkem rozloženým ma-
lebně na stoku několika horských bystřin, čnt
ohromný, pitvorný balvan znělcový, plný roz-
štěpů a srázných stěn — půl tisice metrů vy
soký Bořen
Fantasie cestujíeích přirovnává tento pa-
mátnik sopečné epochy země české ku sfingě
zírajíci tajemně a hádankově v český kraj
Má mnohou podobnost ten osamělý, skalny
velikán středohorský s dávnověkým netvorem
přeď nímž třásly se Theby-
Jako starověku sfinx, jen on odnárodně
lému, cizáky znásilněnému kraji severočeskému
symbolem zlého osudu l
Nevím co stále svádí mé myšlenky v tatc
chorá místa naší národní potupý a bezbrannosti,
co vhání mi do hlavy nával vzpomínek z mládi
— třicet let oddálenéhol
Diel jsem tehdá u své báby a praděda
v staré teplické kovárně su šesti běloušů«, po
níž není více stopy. A ten světlý obrázek
z mého dětství zapestří se mi přečasto před
očima.
V duchu zřím onu velkou, nárožní sln
nízkého, teplického domu, zařízenou nábytkem
slohu empirového, jehož ozdoby mosazné byly
právě tak zašlé jak alabastrové sloupkya
zrcádka hodin, představující gloriet korunovaný
pozlaceným orlem s rozpnutými perutěmi. Visely
zde vyrudlé, kvítkované čalouny a staré mědi-
tisky v červotočových rámech, z nichž vzpomí-
nám pouze onoho, jímž zobrazeno bylo vítán
Napoleona krásnými dívkami vaadtskými.
V okněch květly modré hortensie . . .
Škoda, že mohl jsem ze všeho toho za-
chrániti pouze ony hodíny, jiehž tikot provází
skřipot mého péra, jako kdys vypravování me
báby . . .
#24
alto_textblock
#24
Tehdá neměl jsem mnoho zájmu pro r-
miniscence obou stařiků.
Zajímalo mne leda líčení děsů války ve-
deně proti Napoleonu, z níž jeden akt odehrál
se, jak známo, v srpnu 1813 u samých Teplie
Viděli ležeti v ulici »zeleného prstenue
těžce raněné Francouze, Rusy a našince aj
šestiletou nosil na rukou obrovský, ale jak dítě
veselý a dobrý kozák.
Téch episod bylo tolik, že by sepsané
slušný svazek naplnily
Připomínám vše jen tak mimochodem.
Vzdálení přibuzní, k nimž jsme docházel
nebo dojížděli, nebo kteří nás navštěvovali, po
dobali se na vlas mým stařečkům.
Byli dětmi své dobyl
Někteří svobodomyslníci, jiní pobožnůstkáři
(Vnuci jednoho z těch, který pravé divy pobož
nosti vykonával, jsou čelní vůdcové tamějšího
hnutí »Pryč od Říma !«)
V tom ovzduši nepoznal jsem národní zášti
Žádný neměl odporu k Čechům; bez zášli ob
covali »mit den Böhmischen«, zajížděli často
do Prahy a obstarávali zde své nákoupí.
Český zpěv měli ve velké úetě a vzpo
mínám scény odeliravší se kdys v nedalekém
Bohosudově, známém poutnickém místě a roman-
ticky položené villégiatuře mnohých Tepličanů.
Přijeli jsme tam právě na návštěvu k pří-
buzným, když za hlaholu zvonů blížilose
k chrámu pějící české procesi, jež očekáváno
bylo davem lidu, vždy se zálibou českým plsním
naslouchajícího.
Hřmící a hlaholíci harmonii úderů zvonů
a hlasů lidských, tavící se v jeden mocný.
jskoby vítězný chorál, nikdo neodolal. V hlu-
bokém pohnutí pravil jeden z přítomných: »in
den Böhmischen steckt halt immer noch ein
bisschen Hussitenthum !«
Jiný ukazoval mi jednou prastarou rytinu
dle Cranacha, předslavující Husa a Luthera an
podávají večeři Páně kurfirstovi Janu Bedřichov
#25
alto_textblock
#25
— pěkný doklad velké úcty, již chovali Něme
v době renaissanční ke kostnickému mučedníku
Tací byli naši spoluobčané německé národ
nosti ještě před 30 létyl
Vilém »Veliký« — touto épithetou tehdá
ještě nepoctěný — dojížděl do Teplic často
rád a byl tam ovšem vítán velmi uctivě; nie
méně jeho příjezd nebyl využitkován k poli
tickým projevům. Ovšem již tu a tam vísel s
střechy cár ve velkoněmeckých barvách, leč
teprve v létech pozdějších příšla chrpa »de
mody«. — A neměla tehdá svěho dnešního
významu!
Vilém miloval totiž polní kvítí, především
chrpu. Páni z uvitacího výboru nosili tedy jako
odznak porculánové imitace této květinky v kno
flíkové dírce.
Jen poznenáhlu stávala se chrpa symbolen
všeněmectví.
Množily se ve veřejných místnostech i v do
mácnostech portréty vítězů u Sadové.
Dnes naleznete je i tam, kam by přístup
míti neměly, na příklad v teplickém hötelu, jen
nese jméno rakouského panovníka
Jaká delikatesa, připominati hostům nej
oz
hlubší pokoření moenářovo
Tedy již v letech sedmdesátých povsla
na severu Čech všeněmecký průvan, z nějž
dostávají ve Vídni teprve po třiceti letech bo-
lení zubů!
Otficiální Švábové ubezpeči ale přest
stále, že:
»Dös Ungeheur ischt nur a Haas«.
Jsou z téže školy jako Metternich, kter
nazval kdys Italii »pouhým zeměpisným po
jmem« . ..
Časté sňatky severočeských Němců s pří
slušníky říše, nemálo přispívají k sesilování my
šlénky všeněmecké.
V takých rodinách — a těch je dnes n
českém severu tisíce — počítají již dle marky
#26
alto_textblock
#26
Vždyť přibuzní mnohých slouží v německ
armádě!
Jak marka na severu Čech zdomácněla
o tom přesvěděíte se při sebe kratším výletu
do Ústí n. L. nebo Podmokel.
Před nějakým časem byl jsem překvapen
berlínskou pohlednicí, zaslanou mi bratrancem
Psal z metropole pruského království, kde dle
při odhalení pomniku svého děda, spoluzakla
datele německých tělocvičných jednot. Podo
benka oslavencova byla otištěna ve všech illu-
strovaných týdennieích říšsko-německých.
Tak úzce přimyká často příbuzenský pomě
český sever k německé říši!
O intensivnosti styků uměleckých, literár-
ních, obchodních a průmyslových mezi. říš
Hohenzollerů a severními Čochy, nepotřebuji s
snad ani rozepisovati! Ač nevím, jsme-li dosta-
tečně informováni o výhodných posicích našich
německých krajanů
Po Labi plují parníky s jmény německý
císařů a králů, třepotají na lodních rahnech
vlajky říšsko-německé.
Nejsou naše ani ty nákladní lodi, zroben
ze pňů pokácených českých lesů, jichž bez-
počtu pluje dolů po proudu labském; nen
z našich dolů a továren náklad, jejž vyvážej
ze země, která — ač nese naše jméno — také
není naše!
Kde je tvá zbraň, kde tvá paveza, národe
již potřebuješ k velkému hospodářskému boj
ve XX. stoleti?
S úctou vyslovuje český lid jména svých
buditelů literárních a politických, ale vděčně
vzpominati bude jednou těch, kteří jej povznesou
hospodářsky.
Pak nebude nám třeba obávati se ger
manisace !
Naše nynější akce na severu Čech jes
příliš nedostatečná ! Pohledněme jen na výsledky
třebenické!
Vinu toho nese především nepodnikavos
jednotlivců i korporaci, Malý doklad k tomuto
#27
alto_textblock
#27
mému tvrzení skýtá dlouholeté, marné volání
po zbudování slovanského hotelu v Karlových
Varech, o jehož výnosnosti nedalo se přece po-
chybovati! Teprve po mnoha desetiletích, po
vydání manifestů k národu (!) a po rozhození
několika kop novinářských článků podařilo se
sehnati obnos — na naše nynější poměry dost
nepatrný
Což teprve, jedná-li se o podnik odváž-
nější, při němž nelze upisovatelům prorokovati
bůh ví jakou dividendu
Kolik téch uhelných dolů na severu náleži
českým lidem
Kolik českých firem obstarává vývoz če-
ského ovoce
Olázky lítají v hejnech jak špačkové!
Pětatřicet let tuším existuje česká společ
nost pro paroplavbu na Vltavě a Labi a dosud
nezužitkovala zúplna svě koncesse, znešvařujíe
dvoujazyčností své administrace český vzduch
mezi Prahou a Štěchovicemí a ponechávajíc
čáru labskou zcela v plen podnikavosti ně-
mecké.
Teprve dnes, v době ne tuze příznivé, po-
číná se pomýšleti na paroplavbu i po dolním
toku Vitavy.
Naši spokojili se raději s menším užitkem
— zvrhli se v pouhý zábavný podnik — na
místo, aby celou energií vrhli se na Labea
šířili okruh své činností dál a dál, třeba až
k severnímu mořil
Na tomto omezeném místě nelze ani vy-
jmenovati, neřkuli pojednati o všech podnicích,
jichž založením mohl náš kapitál v minulých
desetiletích upevniti demarkační čáru severo-
českou.
Snad nyní vůči hrozícímu nebezpečí po-
daří se vyburcovati jej z bezpříkladné non
chalance? Ne-li, pak padá i naň vina, že svou
nečinností pracoval: pour le roi de Prussej
Charles Hipman.