ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb8fb3b0-660c-11dc-9e93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Ročník XXX
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 17. května 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 135.
#4 alto_textblock #4
na měsl
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. Histy předplácí se v Prare v adninistra na měsle, .. . . R = na čtvrt leta s drojí čenáškou na na čtvt lela . . . . 7 K 0o ve alelkách: 2 K 30 Ba město a Toštont za měslo. . . . . . ke .. za čivrti leka s dvejí zlallkoe . . . . . . na čivrt leta-
#6 alto_textblock #6
xe
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
E
#9 alto_textblock #9
V drobném prodeji: zní číslo o sobě . . . za 8h vdpoladní . . . . . . . za 2 h Ve Blialkách na vankov rasní česlo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserát plati to hotově sspřed. Přečplacení a inserty přijímá »dmini- strace v Marianské ulisi č.z Tan zachársjí se těž ročske. Hlskárna a skpedics „ Nirodnich Listáv Rukoniy ve něvrnerji.
#10 alto_textblock #10
10h
#11 alto_textblock #11
Dobré věci naší se daří! Konečně zdvihla se opona a na jevišti politiky rakouské objevuje se vzácný obraz zástupcové všech národů ba i vláda vídeňská přijímají po žadavky našeho poselstva v pří čině regulace a splavnění na- šich řek českomoravsko-slezských a ratifikují docílenou shodu ve způsobě změněněho zákona »o stavbách vodních cest a provedení regu- lace řek«, jímž konečně zemím našim skýtá se bezpečná záruka, že nejdéle do tří let musí být zahájeny ná- kladem státním soustavné, trvalé a úsilovné práce regulačnív celé síti našich řek. Nejedná se tu již o pouhé panské sliby, z nichž bývají zvykle »chyby« — nýbrž o pevně sjednaný, do formy zákona vtělený pakt, z něhož ne- může se Rakousko vůči zemím koruny české již vytáhnout a vyvětit, přijdiž si vláda jakákoliv. To jest událostí dne: rozhodný, dokonalý a bezpečný úspěch poslanců ná- rodní strany svobodomyslné pro věko- platný zdar a prospěch naši ch vlastí a našeho národa. Neboť po včerejším jednomyslném usnese ní se parlamentního výboru vodního, po svor- ném tom schválení pozměny předlohy vládní o průplavech na předlohu též o regulaci řek. po výslovném ujištění vlády, že s touto změnou odpovídající našim potřebám, tuž bám a požadavkům plně souhlasí, není, tu- šíme, již se co báti, že by v plném parla- mentu tato veliká vymoženost naše mohla býti zkomolena nebo sněmovnou panskou zhacena. Co bylo třeba práce a trpělivosti, než se podařilo vymoci změny prospěšné králov stvi českému, jakých bezpočetných jednán a kroků podnikati bylo našim poslancům než došlo vůbec ku vládní předloze o vod ních stavbách v zemích našich a jaké teprv práce a úsilí bylo jim podniknouti, než vy mohli na vládě i ostatních stranách parla mentních souhlas k žádoucí pronikavé opravě nedostatků a vad prvotní předlohy vládní: o tom nemá širší veřejnost ani po- tuchy a nenabude jí také naprosto z řeč předsedy ministerstva Körbra, který ani slo vem neprozradil, jak a kým se stal z »prů plavního« Šavla »regulačním« Pavlem« nýbrž tak se včera tvářil a stavěl, jako by byl pro regulaci našich řek od jákživa jen hořel. »Vláda« — ujišťuje nyní — »byla od samého počátku toho náhledu, že dlužno po- číti především s regulováním, po případě splavněním určitých řek. Naklad na to potřebný věru nebude vyhozen, nýbrž k velikému užilku těm kterým zemím. Po podání vládní předlohy ozvali se hlasové, požadující většího zřetele na regulaci řek. Vláda měla za to, že radno nevzpí- rati se tomuto přání již proto, poněvadž vskutku regulace řek jest nejlepší průpravnou prací ku stavbě kanálů. Proto neváhala vláda učiniti sama v tom ohledu návrh. I doufám v uznání vaše a souhlas váš, že příslušný doplněk vládní před lohy obsahuje výslovné a daleko- sáhlé vyhovění tužbám, nesou- cím se ku regulaci řek. Troufám si se vší určitostí prohlásiti, že od nynějška budou se regu- lace řek prováděti rychlejším tempem než dosud.« — Než nad všechna tato slibná slova obráceného Pavla Körbra platí nám s kutek těch to d ůle-
#12 alto_textblock #12
žitých, vládou povolených z měn navrženého zákona vodního. Do vládní předlohy má býti zařaděn tento § 6.: »Za účelem regulace splavnění oněch řek v Čech ách, na Mo- ravě, ve Slezsku, v Haliči, Dolních a Hor- ních Rakousích, kteréž s průpl a vy v článku I. zákona vyjmenovanými tvoř jednotnou vodní síť a pro průplavy ty význam zvláštní mají, budiž s pří- slušnými královstvími a zeměmi zahá- jeno ihned vyjednávání, při čemž prof- nanční úkony království a zemí platiti mají posavadní obvyklá hlediska. Regulacea splavnění těchto řek má se zapo- číti nejpozději současně se stav bou průplavů. Regulace ostat- nlích řek v královstvích a zemliích. pokudshledá se nutnou, má se připra- viti a provésti co možná nejry ch leji. Potřebné k regulačním těmto pracím zvý- šení ročního příspěvku státního k fondu melioračnímu stanoveno budiž zvláštním zá- konem. Zařaďování dotací na stavby vodní v dočasné státní rozpočty zůstává tím ne- s n j dotknuto.« Tímto důležitým paragrafem zajištěno nám tudíž, že nejdéle do tří let zahájena bude ve velkém slohu regulace našich hlav- ních řek česko-moravských a celé té sítě jejich přítokův, bez jichž úpravy by stavba průplavův byla zpozdilou a marnou. Další záruku, že dojde konečně k regulaci našich hříšně zanedbaných řek česko-moravských, obsahuje nově vládou přijatý článek 7. jenž zní: »Náklady na zřízení vodních dráh (prů- plavů) a na provedení regulac řek mají býti v případě potřeby — pokud nebudou hrazeny příspěvky z melioračního fondu nebo zemi, obcí a interessentů, o pa- třeny státní půjěkou zůčitelnou 44 a splatnou v devadesáti létech. Vláda se zmocňuje vydati z této půjčky pro stavební období od r. 1904 do konce r. 1912 nejvýše 250 millionů K, kterýžto obnos musí být věnován pouze na jmenované sta v b průplavů a regulace řek, a sice n regulace řek nejvýše obnos 75 mil lionů K.« Potud ústupky vlády. Ale s těmi se poslanci naši ještě nespokojili, nýbrž pilným vyjednáváním s ostatnímli strana m dovedli toho, že užší vodní vý- bor sněmovny sjednotil se ješt na těchto důležitých doplňcích vládní předlohy: První paragra budiž změnen a určitěji formulován takto: § 1. Budiž provedena stavba vodních cest a to: průplavu dunajsko-oderského, prů- plavu dunajsko-vltavského poblíže Budějovi a kanalisování Vltavy z Budě- jovic do Prahy, průplavu dunajského ke střednímu Labi a kanalisace L a be od Mělníka po Jaroměř, splavného spojení od průplavu dunajsko-labského k po- vodí řeky Visly a splavnému toku Dněstru za tou podmínkou, že země, kterou jde průplav nebo jeho část a která jest oprávněna přiměti ku příspěvkům také ostatní interessenty, zajistí roční pří- platek, který dostačí k zůro- čení a umoření nákladu stavebního na průplav nebo jeho část, která se v ur čité zemi provádí. S placením počne se, jakmile se prů plav nebo jeho část odevzdá veřejné dopravě- Placení přestává, jakmile průplav nebo jeho část (nehledě k nákladu na provozování vozby a na vydržování) uhradila sumu po- třebnou k zúročení a k amortisaci nákladu ve dvou letech po sobě jdoucích. « Vláda hod
#13 alto_textblock #13
lala zemím uložiti, že mají na vodní stavby přispěti 25 avšak užší výbor ustanovil se pevně a nezvratně na tom, že nepovolí leda kvotu 10 a že ani Vídeň, ani Praha nemaj přispěti na vodní stavby. — Dále žádal, aby meliorace zemědělské, ze- jmena zavodňování a odvodňování byly pro- váděny současně se stavbou vodních dráh; aby vláda každoročně byla povinna podati sněmovně výkaz o sumě vydaných obligaci, o vynaložení jich na stavby vodní a o pokroku těchto; aby při všech těch vodních stavbách byla dána dle možnosti přednost domácímu průmyslua domácím dělníkům té které zeme a posléze aby na vedení celé stavby mě při vládě dozor poradní sbor odborníků, jehož polovina byla by jmenována zemskými výbory zúčastněných království a zemí. Takto opravený vodní zákon došel jed nomyslného schválení v celém vodním vy boru sněmovny poslanecké, toliko zástupee Všeněmců Wolf mu činil opposici, na- strčiv si pojednou masku velikého — a uto- nomisty, který chce slyšeti dříve hlas příslušných sněmů zemských, až co prý ty tomu řeknou . . . Pouze průplav dunajsko- oderský chtěl by povolit šmahem přes hlavy sněmu moravského jako českého, poněvadž prý tento průplav poslouží jeho nadějim velkoněmeckým. Než zůstal se svou opposicí osamocen Ani ostatní Němci, ani konservativní velko- statkáři, ani agrárníci, ani Poláci nerozrušil ve výboru harmonie, nýbrž schválíli v zá sadě opravenou předlohu, příjavše ji jedno hlasně za základ podrobného rokování »Vzáený to případ v rakouském párla mentě!« žasne hlavní orgán těchže našich protivníků, kteří na počátku tohoto měsíce požadavky našeho klubu zlostně odmítali jako prý nemožné monstrum. Tak se časy mění a — úsudky lidsk s nimi. Den 15. května 1901 zřel dokonale a utěšené vítězství dobré české věci hájené zmužile, bystrým důmyslem a vlaste neckou horlivostí neodvislých poslancův na šeho národa, kteří nehledajíce zisku ni slávy a nedbajíce pomluv a osočování, pracoval poctivě a neomrzele pro blaho vlasti a pro- spěch svého drahého národa.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. kvěina. (Konservativn šlechta a průplavy.) »Reichswehr« oti skuje dopis z českých kruhů velkostatkářských, v němž se dle slov pisatelových na pravou míru uvádějí pověsti o rozmíškách jednak mezi klu- bem velkostatkářským a klubem lidových po- slanců českých, jednak v lůně velkostatkářského klubu samého. Pisatel doznává, že mezi kon- servativními velkostatkáři nastal proti předloze o vodních stavbách odpor hned, jakmile byla podána. Nebyli však proti vládní předloze jen velkostatkáři, nýbrž i všichni agrárníci, jak čeští, tak němečtí, důležité korporace v Čechách a také část českých poslanců lidových. Tento odpor způsobil, že se vláda odhodlala svou předlohu změniti. Ale i po změnách, provede- ných vládou v předloze, nezamlouvá se tato mnohým členům parlamentu. Poukazuje se na nerozřešené spojení průplavních projektů s úpra- vou řek, na vážné následky, jež nynější akce bude míti pro státní i zemské finance, na neji- stotu stran výše příspěvků zemských na chy- stané podniky. To všechno budi odpor i proli nynějšímu textu předlohy. Proto prý vzniklo na různých místech, mimo jiné i mezi velkostat- káři přání, aby se předloha o vodních stavbách neprojednávala ukvapeně, nýbrž vyloučila z jar ního zasedání, beztoho až přilis obtíženéh
#15 alto_textblock #15
investicemi, místními dráhami a zatímným roz počtem, a odložila se až do podzima. Ale když klub velkostatkářský zvěděl, že průplavní před loha má pro české lidové poslance přeď nastá- vajícími sněmovními volbami také význam poli- tický, upustil od svého odporu proti jejímu projednání až za jarního zasedání, vyhradiv pouze volnost jednání vzhledem k obsahu před lohy. To jest prý věrné vylíčení rozmíšky mezi velkostatkáři a českými poslanci lidovými; uvnitř klubu velkostatkářského nebylo prý vůbec nijakých růzností, leda jaké se vyskytují v kaž- dém klubu za debaty Z Vídně, 16. května. (O byvatel stv dle jazyka a vyznání.) Dle »W. Abend- postu« shledáno ve Vídni při posledním sčítání lidu 1,648.335 obyvatel proti 1,341.897 zr. 1890. Vídeňských příslušníků bylo 632.000 do jiných míst v Cislajtanii přislušných bylo 658.991 osob. Dle vyznání bylo katolíků 1,441.640, židů 146.136, evangeliků augsb. vyzn. 47.226, helv. vyzn. 5192, pravoslavných 2148. Dle obcovacího jazyka přihlásilo se za Němce 1,372.506, za Čechy 100.712, za Poláky 3798, za Slovince 1181 osob. R. 1890 přihlásilo se ve Vídni k obeovací řečí české 62.038 osob; vžmohl se tedy počet úřadně přiznaných Čechů ve Vídni více než o 50 procle n t. Z Lublaně, 13. května. (Volba sta- rosty.) Obecní zastupitelstvo lublaňské, do- plněné nedávnými volbami, svoláno bylo na den 11. t. m. k volbě předsednictva. Ze 30 členů obeeního zastupitelstva dostavilo se 29 členů jeden se omluvil chorobou. Nejprvé byly schvá- leny doplňovací volby, při čemž zamitnut pro- test německé strany, domáhající se zrüšení voleb proto, že starosta Hribar předsedal schůzi za- stupitelstva, v níž se volily volební komise, a i jeho volba prol'ášena správním soudem za neplatnou. Polom stanoveno služné starosto na 6000 K a 1200 K příbytečného, načež při kročeno k volbě. Starostou zvolen opět jedno hlasně Ivan Hribar, jeho náměstkem dr Bleiweiss. Taktěž jednomyslně zvoleny všechny městské komise. A tak skončila akce lublan ských klerikálů proti straně pokrokové opě úplnou porážkou klerikálů. Z Rěky, 13. května. (Chorvatská škola.) Otázka zřízení chorvatské národní školy v Rěce pokročila značně ku předu. Mi- nulý pátek konala se schůze důvěrníků strany chorvatské, v níž dr. Erasm Barčič přednes memorandum, jež má býti podáno na příslušném místě. Memorandum schváleno a zvolen osmi- členný výbor, jenž má memorandum odevzdati učiniti mimo to další kroky k brzkému ote vření školy, pro rěcké Chorvaty nevyhnutelné nemají-li v krátké době utonouti v moři maďar ském a vlaském.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. května. Školské reformy v Rusku. V Rusku nyní všechno zabývá se návrhy na zlepšení skolství. Listy se v tom před stihují. V »Pycg BĚMT« čteme pozoru hodný návrh na zdokonalení ženských gym- nasií. Ačkoli ženská gymnasia v Rusku již nyní maji širší program, než podobné ústavy v západní Evropě, je třeba pomýšleti na dals zdokonalení. Tak je zapotřebí, aby ve starších třídách přednášena byla hygiena, anatomie a fysiologie třeba populárně, avšak s demonstra- cemi preparátův a modelů. Je to podivno. když abiturientky gymnasií znaji na př. mnohé. leckdy pochybné letopočty, znají mnoho theorií které do měsíce zapomínají, znají minerálya byliny, ale nemají ponětí o svém vlastním těle
#17 alto_textblock #17
a jeho pěstování. A přece aspoň elementárné ponětí o anatomii, fysiologii a hygieně je důležito pro dívku a příští matku. Aby vrozená stydli- vost gymnasistky nebyla dotčena při přednášení anatomie, fýsiologie a hygieny, je zapotřebí, aby tyto předměty přednášely diplomované lé- kařky, jež by kromě toho byly důležitými členy v pedagogické radě. Prospěšno bylo by také, kdyby v 8. tř. ženských gymnasií lékařka obe- znamovala studentky s upotřebením rozličných antiseptických prostředků, s přikládáním obva- zův. atd., slovem se všemi témi vědomostmi, kterými se zásobuje milosrdná sestra. Jeť žena svou přírodou milosrdnou sestrou. Ošetřování nemocných v rodině bývá jejím úkolem. Právě tak i učitelka má znáti vše, co znamená prvou pomoc v rozličných nešťastných případech. Vůbec každá vzdělaná žena má býti opatřena těmito vědomostmi.
#18 alto_textblock #18
Politika pruská a ruská naproti Polákům. Generál Čortkov, nový generál- gubernáton varšavský, tyto dni zaujal své místo. »Kurýr Poznaňský« při tom porovnává politiku Pruska a Ruska naproti Polákům. Pronásledování Poláků v Prusku a odraz jeho v Rakousku má tu příčinu, že Prusko chce udržeti národní zápal Němců za každou cenu. Jím porazilo Rakousko u Králové Hradce. Francii u Sedanu, jím Prusko doufá dobyti ještě jiných a větších úspěchů. Státníciu prušti ne že by nenáviděli Poláků, ani Wolí a Schö- nerer nenenávidí Čechů, oni však potřebují pro svůj bodrý lid pokusných králiků, potřebuji nervy jeho utužovat, přivykat boji, vyháněti zněho sentimentálnost a nahrazovati ji brutál- nostI. Všecko druhé v Němeeku u bupuje do pozadí: i separatism jižních státův, i sociálná otázka, i »los von Rom«. Napoleon III., tísněn vnitřní opposicí, zvolal: »Ach, kéž bych měl ve Francii Irsko!« Kdyby byl měl ve Francii Irsko, Napoleon byl by na ně uspořádal takovou štvanici, jako Bismark a jeho následovníci na Poláky, a nebyl by potřeboval války zahra- ničné, aby dal národní bojovnosti nějaký cíl. Poznaňsko jest Irskem Německa. Němci zatím, co v sousedních zemích dávají svými sgenty brojit proti národnímu nadšení a je v posměch uvádět, udržují u sobe národní nadšení v plněm plápolu, ano ještě víc je roz- dmychují. Politika tď je v dalších důsledelch nebezpečná, ale, pro tu chvili zdá se Němcům býti výhodnou. Z toho, že Němci pangermán- ského štěkouna pustili se řetězu a dali mu úplnou volnost, je vidno, že se připravují na akci v blízké a snad v nejbližší budoucnosti. Věcí Ruska jest, aby pilně pozorovalo po- měry prusko polské a těžilo z nich. Tak roz- umějí tomu tak zvaní ruští autonomisté. Část druhá, menší, ale vlivná, stále stojí na stano- visku Katkova a Pobědonosceva, že se Polákům nemá povolovati. V této straně silně působí vlivy jak zahraničné, tak židovské, a vlivy nejen morálné. Čásť ta poukazuje stále na nepolitické enunciace halického tisku polského. Jedenz těchto listů přivítal gen. Čortkova, přijíždějícího do Varšavy, tak, že zhanobil jeho soukromý život a jeho rodinu. Jest očividno, že skutek takový je vypočten na poškození polské věci v království polském. Hlavní úlohu při pěsto- vání antagonismu polsko-ruského hrají Žiá polští, němečtí a ruštl.
#19 alto_textblock #19
a
#20 alto_textblock #20
Německý konsul pašerákem. K. War. — Minulý pátek přibyl do celnic varšavské z Berlina nábytkový vůz, přivážejíeí nábytek a jiné věci novému gen. konsulu ně meckému. V sobotu ráno dostavil se německý gen. konsul osobně na celnici a prosil, aby
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
ch
#23 alto_textblock #23
Na českém severu. Nad Bílinou, městečkem rozloženým ma- lebně na stoku několika horských bystřin, čnt ohromný, pitvorný balvan znělcový, plný roz- štěpů a srázných stěn — půl tisice metrů vy soký Bořen Fantasie cestujíeích přirovnává tento pa- mátnik sopečné epochy země české ku sfingě zírajíci tajemně a hádankově v český kraj Má mnohou podobnost ten osamělý, skalny velikán středohorský s dávnověkým netvorem přeď nímž třásly se Theby- Jako starověku sfinx, jen on odnárodně lému, cizáky znásilněnému kraji severočeskému symbolem zlého osudu l Nevím co stále svádí mé myšlenky v tatc chorá místa naší národní potupý a bezbrannosti, co vhání mi do hlavy nával vzpomínek z mládi — třicet let oddálenéhol Diel jsem tehdá u své báby a praděda v staré teplické kovárně su šesti běloušů«, po níž není více stopy. A ten světlý obrázek z mého dětství zapestří se mi přečasto před očima. V duchu zřím onu velkou, nárožní sln nízkého, teplického domu, zařízenou nábytkem slohu empirového, jehož ozdoby mosazné byly právě tak zašlé jak alabastrové sloupkya zrcádka hodin, představující gloriet korunovaný pozlaceným orlem s rozpnutými perutěmi. Visely zde vyrudlé, kvítkované čalouny a staré mědi- tisky v červotočových rámech, z nichž vzpomí- nám pouze onoho, jímž zobrazeno bylo vítán Napoleona krásnými dívkami vaadtskými. V okněch květly modré hortensie . . . Škoda, že mohl jsem ze všeho toho za- chrániti pouze ony hodíny, jiehž tikot provází skřipot mého péra, jako kdys vypravování me báby . . .
#24 alto_textblock #24
Tehdá neměl jsem mnoho zájmu pro r- miniscence obou stařiků. Zajímalo mne leda líčení děsů války ve- deně proti Napoleonu, z níž jeden akt odehrál se, jak známo, v srpnu 1813 u samých Teplie Viděli ležeti v ulici »zeleného prstenue těžce raněné Francouze, Rusy a našince aj šestiletou nosil na rukou obrovský, ale jak dítě veselý a dobrý kozák. Téch episod bylo tolik, že by sepsané slušný svazek naplnily Připomínám vše jen tak mimochodem. Vzdálení přibuzní, k nimž jsme docházel nebo dojížděli, nebo kteří nás navštěvovali, po dobali se na vlas mým stařečkům. Byli dětmi své dobyl Někteří svobodomyslníci, jiní pobožnůstkáři (Vnuci jednoho z těch, který pravé divy pobož nosti vykonával, jsou čelní vůdcové tamějšího hnutí »Pryč od Říma !«) V tom ovzduši nepoznal jsem národní zášti Žádný neměl odporu k Čechům; bez zášli ob covali »mit den Böhmischen«, zajížděli často do Prahy a obstarávali zde své nákoupí. Český zpěv měli ve velké úetě a vzpo mínám scény odeliravší se kdys v nedalekém Bohosudově, známém poutnickém místě a roman- ticky položené villégiatuře mnohých Tepličanů. Přijeli jsme tam právě na návštěvu k pří- buzným, když za hlaholu zvonů blížilose k chrámu pějící české procesi, jež očekáváno bylo davem lidu, vždy se zálibou českým plsním naslouchajícího. Hřmící a hlaholíci harmonii úderů zvonů a hlasů lidských, tavící se v jeden mocný. jskoby vítězný chorál, nikdo neodolal. V hlu- bokém pohnutí pravil jeden z přítomných: »in den Böhmischen steckt halt immer noch ein bisschen Hussitenthum !« Jiný ukazoval mi jednou prastarou rytinu dle Cranacha, předslavující Husa a Luthera an podávají večeři Páně kurfirstovi Janu Bedřichov
#25 alto_textblock #25
— pěkný doklad velké úcty, již chovali Něme v době renaissanční ke kostnickému mučedníku Tací byli naši spoluobčané německé národ nosti ještě před 30 létyl Vilém »Veliký« — touto épithetou tehdá ještě nepoctěný — dojížděl do Teplic často rád a byl tam ovšem vítán velmi uctivě; nie méně jeho příjezd nebyl využitkován k poli tickým projevům. Ovšem již tu a tam vísel s střechy cár ve velkoněmeckých barvách, leč teprve v létech pozdějších příšla chrpa »de mody«. — A neměla tehdá svěho dnešního významu! Vilém miloval totiž polní kvítí, především chrpu. Páni z uvitacího výboru nosili tedy jako odznak porculánové imitace této květinky v kno flíkové dírce. Jen poznenáhlu stávala se chrpa symbolen všeněmectví. Množily se ve veřejných místnostech i v do mácnostech portréty vítězů u Sadové. Dnes naleznete je i tam, kam by přístup míti neměly, na příklad v teplickém hötelu, jen nese jméno rakouského panovníka Jaká delikatesa, připominati hostům nej oz hlubší pokoření moenářovo Tedy již v letech sedmdesátých povsla na severu Čech všeněmecký průvan, z nějž dostávají ve Vídni teprve po třiceti letech bo- lení zubů! Otficiální Švábové ubezpeči ale přest stále, že: »Dös Ungeheur ischt nur a Haas«. Jsou z téže školy jako Metternich, kter nazval kdys Italii »pouhým zeměpisným po jmem« . .. Časté sňatky severočeských Němců s pří slušníky říše, nemálo přispívají k sesilování my šlénky všeněmecké. V takých rodinách — a těch je dnes n českém severu tisíce — počítají již dle marky
#26 alto_textblock #26
Vždyť přibuzní mnohých slouží v německ armádě! Jak marka na severu Čech zdomácněla o tom přesvěděíte se při sebe kratším výletu do Ústí n. L. nebo Podmokel. Před nějakým časem byl jsem překvapen berlínskou pohlednicí, zaslanou mi bratrancem Psal z metropole pruského království, kde dle při odhalení pomniku svého děda, spoluzakla datele německých tělocvičných jednot. Podo benka oslavencova byla otištěna ve všech illu- strovaných týdennieích říšsko-německých. Tak úzce přimyká často příbuzenský pomě český sever k německé říši! O intensivnosti styků uměleckých, literár- ních, obchodních a průmyslových mezi. říš Hohenzollerů a severními Čochy, nepotřebuji s snad ani rozepisovati! Ač nevím, jsme-li dosta- tečně informováni o výhodných posicích našich německých krajanů Po Labi plují parníky s jmény německý císařů a králů, třepotají na lodních rahnech vlajky říšsko-německé. Nejsou naše ani ty nákladní lodi, zroben ze pňů pokácených českých lesů, jichž bez- počtu pluje dolů po proudu labském; nen z našich dolů a továren náklad, jejž vyvážej ze země, která — ač nese naše jméno — také není naše! Kde je tvá zbraň, kde tvá paveza, národe již potřebuješ k velkému hospodářskému boj ve XX. stoleti? S úctou vyslovuje český lid jména svých buditelů literárních a politických, ale vděčně vzpominati bude jednou těch, kteří jej povznesou hospodářsky. Pak nebude nám třeba obávati se ger manisace ! Naše nynější akce na severu Čech jes příliš nedostatečná ! Pohledněme jen na výsledky třebenické! Vinu toho nese především nepodnikavos jednotlivců i korporaci, Malý doklad k tomuto
#27 alto_textblock #27
mému tvrzení skýtá dlouholeté, marné volání po zbudování slovanského hotelu v Karlových Varech, o jehož výnosnosti nedalo se přece po- chybovati! Teprve po mnoha desetiletích, po vydání manifestů k národu (!) a po rozhození několika kop novinářských článků podařilo se sehnati obnos — na naše nynější poměry dost nepatrný Což teprve, jedná-li se o podnik odváž- nější, při němž nelze upisovatelům prorokovati bůh ví jakou dividendu Kolik téch uhelných dolů na severu náleži českým lidem Kolik českých firem obstarává vývoz če- ského ovoce Olázky lítají v hejnech jak špačkové! Pětatřicet let tuším existuje česká společ nost pro paroplavbu na Vltavě a Labi a dosud nezužitkovala zúplna svě koncesse, znešvařujíe dvoujazyčností své administrace český vzduch mezi Prahou a Štěchovicemí a ponechávajíc čáru labskou zcela v plen podnikavosti ně- mecké. Teprve dnes, v době ne tuze příznivé, po- číná se pomýšleti na paroplavbu i po dolním toku Vitavy. Naši spokojili se raději s menším užitkem — zvrhli se v pouhý zábavný podnik — na místo, aby celou energií vrhli se na Labea šířili okruh své činností dál a dál, třeba až k severnímu mořil Na tomto omezeném místě nelze ani vy- jmenovati, neřkuli pojednati o všech podnicích, jichž založením mohl náš kapitál v minulých desetiletích upevniti demarkační čáru severo- českou. Snad nyní vůči hrozícímu nebezpečí po- daří se vyburcovati jej z bezpříkladné non chalance? Ne-li, pak padá i naň vina, že svou nečinností pracoval: pour le roi de Prussej Charles Hipman.