#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 15. listopadu 190l.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 315
#4
alto_textblock
#4
na něai
#5
alto_textblock
#5
sk čtvrt lel
#6
alto_textblock
#6
Narauní a odpol. listy
přilohami („Naněný Obzor' ve
středu n „Literární Hlidka
v pátek) předplácí seu
Vraze v adalinislraei
na měais . . . . . .
2 K — h
na čivrt leta . . . . .
6 K —b
s drojí donáškeu
a měste
K 6
n čvl
7k 50k
ve finaikšcn:
2 K 80h
na mlale . . .
Poštout
na měste
. .
k o
na čterů liela
s dvojí zásllkeu
#8
alto_textblock
#8
V drobnémí prodejí:
raaní čísle o sobě . . . ra 8b
odpoladní
. . . za 2k
ve alialkách na vsakovš
rauní čtslo. . . . . . . .
sdpoleduí . . . . . . . . Sh
Inserat
platí se hotové napřed.
Piežplaceni s isserty přijíná sdnísi-
stracs v Mazlanské ulici č.s.
Tam nacházají se též režskee.
tiskárna s ezpedice „Národnich Listá“.
Bukopisy se nevracejí-
#9
alto_textblock
#9
Před ostrým bojem v Německu.
Kostky jsou tedy vrženy! Spolková
rada německá schválila předevčírem
(12. listopadu) skoro prý jednomyslně tu zlo-
pověstnou osnovu budoucího celní h
tarifu německého, ba ještě ji možno-i
zhoršila! Základní ustanovení původní osnovy
zůstala nezměněna, avšak clo na ch me
zvýšil ten chrabrý »parlament německých
vlád« ještě o několik hřebů, totiž ze 40 na
60 marek, na chmelovou moučku ze 60 na
90 marek (l), na zboží jantarové ze 200 na
400 marekl! Toliko — otruby chce německá
spolková rada milostivě vpouštět do Němec
beze všeho cla
Tím jest rozhodnuto, že německý říšský
kancléř hrabě Bülow tento monstrósní
tarif neslýchané bezohlednosti a troufalosti
dočasné vládní politiky berlínské »ve jménu
císaře« najisto podá německému »rajehstagu«,
který již dnem 26. listopadu v Berlíně bude
zahájen. Z toho vzejde pěkná mela v Něme-
cku i po všem jeho sousedstvu. Poslyšme
jen, jak touž hodinou, kdy spolková rada ně-
mecká vážila své osudné rozhodnutí —
v Rusku již udeřili na poplach.
Vážený ruský list »Rosšija« píše
Německo vsadilo při zdělávání celního tarifu
svou moc a svůj osud na jedinou kartu. Nej-
krvavější válka nemohla by míti
tak zhoubné následky, jako když
by vypukla celní válka všech
zemí sousedních proti Německu,
kteráž by byla po schválení této
osnovy nezbytnou. Německo musí
uvážiti, že jeho moc a síla nespočívá dnes
jako r. 1870 v jeho armádě, nýbrž v jeho
o bchodu a průmyslu. Co by se stalo,
kdyby se všichni sousedé Německa od-
hodlali je celními sazbami boy-
kotovati? Nelze se tomu diviti, že sou-
sedé Německa uvedeni byli myšlenkami
o budoucnosti svých obchodních styků s Ně-
meckem v rozechvění. Německo musí zají-
mati především otázka: Sousedě jeho
obejdou se i bez obchodu sNěme-
ckem, Německo jich však postrá-
dati nemůže.
Podobně se smýšlí o tom husarském
kousku celní politiky německé u nás, ve Vídni.
v Uhrách, v Italii, ve Francii, po všem světě.
Považme jen, kterak i ta »vezdy věrná« —
Berlínu Vídeň ústy Körbrovými. dee
17. října rozčileně se ozvala! Musí věru již
zle dohořívati k prstům a jíti do tuhého, od-
vážíli se rakouský c. k. ministr
proti Berlínu zareptati: že »nehodláme
na dále hráti úlohu trpělivé
ovce.e
Ovšem, že se k této póse pan Körber
teprv tehda odvážil, když byl před tím již
jeho maďarský kollega Koloman Szel! proti
tarífní té bezohlednesti »našeho nejbližšího
spojence« — pořádně ostruhami zabřinkl.
Zajisté Maďaři, hájíce vlastní kůže své.
již se o to postarají, aby tentokráte Rakou-
sko před pruským furiantstvím necouvlo na
způsob trpělivě, bojacné ovce, ale výminečně
zůstalo pevným.
A stejně nedovolí životní hmotný zájem
národa italského žádnému kabinetu krále
Viktora Emanuela III., aby snesl a strpěl
brutální ta německá cla a na základě jich
obnovil s Německem jménem Italie obchodní
smlouvu. Nadtož pak Francie, Belgie, Ho-
landsko a především Rusko. To již ně-
kolikráte poučilo pány v Berlíně, že ve
věcech celní a obchodní politiky nedá s sebou
tropiti drzě pruské žerty. Jsme přesvědčeni,
že dnešní důtklivá výstraha »Rossije« nemine
se v kruzích průmyslnictva německého
s účinkem. To věru není žádná planá hrozba
a nebytelná fráse, hrozí-li Německu ruský
list celní válkou všech zemí a ptá-li se, co
#10
alto_textblock
#10
by bylo z německého průmyslu a obchodu,
kdyby jej odvetou za chystané hrozné ty
celní agrární sazby německé veškeří sousedé
vůkol bovkotovali svými celními
sazbami, dle hesla: Jak ty mně, tak ja
tobě, oko za oko, zub za zub. — Nechť se
zástupci německých vlád ve spolkové radě
— jako obvčejně — servilně poddali vůli a
diktátu rázného si mperator a Germanův«,
však v massách německého lidu panuje o
celním tomto tarifu rozhodně mínění opáčné
Aneb by všechna ta opposice převážné vět-
šiny německého tisku, všechny ty protestace
nesčetných německých spolkův, všechno to
bojovné brojení německých socialistů jakož
i měšťanských živlů a stran — nemělo se
bráti vázně? sNejsou to jen sociální demo-
kraté němečtí, kteří jménem obecného, pra-
covního lidu co nejvášnivěji zatracují tento
»junkerský« celní tarif Bülowův, poněvadz
jím budou strašně zdraženy všechny
potraviny, takže vzejde z toho nesmírná
obecná bída pracujícího lidu, zvlášť když
sousední státy navzájem zavrou své hranice
německým tovarům, následkem čehož na sta
továren německých přijde na mizinu a na
statisíce lidu dělného o mzdu. — Tuto obavu
chovají také továrníci a průmyslníci němečtí,
tedy kruhové kapitalistův německých a proto
neobmeží se opposice proti novému tarifu
celnímu v nastávajícím říšském sněmu jen
na sociální demokraty, nýbrž s nimi plec na
pleci operovati budou také strany měšťácké.
ani národních liberálův, ani klerikálův ne-
vyjímaje. Jevit se již dnes v katolickém
centru rozpor mínění stejně jako mezi
nacionálněliberální stranou, která jindy na
slepo chodívala s vládou.
Naproti tomu opět agrárníkům něme
ckým nejeví se ani tento tarif ještě dosta-
tečným, brojí proti němu jako proti nedo-
činu a hrozí mu svou opposicí nejkrajnější.
Slovem, vyjma jedinou frakci konservativců,
nemá v říšském sněmu německém vládní
předloha nového celního tarifu dodnes nikde
přátel a žádných vyhlídek na většinu. Zato
mnohem spíše na tuhý odpor a houžev-
natou obstrukci, která při takovém
ohromném počtu celních sazeb mohla by se
prověsti do nekonečna.
Vskutků také nejen sociální demokraté
ale i měšťansko-opposiční strany na týden
před sejitím se říšského sněmu takovou
houževnatou obstrukcí »až do konce roku
1902«, kdy vyprší dosavadní obchodní
smleuvy Německa s cizinou, do opravdy říš-
ské vladě berlínské vyhrožují. —
Každým způsobem k boji dojde a vý-
sledek jeho nemůže býti než tento: bud
opposice říšského sněmu vynuti podstatné
zmienění krutých sazeb celního tarifu a
vláda i se spolkovou radou se takovému
usnešení sněmu říšského podrobí, pak ale
znamená to obrat celé vnitřní politiky ně-
mecké v levo a dohnání agrárníkův a kon-
servativců německých do tuhé opposice, aneb
vláda Bülowova, držící dnes s konservativci
i agrárníky, opře se vzdorně většině sněmu
nesleví s krutých sazeb celního tarifu ani
číslice — nuž, pak je opět spor a boj mezi
vládou a většinou lidu něme-
ckého a kromě toho současná celn
válka se všemi sousedy Německa, se všemi
téměř státy evropskými od Ruska až po
Italii. — Kostky jsou vrženy: strany ně-
mecké, jako vláda německá, strojí se k sou-
boji, jehož výsledku širá cizina s
největším napjetím hledí vstříc. Neboť na
něm závisí směr obchodní poli-
tiky všech evropských států, na
výsledku jeho závisí hmotné blaho nebo
škoda millionů lidí nevinných, pilných, pra-
covitých, zvláště v tom vezdy vůči Německu
— slabém Rakousku! — Proto
caveant consules!
#11
alto_textblock
#11
Říšská rada.
#12
alto_textblock
#12
Poslanecká sněmovna.
(71. schůze.)
Z Vídně, 14. listopadu.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
Poslanecká sněmovna vstupuje dneškem do
pálého týdne podzimní kampaně. Nelze říci: do
pátého týdne svých praci. Těch není valně. B
lze pověděti, že jich není vůbec. Není v plenu,
není ve výborech. Parlament je, jakoby byl
učarován. Činí křečovité pokusy k pohybu, na-
píná všechny sily, ale nejde to. A již bylo sly-
šeti dnes hlasy, které jsou variací známé písně:
»Když to nejde, nechme to!« Polská jedn
excellence přinesla pověst, že
bude říšská rada pro soustavnou
nledělnost záhy zavřena. Pověsť do-
cházela viry a bylo praveno, že se shoduje se
skutečným stavem věcí, že vyhovuje situaci a ž
by nikdo nemohl býti překvapen, kdyby ohláška
byla brzo provázena skníkem.
Na jednacím pořadu jsou pořáde ještě pilné
návrhy. Romančukův o zemských vol-
bách haličských vzbudil veliký rozruch.
Při povaze voleb těch pochopitelný. K napjelí
mezi kolem polským a třemi ostatními neodvis-
lýini živly v zemi, polskými a ruskými, přidru-
žilo se ještě napjelí můzi drem. Körbrem a klu-
bem polským. V tomto jsou hněvy veliké a sami
nejoddanější přátelé nynějšího ministorského před-
sedy mezi Poláky jich netají. Vznikly ze dvpu
příčin. Zarazilo, že pan dr. Körber, který seděl
v předsíni hr. Kazimíra Badena, pravil, že z
jeho chefa byly volby r. 1897 horší, násilnější,
krvavější nežli letošní. A zarazilo, že dr. Körber
mlčel, když jeho hejímani haličtí, rozumíse
vesměs polští konservativci, byli poslancem
Daszyúským napadeni. Zpraven o této rozmrze-
losti, chef vlády a chef politické správy pro
mluvil počátkem schůze podruhé.
Měně, nežli řekl ku obraně, svých podří-
zenců, říci nemohl. Dle stenografického proto-
kolu je sice napsáno »pochvala u Poláků«, ale
fakticky tito rozcházeli se nespokojeni, jak přišl
ministra poslouchati, a páter Pastor později dal
jejich nevoli rozhorlený projev.
Ostatni skoro 4hodinná rozprava o této zá-
ležitosti odbyla se výhradně mezi Poláky sa-
mými. Poslanec Olševský, se strany haličsko-
lidové, mluvil svojí mateřštinou, jazykem tedy
podle poslední řeči posl. Jaworské ho
»převalné většině sněmu nesrozumitelným« —
a hle! veliký kruh poslanců skupil se kolem
něho, ale — Poláci meli účastenství v něm ne-
hojné.n
Roli obhájce kola polského převzal pro-
Vělovějský; měl dnes první a poslední
debut. Za nedlouho vstoupí do ministerstva vy-
učování a vzdá se mandátu. Škoda, že svoj
výmluvnost, kterou vyniká zajisté nad všechny
svoje kollegy, dal do služeb věci problematické
litujeme také, že nezůstane poslancem, aby mohl
užiti talentu svěho pro spory čestnější.
Jakousi sensaci vzbudila replika hr. Voj-
těcha Dědušického, kterýž, opustiv meze debaty
zabýval se poměry vídeňského parlamentu ke
sněmům zemským a jejich úpravou. Pravil:
»Má říšská rada předpisovat zastupitelstvům
zemským způsob, jakým vyšetřovati mají volby
zemské? Má vídeňský parlament býli povýšen
na rozhodčího jednotlivých stran v královstvích
a zemích ?«
O Polácích a jich poměru k Ra
kousku vykládal s největším pathosema
hlasem nejpovýšenějším, až jeho přátelé mu
demonstrativně tleskali a někteří jej ve sně-
movně celovali.
Z návrhu Romančukova zamítnut by
požadavek po dosazení parlamentn
komise pro zemské volby haličské a po zří-
zení zvláštního soudu pro záležitosti volební
vůbec a schválen toliko postulát po zá-
koně proti volebním nešvarům. —
#13
alto_textblock
#13
Jest tu zkušenost, že sensace ohlášené, čím
častěji se o nich mluví, tím spíše pozbývaj
účinku. Tato pravda se osvědčila na novo. Ko-
nečně došlo na pilné návrhy o církevních vě-
cech a celá otázka jest odbyta. Není mezi nimi
žádné vnitřní souvislosti, a proto důvodně bylo
naléháno posl. Brzorádem, aby nebyly slu-
čovány v debatě jedné.
Sněmovna však po přání presidenta hrab.
Vettra rozhodla v opačném smyslu. Svoje ná-
vrhy odůvodňovali poslanci dr. Erler a dr.
Eisenkolb, onen tiše, hlasem sotva slyšitel-
ným pro nejbližší své okolí, tento hlasitě a lo-
mozně, ale dojem byl stejný: věcná nuda jako
při drobném, šustivém, neutuchajícím dešti.
Veselé intermezzo bylo jediné. Chabařovský
Germán dr. Eisenkolb velebil totiž protestantské
národy jako mravně lepší, naproti tomu však
katolické jako mravně pokleslé. K oněm počítal
také obě republiky burské. Tu bylo naň však
zvoláno: »Což pak Anglie? Ta přece není
také katolická!« Dr. Eisenkolb oeitl se ve veli-
kých rozpacích a chtěl si pomoci z nich z brusu
novou zprávou, kterou prý dostal z Říma, že
velříše britská padá v osidla Vatikánu, což vzbu-
dilo velikou a důvodnou veselost.
Druhá episoda, která se udála za řeči vše-
německého mluvčího, byla nadmíru bouřlivou
Četl skoro celé tři hodiny z četných brožur
knih, které prý váží dohromady 140 kg. Dr
Žáček, který právě předsedal, po dvou hodi-
nách jej upozornil, že k takové lektuře musí
míti souhlas presidia. Soudruhové Eisenkol-
bovi vrhali se na dra. Žáčka co nejneurvaleji.
Volali na něj: »Musíte kušovat, sice vám ho-
díme 30 pilných návrhů!« Posl. Franko Stein
běžel ihned k estrádě předsednické a cpal dru.
Žáčkovi papír, pravě: »Tady máte jeden, zejtra
dostanete jich 29.« Když pak dr. Žáček od-
větil, že návrhy se podávají na začátku schůze
a na konci, nikoli však během schůze, Stein na
něj volal: »Vy holomku!« Druzí Všeněmci při-
zvukovali Steinovi: »Vy hlupáku, vy padouchu,
to dovede jen Čech.« Vzrušení v zasedací síni
bylo nesmírné a hluboké. Když pak dr. Eisen-
kolb dokončil, byl posl. Stein donucen svými
přátely veřejně odvolati urážky, učiněné dru.
Žáčkovi; pravil, žejich lituje a že prosí sně-
movnu za odpuštění. Žádal však zároveň, aby
dr. Žáček odvolal důtku, kterou mu udělil
také aby projevil politování, že způsobem pří-
krým jej odbyl a posílal z presidia na jeho
místo. Dr. Žáček však co nejrozhodněji ode-
přel, namitaje, že odbyl-li skutečné p. Franka
Steina tonem poněkud příkřeji, byl jím k tomu
donucen.
Sněmovna se pak odročila do úterka.
V loži, vyhražené sněmovně panské, seděl
celé odpoledne bývalý ministerský předsedaa
nynější místodržitel ve Štyrsku hr. Clary. Pa-
trně si myslil: »jsem rád,l že jsem venku.«
Zdali si také myslil »ne bis in idem«, nevíme.
Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dop.
Ministr financi podal předlohu o výhodách
pro budovy se zdravými a levnými dělnickými
byty. Povoluje se 24letá berní svoboda budov po-
drobených třídní dani domovní; poplatkový ekviva-
lent snižuje se ze 3 na 11/2 proc.; povolují se úlevy
výdělkové daně dle § 85. zákona o příjmové dani
společnostem, jež staví a pronajímají dělnické byty.
Předloha obsahuje rozličná pravidla zdravotní a
mravní — mezi nimi oddělení bytů pro svobodné
mužské a ženské, maximální a minimální rozměry
bytů, stálý dozor na provedení všech těch opatření.
Výhody povolují se jen takým budovám, jež věnují
se na 50 let za dělnické a p. byty.
Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy
Klofáčův a sp. na výšetření jmění mrtvé rukya
zvláště klášterů v Rakouskul
Návrhy poslanců Hofera a sp. na opětné
příjetí v Čechách propuštěných poštovních výprav
čích a povolení 1/4leté výpovědi až do konečné
úpravy právních a služebních poměrů jejich a po
loketském příspěvku na zřízení reálky: — Nowaka
a spol. za zrušení malé a zavedení třídní loterie
v Rakousku;
Dotaz y podali poslanci: Cinger a spol. p
poměrech u okr. nemocenské pokladny v Chlumci
— Kittel a spol. po jednání koncesionářů stavby
železnice z Postoloprt do Rakovníka a zřízení sta-
#15
alto_textblock
#15
nice nedaleko Opočna: — Niesig a spol. po ná-
hradě za škody způsobené ostrou střelbou vojskv
severních Čechách; — Sokol a spol po chování
se úřadnictva ústecko-teplické dráhy k českým cestu-
jícím: — Kliemann a spol. po prodeji dvojjazyč-
ných poštovních lístků v Krýrech: — Hybeš a
spol. po chování se okr. hejtmana kladenského k de-
legátům tamější nemocenské pokladny: — Schalk
a spol. po domnělém odstrkování Němcův u staveb-
ního ředitelstva státních železnic; — Hanních
a spol. po zavedeném vyšetřování proti třem oso-
bám pro podpis petice o zavedení starobního a inva-
liditního pojišťování a poměrech lampářův a j. n
ústecko-teplické dráze: — Holer a spol. po vě-
zenských pracích na újmu maloživnostníků a po če-
ském vyzvání, zaslaném německé obci stran zapra-
vení vojenské taxy: — Chiari a spol. po obsazení
předních míst v poradním sboru a ředitelství pro
stavbu vodních dráh: — Licht a spol. po obchodu
s uhlím ve spojení s Uhrami, aby byla hájena do-
mácí výroba; — Choc a spol. po afféře záložníků
dra. Ošťádala a Biny, nalehajíce na jejich bezodkladné
propuštění z vazby
Potom rokovalo se dál o pilnosti návrhu posl.
Romančuka stran
#16
alto_textblock
#16
haličských voleb.
M.-p. dr. Körber, vyžádav si slovo, praví, že
jeden z řečníků užil vůči státním úřadníkům tonu,
proti němuž se musí ohraditi. Pokládá za svou po-
vinnost všechny nenáležitosti odkliditi a veřejně se
prohlašuje za odpůrce všelikého okrašlování; ale
zrovna tak je odpůrcem všelikého obviňování bez-
branných a nepřítomných. Musí vziti úřadníkyv
ochranu již proto, že takové obvinění je s to způso-
biti, že by úřadníci pozbyli důvěry, které je třebau
vykonávání jejich povinností. Nemá býti pochybnosti
o jeho tvrzení, že přednesené stížnosti vzhledemk
provádění voleb svědomitě a přísně budou vyšetřeny.
Potom vykládal, jak výšetřeny jsou dva případy
a žádá, by z této ukázky sněmovna posoudila, že
přísně a svědomitě případy ty jsou vyšetřeny a bez-
pečila se, že administrativa hledí zcela určitě a jistě
plniti svou povinnost
Posl. Olševský prohlašuje, že by se sedlá-
kům haličským spíše hodilo jednati o tomto zákoné
na sněmu zemském. Polská strana lidová podporo-
vala však návrh posl. Romančuka, protože jest pře-
svědčena, že opposiční strany by byly na haličském
sněmu zemském majorisovány a terrorisoványa
protože nepřístojnosti, na které si stěžuje návrh Ro-
mančukův, trpí také opposiční strany polské.
Podepsali jsme návrh a budeme proň hlasovat,
ač nemáme naděje, že by prošel. Jsme přesvědčeni.
že vláda dala Halič v šanc »stančíkům«. Podobné
zlořády dály se ve východní i západní Haliči a proto
nemají rázu národního, ale sociálního. Vyzývá vládu,
aby dala přednesené stížnosti zevrubně vyšetřiti.
(Bravo!
Posl. Cvikliňský obracel se proti vývodům
ruských řečníků a poukazoval k tomu, že sám na-
vrhovatel Romančuk přiznal, že při posledních vol-
bách haličských nedošlo k násilnostem. Také Poláci
jsou pro poctivý boj a přihodily-li se nesprávnosti,
jsou sami ochotni vystoupiti proti nim. Ale sněmovna
není povolána souditi v takových věcech, již proto
ne, že jí scházejí všecky spisy. Jen haličský sněm
je povolán rozhodovati v takových záležitostech.
Vláda prohlásila, že jest ochotna stíhati přehmaty
nepravidelnosti, přihodily-li se. Řečník snaží se do-
kázati, že také na straně navrhovatele udály se různé
volební zlořády, které lze omluviti jen částečně váš-
nivostí. Prohlašuje jmenem polského kola, že sou-
hlasí s návrhem dra. Pacáka, aby pilný návrh byl
rozdělen. Poláci budou hlasovati pro pilnost druhé
části a zamítnou část první a třetí.
Posl. Dašiňský polemisoval s vývody mini-
sterského předsedy a prohlásil: Nesmíme používati
své immunity k útokům na bezbranné a nepřítomné.
Avšak okr. hejtmani nejsou bezbranní, tím je utisko-
vaný lid. Haličské opposici nejedná se také o útoky
ale o obranu. Řečník obrací se na konec proti posl.
Cvikliňskému, pravě: Tolik Excellencí, tolik magnátů,
tolik stranníků tam sedí a nikdo se neujal slova.
Šlechtice musí bránit universitní professor dr. Ludvik
Cvikliňský. Pane professore, nedejte se užiti za sta-
tistu proti nám, není to ani praktické. Šlechtici ne-
budou dlouho míti příležitost vyznamenávati a od-
měňovati vás krásnými mísly, lépe je přidržeti se
štrokých mass lidových.
Posl. Sehrott na to navrhl konec debaly.
Návrh byl přijat a prolože nebylo dalšího řečníka
pro návrh, byl zvolen hlavním řečníkem protivník
návrhu a to posl. hr. Dědušický.
Posl. hr. Dědušický polemisoval s Dašiňským.
vytýkaje mu nedostatek informací k podezřívání.
Kdyby pilný návrh byl přijat, parlament přestoupil
by meze své oprávněnosti, zasahuje do práv a vý-
konné moci. V tomto parlamentu zažilo se mnoho
věcí, tak že se ani neví, může-li se většina po své
vůli na něčem usnésti.
Parlament pozbyl udavačstvím a demagogií vě-
domí své síly proti vládě. Parlament nemůže před-
pisovati zemskému sněmu, jak má zkoumati volby.
Má snad býti rozhodčím mezi stranami jednotlivých
korunních zemí? Socialisté měli by si vážiti parla-
mentu jako mocné zbraně, jíž moňou něčeho dobýti.
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
Na horní Vltavě.
#19
alto_textblock
#19
Iledímeli v Praze na naši Vltavu, uklid-
něnou a rozšířenou, tvořici hladinu »jako
zreadlo v salonu«, v niž zvlášť za jasné noei
měsíčné odráží se tisíce světel, věží a věžiček,
neřekli bychom, že to tatáž, klerá 25 km. výše
jeví se nám jako prudká, skotačivá šuihlá dlv-
čina prostovlasá, jež si vesele poskakuje, šumí
a pěníc mezi příkrými stěnami skalními a jen
po proudu volně nese vory a jednoduchá pla-
vidla. Jest podivno, že řeka středem Čech
k srdci země tekoucí nedala se již dávno
skrotiti a že údolí její nestalo se přirozenou
cestou z jihu českého ke hlavnímu městu. Již
i Sázava otevřela malebné své břehy železné
dráze a klidnými jindy Pikovicemi neb pod
zbořeným kostelcem ozývá se tichem lesním
hvízdot lokomotivy.
Údon Vltavy zůstává opušténo, nad Ště-
chovicemi možno říci je už neznámo, nepří-
stupno. Vždyť do r. 1742 ani do Chuchle ne-
vedla cesta poděl řeky, pro skály až k samě
řece sahající, až Franeouzi, zřizujíce pohodlnější
vojenské spojení mezi Zbraslaví a Prahou pře-
kážky odstranili a silnici založili. Od té doby
změnilo se ovšem mnoho na obou březích
jako na Rýnu spějí na kus cesty po obou
březích vlaky, silnice netrhne se povozy a ve-
locipedisty, jimž silnice zbraslavská zvláště se
zamlouvá, A na řece jest teprv živo! Vory
lodky, parníčky a parníky brázdí zde hladinu
již podmaněnou, hrázemi sůženou.
Divoká dívčina navigačními náspy jako kor-
setem spoutaná, způsobně nese všechna tato
plavidla po prouduc i proti vodě. Leda u Mo-
dřan snad proudem klade překážku veslování.
#20
alto_textblock
#20
Tak byla první meta pro vpády výletníků
získána. Ale též průmysl hlásí se ke svému
právu, nepřidávaje krajině ani půvabu ani
ozonu. Skály o tom vypravují. Není v celé
Evropě vhodnějšího místa pozorovati zajímavé
převraty a uložení vrstev, nežli se oku nasky-
tují plavbou po našem parníku.
Ještě tu stojí očernalá skála vyšehradská.
z drobné břidlice složená! Dlouho-li však
Nová silníce pod Vyšehradem otevře snad nový
pohled do složení skal. Starobylá patina tvoři
se na povrchu skal stoletým hlodáním větrů
bujením rostlinek, ovzduší však zmizí.
Jest tomu ovšem dávno, kdy branické
skály byly mohutným prahem na příč řeky po-
loženým, jehož pokračování na druhém břehu
lze dnes u »Výskočilky« pozorovati. Vltava tu mo-
hutným slapem v údolí ještě neobydlené se
Mítila. Jsou však pamětníci, kdy osad Dvorce a
Branika téměř nebylo a skály, výborně »staro-
městské vápno« poskytujícl, sahaly skoro az
k řece.
Ve vápencích těchlo, zvláště černých,
jemnozrných a poněkud hlinitých vyskytují s
hojně zkameněliny praobyvatelů bývalého silur-
ského moře. Všem Pražanům jsou běžny názvy
orthoceras, trilobt, graptolit a pod. Kdo pustí
se jednou, provázen znalcem, do zajímavých
skal hlubočepských, k sv. Prokopu a Chuchli
s kladívkem geologickým, toho mocně zaujme
půda klassická pracemi Barrandovými. Jinak
má se ovšem s půvabem idylly údolí svatopro-
kopského a hlubočepského. Značná spotřeba
vápenného kamene pro cukrovary, vápenice
cementárny, jež mění údolí jako na Javě v
údolí smrti, nemilosrdně kouše skály vápencové,
jež nechrání ani staré legendy o poustevničení
svatých v jeskyních.
Co lopota a ruch doby zde na dolním toku
zkazily, třeba tedy hledati výše na Vltavé. Ješté
#21
alto_textblock
#21
do nedávna počínala zde idyllická příroda. Na
Závisti stála jen hájovna Zalužanka, upominajíeí
na osvíceného učence XVI. století Adama Zalu-
žana ze Zalužan, v příčném údolíčku krčil se
Jarov a pozvolna pracoval koly svými proti
proudu mezi příkrými skalami parník. V leté
mnohdy parník uvízl již u Vraného. Avšak ruch
počíná se buditi i v části Zbraslav-Davle.
Pohledněme na skály, jež si řeka zde pro-
rvala tvrdými horninami. Za jakou as dobu ? Nelze
ani příbližně určiti. Chronologie geologická má
se k časomíře historické jako vzdálenosti hvězd
k lokti pozemskému. Ze skal vymizely zde
stopy bývalého života, náležejí pásmu brdskému.
azoickému, které Barrande čítal sice jako etáži
B ještě k siluru, dnes však všeobecně útvaru
prahornímu se klade. Huronské fyllity, jak bři-
dlice ty se nazývají, byly předmětem různého
výkladu. Barvy jsou různé, jevíce na lomutu
hedbávný, tu polokovový lesk; na blízku žuly
stávají se vždy zřetelněji krystallinickými. Ni
nepoukazuje na to, jsou-li usazeninami z moře,
leda hlinitá součástka břidlic, jež pochází
z bahna prahorních moři. Břidlice by snad
rychleji větráním braly za své, kdyby nebyly
prostoupeny žilami tvrdšího porfyru, který v
stavu vyvřelém štěrbinami břidlice pronikl a
nyní namnoze jasnější barvou od okolní hor-
niny se odlišuje. Kámen tento se právě čile
láme, jak vidíme na levém břehu proti Vra-
nému u Strnada, pak ve velkém lomu u Davle,
proti ústí Sázavy položenému.
Horniny vránského porfyritu používá ses
zálibou zvlášť k vodním stavbám na hráze,
které řeku doprovázejí.
Údoli čilými pracemi na vodě i draham
železnými nechci říci oživlo, ale pozbylo své
opuštěnosti.
Ještě zde krouží ostříž nad skalami a ob-
jeví se sraka na stráních k Trnové. Na vode
#22
alto_textblock
#22
však viděti stále v práci lodi, (vlastně speciálně
šify) naloženě kamením, pontony, jež vytahuj
kameny z řeky a slyšeti jest rány, jimiž skály
se trhají. Dráha nepřispěla valně ku pozdviženi
krajiny; jest doprava zboží i osob velice primi
tivní a zdlouhavá. Nicméně kdo dříve mohl tal
snadno navštiviti půvabná příčná údoli u Mě
chenic neb u Libříce?
Davle v posledních letech činí též pokroky
má upravené nábřeží a poskytuje i letní byty
Spojení s parníkem bylo po celě léto pravidelné,
Tedy druhá meta pro proud Pražanů byla by
získána.
A nyní výše ke Štěchovicům, k Proudům
a pak do světa nežnámého. Spád má Vltava
největší mezi Podolskem a Štěchovicemi (1.25
na 1 km.); průměrnou rychlost v Proudech
2 m za sekundu, u Štěchovic 1.3, v Praze
jen 0. 4. Veliké nánosy štěrku u Ostrova, na
Korbelce u Štěchovic a jinde svědčí o dravé
síle řeky rozvodněné; na Ostrově celý kus zdi
bývalého kláštera během několika lel odnesen byl
o několik metrů doleji.
Do Štěchovie jest již spojení se světem
nejisto. Menší voda zamezuje zhusta parníkům
dostihnouti konečné stanice; dráha tu nevede,
silnice jest v inundaci, poštovní spojení obsta-
rává pěší posel. Parník nemaje konkurence (jako
do Davle) ani nedbá přiliš, a zvlášť trapná jest
pro celé okolí Štěchovie vždy nejistota, pojede-li
parník či nic. Jednoduchý optický signál, neb
telegraí spravil by věc, ale jest podivuhodná
netečnost ku krajině, přece jen 25 km. od
Prahy vzdáleně !
Jest vůbec podivno, že Vltava tekouc
středem Čech k srdci země nestala se přiroze-
nou cestou z jihu ku hlavnímu městu. Ovšem
že technické obtíže usplavnění jsou ohromněa
jest třeba poněkud skepticky pohlížeti na pro-
vedení nových plánů úpravy řeky z Budějovic
#23
alto_textblock
#23
ku Praze. Čeho se však leká při dobré vůli
moderní technika, která provedla smělejší a
velkolepější práce — jinde? Snad i uměle
odslrkovaná celá tato krajína středních Čech,
neznámější a nepřistupnější nežli centrální
Afrika, dočká se svého oživení a ocenění. Vše
to ovšem není na úkor velkolepé přírody, jejíž
obrázek bych zachytiti chtěl, dřive nežli tu na-
stanou práce trhanů na regulaci řeky.
Ovšem že štědrá přiroda zde není dary
svými, poskytujíe více kamení nežli chleba.
Snad bývalo jinak, když ještě zlatonosný zeleno-
kam od Jilového, jenž napříč skrze Sázavua
Vltavu na Štěchovice, k Slapům, v Kobylich
drahách atd. se táhne, poskytoval skutečně neb
sliboval zlato. Zlato, jež dávno zmizelo; před-
kové je roznesli, a snad již Jan Lucemburský
na dobrodružných cestách v cizině je probil.
Epigonům nezbývá nežli geologicky studovati
někdejší nalezišté a stopy dolování. )
Podobné stopy vidíme hned na úpatí skal-
ního hřebenu mezi Sázavou a Vltavou u Davle.
Vystoupíme-li po cestě do skály vtesané na vrchol
hřebene, nalezneme zde stopy valů a hradu ne-
známého jména a původu. V naši historii vůbec
vyskytuje se několik obdobi, kde všechna kon-
tinuita přirozeného vývoje byla přetržena. Také
historie kláštera na Ostrově proti sv. Kilianu,
kolem něhož parník nás pomalu unáší, jeví
mnohé mezery. Zajímavým místem jest Ostrov
dosud, s jeho sporými troskami; nalezáme tu
však dosud úlomky ozdob gothických, ornamentu
ze sliveneckého mramoru a pod. Ostatně nenl
Ostrov více ostrovem, ano rameno na levém
břehu hrázi jest odděleno, by řeka stala se
splavnější. Blíže kostela sv. Kiliana jest otevřen
*) Viz pečlivou práci dr. Jind. Barvíře: O vý-
skytu zlata na některých důležitějších naleziskách
českých. V Praze 1896. Nákladem královské české
společnosti nauk.